INFORMACE O ARGENTINĚ
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ARGENTINĚ
PROČ A KDY ARGENTINU NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE DO ARGENTINY
Čti více
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ARGENTINĚ
PROČ A KDY ARGENTINU NAVŠTÍVIT?
TOP TIPY PRO CESTOVATELE DO ARGENTINY
Hlavní město Argentiny a neuvěřitelně příjemná metropole, která vás okouzlí svým elegantním kouzlem, temperamentem, architekturou a přátelskými lidmi. Možná právě v Buenos Aires žijí nejkrásnější muži na světě a ženy v sobě mají neuvěřitelnou jiskru. Buenos Aires je město, jehož ulice jsou stejně živé jak ve dne, tak i v noci. Čekají vás krásné bulváry, kavárničky, monumentální paláce a také vynikající nákupy na pěší zóně na Floridě, kde se můžete na každém rohu zaposlouchat do tangových rytmů. Nachází se zde nejširší ulice světa Avenide 9. července, na které je také symbol města Obelisk.
Vodopády Iguazu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií jsou největším vodopádem na světě a jsou dvakrát vyšší a větší než slavnější Niagara. Iguazú leží na řece Iguazú, jen pár kilometrů od místa, kde řeka Iguazú, jinak hranice mezi Argentinou a Brazílií, proudí do řeky Paraná. Vodopády Iguazú jsou přirozený zázrak, který si můžete vychutnat z obou stran. Většina vodopádů leží na argentinské straně, brazilská strana má lepší panoramatický výhled. Vodopády tvoří asi 275 kaskád a jejich celková šířka je více než dva kilometry. Nejvyšší a nejkrásnější z vodopádů se nazývá Garganta del Diablo (Ďáblův hrtan) a je asi 70 metrů vysoký.
Nejznámější a nejkrásnější ledovec národního parku Los Glaciares, který byl prohlášen za NP v roce 1938. Od roku 1981 je i součástí seznamu UNESCO. Od El Calafate je ledovec Perito Moreno vzdálen asi 80 kilometrů a přepravíte se tam v doprovodu místního průvodce. Nejzajímavější je pohled na přední stěnu ledovce, která vchází do jezera. Její šířka je 5 km a výška stěny nad hladinou vody je 60 metrů. Součástí výletu je i plavba loďkou podél jižní strany ledovce. Ledovec je proměnlivý útvar, který je neustále v pohybu, a právě ledovec Perito Moreno je známý tím, že neustále praská a jeho jednotlivé části se odlamují a padají do jezera. Určitě si všimnete, že hladina jezera Brazo Rico je pokryta těmito úlomky. Ledovec Perito Moreno vchází do vody na místě, kde se setkávají dvě jezera a oproti je poloostrov. Vždy jednou za několik let ledovec přeroste na poloostrov a obě jezera přehradí. Když je tlak vody na tuto ledovou hráz příliš silný, hráz se zhroutí. Nejlepší výhled na ledovcovou stěnu se naskýtá z vyhlídkové plošiny oproti ledovci, která se nachází v bezpečné vzdálenosti od praskajícího ledovce a je nejlepším místem k vychutnání si tohoto jedinečného přírodního úkazu. Doporučujeme výlet s mačkami po ledovci Perito Moreno. Důležité upozornění – výlet je pouze pro klienty do 65 let. Bohužel vstupní kontrola je v tomto přísná a ročníky starší než 65 let na ledovec nepustí. Kde budete na 30 km dlouhém ledovci s obrovskou plochou okolo 250 km² chodit, tak aby se to neodtrhlo spolu s námi? Uvidíte. Ledovce narůstají a ustupují. Perito Moreno se sice pohybuje neuvěřitelnou rychlostí bezmála kilometr za rok, ale to neznamená, že roste. No ani neustupuje, jako velká většina světových ledovců, a je stále stejný. Doporučujeme si tehdy obout turistické boty (stačí i nízké po kotníky). Dlouhé kalhoty, není důvod mít zbytečně teplé. Několik vrstev nahoru a poslední nepromokavou. Na hlavu doporučujeme čepici a, co je důležité, rukavice. Pokud si je zapomenete, půjčí Vám je. Hůlky, cepíny jsou zakázány. Po instruktáži vyrazíte na 15 až 20minutovou procházku nahoru k chatkám až na samotný led. Už tato procházka prochází nádhernou přírodou, upravenými dřevěnými stezkami s nádhernými výhledy. Bez focení by to trvalo do deseti minut, ale Vám to nedá a budete fotit a fotit. Ledovec bude vpravo od Vás a vystoupáme k jeho levému okraji. Tam si sednete na lavičky a horalé nám mačky promptně vyberou přesně na naši nohu a připnou tak, aby nám cestou držely. Je tu jedna finta, doporučujeme lépe si zavázat vaše boty a šňůrky na dvakrát, protože mačky neztratíte, ale můžete ztratit boty (s mačkami). Pod bleděmodrou vlajkou Argentiny si uděláte dobyvatelské fotografie, všude kolem bude led a Vy budete vypadat, že jste dobili Jižní pól. Mačky budou držet a Vy vyběhneme nahoru a pak dolů a fotíte a fotíte. Vypít si čisťoučká vodu přímo z ledovce je paráda (vezměte si láhev)! Je zajímavé, že kdybyste neměli jiný zdroj vody, pouze tuto ledovcovou, která je bez jakýchkoliv minerálů, tak byste se vodou intoxikovali a zemřeli byste po týdnu. Věděli jste něco takového? Dotknete se nejkrásnějšího ledovce světa a věřte, že budete mít z toho božský pocit.
Městečko El Calafate leží u jezera Lago Argentino v argentinské provincii Santa Cruz a je jen 80 km vzdálené od národního parku Los Glaciares. Proslulou argentinskou kuchyni začnete poznávat právě zde. Doporučujeme ochutnat bife de lomo, bife de chorizo anebo parrilladu. Jedná se o vynikající steaky a parillada je druh hovězího zabijačkového talíře. Nejlepším tradičním nápojem je argentinské víno, jímž je proslulá vinařská oblast Mendoza. Název městečku El Calafate dal keř, jež je typický pro tuto oblast. Keř je známý svými žlutými květy a tmavofialovými jedlými plody.
Dominantou buenosaireského náměstí Plaza de Mayo je Casa Rosada neboli Růžový dům, jenž přestavuje sídlo argentinské národní vlády a prezidentské kanceláře. Postaven byl na místě původní koloniální pevnosti Buenos Aires, která byla založena Španěly v roce 1580. Tu řadu let využívali španělští koloniální místokrálové. Po dosažení nezávislosti však byla pevnost přestavěna na celnici britským architektem Edwardem Taylorem a roku 1862 vybrána jako sídlo vlády. Architektonickou štafetu posléze převzal Domingo Faustino Sarmiento, jenž budovu rozšířil a údajně ji nechal natřít na růžovo – tato barva měla rozmělnit politické napětí (smíchala se červená představující stranu federálů a bílá představující unitáře). Má se ale i za to, že fasáda byla natřena kvůli vlhkosti kravskou krví – a tak vznikla růžová. Zde se můžeme jen domnívat, kde byla pravda. Prohlídky v prezidentském paláci Casa Rosada trvají asi hodinu a je nutná online rezervace předem (aspoň dva týdny). Prostory jsou veřejnosti zpřístupněny v sobotu, neděli i svátky od 10:00 do 18:00 s průvodcem (počet míst je omezen) – v angličtině od 12:30.
Ushuaia je považována za nejjižnější město na světě a je vstupní branou do Antarktidy a na Falklandské ostrovy. Město, které dnes obývá více než 50 tisíc lidí, najdete v široké zátoce na jižním pobřeží Ohňové země, jež od pevniny jihoamerického kontinentu odděluje Magellanova úžina. Ze severu je obklopuje masiv ledovce Martial, z jihu je ohraničeno průlivem Beagle. Indiánské kmeny dorazily do Ohňové země už před 10 000 lety a žily v neustálém konfliktu s obyvateli severní části ostrova. V roce 1520 při své cestě kolem světa posádka lodi Fernaa de Magalhaese proplouvala kolem severního pobřeží ostrova a spatřila jeho domorodé obyvatele a jejich ohně – to dalo této části světa její název. V roce 1896 zde vznikla trestanecká kolonie nazývaná argentinskou Sibiří, kde trestanci byli nuceni kácet lesy a budovat nové město. Vězení bylo zrušeno v roce 1947. Dnes je Ushuaia hlavním turistickým střediskem oblasti. V okolí města je spousta přírodních a turistických atrakcí, od národního parku Tierra del Fuego až po nejjižnější železnici na světě.
Patagonie se rozprostírá na jihu jihoamerického kontinentu a zasahuje území Argentiny a Chile. Skládá se ze dvou výrazně odlišných povrchových jednotek – Patagonské Andy na západě a Patagonská plošina na východě. Patagonie se táhne v délce přes 2000 km od řek Neuquén a Colorado na jih a končí u Magalhãesovým průlivu, který odděluje kontinent od Ohňové země. Pro argentinskou Patagonii je typické malé množství srážek, neboť leží ve srážkovém stínu chilských And, které déšť blokují. Velmi častý je proto suchý vítr ze západu.
Doporučujeme společnost Australis, kde je plná penze včetně nápojů a dalšího občerstvení během plavby. Na lodi je bar. Upozorňujeme, že pokud v den vylodění se bude nepříznivé počasí, kapitán lodi může rozhodnout o tom, že se nevylodíte. Naše skupiny se zatím na legendární Hornův mys vždy dostaly, celkově byla během sezóny 2019 úspěšnost vylodění 70 %. Během plavby budete obdivovat Magalhãesův průliv, pohoří Darwin, panenskou přírodu, úžasnou faunu a flóru a jednu z největších kolonii tučňáků na jižní polokouli. Ty je nejvíce vidět od října do začátku dubna (pak migrují na sever). Na lodi je školený personál, průvodci a plavčíci, schopný podat první pomoc. Během plavby se pořádají i zajímavé přednášky o této oblasti a samozřejmě i vylodění s krátkými procházkami většinou ve dvou skupinách podle fyzické připravenosti účastníků. Spropitné po ukončení plavby je dobrovolné, pokud byste chtěli ocenit práci personálu, doporučená výška je 15 USD / osoba / den a předat jej můžete při odchodu na recepci lodě. Počasí se mění každou minutu. Můžete zažít vše, déšť, mračna i slunečné počasí. Patagonie je v tomto velmi nevyzpytatelná. Během plavby počítejte s teplotami od 5 do 15 stupňů. Teplé, resp. jarní oblečení využijete i během ostatních dní zájezdu. Lodní personál mluví španělsky a anglicky, ale může se stát, že někteří průvodci budou umět také německy, francouzsky nebo i italsky. Na lodi je suvenýrový obchůdek, kde můžete platit argentinskou nebo chilskou měnou a samozřejmě běžnými platebními kartami Mastercard, Visa, American Express či Diners. Během plavby a během vylodění je zákaz používání dronů a self tyček. Pokud byste si je vzali na zájezd, počítejte s tím, že vám je mohou při nalodění odebrat a předat až po ukončení plavby. Na lodi si odpočinete i od internetu. O to blíže budete k přírodě. Všechny kajuty na lodi mají vlastní koupelnu, trezor a okno do té nejkrásnější přírody světa. K dispozici je také drobná kosmetika, ručník a fén. Zástrčky jsou s napětím 220 / 110V. V kajutě jsou i záchranné vesty a sklenice na nápoje. Jako dárek dostanete malý batoh, který můžete nosit na výlety během vylodění. V kajutách není televize. Byl by hřích nedívat se oknem do ráje. V kajutách je zákaz kouření. Kuřáci mají na lodi vyhrazené místo.
Ikonický obelisk je největším symbolem města Buenos Aires, stejně jako Eiffelova věž v Paříži nebo Socha svobody v New Yorku. Postaven byl k čtyřstému výročí založení Buenos Aires (v roce 1536 jej založil Pedro de Mendoza) a slavnostně otevřen v roce 1936. Od té doby se stal strategickým centrálním bodem – pod obeliskem se propojují tři linky metra a na úrovni ulice kolem něj prochází vyhrazený koridor pro autobusy. Pomník ve tvaru lichoběžníku stojí na místě, kde byla poprvé vztyčena argentinská státní vlajka, měří na výšku 67,5 metru a jeho tvůrcem je argentinský architekt Alberto Prebisch. Zajímavý je ovšem i jeho vnitřní prostor, jenž obsáhne až 206 schodů vedoucích na vyhlídkovou plošinu – ta má okna na každé ze čtyř stran (veřejnosti je ale tento prostor nepřístupný).
Zajímavost: Buenosaireský obelisk nebyl mezi obyvateli vždy oblíbený, a tak pouhé tři roky po jeho otevření posvětily úřady demolici. Tu ale naštěstí zrušil tehdejší starosta města.
Módní čtvrť na jihu Buenos Aires plná butiků a uměleckých galerií nebo první přirozený městský přístav – i tak lze nazvat La Boca. Jakmile se zde budete procházet, nezbavíte se pocitu návratu v čase. Dlážděné ulice jsou totiž lemované domy neobvyklé architektury a všude kolem spatříte umělce či tanečníky tanga. Poprvé čtvrť La Boca ožila v době imigrace, tedy mezi 40. až 80. lety 19. století. Tehdy se zde usadilo mnoho italských přistěhovalců, jejichž kultura v oblasti žije dodnes. Během procházky vaši pozornost jistě upoutají nejen barevné a jedinečné domy, ale i schody vedoucí nahoru téměř do každé budovy. Ty byly vybudovány z praktického důvodu – jako prevence škod při případných záplavách. Nejaktivnější je život v La Boca zejména kolem poledne – proto směřujte svou návštěvu na tento čas. A co určitě musíte vidět? Například malou a barevnou uličku Caminito, Muzeum umění Fundación PROAnebo trojúhelníkové náměstí Vuelta de Rocha. Opomenout však nemůžete ani fotbalový stadion Estadio Alberto J. Armando, jenž je domovem místního fotbalového klubu Boca Juniors!
Honosný operní dům Teatro Colón z roku 1908 vás zvenčí ohromí na první pohled. A co teprve, když zavítáte dovnitř a necháte se unášet dechberoucími operními představeními obklopeni neméně oslnivou architekturou v podobě mramorových schodišť v italském stylu, francouzských vitráží nebo benátských mozaik. Již dříve divadlo hostilo představení umělců světové úrovně, jako například Luciana Pavarottiho, Igora Stravinského nebo Richarda Strausse. Avšak i dnes sem (od dubna do prosince) můžete na operu zavítat, anebo se jen tak projít s průvodcem a obdivovat zajímavou historii a architekturu – každý den od 10:00 do 16:45 (prohlídka v angličtině je zahájena ve skupinách o max. 34 osob v 11, 12 a 15 hodin a trvá asi 50 minut). Otevřeno je v divadle od pondělí do soboty v čase 9:00 až 20:00 a v neděle a svátky pak od 9:00 do 17:00.
Hřbitov La Recoleta je jednou z hlavních atrakcí v Buenos Aires. Až jej navštívíte, záhy pochopíte, proč vlastně. Je totiž nejen místem posledního odpočinku mnoha významných politických osobností a elit v argentinské historii, ale i architektonickým skvostem. Na náhrobních kamenech umístěných mezi četnými mramorovými anděly a jinými sochami najdete slavná jména, které ve společnosti rezonují dodnes. Jsou jimi například Eva María Duarte de Perón neboli „Evita“, Rufina Cambacérès nebo David Spinetto. Samotná procházka hřbitovem zahrnuje prohlídku sedmdesáti hrobek i mauzoleí a je rozdělena do sekcí po deseti hrobkách – na oficiálních webových stránkách hřbitova najdete průvodce v elektronické podobě. Prohlídky s osobním průvodcem v angličtině jsou konané vždy v úterý a čtvrtek ráno, s výjimkou nepřízně počasí. Volným tempem projdete místo zhruba za dvě hodiny. Otevřeno má hřbitov La Recoleta 365 dní v roce od 9:00 do 17:00.
Zajímavost z historie: Hřbitov La Recoleta se stal prvním veřejným hřbitovem v Buenos Aires roku 1822. Jeho název je odvozen od mnichů, kteří si říkali Recollect – právě jim do té doby pozemek patřil.
Nejstarší veřejné náměstí a také dějiště mnoha významných historických událostí v Buenos Aires, to je Plaza de Mayo. Místo je pojmenované po argentinské revoluci, která začala v roce 1810. Přesně 25. května téhož roku totiž Argentina vyhlásila nezávislost na španělské koloniální nadvládě. Jedním z hlavních lákadel náměstí (ve východním cípu) je například Casa Rosada neboli „Růžový dům“, jenž je sídlem vlády a prezidenta. Právě odtud z balkonu kdysi promluvila k chudé dělnické třídě v Buenos Aires i slavná Evita (manželka někdejšího prezidenta Peróna). Za vidění zde ovšem stojí také Metropolitní katedrála, kde nynější papež František sloužil mši dlouhých dvacet let nebo památník (i nejstarší památka Buenos Aires) zvaný Pirámide de Mayo, jenž byl postaven na památku povstání země.
Hlavní místo katolické církve v Argentině s výhledem na Plaza de Mayo – to je Metropolitní katedrála Buenos Aires.Právě zde nynější papež František sloužil mši do roku 2013 (jako arcibiskup Jorge Bergoglio), než převzal úřad ve Vatikánu. Na jeho počest se v katedrále nachází i muzeum (Museo Cardenal Jorge M. Bergoglio), které vystavuje některé jeho osobní či liturgické předměty a otevřené je návštěvníkům od pondělí do pátku v čase 10:00 až 14:00. Historie samotné katedrály je pak velice komplikovaná a bouřlivá. První stavba byla vybudována zakladatelem Buenos Aires – Juanem de Garayem roku 1593. Poté ji ale sedmkrát přestavěli a přepracovali. Teprve od roku 1752 byla zahájena stavba nynější podoby katedrály, která však byla dokončena až v polovině 19. století. V interiéru katedrály můžete obdivovat například podlahy pokryté benátskými mozaikami, oltářní obraz z pozlaceného dřeva (vyobrazuje Nejsvětější Trojici) nebo původní německé varhany Walcker z roku 1871, které obsahují až 3 500 píšťal. Katedrála je otevřena denně – přijít můžete na mši, prohlídku či ke zpovědi.
Zajímavost: v Metropolitní katedrále Buenos Aires spatříte i velmi netradiční obraz s názvem „Kristus fotbalistů“ (původně znám také jako „Cristo de Buen Amor“ neboli Kristus dobré lásky), který církvi darovali v roce 1979 dva bývalí fotbaloví reprezentanti, tj. Héctor Scotta a Daniel Bertoni.
Jedna z nejstarších a nejreprezentativnějších čtvrtí nacházející se jižně od centra Buenos Aires, to je San Telmo. Obdivovat zde můžete původní architekturu, historická sídla, dlážděné uličky i terasy s fontánami. Za návštěvu zde stojí například Casa Ezeiza, což je nákupní centrum se skvělými obchůdky plnými starožitností. Původně to však býval soukromý dům rodiny Ezeizových postavený v italském stylu. Každou neděli pak čtvrť San Telmo ožívá i pestrými trhy s ovocem, zeleninou či masem na starém náměstí Plaza Dorrego, které také neopomeňte! A pokud vám z toho velkolepého nakupování vyhládne, zavítejte třeba do skvělé restaurace Parrilla La Brigada na vynikající steak. O bujarou noční zábavu se pak postarají četné taneční kluby a noční bary, kterých má San Telmo přímo na rozdávání. Mezi nimi vyniká především El Viejo Almacén, kde můžete při dobrém jídle a pití shlédnout energickou tango show nebo tango bar La cumparsita.
Chcete-li navštívit jednu z nejznámějších a nejkulturnějších ulic v Buenos Aieres jež „nikdy nespí“, zamiřte do Avenida Corrientes. Vine se kolem Puerto Madero a pokračuje přes 70 bloků, jako je například Almagro, San Nicolás, Balvanera, Villa Crespo a Chacarity. Pojmenováno bylo toto místo po městě Corrientes, které jako první mimo Buenos Aires podpořilo nezávislost Argentiny. Zde si užijete přehršel zábavy v podobě divadelních a tanečních představení nebo také posezení v kavárnách i barech. Zajímavostí je, že ulice měla velký význam během zlatého věku tanga – právě v Avenida Corrientes se setkávali světoví hudebníci i tanečníci a pořádali svá velkolepá představení. Na své si ovšem přijdou v ulici i milovníci architektury, neboť je domovem proslulého divadla Teatro Colón nebo monumentálního obelisku.
Pokud si chcete udělat v Buenos Aires romantickou večerní procházku, zamiřte do přístavu Puerto Madero.Kdysi toto okouzlující místo sloužilo k obchodování s Evropou a dnes překypuje zábavou. Užít si zde můžete taneční představení, v nichž hraje hlavní roli tango. Skvělým kabaretním klubem je například Rojo Tango nebo noční a taneční klub Asia de Cuba. Zkrátka ale nepřijdou ani ti, co zatouží po lahodném jídle. Nespočet steakových restaurací nabízí ve svém menu kus šťavnatého hovězí masa či čerstvé mořské plody – v tomto ohledu navštivte třeba podnik Cabaña Las Lilas a Estilo Campo Restaurante. Přístav Puerto Madero je ovšem rájem i pro fotografy a obdivovatele moderního umění. Za zvěčnění na snímku určitě stojí zdejší lanový most Puente de La Mujer, který vypadá tak trochu jako z jiného světa.
