Poznávací zájezdy s cestovní kanceláří SEN jsou plné zážitků. Nechte se inspirovat cestovateli, kteří exotickou dovolenou s námi již absolvovali, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Na každém našem aktivním zájezdu jich ulovíte několik a zůstanou vám na celý život. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou, právě zde můžete čerpat inspiraci o cestování s CK SEN.
Přijíždíme do 3,5 milionového města Busan, které je druhým největším městem Jižní Koreji, hned po hlavním městě Soul. Žije zde obrovská komunita mladých lidí, kteří dávají městu obrovské množství energie. Hned po příjezdu se touláme po úzkých uličkách dnes kulturní vesnice Gamcheon, která je přezdívaná jako korejské Machu Picchu. Je to část města, kde kdysi žili trestanci a uprchlíci. V posledních letech se sem nastěhovaly běžné rodiny, které zde začaly otevírat malé kavárny. A dnes? Dnes je to centrum umělců a umění, kde na vás na každém rohu číhá buď krásná vyhlídka do centra Gamcheon nebo nějaká zajímavá hipsterská kavárna plná uměleckých děl. Z kulturní vesnice Gamcheon se přesouváme do parku Igidae, ze kterého máme krásný výhled na panorama nejmodernější části města Haeundae, kde stojí futuristické mrakodrapy. Z parku Igidae se k nim táhne nejkrásnější most města – Gwangandaegyo. V překladu to znamená diamantový most, který dostal tuto přezdívku díky nádhernému třpytivému nočnímu osvícení. V parku Igidae nás čeká krásná 30minutová túra po skalách na pobřeží Japonského moře. Den ukončujeme na největším rybím trhu v Busanu, kde ochutnáváme delikatesu Jižní Koreji – Sannakji. Jde o malou čerstvou chobotnici, která je zabita těsně před tím, než ji dostanete na talíři. Díky nervovým zakončením se její chapadla kroutí ještě na talíři a později i v žaludku. Je to obrovský zážitek. Pozor, aby se vám nezachytila v krku!
Nejstřeženější hranice na světě! Dvě země, které rozděluje v okolí 38. rovnoběžky demilitarizovaná zóna a my jsme ZDE. Díváme se na největší vlajku na světě, která váží sama o sobě přes 300 kg. Chtělo by se vám ji vyměňovat a čistit? Severo-korejští vojáci se snaží své kolegy z jihu ve všem předstihnout. I proto na ostrahu hranice v místě, které jsme navštívili, vybírají vojáky, kteří musí být vyšší, silnější, hezčí, než jihokorejští a nosí přitom stále sluneční brýle! Prostě cool, to že je v podstatě z jižní strany nikdo nevidí, jim nevadí, jde přece o princip! Rozdíl je také v povinné vojenské docházce. Na jihu ji absolvují pouze muži a trvá 21 měsíců. Na severu i ženy, a to 7 let, přičemž muži až 10 let a začínají ji v podstatě už jako chlapci. Toto místo je plně paradoxů: stanice, která nevypravuje vlaky, tunel, který měl sloužit podle Severokorejců na těžbu uhlí, přitom se zde žádné uhlí není. Končí ale za hranicí a pravděpodobně by vedl až k Soulu, kdyby ho včas neodhalili! V místním obchůdku si kupujeme i pálenku vyrobenou u severních sousedů. To že každá láhev byla naplněna jinak, nás v podstatě až tak netrápilo. Důležité je, že má nad 40%. Takže na zdraví!
Když to chcete jíst, tak prosím, je to na Vaši vlastní zodpovědnost. Může Vás to udusit. Před pár lety vzal přítel svou milou na tuto pochoutku a ta se při ochutnávce udusila. Chobotnice jí zůstala v krku a nebylo jí pomoci. Ani silný korejský alkohol nepomohl, který jinak pomáhá. Přesto to chceme zkusit. O co jde? Sníst živou chobotničku. Větší než je průměr vašeho hrdla. Třeba se posílit. Potom nám přinesou bílou chobotnici. Bereme ji, překousneme a polykáme. Mně se to chytá na krku, ale nakonec padá do žaludku. Kromě mně tuto delikatesu zkouší ještě jeden člen naší výpravy. Jeho matka nevěří vlastním očím, ale co může dělat. Hodně návštěvníků zkusí tuto jihokorejskou delikatesu. Někdo z nás prohlásí, že cítí, jak se mu svíjí chobotnička v žaludku. Ano, prý je to normální. Skvělý adrenalin. Neskutečný pocit, jak vám něco leze v útrobách těla. Už jsem zkusil živé srdce hada, koláčky z much, ale toto je něco, na co řeknete jen WAU a je třeba to zapít.
