Toto je cesta pro skutečné fajnšmekry a ne pro padavky. Pro mnohé jsou toto jediné země, které ve své sbírce nemají. Nekomerční destinace, kde je turistika pomocí a přináší naději. Pradávná historie a dnešní boj o sebeurčení a další směr. Pozdvihněte svůj obzor účastí na tomto expedičním zájezdu a nebudete litovat.
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
mezinárodní letenku v economy class, letištní poplatky, ubytování v 3* hotelech v Eritrei, Súdánu a Džibuti, ubytování v 4*-5* hotelech s Somalilande, vnitrostátní letenky, 16x večeři, transfery privátním mikrobusem, lahev vody na osobu a den, anglicky hovořícího místního průvodce, SEN průvodce, veškeré vstupné po dobu cesty, zvací dopis k vyřízení víza, povolení a všechny potřebné permity (složitá procedura v Eritrei i Súdánu), zkušenosti s organizací cesty do zemí tohoto typu z předchozích let, permit z ministerstva cestovního ruchu na návštěvu Las Geel, vojenský doprovod v Somalilande, pojištění proti insolventnosti, SEN asistenční služby
bakšiš pro řidiče (v případě, že budete spokojeni), jiné aktivity, víza, stravu v hlavních městech (v restauracích), suvenýry
Na tento zájezd budete potřebovat očkovací průkaz s potvrzením o očkování proti žluté zimnici.
EVROPA – ERITREY
Odlet do Afriky.
ASMARA
Vítejte v Eritrey. Jsme v jedné z nejizolovanějších zemí světa. V této době jsou všechny pozemní hranice se všemi sousedy uzavřené. Takže Eritrea je fajn. Asmara je rozvinuté město a klima je příjemné. Transfer do hotelu Crystal nebo podobného v blízkosti Harnet Avenue. Půldenní prohlídka milionové Asmary, malého Říma s úžasnou koloniální architekturou ve stylu Art deco. Římskokatolická katedrála, koptský kostel panny Marie, Al Khulafa al Rashedin, budova Fiat Tagliero apod. Je možné, že v Africe existuje pěkné hlavní město? Macchiato? Po obědě vyrazíme po překvapivě dobrých cestách do tepla k moři. Zátoka Zula – tady začíná Velká africká propadlina. Adulis je antickým přístavem, který využívali ještě staří Egypťané, Řekové a Římané. Spánek ve stanu v blízkosti Tigre s cílem poznat život málo známého kmene Saho. Dárečky pro místní, jako cukr, čaj, pera apod. jsou vítané.
MASAWA
Masawa je jiná než hlavní město, o mnoho arabštější. Vykoupeme se? Dnes bychom chtěli nafotit barevné semitské kmeny Rašaida.
4. den: Cesta je cíl
KEREN – HAGAZ
Dlouhá cesta (brzký budíček) na sever země směr Keren (1394 m n. m), který je považován za druhé nejatraktivnější město země. Cesta je cíl. Máme čas na objevování. Noc v hotelu Sarina.
ASMAT
Halib Mentel, kde ve vesničce Bilen můžeme nafotit další kmen, který mluví kušitským jazykem bedža (v Sudánu jsou považováni za divochy). Kroužky v nose? Henna? Ještě to najdeme? Tradiční domy tzv. tukul.
CHARTÚM
Přistání na soutoku Bílého a Modrého Nilu. Místo, které chce vidět každý cestovatel. Chartúm, hlavní město země, která si říká Brazílie Afriky. Důkladná prohlídka města. Súg aj Arabia, Šaria al Nil. Národní muzeum se staroegyptskými artefakty, kde si ukážeme, co později po cestě uvidíme naživo. Trh, kde najdete většinu z 19 súdánských etnik: domácí Araby, Bedži (viděli jsme v Eritei), Núbijce ze severu, ale také černošské kmeny Dinků a Nuerů z jihu. Úžasné datle, dárfúrské velbloudy na maso (ochutnáme!) a exotika, která překvapí i otrlé cestovatele. Trh plný hadích, krokodýlích a leopardích kůží či slonoviny a nosorožčích klů. Jako za starých cestovatelských časů. Nekupujeme, jenom nevěřícně kroutíme hlavou.
OMDURMÁN – DONGOLA
Přejdeme na druhou stranu Nilu do bývalého hlavního města Omdurman. Parlament, mešita El Nilein, hrobka Mahdího, súdánského rebela a největšího světce. Stará Dongola, oáza, která aspiruje dostat se do seznamu UNESCO.
DŽEBEL BARKAL
Přes Nil společně s velbloudy a nákladem obchodníků – úžasný zážitek. Potom pěšky kolem núbijských domečků s výraznými bránami, pískem místních cest, kolem datlové palmy. Zdá se nám to? Pochopíte, co je to síla pouště. Domorodci tady nemluví arabsky, a i islám je tady animističtější. Jaká byla a jaká je Núbie teď? Vystoupáme až na samý vrchol Džebel Barkal = svatý vrch, který byl nejsvětějším místem starých Egypťanů a dříve království Napata (Unesco). Amon, bůh slunce podle legendy sídlil právě zde. Dnes uvidíme trůn dvou zemí dvou zemí Egypta a Núbie. Faraón Tuthmósus III. postavil na tomto místě první chrám v 15. století př. n. l. a dříve ho faraóni včetně Ramsesa II. rozšířili.
EL KURU
Jsme v královském pohřebišti v El Kuru starém 2900 let. Obrovský zážitek.
NURI
Přesun opět na druhou stranu Nilu, co nejblíže pyramidám v Nuri. Dále kráčíme pískem pěšky. Faraón Taharqa si před 2700 lety vybral toto místo za svoje pohřebiště. Nádherné pyramidy nahlodané časem vyrůstající přímo z písku jsou totálně autentické. Asi takhle vypadal Egypt kdysi. Jen kvůli tomuto pohledu se do Súdánu vyplatilo jet. Úžasná klidná atmosféra.
MEROE
Meroe (UNESCO): úžasné pyramidy černých faraonů, mezi kterými se budeme procházet a dotýkat se jich.
DŽIBUTI – LAC ABHÉ
Přílet do Džibuti. Malá krajina v rohu Afriky, pasová kontrola, francouzské uniformy, orientální vzezření, africká povaha. Džibuti city, jediné město v zemi, kde sídlily všechny důležité instituce. Našimi terénními vozy přes solné pláně Grand Barra do sopečné krajiny s malými afarskými vesničkami. Cílem naší cesty je Lac Abhé. Jezero, kterého okolí je označovaná za krajinu nejvíce podobnou měsíčnímu povrchu…právem. Nekonečný oceán kamenů hořících od extrémních teplot vystřídá pohled na stovky vápencových věží, z kterých vychází sírový dým. Malé zelené oázy života na místech, kde vařící se voda proráží na povrch, dávají krajině surrealistický výraz. Projdeme se doslova po vnitřnostech země, vychutnáme teplo v dokonale izolované oblasti, a to všechno v doprovodu afarských průvodců, kteří jediní tuto drsnou oblast obývají. Nikdo jiný tu nepřežil. Přitom právě z této oblasti pocházejí naši první předkové.
LAC ASSAL
Cesta směr Džibuti City, kde jsou největšími budovami ve městě hotel, prezidentský palác a americká ambasáda. Cestou budeme míjet stovky maskovaných landroverů francouzské armády, která tady má důležité základny. Odbočíme doleva a začneme sestup do Danakilské prolákliny, na nejníže položené místo Afriky, slané jezero Lac Assal (155 m pod hladinou vody), největší zdroj soli na světě, kde je její tloušťka v některých místech 60 metrů. Tuto součást starodávných karavanových cest dodnes obývá nebojácný kmen Afarů. Kontrast tmavých sopečných skal, bílé soli a azurově modré vody. Procházka po solných pláních a případné koupání pro odvážlivce. Na cestě zpátky se dozvíme, že celé jezero leží v sopečném kráteru. Opravdu…průměrná teplota v zimě je tu 34 stupnů a v létě 50. Jde o nejteplejší místo na naší planetě. Návrat do hlavního města a zasloužená sprcha.
BERBERA
Odlet do Somalilandu, do bezpečné části Somálska. Město s exotických názvem Berbera, setkání s našimi přáteli, kteří se o nás postarají. Transfer do 5* hotelu přímo na pláži. Prohlídka exotické Berbery, stará mešita a exotičtí Somálci, exkluzivita bez turistů. Večer budeme přímo z hotelu pozorovat skákající delfíny. Také tady je moře úžasné, plné ryb, o mnoho krásnější, než je v současné době to v Egyptě. Transfer do zelených hor Šeik, vysokých až 2000 metrů.
HARGHEISA
Hargheisa, milionové hlavní město s úžasnou atmosférou. Unikátní atmosféra a ráj pro fotografy je důvod, proč být v Somálsku první, před ostatními turisty.
LAS GEEL
Las Geel, neolitické skalní malby. Více než sto perfektně zachovalých maleb, překvapivé velikosti a picassovských tvarů. Vychutnáváme si světový unikát a nemusíme se tlačit s ostatními. V této jeskyni s výhledem na pouštní savanu posetou akáciemi, žili naši předkové před 10000 lety.
BERBERA
Volný den, který strávíme plavbou po moři, šnorchlováním v nejkrásnějším moři, jaké jste doposud viděli, potápěním a vzpomínáním na to, co jsme zažili. Odtud pochází Homo sapiens. Takto jsme kdysi žili.
EVROPA
Transfer na letiště a odlet domů.
Pokud se vysloví slovíčko "pyramidy", co vás jako první napadne? Egypt, možná Mexiko, ale pro nás to už bude zřejmě navždy Súdán. Věděli jste, že tato severoafrická země jich má více, než slavný Egypt? Egypt však umí dělat velmi kvalitní PR a tak i malé dítě ví, že pyramidy jsou právě zde. Ano, má to něco do sebe toulat se zaprášenou Gízou, Dahšúrou či sledovat stupňovitou pyramidu Džosera v Sakkáře, ale tato místa už nikdy nebudete mít jen sami pro sebe. Tehdy nastupuje Súdán se svými poklady a vy stojíce sami tváří vůči pyramidám pochopíte tu unikátnost a velikost tohoto zážitku. A tak jsme se písky súdánských pouští vydali do bájného Meroe. Je to legendární súdánské město a místo se snad nejkrásnějšími pyramidami země. Ještě před tím jsme si dokonale vychutnali pyramidy v Nuri, které nikdo nerekonstruoval a tak dýchají svou starobylostí bez jakýchkoliv příkras. Meroe má však jméno, které sem přitahuje dobrodruhy už více než 150 let. Blížíme se k Meroe a do běhu se dá několik dětí a velbloudů. Kráčíme k pyramidám. Je to něco neskutečného, že si sedneme na jejich okraj, sledujeme krajinu posetou pískem a kamennými jehlany, které zde přečkaly staletí. Neváháme a zorganizujeme si vlastní SEN karavanu. Někdy sem karavany putovali dny či týdny, ale my vykročíme na necelou čtvrthodinku, abychom se prošli mezi skupinami pyramid. Je to krásný pocit. Zapadající slunce ještě naposledy pohladilo krajinu a my jsme si užili jeho poslední paprsky v náručí pyramid. Po teplé, súdánské noci plné hvězd se ráno vrátíme k pyramidám. Tento zážitek je dokonalý. Zde v Meroe je pyramid několik desítek, uvádí se dokonce, že jsou tu dvě stovky, ale některé jen v základech. Proč tak mnoho? Ona je to jednoduchá odpověď, protože zatímco ve starověkém Egyptě byla pyramida okázalá hrobka krále, tak tu jsme poskočily v dějinách do cca 3-2 století př.Kr. (Ačkoli některé jsou starší), a v té době zde v Meroe byla hrobka módou a každý kdo na to měl, mohl si pyramidu nechat postavit, a proto zde nemají jen krále, královny či královské děti, ale pyramidu mohl mít bohatý aristokrat, obchodník, úředník a každý, kdo se tak rozhodl. Samozřejmě zde na hlavní nekropole je to o královské rodině, ale Meroe je obrovské. Strávíme zde téměř dvě hodinky a Meroe se s námi loučí s krásnými fotkami. Súdán je neskutečná krajina. Fantastická. Trpící svým špatným jménem a renomé, ale nádherná, připravena odměnit se každému koho nezlomí média a přesvědčí se na vlastní oči.
Cestovat Súdánem a nedotknout se Nilu se jednoduše nedá. Tedy, dá, kdybyste hodně chtěli, ale kdybyste tak udělali, ochudili byste se o kopec krásných zážitků. My se Nilu držíme, protože víme, že právě on sem vdechl život a na jeho břehu dnes najdeme několik mimořádně zajímavých, ale stále neznámých míst. Po starobylé Dongole míříme na sever. Čekali byste tu rozbité cesty? Ne ne, tu byste byli na omylu. Naše džípy se téměř ani nenatřásají, takové kvalitní cesty najdeme dnes v Súdánu. Když jsme tu před 10 lety šli na první expedici, byl to jiný svět. Ve starobylém Kermitu vylezeme až nahoře na Diffufu a hledíme na to, jak mění Nil krajinu a dodává jí odstín zelené. V Tombose zase pohled na monumentální sochu faraóna Taharqu z 25. dynastie tzv. Černých faraonů. Na několik desetiletí dokonce obsadily celý Egypt a vládli Luxoru, Karnaku jiným slavným místům. Tolik málo se u nás ví o súdánské historii. Najdeme granitové doly, odkud se bral granit do celé Núbie. Téměř všechny sochy, sloupy, vše z granitu pochází přímo odsud z této neznámé vesničky. Najednou se naše pronajaté džípy zastaví na břehu Nilu. Nil se odrazem zúží, klesne jeho hladina a právě zde člověk pochopí, že se po něm nedá plavit. Takových kataraktů je na Nilu šest, od Asuánu až téměř po Chartúm. Cesta pokračuje až do Solebu a to znamená nalodit se a přeplavit se na druhý břeh Nilu, tentokrát západní. Plavit se po Nilu je zážitek, a protože nám to nestačí, další den se vydáme na ostrov jménem Sai. Patří k největším na středním Nilu a rozhodně k nejhistoričtějším. Nasedneme do naší pronajaté loďky a dlouho plujeme k ostrovu. Země kolem je svěží, živá, hledáme krokodýli, ale máme štěstí jen na varana. Ostrov Sai je jako otevřená kniha súdánských dějin. My v ní umíme číst. Věříte, že existuje místo, kde téměř kráčíte po tisíciletých střepech, kde se na zemi povalují kamenné bloky s hieroglyfy, o které se opírají trosky středověké, křesťanské Núbie? Kamkoli se podíváte, tam se prolínají staletí. Pod nohama, vedle vás, před očima. Všude. Nakonec zakopnete o zkamenělý strom, sednete si na okraj osmanské pevnosti a pod nohama vám teče Nil. Před odjezdem se ještě zastavíme v Núbijském domě u správce, kteří se potěšil společnosti, protože turistů je zde méně než šafránu. Vypijeme několik pohárků sladkého čaje a je čas jít za dalším dobrodružstvím. Jako z pohádky.
Ze súdánského Chartúmu vyrážíme na sever. Nasedneme do našich objednaných džípů, protože jen díky nim se dostaneme na místa, kam bychom jinak neměli nejmenší šanci. Před námi je několik zastávek, ale tím skutečným cílem bude středověké město Dongola, někdejší hlavní město núbijského království Makura. V raném středověku se zde v dnešním Súdánu totiž objeví tři křesťanská království. Nobatia na severu, Makura uprostřed a Alodia na místě, kde se setkával Modrý Nil s Bílým Nilem. Právě stará Dongola se však vyprofilovala na mimořádně silné město. Ti se marně pokoušeli získat Nubia, vyměnit kříže za půlměsíce, no Dongola jim to nedovolila. Bylo málo těch, který je dokázali zastavit. Na severu dosáhli až vlny Atlantiku, ale zde Dongola nepustila. Kvalita súdánských cest je překvapením. Snad každý tu čeká rozbité cesty s výmoly většími než v Čechách, ale opak je pravdou. Dnes je velmi kvalitní cesta potažená pár stovek kilometrů od Chartúmu až po křižovatku v Al Dabbahu. Za okny poušť, nekonečno poseté pískem a jen sem tam se objeví hliněná vesnička, v níž se všichni ukryli před horkem. Na oběd se zastavíme v typickém súdánském podniku u cesty a uděláme si ochutnávku nejtradičnější súdánské kuchyně. Na stole tak přistane falafel, fazolová kaše foul, fasuliye v tomatové omáčce a brambory. Súdán chutná lépe, než si mnozí myslí. Odtud je to už jen pár desítek kilometrů do staré Dongoly. Nil překročíme mostem, a když se v dálce objeví kopulovité hrobky, jsme na místě. Ze staré Dongoly toho dnes hodně nezůstalo, ale její příběh se zde stále povaluje mezi zrnky písku a kameny, pod kterými odpočívají štíři. Najdeme několik hlavic sloupů, které patřily kostelem v Dongole, a tím se skutečně nedá upřít vliv Byzance. V písku stále stojí několik granitových sloupů nedaleko Nilu. Zvony v nich už nebili staletí a slyšet je v nich jen kvílení větru. Užijeme si panorama středověkého města, nejstarší mešitu Súdánu a nahlédneme i na pohřebiště. V Súdánu je zážitkem i historické místo, kde jste absolutně sami. Jinde by se zde střídaly turistické autobusy, ale Súdán má ještě výhodu, že ho ještě pár let lze objevovat bez davů.
Súdán? Co jste slyšeli o této zemi? Válka v Dárfúru? Genocida? Terorismus? Sever proti jihu? Bohužel málo dobrého se v médiích dozvíme o tomto unikátním kousku světa. Proto cestujeme, abychom nehltali zprávy od lidí, kteří tam nikdy nebyli, ale abychom se přesvědčili na vlastní oči. Naše súdánská cesta může začít! Věděli jste, že je zde více pyramid než v Egyptě? Že Súdán je mimořádně historická země plná neznámých pokladů? Že mnohé z nich budou patřit jen a jen vám, protože zde téměř nejsou žádní turisté. Právě zde se slévá Modrý Nil s Bílým Nilem na konci ostrůvku Tuti a společně vytvářejí obrovský Nil, který nakonec dal život neskutečné civilizaci v Egyptě, ale i zde v Súdánu. Kráčeli jsme Národním muzeem, kde najdete vše od počátku přes egyptské sarkofágy, sochy faraonů, přes římskou keramiku až po téměř zapomenuté křesťanské fresky staré Nobatie či Makura, křesťanská království, která zde kdysi existovala. Venku v zahradě nahlédneme do egyptských chrámů, které zachránili při stavbě přehrady na severu Súdánu. Touláme se ulicemi hlavního města a kromě toho se podíváme do nejluxusnějšího hotelu celé země jménem Corinthia. I zde můžete s námi příště bydlet. Působí jako závan luxusního Dubaje, jen stojí na břehu Nilu. Venku sedí na korbách aut ozbrojenci, kulometné hnízda si proměřují náš mikrobus a vše nasvědčuje tomu, že to nebude obyčejný den. Máme pravdu, jakmile se ocitneme v lobby hotelu, podívá se na nás ochranka, pak se setkáme s dvojicí generálů a Selma, milá manažerka cestovního ruchu, jen konstatuje, že jsme se o 5 minut minuly s prezidentem Jižního Súdánu, který zde jednal s Omarem Bašírem, prezidentem Súdánu, na kterého je mimo jiné vydán i mezinárodní zatykač. Tomu se řekne začátek afrického dobrodružství. Nahlédneme za Nil do Omdurmanu, a dokud Chartúm je stále jaksi poměrně nové město (založili ho jen v 1821), tak Omdurman v sobě ukrývá ten náboj arabské exotiky promíchané s africkými reáliemi. Vychutnáme si súdánskou kávu se zázvorem a skořicí na břehu Nilu, ibiškový čaj a v příjemné restauraci utečeme před rozpáleným sluncem při místním, tradičním jídle zvaném Shaiya. Lahodné kousky jehněčího grilovaného na dřevěném uhlí s pikantní omáčkou Sattel. Mňam. V Omdurmane nahlédneme do Kalifova muzea i hrobky slavného Mahidola, který v 1885 porazil Brity a obsadil Chartúm v bitvě, při níž přišel o život i britský generál Gordon. Jeho sláva netrvala dlouho, Britové s Kitchener se o 14 let vrátili, ale do súdánské historie se zapsal skutečně velkými písmeny. V hrobce jsme jen my, dvojice poutníků a vůně kadidla vznášející se ke kopuli. Ačkoli by se mohlo zdát, že je to na dnešní úvodní den všechno, opak je pravdou. Je pátek a každý pátek se na hřbitově odehrává tajemný rituál tančících dervišů. Zatímco dnes v Turecku derviši tančí zejména na turistických vystoupeních, zde v Súdánu to není pro turisty a tak jsme zde téměř jediní Evropané. Elektrizující atmosféra. Slunce zapadá za hrobky a my jsme zde do úplného konce. Zážitky se zde v Súdánu dají krájet!
Jezero nacházející se přibližně 100 kilometrů západně od hlavního města Džíbútí je pravděpodobně jedním z nejpozoruhodnějších přírodních jevů v Africe. Toto jezero ležící 155 metrů pod hladinou moře je obklopeno tmavými sopkami, které se nyní nacházejí ve vegetačním klidu. Jedná se o jezero s největším objemem slané vody na světě a je 10x slanější než Mrtvé moře. Letní teploty zde dosahují téměř 60° C a spolu s velmi slanou vodou se stává oblast jezera jednou z nejnehostinnějších na světě. Jezero je zbarveno velkou paletou odstínů. Vedle sebe zde najdeme bělostné solné pláně, mělké tůňky s tyrkysovou vodou a na hladině zbarvené minerály, od světle fialové přes zelenou či hnědou, leží vějíře soli. Většina vody obsažené v jezeře je původem z Rudého moře, odkud prosakuje puklinami a trhlinami.
Jedná se o skupinu jeskyní a skalních převisů s prehistorickými malbami. Malby, jejichž vznik se klade do 9. až 3. tisíciletí př. n. l., objevili francouzští archeologové až roku 2002. Malby zobrazují zejména krávy, ozdobené k nějakému rituálu, slavnostně oblečené lidi, ale také psy a žirafu. Ačkoli jsou silně stylizované, vrhají nové světlo na počátky zemědělství a domestikace zvířat v této části Afriky. Jsou považovány za nejstarší a nejlépe zachované svého druhu v Africkém rohu.
Nuri je jednou ze súdánských královských nekropolí na levém břehu Nilu, poblíž města Karima. Nekropole se rozprostírá na přibližně 52 m2. Pohřebiště bylo založeno faraónem Taharkou, který zde má nejvyšší pyramidu v Súdánu, výška dosahuje 50 m. Je postavená tak, aby v den narození Taharky vrchol pyramidy, chrám bohyně Mut, Jebel Barkal a Slunce byly v jedné přímce. Nachází se zde hrobky dalších dvaceti napatských králů a více jak 50 královen.
Archeologická lokality, typická červeným pískovcem byla posvátným centrem po více než tisíc let a byl mimo jiné svědkem nejslavnější éry núbijského panování, které reprezentovala slavná 25.dynastie, jež vládla celému Egyptu a znovu obnovila tradici staveb pyramid. Areálu dominuje Amónův chrám o délce 120 m jenž byl postaven Thutmósem III. a později upraven místním faraónem Taharqou. U úpatí hory leželo hlavní město Núbie-Napata, nyní je zde ke shlédnutí královská nekropole. Dochovalo se zde přes 200 pyramid, 13 chrámů i 3 paláce. O významu oblasti svědčí její zápis na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2003.
Hlavní město Súdánu, které má za sebou bohatou a velmi bouřlivou minulost v němž se stéká Bílý a Modrý Nil. Řeka rozděluje město na tři části – Chartúm, Severní Chartúm a Ondurman. Městská část Chartúm je sídlem súdánských úřadů a ministerstev. Zde jsou také situovány nejznámější památky, jako například Národní muzeum. Pokud chcete nahlédnout do minulosti města, měli byste navštívit Omdurman, nejstarší část celého Chartúmu. Na největším trhu ve městě známém pod názvem The souq se můžete nechat unášet nepřeberným množstvím zvuků, vůní a barev. Pokud poté zatoužíte po zasloužené chvíli klidu, můžete jít obdivovat krásy Mahdiho hrobky. Bohužel se nejedná o původní stavbu, protože ta byla během bojů zničena. Na jejím místě však dnes můžete vidět identickou kopii.
