ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ISLANDU
Oficiální název země/území: Islandská republika
Hlavní město: Reykjavík
Největší město: Reykjavík
Nejvyšší bod: Hvannadalshnjúkur (2110 m)
Vznik státu/získání autonomie: 1944
Státní zřízení: republika
Rozloha: 102,775 km²
Počet obyvatel: 387 800
Hustota zalidnění: 3,6 obyv./km²
Etnické skupiny: Islanďané 81,3%, Poláci 5,6%, Dánové 1%, ostatní 12,1%
Náboženství: 63,5 % luteránské 11,6 % ostatní křesťané 21,5 % bez víry, zbytek - ostatní náboženství
Hlavní jazyky: islandština
Měna: islandská koruna (ISK)
Časové pásmo: GMT + 0
Celostátní tísňové číslo (záchranná služba, hasiči, policie): 112
Mezinárodní předvolba pro Island: + 354 Volání do Evropy z Islandu: zadejte na telefonu mezinárodní evropský přístupový kód 00 a také kód země (420 pro ČR)
PROČ NAVŠTÍVIT ISLAND?
Island je snovou destinací pro všechny milovníky přírody, fauny a flóry, a také pro ty, co si chtějí užít dovolenou aktivně a nestačí jim jen ležet a lelkovat na rozpálených pláží. Pro ty je pak tento ostrov doslova rájem a místem neomezených možností. Můžete zde zažít polární záři, pozorovat velryby, sjet výtahem do nitra sopky, obdivovat nespočet dalších jiných sopek, ledovců a vodopádů a daleko daleko více. Reykjavík vám zase nabídne zcela originální muzea. A o zážitcích na gastronomickém poli ani nemluvě. Island je zkrátka místem, které vás nenechá se nudit.
KDY NAVŠTÍVIT ISLAND?
Dá se říci, že každé období na Islandu nabízí jiné spektrum zážitků. Proto je dobré předem si říci, co od cesty očekáváte a co vše byste chtěli vidět a dle toho pak zvolit nejvhodnější termín. Mnohá dobrodružství, která se dají prožít v zimě, zde v létě nezažijete a naopak. Mezi tyto proměnlivé veličiny, které závisejí na ročním období, patří například pozorování velryb, polární záře, snowmobile tour, vysokohorské výstupy či různé festivaly apod. Nutné je vzít na vědomí také polární den/polární noc.
Island na jaře
Jaro na Islandu, stejně jako ve většině ostatních zemí, představuje krásné období, kdy se vše po zimě začíná probouzet a rozkvétat. Teploty začínají pomalu stoupat a den se prodlužuje. Do místních vod připlouvají také různé druhy velryb, čímž začíná i zdejší whale watching sezóna. Turisté se zde již objevují, nicméně stále se můžete těšit z dostatku prostoru a často i z příznivějších cen.
Island v létě
Léto je samozřejmě díky počasí asi nejvíce turisticky exponované období. Teploty dosahují svého maxima a touto dobou můžete na ostrově také zažít fenomén půlnočního slunce. Stejně tak se můžete zúčastnit mnohých islandských festivalů, zdolat ty nejrůznější treky nebo jen tak nenuceně pozorovat hejna roztomilých papuchalků, kteří zde každoročně mezi květnem a zářím nacházejí své útočiště. Ceny jsou vyšší, ale je to daň za to vidět ostrov, kdy je zde relativně teplo a mnoho hodin denního světla.
Island na podzim
Začátek podzimu slibuje ještě příjemné počasí a islandská příroda se postupně přeměňuje ze svěží zelené do červených a oranžových odstínů. Podzim je rozhodně ideální dobou pro všechny fotografy! Zažít můžete další festivaly jako například známý Réttir. Velkým bonusem je, že na podzim na ostrově nebývá tolik turistů a vy si můžete užívat dostatek místa a klidu.
Island v zimě
Během zimy teploty výrazně klesnou a po celém ostrově často a dost sněží. I to je důvod, proč se zde tolik „daří“ těm největším evropským ledovcům. Je to období klidu, kdy se Islanďané připravují na vánoční svátky a zdobí domy. Je to také doba polární noci a tím pádem malého množství denního světla. Zato je to čas, kdy zde můžete spatřit překrásný přírodní úkaz – polární záři.
KDE NAJÍT TURISTICKÉ INFORMACE?
What´s On in Reykjavík Tourist Information Centrw - Laugavegur 5, 101 Reykjavík
What´s On in Reykjavík Tourist Information Centre - Laugavegur 54, 101 Reykjavík
Reykjavík Tourist Information, Hverfisgata 105, 101 Reykjavík
Fjallabyggð District Information Office – Siglufjörður, Gránugata 24, Ráðhús, 580 Siglufjörður
Akureyri Regional Information Center, Hof Menningarhús. Strandgata 12, 600 Akureyri
Tourist Information Center A-Húnavatnssýsla, Aðalagata 8, 540 Blönduós
The Icelandic Seal Center, Strandgötu 2 v/Hvammstangahöfn, 530 Hvammstangi
Ásbyrgi Visitor Centre, Ásbyrgi, Gljúfrastofa - Ásbyrgi National Park, 671 Kópasker
Snæfellsstofa Visitor Center, Skriðuklaustur, 701 Egilsstaðir
Tourist Information Center, Aðalgata 21b, 550 Sauðárkrókur
Kötlusetur - Katla visitor centre, Víkurbraut, 870 Vík
Upplýsingamiðstöð Suðurlands/South Iceland Tourist Information Center, Sunnumörk 2-4, 810 Hveragerði
Ísafjörður Tourist Information Center, Neðstakaupstað, 400 Ísafjörður
Tourist Information Varmahlíð, Skagafjörður, 560 Varmahlíð
Thingvellir Tourist Information Centre, 7WH6+WQJ, Tourist Information Center, Þingvallavegur, Thingvellir
The Vatnajökull Region, Litlabrú 2, 780 Höfn in Hornafjörður
Skaftafell Visitor Centre, 228M+J94, 785 Skaftafell
STÁTNÍ A VÝZNAMNÉ SVÁTKY
- 01.01. - Nový rok qedv
- Pohyblivé datum (březen/duben) - Zelený čtvrtek
- Pohyblivé datum (březen/duben) - Velký pátek
- Pohyblivé datum (březen/duben) - Velikonoční neděle
- Pohyblivé datum (březen/duben) - Velikonoční pondělí
- 01. 05. - Svátek práce
- Pohyblivé datum (květen) - Nanebevstoupení Páně
- Pohyblivé datum (květen/červen) – Letnice - Svatodušní neděle
- Pohyblivé datum (květen/červen) – Letnice - Svatodušní pondělí
- 17. 06. - Den nezávislosti
- 01. 08. - Den obchodu
- 24. 12. - Vánoce
- 13. 25. 12. - 1. svátek vánoční
- 14. 26. 12. - 2. svátek vánoční
- 15. 31. 12. - Silvestr
|
FAUNA A FLORA
Na Islandu žije více než 2 000 druhů sladkovodních a suchozemských živočichů a více než 2 500 druhů mořských živočichů.
Ostrov je zajímavý mj. z ornitologického hlediska. Mezi zdejší nejpočetnější zástupce říše ptactva řadíme papuchalky, chaluhy velké či racky. Zaznamenáno zde však bylo až 300 druhů ptáků!
Ze savců zde najdeme především polární lišku, islandského koně, soby a velice vzácně i lední medvědy, kteří připutují ke břehům ostrova na kře z Grónska. Ostrov má i své vlastní psí plemeno – islandského ovčáka.
Pod hladinou oceánu nalezneme pak zejména tuleně, velryby a delfíny.
Flóra Islandu zahrnuje pouze asi 490 divoce rostoucích cévnatých rostlin. Najdeme zde především zástupce mechů. Ze stromů se zde pak setkáte nejčastěji s břízou pýřovitou či jeřábem. Národní rostlinou byla v roce 2004 zvolena dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala).
Zajímavou lokalitou je pak Eyjabakkar. Je to oáza ve východním cípu Vysočiny a největší mokřad na Islandu. Mokřad Eyjabakkar je místo s nesmírnou přírodní krásou, nachází se ve výšce 650 m a má v rámci této oblasti velice bohatou floru. Oblast je velmi bažinatá a jejími hlavními rostlinami jsou anděliky a ostřice.
Pokud jde o divokou zvěř, je tato oblast jedním z největších hnízdišť na světě pro husu růžovou a odhadovaný počet hnízdících párů je 7000. Husa růžová má hlavní hnízdiště v Eyjabakkaru a v Þjórsárveru. Þjórsárver byl označen jako Ramsarské místo v roce 1990. Ramsarská lokalita je mokřadní lokalita označená jako lokalita mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, známé také jako „Úmluva o mokřadech“, mezivládní environmentální smlouvy založené dne 2. února 1971 v Ramsaru v Íránu organizací UNESCO, která vstoupila v platnost 21. prosince 1975.
TOP TIPY PRO CESTOVATELE
Kdo by si myslel, že Island je destinací pouze pro nadšené turisty, byl by na omylu. Tento ostrov nabízí tolik dobrodružství a zážitků jako málokterý jiný stát. Procházet se muzeem punku v prostorách bývalých veřejných záchodků či zajít do falologického muzea...to jsou třešničky na dortu návštěvy islandské metropole. Navíc málokdo odolá zdejším útulným kavárnám a lahodné horké čokoládě. Mimo město můžete podnikat nepřeberné množství aktivit, stejně tak se můžete vydat na moře. Co byste však rozhodně neměli minout, jsou zdejší geotermální lázně, ať už preferujte ty světoznámé či ty menší, dobře schované před zraky turistů.
OUTDOOROVÉ AKTIVITY
Island je rájem outdoorových aktivit, od pěší turistiky až po adrenalinové zážitky. Záleží jen na vašich představách, kondici a ročním období, kdy ostrov navštívíte. Ale ať je to kterýkoli měsíc, vždy budete mít z čeho vybírat.
TOP lázně
- Blue Lagoon - Modrá laguna je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších atrakcí celého Islandu. Tyto geotermální lázně se zářivě modrou vodou nalezneme na poloostrově Reykjanes na jihozápadě ostrova, zhruba 50 km od islandského hlavního města. Laguna se nachází konkrétně v lávových polích u města Grindavík, asi 15 km nedaleko letiště v Keflavíku. Můžete si zde užít „jen“ den plný relaxace či se ubytovat na delší dobu v místním hotelu. Jsou tady k dispozici rovněž skvělé restaurace. Modrá laguna přitom začínala jako jezírko odpadní vody z geotermální elektrárny Svartsengi v roce 1976, lázně se zde ale otevřely až v 80. letech 20. století, a to po zjištění, jaké blahodárné účinky zdejší vody na zdraví člověka má. Modrá barva laguny je dána způsobem, jakým oxid křemičitý odráží světlo. Teplota vody má příjemných 37 – 39 °C. Na místě jsou také sauny, páry a malý vodopád.
- Fontana - pokud vyrazíte na cestu po Zlatém okruhu, rozhodně byste neměli minout přírodní lázně Fontana ve městečku Laugarvatn. Zde si užijete parní lázně, saunu finského typu, mnoho termálních bazénků a třešničkou na dortu je místní pekárna. Spa leží na břehu krásného jezera Laugarvatn, které lze z lázní samozřejmě obdivovat.
- Mývatn Baths - přírodní geotermální lázně Mývatn jsou lákadlem celé oblasti. Jsou vyhledávaným místem k odpočinku a relaxaci uprostřed úchvatné surové islandské krajiny. Voda pochází z 2500 m hlubokého vrtu v nedaleké geotermální oblasti Bjarnarflag s průměrnou teplotou 130°C, která se však později mísí se studenou vodou a výsledkem je příjemná voda s průměrnou teplotu 36°C – 40°C. Samotná laguna je uměle vytvořena a byla otevřena v roce 2004. Voda zde je doslova nabita minerály a je tedy pro lidské tělo, zejména kůži, velmi prospěšná. Mývatn Baths mají přezdívku Modrá laguna severního Islandu.
- Seljavallalaug - Seljavallalaug je nejstarším termálním bazénem na Islandu. Stále je ve velice dobrém stavu, disponuje dokonce šatnou a vy za svůj požitek v lázních nezaplatíte ani korunu. Bazén zde byl postaven v roce 1923!
- Hvammsvík - Hvammsvík nabízí unikátní zážitek v dalších úžasných islandských přírodních pramenech. Rozhodně zde nebývají davy, místo je stranou hlavním tahům, a tak zde může být váš zážitek ještě autentičtější.
- Landmannalaugar - Landmannalaugar čili „Lidové bazény“ je překrásná neobydlená oblast v přírodní rezervaci Fjallabak na islandské Vysočině a zároveň druhá největší geotermální oblast celého ostrova.
- Sky Lagoon - necelých 10 km jižně od islandské metropole Reykjavík, jsou tyto nové a moderní geotermální lázně, jejichž popularita postupně roste. Nachází se v Kársnes Harbour, Kópavogur a dostanete se sem kromě auta případně i městskou hromadnou dopravou. Své brány veřejnosti lázně otevřely v roce 2021.
- Geosea - geotermální lázně na severním Islandu na okraji města Húsavík, jsou posazeny do překrásné krajiny podél útesu s výhledem na záliv Skjálfandi. Zdejší překrásný výhled vám umožňuje pozorovat nejen oceán samotný, ale také výletní lodě mířící za velrybami či všudypřítomné mořské ptactvo. Nedaleký polární kruh zase slibuje možnost spatřit ve správném období nad svými hlavami polární záři. Každopádně ve zdejší teplé minerální vodě (38 - 39°C) pookřejete kdykoli.
- Laugarfell – zde najdeme dva přírodní termální prameny, ve kterých můžete oblažit svou mysl a tělo znavené třeba celodenní túrou po islandské přírodě či v horším případě nějakými starostmi. Bazénky jsou vystavěny tradičně z přírodního kamene, což jim dodává autentičnost a atraktivitu.
- Forest Lagoon - Forest Lagoon byla otevřena v roce 2022 a je tak novou destinací, kde si můžete užít islandské geotermální vody. Tato laguna s horkými prameny se nachází na severním Islandu, nedaleko od Akureyri. Dřevěné prvky, které dotvářejí přírodní prostředí, jsou zde plně v symbióze s lázněmi. Architektonická firma zodpovědná za Forest Lagoon navrhla také proslulou Modrou lagunu.
- Hveravellir – tyto prameny najdeme v srdci islandské Vysočiny, zhruba 200 km od metropole Reykjavík. Místo je populárním cílem pro Islanďany i turisty, najdeme zde totiž jeden z nejznámějších přírodních pramenů celého ostrova. Geotermální pole se rozkládá na ploše 2,5 km² a je plné fumarol, horkých pramenů a bahenních jezírek.
- Vök Baths - Vök oproti většině jiných geotermálních pramenů najdeme zcela na východě ostrova - na břehu jezera Urriðavatn, jen pár minut od města Egilsstaðir. V lázních Vök Baths si můžete užít „infinity“ geotermální bazény s výhledem, dva horké bazény na břehu, saunu, tunel se studenou vodou, čajový bar, bar ve vodě a restauraci Vök Bistro.
- Secret Lagoon - je nejstarší přírodní koupaliště na Islandu. Vznikla v roce 1891 v Hverahólmi, geotermální oblasti poblíž Flúðir, zhruba 100 km východně od Reykjavíku. V posledních letech už však místo není příliš tajné, získalo na popularitě a míří sem mnoho turistů i místních. Nicméně davy jako v Modré laguně zde rozhodně nečekejte. Zdejší voda je čistá a bohatá na síru, celoročně se její teplota drží na 38 - 40 °C. Secret Lagoon si stále uchovává svůj starý půvab a nabízí ten pravý „islandský zážitek“. Sprchy jsou tradičně odděleny pro muže a ženy.
TOP vodopády
- Gullfoss - vodopád Gullfoss se nachází přibližně 115 km od Reykjavíku a je jednou z „must – see“ přírodních atrakcí ostrova a společně s Þingvellirem a gejzíry v údolí Haukadalur tvoří součást tzv. Zlatého okruhu (Gullni hringurinn), populární turistické trasy. V překladu znamená Gullfoss „Zlaté vodopády“ a je pravděpodobně nejslavnějším „vodním dílem“ na ostrově a také patří k těm nejmohutnějším (na jaře v období masivního tání mívá nejvyšší průtok ze všech evropských vodopádů). Přízvisko „zlatý“ odpovídá barvě, do které se peřeje za slunečného dne zahalí.
- Seljalandsfoss - vodopád Seljalandsfoss je velmi oblíbený a cesta po Islandu se bez zastávky zde nedá ani považovat za kompletní. Nachází se na jižním pobřeží Islandu, asi 130 km od islandské metropole. Vodopád je na rozdíl od většiny jiných ostrovních vodopádů úzký a může se pochlubit výškou 60 m.
- Hrafnbjargafoss – Krásný vodopád ve tvaru podkovy v mohutné ledovcové řece Skjalfandafljot na severu Islandu. Nachází se nedaleko největšího ledovce v Evropě – Vatnajökull. Na stejné řece – Skjálfandafljót (jedna z největších řek na Islandu) – lze navštívit další krásné vodopády, a to Aldeyjarfoss, Godafoss či Ullarfoss.
- Dettifoss - Dettifoss je nejmohutnější vodopád na Islandu a druhý nejsilnější vodopád v Evropě (po Rýnských vodopádech ve Švýcarsku). Barva vody je kvůli vysokému množství sedimentů šedobílá. Nachází se v oblasti Mývatn na severu Islandu na řece Jökulsá á Fjöllum (druhá nejdelší řeka ostrova). Je 100 m široký a 44 m vysoký. Dettifoss je součástí známé vyhlídkové trasy Diamond Circle (Demantshringurinn), což je oblíbená turistická trasa kolem Húsavíku a jezera Mývatn.
- Bruarfoss – tyto malé vodopády se nacházejí na řece Bruara v oblasti Grimsnes na jihozápadě Islandu. Jsou považovány za něco jako skrytý klenot. Bruarfoss bývá také označován za nejmodřejší vodopád ostrova. Jejich azurová barva vás určitě dostane!
- Háifoss - s dechberoucí výškou 122 m je Háifoss čtvrtým (po Morsárfoss, Glymur and Hengifoss) nejvyšším vodopádem na Islandu. Najdeme jej v údolí Thjorsardalur nedaleko majestátního aktivního stratovulkánu Hekla.
- Aldeyjarfoss - vodopád Aldeyjarfoss se nachází na Islandské vysočině v údolí Bárðardalur. Řeka Skjálfandafljót zde padá z výšky 20 m do úzkého kaňonu a magickou scenérii dokreslují zdejší čedičové sloupy. Aldeyjarfoss je jedním z nejkrásnějších vodopádů na Islandu, takže jej nepropásněte!
- Kvernufoss - Kvernufoss je jedním z dalších malebných vodopádů. Avšak není tak známý a je považován za „hidden gem“ jižní čísti ostrova. Nevedou k němu ani žádné výrazné tabule či billboardy. Vodopád je 30 m vysoký a je napůl skrytý v soutěsce, která obklopuje jeho vodní tok, když padá do řeky Kverna.
- Skógafoss - Skógafoss je majestátní vodopád na jižním pobřeží Islandu, v blízkosti vesnice Skógar a na řece Skógá. Vzdálenost od Reykjavíku činí asi 160 km. Má ohromující šířku 25 m a je 60 m vysoký.
- Svartifoss - vodopád Svartifoss se nachází v přírodní rezervaci Skaftafell na jihovýchodě Islandu v národním parku Vatnajökull. Je 20 m vysoký a jeho zajímavostí jsou zdejší šestihranné černé čedičové hranoly připomínající varhany, které tvoří pozadí vodopádu. Velice zajímavým faktem je, že Svartifoss posloužil jako předloha pro jeden ze symbolů novodobého Islandu – pro kostel Hallgrimskirkja v Reykajvíku. Pokud navštívíte oba tyto islandské skvosty, podobnost vám bude zcela jasná.
- Hengifoss - Hengifoss je se svými 128 m třetím největším vodopádem na ostrově. Jeho název se dá přeložit jako „Závěsné vodopády“, což odkazuje na zdejší strmý útes a vodu jakoby „visící“ dolů. Tato přírodní scenérie je součástí národního parku Vatnajökull a oblast kolem Hengifoss je také královstvím čediče. Zde jsou však čedičové vrstvy protkány červenými vrstvami jílu a stěna pod vodopádem tak vypadá „proužkovaně“.
- Öxarárfoss - tento překrásný vodopád se nachází se v národním parku Thingvellir/Þingvellir, který najdeme na jihozápadě ostrova a vodopády jsou součástí tzv. Zlatého okruhu (Gullni hringurinn). Výška Öxarárfoss na řece Öxje je 20 m. Voda z kaskád dále putuje do Þingvallavatn, největšího přírodního jezera na Islandu. Zajímavostí je však zejména fakt, že Þingvellir leží mezi tektonickými deskami Severní Ameriky a Eurasie. Asi nejkurióznější na tomto vodopádu je právě to, že voda padá ze severoamerické desky a vy ji můžete sledovat z desky euroasijské.
- Glymur – Glymur, který se rozkládá na řece Botnsá v Botnsdalur na Hvalfjörður, padá z výšky 198 m a řadí se nyní oficiálně na druhé místo. Nachází se na konci fjordu Hvalfjörður. Na rozdíl od mnohých jiných islandských vodopádů, je velice dobře přístupný. V roce 1998 byl pod tímto fjordem otevřen podmořský tunel Hvalfjarðargöng (o délce 5.770 m a hloubce 165 m), od té doby zde návštěvníků ubylo.
- Hraunfossar - Hraunfossar čili Lávový vodopád je prakticky vícero potůčků vyvěrajících z lávového pole pod ledovcem Langjökull v západní části ostrova. Jeho vody jsou křišťálově modré a vlévají se do řeky Hvítá. Nachází se asi 120 km od Reykjavíku.
- Morsárfoss - Morsárfoss je nejvyšším vodopádem celého Islandu, přestože byl poprvé objeven až v roce 2007, kdy začal tát Morsárjökull, výstupní ledovec z ledovce Vatnajökull. Jedná se o soubor vícero potoků, z nichž jeden měl výšku 240 m (ač po dalších měřeních byla jeho výška snížena na 228 m).
- Goðafoss - vodopád Goðafoss („Vodopád Bohů“) s výškou 12 m a šířkou 30 m je jedním z nejznámějších islandských vodopádů. Má půlkruhový tvar několika proudů vody spadajících do řeky Skjálfandafljót, která je se svými 178 km čtvrtou největší na ostrově.
TOP sopky
- Eyjafjallajökull - sopka Eyjafjallajökull (Eyjafjöll v překladu znamená „ledová pokrývka“) je díky své erupci z roku 2010, která zamávala výrazně s leteckou dopravou Mezi Evropou a Severní Amerikou, jednou z nejznámějších sopek na ostrově, ne – li na světě. Nachází se v jihozápadní části ostrova a je zcela pokryta ledem. Měří 1666 m a je stále aktivní.
- Hekla - sopka Hekla (1488 m), na jihu země, patří v rámci ostrova k těm nejobávanějším. Její název znamená „krátký kabát s kapucí“. Je to stratovulkán a je součástí 40 km dlouhého vulkanického hřebene. Hekla je aktivní resp. jednou z nejaktivnějších sopek na ostrově!
- Katla - Katla je dalších z velmi aktivních sopek na Islandu. Rozkládá se na ploše 595 km² a část je pokryta ledovcem Mýrdalsjökull. Její caldera má průměr 10 km a je pokryta silnou vrstvou ledu (200 - 700 m).
- Krafla – tato činná sopka se nachází na severu ostrova nedaleko jezera Mývatn. Krafla je vlastně 90 km dlouhá puklinová caldera o průměru 10 kilometrů s hlavním vrcholem o výšce 818 m. “Bonusem“ Krafly je zatopený kráter sopečného původu jménem Viti („Peklo“), který se pyšní sytě tyrkysovou vodou.
- Snæfellsjökull - sopka Snæfellsjökull (1446 m) se nachází na západě na poloostrově Snæfellsnes a je stará zhruba 700 000 let. Tento neaktivní stratovulkán pokrytý ledovcem je součástí národního parku Snæfellsjökull.
- Thríhnákagígur - nečinná sopka Thríhnákagígur („Kráter tří vrcholů“) se nachází na jihozápadě země nedaleko Reykjavíku. Byla objevena jeskynním průzkumníkem Árni B Stefánssonem v roce 1974 a pro turisty byla otevřena v roce 2012. Je to světový unikát, protože Thríhnákagígur je jediná sopka na světě, ve které mohou návštěvníci sjet výtahem 120 m dolů na dno magmatické komory (magma odtud odteklo).
TOP národní parky
- Národní park Þingvellir – tento park, který je od roku 1983 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO, je znám z vícero důvodů. Nachází se asi 50 km z Reykjavíku a spatřit zde můžete místo, kde byl v roce 930 založen islandský parlament Alþingi, který patří k těm úplně nejstarším na světě. Jeho tradice započala roku 930 na tzv. „sněmovní louce“ Þingvellir, kde se začali scházet goði (představitelé jednotlivých islandských obcí). Þingvellir se navíc nachází mezi severoamerickou a euroasijskou deskou. Najdeme zde tak mnohé lávové soutěsky a riftové údolí.
- Národní park Snæfellsjökull – najdeme jej na okraji poloostrova Snæfellsnes v západní části země. Je pojmenován po sopce a ledovci Snæfellsjökull a byl založen v roce 2001. Celá oblast a především pak tato sopka inspirovala dokonce Julese Verna, když psal své dílo „Cesta do středu Země“.
- Národní park Vatnajökull – tento park se rozkládá na jihovýchodě ostrova a byl ustaven v roce 2008. Od roku 2019 je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO a je také druhým největším národním parkem Evropy!
Vstup do islandských národních parků je zdarma!
Top festivaly a akce
- Secret Solstice - Secret Solstice je islandský hudební a kulturní festival pořádaný pod půlnočním sluncem, tj. víkend po letním slunovratu. V tuto dobu bývá v průměru v Reykajvíku 20 – 22 hodin denního světla/slunečního svitu za den!
- Mývatn marathon - od roku 2000 se tento závod kolem jezera Mývatn koná každoročně poslední víkend v květnu. Na výběr jsou tři trasy různé délky (10, 21 či 42 km).
- Vetrarhátíð við Mývatn - zimní festival Mývatn je jedinečným a velice populárním festivalem na Islandu, který se koná každoročně v březnu. Zápolí se zde na zamrzlém jezeře a navíc, alespoň pro většinu turistů, v méně tradičních a originálních disciplínách. Můžete zde fandit při Open - Horses on Ice, v národní soutěži psích spřežení, u "Sáně Mývatn" či u oblíbeného snocrossu, což je závod s vysoce výkonnými sněžnými skútry.
Venkovní aktivitou na Islandu par excellence je jistě pak pozorování polární záře. Na světě není příliš míst, kde tento přírodní úkaz můžete spatřit. Pokud si ho nechcete nechat ujít, zkuste si návštěvu ostrova naplánovat na období mezi listopadem a únorem.
INDOOROVÉ AKTIVITY
Ač Island je samozřejmě spíše cílem pro pobyt v přírodě a tím pádem i outdoorové aktivity, zejména při návštěvě Reykjavíku nepřijdou ani milovníci muzeí zkrátka.
TOP muzea a galerie
- Perlan – Perlan neboli „Perla“ je významná stavba metropole, postavená na kopci Öskjuhlíð, která je využívána jako edukativně - zábavní centrum. V roce 2017 zde pak dokonce byla zbudována první umělá ledovcová jeskyně na světě! Tento zážitek si nenechte rozhodně ujít!
- National Museum – toto muzeum bylo založeno 24. února 1863 a kolekce zobrazuje posledních 1200 let dějin ostrova, od dob prvního osídlení až po současnost.
- Saga Museum – Sogusafnid – v tomto dalším reykjavíkském muzeu najdete mnoho legend z nejznámějších islandských ság, seznámíte se zde s významnými historickými postavami. Cílem Muzea ságy je připomínat klíčové okamžiky islandské historie od dob osídlení, ale také každodenní život ostrovanů.
- The Icelandic Punk Museum - žádnému punkerovi (ale ani ostatním) by nemělo pak uniknout islandské Muzeum punku. To bylo zřízeno v roce 2016 na velice originálním místě v centru Reykajvíku, a to na bývalých veřejných záchodcích! Minimálně muzejní prostory jsou originálním lákadlem pro návštěvníky.
- Whales of Iceland - „Velryby Islandu“ je největší muzeum věnované těmto kytovcům v Evropě a možná i na celém světě! Pokud vám z nějakého důvodu unikl při návštěvě ostrova whale watching, zajděte alespoň sem!
- Icelandic Phallological Museum - Hið íslenzka reðasafn - jen 5 minut od Muzea punku najdeme reykjavíkský unikát - Muzeum penisů.
TOP MÍSTA
- Hallgrimskirkja - Hallgrímskirkja je majestátní kostel v Reykjavíku, který je jeho dominantou a je vidět takřka odkudkoli ve městě. Dokončen byl v roce 1986 a díky výšce 74,5 metrů se jedná taky o jednu z nejvyšších budov v zemi. Byl pojmenován po významném básníkovi 17. století Hallgrímuru Péturssonu.
- Gejzíry - jedním ze synonym pro Island jsou kromě sopek a vodopádů také podzemní trysky vody, které se na určitých místech dostávají pod tlakem na zemský povrch. Nejznámějším gejzírem na ostrově je pravděpodobně Strokkur, který každých pár minut vytryskne do výšky 20 metrů. Gejzír Geysir (také Velký gejzír) je z islandských „trysek“ největší, chrlí vodu až do výšky 80 m, nicméně výjimečně byl zaznamenána voda až ve výšce 170 m. Patří k nejstarším gejzírům na ostrově, zmínky jsou o něm již ze 13. století.
- Lakagígar - Lakagígar nebo zkráceně také Laki je 25 km dlouhý úsek s téměř 130 krátery a je nazván po stejnojmenné nedaleké sopce. Dnes dechberoucí krátery vznikly za katastrofálních okolností, a to při erupcích v letech 1783 – 1784, které měly v mnoha směrech fatální následky.
Pokud hledáte další nápady, podívejte se na náš kompletní výběr TOP míst na Islandu.
PRAKTICKÉ RADY PRO CESTOVATELE
Co si zabalit/bez čeho na Island neodjet:
- pasy
- vytištěná zpáteční letenka
- zdravotní pojištění
- platební karta + hotovost
- potvrzení o ubytování
- anglický slovník
- mobil, nabíječka
- knižní průvodce či alespoň vytištěné základní informace
Pokud hledáte další nápady, inspirujte se našimi radami, co si zbalit na Island.
OČKOVÁNÍ PŘED ODLETEM
Pro cestu na Island nejsou v současné době žádná očkování vyžadována jako povinná, není ani nutné mít u sebe očkovací průkaz. To platí i pro očkování proti COVIDu 19 (není vyžadován ani PCR ani antigenní test a ani vakcinace). Veškerá anti – covid pravidla byla v zemi zrušena ke dni 25. února 2022.
Je však vhodné si zkontrolovat minimálně platnost očkování proti tetanu (od posledního přeočkování by nemělo uplynout více než 15 let) a případně se přeočkovat. Stejně tak jsou ke zvážení i další očkování, ne však z důvodu zvýšeného rizika na Islandu, ale obecně k eliminaci potenciální nákazy (stejně jako v ČR).
Každopádně platí, že na Islandu není důvod k obavám z nákazy jakoukoli tropickou nemocí, situace je prakticky stejná jako v České republice. Stejně tak zde není důvod k obavám z nějaké nemoci získané z místních potravin či kohoutkové vody.
DOPRAVA NA ISLAND A PO ISLANDU
Letenky
Dostat se na Island lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 6000 Kč s Lufthansou či například s Austrian Airlines. V zimním období neexistuje mezi Prahou a Reykjavíkem (Keflavíkem) přímé spojení, proto počítejte s mezipřistáním. V letních měsících však můžete využít přímé lety s islandskými společnostmi Icelandair nebo PLAY.
Níže uvádíme několik možností, jak cestovat po Islandu:
Autobus a trajekty
Trajekty lze využít k přepravě na různé ostrovy či v rámci fjordů. Autobusová doprava má na Islandu hustou síť a je rozhodně alternativou k půjčenému automobilu. Hlavním islandským přepravcem je Strætó, jehož autobusy poznáte dle výrazné žluté barvy. Jízdní řád je dobré prostudovat předem a být si tak vědom odjezdu, trasy i případných navazujících spojů.
Vlaky
Na ostrově neexistuje vlaková doprava.
Automobil
Cestování po ostrově autem je tím nejoblíbenějším a nejjednodušším druhem dopravy. Navigace je zde relativně bezproblémová a řidiči ohleduplní. Nutné je tak věnovat pozornost především počasí resp. stavu vozovky, která může být často pokryta sněhem, ledem či bahnem.
Nejoblíbenější trasa - Route 1, někdy označovaná také jako „Ring Road“, je dlouhá cca 1 330 km a obíhá po obvodu ostrova. Skoro po celé délce je silnice vyasfaltovaná!
Půjčovny najdete na mnoho místech, letiště či Reykjavík nevyjímaje. Každopádně dle cílů vašich výletů zvažte půjčení auta s náhonem 4x4!
Další možnosti přepravy po Islandu
Další způsob dopravy po Islandu představují vnitrostátní přelety, taxi či soukromí řidiči.
CESTOVÁNÍ S DĚTMI
Island nabízí skvělý cíl pro příjemnou rodinnou dovolenou. Ač samozřejmě záleží na věku dětí, velice pravděpodobně najdou zalíbení v outdoor aktivitách jako whale watching, snowmobile tour, jízda se psím spřežením anebo je zabaví mnohá interaktivní muzea v islandské metropoli. Teenageři ocení jistě i relax v jedněch z mnoha zdejších geotermálních lázních. Hotely také myslí na malé hosty, většina z nich nabízí i rodinné pokoje. Z hlediska bezpečnosti, kvality jídla a pití a lékařské péče není sebemenší důvod s dětmi na Island nevycestovat.
CESTOVÁNÍ VE STARŠÍM VĚKU/SENIOŘI
Na Island se můžete bez obav vydat i v seniorském věku. Tento ostrov je skvělou volbou i pro starší ročníky, je zde bezpečno, lékařská péče v nenadálých případech na vysoké úrovni, žádné extrémní teploty, nejsou zde žádné tropické nemoci ani jedovatá zvířata a doba letu není nijak enormně vyčerpávající. Proto se pobytu zde určitě nemusíte bát. Zvážit však musíte svůj aktuální zdravotní stav! Rozhodně je však dobré nepřepínat své síly, ať už se vydáte kamkoli. Mějte při plánování treků na paměti, že většinou stejnou vzdálenost musíte ujít i cestou zpět. A tak dobře zvažte a rozložte síly!
CESTOVÁNÍ S HANDICAPEM
Island je zemí, která je velmi přátelská k handicapovaným spoluobčanům. Nejen ve městech, kde se dá na vozíčku pohybovat velice jednoduše, ale i v přírodě. Většina velkých přírodních atrakcí má zpevněné chodníčky či se dá dojet do dostatečné blízkosti autem apod. Vozíčkáři se nemusí zříct ani tak relaxačního zážitku jako například návštěvy světoznámých lázní Blue Lagoon.
CESTOVÁNÍ SE PSEM
Dovoz domácích zvířat jako například psa lze zrealizovat, nicméně import musí splňovat dovozní podmínky MAST (Islandská potravinářská a veterinární správa). Dovozci musí požádat o dovozní povolení u MAST a domácí mazlíčci musí kromě pobytu v karanténě po dobu 2 týdnů po příjezdu splňovat také zdravotní požadavky (očkování a testování). Detailní informace najdete na webových stránkách MAST.
ZDRAVOTNÍ PÉČE
Islandský zdravotní systém je považován za jeden z nejlepších na světě a lékařská péče je opravdu prvotřídní. Na celém ostrově najdeme 6 nemocnic, z toho dvě v Reykjavíku.
Jestliže cestujete do členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) či Švýcarska, tak platí, že na základě evropských nařízení máte nárok na stejné zacházení jako pojištěnci, kteří jsou účastni veřejného zdravotního pojištění v cílovém státě. Což znamená, že vám musí být umožněn přístup ke zdravotní péči, její kvalitě či způsobu úhrady nákladů za poskytnutou zdravotní péči jako domácím pojištěncům v daném státě. K tomu vás opravňuje Evropský průkaz zdravotního pojištění.
CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ
Přesto, že Island není součástí EU, jsou na něj díky Dohodě o EHP aplikovány stejné podmínky jako v rámci Evropské unie, tudíž byste měli být v rámci Evropského zdravotního průkazu ošetřeni za stejných podmínek jako místní obyvatelé. Nicméně v případě nenadálých a vážnějších problémů je vždy lepší se i připojistit.
Můžete se pojistit i pro nenadálé situace jako je ztráta zavazadel či pojištění odpovědnosti v případě způsobení nechtěné škody atd. Pozor si však vždy dejte na smluvní podmínky a výběr konkrétního pojištění pečlivě promyslete. Informujte se o možnostech krytí těchto událostí přímo u preferované pojišťovny nebo u cestovní kanceláře, se kterou na Island odlétáte.
STRAVOVÁNÍ
Islandská kuchyně má dlouholetou tradici a jejím cílem bylo vždy především zasytit a dodat tělu veškeré živiny pro život často v drsné přírodě a náročných klimatických podmínkách. Její velká část se tak točila kolem ryb (v konzumaci ryb drží hned po Japonsku druhou příčku) a darů moře a masa (zejména jehněčí, ovcí je totiž na ostrově dostatečné množství). Některé islandské recepty mohou působit zpočátku rozpačitě, nicméně za ochutnání jistě stojí!
- Hákarl - tento fermentovaný žralok grónský nemusí zprvu vypadat nijak lákavě, už pro svůj specifický odér. Nicméně zdejší tyto žraločí kousky milují a nedají na ně dopustit. Je k dostání v islandských obchodech po celý rok v podobě malých kostiček.
- Slátur - Slátur je tradiční islandské jídlo vyrobené z ovčích vnitřností. Vzdáleně vizáží může připomínat českou tlačenku. Existují dva typy blóðmör neboli „krvavý pudink“ a lifrarpylsa čili „jaterní klobása“.
- Lundi (papuchalk) - Island je místem s největší světovou kolonií těchto roztomilých ptáků. Papuchalk se tak stal v minulosti tradičním ostrovním pokrmem, ač jeho konzumace v posledních letech klesá. Každopádně stále je možné jeho maso zde ochutnat, a to v různých pokrmech a podobách (hamburger, grilovaný, uzený).
- Hrútspungar - jednou z pro turisty obávaných položek islandské kuchyně jsou také beraní varlata.
- Kakósúpa - tato originální čokoládová polévka je opravdu lahůdkou pro milovníky kakaových bobů. Určitě ji vyzkoušejte!
- Skyr - Skyr je původní islandský mléčný výrobek, který připomíná hustý jogurt, dá se připodobnit k řeckému tuhému jogurtu nebo k mascarpone. Kromě toho, že je chutný, je také výživný, je totiž velice bohatý na proteiny a obsahuje minimum tuku. Pokud si jej zamilujete, lze jej v ČR konzumovat i po návratu z dovolené, mnoho supermarketů jej již stabilně zařadilo do svého sortimentu.
Dezerty
- Ìs - Islanďané naprosto milují zmrzlinu! Obchody se zmrzlinou najdete na Islandu všude!
- Lakkrís Toppar - Lakkrís toppar jsou krásné a lehké islandské pusinky - meringue. Islandská lékořice obalená čokoládou se před pečením vloží do pusinky, čímž vznikne výjimečně sladká kombinace. Tyto nadýchané pochoutky se skvěle hodí ke kávě nebo horké čokoládě.
- Skúffukaka - čokoládová skúffukaka je tradiční dort na Islandu. Je to úžasný dezert se spoustou luxusní čokoládové chuti, vyrábí se z kyselého mléka, na povrchu má bohatou vrstvu krému a bývá posypán kokosovými hoblinkami.
NÁPOJE
Maltextrakt - Maltextrakt je islandské nealkoholické pivo, jehož základ je sice slad, ale nápoj je ještě dochucen lékořicí a doslazen. Rozhodně vyzkoušejte!
Nealkoholické nápoje
Malt og Appelsín - tento tradiční islandský nápoj (hojně konzumován mj. během vánoc) je kombinací zdejších dvou oblíbených soft drinků – Malt představuje sladkou sodu a Appelsín je bublinková oranžáda.
KOUŘENÍ A ALKOHOL NA VEŘEJNOSTI
K nákupu cigaret na Islandu musí být člověk starší 18 let. Cigarety se navíc nesmějí prodávat v prodejních automatech a místo toho je najdete v menších obchodech a na čerpacích stanicích. Kouření je od roku 2007 přísně zakázáno/omezeno v restauracích, nočních klubech, barech, v MHD a dalších veřejných místech.
Zákonný věk pro pití alkoholu na Islandu je 20 let. To je výrazně více než ve většině evropských zemí a souvisí to historicky s věkem pro volební právo. Volit lze nyní už od 18, ale věk pro pití zůstal na 20. Obchody s potravinami mají v nabídce pouze nízkoalkoholické pivo, ostatní alkohol se prodává ve státem kontrolovaných prodejnách zvaných Vínbúð s omezenou otevírací dobou.
PENÍZE, SPROPITNÉ, NAKUPOVÁNÍ A CENY
Spropitné
Spropitné není na Islandu zvykem a nemusíte se o něj starat. Nebojte se, že jste nedali spropitné, protože mzdy personálu jsou zde dostatečné a nikdo to neočekává. Samozřejmě, pokud chcete někomu dát spropitné jako ocenění za skvělé služby, rozhodně to udělejte, určitě to dotyčný ocení. Nejvíce však to, že jste byli s jeho službami spokojeni.
Nakupování a ceny na Islandu
Shopaholici by jistě neměli minout velké nákupní reykjavíkské centrum Kringlan Mall či Smáralind v nedalekém Kópavogur. Hlavní nákupní zónou islandské metropole je pak malebná ulice Laugavegur. Výhodným supermarketem, který nabízí relativně nízké ceny, je pak Bónus, jeho pobočky najdeme prakticky po celém ostrově.
Jaké ceny čekat na Islandu?
- láhev vody (0,3 l): 300 ISK (50 Kč)
- cappuccino: 500 ISK (80 Kč)
- pivo (0,5 l): 1000 ISK (160 Kč)
- lahev vína (střední kategorie, supermarket): 3000 (480 Kč)
- cigarety (20 ks): 1800 ISK (290 Kč)
- jídlo v restauraci (pro 1 osobu): 5000 ISK (800 Kč)
- benzín: 322 ISK/litr (51Kč)
Rozpočet
Výše rozpočtu potřebného na Island záleží čistě na vás. Prvně si musíte stanovit, zda preferujete spíše luxus, anebo se uskromníte a vystačíte si na dovolené s málem. Důležitým kritériem je také fakt, zda budete po celý pobyt ubytování v hotelu s předem zajištěnou stravou a výlety, a tak jediné extra - výdaje půjdou na suvenýry či zda se budete po Islandu pohybovat na vlastní pěst a v ubytování bez jídla a pak musíte do rozpočtu zahrnout právě potraviny či restaurace, zmíněné výlety, vstupné a benzín. Každopádně Island patří k drahým destinacím a s tím je nutné předem počítat.
Možnosti slev pro turisty
Reykjavík City Card nabízí bezplatný vstup do velkého množství muzeí a galerií, všech bazénů v Reykjavíku a neomezené cestování autobusem v oblasti hlavního města (POZOR nezahrnuje autobus č. 55 na letiště, protože operuje již mimo metropoli). Karta navíc poskytuje slevy na různé výlety, v obchodech a na služby.
Na výběr je ze 3 druhů karet, a to dle délky využívání – na 24 hodin (4600 ISK), na 48 hodin (6400 ISK) či na 72 hodin 7890 ISK).
Plavecké bazény v Reykjavíku jsou zdarma pro všechny seniory starší 67 let.
SIM KARTA (TELEFONNÍ SIGNÁL)
Přestože Island není členem Evropské unie, jeho vztah k EU je založen především na Dohodě o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994.
Režim „roam like at home“ je dostupný právě tedy i v zemích Evropského hospodářského prostoru: na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Norsku. Na Islandu tak telefonujete a využíváte internet v mobilu dle tarifu vašeho operátora. Tj. ceny zůstávají stejné jako v České republice. Počítejte s tím, že v odlehlejších oblastech však nemusí být signál vždy dostupný.
POŠTOVNÍ SLUŽBY
Hlavní poskytovatel poštovních služeb na Islandu je Íslandspóstur nebo zkrátka Pósturinn, jehož tradice sahá až do roku 1776, kdy byl zřízen králem Kristiánem VII. Pobočky najdete prakticky ve všech větších obcích, nicméně poštovních schránek či postboxů na ostrově najdete ještě mnohem více. Islandská pošta funguje velice spolehlivě.
SPECIÁLNÍ INFORMACE O ISLANDU
Od roku 1940 jsou ve školách povinné lekce plavání pro děti.
Je to jedna z nejstarších demokracií na světě.
Mnoho Islanďanů věří na elfy.
Jedinečný islandský jazyk obsahuje více než 130 slov pro „vítr“. Umělkyně Sólrún Halldórsdóttir z nich vybrala 112, ze kterých vytvořila umělecké dílo ve městě Grundarfjörður na západě ostrova. Volbou 112 slov odkazuje na tísňové číslo 112, které je vždy dobré mít na paměti. Artefakt je 18 m dlouhý a 60 cm široký, je vyroben z kamene, oceli a tvrdého dřeva a je položen na zemi nedaleko místního kostela. Pokud u něj strávíte více času, třeba se nějaká ta islandská „větrná“ slova přiučíte. Také byste se chtěli učit islandsky?
Island má 13 „Santů“ – Yule Lads.
Systém jmen na Islandu vychází ze starého severského systému a je dosti odlišný od systému v ostatních evropských zemích. Jedná se o „otcovský systém“, kdy děti dostanou příjmení po otcově křestním jménu. Příjmení tak vznikne přidáním -son (syn), pokud je dítě chlapec, a -dóttir (dcera), pokud je dítě dívka. Pokud se například otec jmenuje Stéfan Einarsson, chlapec bude nosit příjmení Stéfansson, dívka pak Stéfansdóttir.
Je to jedna ze zemí s malou hustotou osídlení.
Slovo Geyser je původně z islandštiny.
Island nemá stálou armádu.
Na ostrově není žádný Mc Donald´s.
Island má nejdelší pracovní týden v Evropě – 45 hodin!
Pivo bylo na Islandu zakázáno až do roku 1989! Ostrov totiž zakázal v důsledku prohibice v roce 1915 všechny alkoholické nápoje. Během deseti let bylo postupně legalizováno červené víno a ve 30. letech 20. století následovaly lihoviny. Plnohodnotné pivo však zůstalo zakázáno až do 1. března 1989.
Asi 11 % plochy Islandu pokrývají ledovce.
Islandský kůň je jediným koňským plemenem na Islandu.
Island má i své psí plemeno – islandského psa.
Polární záři lze na Islandu vidět od září do března.
Islandským národním sportem je házená.
Islanďané jsou milovníci knih a zmrzliny. Hodně zmrzliny!
Se svojí minimální mírou kriminality je to jedna z nejbezpečnějších zemí na světě.
Island byl posledním místem na Zemi, které bylo osídleno lidmi. Vikingové z Norska objevili Island náhodou koncem 9. století!
Island je jednou z eco - friendly zemí na světě.
