INFORMACE O FAERSKÝCH OSTROVECH
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FAERSKÝCH OSTROVECH
PROČ A KDY FAERSKÉ OSTROVY NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE NA FAERSKÉ OSTROVY
Čti více
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FAERSKÝCH OSTROVECH
PROČ A KDY FAERSKÉ OSTROVY NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE NA FAERSKÉ OSTROVY
Mykines je nejzápadnější z Faerských ostrovů a bydlí zde pouhých 15 obyvatel. Bývá považován za ornitologický ráj, chvílemi si můžete připadat skoro jako v Hitchcockově „Ptácích“. Roztomilí mořští klauni - papuchalci - jsou opravdu všude! Kromě nich však ostrov nabízí především překrásnou přírodu a výhledy po okolí. Přestože ostrov je mezi turisty velice populární a v době od 1. května do 31. srpna, kdy je ostrov otevřen, se zde na místní poměry dveře takřka „netrhnou“, stále si Mykines udržuje svou tradiční atmosféru. Nemusíte se bát davů, počet je regulován a každý den se sem dostane maximálně 250 turistů. Každý, kdo má rád blízkost přírody, najde potěšení a dobrodružství v této oblíbené destinaci faerského souostroví.
Až budete na Mykines, určitě se vydejte na túru k ikonickému majáku Mykineshólmur, který se nachází na samostatném ostrůvku – na něj vede most. Na severní straně ostrova je také mnoho jeskyní a dvě hory Knúkur (560 m) a Árnafjall (350 m). Dne 26. září 1970 došlo na Knúkur k leteckému neštěstí. Před přistáním na letiště Vágar se ztratilo letadlo Fokker F27 a zřítilo se u hory Knúkur. Na palubě letadla cestovalo 34 osob. Díky velice rychlé reakci místních obyvatel se podařilo většinu z nich zachránit, přesto našlo v troskách letadla smrt 8 osob. Ve zdejším kostele najdete pomník připomínající tuto tragédii. Nejlepší způsob, jak se dostat do Mykines, je lodí z vesnice Sørvágur, která se nachází nedaleko od letiště na ostrově Vágar. Lodě do Mykines vyplouvají z přístavu Sørvágur denně od května do srpna.
Kalsoy se nachází v severní části Faerských ostrovů mezi ostrovem Eysturoy a ostrovem Kunoy. Na tomto ostrově našlo domov necelých 130 obyvatel, všechny čtyři osady se nacházejí na východní straně, která je klidnější a travnatá, západ je nehostinný, skalnatý a strmý. Kdysi tu bylo pět osad, ale v roce 1812 byla obec Blankaskáli zničena sesuvy půdy. Zajímavostí jsou také zdejší tunely, nalézá se jich zde pět, všechny byly vystavěny v průběhu 70. a 80. let a jsou jednopruhové. Filmovým fanouškům bude možná ostrov povědomý, protože odtud pocházejí záběry z „bondovky“ No Time to Die s Danielem Craigem z roku 2021. Film obsahuje scény jak z obdivovaného výběžku Kallurin, tak z vesnice Trøllanes. James Bond umírá, když stojí na Kallurinu a dívá se z obzoru. Třešničkou na dortu je fakt, že se zde můžete „velkému Bondovi“ dokonce poklonit u jeho hrobu. Místní vesničané vyvinuli iniciativu a rozhodli se postavit náhrobek na památku slavného špióna. Náhrobní kámen je vyroben z faerského čediče a vyřezal ho uznávaný kameník ve vesnici Skopun. Poté byl převezen na přesné místo na Kalsoy, kde Bond v No Time to Die umírá. Ovšem Kalsoy není zdaleka jen James Bond.
Kromě dechberoucí okolní přírody zde můžete například obdivovat překrásnou sochu tulení ženy Kópakonan ve vesnici Mikladalur. Socha zde byla vztyčena v srpnu roku 2014 a je navržena tak, aby odolala 13 m vysokým vlnám. Na ostrov Kalsoy budete muset jet trajektem. Ten vyjíždí z města Klaksvík, které je dostupné z hlavního města Tórshavn po silnici číslo 10.
Pěší túra k majáku Kallur je pro návštěvníky Faerský ostrovů takřka povinností. Byl postaven v roce 1927 na nejsevernějším cípu ostrova Kalsoy jménem Kallurin. Cesta k němu je středně náročná a rozhodně stojí za to!Trasa začíná ve vesnici Trøllanes a každý směr trvá zhruba 1 hodinu. Z Kallurinu se vám mj. naskytne překrásný výhled na ostrovy Eysturoy a Streymoy a stejně tak na skalní útvary zasazené v Atlantiku jménem Risin a Kellingin. A jako bonus vám nad hlavami budou kroužit vodní ptáci. Ti jediní spolu s mořskými vlnami narušují zdejší nebeské ticho. Na ostrov Kalsoy se dostanete malým trajektem z Klaksvíku, cesta trajektem trvá 20 minut. Když se dostanete na Kalsoy, musíte zamířit úplně na sever. Po průjezdu čtyřmi tunely se dostanete do vesnice Trøllanes.
Třicet metrů vysoký vodopád Múlafossur neboli „Vodopád mysu“ je jednou z nejpopulárnějších atrakcí na Faerských ostrovech. Najdete jej v odlehlé vesnici Gásadalur na ostrově Vágar asi 11 km od letiště. Zhruba 5 minut od vodopádů se nachází parkoviště, takže pokud máte za sebou ten den již nějakou túru, nemusíte se bát, zde je přístup velmi pohodlný. Jeho zajímavostí je, že padá přímo do oceánu. Je to velice podmanivé místo, scenérie vodopádu je dotvářena okolními kopci, oceánem, zelenými pastvinami a samozřejmě všudypřítomnými ovcemi.
Gásadalur je odlehlá vesnice na ostrově Vágar, kde v roce 2020 žilo 11 obyvatel. Donedávna se sem dalo dostat pouze pěšky přes hory. Nyní je obec snadno dostupná tunelem Gásadalstunnilin, což je 1,4 km dlouhý jednopruhový tunel spojující Gásadalur s vesnicí Bøur na východě, kterou odděluje hora Knúkarnir. Gásadalur má kavárnu Gasadalsgardur Cafe, kde se podávají obědy, koláče a káva. Gásadalur znamená přímo „Údolí hus“. V Gásadalur existuje možnost ubytování v malých a velice romantických chatkách. Tyto chatky se nacházejí v samotném údolí a jsou skvělým zážitkem. Jsou výbornou základnou pro ty, kteří si chtějí užít pohled na vodopád buď při západu slunce nebo naopak ráno hned po probuzení. Je to jedinečný zážitek a vy získáte kromě něj také jedinečné fotografie.
Saksun je vesnice s 10 obyvateli ležící na ostrově Streymoy. Dominantou vsi je starý kostel, který byl původně postaven v Tjørnuvíku, ale v roce 1858 byl rozložen, přenesen přes hory do Saksunu a zde znovu sestaven. Asi ještě známější atrakcí Saksunu je však zdejší laguna. Pískem naplněná laguna přitahuje denně mnoho návštěvníků. Dvakrát denně se plní mořskou vodou ze severního Atlantského oceánu. Místo je obecně skvělou volbou pro ty, co milují přírodu a klid. Hory svírající lagunu, minimum jakéhokoli ruchu a okolní vodopády jsou prostě úchvatnou kombinací!
V létě je zde otevřené i malé vesnické muzeum. Na 300 let staré farmě Dúvugarðar najdete několik krásných tradičních travnatých domů. Obyčejný život na farmě probíhal do 40. let 20. století, dnes je součástí muzea. Poloha Saksunu kolem přírodního přístavu je výjimečně krásná a uklidňující, chvilky strávené zde jsou doslova balzámem na duši. Ze Saksunu je možnost pěší turistiky do nedaleké vesnice Tjørnuvík. Trasa vede po staré horské stezce mezi Dúvugarðar a Tjørnuvík.
Vodopád Fossá je nejvyšší vodopád na Faerských ostrovech, jeho výška sahá až k neuvěřitelným 140 metrům! Nachází se na ostrově Streymoy nedaleko obce Haldórsvík a je celoročně snadno dostupný. Vodopád Fossá je kromě působivého dvouúrovňového tvaru známý také svou tmavou čedičovou stěnou, která je doslova „black & white“ kontrastem k bílé vodě. K vodopádu se dá dojít poměrně blízko, rozhodně natolik, že ucítíte v obličeji jeho kapky. Nachází se pohodlně 45 minut jízdy od hlavního města Tórshavn.
Tjørnuvík je nejsevernější vesnice na ostrově Streymoy. Je zasazena do hlubokého údolí bez dalších vesnic v dohledu, můžete si zde připadat v dobrém slova smyslu jako na konci světa. Je tu naprosto božský klid. Prim zde hraje příroda, okolní hory a mnoho potůčků. Domy už jen dokreslují zdejší scenérii. Není jich zde však mnoho, zhruba 55, podobný počet je i obyvatel. Mysleli jste si, že Faerské ostrovy nejsou ideálním místem k surfování? Pak vás Tjørnuvík vyvede z omylu! Před vesnicí je krásná pláž a hned za ní perfektní vlny. Tato ikonická vesnice má také přímý výhled na mořské komíny Risin (71 m) a Kellingin (69 m). Osada je díky své nepřekonatelné poloze jednou z nejnavštěvovanějších vesnic na Faerských ostrovech!
Drangarnir je souhrnný název pro dva mořské komíny mezi ostrůvkem Tindhólmur a ostrovem Vágar. Jednotlivé názvy mořských komínů jsou pak Stóri Drangur („Velký mořský komín“) a Lítli Drangur („Malý mořský komín“). Drangarnir je možná nejznámější skalní útvar Faerských ostrovů a mezi turisty je velmi populární. Pokud se chcete k útvarům dostat blíže, můžete využít jeden z lodních výletů, pokud vám stačí kochat se z pevniny, ideálním místem je pobřežní vesnice Bøur.
Nejvýznamnější středověkou památkou celého regionu najdeme na ostrově Streymoy. Je jí Katedrála svatého Magnuse resp. její zřícenina. Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat pouze ruiny, ale jsou zasazeny do zdejší krajiny tak kouzelně, že se coby mávnutím kouzelného proutku takřka ocitnete ve středověku. Období výstavby se odhaduje zhruba na rok 1300. Dříve panovaly mezi výzkumníky dohady, zda katedrála byla vůbec někdy dokončena a využívána ke svým účelům. Dle posledních teorií dokončena byla, nicméně věřícím sloužila jen krátkou dobu.
Kvůli reformaci v roce 1537 došlo ke zrušení faerské diecéze a od té doby katedrála začala chátrat. Ostrovy se staly nezávislou diecézí v roce 1111, ale po zmíněné reformaci byl poslední katolický biskup v roce 1538 popraven. Katolická církev byla obnovena poté až v roce 1931 jako součást biskupství v Kodani. Státní církví je protestantská faerská lidová církev. Katolíků žije na ostrovech jen pár set a jejich centrem se stal kostel Mariukirkjan v Tórshavnu, je to také jediný katolický kostel na celém souostroví.
Gjógv je vesnice ležící na severovýchodním cípu ostrova Eysturoy, necelých 70 km od Tórshavnu. Osada měla již od středověku silnou rybářskou tradici. Její název se překládá jako „Rokle“. Ta opravdu leží nedaleko vesnice a měla pro ni velký význam. Soutěska je zaplavená mořem a byla vesničany využívána jako přírodní přístav a relativně klidný úsek jinak povětšinou rozbouřeného moře. Až dolů k vodě vedou dnes schody, a tak si v oceánu můžete bezpečně smočit ruce a zakusit „osvěžující“ Atlantik. V osadě je zhruba 50 domů a obyvatel zhruba také tak, nicméně je vybavena kostelem (1929), školou (1884) a dokonce i továrnou na výrobu prefabrikovaných betonových prvků. Nezapomeňte se zastavit u nejstaršího domu vesnice – Jógvansstova.
Trøllkonufingur („Trolí prst“) je 313 metrů vysoký skalní útvar nacházející se na ostrově Vágar – nedaleko vesnice Sandavágur a vypadá, jako by vyrůstal přímo z oceánu. Legenda říká, že Trøllkonufingur je prstem čarodějnice, která chtěla mrštit Faerské ostrovy na Island. Když přišla k moři jižně od Vágaru, vyšlo slunce, ona zkameněla a spadla do oceánu. Byla tak velká, že když dosáhla na dno moře, měla zadní část hlavy a prst nad hladinou. Zadní část její hlavy je prý ostrov Koltur. Do roku 2022 je známo pouze 11 lidí, kteří na prst vyšplhali.
Na ostrově Nólsoy, který se nachází naproti hlavnímu město Tórshavnu, najdeme dva majáky. Menší, umístěný na Borðutanga, je vidět z Tórshavnu. Zatímco větší maják byl postaven v roce 1893 na jihovýchodním pobřeží na místě zvaném Tumbin. Je výjimečný v tom, že je jedním z nejsilnějších na světě, světlo je vidět daleko na oceánu. Pokud nemáte vody stále dost, můžete se v jižní části ostrova zastavit ještě u jezera Halavatn. Na ostrov se dostanete po 20 minutách jízdy trajektem z Tórshavnu. Túra z vesnice v Nólsoy k majáku pak zabere zhruba 2,5 hodiny v každém směru.
Eiði je velice malebná vesnice s barevnými domky na ostrově Eysturoy. Na zdejší poměry je obec relativně zabydlená, žije zde přibližně 800 obyvatel. Eiði, nejprve osídlená Vikingy v 9. století, byla kdysi dokonce druhým největším městem na Faerských ostrovech. Dodnes se orientuje především na rybolov. Vesnický kostel, který byl postaven v roce 1881 dle projektu dánského architekta Hanse Christiana Amberga, má krásný malovaný interiér a na trámech zde visí modely votivních lodí. Tyto lodě, které mají zajistit bezpečí místních obyvatel na moři, jsou na Faerských ostrovech běžným výjevem. Oceán a vše, co se kolem něj točí, je zde zkrátka všudypřítomný a součástí každodenního života většiny Faeřanů.
Sportovním nadšencům by neměla uniknout procházka kolem krásného jezera na sever od vesnice. Ta návštěvníky zavede k bývalému fotbalovému hřišti Eiði, které se nachází mezi jezerem a skalnatým pobřežím. Bývalo označováno jako nejosamělejší a nejkrásnější fotbalové hřiště na světě. Dnes je tady možné v létě kempovat a zdejší tým EB/Streymur (vznik 1993) má nyní hřiště nové.
Sørvágsvatn nebo také Leitisvatn je největší jezero na Faerských ostrovech. Rozkládá se v jižní části ostrova Vágar a jeho rozloha je 3,43 km². Sørvágsvatn je známý z fotografií zejména pro optickou iluzi, kterou zde oceán a jezero vytvářejí. Vypadá to totiž, jako by se jezero vznášelo nad oceánem. Z jezera odtéká do Atlantského oceánu impozantní 30 m vysoký vodopád Bøsdalafossur. Na východ od jezera je 142 m vysoký útes Trælanípa („Útes otroků“).
Druhým největším jezerem celého souostroví je Fjallavatn, které najdeme také na ostrově Vágar. Má rozlohu 1,03 km² a rozkládá se 80 metrů nad hladinou moře. Od Atlantského oceánu je odděleno pouze malým potůčkem. Od roku 1983 je Fjallavatn chráněnou přírodní oblastí. Pro nadšence do severské pěší turistiky je zde ideální túrou trasa od jezera k severnímu pobřeží. Ta vede přes oblast jménem „Norð á Munna“ a je v létě populární túrou místních obyvatel. Dá se říct, že obzvláště v nejdelší den v roce, tj. 22. června, je v místě skoro hlava na hlavě. Ovšem myšleno na faerské poměry. Unikátem túry v tento den je, že během ní můžete pozorovat západ i východ slunce, které nastávají v krátkém časovém úseku za sebou. Podniknout jakoukoliv túru v tento den je vlastně faerskou tradicí a mnozí Faeřané ji s nadšením dodržují.
Tórshavn je přístav a hlavní i největší město Faerských ostrovů. Nachází se na jižním cípu ostrova Streymoy, největšího z celého souostroví. Tórshavn byl založen v 10. století, nicméně ještě mnoho set let poté nezažil žádný významnější rozmach. Název města pochází od boha bouře a blesků, který dominuje severské mytologii a od skandinávského slova pro přístav – „havn“, znamená tedy doslova "Thórův přístav". Na znaku města dokonce najdeme Thórovo kladivo Mjölnir. V samotném Tórshavnu žije asi jedna čtvrtina celkové populace Faerských ostrovů (asi 13 000 obyvatel). Má dobré silniční spojení s dalšími osadami na Streymoy a trajekty jej efektivně spojují také s ostatními ostrovy. Jeho hlavním průmyslovým odvětvím je rybolov. Tórshavn má střední školy, univerzitu Fróðskaparsetur Føroya a sídlí zde i faerská televize Kringvarp Føroya (KvF) a samozřejmě vláda a parlament.
Svartifossur v překladu znamená „Černý vodopád“ a je to kaskáda, která se nachází 2 km severně od starého města Tórshavn na říčce Hoydalsá. Tento vodopád je však ideální navštívit po deštivějším období, pokud nastane náhodou období bez srážek, vodopád vysychá a je v něm pouze málo vody.
Tinganes je historické místo souostroví a je součástí dnešního Tórshavnu. Označení v překladu znamená „Parlamentní molo“ nebo „Parlamentní místo“. Dnes rozděluje Tinganes přístav na dvě části – Eystaravág a Vesteravág. Parlament se zde sešel poprvé za dob Vikingů, když norští kolonisté umístili svůj Ting (parlament) právě na toto místo v první půlce 9. století. Løgting se od těch dob již přestěhoval na sever města, ale na Tinganes dnes sídlí místní vláda. Ta našla útočiště v budově Skansapakkhusið. Nejstarší domy v historickém jádru Tinganes resp. Tórshavnu najdeme v uličce Gongin.
Svěže bílá katedrála v Tórshavn je druhým nejstarším existujícím kostelem na Faerských ostrovech. Byla postavena v roce 1788 a od roku 1990 je sídlem faerského biskupa. Stojí hned u historického poloostrova Tinganes a je dominantou této zóny. Nicméně nečekejte žádný kolos, katedrála je menších rozměrů, přesto ale velice oslnivá. Tuto bílou budovu s hodinovou věží zkrátka rozhodně nepřehlídnete. Roku 1865 došlo v kostele k přestavbě, a i v budoucnu byl rozšiřován. V roce 1935 byl chór rozšířen o čtyři metry a postavena nová sakristie. V roce 1968 byl opět chór rozšířen – o kancelář a další vedlejší místnosti. Vlastní loď obsahuje 44 lavic, ochoz pak 14. Na severní stěně lodi je osazen oltářní obraz z roku 1647 s obrazem Poslední večeře. Zvon katedrály byl údajně získán v roce 1708. Pochází z lodi
Pokud se chcete na chvíli dostat do blízkosti faerských legend a mýtů a všech zdejších nadpřirozených bytostí, zajděte se podívat na sochu Nixe. Ta se nachází na jezeře Leitisvatn na ostrově Vágar hned vedle letiště. Večer jekůň osvětlen reflektory v různých barvách. Nix neboli faersky Nykurin je nebezpečný vodní tvor, který lidi láká a následně je vtáhne do jezera. Buďte ostražití, protože prý žije skoro ve všech faerských jezerech. Může měnit podobu, což může být zrádné a jakmile se jej dotknete, jste ztraceni. Ovšem legenda praví, že existuje jedna možnost, jak se z jeho spárů ještě před tím, než vás odvleče do vody, dostat. Rychle zakřičte nahlas jeho jméno a Nix ztratí svou moc!
