Představujeme vám TOP místa každého SEN poznávacího zájezdu. Vydejte se do exotiky plné zážitků a poznejte tato jedinečná místa i vy na vlastní kůži. Objevte desítky UNESCO památek po celém světě, nasajte atmosféru buddhistických klášterů, zažijte to pravé safari. Čekají vás místa, která se vám zaryjí hluboko do vašich cestovatelských vzpomínek. Vybíráme pro vás to nejlepší.
Na jihu norského souostroví Lofoty a na ostrově Moskenes se nachází překrásná rybářská vesnička, jejíž název zní Å – což je mimochodem poslední písmeno norské abecedy. Na tomto místě pocítíte dotek historie 19. století velmi intenzivně díky zachovalým loděnicím s tradičními rybářskými loděmi nebo nejstarší evropské továrně na rybí tuk. Za návštěvu zde stojí například velice zajímavé Muzeum norské rybářské vesnice (Norsk Fiskeværmuseum), kde nahlédnete do historie místních rybářů a dozvíte se více o vývoji lofotského rybolovu za posledních 250 let. V rámci muzea lze také zavítat do obchůdku se suvenýry nebo proslulé kavárny, kde můžete ochutnat ty nejlepší skořicové šneky (z pekárny v Å). Velice zajímavé však je i Muzeum sušených ryb na Lofotech (Lofoten Tørrfiskmuseum), v němž nahlédnete do historie dlouholeté tradice sušení ryb – zejména pak tresky. Dále je kolem vesnice také úchvatná příroda s horami a fjordy, která skvěle kontrastuje s tradičními domky zvanými rorbuer – tento pohled rozhodně stojí za zvěčnění na fotografii.
Aberdare je jedinečný park pár desítek kilometrů na sever od Nairobi. Zabírá velkou část pohoří Aberdare, jehož nejvyšší vrchy dosahují 4000 m.n.m. Samotný park byl založen v roce 1950, aby ochránil různorodou přírodu této oblasti. Park je známý také tím, že v roce 1952 zde byla na safari tehdejší britská princezna Alžběta. Během této návštěvy zemřel její otec, král Jiří VI, a Alžběta opustila tento parku již de facto jako královna. Na východě parku jsou nížinné oblasti savanového typu, kde se občas vyskytnou vzácní psi hyenovitý. Les přechází do mlžného pralesa, kde se nacházejí velké stromy, které jsou domovem různých primátů. Nejčastěji uvidíte kočkodan diadémového, ale dobře se hledají i kontrastní guerézy pláštíkové. Les je plný zvířat, i když to na první pohled nevypadá. Otevřená prostranství jsou vždy plné zvěře a zvířata často využívají cesty jako své chodníky. Obecně sem nechodí mnoho turistů, a tak zde mají klid. Pokud víte kde, naleznete zde leopardy přímo na silnici. Jeden samec je známý tím, že každý den v 18:00 vychází na obhlídku svého revíru a prochází se po cestě jakoby vás ani neviděl. V parku je velké množství slonů, které jsou spíše příbuzní pralesních slonů z konžské pánve. Mají tu i jednu dospělou samici s třemi nohami. Buvoli jsou přítomni všude a nakolik je v parku i několik pěších stezek, třeba se mít při procházce na pozoru. Žije zde i prase pralesní, které je typické spíše pro konžskou nížinu. Je zde i populace antilopy Bongo, je však velmi vzácné je vidět. Park je také záchrannou stanicí nosorožců dvourohých a probíhá zde jejich výzkum. Nad hranicí lesa jsou rašeliniště a nad nimi už jen alpská oblast s lobéliemi a čtyřtisícovými horami.
Švédský národní park Abisko proslavila brána do Laponska – půlkruhové ledovcové údolí ve tvaru U – Lapporten v horském hřebeni, přes které se po dlouhé zimě ukazují první paprsky slunce. Jezero Torneträsk je domovem vzácného ptactva a celý národní park je místem s nejnižším úhrnem srážek v celém Švédsku. Právě odsud vychází nejdelší turistická cesta Kungsleden – královský chodník.
Pokud zamíříte do jižní Austrálie, nemůžete návštěvu města Adelaide rozhodně opomenout! Toto okouzlující místo je poseté historickými budovami, svěžími parky, velkolepými botanickými zahradami a pyšní se i silnou uměleckou scénou a kulturou. V Adelaidě totiž najdete zdaleka nejlepší galerie a muzea jižní Austrálie, jako například Art Gallery of South Australia nebo South Australian Museum. Na své si ale přijdou i milovníci klidu a přírody! Pouhých dvacet minut od městského ruchu natrefíte na doslova „vesnický“ region Adelaide Hills, který se skládá z několika okouzlujících městeček napěchovaných skvělým jídlem, vínem i kulturními zážitky. A během objevování tamějších zákoutí můžete absolvovat i výstup na některou z vyhlídek a užívat si panoramatické pohledy na město Adelaide s mořským pozadím.
Město Agra patří k nejznámějším městům nejen Indie, ale i celé Asie. Pokud vám jeho jméno nic neřekne, je to proto, že vždy posloucháme jen o stavbě, která je duší i srdcem města. Tádž Mahal! Právě toto město dalo světu snad nejkrásnější hrobku a symbol lásky postavený z mramoru. Láska mezi Šáhem Džahánem a jeho manželkou Mumtaz byla tak silná, že po smrti své ženy nechal smutkem žalosti panovník postavit hrobku tak krásnou, jakou tento svět ještě neviděl. Vy budete soudcem a budete Tádž Mahal obdivovat z dálky, ale budete k němu tak blízko, že se vaše konečky prstů projdou po jeho stěnách. Je to krásná stavba ať už stojíte daleko nebo blízko. Věřili byste, že ji postavili už v 16. století? Součástí Agry je i obrovitánská Červená pevnost, rezidence mughalských panovníků. Trůnní sál, komnaty, prázdné paláce, zahrady a výhledy nejen na posvátnou řeku Jamunu, ale i na Tádž Mahal.
Palác byl postaven v roce 1872 na základech francouzské továrny. Za jeho vznikem stál v té době jeden z nejbohatších obyvatel města Abdul Ghani. Šestnáct let po dokončení stavby ji poškodilo tornádo, nicméně následná rekonstrukce umocnila její krásu a velkolepost. Po smrti Ghaniho, začal palác chátrat a až v osmdesátých letech 20. století začaly práce na jeho obnovu. Dnes najdete v prostorách paláce muzeum.
Tento národní park s velice bohatou biodiverzitou byl založen v roce 1934 a najdeme jej u hranic s Tanzánií. Jedná se o jeden z nejstarších národních parků na africkém kontinentu a je to také jedno z nejlepších míst pro safari v celé Rwandě. Setkat se zde můžete se žirafami, hrochy, lvy či zebrami. Na území parku se rozkládá jezero Ihema, po kterém se lze projet na lodi. Akagera je navíc svázána s Českou republikou - pět kriticky ohrožených nosorožců černých sem bylo v roce 2019 úspěšně přepraveno ze Safari Parku ve Dvoře Králové.
Město Alta se nachází v severní části Norska a vyhledávané je velice často milovníky panenské přírody a dobrodružných zimních aktivit. Jedinečným zážitkem je zde například jízda se psím spřežením – město dokonce pořádá každoročně kolem března nejdelší závod psích spřežení v Evropě s názvem Finnmarksløpet. Nezapomenutelné momenty v arktické přírodě ale poskytne i tzv. safari na sněžných skútrech. Pokud se pak budete chtít dozvědět více o historii Alty, určitě zavítejte do Centra skalního umění/Alta Museum, kde můžete vidět prehistorické skalní rytiny a malby – staré jsou asi 6 200 let a zapsané do světového dědictví UNESCO. Mezi další skvělé atrakce v oblasti lze dále zařadit i pozorování velryb z Altafjordu nebo pobyt v pozoruhodném ledovém hotelu (Sorrisniva Igloo Hotel), jenž se každou zimu staví znovu.
Altaj patří mezi nejkrásnější, přírodně nejbohatší a nejzachovalejší oblasti Ruska a Sibiře. Jde o pohoří velmi rozmanitého charakteru. Zalesněné hřebeny a údolí s nedotčenou tajgou se střídají s kotlinami stepního charakteru tam, kde je terén otevřenější vůči suchým jižním větrům z blízkého Mongolska a Číny. Nad nimi se tyčí zaledněné štíty až čtyřtisícových hřebenů.
Altajská republika na jihu nekonečné, ruské Sibiře leží na pomezí Mongolska, Číny i Kazachstánu, a tak zde všechny okolní země nechávali během historie i současnosti své stopy. Je to totálně jiné Rusko než to, které jste zažili v Petrohradě či v Moskvě nebo někde na Bajkalu. Jak napovídá název této části, Altaj zde hraje důležitou roli a je dokonalou kulisou, kterou si i my během naší cesty vychutnáme. Ne nadarmo nese Altajská republika přezdívku "Ruský Tibet". Právě zde totiž roste nejvyšší vrch Altaje i celé Sibiře, kopec jménem Beluch s nadmořskou výškou 4506 mnm. Altaj je jako ráj posetý dokonalými horami, údolími, lesy, krásnou, panenskou přírodou a unikátními místy bez turistů. Kromě Rusů zde žijí exotičtí Altajci a na kilometru čtverečním zde potkáte jen dva lidi. Projdeme zde náhorní plošinu Koš-Agas, kde dodnes žije i vzácný sněžný leopard a vychutnáme si legendární cestu známou jako Čujský trakt, který nás vezme stovky kilometrů přes krásný region.
Centrum sikhského náboženství, kde však žije i mnoho hinduistů. Leží pouhých 32 km od Pákistánského velkoměsta Lahore. Sikhský Zlatý chrám je nejdůležitější svatyní sikhského náboženství a skutečným „srdcem“ kolem něhož se točí život v Amritsaru. Je to obrovský rozlehlý komplex budov z bílého kamene, uvnitř leží obrovská nádrž a uprostřed září samotný Harimandir - chrám pokrytý měděným plechem, který je pozlacen několika tunami zlata. Zde se ve dne nachází originál knihy Guru Granth Sahib sepsaný přímo desátým sikhským guru - Guru Gobindem Singhem. Tato posvátná kniha se každý večer přenáší na nosítkách k úschově.
Toto místo s populací zhruba 190 000 obyvatel má velký historický a rovněž náboženský význam. Janakpur je také rodištěm manželky Rámy, bohyně Síty, a je to také významné místo pro hinduistické věřící. O tomto místě se říká, že je to právě zde, kde se Ráma a Síta vzali. Janakpur leží nedaleko hranic s Indií.
V jižní části nejsevernějšího amerického státu leží na konci Cookova zálivu Anchorage. Se svými 300 tisíci lidmi je největším městem Aljašky a domovem celých 40 % všech jejích obyvatel. Oblast Anchorage byla odpradávna osídlena původním lidem Dena´ina. Roku 1888 bylo nedaleko odsud objeveno zlato a vypukla zlatá horečka, která na sever přivedla tisíce lidí. V 60. letech byla u jeho břehů objevena ropa, dnes je však kromě ní významnou součástí ekonomiky Anchorage také turismus. Centrum města je lemované řadou restaurací, kaváren i obchodů se suvenýry. U sochy legendárního tažného psa Balto tady začíná proslulý závod psích spřežení, Iditarod Trail, jehož se každý rok v březnu účastní desítky zkušených „mustrů“. Kdo se chce blíže seznámit s přírodou, historií i původními lidmi a uměním Aljašky, neměl by si nechat ujít návštěvu Muzea Anchorage v centru Rasmuson nebo Aljašského muzea přírodní historie. Centrum původního dědictví Aljašky představuje tradiční řemesla a umění, stejně jako obydlí původních obyvatel oblasti. Za krátkou návštěvu určitě stojí Aljašská botanická zahrada s více než 150 druhy původních rostlin, nebo Aljašská Zoo, jež chová jak místní, tak exotické druhy. Anchorage je branou do divočiny a nádherné přírody Státního parku Chugach s vysokými horami a desítkami kilometrů pěších treků napříč krásnou alpínskou krajinou.
Národní park Andasibe-Mantadia představuje chráněnou oblast o rozloze 155 km2, která leží východně od hlavního města Antananarivo a je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Madagaskaru. Tento deštný prales je jedinečným biotopem s rozsáhlou biologickou rozmanitostí zahrnující mnoho endemických, vzácných a ohrožených druhů včetně 11 druhů lemurů. Hlavním lákadlem parku je zdejší zvířecí obyvatel lemur indri, který je největším druhem lemura na Madagaskaru. Tento druh se nachází pouze ve východním deštném pralese, kde lze kromě zmíněných lemurů spatřit také různé druhy ptáků, orchidejí, plazů či obojživelníků.
Angkor Wat je nejslavnější památkou celého regionu, patří mezi nejkrásnější na světě a zároveň je to i největší náboženský komplex celého světa. Tolik superlativů a to jste ještě neviděli jeho fantastické chrámy roztroušené na téměř 400 kilometrech čtverečních. Svůj zlatý věk zažíval Angkor v 12-13. století, kdy zde žilo až milion lidí a Angkor byl největším městem světa! I dnes po tolika staletích je zahalen tajemstvím a dodnes zcela přesně nevíme, proč vlastně ikonický komplex Angkor Wat vybudovali. Měla to být hrobka pro krále Surjarvamana II. nebo jen jeden z velkých chrámů, kterých bylo v Angkoru více než dvacet? Důležité pro nás je však to, že tento nádherný kolos stojí a my ho můžeme stále obdivovat a kráčet jím. Nikde nepochopíte khmerskou kulturu lépe než právě zde. Východ či západ slunce patří k zážitkům, na jaké budete ještě velmi dlouho vzpomínat. Angkor však není jen slavný Angkor Wat, ale ukážeme si i vzácný Bayon nebo chrámový komplex Ta Phrom prorostlý kořenovým systémem, kde příroda pomalu, ale jistě vítězí nad člověkem. Absolutní vrchol naší cesty!
Antananarivo neboli zkráceně „Tana“ je hlavním a největším městem Madagaskaru a nachází se v centrální části ostrova. Město leží v nadmořské výšce 1 300 metrů, díky čemuž zde celoročně panuje příjemné klima. Město je protkané sítí vodních kanálů a rýžových polí. Jednou z nejvyhledávanějších zdejších atraktivit jsou trhy Zoma, kde lze zakoupit řadu zajímavých produktů malgašské lidové tvorby. Centrem dění je živá Avenue de l’Indépendance lemovaná domky v koloniálním stylu. Dalším oblíbeným turistickým místem jsou ruiny královského paláce Rova s vyhlídkou, která nabízí velice pěkný pohled na hlavní město.
Město v centrální Guatemale, obklopené 3 sopkami - Fuego, Agua a Acatenango. Z architektonického hlediska je město významné pro zachovalé stavby i ruiny z koloniálního období s renesančními a barokními prvky. Antigua byla jedním z hlavních měst Guatemaly. Předešlé hlavní město se rozkládalo na úpatí sopky Agua a bylo zničeno povodní. Rychlý konec rozvoje města nastal 29. června 1773, kdy zemětřesení zničilo podstatnou část města. Roku 1776 bylo hlavní město přemístěno do Ciudad de Guatemala, kde je dodnes.
Město a jediný jordánský přístav Aqaba se nachází na jihu země, nedaleko izraelských hranic, a vévodí Akabskému zálivu, který je součástí Rudého moře. Město najdeme přibližně 4 hodiny od jordánské metropole Ammánu, Aqaba je vyhledávaným plážovým letoviskem pro místní i turisty. Nejenže si zde můžete dosyta užít relaxu na překrásných plážích, ale také můžete zkusit podvodní dobrodružství v podobě potápění či šnorchlování. Rudé moře je velice bohaté na mořskou faunu. Zároveň je poměrně teplé, a tak podmořským zážitkům nic nestojí v cestě!
Nicméně Aqaba není jen místem pro vodní radovánky. Je to místo s nesmírně bohatou historií a kulturními památkami. Obdivovat zde lze například zdejší Archeologické muzeum, které bylo otevřeno pro veřejnost v roce 1990. V současnosti se v něm nachází důležitá sbírka z islámského naleziště Ayla, datovaná do období Rashidun, Umayyad, Abbasid a Fatimid, představující tak islámská období od poloviny 7. do začátku 12. století našeho letopočtu.
Vašemu oku jistě nesmí uniknout ani obrovské náměstí Great Arab Revolt Plaza (náměstí Velké arabského povstání)! Zdejším klenotem je jistě i mešita Sharif Hussein bin Ali, která byla pojmenována po Husseinu bin Alim, ten byl šarifem a emírem Mekky od roku 1908 do roku 1917. Al Sharif Hussein Bin Ali, známý jako iniciátor arabského povstání, stál během první světové války proti stále více nacionalistické Osmanské říši.
Město Arusha je posazené pod horou Meru a je vstupní branou do severní oblasti Tanzanie. Obklopené je kávovými plantážemi či květinovými farmami a představuje také výchozí bod mnoha tanzanských safari. Arusha je ovšem důležitá i pro zapálené horaly, neboť je základnou pro výstup na horu Kilimandžáro – vzdálenost mezi městem a horou je „pouhých“ 83 km. Národní park Serengeti či chráněná oblast Ngorongoro jsou pak od města také coby kamenem dohodil. Název dostalo město po místním kmeni Wa-Arusha, který Masajové znají také jako Larusa. Při návštěvě města si rozhodně nenechte ujít pohled na Clock Tower (Hodinovou věž) v centru města či prohlídku masajských trhů. Fascinující je zde však i Cultural Heritage Centre (Centrum kulturního dědictví), Makonde Museum, Museum Boma a Tanzanite Experience, kde se dozvíte vše o těžbě a zpracování polodrahokamu tanzanitu – mají i prodejnu, tak si nezapomeňte koupit nějaký pěkný šperk s tanzanitem na památku!
Atlanta je živým kulturním centrem a řadí se mezi nejvstřícnější města ve Spojených státech amerických. Pokud chcete pocítit na vlastní kůži jižanskou pohostinnost, zavítejte do státu Georgia na jihovýchodě USA. Zde si užijete nejen gurmánské hody, ale i skvostné památky, muzea nebo zoo. Hlavním lákadlem Atlanty je ovšem pestrá nabídka komentovaných filmových prohlídek, kterých se nabízí měsíčně téměř osmdesát! Na své si ve městě přijdou ale i milovníci hudby, neboť se tu koná ročně až třicet hudebních festivalů.
Jakmile doletíte do Sao Miguel, doporučujeme z letiště vyrazit na místo, které nese název Sete Cidades. Tuto fotku má asi každý, kdo na Azorech už byl. Je to místo, které reprezentuje království 7 mystických míst nebo bájnou Atlantidu. Po 300 metrech seběhněte z hlavní silnice vpravo do úzké uličky. Nemějte obavy, jdete dobře. Nejprve je cesta v prvních kilometrech tak trochu chaos, ale řiďte se značkami Sete Cidades a brzy už jste vedle letiště, které máte po levé straně a následně městečkem Relva, kde uvidíte tak trochu kýčovité modré a růžové domky. Cesta se pak začne klikatit, ale stále je v poměrné dobré kvalitě. Zde si poprvé všimnete legendárních hortenzií. Jsou to nádherné květiny. Jeďte klidným tempem, za 15 minut odbočíte vpravo a zamíříte do hor. Cesta se trošku zúží a obklopí vás neuvěřitelný záhon hortenzií. Na chvíli Vám to vyrazí dech, tak sledujte cestu! Postupně se však příroda mění a pastviny plné krav vystřídají jehličnaté stromy. Zastavíte na Královské vyhlídce (Miradouro da Vista do Rei) na parkovišti naproti zřícenině hotelu Monte Palace (mělo jít o ultraluxusní hotel), nebo o 70 m dále vlevo je také parkoviště, přímo před vyhlídkou. Zde se Vám naskytnou neuvěřitelné výhledy do kaldery sopky se dvěma jezery - největší vodní plochou ostrova. Všude kolem zeleň a uvnitř sopky jsou raritně dvě jezera - Modré a Zelené. Zelené jezero je spíše šedé, a to proto, že je mělčí a ze dna čisťoučké vody se odrážejí řasy. Obrázek, který právě vidíte je často hlavním motivem celých Azor a musíme uznat, že to je absolutní nádhera. Doporučujeme Vám proto jít sem hned po příletu a vychutnat si to. Všechno kolem je přírodní rezervace. Kaldera má stěny vysoké přes 500 metrů a je to nádhera!
Auckland bývá někdy nazýván Město plachet. To protože je plný kotvících lodí. Vždyť má také dva přístavy – Manakau u Tasmánského moře a Waitemata u Tichého oceánu. Město leží na 55 vyhaslých sopkách a ta nejvyšší se nazývá Mt. Eden (196 m). Krátká vycházka, která vás zavede k zelenému kráteru s hloubkou 50 m patří k nejnavštěvovanějším vycházkám ve městě. Netrpíte-li strachem z výšek, nenechte si ujít pohled z ptačí perspektivy. „Nebeská věž“ je ikonou města, bez ní si Auckland nelze představit. Se svými 328 metry je to nejvyšší budova na jižní polokouli. Vyhlídka na vršku věže je neustále zaplněna turisty. Není se čemu divit. Je odtud vidět až do vzdálenosti 82 kilometrů! V jednom z vrchních pater je umístěna dokonce restaurace, která se jednou za hodinu otáčí kolem dokola. Sky Tower však nebyla postavena jen proto, aby přitáhla pozornost jako turistická atrakce. Ve skutečnosti jde o vysílací a telekomunikační zařízení. Dalšími oblíbenými místy jsou třída Queen Street, zábavní a obchodní část města známá jako „zlatá míle“, dále nejstarší park Acukland Domain s úchvatnými zimními zahradami Winter Gardens, válečné muzeum, lázně a samozřejmě přístav se slavným mostem Auckland Harbour Bridge.
Město Axum na je považováno za nejposvátnější místo země. Kdysi bylo hlavním městem říše Zagwa, kde král Ezana povýšil křesťanství na státní náboženství. Dnes jsou zde ruiny paláců, podzemní hrobky a stély z dávných časů. Stélové pole pochází z 3. a 4. stol., samotné stély jsou žulové monolity, které sloužily jako náhrobky panovníků. Bylo také sídelním městem krásné Makeby – královny ze Sáby. Najdete zde také nejcennější etiopský svatostánek ze 17. století – kostel Sv. Marie. Kostel byl zmodernizován za vlády Haile Selassieho v roce 1965 a legenda praví, že je zde uschována Archa úmluvy – schránka na Desatero přikázání.
Bagan je starověké město v blízkosti řeky Iravádí, asi 178 km jihozápadně od města Mandalaj. V 9. -13. století byl Bagan hlavním městem Pugamské říše. V té době zde bylo postaveno více než 10 000 buddhistických chrámů, z nichž 2200 přežilo do současnosti. Většina z nich je cihlových. Chrámy jsou dvojího druhu, buď tzv. stúpy se zvoncovitými věžemi nebo stupňovité chrámy (tzv. gu). Ve třech stovkách z těchto chrámů se nacházejí unikátní nástěnné malby. Město získalo pověst místa, kde straší duchové (nátovie) a místní do ní raději vůbec nechodili. Znovu ho osídlili až Britové. Město se nachází v seismicky aktivní oblasti a bylo několikrát poškozené zemětřesením (v roce 1975 dosahovalo zemětřesení 8 stupňů Richterovy stupnice). Unikátní archeologický areál se zapsal do seznamu UNESCO až v roce 2019. Do té doby tomu bránily některé kritizované rekonstrukční zásahy ze 90. let 20. století. Odhady počtu obyvatel historického města se značně rozcházejí, přičemž v době největší slávy mělo město mezi 50 000 - 200 000 obyvatel.
Bagerhat neboli město mešit je jedno ze tří měst na Seznamu světového dědictví Unesco v Bangladéši. Bylo založeno tureckým generálem Khan Jahanem na počátku 15. století a nachází se zde velké množství mešit, chrámů a několik kostelů. Největší z mešit je Shat Gombuj a má 77 kopulí.
Město Bahir Dar samo o sobě není velmi významné a zajímavé. Okolí nabízí řadu zajímavostí. Město leží na břehu jezera Tana, které je největší jezero v Etiopii. Je hlavním zdrojem vody Modrého Nilu, který se s Bílým Nilem vytékajícím z jezera Victoria spojuje v súdánském Chartúmu. 40 km za městem se nacházejí vodopády, které jsou častým cílem turistů. Jezero má rozlohu přibližně 3200km2 (85 x 65 km) a maximální hloubku 15 metrů. Podle výšky hladiny má přibližně 37 ostrovů, na 19 z nich se nacházejí ortodoxní kláštery. Některé z nich je možné navštívit. Kromě toho je kolem jezera množství rybářských vesnic, kde lidé žijí tradiční život. Často používají tradiční plavidla z papyru.
Baja California nebo oficiálně Estado Libre y Soberano de Baja California je jeden ze 32 mexických států (resp. 31 + Ciudad de México). Je to nejsevernější a nejzápadnější stát Mexika. Má rozlohu 71 450 km² a dle rozlohy je to 12. největší stát v zemi. Stát má necelých 3,8 mil. Přestože je stát Baja California dlouho obydlený, osídlení oblasti je řídké. Poloostrov zůstal ve španělském vlastnictví až do roku 1822, rok poté, co Mexiko získalo svou vytouženou a vydobytou nezávislost. V roce 1887 byl poloostrov rozdělen na dva federální okresy a prvním hlavním městem severní Baja California se stala Ensenada.
Bali je místo pro ideální odpočinek u moře s návštěvou kulturního centra Ubud i zelených rýžových políček. Uvidíte chrám Uluwatu a při západu slunce si vychutnáte tradiční balijský tanec kecak s příběhem z eposu Ramajana. Městečka s uměleckými dílnami, krásné tanečnice, tradiční masky tanečníků, chrámové slavnosti, ale i pláže, hotely a turisté - to je Bali, nejznámější a nejvíce nejnavštěvovanější ostrov Indonésie, který je rájem potápěčů.
Na východě USA leží významná historická perla státu Maryland, kterou je město Baltimore. Právě zde se zrodila slova dnešní americké hymny „The Star-Spangled Banner“ z pera amatérského básníka a právníka Francise Scotta Keye. Jejímu vzniku předcházela válka v roce 1812, kterou neúspěšně svedly britské síly proti baltimorské obraně. Pevnost Fort McHenry, jež je dnes historickou památkou, odolala téměř pětadvacetihodinovému bombardování. Pakliže se tedy zajímáte o historii USA, nemůžete toto místo opomenout. V Baltimoru je ovšem možné obdivovat mnoho dalších skvostných míst! Za vidění stojí například i válečné historické lodě ve čtvrti Inner Harbor nebo Marylanské muzeum s planetáriem. Vydejte se na místo mnoha kontrastů, které nabídne nejen historii, ale i kulturu, umění a výtečné restaurace!
Skalní masiv, který se nachází v takzvané Zemi Dogonů. Na útesu se zachovala nádherná tradiční architektura – domy, sýpky, oltáře, svatyně a veřejná shromaždiště togu na. V regionu přežívají staré společenské tradice (masky, rituály, svátky a ceremoniály spojené s uctíváním předků). Z geologického, archeologického i etnografického hlediska je to jedno z nejpůsobivějších míst v západní Africe. Dogonská kultura byla zapsána jako kulturní dědictví na seznam UNESCO.
Zejména díky svému krásnému okolí a četným horkým pramenům je městečko Baños de Agua Santa velice populární turistickou destinací v centrálním Ekvádoru a najdeme jej uložené mezi hustými lesy. Přestože si zde na své přijdou i ti, kteří jsou fanoušky do pěší turistiky, hlavním lákadlem oblasti jsou bezesporu zdejší horké prameny bohaté na minerály a dále pak četné vodopády. K nim vedou z městečka malebné stezky, na kterých nechybí ani lanové mosty.
Oblíbené jsou zde také dobrodružné sporty, jako je rafting na divoké vodě a jízda na kajaku. Ti, kteří upřednostňují spíše klidnější kratochvíle, mohou se zabavit návštěvou památek jako je kostel Virgen de Agua Santa.
Baños svým návštěvníkům nabízí k prodeji i mnohé tradiční suvenýry či ochutnávku místní pochoutky jménem „melcocha“, což je jakýsi druh cukroví z třtinového cukru.
V ranných 30. letech 20. století zde pracoval Katalánec Constantino Vert jako barman a později majitel, který představil místní společnosti úžasný drink Frozen Daiquiri. Oblíbil si ho spisovatel Ernest Hemingway, který měl tento bar doslova na skok nejen z hotelu Ambos Mundos, kde bydlel v letech 1932-1939, ale zavítal sem i ze své vilky Finca Vigía na okraji Havany. Jeho takzvané Hemingway daiquiri nebo "Papa doble" se připravoval s dvojitou dávkou rumu a bez cukru. A oblíbili jsme si ho i s našimi SEN klienty. Když sem zavítáme, vždy nám přidají nějakou tu kapku rumu navíc. El Floriditu rozhodně nevynechejte. A odtud to máte na skok do zchátralých uliček La Habana Vieja, staré Havany. Při procházení uličkami si uvědomíte, že Havana je jedno z nejkrásnějších měst na světě, i bez těch desítek milionů, které by se jí sešli na ty opravy.
Na severovýchodě Kuby, u zálivu Bahía de Miel, narazíte na městečko Baracoa, které bylo založeno již v roce 1511 tehdejším guvernérem a španělským konkvistadorem Diegem Velázquezem jako vůbec první španělské osídlení na Kubě. V místech, kde dnes město stojí, se už před ním vylodil mořeplavec Kryštof Kolumbus během své první plavby k americkým břehům. Až do roku 1960 byl jediný přístup do města možný po moři nebo pěšky přes hory. Z památek stojí za zmínku místní katedrála Nuestra Señora de la Asunción a také tři pevnosti, které v minulosti chránily osadu před piráty – Fuerte Matachín, El Castillo a Fuerta la Punta. Město je obklopeno atraktivní přírodou, stolovou horou a v jeho okolí lze podnikat různé turistické výlety. V okolí města se nacházejí četné farmy, na nichž se pěstují kokosové palmy, banány a kakaové boby.
El Yunque je stolová hora vysoká 570 m a stala se symbolem celé oblasti kolem města Baracoa. Poprvé ji popsal právě Kolumbus, když do této oblasti připlul a později se stala orientačním bodem pro další objevitele a námořníky. Na zájezdu je možnost výstupu až na vrchol. Výstup je střední náročnosti a celý výlet trvá přibližně 5–6 hodin. Pokud se Vám nechce, zůstáváte na pláži a odpočíváte.
Závěr naší legendární cesty v odlehlých částech Mongolska se právě zde v neznámém, ruském městě Barnaul blíží ke konci. Město leží na soutoku řeky Barnaulka a známé řeky Ob a se svými cca 600 tisíci obyvateli patří mezi důležitá sibiřská města v regionu Altaj. Založili ho v 18.století jako místo, odkud se mělo vyrážet za nerosty v okolních kopcích a mezi ty nejdůležitější patřilo stříbro. Průmysl ve městě zůstal dodnes, a proto je v Barnaul a v blízkém okolí téměř 100 různých průmyslových zón. Ve městě najdete i dnes několik starých, dřevěných budov, které ukazují na jeho historii.
Bhaktapur je historické město pocházející z 9. století, které se rozkládá v údolí Káthmándú v Nepálu (asi 13 km od města Káthmándú) a pro svou jedinečnost bylo v roce 1979 zapsáno do světového dědictví UNESCO. Jakmile do tohoto starobylého města zavítáte, budete uneseni jeho zachovalými středověkými památkami, mezi nimiž vyniká nespočet paláců, dřevořezeb, chrámů či nádvoří. Velice významné je zde náměstí Bhaktapur Durbar (UNESCO), které bylo kdysi sídlem králů z dynastie Malla. Na náměstí lze ku příkladu obdivovat Zlatou bránu „Lu Dhwaka“, Palác s 55 okny, Národní muzeum umění nebo chrám Taleju. V dubnu náměstí ožívá bujarým festivalem Biskā Jātrā, který provází hudba, tradiční rituály a komunitní oslavy.
Na východní straně náměstí Bhaktapur Durbar se pak nachází nejrušnější městské náměstí zvané Taumadhi s dalšími vyhlášenými památkami, mezi nimiž rozhodně vyniká chrám Nyatapola – nejvyšší chrám v Nepálu nebo chrám Bhairavnath. Navštívit můžete ve městě Bhaktapur ale i náměstí Dattatreya se stejnojmenným chrámem nebo Hrnčířské náměstí známé svou tradiční keramikou (Pottery Square).
Aurangabad jako město panovníka Aurangzeb, posledního panovníka mughalské dynastie se pyšní polohou nedaleko Ajanty a Ellory, ale i ono samotné má co nabídnout. Nejvýraznější památkou města je hrobka Bibi qa Maqbara, kterou přezdívají "malý Tádž Mahal". Ta podoba se jí nedá upřít! V 1660 ji nechal Aurangzeb postavit pro svou manželku. Koneckonců Mumtaz Mahal pro kterou postavili Tádž Mahal byla jeho matkou, tak má podobné stavby v krvi. Oproti Agře zde však potkáte minimum turistů. Pro Aurangabad jsou typické i krásné, jemné látky Himroo, které zde mají hluboké kořeny.
Kyrgyzský Biškek by nevyhrál korunu krásy v soutěží o nejdokonalejší hlavní město Střední Asie, ale věřte, že jeho atmosféra je natolik příjemná, že každého překvapí. Biškek vznikl jen v 19. století, zde pod krásnými horami pohoří Alatay a dodnes je protkané zelení, parky a stromy, mezi které si našly cestu relikty sovětské výstavby. Projdeme se městem, abychom v něm našli Bílý Dům, ortodoxní katedrálu, ale i betonové náměstí Ala Too s postavou Manas. Kdysi na hlavním náměstí stál Lenin, ale historie se ho zbavila a dnes se ukrývá za socialistickým muzeem. Společně si ho prohlédneme. Biškek nám ukáže i skvělou kyrgyzskou kuchyni, a nakonec si řeknete, že toto místo přeci jen stojí za to.
Bo-Kaap je jednou z nejstarších rezidenčních oblastí v Kapském Městě a také tamější nejbarevnější čtvrtí. Překládá se jako „Horní mys“ pro svou polohu s výhledem na město a Stolovou horu. I přesto, že je dnes toto místo jedním z nejfotografovanějších mezi turisty, jeho minulost je dosti ponurá. Nejzazší historie čtvrti Bo-Kaap se datuje do 60. let 18. století, kdy do ní byli převáženi otroci z Malajsie, Srí Lanky, Indonésie či Indie. Těmto lidem tehdy říkali „Cape Malays“ – byli to jak obyčejní občané, tak i vězni, političtí exulanti nebo řemeslníci. Mnoho z těchto „Kapských Malajců“ si mohlo pronajmout jednopodlažní řadové domy (dodnes známé jako huurhuisies). Když bylo v oblasti zrušeno v roce 1834 otroctví, prudce vzrostl počet obyvatel. Dnes je komunita Bo-Kaap významnou součástí kulturního dědictví Kapského Města. Pokud chcete více pochopit dějiny tohoto výjimečného místa, navštivte Iziko Bo-Kaap Museum ve Wale Street. Prozkoumat zde ale můžete i řemeslné trhy, pouliční stánky s jídlem, svatyně či mešity.
Tato lokalita je velice oblíbenou destinací mezi Panamci, stejně jako mezi turisty. Je vzdálena necelou hodinu letu od hlavního města. Bocas del Toro jsou rozděleny na kontinentální část a na přilehlé souostroví. Ostrovy a ostrůvky mají kolem sebe průzračnou a celoročně teplou vodu a většina z nich jsou populárním surfařským cílem. Na své si zde však přijdou i ti, co se raději ponoří pod hladinu moře, úchvatná pestrost zdejší fauny učaruje všem potápěčům a vyznavačům šnorchlování. Celé souostroví Bocas reflektuje afro – karibskou kulturu, a tak se atmosféra ve zdejších uličkách často nese v duchu reggae či calypso. A nedivte se, že zde neuslyšíte španělštinu, ale místní jazyk guari – guari.
Mumbai nebo pokud chceme, koloniální Bombaj, patří mezi nejznámější města celé Indie. Mumbai má všechno. Chrámy i bary, koloniální stavby i památníky moderní Indie, dvoupatrové autobusy, stařičké taxíky, i náměstí, kde se hrává každý den kriket a nechybí zde ani luxus v podobě slavného hotelu Taj. Umíte si představit obrovskou veřejnou prádelnu pod širým nebem? Tak se na ní tedy podíváme. Podíváme se na město z pahorku, abychom viděli jeho mrakodrapy i slavnou Chowpatty Beach a nakonec se necháme unášet koloniální architekturou, kterou korunuje slavná India Gate.
Jeden z nejvýznamnějších buddhistických chrámů na světě pod záštitou UNESCO. Skládá se z šesti čtvercových teras završených třemi kruhovými terasami, celá stavba je poseta 2672 reliéfními panely a 504 sochami Buddhy. Chrámový komplex pochází asi z 9. století a je zasvěcen především Buddhovi Gautamovi.
Boston je jedním z „nejangličtějších“ či „nejevropštějších“ měst celé Severní Ameriky. Byl založen dne 16. září 1630 puritánskými kolonisty z Anglie a jeho název je odvozen od města Boston v anglickém hrabství Lincolnshire, odkud sem připlula většina osadníků. Bývá skloňován často pro svou bohatou historii, ve které byl jedním z hlavních milníků jistě Bostonský čajový dýchánek v roce 1773 coby protest amerických kolonistů proti britské nadvládě. Nicméně historických událostí se v Bostonu stalo mnoho a i z toho důvodu je město označováno jako „kolébka moderní historie USA“ či jako místo vzniku americké revoluce. Nyní však již žije spíše současností a svým obyvatelům i turistům má mnoho co nabídnout.
V nepálské metropoli Káthmándú najdete pozoruhodnou a zcela výjimečnou stúpu Boudhanath z 5. století, která je zejména pro místní buddhisty velice důležitým a posvátným místem – má odkazovat na mysl všech Buddhů. Na světě je svého druhu jediná a v jižní Asii představuje jednu z největších kulovitých stúp, proto byla také pro svou výjimečnost zapsána roku 1979 do světového dědictví UNESCO. Konkrétně pro Nepálce je tato velkolepá náboženská stavba symbolem klidu i míru, a tak v její blízkosti můžete sledovat mnoho procházejících se a modlících poutníků či mnichů. Návštěvníky pak může zajímat legenda, která praví, že kdokoliv obejde stúpu s čistým srdcem, bude obdarován dobrou karmou a naplněnými přáními. Na vrcholu stúpy si pak můžete povšimnout jednoho velmi výrazného prvku, a to konkrétně Buddhových očí – ty mají odkazovat na moudrost a vševědoucnost (dokonce jsou i samotným symbolem Nepálu).
Kromě prohlídky jedinečné stúpy Boudhanath se můžete zastavit i v obchůdcích s tradičními tibetskými suvenýry, které jsou rozesety po jejím obvodu. Nezapomenutelné zážitky pak získáte také během různých festivalů, díky nimž toto hluboce duchovní místo ožívá – slaví se zde například: Den narození Buddhy/Saka Dawa nebo tibetský Nový rok/Losar.
Na pobřeží Kapského poloostrova se rozkládá jedna z nejsvůdnějších a nejpřitažlivějších pláží s bílým pískem, kterou je Boulders Beach. Každému návštěvníkovi nabídne něco výjimečného a nezapomenutelného. Dospělí milovníci plavání a šnorchlování se zde mohou vnořit do křišťálově čistých vod a děti stavět třeba hrady z písku. Avšak i pro ně je koupání velmi příjemné a bezpečné, neboť starověké žulové balvany pláž chrání před větrem a vysokými vlnami. Těšit se ale v oblasti můžete i z menšího počtu lidí, protože spadá pod Chráněnou mořskou oblast národního parku Stolové hory (Table Mountain National Park Marine Protected Area). Naprostým turistickým tahákem jsou však na/u Boulders Beach afričtí tučňáci. Tato roztomilá zvířata na sebe strhávají věčně pozornost a není divu! Pozorovat kolonie více než dvou tisícovek tučňáků můžete především v letním období kolem husté vegetace přírodní rezervace Foxy Beach, jež je jen několik desítek metrů od pláže Boulders.
Brisbane je hlavním městem Queenslandu a také jednou z nejvíce podceňovaných metropolí v Austrálii. Přitom nabízí nepřeberné množství důvodů k návštěvě. Městská scéna se může pochlubit například pulzujícím nočním životem, vzkvétajícím uměním, nádherným pobřežím a skvělým výběrem restaurací a kaváren. A co konkrétně navštívit? Milovníky uměleckých zážitků zcela určitě nadchne bývalá elektrárna Brisbane Powerhouse, která se nyní proměnila na centrum moderního umění. Najdete tu tedy nejen zajímavé graffiti či scénické a vizuální umění, ale užijete si do sytosti i početné umělecké festivaly. Nadšenci do roztomilé zvěře si zas přijdou na své v Lone Pine Koala Sanctuary, což je největší koalí rezervace na světě. Pozorovat místní faunu v podobě velryb, delfínů anebo želv ovšem můžete i z brisbaneských písečných pláží! K objevování je toho v Brisbane skutečně dost, a tak svůj seznam doplňte třeba ještě o Městské botanické zahrady, o ikonický most Story Bridge, a nakonec se nechte unášet dechberoucím panoramatickým výhledem na město z ruského kola Wheel Of Brisbane!
Aktivní vulkán, který je součástí Tengger masivu, na východní Jávě. Sopka měří 2,329 metrů a je nejnavštěvovanější sopkou v Indonésii. Sopka patří do národního parku Bromo Tengger Semeru. Název Bromo odvozen od jávské výslovnosti Brahma, hinduistického Boha Stvořitele.
Sultanát Brunej je jedna z bohatých ropných zemí, která se rozkládá na ostrově Borneo. Jeden z nejbohatších států světa s moderní architekturou. Podle sultánova nařízení se ve státě nemusejí platit daně a obyvatelé mají zdarma zdravotnictví a školství. Brunejský sultán patří mezi nejbohatší lidi na světě, má největší sbírku aut, zálibu v pólu a vrtulnících. Zásoby ropy podle dosahovaly 110 mil. barelů, což při současné těžbě vystačí do roku 2030.
Městečko Bukittinggi, nacházející se v příjemném horském prostředí, je dodnes centrem kultury etnika Minangkabau, jemuž vládnou ženy. V tradičních vesničkách v okolí města se lze dodnes setkat s touto zajímavou kulturou. Místní rušný trh pak nabízí možnost ochutnat výpěstky sklízené na okolních úrodných svazích.
I přesto, že se Kyrgyzstán neustále prezentuje jako země posetá nádhernými horami a panenskou přírodou, najdete zde vzácné historické stopy. Tím nejdokonalejším místem země je Burana, a proto zde ani my nemůžeme chybět. Burana je zosobněním Hedvábné cesty v Kyrgyzstánu a je to nejkrásnější minaret jaký můžete široko daleko vidět. Je památníkem starobylého města Balasagun, které dokonce obešel i samotný Džingsichán a pokud je v Kyrgyzstánu místo, kde ještě cítite duši Hedvábné cesty, tak je to právě zde. Vylezeme na unikátní minaret, pokocháme se výhledem na zasněžené pahorky okolních hor a prohlédneme si pohřebište.
Jezero Tanganika – leží na hranicích Demokratické republiky Kongo, Tanzanie, Zambie a Burundi. Rozkládá se mezi masivy hor na západní straně Velké příkopové propadliny. Je to nejhlubší jezero v Africe a druhé nejhlubší na Zemi – hned po Bajkalu v Rusku. Svou rozlohou druhé největší v Africe a obsahuje nejvíce vody ze všech afrických jezer. Délka pobřeží činí 1828 km a leží v nadmořské výšce 773 m. Teplota vody na povrchu kolísá v průměru roku mezi 24°C – 26°C. Dodnes se po jezeře plaví 1200 tunová MV Liemba, původně německá válečná loď Graf von Götzen, jejíž osudy byly inspirací pro knihu a později i film ,,Africká královna“.
Druhé největší korejské město najdeme na jihovýchodě země, domov zde našlo zhruba 3,5 milionu obyvatel. Pusan je také největším korejským přístavem a významným dopravním uzlem. Křižují se zde autobusy, metro, železnice, najdeme zde i mezinárodní letiště Gimhae. Trajektové trasy pak fungují mezi Pusanem a několika japonskými přístavy. Žádnému návštěvníkovi by neměl uniknout most Gwangan, rybí trh Jagalchi, Haedong Yonggungsa Temple, vesnice Gamcheon nebo pláž Haeundae.
Úchvatné přímořské město v australském severovýchodním regionu Nový Jižní Wales – to je Byron Bay. Známé je pro krásné přírodní scenérie, výraznou a dynamickou kulturu, delikátní gastronomickou scénu, vzrušující atrakce i klidné prostředí. Pojďme se mu ale podívat na „zoubek“ zblízka. Až sem zavítáte, určitě neopomeňte návštěvu ikonického majáku Cape Byron, který si zamilují zejména fotografové. Odpočinek si pak dopřejte na několika výtečných plážích jako Main Beach, Tallow Beach a Watego’s Beach. A pokud zatoužíte po větším dobrodružství a zážitcích, jeďte do Byron Bay na jeden z populárních festivalů – skvělý je například hudební festival Byron Bay Bluesfest, Festival spisovatelů nebo Mezinárodní filmový festival.
Cabo Girão je strmý mořský útes asi 9 km západně od centra Funchalu, hlavního města Madeiry. Nejvyšší bod útesu je 580 m nad hladinou oceánu, což jej řadí na druhé místo v Evropě. Na nejvyšším místě útesu je turistická vyhlídka, odkud je na východě vidět městečko Câmara de Lobos a za ním Funchal.
Cairns je jedinečným přístavním městem rozkládajícím se na severovýchodním pobřeží Austrálie. Krom jiného je také domovem tropických deštných pralesů a Velkého bariérového útesu, který je zapsán v UNESCO. Dokonalé klima a poloha u moře mu dodává doslova uhrančivou atmosféru, proto je město vhodné zejména pro milovníky klidu a pomalejšího tempa. V noci ovšem Cairns nebývale ožívá a naplňuje představy těch, kteří milují party, tanec i hudbu. A co musíte v oblasti každopádně navštívit (samozřejmě krom Velkého bariérového útesu)? Neopomeňte například romantickou procházku po Cairns Esplanade při západu slunce, návštěvu Botanické zahrady Cairns (byla založena v roce 1886) nebo výlet do Domorodého kulturního parku Tjapukai (nachází se asi čtvrt hodiny od města).
Ideálním místem pro všechny milovníky pěší turistiky či cyklistiky je národní park Cajas nedaleko města Cuenca. Najdeme zde četné kopce stejně jako malebná údolí, nicméně jedním z hlavních lákadel parku jsou zdejší laguny a jezera. Ty kromě estetické funkce slouží i jako vyžití pro fanoušky vodních sportů (zejména kajak, kanoe).
Tato chráněná oblast, která se nachází v oblasti Cedros, o rozloze 313 hektarů zahrnuje celou Caldeira do Faial, která se nachází na vrcholu centrální sopky ostrova Faial.
Caldera měří asi 2 kilometry v průměru a je nejmladší calderou na Azorech, stáří se odhaduje na 1000 let. Uvnitř najdeme jedinečné zástupce endemické fauny a flory, jmenovat lze například výskyt členovce Calacalles Azoricus, který jinde než Caldeira do Faial nežije.
Tato oblast je součástí zvláštní chráněné zóny a je také klasifikována jako Ramsarská lokalita.
Pro nadšené turisty je možné použít zdejší stezku a dostat se až na hranu kráteru.
Calgary lze definovat jako město mrakodrapů a kovbojů. Projdete si s námi atraktivní downtown s největšími vnitřními zahradami a odpočinete si na Princově ostrově s pohledem na panorama města. Navštívíte 191 metrů vysokou Calgary Tower, která Vám poskytne úchvatný výhled na město i na zasněžené vrcholky Skalistých hor přímo před Vámi.
Když dorazili Španělé na Ostrov svobody, byly zpočátku zklamáni. Největší ostrov Velkých Antil a žádné zlato ani stříbro a ani drahokamy? Tak, kde je to "Eldorado", které hledáme? První guvernér Kuby založil 7 hlavních osad. Většina z nich byly přístavy a vnitřní komunikace s ostrovem, jako dnes "po asfaltce", vůbec nefungovala. Města si žili svým vlastním životem a to způsobilo, že se vyvíjely každé svou vlastní cestou. To je na Kubě úžasné! Každé město je jiné. Jak se o Havaně hovoří jako o rozpadající se krásce, o Viñales jako o regionu s nejlepším tabákem na světě, o Trinidadu jako o koloniálním klenotu, o Cienfuegos jako o městě s francouzským šarmem, tak se o Camaguey hovoří jako o Puerto Principe "Přístavní město ". A protože bylo často přepadáváno piráty, Španělé se rozhodli město "přenést" do vnitrozemí a založit ho znovu, ale ne klasickým šachovnicovým půdorysem, ale jako labyrint! Když nepřátelé vejdou, tak už nenajdou cestu ven. Pro tento netradiční styl ulic je Camaguey na seznamu UNESCO.
Na jižním pobřeží Madeiry se nachází malebné rybářské město Câmara de Lobos, které všechny návštěvníky oslní zejména historickým přístavem s tradičními rybářskými loděmi „Xavelhas“, úzkými dlážděnými uličkami a překrásnými scenériemi atlantické krajiny. Fascinující je však i pohodový životní styl místních obyvatel, kteří se stále věnují lovení ryb a pěstování vína, jako jejich předkové. S „domorodci“ ostatně můžete i poklábosit u jejich oblíbeného drinku zvaného poncha, jenž se vyrábí z třtinové pálenky Aguardente de cana, medu a citronové nebo pomerančové šťávy. Z konkrétních míst pak v Câmara de Lobos určitě navštivte architektonicky výjimečný kostel São Sebastião nebo vyhlídku na strmý mořský útes Cabo Girão, který je nejvýše položeným mořským útesem v Evropě (nachází se ve výšce necelých 600 metrů) a nabízí dechberoucí výhledy na samotnou obec, okolní vinice a Atlantik. Opomenout byste pak v madeirské perle neměli ani ochutnávku tradičních pokrmů, mezi nimiž vynikají hlavně mořské plody a ryby.
Zajímavost: Obec Câmara de Lobos je také spojena s Winstonem Churchillem, který zde v roce 1950 strávil dovolenou se svou manželkou a naprosto se do tohoto místa zamiloval. Dokonce v obci začal malovat na svém oblíbeném místě, které se dodnes jmenuje Churchillova vyhlídka.
Pokud se vydáte cestou přibližně 10 km západně od hlavního města Funchalu, přijedete po pobřežní silnici až do městečka s názvem Câmara de Lobos. Toto městečko je v podstatě propojené s předměstím hlavního města a v současnosti spíše působí jako jedna z jeho okrajových částí, než jako samostatné město. Câmara de Lobos je střediskem okresu se stejným názvem jako samotné město a zahrnuje 5 obcí, přičemž Câmara de Lobos má přibližně 20 000 obyvatel. Na místě dnešního městečka vznikla rybářská vesnice už v počátcích osidlování Madeiry, a to ještě před založením samotného Funchalu. V minulosti na tomto místě žil jeden z objevitelů Madeiry, kapitán João Gonçalves, přezdívaný jako Zarco. Název města v překladu znamená tulení doupě. Tuleni zde ve skalních dutinách na mořském břehu skutečně v minulosti i přebývali. Po vzniku rybářské vesnice tu ale už neměli dostatek klidu, a tak toto místo opustili a přestěhovali se na ostrovy Desertas. Toto drobné městečko je centrem madeirského rybářství. V přístavu najdete malou loděnici vyrábějící rybářské čluny. Právě zde vznikla i kopie Kolombovy lodě Santa Maria, na níž se turisté plaví kolem ostrova. Zajímavostí je i fakt, že se zde nachází jediná tepelná elektrárna na ostrově, a jsou zde také sila pro skladování cementu dovezeného na ostrov, na Madeiře se totiž nenachází vápenec. Najdete zde také pivovar značky Coral, který zde sídlí od roku 1996 a produkuje místní pivo. Samotný pivovar byl založen již v roce 1872. Ve světě toto městečko snad nejvíce proslavil Winston Churchill, který zde kolem roku 1950 trávil svou dovolenou, maloval tu krajinu a měl v oblibě madeirské víno. Pokud se sem rozhodnete vydat, tak skoro až do samotného města se z východu dostanete z Funchalu pěšky po nové pobřežní silnici. Popřípadě se nechte svézt taxíkem či autobusem. SEN doporučuje zajít sem na výbornou večeři v jedné z lokálních rybích restaurací.
Hlavní město Austrálie má velmi dlouhou historii, která se začala psát již kolem roku 1908 – tehdy bylo rozhodnuto, že právě Canberra (rozkládající se mezi Sydney a Melbourne) bude australskou metropolí. Její skutečný rozmach však nastal až po druhé světové válce. Dnes ji obdivují turisté z celého světa pro unikátní architekturu i rozsáhlou zeleň, jež zahrnuje přibližně 12 milionů stromů. Je však i dokonalou kulturní pokladnicí nabízející téměř nekonečné volnočasové vyžití. Učiněným canberrským klenotem je například jezero Burley Griffin, které najdete v samém srdci města. Svou návštěvou ovšem můžete poctít i Australský válečný památník, Novou budovu parlamentu, Muzeum australské demokracie ve Staré budově parlamentu nebo Questacon: Národní vědecké a technologické centrum. Tím však zábava v Canberře nekončí! Užijete si tu totiž i jedny z nejlepších festivalů, jako například Floriade (oslavy jarních květů) či naprosto fascinující festival horkovzdušných balonů Canberra Balloon Spectacular.
Rezervace Caño Negro je „hidden gem“ neboli skrytý klenot Kostariky, který se může pochlubit bohatým a rozmanitým ekosystémem. Zdejší mokřady jsou domovem více než 300 druhů ptáků, opic a další divoké zvěře, což z něj dělá ráj pro pozorovatele ptactva a obecně všechny milovníky zvířat. Mnoho zdejších živočichů jsou endemité nebo ohrožené druhy. Spatřit lze také lenochody, mravenečníky či oceloty.
Řeka Río Frío se vine srdcem mokřadů a nabízí ideální způsob pozorování flory a fauny. Nespotaná divočina je pak v souladu s okouzlující vesničkou Caño Negro, civilizaci pak představuje město Los Chiles.
Caño Negro se rozkládá na působivých 9 969 ha a nabízí rozmanitou krajinu s nadmořskou výškou od 30 do 100 m n. m. V jeho nitru leží okouzlující a panenské deštné pralesy v kombinaci s říční spletí, což vytváří dokonalý ekosystém plný života. Zatímco turistické stezky zde chybí, oblast lze snadno prozkoumat pomocí výletů na říčních člunech pod vedením místních průvodců
Caño Negro je lokalita RAMSAR s celosvětovým významem pro ochranu mokřadů. Útočiště je životně důležité pro ekologickou rovnováhu severní zóny země.
Pakliže zavítáte na scénickou silnici Carretera Austral, čeká vás více než 1 200 kilometrů přírodních krás netknutých člověkem. Projet ji můžete jak v automobilu, tak třeba na horském kole. Částečně nezpevněná ikonická cesta se táhne od Puerto Montt a končí po zhruba 1 247 kilometrech ve městě Villa O'Higgins. Během svého dobrodružného putování zde minete například Národní rezervaci Queulat, Národní park Pumalín, Národní rezervaci Cerro Castillo nebo řeky Baker a Futaleufú. Zavítat ovšem můžete i do několika zajímavých měst, která vám poskytnou při objevování panenské patagonské přírody dokonalé zázemí. Okouzlující je například „severní brána Carretera Austral“ – město Hornopirén nebo pak malebné městečko s lidovými tradicemi Villa Amengual, kde se můžete zúčastnit mezinárodního festivalu s argentinskými gauči.
Malý karibský ostrůvek známý též pod jménem Johnny Cay se nachází nedaleko většího ostrova San Andrés, z něj na Sucre také vyjíždí veškeré lodě. Je to doslov ráj, kde vás budou obklopovat kokosové palmy, tyrkysové moře a bělostný písek.
Jeju je bezesporu přírodní perlou celé Jižní Koreje. Tento původem vulkanický ostrov s bílými písečnými plážemi, křišťálově čistou vodou, subtropickým klimatem a řadou romantických zákoutí je doslova rájem pro rodiny (ale nejen je). Na tento největší korejský ostrov se dostanete zhruba po hodině letu ze Soulu. Návštěvníci zde mohou obdivovat například Sakurový festival, ochutnat čerstvé lahodné mořské plody, relaxovat na zdejších překrásných plážích (např. Hyeopjae), navštívit Muzeum čaje Osulloc či třeba vylézt na Hallasan (spící vulkán a zároveň nejvyšší hora země o výšce 1947 m).
Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1970 a severní Ukrajině, 15 km severozápadně od města Černobyl, u řeky Pripjať. Současně bylo v blízkosti města postaveno satelitní město Pripjať a po startu prvního reaktoru v roce 1977 bylo město Černobyl osídleno 14 000 obyvateli. Plány sovětů ohledně elektrárny v Černobylu byly rozsáhlé – měla se stát největší jadernou elektrárnou na světě s 12 reaktory. V době, kdy byly hotové čtyři reaktory a další dva již ve výstavbě, se změnil osud celé zóny. Během osudné noci 26. dubna 1986 probíhal experiment, který měl testovat nouzový chod turbogenerátoru. V 1:23 místního času, 40-60 sekund po začátku experimentu došlo ke dvěma velkým výbuchům. Několik nezávislých studií se shoduje na tom, že zatímco první exploze byla „normální“ - chemická, druhá se spálením rychlých neutronů měla charakter jaderného výbuchu s dávkou 0,3 kilotun. Svědci uvádějí, že první výbuch byl následován červenou září a druhý měl světle modrou zář, po které se nad reaktorem vytvořil oblak ve tvaru hřibu. Výbuch v Černobylu vynesl radioaktivní látky do výšky 1,5 kilometru. V této výšce zavál vítr od jihovýchodu radioaktivní oblak až do Skandinávie. Oblak přeletěl nad Skandinávií a pak se znovu vrátil zpět na Ukrajinu. V průběhu dne nehody se směr větru změnil na západ. Druhý kontaminovaný oblak takto letěl přes Polsko do Československa a dále do Rakouska. Tam se odrazil od Alp a odletěl zpět do Polska. Dnes již víme, že na světě není míst, kam by se radioaktivní mraky z Černobylu nedostaly.
U muzea Livingstone ve městě Livingstone v Zambii se nachází nenápadná busta. Na podstavci busty je psáno: "Cestovatel a výzkumník v jižní Africe, autor knih o historii, kultuře a etnografii kmenů Lozi, Mbunda, Tonga, Ila, San a Ngwato a knih o ptácích v jižní Africe. Autor první mapy Viktoriiných vodopádů. "Památník je věnován rodákovi z východočeských Holic, Emilu Holubovi. Jaký byl život jednoho z největších českých cestovatelů? Své putování po Africe začal v Kapském městě v roce 1872, kam přišel z Velké Británie. Inspirovaný Davidem Livingstonem se rozhodl přejít neobjevená místa na africkém kontinentu. Na svou první cestu po kontinentu si však musel vydělat, a tak jako absolvent lékařské fakulty pracoval jako lékař v diamantových dolech. Po čase se vydal na cestu k již objeveným Viktoriiným vodopádům. Zemřel v roce 1902 ve Vídni. Jeho jméno však už bude navždy spojeno s Viktoriinými vodopády, které jako první zakreslil do mapy.
Poblíž vesnice Chamarel na jihozápadě ostrova Mauricius se ukrývá výjimečný přírodní skvost, který vám poskytne silný surrealistický zážitek. V místním geoparku se totiž nachází 15 metrů vysoké duny zbarvené do červeného, hnědého, modrého, fialového (světle a tmavě), zeleného a žlutého odstínu. Jedná se jednoznačně o nejfotografovanější a nejnavštěvovanější oblast na ostrově. Tak si sem zajeďte a také se obohaťte jedinečným snímkem pestrobarevného písku. Barevnými dunami je možné se kochat pouze z vyhlídkových míst, neboť nyní jsou chráněny dřevěným plotem (dříve mohli návštěvníci po dunách chodit).
páté největší město Číny a hlavní město provincie Sečuán, je staré asi 2500 let. První zmínky o něm jsou v kronikách dynastie východní Han (Chan; 25–220 n.l.), kde se o něm mluví v souvislosti s obchodními cestami na západ jako o „městě brokátu“. Několikrát bylo zdevastováno nájezdy severozápadních kočovných kmenů. Po pádu dynastie Tang a po pádu dynastie Ming zde na krátkou dobu vznikly samostatné státy. Dnes je Chengdu jedním z nejmodernějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících čínských měst. Hradby, které obklopovaly staré město, již byly strženy, stejně tak postupně mizí stará tradiční dřevěná zástavba. Jednou z největších kulturních zajímavostí je tak buddhistický klášter Wenshu, pocházející z doby dynastie Tang. Jedná se o činný klášter hojně navštěvovaný čínskými poutníky. K největším lákadlům města v současnosti nepatří ani tak kulturní a historické památky, ale nedaleká chovná stanice ohroženého druhu pandy velké. Rezervace se nachází na předměstí Chengdu a žije v ní nyní méně než 1000 kusů pandy velké. Díky své vzácnosti se panda velká stala národním symbolem Číny.
Pandy velké jsou v Číně ikonickými zvířaty, a tak si je rozhodně na dovolené nemůžete nechat ujít! Nejlepším místem k jejich obdivování je Výzkumná základna chovu pand ve městě Chengdu (Chengdu Research Base of Giant Panda Breeding). Zde spatříte tyto velké a roztomilé savce z bezprostřední blízkosti a můžete se dokonce zúčastnit zážitkového dobrovolnického programu, díky němuž se zapojíte do krmení pand a možná si pochováte i pandí mládě! Takový zážitek vám utkví v paměti na hodně dlouho. Pokud dáte přednost pouhé návštěvě a kochání se z dálky, dorazte do základny ideálně v ranních hodinách na krmení zvířat – tehdy jsou pandy totiž nejaktivnější.
Chiang Mai rozkládající se na severu Thajska funguje jako hlavní a kulturní centrum pro severní regiony země. Je široko daleko nejhistoričtějším místem země a jistě vás zaujme zejména svou sakrální architekturou. Ta ostatně město proslavila – napočítáte tu více jak 300 chrámů! Chiang Mai najdete cca 700 kilometrů severně od Bangkoku a je to úplně jiný svět. Zažijete tu poklidné tempo bez jakéhokoliv spěchu. Možná i proto si toto místo mnozí lidé zamilovali, jeho atmosféra je zkrátka podmanivá.
Obdivovat však můžete nejen všudypřítomné městské chrámy nebo zbytky hradeb. Za vidění totiž stojí i oblast za městem, tj. pahorek Doi Suthep s okázalým buddhistickým chrámem, který patří mezi symboly celé oblasti. Hlas zvonků, vonné tyčinky, sochy Buddhů a výhledy na celé město obklopené horami – to vše na vás čeká! Nedaleko města Chiang Mai objevíte krom jiného i skanzen s tradičními etnickými skupinami lidí, které se řadí mezi horské národy. Oblast okolo města však láká také na pěší výlety Národním parkem Inthanon, v němž pocítíte poklidný život na hony vzdálený od moderní civilizace. Oslní vás rýžová políčka, říčky, vodopády, malé vesničky a místní Kareny. Do tamější přírody se prostě zamilujete na první pohled.
Důvodem pro návštěvu tohoto státu v Mexiku nemusí být nutně jenom záliba v mayské historii, ale také láska k čokoládě – Chiapas se může pyšnit jedněmi z nejlepších kakaových bobů na světě! A pokud se nebojíte uzavřených a podzemních prostor, budete v četných zdejších jeskyních zcela v sedmém nebi! Bohatá je i chiapaská fauna, srdce nejednoho zoologa zde zaplesá! Setkat se zde můžete se zvířaty, o kterých jste možná ani neměli ponětí, že existují. Tak schválně, znáte kynkažu
Nutno ovšem podotknout, že žádná z přezdívek nedefinuje Chicago tak dokonale jako motto „City in a Garden“ (Město v zahradě)! V městské džungli plné mrakodrapů se snadno ukryjete do jednoho z mnoha zelenajících se parků. Vzkvétající umělecká scéna, nespočet obdivuhodných památek, vynikajících restaurací a nákupních možností pak zocelí dojem, že tohle místo má prostě „grády“ a nudit se v něm nebudete. Nechte se pohltit svižným chicagským tempem, avšak hlavně s ním nechtějte držet krok – říkal kdysi i proslulý novinář Mark Twain, když Chicago, významné město v USA sám navštívil!
„Oooooh, Chihuahua“....kdo by neznal populární píseň švýcarského zpěváka DJ BoBa?! Ale věděli jste, že Chihuahua není jen malé psí plemeno, ale také jeden z mexických států? Že jste o něm nikdy neslyšeli? Pak vězte, že když jej poznáte blíž, jistě vás mile překvapí. Poušť, kaňony, národní parky, vodopády a jedinečnou mexickou kuchyni...to vše vám nabídne Chihuahua na severu Mexika.
Provincie Chiriquí je jedním z lákadel Panamy, má opravdu mnohé, co nabídnout – od překrásných pláží po horské stezky až po majestátní vulkán. V horách můžete obdivovat hustou zeleň deštného pralesa, ale také zavítat na kávové plantáže. Nejstarší a nejznámější kávová oblast v Panamě je právě zdejší Boquete. Nenechte si ujít její návštěvu, ať už jste milovníkem kávy či nikoli.
Největším a nejstarším náboženským komplexem v Šanghaji je chrám Longhua. Postaven byl v roce 242 n. l. a během různých čínských dynastií se postupně rozšiřoval – svého vrcholu ovšem dosáhl za dynastie Čching (1636-1911). I přesto, že chrám čelil mnoha ničivým válkám a následným rekonstrukcím, zachoval si styl z dynastie Song. Obdivovat v této letité historické památce můžete četné sály (např. Mahavira Hall, Maitreya Hall, Devajara Hall, Three Sages Hall nebo Abbot's Hall), které obsáhnou až 22 tisíc metrů čtverečních a jsou postaveny podle tradiční buddhistické symetrie. Úchvatná je ale i tamější Bubnová věž a Zvonice nebo socha Buddhy Vairóčana. Navštívit pak neopomeňte ani Pagodu Bao'en (též známou jako Věž Longhua), která má celkem 7 pater, výšku 40,4 metru, cihlovou základnu a dřevěné schodiště uvnitř. Najdete ji před chrámem. Na prohlídku všech atrakcí si vyčleňte aspoň 2 hodiny svého času. Otevřeno je v chrámu každý den od 7:10 do 16:30.
Na úpatí kopců Banksova poloostrova se rozkládá město Christchurch, často popisované jako nejangličtější město Nového Zélandu. Stopy anglického vlivu turisté naleznou téměř všude, od architektury budov, přes názvy ulic až po název města samotného. Dokonce i hlavnímu náměstí dominuje stará katedrála, jejíž architektura nese mnoho anglických rysů – Christ Church Cathedral z 19. století. Skrývá se zde množství uměleckých děl, která ilustrují dějiny celé canterburské oblasti. Mezi roky 2010 a 2012 město utrpělo několik silných zemětřesení. V roce 2013 muselo zdemolovat na patnáct set budov, což vedlo k následné obnově a přestavbě. Christchurch je unikátní destinace, kombinuje urbanistickou regeneraci a inovaci s památkami a vzrušující kulturní aktivitou. Christchurch je město plné objevů, nové budovy se skvěle hodí k chráněným památkám. Neustále se vyvíjí a nabízí místním i turistům skvělé vyžití. Můžete očekávat pouliční umění i inovativní alternativní projekty. Lokální restaurace jsou vyhlášené a většina kaváren nabízí příjemné posezení na venkovních zahrádkách. Kvůli ničivým zemětřesením a následné přestavbě je Christchurch označovaný za nejnovější město na světě. Spoustu věcí tu mohli udělat znovu a lépe. To se projevuje třeba množstvím parků a zeleně ve městě obecně.
Relativně nové město založené až na počátku 19. století, kde je viditelný silný francouzský vliv. Má různé přezdívky – Zázrak socialismu, Perla jihu či Kubánské New Orleans. Dnes to je město s úžasnou přímořskou karibskou atmosférou. Je tu jaksi čistěji než v Havaně, a i v obchodech se zdá být více zboží. Kavárničky, galerie, malíři a když to trochu přeženeme, můžeme říci, že to je takové kubánské Nice. Zároveň to je výchozí místo do Karibiku. V přístavu kotví velké jachty, které se plaví po celém okolí, ostrovy Cayo Largo, Kajmani, a jiné. Nezapomeňme na krásný palác Palacio de Valle v neomudéjarském stylu, který se do koloritu města ani nehodí, ale o to více je zajímavý, a Vy máte na pár sekund pocit, že jste se ocitli ve španělské Andalusii. Cienfuegos, to je už jiný příběh než příběh Havany. V těchto oblastech se udála velká revoluce otroků v koloniích na konci 18. století.
Současný císařský palác neboli Kjókjó se nachází na bývalém místě hradu Edo, ve čtvrti Chiyoda. Kolem paláce najdeme rozlehlý udržovaný park obklopený vodními příkopy a masivními kamennými zdmi, to vše přímo v centru Tokia, jen kousek od tokijského nádraží. Kjókjó je sídlem japonské císařské rodiny a jedním ze symbolů císařství.
Hrad Edo býval sídlem šóguna Tokugawa, který vládl Japonsku v letech 1603 až 1867. V roce 1868 byl šógunát svržen a hlavní město země včetně rezidence byly přesunuty z Kjóta do Tokia. V roce 1888 byla dokončena stavba nového císařského paláce. Palác byl jednou zničen během druhé světové války a poté přestavěn ve stejném stylu. Z Kokyo Gaien, velkého náměstí před císařským palácem, si návštěvníci mohou prohlédnout Nijubashi, dva mosty, které tvoří vstup do vnitřního paláce. Kamenný most vpředu se pro svůj vzhled nazývá Meganebashi. Most v zadní části byl dříve dřevěný most o dvou úrovních, od kterého je odvozen název Nijubashi.
Vnitřní prostory paláce jsou obecně veřejnosti nepřístupné. Pouze 2. ledna (novoroční pozdrav) a 23. února (narozeniny císaře) mohou návštěvníci vstoupit do vnitřního palácového areálu a spatřit členy císařské rodiny, kteří několikrát veřejně vystupují na balkóně.
Ciudad Perdida neboli Ztracené město je významné archeologické naleziště starověkého města v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta. Postavené bylo kolem roku 800 našeho letopočtu a bylo nejdůležitějším městským centrem starověké civilizace Tayrona. Objeveno bylo však až v roce 1975 a hned se stalo předmětem vědeckých výzkumů. Jsou zde kruhová náměstí, schodiště, kamenné cesty a kanály, základy domů ze slámy a nepálených cihel.
Okolní oblast Sierra Nevada Santa Marta byla v roce 1979 prohlášena organizací UNESCO za biosférickou rezervaci. V současné době v Sierra Nevada de Santa Marta stále žijí čtyři různé domorodé komunity (Kogui, Wiwa, Arhuaco a Kankuamo), které si nadále zachovávají svou kulturu, dialekt a tradice.
Třetí největší město v klasickém období mayské civilizace. Nachází se na břehu stejnojmenné řeky Copán v Hondurasu. Copán byl střediskem vědy, především astronomie a matematiky. Copánští astonomové vypočítali nejpřesněji ze všech Mayů délku slunečního roku, objevili novou metodu výpočtu lunárních měsíců. Copán je jedna z nejdéle a nejpodrobněji prozkoumaných mayských lokalit.
Mezi hlavní lákadlo tohoto národního parku patří možnost vidět zblízka jeho četné majestátní sopky. Nejpozoruhodnější z nich je mohutná sopka Cotopaxi (5897 m). Tato stále aktivní sopka (zatím poslední erupce započala v roce 2022) spolu s menšími sopkami Rumiñawi a Sincholagua dominuje úžasné scenérii této oblasti. Národní park Cotopaxi je ideálním jednodenním výlet z Quita.
Pokud si chcete užít Mexiko se vším všudy, ale v trochu klidnějším provedení, vyrazte na Cozumel. Tento ostrov takřka na dohled od měst, „která nikdy nespí“ - Cancúnu či Playa del Carmen, nabízí tak trochu svět sám pro sebe. Každý si zde najde to své, ale oblast je především rájem pro potápěče z celého světa, kteří Cozumel často označují jako nejlepší místo pro potápění na planetě! Ať už patříte mezi ty, kteří si to chtějí ověřit na vlastní kůži, resp. na vlastní neoprén či si chcete jen užít jedinečnou atmosféru ostrova, Cozumel by jistě na vaší cestě po Mexiku neměl chybět!
V Údolí jeptišek roste kaštan hojně a používá se k výrobě místní produkce. Nižší svahy nad údolím obývají terasovité vinice a třešňové sady a okolní krajinu zdobí barevné domy. Půldenní výlety z Funchalu obvykle kombinují čas v údolí se zastávkami na vyhlídce Eira do Serrado, na dně údolí a v rybářské vesnici Câmara de Lobos, kde pravděpodobně ochutnáte madeirskou specialitu Poncha. Celodenní výlety mohou zahrnovat také návštěvu vrcholu Arieiro Peak.
Vietnamský Da Nang je dnes velmi moderní metropolí středního Vietnamu. Mění se jako dynamický, asijský tygr a je to místo, o kterém ještě budeme hodně slyšet. Roste do výšky, staví hotelové komplexy na břehu pláže a ukazuje cestu, jakou se dá v komunistické zemi vykročit. Ve městě najdete zajímavé historické muzeum a pár kilometrů za Da Nangem se zvedají tajemné Mramorové hory. Představují hory důležitých pěti elementů: kov, voda, dřevo, oheň i zem a najdete zde několik zajímavých chrámů a jeskyní. Na vrchol vede 156 schodů a čeká vás tu svět hinduismu, ale i buddhismu.
Vulkanický ostrov o rozloze 14 hektarů náležející k Ostrovům. Leží asi 11 km od pobřeží Francouzské Guyany, jejíž je součástí. V letech 1852 až 1946 tu byla trestanecká kolonie pro těžké zločince a na ostrově se nacházela francouzská trestnice, která byla otevřena Napoleonem III. Odhaduje se, že v tomto téměř století trvajícím období bylo do věznice posláno na 80 000 vězňů. O podmínkách vězňů na Ďáblově ostrově byla též napsána divadelní hra, několik písní a knih, z nichž nejznámější je autobiografie Henri Charrièrea Motýlek (1970) o jeho útěku, která byla v roce 1973 převedena do filmové podoby.
Někdejší hlavního město starověké provincie Yunnan se nachází v jihozápadní Číně a od města Kunming je vzdálené asi 350 km. Dnes představuje hlavní město autonomní prefektury Dali Bai a také politické, ekonomické i kulturní centrum. Obdivovat zde můžete zejména starobylé budovy, městské hradby nebo městský příkop. Největšími lákadly a taháky v oblasti města Dali jsou pak hora Cangshan a jezero Erhai. Za vidění ovšem stojí i Butterfly Spring Park, kde je možné se kochat rybníkem s průzračnou vodou anebo desítkami tisíc na obloze „tančících“ motýlů – přičemž někteří z nich jsou velcí jako dlaň! A pokud raději dáváte přednost staré čínské architektuře, navštivte třeba Tři pagody chrámu Chongsheng, které pochází z 9. až 10. století!
Dallas je jedno z nejrychleji rostoucích měst v USA. Současně platí za nejrozlehlejší město ve státě Texas a největší uměleckou scénu v zemi. Na Dallas Arts District najdete až devatenáct bloků galerií, muzeí a jiných kulturou nabitých míst. Pozornost návštěvníků toto místo přitahuje čím dál více – a není divu. Je totiž nejen gurmánským centrem – ochutnat tu můžete třeba autentickou mexickou kuchyni, ale i tím sportovním (Dallas je domovem sedmi profesionálních sportovních týmů týkajících se například hokeje, basketbalu či baseballu). A i když je město obklopené mnoha mrakodrapy, nabídne návštěvníkům také klidné zelené oázy. Zdaleka nejoblíbenějšími jsou Klyde Warren Park a White Rock Lake. V Dallasu si tedy každý „ukrojí“ kousek toho svého oblíbeného.
Danakilská proláklina se rozkládá v Afarsku nedaleko etiopsko-eritrejských hranic a je nejnižším bodem dosahujícím 115 metrů pod hladinou moře. Zdejší sopka Dallol naposledy explodovala v roce 1926. A právě tento výbuch vytvořil tuto neskutečnou krajinu. Vrchol sopky je 48 metrů pod úrovní moře, zároveň se jedná o jedno z nejhůře dostupných míst na planetě. Vzhledem ke geologické aktivitě Velké příkopové propadliny je v její blízkosti možný častější výskyt zemětřesení a sopečné činnosti. Zajímavý je nejen zdejší pestrobarevný povrch, ale možná dokonce více podzemí této oblasti. Spolu s Islandem je to jediné místo na světě, kde je možno pozorovat a studovat interakci tektonických desek. Zároveň se Danakilská proláklina pyšní titulem nejteplejšího místa na světě a najdete zde i nejaktivnější sopku Etiopie Erta Ale.
Největší město Tanzanie rozkládající se na východním pobřeží a také centrum svahilské kultury i moderního života – to je Dar es Salaam. Z arabštiny se jeho název překládá jako „Přístav míru“ nebo „Domov míru“. Jeho břehy omývá rozlehlý Indický oceán a předměstí pokrývají zelené plochy. Před dávnými časy bývalo toto dnes významné přístavní město rybářskou vesnicí. Až se na tomto zajímavém místě ocitnete, nezapomeňte navštívit jednu z místních nejznámějších budov, kterou je luteránský kostel Azania Front! Nachází se v městském obvodu Kivukoni Ward a odráží německý design z počátku 19. století. Nedaleko kostela pak můžete obdivovat i Památník vojáků Askari, jenž byl postaven k poctě keňských vojáků bojujících na straně Britů v 1. světové válce. Úchvatné jsou ovšem i výhledy z promenád u oceánu poblíž hotelu Slipway anebo v oblasti Oyster Bay. Intenzivní zážitek pro milovníky nakupování pak čeká na tamějším největším trhu zvaném Kariakoo Market. V Dar es Salaamu si zkrátka vychutnáte do sytosti zábavné pláže, starověké ruiny, historické památky a muzea i výtečné restaurace s africkými pokrmy. Nikdo nepřijde zkrátka! Zde je stále co objevovat.
V roce 1896 zlatokopové objevili ve zdejších vodách poprvé oficiálně zlato. Senzační zpráva se rychle šířila dál a v následujících desetiletích povodí řek Yukon a Klondike zabraly dychtiví zlatokopové ze všech koutů světa. Dnes se odhaduje, že během zlaté horečky přijelo do doby liduprázdných oblastí až 100 tisíc lidí. Největší návaly skončily, až když se objevily zprávy o nových nalezištích na nedaleké sousední Aljašce. Mezitím však už stihlo vzniknout ryze zlatokopecké městečko Dawson, které se stalo cílem i naší dobrodružné výpravy. Zatímco v lednu 1897 tvořilo tento původně letní rybářský tábor pět srubových domů, v následujících měsících začaly závratně růst ceny tamních pozemků i v hostincích, které rostly jako houby po dešti. V době největší horečky zde žilo až 40 tisíc lidí. Dnes má Dawson kolem 1 300 stálých obyvatel. A přestože zlato se zde individuálně těžilo ještě několik let po zuřivé horečce, dnes si sem chodí
Delta Okavango je fascinujícím ekosystémem, světovým dědictvím UNESCO a také jedním z nejvýznamnějších míst pro ochranu přírody v Africe. Tato unikátní oblast na severu Botswany je vytvořena řekou Okavango, která se místo ústění do oceánu rozlévá do rozsáhlé pouště Kalahari. Rozloha delty činí více než 15 000 km² a je domovem pro ohromující množství rostlinných a živočišných druhů. Vidět v deltě můžete tedy velmi snadno tzv. „Velkou pětku“, tj. slony, lvy, levharty, nosorožce a buvoly nebo také další divoká zvířata v podobě hrochů, krokodýlů, antilop a několika druhů ptactva. Nejdokonaleji prozkoumáte deltu Okavango na tradiční kánoi zvané „mokoro“, v níž se klidně poplavíte mezi vodními kanály a pokocháte divokou zvěří v přirozeném prostředí.
Navštívit v oblasti delty Okavango pak lze i tradiční vesnice místních komunit, v nichž se dozvíte více informací o jejich kultuře a způsobu života. Delta je mimo jiné i významným místem pro ekologický turismus, což z ní činí ideální destinaci pro milovníky přírody a dobrodruhy. Její krása a rozmanitost láká každoročně tisíce turistů, kteří hledají nezapomenutelný zážitek v srdci afrického kontinentu.
Pro všechny, které zajímají mezinárodní vztahy a konkrétně i korejský konflikt, je pak povinnou zastávkou zdejší Demilitarizovaná zóna. Nachází se u pravděpodobně nejkontrolovanějších státních hranic na světě, tj. těmi jihokorejskými a těmi severokorejskými! Najdeme ji zhruba hodinu jízdy od Soulu a je nutné mít na paměti, že je možné ji navštívit pouze v organizované skupině. Je to fakticky pás území nikoho o šířce asi 4 km.
Je to samozřejmě také turistická atrakce, můžete odtud z observatoří nahlédnout do Severní Koreje, dozvědět se více o dlouhotrvajícím konfliktu a dokonce se projít tajným tunelem.
Navštívit byste měli i Park Imjingak či Most svobody, po kterém v roce 1953 přešlo 12 773 osvobozených jihokorejských válečných zajatců. Z observatoře Dora můžete nahlédnout do severokorejské pohraniční vesnice Kijong – dong.
Po tisících letech eroze se poblíž majestátních Viktoriiných vodopádů vytvořilo mnoho překrásných přírodních skalních jezírek a jedno z nich najdeme přímo na úplném okraji kaskády! Devil´s Pool lze považovat za „infinity pool“ s dechberoucím výhledem. Nicméně je to atrakce pouze pro odvážné jedince vyhledávající vyšší hladinu adrenalinu v krvi. Výška bazénu je totiž 100 metrů! Člověk zde kromě úchvatných scenérií může také na vlastní kůži pocítit sílu řeky Zambezi.
Jezírko nacházející se u ostrova Livingstone je během období sucha dostatečně mělké, aby umožnilo návštěvníkům bezpečně doplavat k jeho okraji. Devil's Pool je obvykle otevřeno od poloviny srpna do poloviny ledna - v závislosti na hladině vody v Zambezi.
Hlavní město Bangladéše se nachází na severním břehu řeky Buriganga. Stojí zde nad sedm set mešit, z nichž nejznámější je Baitul Mukarram jejíž komplex má symbolizovat Kaabu, posvátné místo v Mekce. Nachází se zde i velké množství hinduistických a buddhistických klášterů a kostelů. Ve staré části Dháky najdete mnoho dalších vyhledávaných památek jako pevnost Lal Bagh či Tara Masjid známou jako Hvězdná mešita.
Nejen, že je indické Dillí hlavní město miliardové země, je zároveň i fantastickým světem, kde se setkává krása starobylé Indie, koloniálního města a chaotických bazarů, které zdá se, nemají konce. Atmosféra starého Dillí Vás překvapí. Bez Dillí bychom si dnes těžko představili dějiny Indie. Uvidíte zde slavnou Indickou bránu, divoký trh na Chandi Chowk, ale i staré město protkané stovkami uliček, které poznáte z rikši. Uvidíte ale také největší a nejkrásnější mešitu Indie a tou je Jama Masjid ze 17. století. Objevíte symbol Nového Dillí a prohlédnete si také bazar s kořením pod mešitou Fatehpur Masjed a porovnáme si ruch starého města s novými, koloniálními čtvrtěmi v okolí Connaught Place. Fascinující místo!
Klimatizovaná místnost s konstantní teplotou, postavy v bílých pláštích, čepice, roušky, chirurgická čistota. Zaneprázdněný tým, soustředěný nad stolem. Téměř jako na operačním sále. Jste v restauraci Din Tai Fung pod věží 101 v Taipei a přes velké průhledné skleněné stěny můžete nahlédnout přímo do kuchyně, kde vládne vysoké pracovní nasazení. Restaurace Din Tai Fung proslula zejména specialitou Xiao Long Bao – ručně vyrobenými plněnými "pařenými buchtičkami" z tenkého, jemného a neuvěřitelně chutného cesta. Připravují se na páře ve speciálních košících z bambusu. Xiao Long Bao jsou plněny vývarem a masovou směsí dle výběru. Přesto, že jsou vyrobeny ručně, jsou téměř identické. Každá náplň má přesně 21 g (každou náplň váží, odchylka 0,4g). Můžete si vybrat ze široké nabídky: vepřové, kuřecí, krevetové, krabí ... Všechny jsou vynikající! Úplný top jsou Xiao Long Bao plněné vepřovým masem a lanýži. Skutečně výjimečný kulinářský zážitek. V jídelním lístku jsou v nabídce i další oblíbené tchajwanské speciality, jako např. beef noodle, wontons, dim-sum a jiné. Din Tai Fung byla založena na Taiwanu v roce 1958 jako rodinná firma, která obchodovala s kuchyňským olejem. Ze skromných začátků se v 70. letech přetransformovala na restauraci, která se díky poctivé práci a přístupu rozrostla na mezinárodně uznávanou tchajwanskou síť restaurací, s pobočkami po celém světě. 160 restaurací ve 14 zemích a teritoriích si vysloužilo mnohé mezinárodně uznávané ocenění za kvalitu a výjimečnost, některým z nich byla udělena Michellinská hvězda. Ikonickým symbolem každého provozu je právě tým pracovitých kuchařů, kteří ručně, trpělivě a neúnavně vyrábějí famózní Xiao Long Bao a jiné tchajwanské speciality. Hlavním krédem firmy je poctivá kuchyně a takový přístup k zákazníkům, aby se cítili jako doma. Pokud náhodou váháte, co si vybrat, jak správně vychutnat podávanou specialitu, nebo jak použít příbor či hůlky, nevadí, personál vám s láskou a trpělivostí ochotně poradí. Během celé své historie si majitelé zakládali na používání kvalitních přírodních surovin a ingrediencí pro přípravu ručně vyráběného těsta a náplní. Nenechejte se odradit delší řadou a čekací dobou, která se může pohybovat od 5 do 45 minut. Možná budete překvapeni, jak rychle budete sedět za stolem. Rezervace je dobře zorganizovaná. Po registraci dostanete pořadové číslo a pager, který vás upozorní, že jste v pořadí, takže klidně můžete využít čas, zatímco čekáte, v okolí restaurace. Gurmánský zážitek určitě stojí za chvíli čekání. Din Tai Fung, přesto, že se rozrostlo na významnou mezinárodní síť, skutečným autentickým kulinářským zážitkem a zárukou kvality zůstalo.
Město Djenné se nachází v africkém Mali a je přes 2 000 let staré. Město je dnes známé hlavně díky hliněným domům, které zde byly s mistrnou zručností postaveny a dodnes jsou udržovány v perfektním stavu. Dominantou je Velká mešita, která je největší stavbou světa postavenou z nepálených cihel. Djenné je středisko obchodu a jedno z duchovních center islámu a od roku 1988 zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO.
Dodoma je unikátní nejen proto, že je hlavním městem Tanzanie (od roku 1996). Nabídne celou řadu přírodních krás i zajímavých památek – přesto zůstává mezi mnoha turisty stále opomíjená a nedostatečně prozkoumaná. Vystupte tedy z řady a objevte toto unikátní místo s více jak čtyřmi sty tisíci obyvateli! Ulice Dodomy jsou jako stvořené pro romantické či poznávací procházky. Infrastruktura je však dobře uzpůsobená i pro milovníky cyklistiky. A co zde stojí určitě za vidění? Vsaďte například na nejvyšší budovu Anglican Tower, která má 14 pater a vysoká je přesně 54 metrů. Opomenout byste ovšem neměli ani Kaddáfího mešitu pojmenovanou po libyjském politikovi, jenž stavbu zafinancoval. A až zamíříte na náměstí Nyerere, nelze si nevšimnout památníku, který je poctou prvnímu tanzanskému prezidentovi (Julius Nyerere). Milovníci nákupů si pak přijdou na své na Ndowu Road, kde se nachází oblíbený centrální trh Soko Kuu a nadšenci do přírody si mohou zajet do nedalekého Národního parku Ruaha – zde lze spatřit nádherné antilopy s velkými spirálovitými rohy /kudu/, gazely, hyenovité psy, leopardy, gepardy, slony, lvy či žirafy! Významnou oblastí v regionu Dodoma je ovšem i Národní park Tarangire, který je právem nazýván „Malým Serengeti“ a „Rájem slonů“.
Dračí hory svým profilem připomínají tvar písmene „C“, které tak tvoří přirozenou hranici mezi subtropickou pobřežní nížinou a vyprahlou náhorní plošinou při středu země. Dominantou Dračích hor je bezesporu Mont-aux-Sources (3048 m n. m.), u které lze polemizovat, je-li krásnější pohled na ni nebo z jejího vrcholu na okolní krajinu. Půlkruhový profil hory je nazýván též jako Amfiteátr a nejhezčí výhled na něj je údajně od řeky Tugely, podél níž vede i turistická stezka. Pozadu nezůstávají ani taková místa, jako například hojně navštěvovaný Rhino Peak (3051 m) s nádhernou panoramatickou vyhlídkou či Mafadi (3450 m) - jedna z vůbec nejvyšších hor na území Jižní Afriky. Celé pohoří je z geomorfologického hlediska unikátem. Náhorní plošina království Lesotho, dosahující místy až 3600 metrů, padá ostrým zlomem do jihoafrické nížiny. Výškový rozdíl je tedy více než patrný. Krom několika strmých skalních stěn se zde nachází i vodopád Tugela - nejvyšší vodopád Afriky.
Drangarnir je souhrnný název pro dva mořské komíny mezi ostrůvkem Tindhólmur a ostrovem Vágar. Jednotlivé názvy mořských komínů jsou pak Stóri Drangur („Velký mořský komín“) a Lítli Drangur („Malý mořský komín“). Drangarnir je možná nejznámější skalní útvar Faerských ostrovů a mezi turisty je velmi populární. Pokud se chcete k útvarům dostat blíže, můžete využít jeden z lodních výletů, pokud vám stačí kochat se z pevniny, ideálním místem je pobřežní vesnice Bøur.
Sedm barev - tolik jejich napočítáte v dunách v Chamareli. Tyto duny jsou opředeny mnohými tajemstvími a nikdo opravdu neví, odkud se tu vzaly, překvapí nás uprostřed tropických hor. Modrá se zde střídá s fialovou, která zase přechází do červena, a nikdo pořádně neví, jaký má tento magický přírodní jev původ. Barvy mají na svědomí dva hlavní prvky - železo a hliník. Díky nim se ve vyvřelých horninách vytvořily červené, antracitové, modré a fialové odstíny. Čedič formovaný z výlevů lávy, které se vyskytly během přechodného období před 3 až 1,7 miliony let, zvětraly horkými a vlhkými podmínkami a změnily se na tyto duny. Oxid železitý obarvil písek odstíny od červené po hnědou, zatímco oxid hlinitý vytvořil odstíny od modré po fialovo-modrou. Důsledné oddělení různých pásů barevného písku se dá vysvětlit tím, že částice železa a hliníku mají na sebe přirozený odpuzující účinek. Chamarel představuje miliony let přírodní historie, geologie a vývoje. Popsat tento skvost slovy "vulkanická vyvřelina" je jako mluvit o Moně Lise jako o omalovánkách.
Na východním pobřeží Jihoafrické republiky leží na břehu Indického oceánu v ústí řeky Umgeni největší město provincie KwaZulu-Natal a třetí největší město země. Durban je nejrušnějším přístavem Jihoafrické republiky a jeho metropole domovem asi 3,5 milionů lidí. Oblast dnešního Durbanu byla osídlena už 100 tisíc let před naším letopočtem, první Evropan – portugalský objevitel Vasco da Gama – ji však spatřil až na konci 15. století. Až do roku 1824 pak trvalo, než tady vzniklo první britské osídlení, nazývané d´Urban. Dnes je Durban multikulturní město, kde se mísí tradice a zvyky lidí národnosti Zulu, indických obyvatel a původně evropských přistěhovalců. Podél pobřeží se táhne přímořská promenáda Marine Parade, lemovaná stánky, kde je možné ochutnat tradiční durbanské speciality. Promenáda Golden Mile (Zlatá míle) je pak zase lemována těmi nejluxusnějšími hotely. Mešita Juma v indické čtvrti je největší svého druhu na jižní polokouli a určitě stojí za krátkou zastávku. Oblíbenou atrakcí Durbanu je Mořský svět uShaka s akváriem se žraloky, se kterými je tady možné poobědvat nebo si s nimi dokonce zaplavat. Durbanské botanické zahrady byly založeny v roce 1849 a jsou tak nejstaršími dosud existujícími zahradami v Africe. Nabízí krásnou scenérii a nespočet druhů stromů, kapradin a orchidejí. Durban je ideálním místem pro nákup rukodělných výrobků lidu Zulu: na tržišti na ulici Victoria Street je možné sehnat všechno od bubínků přes kmenové masky, pletené košíky až po šperky. Mezi místní speciality patří „bunny chow“, ostré kari podávané ve vydlabaném bílém chlebu, čerstvé sardinky s toastem nebo „shisa nyama“, grilované klobásy, kuřecí nebo steaky.
Eiði je velice malebná vesnice s barevnými domky na ostrově Eysturoy. Na zdejší poměry je obec relativně zabydlená, žije zde přibližně 800 obyvatel. Eiði, nejprve osídlená Vikingy v 9. století, byla kdysi dokonce druhým největším městem na Faerských ostrovech. Dodnes se orientuje především na rybolov. Vesnický kostel, který byl postaven v roce 1881 dle projektu dánského architekta Hanse Christiana Amberga, má krásný malovaný interiér a na trámech zde visí modely votivních lodí. Tyto lodě, které mají zajistit bezpečí místních obyvatel na moři, jsou na Faerských ostrovech běžným výjevem. Oceán a vše, co se kolem něj točí, je zde zkrátka všudypřítomný a součástí každodenního života většiny Faeřanů.
Sportovním nadšencům by neměla uniknout procházka kolem krásného jezera na sever od vesnice. Ta návštěvníky zavede k bývalému fotbalovému hřišti Eiði, které se nachází mezi jezerem a skalnatým pobřežím. Bývalo označováno jako nejosamělejší a nejkrásnější fotbalové hřiště na světě. Dnes je tady možné v létě kempovat a zdejší tým EB/Streymur (vznik 1993) má nyní hřiště nové.
Tato gejzírová a vulkanická oblast v severním Chile se rozkládá na vysokohorské plošině ve výšce kolem 4300 m n. mm, což z El Tatio dělá nejvýše položenou gejzírovou oblast na světě. Nicméně nečekejte zde žádné vysoké gejzíry, v průměru je jejich „výstřel“ jen do výšky 1 metru.
V horách okresu Coclé leží městečko El Valle de Antón, známé jako druhý největší obydlený kráter sopky. Kdysi kráterové jezero se totiž stalo domovem indiánů z okolních hor. Zdejší mikroklima vedle oblačného lesa vytvořilo úžasné druhy flóry a fauny.
El Valle je jedním z nejlepších míst v Panamě pro pozorování tropických ptáků. Najdete je v údolí a v oblačném lese Gaital Monument. Můžete navštívit vodopád Chorro El Macho, který je největší v regionu s převýšením 70 m. Můžete si užít Pozos termales (horké prameny) nebo obdivovat petroglyfy: La Piedra Pintada. Milovníci botaniky mohou navštívit centrum pěstování orchidejí Aprovaca Orquídeas nebo stanout tváří v tvář obřím stromům Quararibea asterolepis, které dorůstají do výšky 30 – 40 m a zájemci je mohou spatřit u hotelu Campestre. Nicméně obecně je oblast El Valle de Antón ideálním cílem pro všechny milovníky přírody a nadšence do pěší turistiky.
Město Entebbe se nachází nedaleko ugandské metropole Kampala a najdeme zde mj. hlavní mezinárodní letiště. Město je častým výletním místem pro obyvatele ugandského hlavního města, stejně jako zastávkou pro turisty na cestě po Ugandě. Největšími lákadly jsou asi zdejší botanická zahrada či Uganda Wildlife Conservation Education Centre.
Entebbe se dostalo do mezinárodního povědomí obzvláště v roce 1976, kdy na zdejším letišti došlo ke speciální protiteroristické operaci. Palestinští únosci zde za souhlasu tehdejšího ugandského diktátora přistáli s letadlem Air France s převážně izraelskými a francouzskými rukojmími na palubě. Izraelské obranné síly nakonec však cestující osvobodily.
Viktoriino jezero
Toto největší africké jezero si mezi sebe rozděluje Uganda, Keňa a Tanzánie. Pokrývá plochu 68 800 km² a jeho největší hloubka dosahuje 82 m. Na břehu jezera najdeme mj. metropoli Kampalu, jezero tak bývá častým výletním místem pro její obyvatele. Přestože je jezero velmi fotogenické, rozhodně se nedoporučuje v něm plavat, a to především z důvodu četného výskytu hrochů a krokodýlů, nelze opomenout však ani možný výskyt parazitů způsobujících bilharziózu. Pro milovníky ryb je jistě raritou zdejší endemický hlubinný sumec Xenoclarias eupogon, který je však na pokraji vyhynutí.
Erta Ale je nepřetržitě činná čedičová štítová sopka v severovýchodní Etiopii. Leží v pouštní bezodtoké oblasti v Danakilské proláklině – celé okolí sopky Erta Ale tvoří sníženina pod úrovní hladiny moře. Erta Ale je 613 m vysoká, má na svém vrcholu obvykle jedno někdy i dvě aktivní lávová jezera, která občas přetečou na jižní svah. Je pozoruhodná nejdéle existujícím lávovým jezerem přetrvávajícím již od počátku 20. století (1906). Sopky s lávovými jezery jsou velmi vzácné, je jich jen pět na světě.
EXPO, neboli Světová výstava, je prestižní světová událost, která se koná každých pět let a je místem, kde se setkávají země, aby představily své kulturní dědictví, technologické inovace a vize pro budoucnost. Nejbližší EXPO 2025 bude hostovat japonské město Ósaka a jeho hlavním tématem bude „Designing Future Society for Our Lives“, volně přeložitelné jako „Vytváření budoucí společnosti pro naše životy“. Toto téma klade důraz na vytváření lepší budoucnosti prostřednictvím inovací a mezinárodní spolupráce. Význam výstavy spočívá nejen v představení nejnovějších technologických vymožeností, ale také v řešení globálních výzev, jako jsou udržitelnost, zdravotní péče a sociální inkluze.
EXPO 2025 se bude konat od 13. dubna do 13. října 2025 na uměle vytvořeném ostrově Yumeshima v Ósace. Tento unikátní prostor poskytne výstavě moderní infrastrukturu a zároveň dostatek prostoru pro řadu pavilonů a atrakcí, které jsou nedílnou součástí každého EXPO. Očekává se účast přibližně 150 zemí a mezinárodních organizací, což znamená, že návštěvníci budou mít možnost poznat kultury a technologie z celého světa na jednom místě. Otevírací ceremoniál, který se bude konat 13. dubna, bude velkolepou událostí, která zahrnuje množství kulturních a technologických představení. Na EXPO 2025 se očekává až 28 milionů návštěvníků. Pro srovnání, předchozí výstavy v Dubaji v roce 2020 se zúčastnilo kolem 24 milionů návštěvníků.
Kultura Madagaskaru je neuvěřitelně zajímavá. Malgaši pocházejí pravděpodobně z oblasti jižního Bornea a usadili se tady někdy kolem roku 400 našeho letopočtu. Přivezli sebou i zvyky, které se vyvinuli do jedinečné podoby. Ponořte se do těchto tradicí a nahlédněte do tajú fady, neboli tabu. Tabu je tady všudypřítomné a když přijdete do nového prostředí, je dobrým zvykem se zeptat na místní fady. Může to být zákaz sezení pod stromem na zahradě, nebo je zakázáno určité gesto. Každá rodina, nebo oblast má vlastní fady. Jednou z nejzajímavejších zvyklostí je famadihana, obracení kostí. Z rodinné hrobky vyberou po několika letech pozůstatky předků a stráví s nima tři dny. Povídají si „spolu“, přejdou se vesnicí nebo městem a uspořádají hostinu. Neuveřitelná ceremonie, která nemá ve světě obdobu. A to je jen začátek...
Láká vás podívat se na ostrovy, kde najdete více ovcí než lidí a přes 100 druhů vodních ptáků? A kde počet semaforů spočítáte na prstech jedné ruky? Faerské ostrovy uprostřed Atlantiku jsou známé svou severskou autentičností, odlehlostí a specifickou náturou svých obyvatel. Kde jinde by vás starousedlíci vzali na oběd či večeři nadšeně k sobě domů, aniž byste byli v nouzi či nějaké krizové situaci. A ještě pro tento styl domácí pohostinnosti mají speciální termín Heimablídni. Jen nebuďte překvapeni, když vám na talíři přistane kulohlavec!
Fairbanks je se svými více než 31 tisíci obyvateli druhým největším městem na Aljašce, je ekonomickým a správním centrem celého vnitrozemí. Rozkládá se v srdci Aljašky na řece Chena, při soutoku s řekou Tanana. Město bylo založeno v dobách zlaté horečky na Klondiku, ale první osídlení bylo zcela náhodné. V roce 1901 se po zdejší řece Tanana prodíral proti proudu muž jménem E. T. Barnette. Pojmenováno bylo po viceprezidentu Spojených států (1905 – 1909) Charlesi W. Fairbanksovi. Zlatá horečka zde však netrvala dlouho, a když opadla, většina lidí se odtud odstěhovala. Později stavba železnice a silnice "Alaska Canadian Hwy" krátkodobě přivábily do těchto míst pracovní síly a banky. V oblasti byla objevena také ropa, což mělo za následek, že mezi lidmi panovalo stejné vzrušení, jako v dobách zlaté horečky. Americká vláda využila strategického postavení města a vybudovala zde velkou vojenskou základnu. V dnešní době se zde nachází jedna z největších základen ve Spojených Státech. I když je město vybaveno nejmodernější technologií, nezřídka zde najdeme dřevěné sruby. Aljašká univerzita provozuje Museum of the North, Animal Research Station (výzkumnou zvířecí stanici) a také Georgeson Botanical Gardens (botanické zahrady). Museum of the North patří k nejlepším muzeím na Aljašce a jeho nejvýznamnějšími klenoty jsou 36 000 let stará mumie bizona nebo největší nugeta zlata nalezená na Aljašce.
Nachází se na severu Etiopie, v blízkosti města Gondar, přibližně 50 km severně od jezera Tana. Jedná se o opevněné město, které bylo v 16. a 17. století sídlem etiopského císaře Fasilida a jeho následovníků. Za 900 m dlouhou zdí obklopující město se nacházejí paláce, kostely, kláštery a jedinečné budovy, které odráží hindskou a arabskou kulturou. Fasil Ghebbi bylo v roce 1979 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Fatehpur Sikri je perfektním příkladem toho, jaká je pomíjivost tohoto světa. Když se mocný, mughalský panovník Akbar, který vešel do dějin jako mimořádný a tolerantní šáh rozhodl, že nedaleko Agry postaví nové hlavní město země, nemohl tušit, že už za pár let bude čelit problémům, které nakonec jeho město zničí. Fatehpur Sikri nedobyla žádná silná armáda, ale jeho život protnula "banalita". Městu došla voda a lidé museli odejít. I proto se dnes Fatehpur Sikri přezdívá "město duchů" a nikdo tady nežije. Čeká tu na vás okázalá mughalská mešita s hrobkou jednoho z místních světců, ale i panovnické paláce a ukázkové stavby slavného, indického období, které se od 16.století nezměnily.
Namibijský Fish River Canyon je po americkém Grand Canyonu druhým největším kaňonem na světě. Protíná v délce 160 kilometrů jih Namibie a je součástí zvířecí rezervace Ai-Ais Hot Springs. Kaňon vznikl před asi 500 miliony lety díky pohybům zemské kůry a následné vodní erozi řeky Fish River. Dnes patří k nejúžasnějším přírodním divům na Afriky.
Na severu Národního parku Los Glaciares, při úpatí hor Fitz Roy/Cerro Chaltén (3 405 m) a Cerro Torre (3 128 m) se rozkládá malebný El Chaltén, který je zároveň nejmladší vesnicí Argentiny – založena byla v roce 1985. Právě toto místo je také důležitým výchozím bodem pro túry k impozantní hoře Fitz Roy, kterou objevil průzkumník Francisco P. Moreno v roce 1877 a pojmenoval ji na počest kapitána Roberta FitzRoye. Její vrchol zdolali v roce 1952 jako první francouzští horolezci Lionel Terray a Guido Magnone. Pakliže jste zdatným a zkušeným horalem, můžete tyto pány směle následovat a vydat se na nezapomenutelný trek (zpravidla jen od poloviny února do března). Méně zkušeným turistům jsou však doporučované kratší a snadnější stezky v okolí.
Kdysi to bývala malá rybářská vesnice, s časem se z ní však vyvinula velmi oblíbená turistická oblast na Mauriciu – drží si přední příčky společně s Grand Bay. Populární letovisko Flic en Flac najdete na západním pobřeží Mauricia, přibližně 15 km od Port Louis. Už na první pohled vás osloví klidným prostředím pro relaxaci, četnými vodními chrliči pro osvěžení, překrásnými plážemi s bílým pískem a okouzlujícími modrými lagunami. Nejdelší osmikilometrová pláž přímo svádí k romantickým procházkám, vodním sportům, opalování i odpočinku. Příjemný stín pak poskytují stromy zvané přesličníky, které pláž lemují. V okolí Flic en Flac si na své přijdou ovšem i milovníci pěší turistiky – tamější stezky vedou až na vrchol hory Corps de Garde. A zahrát si v letovisku můžete krom jiného i golf (skvělý je Tamarina Golf Club), ochutnat výtečné pouliční jídlo, nebo si užít zábavu s dětmi na plážovém hřišti.
V indonéském souostroví Malé Sundy (provincie Nusa Tengarra) se nachází ostrovní perla zvaná Flores, což v překladu z portugalštiny znamená „květiny“. Nenechte se však zmást, na tomto ostrově neroste o nic víc květin než na jiných v Indonésii. Pojmenování Flores se pouze zachovalo z původního „Cabo de Flores“ – od portugalských obchodníků, kteří se v roce 1544 plavili v oblasti a objevili východní mys ostrova. Nejvýznamnější ostrovní aktivitou je pak pozorování kráterových jezer nebo aktivních sopek. Nenechte si zde ujít ku příkladu sopku Kelimutu se třemi kráterovými jezery, která mění v průběhu roku barvy mezi zelenou, tyrkysovou, bílou a černo-červenou. A také nezapomeňte, že Flores je též známou vstupní branou na ostrov Komodo (kde uvidíte varany komodské). Trajekty odjíždí z rybářského města Labuan Bajo.
Ucítíte zde historickou kontinuitu a od prvního okamžiku Vás jistě uchvátí. Samotná osada Funchal byla založena již v roce 1421. Název města pochází od slova "funcho", což v portugalštině znamená fenykl. Tento název s největší pravděpodobností pochází od italských obchodníků s cukrem, kteří zjistili, že fenykl zde v minulosti ve velkém rostl na útesech zálivu, kde se nachází dnešní město. Funchal se v současnosti rozkládá na ploše přes 76,15 km² a žije zde přes 110 tisíc obyvatel. Samotné mezinárodní letiště na ostrově Madeira (CRISTIANO RONALDO MADEIRA INTERNATIONAL AIRPORT) se nachází přibližně 13 kilometrů východně od města. Funchal je hlavním a největším městem na ostrově a nachází se v něm největší množství hotelů, restaurací, barů a kulturního vyžití. Kosmopolitní, kultivovaný Funchal je skutečně velkým překvapením a říká hodně i o samotné Madeiře. Město je situováno v strmém údolí, které se jednoznačně vyplatí navštívit a SEN pro Vás na svých zájezdech připravilo jeho podrobnou prohlídku. Příjemné město plné palem, květin a nádherných historických náměstí. Povětrnostní podmínky ve městě jsou celoročně ideální, ani příliš teplo během letních veder, které zažíváme v Evropě, a teploty nad 15 ° C během nejchladnějších zimních měsíců. Kdysi to bylo místo s plantážemi fenyklu, později se z něj stal hlavní obchodní přístav, který je nejvytíženější na ostrovech a dnes je to fascinující město, které má velkou turistickou popularitu. Město už v minulosti oblíbili slavné osobnosti, a proto se na naší prohlídce zastavíme u sochy krásné Sissi, která zde trávila často své prázdniny. Ale nevynecháme ani sochu Kryštofa Kolomba. Ten na Madeiru zavítal v roce 1478, a následně o 6 let později si tu našel manželku, dceru prvního správce ostrova Porto Santo, a narodil se mu tu dokonce i syn. Město například miloval i slavný britský politik Winston Churchill, který si tu rád dopřál víno Madeira. V historickém centru se projdeme divadlem Baltazara Diase, nemineme katedrálu Sé ani radnici města. Ovoce, květiny či suvenýry nakoupíme na Mercado, hlavní tržnici města. Z centra města se společně vyvezeme lanovkou až na vrchol Monte. Už samotná jízda lanovkou je zážitkem a výhledy na město jsou opravdu úchvatné. Na vrcholu nás čeká nádherný kostel s hrobkou rakouského císaře Karla a následně adrenalinová 2-kilometrová jízda na dřevěných sáňkách dolů kopcem. Troufnete si? Po tomto unikátním zážitku si dopřejeme kávu v "nároží světa". Takto pojmenoval spisovatel Ferreira de Castro kavárnu Golden Gate, otevřenou od roku 1841. Na spojnici dvou nejvýznamnějších ulic se setkávala smetánka Funchalu, jakož i návštěvníci z celého světa. Na závěr dne si naplánujeme ochutnávku proslulého vína Madeira, které konkuruje portskému, a které bude skvělým suvenýrem z návštěvy Madeiry. Kromě památek ve městě najdete slušné restaurace, kavárny s historií, a dále na západ od města, stovky velmi slušných hotelů, kde bydlí i naši SEN klienti.
Hlavní město Botswany známé jako Gaborone je pojmenované po náčelníkovi, který svůj kmen do zdejší oblasti přivedl z pohoří Magaliesberg kolem roku 1880. Tehdejší malá osada na jihovýchodě země pak o deset let později sloužila jako místo pro koloniální pevnost, kterou založil britský koloniální podnikatel Cecil John Rhodes. S nástupem 60. let minulého století se však město posunulo nejen k nezávislosti, ale také k moderně a dnes je vyhledávanou destinací pro dobrou infrastrukturu, krásnou okolní přírodu i zajímavé památky.
Vynechat byste při návštěvě Gaborone určitě neměli Gaboronskou přehradu (Gaborone Dam), která je oblíbená na pikniky, rybaření či relaxaci. Fascinující je však i Národní muzeum a galerie, kde se dozvíte více o historii Botswany a jejím kulturním dědictví. Milovníci přírody si dále přijdou na své v Rezervaci zvířat Gaborone kousek od centra města (Gaborone Game Reserve), kde je možné obdivovat antilopy, zebry, paviány a další africká zvířata. Samotná botswanská metropole je pak velice strategickým výchozím bodem pro objevování ostatních oblastí Botswany – poskytne vám pohodlné zázemí.
Ganga Talao běžné známé také jako Grand Bassin je kráterové jezero nacházející se asi 550 metrů nad mořem. Najdete jej v hornaté jihozápadní čtvrti Savanne. Každého návštěvníka jako první zaujme chrám na pobřeží se sbírkou malých svatyní, které jsou zasvěcené Pánu Šivovi a dalším bohům. Lidé sem chodí především za relaxací, modlitbami a procházkami přírodou, v níž mimo jiné snadno potkají dovádivé opice. Jezero je jinak hluboké zhruba 18 metrů a žijí v něm zejména úhoři. Rybařit je zde ale přísně zakázáno, neboť se jedná o posvátné místo. U Grand Bassin se také každoročně koná jeden z nejvýznamnějších hinduistických festivalů na Mauriciu, tj. Maha Shivaratri. Pro ostrovany/hinduisty je velmi významný z historického hlediska – je totiž také připomínkou neblahých „pracovních“ podmínek někdejších indických dělníků, kteří byli Brity přivezeni na ostrov za příslibem lepšího života. V místě si pak nelze nevšimnout ani 33 metrů vysoké sochy Pána Šivy, která je na Mauriciu nejvyšší.
Gásadalur je odlehlá vesnice na ostrově Vágar, kde v roce 2020 žilo 11 obyvatel. Donedávna se sem dalo dostat pouze pěšky přes hory. Nyní je obec snadno dostupná tunelem Gásadalstunnilin, což je 1,4 km dlouhý jednopruhový tunel spojující Gásadalur s vesnicí Bøur na východě, kterou odděluje hora Knúkarnir. Gásadalur má kavárnu Gasadalsgardur Cafe, kde se podávají obědy, koláče a káva. Gásadalur znamená přímo „Údolí hus“. V Gásadalur existuje možnost ubytování v malých a velice romantických chatkách. Tyto chatky se nacházejí v samotném údolí a jsou skvělým zážitkem. Jsou výbornou základnou pro ty, kteří si chtějí užít pohled na vodopád buď při západu slunce nebo naopak ráno hned po probuzení. Je to jedinečný zážitek a vy získáte kromě něj také jedinečné fotografie.
Okouzlující i malebné pohraniční město Gelephu se nachází v bhútánském okrese Sarpang. Turisté z celého světa sem míří především pro jeho strategickou polohu blízko indických hranic a také proto, že je město vstupním bodem do méně vyšlapaných oblastí Bhútánu. V Gelephu pak nezapomeňte absolvovat koupel v horkém léčivém pramenu Tshachu (vyléčí údajně kdejaký zdravotní neduh) anebo navštívit lihovar, kde zjistíte, jak se vyrábí kvalitní a chutné bhútánské likéry. A pokud jste nadšenci do přírody, určitě budete uneseni z Národního parku Royal Manas v okolí nebo nedalekého parku divoké zvěře Phibsoo.
Tento čtvrtý národní park Rwandy se skládá ze dvou samostatných lesních oblastí – většího Gishwati a malého Mukura. Dohromady zabírá park plochu 34 km².
Lesy leží na hřebeni, který rozděluje povodí Konga a Nilu, podél neuvěřitelně biologicky rozmanité Albertinské trhliny na západě země. Najdeme zde velice bohatou faunu i floru.
Gishwati je domovem šimpanzů, kočkodanů, ženetek, servalů, cibetek a mnoha zástupců plazů a obojživelníků. Ptáci jsou zde také hojně zastoupeni, setkat se zde můžete zhruba s 200 druhy, mezi nimi jsou i druhy endemické.
Obdivovat zde můžete však i překrásné vodopády.
Gjógv je vesnice ležící na severovýchodním cípu ostrova Eysturoy, necelých 70 km od Tórshavnu. Osada měla již od středověku silnou rybářskou tradici. Její název se překládá jako „Rokle“. Ta opravdu leží nedaleko vesnice a měla pro ni velký význam. Soutěska je zaplavená mořem a byla vesničany využívána jako přírodní přístav a relativně klidný úsek jinak povětšinou rozbouřeného moře. Až dolů k vodě vedou dnes schody, a tak si v oceánu můžete bezpečně smočit ruce a zakusit „osvěžující“ Atlantik. V osadě je zhruba 50 domů a obyvatel zhruba také tak, nicméně je vybavena kostelem (1929), školou (1884) a dokonce i továrnou na výrobu prefabrikovaných betonových prvků. Nezapomeňte se zastavit u nejstaršího domu vesnice – Jógvansstova.
Během své cesty zemí se podívejte i na světoznámou poušť Gobi, která patří k symbolům obrovské země a která se velmi často spojuje s nálezy dinosaurů. Je to víc než jen pustina a písek. Po délce má Gobi cca 1500 kilometrů a zabírá neuvěřitelnou plochu 1,3 milionu kilometrů čtverečních, čímž je Gobi 26x větší než Slovensko! Vychutnejte si jedno z nejkrásnějších míst, které Gobi skrývá a tím je Khongoryn Els, tedy známé "Zpívající písky", kde se skrývají nejkrásnější pískové duny celého Mongolska. Svezete se zde na velbloudu? S Gobi se pojí i Bayanzag, kde se zastavíme u nádherných "Flaming Cliffs", tedy unikátních útesech s výraznou oranžovou až načervenalou barvou. U některých pohledů budete mít pocit, že hoří a přesně odsud dostaly útesy své jméno. Právě zde v okolí našli světoznámé dinosauří vejce.
Nejcharismatičtější město Queenslandu nebo také ráj surfařů, i tak by se dal Gold Coast popsat. Uvěříte, až jeho krásu a výjimečnost spatříte na vlastní oči, a buďte si jistí, že se sem budete chtít vrátit! Jedno je tedy jisté – ať do města zavítáte v jakékoliv roční období, vždy si užijete dokonalou zábavu a celé hodiny nabíjejícího sluníčka! Vždyť s více než sedmdesáti kilometry pobřeží, největší koncentrací zábavních parků na jižní polokouli a prosperující uměleckou a kulturní scénou už se nějaké to intenzivní dobrodružství dá prožít. Jakmile zavítáte do Gold Coast poprvé, můžete zažít například u objevování místního kulinářského umění. Ostatně, i o dobrém jídle je dovolená – nezapomeňte ochutnat přímo božsky čerstvé mořské plody. Poté se můžete povalovat na populární pláži Surfers Paradise a po odpočinku absolvovat surfařský kurz. Do svého itineráře si ale zařaďte i nevšední výhledy ze SkyPoint, kde získáte unikátní foto snímky Gold Coastu. A pokud cestujete do města s dětmi, určitě nevynechte tamější Sea World nebo „Snový svět“ Dreamworld & WhiteWater World.
Až do sedmnáctého století Etiopie neměla hlavní město, protože vládci impéria se pohybovali po celém území, kde žili ve stanech a mobilních královských táborech, zatímco jídlo dodávaly zemědělci z okolí tábora. Historie města Gondar začíná V roce 1636, kdy císař Fasilides ukončil tradici tím, že prohlásil Gondar za hlavní město Etiopie a začal stavět opevnění kolem svého hradu, z něhož se stal palác složený z více různých paláců, tří kostelů a dalších budov postavených během následujících století jeho nástupci. Nejznámější gondarská pevnost se nachází v 7 hektarové opevněné zóně, rezidenci etiopské vlády od sedmnáctého století do první poloviny devatenáctého století. Pevnost je nyní součástí světového dědictví UNESCO v Gondaru. Dalšími památkami ve městě a okolí města, které také patří do tohoto světového dědictví, jsou Fasilidovy lázně a Qusquamské opevnění s Mentewabovým palácem a kostelem sv. Marie, kostel Debre Berhan Selassie, Kiddush Yohannes, pevnost Sosinios, známá také jako Maryam Ghemb, kostel Gorgora a palác Guzar.
Gorilla Trekking – asi nejpopulárnější aktivita, pro kterou je Uganda tak známá. Po získání speciálního povolení se vám naskytne možnost dostat se do blízkosti těchto jedinečných a bohužel ohrožených primátů. Tohoto zážitku se vám dostane například v národních parcích Bwindi Impenetrable National Park nebo Mgahinga National Park.
Pozorování goril je asi nejpopulárnější aktivita, pro kterou je Uganda vyhlášená a která je na bucket listu mnoha cestovatelů. Jedním z míst, kde můžete ohrožené gorily horské spatřit, je nejmenší ugandský národní park Mgahinga, který najdete na jihozápadě země. Byl založen v roce 1991 a domov zde našla i jiná zvířata jako například kočkodan zlatý, slon, prase pralesní či buvol. Spatřit zde lze celkem 39 druhů savců a až 115 zástupců ptačí říše!
Asi 25 kilometrů severně od Port Louis se nachází přímořská vesnice Grand Bay (Grand Baie), která je rovněž velmi oblíbeným turistickým centrem. Na tomto místě totiž najdete jedny z nejlepších hotelů na Mauriciu a také skvělá nákupní centra, řemeslné trhy, restaurace či dechberoucí pláže. Krom jiného to v Grand Bay žije ve dne v noci – vesnice hostí i jedny z nejlepších barů a klubů na ostrově. V kteroukoliv hodinu si zde tedy užijete zábavy do sytosti. Vodních aktivit nabízí vesnice také nespočet – můžete zde provozovat windsurfing, vodní lyžování anebo si užívat plachtění. Výtečné jsou také výlety lodí za hlubinným rybolovem či na okolní ostrovy, tj. například Round Island, Flat Island a Gunners
Great Ocean Road – legendární cesta, postavená v době hospodářské krize, která dnes patří k nejkrásnějším v Austrálii s cestami vinoucími se podél oceánu a pískových pláží až ke dvanácti apoštolům. Tato cesta je zároveň největším vojenským vzpomínkovým místem na světě, protože je celá věnována vojákům padlým v první světové válce a délka památníku je 243 kilometrů. Tehdejší vláda hledala možnost, jak zaměstnat navrátivších vojáků po 1.světové válce. Cestu budovali od roku 1919 do 1932. Na mnoho místech prochází skalnatým pobřežím s nádhernými výhledy. Je zde množství zastávek, kde si vychutnáme tento jedinečný den. Na místě známém jako Koala cafe budeme mít šanci vidět koaly, které žijí v okolních eukalyptových lesích a několik druhů papoušků. Zastavte na těch nejkrásnějších plážích, abyste procházeli po písku a sledovali surfaře. Jedna z největších značek tohoto sportu pochází z městečka Torquay, které je jakousi vstupní branou na toto úžasné pobřeží. Naše cesta vede přes město Apollo Bay, kde si uděláme čas na oběd, a přes národní park Great Otway až po nejslavnější skalní útvary 12 Apoštolů.
Největší starověká stavba jižně od Sahary a druhá nejvýznamnější po egyptských pyramidách co do majestátnosti a velikosti – to jsou ruiny Great Zimbabwe (Velké Zimbabwe). Tato oblast byla postavena někdy mezi 11. až 15. stoletím a představovala dle všeho domov pro pastevce dobytka či obráběče kovů. Dle prastaré legendy ale bývaly ruiny Velkého Zimbabwe hlavním městem královny ze Sáby. V místě lze obdivovat žulové zdi doplněné věžičkami, věžemi, plošinami a zajímavými schodišti. Dle historických poznatků toto opevnění nemívalo obrannou funkci a dodnes zůstává tak trochu záhadou (co se týká účelu). Navštívit poblíž ruin můžete například malé muzeum s úlomky perské keramiky, mosaznými ozdobami nebo čínskou psací soupravou. Celá oblast ruin Great Zimbabwe je od roku 1893 chráněná a od roku 1986 zapsána také do UNESCO jako národní památník.
Grónsko, v jazyce místních Kalaallit Nunaat, je autonomní částí Dánského království, jen kousek od kanadských arktických ostrovů. Geograficky patří do Severní Ameriky, ale díky norským a islandským Vikingům byla politika vždy součástí Evropy. První stopy osídlení pochází před 2500 př.nl, ale Norové Grónsko kolonizovali teprve v roce 986 až do 15. století. Kontakt mezi Grónskem a Skandinávií pokračoval v 18. století. Od té doby je Grónsko pod vládou dánských králů a královen.
Guadalajara je velkoměsto klasického tradičního mexického rázu, ale s obrovským kosmopolitním srdcem. Překvapí kontrastem moderních a historických prvků. Je městem mezinárodních výstav a festivalů a stejně tak místem, kde se zrodila tequila a mariachi. A až ochutnáte místní Tortas ahogadas, vězte, že se sem bude chtít znovu vrátit.
V rozlehlé zátoce Guantanamo na jihovýchodě Kuby se nachází stejnojmenná vojenská námořní základna USA, vojáky přezdívaná „Gitmo“. Základna byla založena roku 1898 a od roku 1903 ji využívají Spojené státy. Amerika má toto území pronajato na dobu neurčitou a každoročně posílá platbu nájemného, které však Kuba od roku 1959 odmítá a šeky nejsou předkládány k proplacení. Kubánci totiž americkou základnu považují za „ilegální“ a přijetím nájemného by přítomnost Američanů uznali za legitimní. Základna je od města Guantanamo vzdálena přibližně 20 km a je tak dobře chráněna a zabezpečena, že jako turista se k ní určitě nedostanete. Z vyhlídky Micador Malones nebo Caimarera lze základnu alespoň zahlédnout. Guantanamo je prakticky nejstarší základna USA v zahraničí.
Tato malá andská vesnice v oblasti Antioquia se může pyšnit barevnými a zdobnými domy. Velkým lákadlem pro turisty je ale i zdejší umělé jezero Peñol – Guatapé a dále pak obřího Piedra del Peñol, vysokého žulového kamene, na který se dá vylézt a který nabízí nádherný výhled do okolí. Na vrchol vysoký 220 m musíte vystoupat 740 schodů! Skála se stala tak významnou dominantou krajiny, že byla kolumbijskou vládou ve 40. letech 20. století dokonce prohlášena za národní památku. V 50. letech 20. století byl pak proveden první zaznamenaný výstup. Zajímavostí jistě je, že na vrcholu byl nalezen nový druh rostliny, Pitcairnia heterophylla.
Než se španělští dobyvatelé v 16. století dostali do této oblasti, byl region osídlen domorodými komunitami a vládl zde vůdce známý jako „Guatapé“, což v překladu znamená „kameny a voda“.
Město pak bylo oficiálně založeno v roce 1811 a v průběhu let se politicky a ekonomicky vyvíjelo.
Kromě toho, že je velkým lákadlem pro turisty, se město od té doby stalo jedním z nejdůležitějších center výroby elektřiny v zemi.
Pacifický přístav Guayaquil, co do počtu obyvatel největší město Ekvádoru (2,7 milionu), je známý především jako brána na souostroví Galapágy. To je odtud vzdáleno necelé 2 hodiny letu.
Kromě mnoha historických památek se Guayaquil může pochlubit také výbornými nákupními možnostmi a zábavními podniky. A pro ty, co se rádi procházejí podél vody, nabízí Guayaquil nádhernou promenádu jménem Malecón 2000, dva a půl kilometru dlouhou trasu přiléhající k řece Guayas.
Mezi další zajímavosti patří nádherná metropolitní katedrála Guayaquil a Museo Antropológico y de Arte Contemporaneo.
Gyantse bylo kdysi významné místo na obchodní stezce mezi Tibetem, Indií a Barmou a jedno z největších tibetských měst. Město samo bylo vyhlášeno výrobou koberců, které se po obchodní stezce dostávaly dále do světa. Dnes je to město s jednou z nejzachovalejších zástaveb s tradiční tibetskou architekturou, i když dnes již obestavěnou čínskými „moderními“ budovami s bílými kachlíky a modrými kouřovými skly. K nejvýznamnějším a nejkrásnějším památkám městečka patří obrovská několikapodlažní stúpa Kumbum se spirálovitým průchodem z r. 1440, stojící v komplexu kdysi 15 klášterních budov nazývajících se Palkhor-čchöde.
Jméno turkmenského města Gypjak mnoho neřekne, ale jeho osudy se propletly s osudy prezidenta Turmenbašiho, který se právě zde narodil. V roce 1948 se Gypjak po zemětřesení ztratil z tohoto světa, prezident přišel o zbytek své rodiny a později, když stál v čele země, zde nechal postavit obrovskou mešitu s 91metrovými minarety jak jinak, z mramoru. Je největší mešitou Střední Asie, a kromě ní zde najdete i Turkmenbašiho mauzoleum z kararského mramoru. Prohlédneme si i zlatou sochu prezidenta v nedalekém parku.
Zátoka Ha Long Bay se dodnes považuje za jedno z nejkrásnějších míst severního Vietnamu, a proto mu věnujeme čas i my. Je zahalena rouškou tajemství, věří se, že zde dodnes žijí draci, a když se někdy mezi skalními výběžky převaluje mlha, možná se tehdy draci přesouvají z místa na místo. Ha Long tvoří tisíce vápencových ostrovů, které jsou roztroušeny na ploše větší než 1 500 kilometrů čtverečních. Připomínají dračí zuby vyčnívající z vody, které mají podle legendy chránit krajinu. V Ha Longu strávíme nezapomenutelné dopoledne na pronajaté lodi, navštívíme vyhlídku a nadechneme se těch nejkrásnějších panoramat. Ha Long nám bude patřit hned ráno, kdy je na návštěvu tohoto místa ten nejlepší čas.
Malá indická vesnička ve státě Karnataka, která byla kdysi hlavním městem mocné Vidžajanagárské říše. Vesnice je známá především díky zdejším památkám, z nichž patří k nejznámějším chrám Virupakša. Pro svou historickou hodnotu byla zdejší oblast s památkami v roce 1986 přijata na Seznam světového dědictví UNESCO.
Mnozí si myslí, že hlavním městem Vietnamské socialistické republiky je Ho Či Minovo město, ale mýlí se. Hlavním městem je Hanoj. Je tak trochu jiné než ostatní vietnamská města. Hanoj je krásná a zachovalá ukázka francouzské koloniální metropole a tuto skutečnost se vláda nesnaží měnit. Prvky koloniální minulosti jsou spojeny s komunistickou přítomností. Je zde množství pagod, chámů a svatyní, stejně jako vzpomínkových míst na Ho Či Mina. Nejzachovalejší částí staré Hanoje, která je pod ochranou UNESCO, je její centrum se starými uličkami v okolí Jezera navráceného meče. Většina z nich byla původně spojena s řemeslnickými cechy. Každá ulice tak získala jméno podle specializace místních obyvatel: Uhelná, Rybářská, Vějířová, Bambusová, Bylinkářská a podobně. V některých ulicích se dodnes provozují původní řemesla, většině však zůstala pouze tato jména. Přestože jde vlastně o vzácnou památku na minulost města, právě v této části Hanoje tepe život zřejmě vůbec nejintenzivněji, i díky sousedství tržnice Dong Xuan.
Centrum zimbabwské metropole silně kontrastuje s divokostí okolních přírodních oblastí. V Harare totiž natrefíte na četné moderní budovy, rozsáhlou silniční síť a také nespočet restaurací, barů, klubů, památek a jiných turistických atrakcí. Až se tedy nabažíte klidného afrického safari, určitě toto rušné místo neopomeňte navštívit! Obdivovat zde můžete po celé dny zajímavá muzea, zahrady či parky. Nezapomeňte si však nazout pohodlnou obuv! Dokonalé počasí (v podstatě po celý rok) přímo svádí k nekonečným procházkám. Své toulky můžete zahájit třeba v Národní galerii Zimbabwe a plynule pokračovat do Zimbabwského muzea humanitních věd, kde uvidíte zajímavé exponáty z historie Zimbabwe. Skvělá je ovšem také chráněná oblast Mukuvisi Woodlands, kde si budete připadat jako v jiném světě (neuvěříte, že jste stále ve městě). V parku totiž uvidíte např. zebry, slony, žirafy, nosorožce a mnoho druhů ptactva. Dokonalý odpočinek od městského shonu si ale užijete také v Botanické zahradě Harare nebo v chráněném území Wild Is Life & ZEN, kde můžete dokonce nakrmit žirafy! Dejte tedy městu Harare šanci, aby vám ukázalo své dvě pozoruhodné tváře.
hlavní město Kuby Havana přezdívané jako Paříž Karibiku. Zároveň patří k největším městem této země. Nachází se pouze 160 km jižně od floridského Key Westu. Město je na seznamu světových památek UNESCO. Spisovatel Ernest Hemingway strávil v Havaně s přestávkami 20 let svého života. Po roce 1961 se situace změnila; poté co přišel k moci Fidel Castro a Kuba získala pomoc od SSSR se začaly rychle budovat moderní stavby. Ekonomická krize v 80. a 90. letech, zapříčiněná rozpadem SSSR, hlavního hospodářského partnera Kuby, vedla k zhoršení stavu všech budov, jak nových, tak i historicky chráněných.
Hlavní město Finska, přezdívané také jako dcera Baltu, vzdálené pouhých 80 kilometrů od estonského Tallinu. Město, ve kterém máte ihned pocit, že ho už důvěrně znáte. Poznáme dvě dominanty města, Evangelickou katedrálu a ruskou Uspenskou katedrálu, které tvoří panorama města. Seznámíme se se symbolem města, kterým je tulení fontána Havis Amanda. Úplné centrum města tvoří trh s tradičními finskými jídly a výrobky, které je často považováno za jedno z dvou nejkrásnějších v severní Evropě.
V severním Norsku na souostroví Lofoty a asi půl hodiny jízdy od města Svolvær se rozkládá rybářská vesnice Henningsvær, která je obecně známá jako největší světové centrum výlovu tresek. Vesnice však není vyhlášená jen rybolovem, ale ve 21. století také živou kulturní scénou, krásnými obchody, uměleckými galeriemi či výtečnými restauracemi. Za návštěvu rozhodně stojí galerie KaviarFactory nebo Galleri Lofoten, kde si můžete prohlédnout díla místních i mezinárodních umělců. Nouze ale není ani o dechberoucí výhledy na okolní scenérie – pestrobarevné dřevěné domky na břehu Vjestfjordu s horskými panoramaty ostrova Austvågøya si doslova říkají o fotografii. Na své si ve vesnici přijdou ale také milovníci rybolovu, pěší turistiky, výletních plaveb, šnorchlování, horolezectví nebo dokonce fotbalu, neboť se zde nachází jeden z nejkrásnějších fotbalových stadionů na světě.
Hoba je meteorit nalezený roku 1920 v jihozápadní Africe. Odhalil jej Jacobus Hermanus Brits, a to zcela náhodně při orbě pole. Předpokládá se, že na Zemi dopadl zhruba před 80 000 lety. V době nálezu vážil cca 66 tun, od té doby ale začal rezivět a rozpadat se, takže má nyní „jenom” 60 tun. Dosud nebyl přemístěn z místa dopadu na farmě v Grootfonteinu v Namibii a tamější vláda ho vyhlásila za národní památku. Jedná se o největší kus železa přírodního původu.
Nejjižnější město Austrálie a také hlavní město Tasmánie – to je Hobart. Hodí se však k němu i přívlastek „dynamické“, neboť dokáže překonat nejedna očekávání. Mnoho uměleckých duší si Hobart vybralo za svůj domov už jen díky pomalému a klidnému tempu, čistému vzduchu a vysoké životní úrovni. Zní vám to jako „ráj na Zemi“? Možná skutečně je, jeďte se sem přesvědčit sami. Ochutnat zde můžete vynikající tasmánské víno, lahodné pokrmy, anebo se jen tak kochat stánky prodejců na trhu Farm Gate Market, který své brány otevírá každé nedělní ráno. A jakmile se vám zachce horské turistiky, můžete třeba absolvovat výstup na nedalekou horu Mount Wellington. Nezapomeňte se ale přiobléknout, protože na vrcholu je opravdová zima! Hobart ovšem myslí i na milovníky umění – ti mohou navštívit například MONA (Muzeum starého a nového), Tasmania Museum and Art Gallery nebo Salamanca Arts Centre.
Romantické město čínských, japonských, portugalských, holandských, anglických a francouzských obchodníků s výjimečnou atmosférou. Odtud se šířil francouzský vliv do Vietnamu a sem přicházel čínský porcelán, čaj, jadeit a otroci. Hoi An byl zároveň praporkem hedvábné cesty. Historické jádro města se dochovalo v autentické podobě do dnešních dnů a je památkově chráněno. Pro svůj jedinečný ráz a zachovalost byl Hoi An v roce 1999 připsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Horseshoe Bend v Arizoně je se svými neuvěřitelnými výhledy a přírodními krásami oblíbenou turistickou atrakcí na americkém jihozápadě. Pro svůj 270° ohyb v řece Colorado se nazývá „zařezaný“ nebo „zakořeněný meandr“. Milovníci přírody a dobrodruzi sem každoročně přicházejí zkoumat, fotografovat a dozvědět se více o této úžasné části USA.
Toto město na ostrově Faial je malebným přístavem, který je zastávkou mnoha jachet křižujících Atlantik. Chodníky na pobřeží jsou pokryty malbami vytvořenými připlouvajícími návštěvníky, na kterých jsou uvedena jména jejich plavidel, posádky a roky, ve kterých přístav navštívili. Přilehlý bar Peter's Cafe Sport je ikonou města a místem setkání lidí všech národností. Kromě toho zde najdeme muzeum a sbírku předmětů vyřezaných z velrybích zubů a kostí.
Horta je také legislativním centrem souostroví, sídlo zde má zákonodárné shromáždění Assembleia Legislativa da Região Autónoma dos Açores.
Houston (stát Texas) je čtvrtým největším městem ve Spojených státech amerických. Významný je zejména z hlediska strojírenského, leteckého a energetického průmyslu. Pro turisty je ovšem také velmi atraktivní, neboť nabídne mnoho rozmanité zábavy a atrakcí. Na své si tu přijdou hlavně milovníci divadelních představení, neboť v Houstonu se nachází divadelní čtvrť až se sedmnácti bloky! Muzejní čtvrť pak nabídne devatenáct muzeí, galerií a komunitních prostor. Město si ovšem zamilujete také pro jeho kosmopolitního ducha – je totiž v USA etnicky a rasově zdaleka nejrozmanitější.
Při procházce centrem Jeruzaléma umíme i bez mapy určit jeho historické jádro. Kromě starobylých budov a úzkých uliček nám jeho polohu prozrazují vysoké kamenné zdi. Kdo je postavil a na co sloužily? Na první pohled působí starobyle, ale při bližším zkoumání můžete vidět "modernější" prvky, které prozrazují jejich věk. Ty současné sice nechal postavit sultán Suleiman I. Nádherný v 16.století, ale Jeruzalém jako město, které bylo dvakrát zničeno, 23krát obléháno, napadené 52krát a dobyto 44krát mělo během své dlouhé existence zdi, jejichž zbytky jsou dnes ukryty pod nánosy země. Tradičně byly tyto zdi z kamene a brány ze dřeva, přičemž jednotlivé brány mohli využívat v době míru k obchodování nebo vykonávání rozsudků. Do dnešních dnů se zachovalo 8 bran postavených ve zdech Suleimana I., ze kterých si většinu projdeme během naší prohlídky města. Kromě toho uvidíme i jednu zajímavou zazděné bránu. Důvod, proč je tomu tak, vás možná překvapí. Nešlo o strategický vojenský záměr, ale o mytologickou představu – podle Bible měl z tohoto směru přijít Mesiáš a spolu s ním i zesnulí pohřbení na protější hoře (také měl v okolí této brány vejít Ježíš do města). Aby mu v tom sultán zabránil, nechal ji v roce 1541 zazdít. Dnes je tato brána známá jako "zlatá", ale její oficiální název by měl být "Brána milosrdenství". Další brána, kterou projdeme během našeho poznávání města, je Sionská brána vedoucí do Židovské čtvrti, Davidovy hrobky a na místo Poslední večeře. Na ní jsou zajímavé zejména stopy po střelbě, relikt vojenských konfliktů po vzniku samostatného Izraele. Z Chrámové hory vycházíme pěknou Lví bránou, na jejímž průčelí jsou kamenní strážci v podobě exotických šelem. Navzdory názvu brány jsou tato zvířata tygři, heraldické symboly sultána z 13.století. Někdy ji můžete najít pod jménem "Brána sv. Štěpána "podle mučedníka, který měl být ukamenován v její blízkosti. Herodova brána evokuje dávnou historii, ale ve skutečnosti nemá nic společného s bájným králem, a dokonce má pouze přibližně 150 let. Ve skutečnosti ji mnoho místních obyvatel nazývá Brána květin, podle ozdobné rozety nad vstupem. Pokud jdete na výhodné nákupy a chutný falafel či voňavou kávu, je nejlepší projít Damašskou bránou. Ta je kvůli velkému a čilému trhu nejvíce vytížená, ale zároveň si před ní můžete posedět na schodech a obdivovat její jednoduchou, ale precizní velkolepost. Nejblíže k posvátným křesťanským místům je Nová brána, která byla dobudována mnohem později právě pro potřeby a pohodlí poutníků. Pokud byste se chtěli dostat na křižovatku tří částí města, ideální je projít přes Jaffskou bránu, která vás přivede na široké nádvoří, ze kterého se můžete rychle dostat do křesťanské, muslimské nebo arménské čtvrti. Zajímavostí je, že základy pro tuto bránu vytvořili kvůli návštěvě německého císaře Viléma II. koncem 19.století. Komu by nestačilo dívat se na brány zdola, v okolí zdí jsou určená místa se schody, po kterých můžete vyjít na samotný vrchol hradeb a kochat se jedinečnými výhledy (nejlepší "vstupy" jsou mezi Sionskou a Jaffskou bránou).
Na okraji malého města Uyuni se nachází ‚Cementerio de Trenes‘ neboli vlakový hřbitov. Je to velice originální „muzeum“ pod širým nebem a tento výjev jistě zaujme i ty, kteří nejsou zrovna fanoušky železnice. Zdejší rezavé vagóny mají za sebou relativně dlouhou historii, v současné době však již slouží jen jako populární objekty fotografů.
Město Uyuni bylo od konce 19. století důležitým železničním uzlem v Jižní Americe. Plány na rozšíření a vybudování ještě větší sítě vlaků z Uyuni v 19. století byly zastaveny kolapsem těžebního průmyslu ve 40. letech 20. století. Mnoho dovezených vlaků z Británie bylo tak necháno napospas. Než aby byly vlaky oficiálně vyřazeny z provozu a prodány jako šrot, zdejší demoralizovaní lidé nechali vlaky se rozpadat. Každopádně hřbitov ve svém počátku vypadal velmi odlišně od toho, co je na místě k vidění dnes. Mnoho věcí bylo odneseno, resp. ukradeno, protože kolem se nenachází žádný plot apod. „Trosky“ jsou všechny zcela rezavé, což je dáno i blízkosti solné pláně Salar de Uyuni, kdy solné větry ke korozi výrazně přispěly.
Hue v centrálním Vietnamu patří mezi nejznámější místa celého regionu díky své císařské historii. Věděli jste, že nejen Peking v sobě skrývá Zakázané město? My se projdeme i tím v Hue a uvidíte nejkrásnější kamenné brány celého Vietnamu. Většina Zakázaného města se ztratila pod bombami vietnamské války, kdy Američané bombardovali město. O tom si ale řekneme více. Kromě toho v Hue uvidíte i nejkrásnější hrobku vietnamského císaře Zde Duca v nádherném a klidném prostředí. Je tam opravdu pohřben? Hue zaujme svou architekturou, chrámy či pagodami a pagoda Thien Mu bude pro nás tou nejfotogeničtější. Městem protéká Parfémová řeka a my ji splaveme na dračí lodi.
Město Suwon je vzdáleno necelých 40 km od metropole Soulu. Jeho hlavní atrakcí je bezesporu pevnost Hwaseong, která byla vystavěna mj. proto, že stávající vládce Jeongjo plánoval přesun hlavního města ze Soulu právě do Suwonu. Pevnost vznikla mezi lety 1794 a 1796 a od roku 1996 figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Oblast jihozápadního Madagaskaru se podstatně liší od představy typické, zelené krajiny. Suchá a nehostinná, potkává se zde s Mozambickým prúlivem a je domovem lidí kmene Vezo. Rybáři, kteří mají zjevně původ na africkém kontinentu, mají jiný vzhled než zbytek malgašů. Tradiční vesnice zde žijí svůj život, jak před desitiletími. Kromě moře bohatého na ryby a další živočichy, je zde množství endemických rostlin a suchozemských živočichů. Vydejte se do rezervace Reniala spoznávat různé druhy rostlin, hmyzu a ptáků. Se štěstím zahlédnete některého z malých lemurů, nebo suhozemské želvy. Vedle Renialy je záchranná stanice pro tyto želvy, které vypouštějí do volné přírody.
Toto přístavní město leží zhruba 30 km od korejské metropole a je to místo, kde se většina turistů poprvé dotkne korejské půdy, nachází se zde totiž hlavní korejské letiště Incheon Airport (otevřeno v roce 2001). Město je ekonomickým centrem země a také základna pro mnohé korejské univerzity. Inčchon je třetím největším městem Jižní Koreje.
Není příliš ruských měst východně od Uralu, která by se mohla pyšnit reálným historickým centrem s evropskou atmosférou. Irkutsk ano. Secesní domy, příjemná uvolněná atmosféra, která se ve městě buduje už od 19. století, od doby, kdy byla na Sibiř posílána inteligence z Moskvy a Petrohradu, aby nenarušovala vývoj podle představ tehdejších vládců, i přirozená linie řeky Angary vytvářejí z Irkutsku pozoruhodné místo, které nemá za Uralem obdoby. Ne nadarmo si Irkutsk vysloužil přezdívku Paříž Sibiře.
Jihozápad ostrova Madagaskar tvoří masiv Isalo, kolem něhož se rozkládá stejnojmenný národní park. Park byl založen roku 1962 a kromě množství živočišných a rostlinných druhů může pochlubit i unikátní geomorfologií. Park je zajímavý především rozmanitostí svého terénu, zahrnující pískovcové formace, hluboké kaňony, oázy lemované palmami a travními porosty. K největším lákadlům parku patří tzv. Okno do Isaly“, které nabízí k vidění ty nejkrásnější západy slunce, jimiž je ostrov Madagaskar proslulý.
Isla del Caño je ostrovní biologická rezervace nacházející se v západní oblasti země. Může se pochlubit jednou z nejrozsáhlejších a nejzdravějších korálových formací na celém tichomořském pobřeží Kostariky. Zdejší vody obývají keporkaci, delfíni, želvy i rejnoci, podmořský svět kolem ostrova je snem mnoha potápěčů. Jelikož je ale Isla del Caño biologickou rezervací, jejich počet je regulován.
I turisté zapálení do botaniky tady pookřejí, ostrovní flora je velice pestrá, lze zde vidět například kapradiny, helikónie, různé bylinky a rovněž některé dovezené druhy, jako jsou kešu, guava, banány, mango a pomeranče.
Milovníci historie zde zase naleznou kamenné ruiny, které byly vytvořeny předkolumbovskými civilizacemi. Ostrov byl totiž obsazen několika národy. Předpokládá se, že mezi lety 700 a 1500 př. n. l. byl využíván jako hřbitov Chiriquiů nebo jako trvalé bydliště pro národy Quepos nebo Brunca.
Tento skalnatý ostrov najdeme v Magalhãesově průlivu na jihu Chile, nejbližším městem je Punta Arenas, které je vzdáleno asi 30 km. Místo je lidmi neobydlené, avšak živé tvory zde najdeme – Isla Magdalena je domovem zhruba 60 000 párů roztomilých tučňáků magellanských, které lze zde pozorovat vždy od října do března.
Každé malé dítě ví, že island je synonymem pro led, gejzíry, termální prameny a vodopády. Ale věděli jste, že těchto vodních kaskád ukrývá na svém území až 10 000! Od těch úplně malých až po obry měřící více než 200 metrů! Kombinace vysokých hor, velkých horských ledovců a severoatlantického klimatu s cykly tání a mrazu a zároveň četnými srážkami vytvořila toto velké množství islandských vodopádů. Nebo že by je měli na svědomí zdejší elfové?
Kyrgyzské jezero Issyk-kul nemá svou přezdívku "středoasijská Titicaca" jen tak, pro nic za nic. Nachází se na severu země v nadmořské výšce okolo 1 700 mnm a patří mezi nejznámější ledovcová jezera celého regionu. Z Biškeku sem vede nádherná cesta, kterou budou lemovat vysoké štíty patřící pod horské pásmo exotického Tian šanu. Podíváme se, jak je legendární jezero zasazené mezi horami, povíme si příběhy o jeho vzniku a pokud pro nás nebude voda příliš studená, vykoupeme. Uvidíme nejen jezero, ale i město Cholpon-Ata, které bylo kdysi synonymem místního turismu, ale po pádu Sovětského svazu se všechno změnilo a dnes zde budeme téměř sami. Nedaleko jezera prozkoumáme i téměř neznámé petroglyfy roztroušené po zemi a narazíme na ty nejkrásnější, u kterých si vysvětlíme, co znamenaly.
Jacó je jednou z nejnavštěvovanějších destinací v Kostarice. Střední Pacifik nabízí rovněž jedny z nejlepších sportovních rybolovů na světě. Jacó je každopádně nejbližší plážové město k metropoli San José. Poskytuje autentickou atmosféru rustikální Kostariky. Jacó je oblast, která zahrnuje i okolní města jako Hermosa, Esterillos, Punta Leona a Herradura. Jacó je nejrozvinutější plážové město v Kostarice, ale zachovává si přesto svůj půvab. Zatímco většina plážových letovisek v Kostarice je spíše menšího rázu, které mohou být zcela mimo civilizaci a obtížně dostupné, Jacó nabízí svým návštěvníkům mnoho restaurací, vybavení a služeb.
Jaipur je hlavním městem královského Radžastánu a současně jedním z nejkrásnějších indických měst. Město je proslavené svými stavbami z růžového kamene, také proto je přezdívaný Růžové Město. Jaipur byl založin v roce 1727 maharádžou Sawai Jai Singh II, z jehož jména je též odvozen jeho název. Královská rodina původně žila v 11 km vzdáleném Amberu. Město je celé obehnáno vysokou obrannou zdí se sedmi hlavními bránami. Současný Jaipur již dávno překročil hranici původního města, většina historických památek se však nachází uvnitř hradeb v severovýchodní části Jaipuru. Všech sedm bran do starého města stále stojí a jedna z nich vede do Johari bazaru – proslulého tržiště s klenoty. Město samo o sobě je bludištěm fascinujících bazarů, přepychových paláců a historických památek. V uličkách potkáte motorky i velbloudy. Ze všech stran je Jaipur je obklopen neúrodnými kopci, na kterých se tyčí staré pevnosti a chrámy.
Jaisalmer patří k ozdobám indického Rádžastánu a není divu, že nese honosnou přezdívku "Zlaté město". Obrovitánská pevnost nad městem z 12.století je tak unikátní, že z ní neodtrhnete oči. Do toho vás okouzlí i pouštní okolí, kde se hned za městem rozlévá poušť Thár. Dnes je pevnost zapsaná na seznamu UNESCO a když se večer rozsvítí máte pocit, že má město na hlavě zlatou korunu. Jaisalmer je místem nasáklým atmosférou, kterou pocítíte na jeho bazarech, obchodovalo se zde už před staletími a jeho dějiny jsou vepsány do starých fasád paláců či chrámů jakým je i džinistická svatyně Lodhruva plná dokonalých detailů. Toto místo patří mezi nejoblíbenější města celého Rádžastánu a díky poušti a odlehlosti si stále nese své prvenství magického města.
Městu Jakar se lidově přezdívá „Malé Švýcarsko“, neboť leží na úpatí jednoho z nejkrásnějších a největších údolí okresu Bumthang v Bhútánu – v údolí Choekhor. Pakliže jste tedy milovníci klidu, panenské přírody a historie, přijdete si v tomto hlavním správním městě Bumthangu určitě na své. Malebný Jakar s jednou ulicí obklopují horské pásy ale také krásné kláštery a dzongy, přičemž za návštěvu určitě stojí Jakar Dzong z 16. století neboli „Pevnost bílého ptáka“ – tato stavba byla sídlem prvního bhútánského krále. Při svých toulkách městem ale nelze vynechat ani Palác Wangdicholing (letní sídlo prvních dvou bhútánských králů) nebo jeden z nejstarších chrámů v Bhútánu Jambey Lhakhang. Perfektní pak budou i túry nebo horská cyklistika do okolních údolí Tang, Ura a Chumey v okrese Bumthang.
Jakarta je hlavním a největším městem Indonésie. Leží na ostrově Jáva a tvoří jeho samostatný region. Patří k nejhustěji osídleným ostrovům světa a má přes 9 milionů obyvatel. Tedy jen toto jedno město má skoro tolik obyvatel jako celá Česká republika. Oblast města Jakarta má velmi dlouhou historii. Desítky tisíc let staré ostatky člověka jávského pocházejí právě odtud. Do historie se poprvé zapsala ve 12. století, kdy zde byl zřízen přístav Sunda Kelapa. Byl hlavním přístavem království Sundy. V 16. století byl dobyt islámským sultanátem Banten a přejmenován na Jayakartu – město vítězství. Datum převzetí moci sultanátem – 22. červen 1527 – je dnes oslavován jako den založení města. Ke konci 16. století přišli do Jayakarty Holanďané. V roce 1619 zde získali nadvládu a město přejmenovali na Batávii. Dne 4. března 1621 se Batávie stala hlavním městem Holandské Východní Indie. Dnes je Jakarta centrem turistického ruchu se všemi turistickými službami, hotely, zábavními centry i historickými památkami. Za nejzajímavější místa ve městě lze pokládat památník Monas, Indonéské Národní Museum či mešitu Masjid Istoqlal. V centru Jakarty najdete zmíněný památník Monas – národní monument, symbol indonéského boje za nezávislost. Dále zde stojí prezidentský palác, kancelářské budovy a nákupní centrum Manga Dua. V západní části Jakarty se nachází Chinatown. Najdeme zde také, zrovna tak jako v jižní části města, muzea, nákupní centra a zábavní komplexy. V severní části města se rozprostírá Národní park Kepulauan Seribu, s množstvím ostrůvků v Jávském moři.
Indonéský ostrov Jáva se nachází, co by kamenem dohodil od ostrova Bali – odtud se na něj dostanete za méně než jeden den. A rozhodně stojí za návštěvu, neboť nabídne doslova mix nejrůznějších zážitků. Obdivovat můžete jávské starověké památky, chrámy, vodopády, barevné vesnice, čajové plantáže nebo sopky při výšlapech. Při svých dobrodružných výpravách pak nezapomeňte prozkoumat ani kulturní „srdce“ Jávy, kterým je Yogyakarta. Za vidění zde stojí ku příkladu skupina paláců postavená pro sultány zvaná Kraton, největší budhistický chrám na světě Borobudur nebo monumentální hinduistický chrám Prambanan. Oslnivý je však i vodopád Tumpak Sewu ve východní Jávě nebo „Duhová vesnice“ nacházející se v srdci města Malang (stejně tak na východu Jávy).
Čtvrté největší město v Rusku bylo založeno Petrem I. Velikým jako jedno z prvních průmyslových center v Rusku. Nese jméno jeho manželky, Kateřiny I. Ruské. Za svůj rozvoj historicky vděčí jednak místnímu nerostnému bohatství, jednak Sibiřskému traktu a později Transsibiřské magistrále, kteréžto dopravní tepny využily možnosti nejsnáze zde překonat uralské pohoří. Město je tak pomyslnou branou mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Hlavní město Uralu sídlí v silně průmyslové oblasti, je však překvapivě pohledné a nabízí toho hodně zejména milovníkům historie, architektury a dobré hudby. V Jekatěrinburgu byla popravena carská rodina, bývalý ruský prezident Boris Jelcin zde začínal svou politickou kariéru a českoslovenští legionáři zde v období ruské občanské války bojovali proti bolševikům. Zároveň se zde nachází řada zajímavých architektonických památek, zejména ve stylu konstruktivismu.
Je považováno za jedno z nejkrásnějších jezer světa a je to nejdůležitější guatemalská turistická atrakce ve stínu obrovských sopek Atitlán, Tolimán a San Pedro. Nejhlubší jezero Střední Ameriky s maximální hloubkou 340 m a průměrnou hloubkou 220 m. Jeho plocha činí 130,1 km², má rozměry přibližně 12 x 5 km. Obyvatelstvo vesnic a městeček je mayského původu.
Jezero Chungju je největší jezero v zemi a vzniklo v roce 1985 po výstavbě stejnojmenné přehrady. Při její výstavbě došlo v oblasti k ponoření zhruba 66,48 km2. I když téměř 50 000 lidí přišlo o své rodné město, jezero se stalo populárním regionálním turistickým místem spolu s přilehlým národním parkem Woraksan, údolím Songgye, kulturním centrem Cheongpung, jeskyní Gosu, chrámem Guinsa, horkými prameny Suanbo, jeskyní Nodong a dalšími lokalitami.
Druhým největším jezerem celého souostroví je Fjallavatn, které najdeme také na ostrově Vágar. Má rozlohu 1,03 km² a rozkládá se 80 metrů nad hladinou moře. Od Atlantského oceánu je odděleno pouze malým potůčkem. Od roku 1983 je Fjallavatn chráněnou přírodní oblastí. Pro nadšence do severské pěší turistiky je zde ideální túrou trasa od jezera k severnímu pobřeží. Ta vede přes oblast jménem „Norð á Munna“ a je v létě populární túrou místních obyvatel. Dá se říct, že obzvláště v nejdelší den v roce, tj. 22. června, je v místě skoro hlava na hlavě. Ovšem myšleno na faerské poměry. Unikátem túry v tento den je, že během ní můžete pozorovat západ i východ slunce, které nastávají v krátkém časovém úseku za sebou. Podniknout jakoukoliv túru v tento den je vlastně faerskou tradicí a mnozí Faeřané ji s nadšením dodržují.
Inle je sladkovodní jezero v Barmě. Nachází se v nadmořské výšce 880 metrů a s plochou 116 km2 je druhým největším jezerem Myanmaru. Je mělké, v období sucha je průměrná hloubka přibližně 2 metry. Inle je významné svojí endemickou faunou, do které mimo jiné patří vzácné druhy ryb. Ekologickým problémem jezera je přemnožení vodních hyacintů a eroze způsobená odlesňováním okolních kopců. Jezero patří od roku 2015 do světového kulturního seznamu UNESCO a patří k jedné z největších atrakcí země. Ve vesnici kolem jezera žijí Inthové, etnikum adaptované na zdejší přírodní podmínky, věnující se rybolovu, pěstování rýže a zeleniny na plovoucích záhonech a pletení rákosových tašek. Rybáři zde veslují nohama, naleznete zde krásné buddhistické památky a lokální trhy s autentickou atmosférou.
Jezero Kivu na západě Rwandy je obklopeno nádhernými horami a má hluboké smaragdově zelené vody na ploše 2 700 km2. Je to největší jezero Rwandy a šesté největší v Africe. Najdeme jej na hranících s Demokratickou republikou Kongo. Jeho maximální hloubka dosahuje téměř 0,5 km. Pro pohled z jiné perspektivy je možné na jezeře vyrazit na vyjížďku na lodi či v kajaku.
Jezero Malawi se nachází na hranicích Mosambiku, Tanzanie a stejnojmenného státu Malawi a bylo pro Evropany objeveno před 150 cestovatelem Davidem Livingstonem. Vzhledem k rozloze, která činí 30 000 km2, se jedná o třetí největší jezero Afriky. Jelikož Malawi dosahuje hloubky 704 metrů a lze pod čistou a průzračnou vodou lehce pozorovat zdejší bohatý a zcela jedinečný podvodní život, stalo se jezero velkým lákadlem pro potápěče. Pobřeží jezera je navíc lemováno krásnými písčitými plážemi, které nabízejí kvalitní odpočinek.
Jezero Namtso je horské jezero, které se nachází na hranicích mezi okresem Damxung ve Lhase a okresem Baingiin z Nagqu v nadmořské výšce 4729 m n. m. Najdeme na něm pět neobydlených ostrovů. Je považováno za jedno z posvátných jezer v Tibetu, ještě spolu s jezery Manasoravar a Yamdrok. Je také považováno za jeden z nejkrásnějších přírodních rájů na světě. Když se na toto místo vydáte v letní sezóně, budete si moci užít fotografování, od listopadu do května totiž bývá jezero zamrzlé.
Sørvágsvatn nebo také Leitisvatn je největší jezero na Faerských ostrovech. Rozkládá se v jižní části ostrova Vágar a jeho rozloha je 3,43 km². Sørvágsvatn je známý z fotografií zejména pro optickou iluzi, kterou zde oceán a jezero vytvářejí. Vypadá to totiž, jako by se jezero vznášelo nad oceánem. Z jezera odtéká do Atlantského oceánu impozantní 30 m vysoký vodopád Bøsdalafossur. Na východ od jezera je 142 m vysoký útes Trælanípa („Útes otroků“).
Největší jezero Indonésie a zároveň největší vulkanické jezero na světě. 100 km délka, 30 km šířka a 505 m hloubka, což také řadí jezero mezi nejhlubší na světě. Navštívíte tradiční vesnice, kde se seznámíme s tradicemi a kulturou Toba Bataků, kdysi obávaných lidožroutů. Rituální popraviště ve vesničce Ambarita.
Jezero Yamdrok je jedno ze tří největších sladkovodních jezer v Tibetu a je považováno za posvátné pro buddhistické náboženství. Jezero je dlouhé přes 72 km a je obklopeno zasněženými horskými vrcholky a malými potůčky, které do jezera přivádějí svou vodu. Yamdrok se nachází v nadmořské výšce 4431 m n. m.
Doslova vám vyrazí dech okolní přírodní krása a ohromující výhledy. Stejně tak vás jistě i zdejší atmosféra pohladí na duši, jezero a jeho okolí působí velice uklidňujícím dojmem. Je to jedna z nejúžasnějších turistických atrakcí Tibetu. Nachází se na cestě z Lhasy do Gyantse, tuto přírodní perlu si rozhodně nenechte ujít.
Úzké cestičky hornického městečka stále připomínají doslova zlaté časy a ochutnáte tu i místní sušené mořské potvůrky. Toto důlní městečko proslulo těžbou zlata, které zde bylo objeveno za vlády dynastie Qing. Těžba se naplno rozběhla v první polovině 20.století, kdy Taiwan byl pod nadvládou Japonska. Vliv Japonské architektury je vidět dodnes na okolních stavbách, a hlavně na taoistických / buddhistických klášterech. Pomalu se přesouváme strmými schody a po pravé straně je vidět malebné kino založené v roce 1914, díky čemuž se pyšní titulem nejstaršího kina na Taiwanu. Jděte pak do starých uliček Jiufenu, kde již panuje živá atmosféra. Najdou se zde obchody s různým sortimentem, a hlavně na nás "útočí" pestré vůně a aroma z každé strany. Kdo vyhledává gurmánské zážitky, tak Jiufen je to správné místo. Dá se zde ochutnat vážně všechno – grilovaný hlemýždi, smažené bedly, sépie, krevetové kuličky, chobotnice, typická naložená vajíčka v sójové omáčce, ale i čerstvé ovoce – dragon fruit, passion fruit, mango, ananas, různé cukrovinky od výmyslu světa. No a ti největší labužníci si mohou pochutnat na vysoce fermentovaném kvalitním tofu. K výbornému jídlu patří i skvělý nápoj. Navštivte čajovnu, kde si objednáme vyhlášený "oolong tea" (je to typ čaje mezi zeleným a černým), který je shromažďován v okolních horách. Oolong tea na terase čajovny s dech beroucím výhledem na Jihočínské moře a na zalesněný, věčně zelený ostrov bere dech. Už víte, proč ho Portugalci v 16 století pojmenovali "Ilha formosa" - "Nádherný ostrov".
Jodphur s přezdívkou "Modré město" v sobě mísí indickou eleganci se vznešeností Rádžastánských panovníků, kteří nad ním vybudovali ohromnou pevnost. Rádžasthán je zemí pevností a tato v Jodhpur patří mezi TOP místa, které zde můžete vidět. Na svou stranu si vás Jodhpur získá svým starým městem a labyrintem neskutečně fotogenických uliček, kde se prolínají barvy jako na malířské paletě. Dominuje zde modrá jako na řeckých ostrůvcích, ale najdete zde i zelené, červené či oranžové domy a pokud k tomu připočtete barevné okenice a muže v barevných turbanech, tak odsud nebudete chtít odejít, přestože máte už pár stovek fotek. Večer si krásně vychutnejte město z jedné ze střešních restauraci.
Johannesburg, ve kterém žije přes 3,8 milionu obyvatel, je nejen největším městem Jihoafrické republiky, ale rovněž jejím hlavním ekonomickým a průmyslovým centrem. Z významných institucí zde sídlí například jihoafrický ústavní soud a Africký národní kongres. Dříve zde byla velká naleziště zlata, ale většina dolů je již mimo provoz. Hlavní město JAR Pretoria je vzdáleno přibližně 50 kilometrů. Turisté, kteří navštíví tuto jihoafrickou metropoli, by si rozhodně neměli nechat ujít návštěvu zdejšího Muzea výtvarného umění, Muzea Nelsona Mandely či johannesburské zoologické zahrady. Poblíž města naleznete také archeologické oblasti, kde si můžete prohlédnout vykopávky s kosterními nálezy z pravěku.
Kesong hrál v dějinách Koreje významnou roli a do současnosti se ve městě a jeho nejbližším okolí zachovalo mnoho pozůstatků a památek především na období vlády dynastie Korjo (10. - 14. století). Některé ze staveb či komplexů staveb byly v roce 2013 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dne 11. 12. 2015 se zde konala jednání mezi představiteli Severní a Jižní Koreje o možném sjednocení obou zemí.
Toto městečko patří mezi místa, kde je relativně jednoduché pozorovat velryby. Nejčastěji sem přicházejí vorvaní samci, kteří připlouvají do místních vod lovit. Kromě nich se zde vyskytují i jiné druhy, například plejtvák obrovský, největší žijící tvor na Zemi. Množství delfínů a lachtanů činí z tohoto místa ještě zajímavější kout ostrova.
Kalsoy se nachází v severní části Faerských ostrovů mezi ostrovem Eysturoy a ostrovem Kunoy. Na tomto ostrově našlo domov necelých 130 obyvatel, všechny čtyři osady se nacházejí na východní straně, která je klidnější a travnatá, západ je nehostinný, skalnatý a strmý. Kdysi tu bylo pět osad, ale v roce 1812 byla obec Blankaskáli zničena sesuvy půdy. Zajímavostí jsou také zdejší tunely, nalézá se jich zde pět, všechny byly vystavěny v průběhu 70. a 80. let a jsou jednopruhové. Filmovým fanouškům bude možná ostrov povědomý, protože odtud pocházejí záběry z „bondovky“ No Time to Die s Danielem Craigem z roku 2021. Film obsahuje scény jak z obdivovaného výběžku Kallurin, tak z vesnice Trøllanes. James Bond umírá, když stojí na Kallurinu a dívá se z obzoru. Třešničkou na dortu je fakt, že se zde můžete „velkému Bondovi“ dokonce poklonit u jeho hrobu. Místní vesničané vyvinuli iniciativu a rozhodli se postavit náhrobek na památku slavného špióna. Náhrobní kámen je vyroben z faerského čediče a vyřezal ho uznávaný kameník ve vesnici Skopun. Poté byl převezen na přesné místo na Kalsoy, kde Bond v No Time to Die umírá. Ovšem Kalsoy není zdaleka jen James Bond.
Kromě dechberoucí okolní přírody zde můžete například obdivovat překrásnou sochu tulení ženy Kópakonan ve vesnici Mikladalur. Socha zde byla vztyčena v srpnu roku 2014 a je navržena tak, aby odolala 13 m vysokým vlnám. Na ostrov Kalsoy budete muset jet trajektem. Ten vyjíždí z města Klaksvík, které je dostupné z hlavního města Tórshavn po silnici číslo 10.
110 km jihovýchodně od Kunmingu se nachází oblast mohutných vápencových věží Shilin o rozloze 80 hektarů. Nejvyšší z věží dosahují výšky 30 m. Celá oblast je protkána chodníčky a schodišti vytesanými mezi skalními věžemi. Můžete vystoupat na vrcholky věží a užít si výhled na
celý Kamenný les. Po cestách tu s pohodlnějšími turisty jezdí i elektrobusy. Oblast vznikla před desítkami milionů let díky mořskému dnu, které bylo vyzvednuto do výšky a působením větru a deště došlo k opracování kamenných útvarů do různých podob. Dnes si tak můžete prohlédnout Ženu vyhlížející svého muže, Lotosový květ či dokonce Fénixe česajícího si křídla. Kamenný les je hojně navštěvován čínskými turisty a patří pod ochranu UNESCO.
Největší město země s populací 1,7 mil. obyvatel (metropolitní oblast pak 3,8 mil.) se stalo ugandskou metropolí v roce 1962. Od té doby je politickým, obchodním i průmyslovým centrem země. Rozkládá se na kopcích ve výšce 1190 m n. m. nedaleko břehů Viktoriina jezera. Kousek od města najdeme Hrobky bugandských králů v Kasubi, které jsou součástí Seznamu světového dědictví UNESCO. Zajímavou zastávkou při toulkách Kampalou je jistě i Uganda Museum. V metropoli můžete navštívit svatostánky křesťanské, hinduistické i muslimské.
Toto město najdeme na východním pobřeží země a je doslova nabité rozmanitými turistickými atrakcemi. Návštěvníci zde mohou obdivovat například Anmok Beach, jezero Gyeongpo, Jeongdongjin Sculpture Park či pavilon Gyeongpodae. Je rovněž kulturním centrem regionu a mnoho umělců právě zde čerpá inspiraci ke svým dílům. Mnoho lidí také přijíždí do Kangnungu oslavit začátek nového roku na Jeongdongjin Sunrise Festival. Festivalové akce zahrnují ohňostroj, otočení přesýpacích hodin na začátek dalšího roku a vystoupení různých umělců.
Kangnung bylo také jedním z hostitelských měst zimních olympijských her v Pchjongčchangu v roce 2018. Navíc má Kangnung přezdívku „město kávy“, a to zcela patřičně, zdejší káva je velmi lahodná.
Kapské město je kosmopolitní město, které představuje jižní bránu do Afriky. Vyniká svou jedinečnou polohou u modrého oceánu na úpatí hor, které se tyčí do výšky 1 000 metrů nad mořem. Přírodní dominantou města je Stolová hora, která nabízí úchvatné výhledy na město i do okolí a je vyhledávaným cílem milovníků krátkých treků. Méně namáhavou možnost, jak se dostat nahoru nabízí místní lanovka. Malebnou scenérii města dotváří množství místní zeleně, parků a zahrad.
Svěže bílá katedrála v Tórshavn je druhým nejstarším existujícím kostelem na Faerských ostrovech. Byla postavena v roce 1788 a od roku 1990 je sídlem faerského biskupa. Stojí hned u historického poloostrova Tinganes a je dominantou této zóny. Nicméně nečekejte žádný kolos, katedrála je menších rozměrů, přesto ale velice oslnivá. Tuto bílou budovu s hodinovou věží zkrátka rozhodně nepřehlídnete. Roku 1865 došlo v kostele k přestavbě, a i v budoucnu byl rozšiřován. V roce 1935 byl chór rozšířen o čtyři metry a postavena nová sakristie. V roce 1968 byl opět chór rozšířen – o kancelář a další vedlejší místnosti. Vlastní loď obsahuje 44 lavic, ochoz pak 14. Na severní stěně lodi je osazen oltářní obraz z roku 1647 s obrazem Poslední večeře. Zvon katedrály byl údajně získán v roce 1708. Pochází z lodi
Kautokeino, které Sámové také nazývají Guovdageaidnu, je malé, avšak velice pozoruhodné město v severním Norsku (region Finnmark). Proslulé je zejména jako centrum sámské kultury, a tak zde snadno proniknete do života a tradic původních obyvatel Skandinávie. Místní domorodci zde například chovají soby a věnují se tradičním řemeslům. Nejlépe sámskou kulturu pochopíte, když navštívíte muzeum Kautokeino Bygdetun nebo galerii nazvanou Juhls Silver Gallery (první stříbrnictví v regionu Finnmark), kde jsou vystaveny jedinečné šperky inspirované tradicemi Sámů a přírodou. Dále lze v Kautokeino provozovat rybaření, pěší turistiku na náhorní plošině Finnmarksvidda nebo „safari“ na sněžných skútrech. A pokud se vyskytnete ve městě kolem dubna, můžete se těšit také na velkolepý Velikonoční festival/ Sámi Easter Festival, během něhož se za doprovodu tradičního sámského zpěvu a jiných hudebních vystoupení pořádají sobí závody nebo Sami Grand Prix.
Mezi unikátní indická místa a památky patří bez pochyb Khajuraho, chrámový komplex z 10-11.století, který znají na celém světě. Indie má desítky krásných chrámů, vzácnějších i významnějších, a právě Khajuraho a pověst o něm se dostala za hranice země díky tomu, že na něm najdete originální a vzrušující reliéfy propletené erotikou a erotickými představami staré Indie. Kdysi zde dokonce stálo až 85 chrámů, ale do dnešních dnů jich zůstalo jen 25. Chrámy vás skutečně zaujmou, a kromě námětů si všimnete i dokonalosti tehdejšího umění, které má cca 1000 let. Nakonec se i tak necháte unést obrázky a uvědomíte si, že se červenáte. Khajuraho má tuto schopnost již několik století! Dnes jsou chrámy pod ochranou UNESCO.
Ruiny Khami se nachází na západním břehu stejnojmenné řeky Khami, asi 10 km západně od města Bulawayo v jižní Zimbabwe. Tato oblast představuje vše, co zbylo z hlavního města jedné z velkých jihoafrických říší prosperujících v letech 1450 až 1650 (království Butua z dynastie Torwa). Oblast s terasovitými kopci kamenných platforem není tak zachovalá jako ruiny Velkého Zimbabwe, je však velice pozoruhodná. Největší ruina se skládá ze tří stupňovitých platforem, které byly domovem krále a jeho rodiny. Návštěvníci si mohou lokalitu prohlédnout prostřednictvím stezek. K dispozici je v místě také menší muzeum provázející historií památky. Od roku 1986 jsou ruiny Khami zapsány jako světové dědictví UNESCO.
Tádžický Khujand je zosobněním neobjeveného a exotického města Střední Asie. Zastavíme se zde v rámci fakultativního výletu z Taškentu a věřte, že to místo má svou atmosféru. Historii zde psali největší jména, a dokonce ho svého času založil Kýros Velký, později se zde zastavil Alexandr a založili nejvýchodnější Alexandrii. Khujand znali Mongolové na svém tažení a dnes je unikátním místem neznámého Tádžikistánu. Leží přímo na březích řeky Sýr Darya a před lety ho dokonce nazývali Leninabad, tedy Leninovo město. I Leninova socha dlouhá léta stála na hlavním náměstí, ale dnes se ukryla na periferii města, kde si ji společně prohlédneme. Khujand zaujme ruinami své starověké pevnosti i muzeem tádžické historie. Nejlákavějším místem je bazar Pandžšanbe, kde budete atrakcí, protože turisty zde téměř vůbec nepotkáte. Exotické obličeje Tádžiků jsou jiné než Uzbeků či Kyrgyzů. Jsou to hrdí lidé, vyprávějící jazykem podobným perštině a zde se s nimi seznámíte. Z náměstí se zvedá Páteční mešita i mauzoleum Masal ad-Dína, a tak si jako suvenýry odnesete i exotické fotografie.
Národní park Kibale v jihozápadní Ugandě je tropický deštný prales, který je domovem mnoha méně či více ohrožených zvířecích druhů. I to je důvodem, proč se tato lokalita stala takřka nedílnou součástí cesty po Ugandě každého turisty. Asi největším lákadlem parku jsou zdejší tlupy šimpanzů. V národním parku Kibale žije asi 1500 jedinců a turisté se zde mohou vydat na tzv. šimpanzí trekking. Park je považován za nejlepší místo ke spatření šimpanzů v celé východní Africe. Kibale je domovem třinácti druhů primátů a mnoha dalších savců. Zkrátka zde však nepřijdou ani milovníci fauny, ke spatření tady jsou například stromy dosahující skoro 60 metrů!
Největší město Rwandy se rozkládá v nadmořské výšce 1560 m n. m. Hlavním městem se stalo v roce 1962 a nyní jeho populace čítá zhruba 1,3 mil. Kigali nabízí nejen zážitky kulturní, ale rovněž gastronomické. Rozhodně si jeho návštěvu během vaší cesty po Rwandě nenechte ujít. Zajít můžete například na zdejší trh Kimironko, který je největším tržištěm ve městě. Nebo pak do Inema Arts Center či do Rwanda Art Museum, které sídlí v bývalém prezidentském paláci. Můžete zde také vidět trosky z prezidentského letadla, které se zřítilo v roce 1994. Dne 6. dubna 1994 bylo poblíž letiště v Kigali sestřeleno armádní letadlo s prezidenty Rwandy a Burundi na palubě. Tato událost byla použita jako záminka pro již předem naplánovanou genocidu Tutsiů. Významným místem je rovněž Kigali Genocide Memorial Centre, které bylo otevřeno v roce 2004 a dokumentuje jedno z temnějších období v historii Rwandy.
Nejvyšší volně stojící hora světa a také nejvyšší hora v Africe – to je Kilimandžáro. Se svými 5 895 metry je výzvou pro mnoho nadšených a třeba i nezkušených horalů. Vylézt na její vrchol Uhuru Peak může dle všeho i dítě nad 10 let nebo senior starší 70 let! Jediné, co člověk potřebuje ke zdolání, je odhodlání, dobrá fyzická kondice a vůle. Samotný výstup na horu trvá přibližně 5 až 9 dní a probíhá s průvodcem. Existuje hned několik tras, které vedou k horolezeckému snu – patří mezi ně Marangu, Shira, Rongai, Northern Circuit, Lemosho, Machame a Umbwe. Samotný výstup na Kilimandžáro je pak velkým zážitkem i z hlediska přírody, neboť projdete hned několika ekologickými zónami, tj. bujným a vlhkým deštným pralesem či alpskou pouští. Závěr u vrcholu je pak vysloveně arktický. Na cestě vás budou krom jiného doprovázet i divoká zvířata – spatřit můžete během turistiky třeba roztomilé opice rodu Colobus. Zajímavost: věděli jste, že Kilimandžáro bývalo kdysi aktivní sopkou? Sopečné kužely vznikly právě erupcí před miliony let a nazývají se Mawenzi, Kibo a Shira. Např. Uhuru Peak je nejvyšší bod kráteru Kibo.
V dalekém severovýchodním cípu Norska se rozkládá malé město Kirkenes, které je od finských či ruských hranic je jen coby kamenem dohodil. Můžete si být tedy jistí, že se zde potkáte se skutečně multikulturním obyvatelstvem. Hlavním lákadlem města je však pro turisty příležitost zažít autentický arktický život, a přitom obdivovat krásy tamější divoké přírody. Velice oblíbenou aktivitou ve městě je například King Crab Safari, které se pojí s plavbou v Barentsově moři a výlovem obrovských i lahodných krabů královských. Vynechat však nemůžete ani pozoruhodnou historii města z doby 2. světové války, kterou si přiblížíte například v bývalém protileteckém krytu/podzemním muzeu Andersgrotta. O kultuře Sámů či válečné době v regionu se dále dozvíte v Muzeu Grenseland. Zimní měsíce v Kirkenes jsou jinak stvořené k jízdám na sněžném skútru, běžkování nebo jízdě se psím spřežením – výjimečný zážitek pak získáte v ledovém hotelu SnowHotel Kirkenes. Léto zase poskytuje skvělé podmínky pro pozorování divoké zvěře (hlavně medvědů, rysů či sobů), pěší turistiku a rybaření.
Nejvýznamnější středověkou památkou celého regionu najdeme na ostrově Streymoy. Je jí Katedrála svatého Magnuse resp. její zřícenina. Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat pouze ruiny, ale jsou zasazeny do zdejší krajiny tak kouzelně, že se coby mávnutím kouzelného proutku takřka ocitnete ve středověku. Období výstavby se odhaduje zhruba na rok 1300. Dříve panovaly mezi výzkumníky dohady, zda katedrála byla vůbec někdy dokončena a využívána ke svým účelům. Dle posledních teorií dokončena byla, nicméně věřícím sloužila jen krátkou dobu.
Kvůli reformaci v roce 1537 došlo ke zrušení faerské diecéze a od té doby katedrála začala chátrat. Ostrovy se staly nezávislou diecézí v roce 1111, ale po zmíněné reformaci byl poslední katolický biskup v roce 1538 popraven. Katolická církev byla obnovena poté až v roce 1931 jako součást biskupství v Kodani. Státní církví je protestantská faerská lidová církev. Katolíků žije na ostrovech jen pár set a jejich centrem se stal kostel Mariukirkjan v Tórshavnu, je to také jediný katolický kostel na celém souostroví.
V nejsevernější části Švédska (region Norrbotten) se nachází fascinující město Kiruna, které je známé svými arktickými scenériemi, dechberoucí polární září, sámskou kulturou či hornickým průmyslem. Turisté do této oblasti míří nejraději v zimních měsících, neboť nabízí nepřeberné možnosti „sněhového“ vyžití – vyzkoušet si můžete třeba snowboarding, jízdu se psím spřežením či jízdu na sněžném skútru. V létě si pak užijete neodolatelné pohledy na tzv. půlnoční slunce, což je jev, při němž ani o půlnoci slunce nezapadá za obzor. Mezi další oblíbené aktivity v Kiruně patří například návštěva dřevěného kostela Kiruna Kyrka nebo prozkoumání největšího podzemního dolu na železnou rudu na světě (LKAB) – v rámci Návštěvnického centra umístěného v nadmořské výšce 540 metrů.
Výjimečné jsou ale i výlety do nedaleké sámské vesnice Jukkasjärvi, která je od Kiruny vzdálená asi jen 15 až 20 minut jízdy automobilem. Zde se nachází světoznámý Ledový hotel (Icehotel) – první hotel na světě, jenž byl postaven z ledu nebo kulturní a turistické centrum Nutti Sámi Siida, kde se více přiblížíte historii či kultuře Sámů.
Město bylo hlavním centrem Království Silla a dnes je domovem významných památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Bývá také označováno za živoucí muzeum korejské historie a kultury. Navštívit zde můžete například Tumuli Gongwon, Bulguksa či Seokguram. Ty, kteří mají blíže spíše k živé přírodě, pak jistě zaujme zdejší hojná růžová tráva Muhlenbergia capillaris a Sakurový festival, který se tady koná každý rok na přelomu března a dubna.
Trojice klášterů řádu Gelukpa v tibetském buddhismu v Lhase a okolí. Založeno byly po vzniku řádu v letech 1416, 1417 a 1419 a začátkem 20. století v nich pobývalo spolu přes 20.000 mnichů. Atmosféra modlitebních místností, kaplí a tajemných zákoutí Vás nadchne.
Možná se nyní ptáte, proč je toto místo nazýváno jako „Klokaní ostrov“. Prsty v tom má jistý Matthew Flinders, který zde v roce 1803 objevil velké množství klokanů. A také dnes zde na tato rozverná, a přesto roztomilá zvířata natrefíte. Proto, pokud máte děti, určitě na ostrov vyrazte – prožijete výjimečná setkání zblízka. A jak se na místo dostat? Přijet můžete buďto trajektem Sealink, přiletět s aerolinkou Qantas anebo absolvovat trasu Southern Ocean Drive.Hned v úvodu vás uvítá nezaměnitelná divoká příroda, dechberoucí scenérie, uvolněný životní styl nebo lahodné jídlo a pití. Vaše první kroky mohou vést například do národního parku Seal Bay Conservation Park, kde spatříte početnou kolonii lachtanů a konec výletu lze završit na kouzelné pláži Vivonne Bay Beach.
Hlavní město Dánska a nejživější město celé Skandinávie. Projdeme se nejdelší pěší zónou v Evropě Strøget, uvidíme množství paláců, Christiansborg, Amalienborg. Fakultativně plavba po kanálech, útulné hospůdky a kavárničky. Dánové jsou nejživější ze severních národů a umí si vychutnat život právě v Kodani. Rádi se přezdívají Italy Severu, aby tím zdůraznili rozdíl mezi sebou a ostatními. Tuborg a Carlsberg, značky, které mluví samy za sebe. Kodaň je město Hansa Christiana Andersena.
Indickou Kolkatu svět kdysi nazýval Kalkata. Je srdcem Bengálska, ale ukrývá v sobě neskutečné dědictví britského impéria a společně s Mumbaii má nejkrásnější sbírku koloniální architektury v Indii. Založil ho Job Charnook, jehož hrobka dodnes leží v nejstarším kostele města. Nejde tu jen o Británii, protože Kolkata je dnes unikátní a fantastické město, které neustále překvapuje i zkušené cestovatele. Rikši tažené pěšáky a lidskou silou, stopy Matky Terezy s její hrobkou, chrám Kalighat, kde dodnes každé ráno obětují této krvelačné bohyni kozu a obrovský památník pro královnu Viktorii, která milovala Indii, ale nikdy ji neviděla na vlastní oči. Věděli jste, že v Kolkatě stojí i socha Lenina a že je po něm pojmenována ulice? Vznešená historie versus tvrdá současnost. Rituály i moderna, to vše Vás čeká.
Koloseum je oválný amfiteátr v centru Říma. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za císaře Tita. Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně. Stavba je symbolem císařského Říma. Je jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcí a stále má úzké vazby k římskokatolické církvi, protože na každý Velký pátek vede papež „Křížovou cestu“ do amfiteátru.
Původně založena na ochranu ohroženého baobabu Adansonia Za, které zde již ale nerostou. Rozlehlé prostředí je však vhodné pro lemury a tak zde založili chov divoce žijících lemurů kata. Ti tady prosperují a populace má nyní zdravý počet jedinců. Tím, že jsou neustále pod kontrolou ochranářů, jsou na přítomnost lidí zvyklí a návštěvníci tak mají jedinečnou možnost se k těmto atraktivním lemurům dostat do bezprostřední blízkosti. Samotná rezervace je zajímavá i dalšími, neméně zajímavými druhy zvířat i rostlin. Rozhodně toto malé komunitní místo, které získalo několik mezinárodních ocenění za přínos k ochraně přírody, stojí za návštěvu.
Za názvem Bukit Lawang se skrývá unikátní místo na prahu sumatriánského pralesa, který v sobě má obrovský tahák. Přesně za ním jsme sem přicestovali i my. Bukit Lawang, oblast řeky Bahorok a národní park Gunung Leuser zapsán v UNESCO je totiž domovem orangutanů. Patří k symbolu Sumatry a během trekku v džungli si rapidně zvýšíme šanci na to, abychom je viděli na vlastní oči. Jen Sumatra a Borneo jsou domovem těchto vysoce inteligentních a vynalézavých živočichů. Na trekku džunglí strávíme přibližně tři hodiny a budeme mít unikátní přírodní zážitek. Přijdou i gibboni nebo makakové.
Hlavním a největším městem provincie Yunnan je právě Kunming, též přezdívaný jako „Město věčného jara“. Tuto přezdívku si zasloužil kvůli své poloze – nachází se totiž v téměř tropickém pásmu, ale nadmořská výška 2 000 metrů tomuto místu dodává mírnější a příjemnější klima. Velmi zajímavá je historie města, která přesahuje více jak 2 400 let. Kunming býval totiž hlavní branou ke slavné „Hedvábné stezce“, která usnadňovala obchodování s Tibetem, Myanmarem, Sichuanem anebo Indií. V dnešní době je toto místo považované za jednu z nejoblíbenějších turistických destinací na jihozápadě Číny. Obdivovat můžete ve městě a jeho okolí třeba: Kamenný les/soubor vápencových útvarů (vzdálen od centra města asi 20 minut), horskou oblast Western Hill s Dračí bránou, jezero Dianchi nebo chrám Yuantong.
Zlatý balvan v 1180 m. n. m, kolísající na skále, celý pokryt zlatými plíšky. Nezapomenutelný západ slunce a jeden z nejmystičtějších zážitků naší cesty. Podle legendy, Golden Rock je posazen na vláknu Buddhova vlasu. Skála a pagoda jsou na vrcholu Mt. Kyaiktiyo. Je to třetí nejdůležitější buddhistické poutní místo v Barmě.
Na řece Dněpr už od 5. století našeho letopočtu stojí hrdé hlavní město Ukrajiny - Kyjev, taktéž označovaný jako "Matka ruských měst". Dodnes se v něm zachovalo nespočet památek, které se mísí s architekturou minulého režimu i nejmodernějšími budovami. Zlaté chrámy a kláštery tyčící se nad mohutným Dněprem, desítky parků plné kaštanů, které se staly symbolem města a jejichž bílo-růžové květy každé jaro zaplaví kyjevské ulice, široké bulváry i zelené kopcovité ulice. Naleznete zde i několik památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO jako například katedrálu sv. Sofie či jeskynní klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra. Mezi další významné památky patří například Zlatá brána z 11. století, katedrála sv. Vladimíra, chrám sv. Ondřeje nebo majestátní socha Matka Vlast. Kyjev krom památek nabízí i bohatý noční život a rušné moderní čtvrti.
Naprostá povinnost pro všechny nadšence do železnice! Nicméně i ostatní budou z této ekvádorské atrakce jistě nadšeni! Dokonale zrenovované vlaky nabídnou turistům překrásné výhledy na okolní Andy. „Ďáblův nos“ je asi nejikoničtějším úsekem ekvádorské železniční sítě.
Nejreprezentativnější úsek odjíždí z Alausí s cílem v městečku Sibambe. Vlak se musí utkat s řadou serpentin, když šplhá na vrchol své 12 km dlouhé trasy.
Kromě úchvatných výhledů je na trase, resp. během zastávky v Sibambe možné spatřit vznešené lamy (nebo se s nimi za poplatek vyfotografovat).
Jezero nacházející se přibližně 100 kilometrů západně od hlavního města Džíbútí je pravděpodobně jedním z nejpozoruhodnějších přírodních jevů v Africe. Toto jezero ležící 155 metrů pod hladinou moře je obklopeno tmavými sopkami, které se nyní nacházejí ve vegetačním klidu. Jedná se o jezero s největším objemem slané vody na světě a je 10x slanější než Mrtvé moře. Letní teploty zde dosahují téměř 60° C a spolu s velmi slanou vodou se stává oblast jezera jednou z nejnehostinnějších na světě. Jezero je zbarveno velkou paletou odstínů. Vedle sebe zde najdeme bělostné solné pláně, mělké tůňky s tyrkysovou vodou a na hladině zbarvené minerály, od světle fialové přes zelenou či hnědou, leží vějíře soli. Většina vody obsažené v jezeře je původem z Rudého moře, odkud prosakuje puklinami a trhlinami.
Lagoa do Fogo je kráterové jezero v stratovulkánu Água de Pau Massif v centru ostrova São Miguel a od roku 1974 je chráněnou oblastí. Nachází se v nadmořské výšce 580 m n. m. a dosahuje hloubky až 30 m. Najdete zde panenskou přírodu a okolí, které hraje všemi odstíny modré a zelené barvy (jezerní voda, zdejší vegetace). Nejhezčí vyhlídka na jezero je pravděpodobně Miradouro da Lagoa do Fogo.
Asi 2 hodiny jízdy od Bogoty v Kolumbii naleznete posvátné kráterové jezero Guatavita (Laguna de Guatavita), které má velký kulturní význam hlavně ve spojitosti s legendou o El Doradu. Ta vznikla zřejmě díky starověkým rituálům prováděným lidmi z kmene Muisca – mýtus praví, že král tohoto kmene se plavil ve středu jezera a nabízel bohům drahé šperky a zlato, proto se do oblasti také začaly vypravovat různé expedice a hledali „město ze zlata“. El Dorado sice nebylo v této oblasti nikdy nalezeno, avšak jezero samotné a jeho blízké okolí nabízí jedinečné výhledy nebo skvělé turistické stezky – ideální je absolvovat výšlap kolem okraje kráteru jezera. Nedaleko jezera Guatavita pak můžete prozkoumat stejnojmenné město s koloniální architekturou a muzeem kultury domorodého kmene Muisca. Objevovat lze ale i různé vodní aktivity u blízké přehrady Tominé – zde je možné plachtit, plavit se na kajaku nebo se jen tak kochat okolní krajinou.
Hlavní město provincie Paňdžáb v Pákistánu. Počátky města Lahore sahají až do starověku. Legenda vypráví, že toto město bylo založeno před 4000 lety knížetem Lavou synem Ramy, hrdinou starého indického eposu Ramájana. Lahore svého největšího rozkvětu dosáhlo za vlády Mughalů. Mughalové vytvořili z Lahore jedno z nejhezčích měst své říše. Důkazem toho jsou například Šalimarské zahrady a Bádišáhova mešita postavená císařem Aurangzébem. V roce 1801 Randžít Sindh Lahore obsadil a vytvořil z něj hlavní město své říše.
Velkolepý Národní park Lake Manyara se skládá z lesů, bažin či pastvin a je chráněnou oblastí v tanzanských regionech Arusha a Manyara. Dvě třetiny parku pokrývá voda a jezero Manyara bývá v některých obdobích „domovem“ až tisíců plameňáků i jiných ptačích druhů. Je to náramná podívaná a ráj pro fotografy. Zpozorovat zde můžete ovšem i velkou populaci slonů, lvů (kteří šplhají po stromech), hrochů a paviánů. Oblíbenými aktivitami jsou v místě tedy safari výlety anebo také kanoistika, pozorování ptáků a cyklistika.
Lalibela leží v horách v severoetiopském regionu Amhara, asi 350 kilometrů od metropole Addis Abeby. Toto dnes téměř 15 tisícové město bylo založeno pod názvem Roha jako náhrada za zničený Jeruzalém. Ve 12. století již byla Roha královským městem dynastie Zagwe. Toto období, kdy království vládl král Lalibela, je považováno za zlatý věk města. Proto bylo město Roha nakonec po smrti krále po něm přejmenováno. Královo jméno Lalibela znamená údajně “Ten, jehož vládcovské postavení uznávají včely” - poté, co se narodil se totiž v blízkosti jeho kolébky objevil roj včel. Během 12. a 13. století bylo v Lalibele vystavěno několik kostelů a dalších staveb, které nesou zajímavé názvy, jako Řeka Jordán, Adamův hrob či Boží muka, což jen potvrzuje teorii, že Lalibela měla nahradit svaté město Jeruzalém. Vzhledem k tomu, že se od sebe jednotlivé kostely architektonicky dosti liší, vědci se domnívají, že musely vzniknout ve větším časovém rozpětí než jen za období vlády krále Lalibely. Dodnes najdeme v Lalibele celkem 13 kamenných kostelů, které byly vystavěny poměrně blízko u sebe. Na pohled je nejzajímavější kostel svatého Jiří, který byl vytesán ze skály. Ovšem ne z jejího boku, jak bylo běžné, ale z jejího vrcholu. Je tedy zasazen do terénu tak, že se jeho střecha nachází v úrovni země. Pokud se tedy chcete ke kostelu dostat, musíte vyšplhat na vrchol skály a teprve odtud spatříte pod sebou křížový tvar kostela. Ostatní kostely už takto impozantní přístup nemají. Největším lalibelským kostelem je Medhane Alem (Spasitel světa), jehož hlavní loď dosahuje úctyhodných rozměrů 33 x 23 metrů. Kamennou střechu uvnitř kostela podpírají vytesané kamenné sloupy. Kostel Medhane Alem spíše, než etiopské kostely připomíná kostely řecké. Ve všech kostelech v Lalibele si můžete prohlédnout svaté obrázky, někde nechybí ani bohatě zdobené schránky připomínající oltáře. Uvnitř těchto schránek jsou dřevěné či kamenné symboly představující Mojžíšovy desky s desaterem. Každý z lalibelských kostelů je jedinečným dílem.
Jedná se o skupinu jeskyní a skalních převisů s prehistorickými malbami. Malby, jejichž vznik se klade do 9. až 3. tisíciletí př. n. l., objevili francouzští archeologové až roku 2002. Malby zobrazují zejména krávy, ozdobené k nějakému rituálu, slavnostně oblečené lidi, ale také psy a žirafu. Ačkoli jsou silně stylizované, vrhají nové světlo na počátky zemědělství a domestikace zvířat v této části Afriky. Jsou považovány za nejstarší a nejlépe zachované svého druhu v Africkém rohu.
Le Morne Brabant je majestátní čedičová hora, jejíž vrchol sahá až k 556 metrům nad mořem. Pro ostrovany má velký význam a zapsána je krom jiného i ve světovém dědictví UNESCO. S horou se však pojí i nepříliš pozitivní minulost související s otroctvím. Kdysi dávno totiž poskytovala úkryt pro řadu otroků. Každého návštěvníka a nadšence do pěší turistiky pak jednoznačně osloví působivá 3,5kilometrová stezka Le Morne Brabant vedoucí bujnou vegetací s převahou exotických rostlin. Samotná túra může trvat 3 až 4 hodiny – doporučuje se ji absolvovat s průvodcem (díky tomu se dostanete i k druhé části hory, která není běžně dostupná).
Mezi nejdostupnější ledovce na světě patří právě Fox a Franz Josef, které najdete na Jižním ostrově Nového Zélandu. Jsou ostatně hlavními turistickými atrakcemi v Národním parku Westland Tai Poutini. Na místo se dostanete jedině prostřednictvím túry s průvodcem, která vede do zamrzlé krajiny s obřími ledovými jeskyněmi i k řadě horských jezírek. Milovníci létání pak mohou vsadit na vyhlídkový let z helikoptéry nebo hydroplánu.
Bývalé centrum království Ladakh, ve státě Džammú a Kašmír v Indii. Hlavní dominantou města jsou ruiny královského paláce, dřívějšího sídla královské rodiny v Ladakhu, částečné podobného paláci Potála v Lhase. Leh se nachází v údolí řeky Indus mezi Ladackým a Zanskarským hřbetem (obě pohoří mají nejvyšší vrcholy přes 6000 m vysoké) v nadmořské výšce okolo 3600 m. Leh je spojen 434 km dlouhou vysokohorskou silnicí s Šrínagarem na západě a 473 km dlouhou silnicí s Manali na jihu. Silnice vedou přes několik vysokých sedel (až 5300 m), které jsou v zimě zavalené sněhem a neprůjezdné.
O Lešanském Velkém Buddhovi hovoří slavné čínské přísloví takto: „Hora je Buddha a Buddha je hora.“ Tuto jednasedmdesát metrů vysokou sochu (vytesanou do kamenného útesu) najdete na východ od města Leshan v provincii Sichuan. Konkrétně se nachází na soutoku řek Min, Qingyi a Dadu. V roce 1996 byla pro svou unikátnost zařazena do světového dědictví UNESCO. Počátky výroby sochy se datují do roku 713 (za dynastie Tang) a má se za to, že kompletní Lešanský Velký Buddha spatřil světlo světa až po dalších 90 letech tesání, tedy v roce 803. Iniciátorem celého projektu býval dle všeho mnich jménem Hai Tong, který chtěl ochránit pomocí sochy lidi před „vodním duchem“, jemuž se přisuzovaly četné nehody lodí. Zajímavostí pak je, že socha byla před rokem 1963 téměř zničena povětrnostními vlivy, avšak čínská vláda ji nechala opravit.
Levada dos Balcões nebo také Vereda dos Balcões a PR11 je velice oblíbená turistická trasa na Madeiře, kterou vyhledávají především zapálení fotografové, milovníci přírody a nadšenci do pěší turistiky. Zahájit ji můžete z oblasti Ribeiro Frio, odkud vede podél levady Serra do Faial až k cíli, jímž je vyhlídka Balcões – z té získáte bezkonkurenčně krásné výhledy na údolí Ribeira da Metade či okolní horské vrcholky. Za dobrého počasí je odsud možné dohlédnout na nejvyšší hory ostrova, jako jsou například Pico do Areeiro a Pico Ruivo. Z vyhlídkového místa lze také sledovat místní ptáky, z nichž nejvýznamnější jsou pěnkavy madeirské nebo káňata lesní. Na cestu se můžete vydat klidně i s dětmi, protože je snadná a pouze tříkilometrová (tam a zpět). Během svého dobrodružného putování se pak nezapomeňte pokochat také zelenajícím se vavřínovým pralesem Laurisilva (UNESCO), jenž tuto stezku obklopuje a je domovem fascinujících zvířat i rostlin.
Lhasa - hlavní město Tibetu a magické místo přitahující návštěvníky z celého světa. Lhasa se mění, ale ve starém městě se zastavil čas. I Vy budete mít možnost dýchat atmosféru posvátného okruhu Barkor, přidat se ke starým poutníkům, točícím své modlitební mlýnky, smlouvat na trhu s exotickými suvenýry a poznat jedno z nejexotičtějších míst Asie. Srdcem města je chrám Jokhang s nejsvětější podobou Buddhy v celém Tibetu, která je stará 1400 let. Chrám založil 33. král dynastie Yarlung Songtsen Gampo pro podobiznu Buddhy, kterou mu přinesla jeho nepálská manželka Bhrikuti.
Staré město Lijiang najdete na jihozápadě provincie Yunnan – posazené je do překrásné krajiny mezi řekou a horami (nikdy kolem něj nebyly vystavěny hradby). Pro zachovalou a pozoruhodnou architekturu je také zapsané v UNESCO. Obdivovat zde můžete dokonce starodávný systém zásobování vodou, který je dodnes efektivní a funkční. Na tomto místě na vás zcela jistě dýchne duch dávné doby – necháte se okouzlit kamennými mosty křižujícími malé potůčky, kanály protékajícími městem, starými dřevěnými budovami lemujícími dlážděné uličky anebo místní menšinou Naxi? Nudit se tu určitě nebudete – Lijiang totiž žije ve velmi aktivním tempu. Hlavními lákadly v okolí města jsou pak tyto oblasti: Soutěska skákajícího tygra (Tiger Leaping Gorge) anebo Sněžná hora nefritového draka (Jade Dragon Snow Mountain). Opomenout byste ale v oblasti neměli ani Dongba Museum (zde se dozvíte více informací o starověké kultuře Naxi), Black Dragon Pool Park, jezero Lashi, jezero Lugu, vesnici Baisha nebo starobylé město Shuhe.
Největší město na Špicberkách, patřících Norsku. Je to nejseverněji položené město na světě, kde žije okolo 2 144 obyvatel. Bývalé hornické městečko se může pochlubit i tím, že má nejsevernější banku, nemocnici, mateřskou školu, knihovnu, noční klub, hospodu, školu, supermarket, mezinárodní letiště a cestovní kancelář na světě. Longyearbyen leží na 78. rovnoběžce. Půda je zde zcela promrzlá, což má jeden zajímavý důsledek. Nikdo zde nesmí být pohřben. Domy musí být postaveny na sloupech a ve městě se nesmí chovat kočky. Možná vůbec nejdůležitějším specifikem Longyearbyenu je, že třetinu roku je ponořen ve tmě. Polární noc trvá skoro tři měsíce a končí 8. března. Ten den se ve městě slaví Solfestuka, festival slunce, kdy místní vítají příchod světla a konec tmy.
Národní park Lower Zambezi, který byl založený v roce 1983, se rozkládá na ploše 4 092 km² podél severozápadního břehu řeky Zambezi. Je to ideální místo pro všechny milovníky přírody a vyhlášené místo pro pozorování divoké zvěře. Můžete se zde také projet v kánoi po řece Zambezi a sledovat zvěř zase z jiné perspektivy. Potkáte zde například slony, hrochy, lvy, levharty, buvoly, psy hyenové a více než 400 ptačích druhů.
Luang Prabang je příjemné koloniální město v severním Laosu, v provincii se stejným názvem. Jeho historické jádro je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Luang Prabang leží v nadmořské výšce 700 metrů nad mořem, na levém břehu Mekongu, při jeho soutoku s řekou Nam Khan, přibližně 425 kilometrů severně od hlavního města Laosu Vientiane. Město je střediskem obchodu s rýží, kaučukem a teakovým dřevem. Město je nádherně situované mezi horami s množstvím zajímavých buddhistických chrámů a proslulé je i jedním z nejznámějších nočních trhů. Odkazem Francouzů ve městě je výborná kuchyně a skvělé francouzské bagety, které byste zde rozhodně nečekali.
I pokud nejste stoupencem buddhismu, určitě byste měli do Lumbini při toulkách po Nepálu zavítat. A to zejména pro jeho silné genius loci. Lumbini je opravdu slavné svaté poutní místo, v roce 623 př. n. l. se zde měl narodit Buddha. Je to jedna z nejznámějších turistických destinací v Nepálu, návštěva slavného chrámu Maya Devi, který se nachází uprostřed velkého parku plného jezer a klášterů, vás jistě ohromí. Od roku 1997 figuruje Lumbini na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Lund patří rozhodně k nejhezčím a nejzajímavějším městům Švédska. Leží v jihozápadní části kraje Skåne, který až do 17. století patřil k Dánsku. Město bylo založeno kolem roku 990 a po mnoho následujících staletí platilo v rámci Skandinávie za důležité obchodní i náboženské centrum. Roku 1666 byla v Lundu založena univerzita, jedna z největších ve Skandinávii a druhá nejstarší ve Švédsku. K nejvýznamnějším pamětihodnostem patří románská katedrála v centru města (Lunds domkyrka). Katedrála se honosí dvěma věžemi vysokými 55 metrů a středověkým orlojem, zkonstruovaným pravděpodobně mezi lety 1422-1425, který se nachází uvnitř katedrály. Vedle katedrály se rozkládá park Lundagård, těsně spjatý s dějinami města i současným studentským životem. Na něj navazuje univerzitní náměstí Universitetsplatsen s honosnou univerzitní budovou ze sedmdesátých let 19. století.
Hlavní a největší město Zambie se může pochlubit populací 3,2 milionu a nadmořskou výškou 1280 m n. m. Je to jedno z nejrychleji se rozvíjejících měst v jižní části afrického kontinentu. Lusaka je kulturním, administrativním i obchodním uzlem země. V roce 1935 se stala hlavním městem Severní Rhodesie, vždy byla v popředí snah o nezávislost. V roce 1964 se stala konečně metropolí Zambie. Kromě nákupů, návštěv vyhlášených nedělních trhů či ochutnávání zambijské kuchyně v příjemných restauracích, můžete v Lusace a jejím okolí rovněž zavítat do Kalimba Reptile Park, Namwane Art Gallery či Lusaka National Park.
Návštěva Funchalu by určitě nebyla kompletní bez prohlídky místní botanické zahrady. Tu si zamilují vaše oči, ale stejně tak i váš nos. Mísení se vůně všech zdejších aromatických rostlin vytváří neopakovatelný nádech. Dvé brány otevřela zahrada veřejnosti v roce 1960 a od té doby je zastávkou většiny turistů, kteří na ostrov zavítají. Najdeme zde velké množství druhů rostlin, keřů, stromů, je zde speciální zóna s orchidejemi, návštěvníci si mohou však také užít krásné vyhlídky na město. V botanické zahradě Madeira se nachází více než 2000 exotických rostlin ze všech kontinentů, z nichž některé jsou v místech svého původu ohroženy. Vzhledem ke stále větší hrozbě ztráty biologické rozmanitosti po celém světě má toto místo také výzkumnou a ochrannou funkci s cílem zachování ohrožených druhů ze světa flory.
Jedno z nejstarších míst v celé jižní Asii. Už staří Řekové o něm věděli a nazývali jej Athény východu. Právě jeho perly, hedvábí a koření kdysi vyčerpali římskou pokladnu. Dnes město žije jednoznačně chrámovým životem. Jeho obrovský téměř stověžatý chrám Mínakší-Sundaréšwara je snad nejživějším náboženským místem jižní Indie. Každý den jeho bránami projde 15 000 věřících.
Malé pobřežní městečko, roztroušené kolem skupin, či jednotlivě stojících obrovských balvanů. Právě ty mu dávají jeho jedinečné kouzlo. Od rána do večera se jím rozléhá zvuk tesařských dlát – toto je, co tu lidé dělají od nepaměti. Sochařské muzeum a galerie. Jedněmi z prvních návštěvníků-zákazníků byly i staří Číňané, kteří si sem už v 5. století chodili vybírat zručné pallavské umělce. Ano, všechny ty do balvanů tesané chrámy a scény zřejmě nikdy nesloužily k uctívání, ale jako výkladní skříně!
Pěší túra k majáku Kallur je pro návštěvníky Faerský ostrovů takřka povinností. Byl postaven v roce 1927 na nejsevernějším cípu ostrova Kalsoy jménem Kallurin. Cesta k němu je středně náročná a rozhodně stojí za to!Trasa začíná ve vesnici Trøllanes a každý směr trvá zhruba 1 hodinu. Z Kallurinu se vám mj. naskytne překrásný výhled na ostrovy Eysturoy a Streymoy a stejně tak na skalní útvary zasazené v Atlantiku jménem Risin a Kellingin. A jako bonus vám nad hlavami budou kroužit vodní ptáci. Ti jediní spolu s mořskými vlnami narušují zdejší nebeské ticho. Na ostrov Kalsoy se dostanete malým trajektem z Klaksvíku, cesta trajektem trvá 20 minut. Když se dostanete na Kalsoy, musíte zamířit úplně na sever. Po průjezdu čtyřmi tunely se dostanete do vesnice Trøllanes.
Národní park Makgadikgadi Pans je fascinující a jedinečná oblast nacházející se v severovýchodní Botswaně, která představuje pozůstatek jednoho z největších jezer na světě – jezera Makgadikgadi. Toto rozlehlé a převážně suché území se skládá z obrovských solných pánví, travnatých savan a malých močálů, což vytváří dramatické kontrasty v krajině. Park pokrývá přibližně 12 000 km² a nabízí jedinečné přírodní scenérie a bohatou biodiverzitu
Jednou z hlavních atrakcí parku je možnost pozorovat velké množství divoké zvěře, včetně slonů, zeber, antilop a gepardů. Během období dešťů (od listopadu do března) se do parku stahují také stovky ptáků a vznikají nádherné scenérie, když se močály zaplní vodou. Makgadikgadi Pans je rovněž známý svou jedinečnou geologií a původem, který sahá až do doby, kdy byla oblast pokryta vodou, což dokazuje přítomnost fosilních zbytků a dalších přírodních jevů.
Malé ostrovy roztroušené v bělostných lagunách, bílý písek, bílé mušle, kokosové palmy, tropická příroda, barevné korály, obrovské množství rybiček, želvy, rejnoci, šnorchlování, potápění, rybaření, kitesurfing, katamarány, vodní skútry nebo absolutní nic nedělání a jen užívání si ráje. Zahrajte si například tradičnímaledivskou hru bai bala nebo wadhemum. A samozřejmě gurmánské zážitky celého světa – ochutnejte například typycké raa, kvalitní servis, luxusní ubytování, dokonalý odpočinek po poznávací části zájezdu na Srí Lance. Vřele doporučujeme
V roce 1498 zde na své cestě do Indie přistál Vasco de Gama. Tuto událost připomíná bílý sloup na skalisku nedaleko mola, portugalský hřbitov a malý kostelík. Před Portugalci zde už v 9. století existovala rybářská vesnice. Během 14. století se z Malindi již stalo důležité obchodní centrum východoafrického pobřeží, které v té době svádělo boj s Mombasou o pozici hlavního přístavu v oblasti. Zajímavostí je, že na začátku 15. století zde připlulo také čínské loďstvo Čeng Chea. Ve Starém městě se zachovalo mnoho památkově cenných domů, včetně mešity a paláce na pobřeží. Jižně od města leží zbytky města Gedi. Dnes však turisty lákají nádherné prosluněné pláže. Malindi je oblíbeným místem milovníků průzračného moře, afrického slunce a vodních sportů. Největším lákadlem turistů jsou překrásné korálové útesy v mořských národních parcích Malindi a Watamu.
Malmö, třetí největší švédské město, leží v nejjižnějším cípu země. Je známé jako město parků, kromě zeleně tu ale najdete i světoznámé moderní stavby, historické památky a živou plážovou kulturu – to vše na jednom místě. Vzkvétající Malmö se už odpoutalo od své průmyslové minulosti a vyrostlo v moderní město s bohatým kulturním děním, které jde s dobou a má co nabídnout. Nejstarší část Malmö byla vystavěna v letech 1300-1600 a dodnes tady jsou k vidění dánskou architekturou inspirované dvoupatrové městské domy. Citadela Malmöhus pochází z 15. století a je nejstarším rezidenčním zámkem celé Skandinávie. Nejstarší stavbou celého města je kostel Sankt Petri z počátku 14. století, tou nejvyšší pak 190 metrů vysoký neo-funkcionalistický mrakodrap Turning Torso.
Toto poslední královské hlavní město bylo založeno teprve před 150 lety, dnes je druhým největším městem v zemi. Město se považuje za centrum barmské kultury. Žádný turista jistě nemůže vynechat návštěvu starého královského města obehnaného vodním příkopem a hradbami se strážními pagodami. Druhou hlavní pamětihodností je Mandalay Hill, vyhledávaný je jednak pro svou krásnou vyhlídkou, jednak pro množství chrámů, z nichž některé skrývají unikátní knihy tesané do kamene. Shwenandaw Monastery je také jedním z chrámů, které v Manadalay určitě stojí za návštěvu, především díky svým slavným dřevořezbám. Nejvýznamnějším chrámem je však Mahamuni Paya, kde se nachází i čtyři metry vysoká zlatá socha Budhy, na kterou jsou neustále přidávány další a další zlaté plátky.
Nachází se zde i nejznámější týkový most.
I ti, kteří o víně nevědí hodně jistě zaregistrovali tento název. Místo, kde se nacházejí proslulé vinohrady, odkud pochází více značek. Hlavní sortou je Savignon Blanc, kterým se Nový Zéland dostal na vinnou mapu světa.
Turkmenské město Mary na okraji pouště Karakum je dnes klidným městečkem, hlavním městem stejnojmenné provincie, ale ukrývá v sobě kouzlo nepoznaného Turkmenistánu. Přímo na hlavním náměstí objevíte zlatou sochu prvního prezidenta. Okázalou, mramorovou mešitu, ale i dokonalé divadlo, knihovnu či Duchovní palác. Vše v moderním, turkmenském stylu "Zlatého věku". Městem protéká říčka Murgab a dnes žije ve svém pomalém tempu.
Nejvyšší neaktivní štítová sopka ležící na ostrově Big Island v Tichém oceánu a zároveň je nejvyšší horou celých Havajských ostrovů. Nad hladinou oceánu ční do výšky 4205 m, ale i s podvodní částí je vysoká 10 205 m, což z ní činí na Zemi nejvyšší horu, nicméně podmořská část se do měření velehor nepočítá, takže prvenství Mount Everestu neohrozí.
Medellín je hlavním městem oblasti Antioquia a je zasazeno mezi hory a řeku Medellín. Je to druhé největší kolumbijské město, jeho populace včetně metropolitní oblasti čítá zhruba 4,1 mil. obyvatel. Město mělo pověst jako centrum kolumbijské narkomafie a je úzce spjato s nechvalně proslulým Pablem Escobarem, nicméně toto se již dávno změnilo a město zažívá po všech stránkách pokrok. Kromě revitalizace města a snížená kriminality na možné minimum, je Medellín také pyšný na svou dokonalou síť veřejné hromadné dopravy, ve které figuruje mj. metro a dále pak i lanovky, za zmínku stojí i sytém místních eskalátorů. Změnu lze pozorovat např. ve čtvrti Comuna 13, která byla extrémně nebezpečnou lokalitou a dnes je to jedno z nebezpečnějších a nejpopulárnějších míst v celém Medellínu.
Medellín byl v roce 2013 dokonce uznán jako nejinovativnější město světa, ocenění je udělované časopisem Wall Street Journal a Citibank. WSJ a Citi se spojily s Urban Land Institute (ULI), aby vybíraly mezi dvěma stovkami měst.
Každoročně se ve městě koná květinový festival Feria de las Flores.
Mekong je největší řekou jihovýchodní Asie. Matka řeka, tak se jeho název překládá, je dlouhá 4350 km. Z Tibetské náhorní plošiny přechází z Číny přes Myanmar, tzv. horní Mekong, dále přes Laos, Kambodžu - dolní Mekong. Ročně z Mekongu vyloví rybáři 1,3 miliardy tun ryb, což je 4x větší úlovek než v Severním moři. Je zde zaznamenáno více než 1300 druhů ryb, mimo jiné zde lze spatřit delfína irawádskeho. Na březích řeky žije více než 800 druhů hadů, 430 druhů savců, a nad Mekongem létá více než 1200 druhů ptactva. Matka řeka protéká etnicky velmi diverzifikovaným územím. V jejím povodí žije obyvatelstvo, které můžeme začlenit do více než 100 odlišných etnik. Povodí řeky se zapojilo do ekologického projektu "Interceptors". Jde o stroj na solární pohon, jehož úkolem je
Melbourne, hlavní město státu Victoria, je druhým největším městem na australském kontinentě. Počet obyvatel je přibližně 4,7 milionu, a nejen díky tomu se o Melbourne říká, že je to město plné života a zážitků. Přízvisek má však metropole mnohem více, zásluhou mnoha parků a zahrad je označováno jako „australské zahradní město.“ Některé ze zahrad jako Carlton jsou dokonce zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Královská výstavní budova a zahrady Carlton spadají mezi nejznámější a nejoblíbenější památky v Melbourne. Obě místa jsou zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Výstavní budova vznikla ve druhé polovině 19. století a demonstruje a zároveň dodnes připomíná rozkvět výstavního hnutí na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o úchvatný sál kopírující architektonické prvky výstavních budov po celém světě vystavěné ve stejné časové periodě. Budova má křížový půdorys, kopuli a portálové vstupy. Součástí její prezentace jsou zahrady Carlton, které mají 26 ha. Queen Victoria Market je největším trhem v celém Melbourne. Pokud máte rádi atmosféru pouličních trhů, kde každý stánek nabízí originální a zajímavé pochutiny, nebo suvenýry, oblečení a spoustu dalšího, toto místo byste při poznávání nové kultury neměli vynechat. Federation Square (známé jako Fed náměstí) je kulturní centrum města soustředěné kolem dvou hlavních veřejných prostranství, St. Paul Court a The Square. Je to ve státě Victoria druhá nejvíce populární turistická atrakce.
Meroe má jméno, které sem přitahuje dobrodruhy už více než 150 let. Ruiny někdejšího města zdobí chrámy, Meroe to jsou především pyramidy, a tak si je dokonale užijete. Je jich tu několik desítek, uvádí se dokonce, že jsou tu dvě stovky, ale některé jen v základech. Proč tak mnoho? Ono je to jednoduchá odpověď, protože zatímco ve starověkém Egyptě byla pyramida okázalá hrobka krále, tak tu jsme poskočily v dějinách do cca 3-2 století př.Kr. (Ačkoliv některé jsou starší) a v té době zde v Meroe byla hrobka módou a každý kdo na to měl, mohl si pyramidu nechal postavit, a proto zde nemáme jen krále, královny či královské děti, ale pyramidu mohl mít bohatý aristokrat, obchodník, úředník a každý kdo se tak rozhodl. Samozřejmě zde na hlavní nekropole je to o královské rodině, ale Meroe je obrovské.
Miami je největším městem v jihovýchodní části slunné Floridy. Proslulou South Beach obklopenou pulzujícími nočními podniky si zamilujete. Slunce, jemný bílý písek, oceán, koktejly, hudba, tanec – to je ta pravá dovolená. Učaruje Vám zdejší největší sbírka architektury art deco na světě, jež je tvořena budovami z let 1923 – 1943. Nezapomeneme na procházku po downtownu s největší koncentrací mezinárodních bank v USA.
Každou zimu se Michoacán stává dočasným domovem pro tisíce obřích motýlů monarchů stěhovavých. Srdce milovníků pestrobarevného okřídleného hmyzu jistě zaplesá, protože spatřit jednoho monarchu, který může mít rozpětí křídel až 10 cm, je velký zážitek. Natož pak, když jsou všude kolem! Nicméně motýli nejsou jediným lákadlem Michoacánu. Tento stát Mexika nadchne také pestrou gastronomickou scénou a stejně tak zde velice bujaře slaveným svátkem Dia de los Muertos. Pokud i to vás nechává chladnými, pak výlet k jedné z nejmladších sopek světa Paricutín už zcela jistě ne!
Fjord nacházející se na jihozápadu novozélandského Jižního ostrova. Fjord je součástí národního parku Fiordland. Tento národní park patří do přírodní rezervace Te Wahipounamu, která je zapsaná na seznamu světového dědictví. Svůj název dostal Milford Sound podle města Milford Haven v britském Walesu. Na pobřeží Milford Soundu končí turistická trasa Milford Track.
Na sever od Mandalaje se nachází Mingun, do nějž se lze dopravit. Jde v podstatě o vesnici, kde je však soustředěno hned několik zajímavých pamětihodností. Je jí především Minkun paja, obří cihlová stúpa čtvercového půdorysu o stranách 72 m dlouhých. Král Bhoutobhuya (Bodawpaya), který ji na konci 18. století dal stavět, jí původně chtěl dopřát výšku 150 m, nakonec však bylo postavena jen do třetinové výšky, nicméně i tak je monumentální. V r. 1838 poškodilo stúpu zemětřesení, takže je prasklá. Další atrakcí je 4 metry vysoký minkunský zvon z počátku 19. století, který se považuje za největší celý zvon na světě vůbec.
Miradouro Ninho da Manta, často přezdívané jako „Orlí hnízdo“, je jedno z nejlepších vyhlídkových míst na ostrově Madeira. K nalezení je poblíž vrcholu Pico do Arieiro a svým návštěvníkům nabízí dokonalý panoramatický výhled na okolní horskou krajinu, ostrov São Roque do Faial anebo údolí Fajã da Nogueira. Při příznivém počasí je také možné z vyhlídky spatřit tzv. „oblačné moře“, díky němuž budete mít pocit, že létáte. Fascinující jsou však z místa i východy a západy slunce anebo pozorování ohrožených buřňáků madeirských, kteří ve zdejší přírodě hnízdí. Zastavit se na vyhlídce Miradouro Ninho da Manta můžete třeba během túry z Pico do Arieiro na nejvyšší vrchol Madeiry známý jako Pico Ruivo nebo k ní lze dojít i z nedalekého parkoviště – cesta trvá pěšky asi 10 minut.
Modré hory jsou pohořím nacházejícím se 100 km západně od Sydney, pro které jsou charakteristické mohutné pískovcové útesy, vodopády, potoky, soutěsky, propasti a kaňony. Modré hory byly pojmenovány podle charakteristického modrého oparu, do něhož jsou téměř neustále zahaleny. Tento opar vzniká vypařováním olejů z listů eukalyptu. Modré hory tak kromě spousty přírodních krás lákají i na svěží provoněný vzduch. Vyskytuje se tu nepřeberné množství volně žijících ptáků, od papoušků přes bílé kakadu po ledňáky a lyrochvostovité. Koaly, které se živí specifickým typem eukalyptů, jež byly v minulosti hojně vykáceny, se bohužel aktuálně objevují na seznamu ohrožených druhů, ale stále je možné nalézt je volně na severu Modrých hor. V určitých částech hor můžete natrefit také na klokany, vačice a nejrůznější druhy hadů a ještěrek, typická je tilikva australská.
Monte Palace Tropical Gardens - mezi nejvýznamnější zahrady patří vavříny z ekosystému Laurissilva na Madeiře zapsaného na seznamu UNESCO; sbírka ceněných cykasů a orchidejí; zahrady inspirované Japonskem a Čínou; rybníky domov koi kaprů a labutí; a kolekce tradičních portugalských dlaždic. Muzeum Monte Palace vystavuje sbírky věnované zimbabwským sochám, drahokamům a minerálům. Tropické zahrady Monte Palace jsou součástí mnoha tras Madeiry, včetně prohlídek okolí Monte, které obvykle zahrnují místní zajímavosti, jako je kostel Panny Marie z Monte z 18. století (Igreja de Nossa Senhora do Monte), jeden z nejvýznamnějších poutních míst ostrova.
Montreal je druhé největší město v Kanadě po Torontu a největší město provincie Quebec. Nachází se na jihozápadě Quebecu, asi 270 km jihozápadně od města Quebec a 190 km východně od města Ottawa. Město leží na Montrealském ostrově, na soutoku řek Ottawa a řeky svatého Vavřince. Vítejte ve Francii na trošku jiný způsob! Město vyhrává ankety o nejkrásnější město na život. Prohlédneme si město z výhledu z kopce Mount Royal, navštívíme katedrálu Notre Dame, možná uvidíme i filmaře v akci. Místo jediných letních olympijských her Kanady a sídlo největšího kostela v Kanadě. Montreal nám však určitě nabídne ještě více!
Rezervace zvířat Moremi leží v srdci delty Okavango v Botswaně a představuje jedno z nejvýznamnějších chráněných území v Africe. Rezervace byla založena roku 1963 jako jedna z prvních chráněných oblastí v Africe a svůj název získala po náčelníkovi, který se jmenoval Moremi III. a působil v kmenu Batawana. Moremi se dále rozprostírá na ploše přibližně 4 871 km² a je známá svou ohromující biodiverzitou – zahrnuje více než 500 druhů ptáků a mnoho savců, včetně slonů, lvů, leopardů, nosorožců a dalších. Jednou z hlavních atrakcí rezervace je však její rozmanitý terén, jenž tvoří mokřady, savany, lesy a laguny. Tato různorodost prostředí umožňuje návštěvníkům pozorovat široké spektrum zvířat v jejich přirozeném prostředí. Moremi je krom jiného domovem mnoha místních komunit, které žijí v souladu s přírodou a aktivně se podílejí na ochraně této jedinečné oblasti.
Ve středním Vietnamu, několik kilometrů od města Danang, leží Mramorové hory (Ngu Hanh Son), které tvoří pět skalnatých vrcholků nazvaných podle jednotlivých přírodních elementů: Thuy Son (voda), Tho Son (země), Hoa Son (oheň), Moc Son (dřevo), Kim Son (kov či zlato). Nejvýznamnějším z nich je 107 m vysoký Thuy Son s několika svatyněmi. Lidé z kultury Čam se sem přicházeli modlit k hinduistickým božstvům a následně v místních jeskyních postavili buddhistické oltáře. Místo se stalo cílem náboženských poutí a přitáhlo pozornost tehdejšího vládce dynastie Nguyen. Jak již napovídá název hor, těžba a zpracování mramoru zde má dlouhou historii. Na stavbu Ho Či Minova mauzolea v Hanoji byl použit mramor právě odtud.
Murchison Falls je největším národním parkem Ugandy a domovem mnoha fascinujících zvířat. Je také nejstarším safari parkem v zemi. V parku můžete spatřit rovněž impozantní vodopády Murchison, které jsou zároveň největšími kaskádami na řece Victoria Nile (Viktoriin Nil/Bílý Nil). Bývají označovány jako jedny z nejmohutnějších vodopádů na světě!
Mezi stálé návštěvníky nilských břehů patří sloni, žirafy a buvoli, hroši či krokodýli. Divoká zvěř je zde opravdu velice rozmanitá a místo patří mezi nejlepší destinace v zemi k jejímu pozorování.
Národní park Murchison Falls okouzlil i osobnosti jako byl například Winston Churchill, Theodore Roosevelt, Ernest Hemingway a mnoho britských panovníků.
Pro mnohé návštěvníky je hlavním cílem návštěvy oblasti Murchison Falls plavba po Bílém Nilu, odkud lze pořídit jedinečné fotografie zuřících kaskád. Navíc, pokud ji podniknete při západu slunce, je velice romantická. Zde stoprocentně platí, že i cesta je cíl, a proto během plavby můžete zažít stejně dechberoucí momenty jako cíli, tj. v blízkosti vodopádů. Cestou lze totiž obdivovat stáda hrochů, krokodýly či na břehu bohatou zeleň, kde se skrývá barevné ptactvo.
Nicméně na výběr je také plavba po klidné deltě Albertova jezera, kde můžete pozorovat jedinečného – prehistoricky vyhlížejícího – ptáka člunozobce afrického.
To jsou názvy kmenů jižní́ Etiopie, které patří k nejexotičtějším kmenů světa. V okolí́ řeky Omo se dají zažít nevídané věci! Kmeny stále žijí tradičním způsobem života – chodí nazí, nebo stroze oblečení do zvířecích kůží, ručně melou moukou. Muži se starají o dobytek a ženy o děti a oheň. Ženy z kmenů Surmi a Mursi nosí hliněné labrety (piercing, destičky) v ústech, aby se zkrášlily. Čím vyzdobenější labreta, tím větší šance dostat od ženicha více krav. Muži se zkrášlují jizvami. Každý kmen má vlastní rituál, jak se z chlapce stává muž, nejznámější je přeskakování býků.
Skalnatý výběžek na atlantickém pobřeží Jižní Afriky byl původně nazýván „Mysem bouří“. Tak jej poprvé pojmenoval portugalský mořeplavec Bartolomeu Dias v roce 1488, neboť oblast je dodnes známá pro bouřlivé počasí i rozbouřené moře. Svůj nynější název „Cabo da Boa Esperanca“ neboli Mys Dobré naděje získal později díky tehdejšímu portugalskému králi Janovi II. Protože je toto místo společně s Kapským mysem (Cape Point) součástí Národního parku Stolové hory (Table Mountain National Park), můžete se těšit na panenskou přírodu, klidné a opuštěné pláže i oslnivou faunu. Běžně zde žijí například pštrosi, paviáni či kormoráni. Bezkonkurenční jsou také výhledy na mořskou krajinu, proto si nezapomeňte dalekohled a fotoaparát. Na jižní konec Kapského poloostrova (Cape Peninsula) míří každoročně desítky tisíc turistů z Kapského Města v rámci několikahodinové pěší túry – můžete být mezi nimi i vy! Počítat však musíte s nevyzpytatelným a rychle se měnícím počasím i absencí stinných míst po cestě. Na pohádkový a také trochu drsný „konec světa“ lze ale přijet také na kole nebo v rámci autobusového zájezdu.
Toto malebné místo najdete v regionu Hawke's Bay na Severním ostrově Nového Zélandu. Známé je především svým gurmánským jídlem (tamější restaurace s oblibou používají jen čerstvé suroviny a město také hostí oblíbené farmářské trhy). Napier vás ale oslní i svou neotřelou architekturou typu art deco. Možná se ptáte, jak k ní vlastně přišel? Svou roli v tom hrálo ničivé zemětřesení, které město v roce 1931 zcela zničilo a odkázalo ho ke kompletní přestavbě. Na některých budovách je pak patrné i zdobení maorskými motivy. Nadšenci do maorské mytologie se mohou ovšem vydat dále na pobřežní promenádu Marine Parade a obdivovat slavnou sochu Pania of the Reef, která je rovněž symbolem města. A za pozornost zde určitě stojí i největší mořští ptáci Atlantiku, bílé morusové (ganeti) – mají rozpětí křídel až dva metry!
Národní park Acadia se rozprostírá podél pobřeží Maine (více než polovina leží na ostrově Mount Desert Island) a nabídne turistům velmi rozmanitý ráz krajiny. Najdete v něm nejen monumentální hory, husté lesy, potoky a jezera, ale i ledovcové erraty, žulové kupole, mokřady, údolí nebo louky. Návštěvníci se zde mohou kochat přírodou a divokou zvěří třeba během okružní jízdy, anebo se vydat na pěší túru po četných značených stezkách. Možností outdoorových aktivit je ale v NP Acadia nespočet. Můžete zde například lovit ryby, plavit se na kajaku, jezdit na koni či se vykoupat na u jezera Echo Lake.
Národní park Amboró, který byl ustaven v roce 1984, se nachází v centrální Bolívii podél východní strany And.
Rozličná nadmořská výška a rozmanité ekosystémy dělají z národního parku jeden z nejrozmanitějších systémů na světě. Roste zde například více než 3000 zaznamenaných druhů rostlin! Pestrá je i zdejší fauna, narazit v parku lze například na medvěda brýlatého, jaguára, ocelota a mnoho dalších. Park je také vyhledávaným cílem pozorovatelů ptactva.
Nicméně hlavní aktivitu parku Amboró je bezesporu pěší turistika, zdejší stezky vás provedou dechberoucí přírodou.
Tento úchvatný národní park rozkládající se na Jižním ostrově, představuje domov nejvyšších hor a nejdelších ledovců na Novém Zélandu (více než 40 % parku je pokryto ledovci). Konkrétně zahrnuje až 23 vrcholů vysokých přes 3 000 metrů, které jsou ovšem dobře dostupné. Pohodlnou základnou pro každého horala je zde zejména Mount Cook Village, kde lze naplánovat výstup a užít si i jiné aktivity, jako lyžařské túry, vyhlídkové lety, výlety za pozorováním hvězd, pěší turistiku nebo lov. Na své si přijdou krom jiného v oblasti Národního parku Aoraki/Mount Cook i milovníci fauny a flory – roste zde totiž více než 300 druhů rostlin a žije až 40 druhů ptáků. Zajímavost: Mount Cook proslavil i novozélandský horolezec, sir Edmund Hillary, který zde rozvinul své horolezecké schopnosti před výstupem na Mount Everest.
Ve východním Utahu, asi osm kilometrů severně od města Moab, se nachází další s velkolepých národních parků USA. Je jím Arches. Tato lokalita stojí jistě za vidění, neboť obsáhne největší koncentraci pískovcových oblouků na světě (více jak 2 000) – ten nejvyhledávanější mezi turisty se nazývá Delicate Arch. Kochat se v NP Arches však můžete i jinými geologickými formacemi, přičemž si budete místy připadat jako na jiné planetě. Poznat park je možné nejen při pěších túrách podél stezek, ale i během fascinující vyhlídkové jízdy po Scenic Drive.
Banff je nejstarším a bezesporu nejznámějším národním parkem Kanady. Objevíte zde ty nejkrásnější scenérie skalických hor. Pokud se vám poštěstí, můžete mezi stromy zahlédnout medvěda baribala. Park vás uchvátí svou přírodou plnou jezer, vodopádů, zelených luk a majestátních hor. Mezi klenoty zdejší přírody patří jezero Louise, jezero Moraine či jezero Peyto s úchvatnou tyrkysově modrou barvou. Za obhlídku stojí rovněž stejnojmenné horské městečko Banff, jehož malebná atmosféra vás ohromí.
Black River Gorges je nejen národním parkem, ale i největším chráněným lesem na jihozápadě Mauricia. Svým návštěvníkům nabízí více než 50 kilometrů nádherných a někdy také náročných tras ke zdolání. Jakmile se ponoříte do této panenské zeleně, můžete obdivovat více než 300 druhů kvetoucích rostlin anebo 9 druhů ptáků, mezi nimiž je nejvzácnějším především holub růžový. K vidění je toho však v Black River Gorges daleko více – zavítejte ku příkladu k vodopádům Alexandra, k širokým kaňonům, nedotčeným řekám a pohlédněte na dramaticky vyhlížející pohoří. Výjimečná je tato přírodní rezervace také tím, že ukrývá 2 % vzácných původních lesů Mauricia.
Pro většinu návštěvníků Surinamu představuje národní park Brownsberg skutečný dotyk s deštným pralesem. Je jediným národním parkem země, jež je dostupný po cestě. Park leží asi 130 km jižně od Paramariba mezi řekami Saramacca a Suriname. V nadmořské výšce 500 m n.m. tu vyjdeme na kopec Mazaroni, který nám nabídne nádherný pohled na jezero Brokopondo (van Blommenstein, 1560 km – jedna z největších vodních přehrad planety) a panorama Amazonského deštného pralesa na úpatí hor. Neopomeneme ani známé surinamské vodopády Irene a Leo.
Chobe představuje jeden z nejznámějších národních parků v Botswaně a díky nedotčené přírodě platí za jednu z nejúchvatnějších afrických rezervací. Místní krajina, jež se vyznačuje neobvyklou rozmanitostí, je tvořena travnatými pláněmi, háji a houštinami, dešťovými jezírky i nemilosrdnou kalaharskou pouští. Jako jeden z mála afrických parků je Chobe dostatečně zásoben vodou. Na břehu řeky Linyanti je největší koncentrace zvěře. Spatřit zde lze především buvoly, zebry či antilopy. Chobe je však především místem s největším výskytem slonů na světě.
Národní park Denali patří díky zcela nedotčené přírodě k nejkrásnějším národním parkům na světě. Největším lákadlem je nejvyšší hora severoamerického kontinentu, Denali. Běžně zde můžete zahlédnout například medvěda grizzlyho či baribala, stáda polárních sobů, losů nebo smečku vlků. Čeká Vás vyhlídkový let mezi rozeklané hřebeny nejvyšší hory Ameriky. Na tento zážitek budete vzpomínat celý život.
Národní park Etosha se nachází na severu Namibie a nabízí jedno z nejlepších a nejsnáze dostupných safari v celé Africe. Převažujícím biotopem je zde savana s řídkými porosty keřů a stromů. Bývalé jezero dnes představuje rozlehlou pánev, jejíž dno je pokryto bílým pískem. V období dešťů se pánev zčásti naplní vodou, ovšem po většinu roku zůstává vyprahlá. Jediný zdroj vody pak představují místní napajedla, odkud lze ideálně pozorovat zvěř. V parku lze běžně zahlédnout obrovská stáda zeber, žiraf, pakoňů a antilop. Výjimkou nejsou ani šakali, hyeny či lvi.
Nejedno fotografické oko zajiskří štěstím, když spatří Národní park Grand Teton sousedící s tolik známým Yellowstonským parkem ve státě Wyoming. I když je tento přírodní skvost rozlohou o dost menší, nabídne turistovi dovolenou s nekonečným dobrodružstvím a fascinujícími zážitky. Dominantou je zde zejména hora Grand Teton, podle které park také získal název. Její nadmořská výška je neuvěřitelných 4 199 metrů! Dechberoucí jsou ovšem i třpytivá jezera odrážející vrcholky majestátního pohoří Teton Mountains anebo staré usedlosti, které vás přenesou do dávné historie tohoto nezapomenutelně krásného místa.
Great Smoky Mountains je nejnavštěvovanějších národním parkem v USA a rozprostírá se ve dvou státech, tj. v Tennessee a Severní Karolíně. Svým návštěvníkům nabídne velmi rozmanitou krajinu a dechberoucí přírodní úkazy, které lze pozorovat například na jedné ze 180 stezek. Kochat se zde můžete například kaskádovitými vodopády, divokou zvěří, údolími nebo fascinujícími panoramaty. Nejjednodušší cesta do národní parku vede z horského městečka Gatlinburg – odtud lze zvolit tři vjezdy do Great Smoky Mountains. Nadšení motoristé a dobrodruzi si pak nemohou nechat ujít scénické výhledy ze silnice Newfound Gap Road, která je mezi turisty velmi oblíbená. Tohle místo je oázou klidu, a tak si v něm užijete krom jiného i perfektní piknik.
Hwange je největším i nejoblíbenějším národním parkem v Zimbabwe a představuje zároveň přírodní rezervaci. Svým návštěvníkům nabízí dokonalé zážitky z pozorování divoké zvěře, mezi kterou lze zařadit nejen ikonickou „Velkou pětku“ (slona afrického, nosorožce dvourohého, lva, levharta skvrnitého a buvola afrického), ale i jiné druhy africké fauny včetně ptactva. Rozloha této oblasti je skutečně úctyhodná – Hwange se rozprostírá na zhruba 14 600 kilometrech čtverečních mezi městem Bulawayo a Viktoriinými vodopády. Fascinující ovšem není jen rozměr národního parku, ale i jeho rozmanitost co do krajiny. Obdivovat zde můžete jak sezónní mokřady, tak i polopouštní oblasti (poblíž se rozkládá poušť Kalahari), řídké lesy a pastviny. A co konkrétního obejít v této fascinující lokalitě? Určitě neopomeňte dvě malebné oblasti Národního parku Hwange, jakými jsou Big Toms (s hustými lesy, kam často míří lvi či sloni) a Little Toms (s pastvinami a mokřady, kam chodí antilopy, buvoli a další zvěř). V tamější krajině si ale povšimněte také míst jako Salt Pan (Solná pánev), Crocodile pools (Krokodýlí bazény), Mahohoma Seeps (mokřady Mahohoma) či Detema Dam (přehrada Detema).
Až spatříte na vlastní oči Národní park Joshua Tree, možná se vám vybaví akční westernové scény z filmů o Divokém západu. Tato lokalita ostatně zahrnuje dvě pouštní oblasti – Colorado a Mojave, které park činí skutečně výjimečným a téměř jediným svého druhu. Žádný jemu podobný v Kalifornii nenajdete. Svůj název získal po stromu, který v oblasti hojně roste. Joshua Tree neboli juka krátkolistá má zvláštní vzhled – někdo by možná podotknul, že vypadá jako něco mezi kaktusem, obří bonsají a palmou. A je tomu opravdu tak, přesvědčte se sami na vlastní oči. Vydejte se na nezapomenutelnou dovolenou do nedotčené divočiny, která vás navrátí do doby kovbojů a pistolníků!
V australském Severním Teritoriu se rozkládá rozlehlý Národní Park Kakadu, který je jedním z přírodních divů tohoto jedinečného kontinentu. Setkáte se zde s exotickou přírodou, neobyčejným kulturním bohatstvím a nejstarší žijící lidskou rasou – s Aboriginy. Také proto se park ocitl na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Národní park Kakadu se rozkládá na ploše 19 757 km2, na severním konci Austrálie, v části zvané Top End. Tato oblast byla po 40 tisíc let obývána australskými domorodci, tzv. Aboriginy, kteří zde po sobě zanechali obrovské galerie domorodého skalního umění. V současné době se tito lidé podílí na ochraně a správě parku. Jejich život je dnes však již značně ovlivněn civilizací a staré tradice tak postupně upadají v zapomnění. Mnoho černých Austrálců však pracuje v parku jako průvodci a jsou ochotni se o nevšední a hluboké znalosti krajiny i historie podělit s návštěvníky. Národní park je tvořen rozmanitou krajinou – kamennými plošinami, skalními oblastmi, stolovými horami, příkrými červenými srázy, vodopády, stojatými vodami, klikatícími se řekami, záplavovými oblastmi i pobřežními nížinami. Do parku spadá cele úvodí řeky South Alligator River, která je domovem pro tisíce rostlinných a živočišných druhů. Národní park Kakadu je biologicky nejpestřejší částí australského světadílu. Žije zde 117 druhů plazů, 60 druhů savců, 274 druhů ptactva, 10 tisíce druhů hmyzu a na 1700 druhů rostlin. Kakadu je domovem pro třetinu všech druhů ptáků žijících v Austrálii a zhruba 10% ptáků se údajně vyskytuje jen zde.
Národní park Kluane byl pro svou úžasnou ledovcovou krajinu a důležitost ochrany medvědů grizzly, sobů a Dallových ovcí zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Přes 80 % národního parku tvoří velkolepé ledovce a spatříte zde nejvyšší horu Kanady, Mt. Logan. Díky vyhlídkovému letu malým letadlem máte jedinečnou příležitost spatřit ledovou pyramidu nejvyššího vrcholu Kanady. Pro dobrodružnější povahy nabízíme možnost raftingu na řece Alsek, jedné z nejlepších bílých vod na světě.
Národní park Kluane byl pro svou úžasnou ledovcovou krajinu a důležitost ochrany medvědů grizzly, sobů a Dallových ovcí zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Přes 80 % národního parku tvoří velkolepé ledovce a spatříte zde nejvyšší horu Kanady – Mount Logan. Díky vyhlídkovému letu malým letadlem pak získáte jedinečnou příležitost vidět z ptačí perspektivy ledovou pyramidu nejvyššího vrcholu Kanady. Pro dobrodružnější povahy se nabízí také možnost raftingu na řece Alsek, která je jednou z nejlepších bílých vod na světě.
Krugerův národní park je nejstarším africkým národním parkem, jež byl vyhlášen roku 1926. Dnes se řadí mezi nejznámější a nejnavštěvovanější přírodní zajímavosti Jižní Afriky. Park dosahuje rozlohy kolem 20 000 km2 a rozprostírá se v severovýchodní části Jihoafrické republiky na hranicích se státy Mosambik a Zimbabwe. Na území parku žije více než 13 000 slonů a 2 000 lvů. Z říše zvířat zde lze zahlédnout kompletní tzv. velkou pětku. Kromě zvěře je v parku k vidění velice rozmanitá flóra od africké křovinaté buše, mokřadů a travnatých plání po žulové skalní masivy a lávové plošiny.
Poblíž města Bulawayo se rozprostírá Matobo – nejstarší národní park v Zimbabwe. Jedním z jeho největších pokladů jsou žulové skalní formace zvané Matobo Hills, které byly dle všeho vytvořené přírodními vlivy před více než 2 miliardami let. Právě tato skalní oblast se také stala před 40 tisíci lety domovem prvních obyvatel Zimbabwe, kteří se nazývali „Sanové“ (křováci). Tito domorodci obývali jeskyně a štěrbiny vybudované v žulových útvarech. O dvacet let později začali tito lidé také tvořit jeskynní malby, jež se dochovaly až do dnešní doby. Výjimečnost a historický přínos Matobo Hills s časem ocenilo i UNESCO, a tak je tato část parku od roku 2003 pod jeho patronací. Při pohledu na některé žulové balvany vám zde půjde hlava kolem. Doslova balancují, a přesto po mnoho let odolávají gravitaci! Vystoupat pak také můžete například na žulový „velrybí“ hřbet zvaný World’s View, ze kterého získáte skvělé výhledy na okolní krajinu. Na vrcholu se krom jiného ukrývá hrobka britského koloniálního podnikatele Cecila Johna Rhodese. A co dalšího je možné v lokalitě zažít? Oblíbené je mezi turisty třeba stopování bílých nosorožců, pro které je Matobo přirozeným domovem (stejně jako pro hbité a rychlé leopardy).
Národní park Mount Rainier se nachází ve státě Washington a je čtvrtým národním parkem založeným na americkém území (v roce 1899). Nejvyšším vrcholem této překrásné divočiny a největším „tahákem“ pro návštěvníky je jednoznačně stejnojmenná aktivní ledovcová sopka Mount Rainier tyčící se až do nadmořské výšky 4 390 metrů! Její vrcholky pokrývají celkem stabilně sněhová pole. Tento přírodní úkaz láká zejména horolezce (ročně se sem vydají tisíce lidí na výstup, ale jen zhruba polovině se to podaří). Nejsou to ovšem jen okouzlující horské scenérie, co vám vezmou dech. V tamější přírodě totiž najdete i četné vodopády, subalpské louky nebo údolí.
Tento park s dechberoucími scenériemi vás přenese do nitra indické divočiny. Je doslova nabitý florou a faunou a stopy lidské existence zde jsou minimalizovány. Nachází se v jižní části Indie, nejbližší město je Mysore. Je to naprostá povinnost pro všechny milovníky přírody a nadšené fotografy – Nagarhole je totiž rezervací s významným počtem tygrů bengálských a slonů indických. Ač nic není stoprocentní, je zde opravdu velká šance, že při průjezdu parkem tato zvířata spatříte. Kromě nich zde však žijí další zajímavé druhy jako například sambar indický, axis, medvěd pyskatý či leopard.
Park, který je také známý jako Rajiv Gandhi National Park, byl v roce 1999 vyhlášen 37. tygří rezervací a je v procesu posuzování ze strany UNESCO o zápis na Seznam světového dědictví.
Okouzlujících národních parků nabídne Severní Amerika nespočet. Moderní a civilizovaný člověk se tak tak může na chvíli ocitnout ve zcela jiném světě, který nabídne divokou krásu a nemusí zrovna cestovat do odlehlých končin světa. Zářným příkladem je Národní park Olympic rozkládající se ve státě Washington, jenž návštěvníkovi nabídne plnou náruč nezapomenutelných zážitků. Ostatně je to jeden z nejrozmanitějších národních parků v USA. Okouzlí vás nejen nedotčenými alpskými jezery a zaledněnými horskými pásmy, ale dokonce i deštným pralesem! Pokud toužíte po dovolené v klidné oáze a bez davů, je tohle naprosto dokonalé místo.
Nejednoho horolezce ale i milovníka pěších túr nadchne Národní park Rocky Mountain, který je v češtině známý také jako Skalnaté hory nebo Skalisté hory. I přesto, že se nepyšní titulem „největší a nejnavštěvovanější národní park Severní Ameriky“, je jedním z nejoblíbenějších v Coloradu. Svým návštěvníkům poskytne doslova scénický pohled na horská panoramata, alpská jezera, pásy divokých květin a husté smrkové i borovicové lesy.
Národní park Sagarmatha, který byl ustaven v roce 1976, je překrásné místo, které se v Nepálu rozhodně vyplatí navštívit. Je součástí Seznamu světového dědictví UNESCO a rozkládá na ploše 1148 km2, v Sagarmatha se nachází také nejvyšší vrchol světa Mount Everest (8848 m) a mnoho dalších vysokých vrcholů jako Lhotse, Cho Oyu, Thamserku, Nuptse, Amadablam a Pumori. Sagarmatha je také skvělým místem pro trekking a je rovněž domovem jedinečné fauny a flory, setkat se zde můžete například s ohroženým irbisem.
Národní park South Luangwa se nachází v Zambii a je ideálním cílem milovníků pěšího safari. Více než 9000 km2 rozlehlé plochy parku přežívá především díky zdejší životadárné vodě, kterou na toto území přináší stejnojmenná řeka Luangwa. Řeka při své cestě parkem vytváří nejrůznější zákruty, rozlévá se do mokřadů a naplňuje malá jezírka. Mokřady jsou oblíbeným místem pro hrochy a slony, zatímco písčité břehy obývají krokodýli. Mělká jezírka jsou vyhledávána stády antilop či zeber a vysoké koruny stromů jsou úkrytem pro leopardy.
Mongolská příroda pohltila celou zemi a stačí se vydat pár desítek kilometrů za Ulánbátar a ocitnete se v jejím lůně v NP Terelj. Bude pro nás oázou klidu, odpočinkem od vlakových kupé a ochutnáme život nomádů a přespíme v jurtách. Terelj nám ukáže nejen stáda koní či jaků, ale i vzácné, buddhistické ovoo a bizarní skalnaté formace. Ochutnáte sýr, tvaroh či airag v typické mongolské jurtě během návštěvy domácích? Zajezdíte si na mongolském koni? Vyšlápnete jemný pahorek ke krásnému chrámu? Terelj nabízí mnoho zážitků a věřte, že tato místa budou patřit k vrcholům naší cesty.
Park byl založen v roce 1887 jako první národní park na Novém Zélandu. Leží uprostřed Severního ostrova a má rozlohu 796 km². Zahrnuje řadu sopek, jedinečných častými erupcemi i jejich silou. V parku nalezneme dvě z nejaktivnějších sopek na světě (Ngauruhoe a Ruapehu) a řadu maorských posvátných míst. Národní park Tongariro je zapsán na Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1993.
Národní park Whitsunday Islands obsáhne více jak 30 ostrovů a ostrůvků, které jsou považovány za jedny z nejkrásnějších na světě. Známé jsou svým čistě bílým křemičitým pískem, odlehlými útesy a plážemi, rozmanitou divokou přírodou či křišťálově čistou vodou. Tento ráj na Zemi je tedy jako stvořený pro absolutně dokonalý dovolenkový odpočinek, šnorchlování či potápění s mantami, rybami a želvami. Dělat toho můžete v národním parku ale daleko více! Vsadíte spíše na pěší túru mezi starodávnými borovicemi, nebo upřednostníte výlet do zátoky Nara Inlet na Hook Islandu, kde se ukrývá starověké skalní umění? Ať zde zamíříte kamkoliv, budete si připadat jako v jiném světě, na jiné planetě.
Yellowstone je první americký národní park, který se může na první pohled jevit jako nadpozemský. To, co v této přírodní lokalitě uvidíte, je naprosto ojedinělé! Gejzíry s vyvěrajícími proudy horké vody, jezírka a jezera zbarvená do těch nejrozmanitějších odstínů, bujné lesy, rozlehlé louky a člověkem nedotčená divoká příroda – tohle všechno ročně láká miliony turistů z celého světa k návštěvě státu Wyoming v USA, kde se národní park rozprostírá z největší části. Zasahuje však i do států Idaho a Montana. Pojeďte na dovolenou plnou nevšedních zážitků do oblasti, která vám nedá spát!
Prozkoumáte s námi národní parky Banff, Jasper, Yoho a Kootenay, které společně tvoří komplex parků pokrývající nejkrásnější část kanadských Skalických hor. Čeká Vás neobvyklá přírodní podívaná a s trochou štěstí možná potkáte i medvěda baribala. V Banffu se můžete těšit na tyrkysově modrá jezera, zatímco v Kootenay na procházku podél malebného kaňonu. Parky Jasper a Yoho Vás pak ohromí svými mohutnými ledovci a nespoutanými vodopády.
Okouzlující město Narvik se rozkládá na severu Norska a svým návštěvníkům nabízí nejen dokonalé přírodní scenérie kombinující majestátní vrcholky hor, dramaticky vyhlížející fjordy a nezapomenutelnou polární záři. Je to totiž také místo, v němž se můžete ponořit do zajímavé historie díky Muzeu válečné historie (Narvik Krigsmuseum) s interaktivními artefakty z 2. světové války. Velice oblíbenou atrakcí ve městě je i jízda tzv. Arktickým vlakem „Arctic Train“ – jedná se o 43 km dlouhou trasu po Ofotské železnici, která vede z přístavu Narvik do švédské Kiruny. Pokud jste pak milovníkem lyžování, můžete se zde během zimních měsíců věnovat skvělému lyžování v lyžařskému středisku Narvikfjellet s výhledy na okolní fjordy. Oblast má však pestré vyžití i v létě, kdy je možné absolvovat pěší či cyklistický výlet po populární stezce Rallarveien z horské vesnice Bjørnfjell až do vesnice Rombaksbotn.
Uprostřed nehostinné krajiny na severu Tanzanie, na hranici s Keňou, se nachází zásadité (alkalické) jezero Natron. Jezero je největším pravidelným hnízdištěm plameňáků malých (Phoeniconaias minor). V nejlepších letech sem přilétá až 1 milion hnízdících párů. Přibližně 35 % mláďat se dožije dospělosti. Natron je jedním z posledních velkých hnízdišť, druhým je jezero Magadi v Keni, pár desítek kilometrů severně. Jezero má proměnlivou rozlohu. Jediným přítokem je říčka Jižní Ewaso Ng
Město na jihu USA, které má vlídnou tvář a dokáže vás obejmout tím nejpřirozenějším a nejlaskavějším způsobem. To je New Orleans! Příjemnou atmosféru zde vytváří zejména přátelské obyvatelstvo a také hudební duch přítomný na každém městském rohu. Žije to tu totiž jazzem, a to doslova. Každý týden se můžete těšit na bujaré veselí, jenž zvedne náladu i tomu největšímu morousovi. Architektura v evropském stylu a excelentní pokrmy pak potěší nejednoho turistu přicházejícího z jiného kontinentu.
New York, který je odedávna právem přezdívané jako město, které nikdy nespí, Vás na první pohled ohromí svou energií. Spatříte nejslavnější místa z filmových pláten jako mrakodrap Empire State Building, skvostný Chrysler Building, Rockefellerovo Centrum s nezapomenutelným výhledem na Manhattan, Broadway plnou divadel, centrum světového obchodu Wall Street či majestátní Sochu svobody. Nevynecháte rovněž pulzující centrum Manhattanu, Times Square plné obchodů, restaurací a kaváren. Opačnou atmosféru naleznete v poklidném Central parku, který představuje zelenou oázu klidu uprostřed této tepající metropole.
Pobřežní město Nha Trang v provincii Khang Hoa leží na transvietnamské dálnici téměř 1300 km od Hanoje a 450 km od Ho Či Minova města. Město je známé svými nádhernými plážemi, jež nabízí ideální klimatické podmínky pro trávení dovolené. Nha Trang ale nejsou jen pláže, vodní sporty a koupání. Jsou zde i pamětihodnosti, které stojí za to vidět. Pro milovníky historie a umění se zde vypínají věže chamské a věže Po Nagar ze sedmého až dvanáctého století. 28 metrů vysoká severní věž (Thap Chinh) je jedinečnou ukázkou čamské architektury. Pochází z roku 817. Centrální věž (Thap Nam) byla vystavěna v 12. století na místě původní věže ze 7. století. V jižní věži (Mieu Dong Nam) je muzeum čamského kamenického umění. Věže Po Nagar stojí na žulovém návrší severně od cetra Nha Trang, na břehu řeky Cai.
Niagarské vodopády tvoří přírodní hranici mezi Kanadou a Spojenými státy a patří mezi nejmohutnější vodopády na světě. Dosahují výšky 52 metrů a šířky 1200 metrů. Jsou tvořeny třemi navzájem oddělenými částmi: Horseshoe Falls na kanadské straně, American Falls a přilehlými Bridal Veil Falls na americké straně. Hřmící voda, duha, suvenýry. Niagary jsou jedna velká přírodní show.
Pokud se chcete na chvíli dostat do blízkosti faerských legend a mýtů a všech zdejších nadpřirozených bytostí, zajděte se podívat na sochu Nixe. Ta se nachází na jezeře Leitisvatn na ostrově Vágar hned vedle letiště. Večer jekůň osvětlen reflektory v různých barvách. Nix neboli faersky Nykurin je nebezpečný vodní tvor, který lidi láká a následně je vtáhne do jezera. Buďte ostražití, protože prý žije skoro ve všech faerských jezerech. Může měnit podobu, což může být zrádné a jakmile se jej dotknete, jste ztraceni. Ovšem legenda praví, že existuje jedna možnost, jak se z jeho spárů ještě před tím, než vás odvleče do vody, dostat. Rychle zakřičte nahlas jeho jméno a Nix ztratí svou moc!
V Národním parku Jasper najdete to nejlepší z kanadské přírody a skutečně zajímavá místa - krásné hory, ledovcové oblasti, průzračná jezera, vodopády nebo horké prameny. Žije zde například medvěd grizzly, medvěd baribal, los, sob, kamzík či různé druhy jelenů. Jasper je domovem až 69 druhů savců. Národní park Jasper se rozprostírá v provincii Alberta ve Skalnatých horách a díky ploše cca 11 000 km2 představuje největší park v této oblasti. Nejvyšší horou parku i celé Alberty je Mt. Columbia (3 782 m. n. m.). Park byl původně založen jako lesní park v září roku 1907 a byl pojmenován po obchodníkovi Jasperu Hawesovi. Později byl vyhlášen národním parkem a následně zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Severně od Národního parku Makgadikgadi Pans se nachází Národní park Nxai Pan, jenž je známý svými rozsáhlými solnými pánvemi, travnatými pláněmi a malebnými akáciovými stromy. Rozloha parku činí přibližně 2 600 km² a jeho hlavní atrakcí je možnost pozorovat různé druhy divokých zvířat, včetně slonů, zeber, antilop, a dokonce i velkých predátorů jako jsou lvi a gepardi. Park je také oblíbený mezi milovníky ptactva, neboť v oblasti se nachází více než 200 druhů ptáků.
Pro Národní park Nxai Pan je také typické dramatické prostředí, jež se mění v závislosti na ročním období. Během deštivých měsíců se do tamějších močálů stahuje velké množství zvířat, což přitahuje návštěvníky toužící po safari zážitcích. V parku se také nachází ikonické „Baines' Baobabs“ – tedy skupina starých baobabů s jedinečnou estetikou a historickým významem.
Nejlepší čas na návštěvu rezervace je během deštivého období od listopadu do března, kdy se krajina oživuje a objevují se různé druhy ptáků a divoké zvěře. V tomto období jsou zvířata více aktivní a můžete je vidět v různých lokalitách rezervace.
Na havajském ostrově Oahu najdete jedny z nejkrásnějších pláží na světě. Svědčí o tom i fakt, že filmaři z Hollywoodu si zdejší úchvatné scenérie půjčili už nespočet mnohokrát na takové slavné příběhy jako Čelisti, Godzilla, Jurský park, Karate Kid, natáčelo se zde několik částí Baywatch samozřejmě i samotný film Pearl Harbour, protože známá vojenská základna se nachází právě na Oahu.
Taipei 101 je jeden z nejzajímavějších mrakodrapů na světě, to už chápete při cestě v superrychlém výtahu, který se rychlostí 60 metrů za sekundu žene na vyhlídku zmíněné budovy. Je super stabilní a pevná. Základy sestávají z betonových sloupů o tloušťce 1,5 metru a délce 80 metrů, které jsou zapuštěny až 30 metrů do živé skály. Když stojedničku stavěli, tak přišlo zemětřesení o síle 6,8 stupně Richterovy škály. Spadly dva jeřáby a zahynulo 5 lidí, ale věži se nic nestalo. Vystupujete z výtahu a otevírá se Vám pohled na Taipei pod vámi. Celé město nám leží jako na dlani. Věž Taipei 101 je situována v moderní čtvrti Xinyi. Vidíme prezidentský palác, pomník Čankajška a Suy Yat Sena. Ale toto není všechno. Když jste se nasytili výhledy z nejkrásnější věže Taiwanu, jděte si prohlédnout ocelové srdce Taipei 101. Co máme na mysli pod ocelovým srdcem? Obrovský zpomalovač větru, který má na starosti vyvažování budovy při tajfunech a zemětřeseních. Je přístupný v srdci 509metrového mrakodrapu, a je to zajímavý pohled. Podívejte se na tuto obrovskou žlutou kouli, jsou to svařené 12 centimetrů tlusté ocelové pláty. Dohromady má průměr 5,5 metru a váží 660 tun. Normálně je takto klidná, ale když se třese zem nebo fouká silný vítr, tak se vychyluje do protisměru. Taipei 101 je opravdu skvostná budova. Je plná symbolů čínské kultury a zajímavě inženýrský postavena. Zároveň to byla první stavba, která překonala magickou hranici 500 metrů, a držela do roku 2010 titul nejvyšší stavby světa. Korunu její pozoruhodnosti ale nasazuje právě její ocelové srdce – mohutný zpomalovač větru.
Na první poslech nejde o známé mongolské město, ale patří mezi nejdůležitější na západě země v místech, kde zasahuje Altaj, a tak je Olgiate branou k Altaji. Svět o něm slyší, když se zde v okolí konají unikátní setkání orlích lovců, kteří přilákali i nás. Město se nachází v nadmořské výšce 1710 mnm a žije v něm cca 30 tisíc obyvatel. Původně ho obývali jen Kazaši, protože Kazachstán není daleko a nomádská povaha Kazachů je přilákala až sem, ale dnes je už populace promíchaná. Ölgii není o památkách, ale má zajímavou atmosféru.
Stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem. Otevřena byla v roce 1973 a je zařazena na seznam UNESCO. Stavba se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966, pro neustálé spory s vládou Nového Jižního Walesu. Stavba byla svěřena australským architektům, kteří ne vždy respektovali Utzonovy projekty. První divadelní představení bylo odehráno 28. září 1973. Celý komplex se rozkládá na ploše 1,8 hektarů. Zahrnuje pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio i restaurace. Střechy jsou pokryté světlými keramickými dlaždicemi.
Opuwo je hlavním městem Kaokolandu. V jazyce Hererů znamená Opuwo - konec cesty. Opuwo je také výchozím místem do vesniček kmene Himba. Ženy tohoto kmene, se dvakrát denně celé natírají červenou hlinkou smíchanou s máslem. Kromě toho nosí sukně z kozích kůží a dlouhé, červené spletence ve vlasech, zakončené bambulkami. Na první pohled to vypadá, že Himba je kmen žen, téměř všechny jsou zcela tradiční, hrdé a krásné. Oproti tomu muži, jsou většinou normálně oblečení a navíc je ve vesnicích moc nepotkáte, protože jsou často daleko na pastvinách.
Oran patří mezi nejznámější a největší města Alžírska. Žije zde 1,5 milionu obyvatel a město si užívá svou přímořskou polohu na břehu Středozemního moře. Symbolem města jsou lvi, protože ještě před staletími v okolních horách žilo množství lvů, a tak se s jejich symboly potkáte i ve městě. Mezi dominanty Oranu patří obrovská pevnost nad městem, která nabízí dokonalé panorama, ale výraznou stopu v kultuře a architektuře zde po sobě zanechali i Osmani či Francouzi. Oran je známý pro své architektonické skvosty mezi které patří Osmanova mešita, Palác 1.listopadu, obrovská knihovna, která kdysi byla katedrálou, ale elegantní fasády a budovy si užijete i při obyčejné procházce. Pokud jste četli knihu Mor od Camuse, tak jste už v myšlenkách v Oranu byly, protože právě sem ukotvil děj své knihy.
Není ideálnějšího amerického města pro rodinnou dovolenou nežli Orlanda na Floridě! Zde si můžete být jistí, že nadšené dětské oči budou zářit tak, jako ještě nikdy. Zklamaní ovšem z lokality nebudou ani dospělí – ostatně mohou v Orlandu znovu objevit své „vnitřní dítě“ a zavzpomínat na bezstarostné období života. A co vlastně tak moc přitahuje pozornost téměř 70 milionů turistů ročně? Je to především Walt Disney World a Universal Orlando Resort, který vás zavede do zákulisí známých rodinných filmů.
Ostrov Faial pamatuje na zámořské dobyvatelské výpravy. Vždy se zde zastavila každá loď, která byla na cestě do Ameriky. I dnes se zde zastavují jachtaři křižující oceán. A věděli jste, že zde dokonce zastavilo i první letadlo, které v roce 1919 letělo přes Atlantik? Faial je zaznačen v Katalánském atlasu (kde je zmíněno i Timbuktu) z roku 1375. Zastavovali se zde jezuité (z jejich řad je i papež František) na svých cestách do Asie a kotvil zde i mořeplavec James Cook. Ostrov Faial, přezdívaný Modrý ostrov, je některými považován za nejzápadnější bod Evropy, protože se prý nachází ještě na Evropské litosférické desce. Hlavní město ostrova, Horta je (nejen) podle SNU nejkrásnějším městem Azor. Vyrazte na jeho prohlídku, je opravdu úžasná! Představte si, že bylo založena už v roce 1468! Je hezčí než St. Tropez či Cannes. Mark Twain ho obdivoval jako nádherný amfiteátr uložený nad Atlantikem. Bude to úplně něco jiného, než uvidíte na zbytku ostrova.
Ostrov Gorée neboli Ostrov slz (Island of Gorée, Dakar) je zapsán na seznamu UNESCO. Od 15. do 19. století byl největším centrem obchodu s otroky na africkém pobřeží. Dodnes zde můžete vidět koloniální domky, jimiž je posetý celý ostrov.
Poblíž východního pobřeží Mauricia v okrese Flacq leží Ile Aux Cerfs známý také jako „Jelení ostrov“. Toto místo je proslulé nejkrásnějšími plážemi světa, dechberoucí lagunou i četnými možnostmi volnočasových aktivit. Z Mauricia se na malebný ostrov dostanete snadno katamaránem, jachtou nebo během pár minut motorovým člunem. Na své si pak v této pohádkové oáze přijdou milovníci šnorchlování – Ile Aux Cerfs s korálovým útesem a pestrým podmořským životem je doslova rájem pro tuto vodní aktivitu. Mezi další možnosti vyžití však patří i hraní golfu (k dispozici je 18jamkové hřiště), parasailing nebo vodní lyžování!
Ostrov Mafia přitahuje pozornost zejména nadšených potápěčů a milovníků šnorchlování z celého světa.Tamější podmořský život je skutečně fascinující a krom jiného také chráněný Mořským parkem Mafia Island. Spatřit zde můžete korálové zahrady, pestré druhy ryb i ohroženou mořskou želvu zvanou kareta obrovská. Zdaleka nejlepšími měsíci pro návštěvu (pokud se chcete aktivně potápět a šnorchlovat) je říjen, listopad, prosinec, leden, únor nebo březen. Za to nejideálnější počasí např. na výlety pak panuje na ostrově od května do října. Ostrov Mafia je současně oblíben mezi rybáři, neboť je dokonalým místem pro hlubinný rybolov marlínů, tuňáků a jiných velkých ryb.
Mykines je nejzápadnější z Faerských ostrovů a bydlí zde pouhých 15 obyvatel. Bývá považován za ornitologický ráj, chvílemi si můžete připadat skoro jako v Hitchcockově „Ptácích“. Roztomilí mořští klauni - papuchalci - jsou opravdu všude! Kromě nich však ostrov nabízí především překrásnou přírodu a výhledy po okolí. Přestože ostrov je mezi turisty velice populární a v době od 1. května do 31. srpna, kdy je ostrov otevřen, se zde na místní poměry dveře takřka „netrhnou“, stále si Mykines udržuje svou tradiční atmosféru. Nemusíte se bát davů, počet je regulován a každý den se sem dostane maximálně 250 turistů. Každý, kdo má rád blízkost přírody, najde potěšení a dobrodružství v této oblíbené destinaci faerského souostroví.
Až budete na Mykines, určitě se vydejte na túru k ikonickému majáku Mykineshólmur, který se nachází na samostatném ostrůvku – na něj vede most. Na severní straně ostrova je také mnoho jeskyní a dvě hory Knúkur (560 m) a Árnafjall (350 m). Dne 26. září 1970 došlo na Knúkur k leteckému neštěstí. Před přistáním na letiště Vágar se ztratilo letadlo Fokker F27 a zřítilo se u hory Knúkur. Na palubě letadla cestovalo 34 osob. Díky velice rychlé reakci místních obyvatel se podařilo většinu z nich zachránit, přesto našlo v troskách letadla smrt 8 osob. Ve zdejším kostele najdete pomník připomínající tuto tragédii. Nejlepší způsob, jak se dostat do Mykines, je lodí z vesnice Sørvágur, která se nachází nedaleko od letiště na ostrově Vágar. Lodě do Mykines vyplouvají z přístavu Sørvágur denně od května do srpna.
Na ostrově Nólsoy, který se nachází naproti hlavnímu město Tórshavnu, najdeme dva majáky. Menší, umístěný na Borðutanga, je vidět z Tórshavnu. Zatímco větší maják byl postaven v roce 1893 na jihovýchodním pobřeží na místě zvaném Tumbin. Je výjimečný v tom, že je jedním z nejsilnějších na světě, světlo je vidět daleko na oceánu. Pokud nemáte vody stále dost, můžete se v jižní části ostrova zastavit ještě u jezera Halavatn. Na ostrov se dostanete po 20 minutách jízdy trajektem z Tórshavnu. Túra z vesnice v Nólsoy k majáku pak zabere zhruba 2,5 hodiny v každém směru.
Ostrov Pemba je nejsevernějším ostrovem souostroví Zanzibar a je stejně jako ostrov Mafia skvělým místem pro potápěče a milovníky šnorchlování. V jeho okolí se nachází hned několik opuštěných ostrůvků, kde můžete zažít to nejlepší potápění v Indickém oceánu – viditelnost je tu naprosto dokonalá. V podmořském ráji lze objevovat například korálové zahrady, barevné mořské houby, mořské vějíře i mnoho ryb a jiných živočichů. Základnou pro potápěče je zde město Chake Chake. Krom vodních aktivit ale můžete na ostrově jezdit i na horském kole, anebo jen tak relaxovat na úchvatné pláži s bílým pískem zvané Misali Island Beach.
Malý ostrov Pico je součástí Azorských ostrovů a lidé mu přezdívají „Horský ostrov“. Důvod je prostý – Pico je totiž domovem stejnojmenné hory s fenomenálním vrcholem sahajícím až do výšky 2 351 metrů. Hora Pico je tedy nejvyšší v Portugalsku a představuje také častý cíl mnoha dobrodruhů, kteří na ni míří za bezkonkurenčně krásnými výhledy. K prozkoumání na ostrově dále svádí i nejdelší lávový tunel v Evropě zvaný Gruta das Torres, díky němuž nahlédnete do sopečné minulosti oblasti, kostel São Mateus, přírodní bazény São Roque do Pico, Moinho Iluminado neboli Osvětlený mlýn, vyhlídka Fajã Lávica das Ribeiras na jižním pobřeží ostrova, maják Farol da Ponta da Ilha, Muzeum vína a vinice Lajes do Pico – nejzajímavější jsou vinice v hlavním městě Madalena a ve vesničce Lajido (oblast Pica, kde se pěstuje víno na sopečném podloží, byla také zapsána do UNESCO).
São Miguel je největší z Azorských ostrovů v Portugalsku, a tak svým návštěvníkům nabídne téměř nepřeberné množství zajímavých zážitků. Vhodný je tento ostrov nejen pro rodiny s dětmi, ale také pro zamilované páry či jednotlivce dobrodruhy, kteří se rádi oddávají potápění, surfování, kanoistice, paddleboardingu, plachtění, pěší turistice nebo třeba cyklistice. Co se pak týče konkrétních míst, za návštěvu na ostrově São Miguel rozhodně stojí například Sete Cidades – dvě překrásná sopečná jezera, která jsou uprostřed rozdělena přehradou. Nejlepší výhled na tuto okouzlující scenérii získáte z vyhlídky Miradouro da Boca do Inferno. Nedaleko této přírodní krásy se pak nachází další kráterové jezero Lagoa do Fogo (Ohnivé jezero), které je součástí chráněné oblasti Serra de Água de Pau a nabízí příjemné procházky po stezkách. Velice oblíbené jsou na ostrově São Miguel i tyto nezapomenutelné aktivity: pozorování velryb či delfínů, prohlídka ananasových plantáží, relaxace v horkých pramenech mísících se s chladným oceánem v oblasti Ponta da Ferraria, ochutnávka specialit vařených v sopečné půdě ve městě Furnas nebo plážové radovánky na Praia dos Mosteiros.
Při návštěvě ostrova São Miguel byste však neměli opomenout ani metropoli Azorských ostrovů známou jako Ponta Delgada. Toto okouzlující město nabídne zajímavou historii, krásnou architekturu nebo živou přístavní oblast Ponta Delgada Marina s četnými kavárnami, restauracemi a obchůdky. Z konkrétních míst pak navštivte třeba historickou městskou bránu Portas da Cidade, Muzeum Carlos Machado, tržnici Mercado da Graça či gotický kostel São Sebastião.
Ostrovy Gili, neboli Gili islands, se skladájí ze tří ostrovů – Gili Trawangan, Gili Meno a Gili Air. Ostrůvky leží severozápadně od ostrova Lombok a jsou malým kouskem ráje pro potápěče, milovníky divokých večírků i relaxace. Všechny tři ostrovy lemují nádherné písečné pláže s krystalicky průzračnou vodou a místní útesy nabízejí nejlepší podmínky k potápění a šnorchlování. Gili Trawangan má pověst večírkového ostrovu a obyvatelé se zde přizpůsobili turistickému zájmu. Proto je Gili Trawangan nejdražším z těchto ostrovů. Gili Meno je velice poklidný, má nejhezčí pláže a je tak vhodný pro ralxaci a odpočinek. Ve vnitrozemí najdete velké slané jezero a také novou atrakci v podobě aviaria plného tropických ptáků ze všech koutů Indonésie. Pokud chcete zažít trochu z obojího, je pro Vás nejlepší možností Gili Air. Gili Air se nachází nejblíže k pevnině. Ostrov s úzkými bílými plážemi je ideálním místem pro šnorchlování. Nádhernou lokalitu pro potápění a šnorchlování najdete u Gili Air Wall, kde máte možnost spatřit želvy i mořské koníky.
Velice příjemnou zastávkou na toulkách po Ekvádoru je jistě i městečko Otavalo. Nachází se v malebném údolí obklopeném horami a hlavním jeho lákadlem je příjemný trh, jeden z největších v Jižní Americe, kam místní obyvatelé i turisté přicházejí nakupovat barevné přikrývky, svetry, tašky a další vlněné výrobky vyrobené domorodými obyvateli Otavaleños. Nicméně pořídíte zde i zajímavé potraviny a mnoho druhů koření, pro našince často neznámých.
V červnu se zde koná vyhlášený hudební festival Inti Raymi, na kterém se každoročně představí mnoho místních hudebníků.
Z Quita je to do Otavala necelých 100 km.
Ottawa je hlavním městem Kanady a zároveň čtvrtým největším kanadským městem. Nachází se ve východní části provincie Ontario v Ottawském údolí. Ottawa je na první pohled klidné město s celkovým počtem přes 800 000 obyvatel. Městem protéká řeka Rideau, vedle níž se vine příjemná promenáda a můžete si právě zde ráno zaběhat. Řeka Ottawa rozděluje kanadské provincie Ontario a Quebec, anglický a francouzský svět. Sídlo parlamentu, nejvyššího soudu, premiéra, či guvernéra. Velkoryse navržené město, široké promenády, příjemné procházky a jedno z nejkvalitnějších muzeí v Kanadě, to vše zkusíme stihnout.
Monumentální vulkán, který se tyčí nad středoamerickou Guatemalou, vybuchl jen za poslední čtyři roky třikrát. Vedle velkých erupcí navíc sopka každodenně doutná a sem tam si odplivne lávu. Na sopce Pacaya lze zažít neobvyklou zkušenost. Cestovatel smí vystoupat až přímo k doutnajícímu kráteru do bezprostřední blízkosti žhavé lávy.
Nachází se na Červeném pahorku ve městě Lhasa, které je centrum Tibetské autonomní oblasti. Je nejen náboženským a politickým centrem celého regionu, ale také pokladnicí tibetského umění. Mnozí tuto stavbu pokládají za nejkrásnější stavbu na světě a určitě očaruje i Vás. Nechal ji postavit 5. Dalajláma na kopci Marpo Ri (vysokém 130 m), na místě starého hradu prvních tibetských králů. Se stavbou Bílého paláce se začalo v roce 1645 a dokončena byla o tři roky později. O rok později se do Potaly nastěhoval a od roku 1649 se stala sídlem dalajlámů. Červený palác byl dokončen až 12 let po Dalajlámově smrti v roce 1694. 12 let tajili Tibeťané jeho smrt, aby palác mohli dokončit.
Památník objevitelů se nachází na severním břehu řeky Tejo v části Santa Maria de Belém. Lisabon - lodě odtud vypluly na průzkum a obchodování s Indií a Orientem. Památník oslavuje portugalské průzkumníky a vizionáře v 15. a 16. století, kteří budovali nejsilnější námořnický národ své doby. Originální památník byl postaven ze dřeva pro světový veletrh v roce 1940, ale následně ho museli rozebrat a změnit použitý materiál. Aktuální, pochází ze 60. let a připomíná 500 let od smrti Jindřicha Mořeplavce. Je vyroben z vápence, betonu a oceli. 52 metrů vysoký památník dominuje břehu ve čtvrti Belém. Po jeho stranách jsou rampy směrem ke řece a na jejich konci je postava Jindřicha Mořeplavce. Na obou stranách je 16 postav (celkem 33), které představují postavy ze zmíněného období. Mezi ně patří panovníci, průzkumníci, inženýři, vědci a misionáři. Každá postava je navržena tak, aby ukazovala pohyb vpřed. Během návštěvy rozhodně doporučujeme navštívit a ochutnat portugalské koláčky plněné krémem v Pastéis de Belém, s tradicí od roku 1837.
Botanická zahrada Pamplemousses je známá na Mauriciu také jako Botanická zahrada Sira Seewoosagura Ramgoolama a patří mezi nejnavštěvovanější místa na ostrově. Nachází se asi čtvrt hodiny jízdy automobilem od Port Louis a její stáří je odhadováno na více jak 300 let! Na tomto místě budou ve svém živlu zejména milovníci přírody. Zahrada totiž představuje domov jedinečné flory i fauny. Obdivovat zde můžete mnoho endemických a původních druhů rostlin. Pozadu však nezůstávají ani zvířata – spatřit lze v místě třeba nespočet ptáků, jelenů a želv. Unikátem je pak v botanické zahradě zcela určitě strom Talipot, který kvete jen každých 30 až 80 let a poté uhyne. Na své si ovšem přijdou i fotografové – pohádkové jezírko s obřími lekníny je nepřehlédnutelné. A až se do sytosti pokocháte přírodními krásami, vydejte se ještě na výlet do nedaleké vesnice Pamplemousses, kde stojí za prohlídku nejstarší kostel na ostrově zasvěcený svatému Františku z Assisi.
Byla malá vesnice o počtu zhruba deseti domů na hranici mezi Severní a Jižní Koreou. Jediná budova, která tam dodnes stojí je ta, kde byla podepsána dohoda o příměří. Tím pádem to je demilitarizovaná zóna, avšak na stále nejpřísněji střežené hranici světa. Tato budova je považována za jeden z posledních pozůstatků studené války.
Hlavní město Surinamu. Leží na řece Surinam, asi 15 km od pobřeží Atlantského oceánu. Dřevěné město Paramaribo je součástí světového dědictví UNESCO. Nizozemci přenesli do džungle nejen svoji, ale i indonéskou kulturu, vystavěli bariéry proti zaplavení a ulice pojmenovali podle svých. Město je slavné i jedinečným mixem národností a ras. Setkali se zde Holanďané, indiáni, Číňané, Indové a Kreolové s tolerancí, která je na každém kroku. V šestnáctém století sem papež vyhnal Židy. Nádherný dřevěný katolický kostel svatého Petra Apavu je největší dřevěnou stavbou v Jižní Americe.
Národní park se nachází v zálivu Chiriquí a je mořskou rezervací u tichomořského pobřeží Panamy. Národní park Coiba (Nacional Parque Coiba) se skládá ze skupiny 38 ostrovů včetně obzvláště vyhledávaného ostrova Coiba (Isla Coiba).
Národní park Coiba, který byl v roce 2005 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, nabízí bohaté a dobře zachovalé přírodní zdroje.
Protože Isla Coiba sloužila Panamě jako trestanecká kolonie, přístup na ostrov byl velmi omezený. Díky tomu však 80 % přírodních zdrojů ostrovů zůstalo nedotčeno.
Isla Coiba, jeho okolní vody a ostrovní sousedé získali díky svému označení jako národní park vyšší stupeň ochrany. Přestože panamská vláda stále bojuje s pytláctvím, nezákonnou těžbou dřeva a dalším přestupkům, podniká velké kroky v ochraně oblasti.
Národní park je takřka povinnou destinací pro milovníky šnorchlování (setkat se pod hladinou můžete mj. s mírumilovným žralokem velrybím) a obecně nadšence do exotické fauny. V hustém deštném pralese žijí vřešťani, z říše ptactva je nutné zmínit endemita ostrochvostku coibskou, dále lze spatřit papouška jménem ara arakanga či třeba kolibříky.
Corcovado je místem mělkých lagun, bažin, mangrovů, řek, vlhkých a oblačných lesů a také desítek kilometrů písečných pobřeží. Je to jeden z unikátních ekosystémů ve Střední Americe, který přijíždí studovat přírodovědci z celého světa. Rozmanitost zdejší fauny je dechberoucí. Je to rozhodně „nutný“ cíl pro všechny milovníky exotických zvířat. Jen savců zde žije zhruba 140 druhů!
V parku je mnoho turistických stezek, podmínkou je vstup s oprávněným průvodcem. Méně dobrodružní návštěvníci si mohou park užít i projížďkami lodí po jeho vodách nebo přiletět letadlem do stanice Sirena.
Národní park Madidi se nachází v povodí řeky Amazonky v severní Bolívii nedaleko hranic s Peru a Brazílie. Byl ustaven v roce 1995 a zaujímá celkovou plochu 18 958 kilometrů čtverečních. Je to oblast s obrovskou pestrostí fauny i flory. Park je domovem skoro tří stovek druhů savců, více než tisíce druhů ptáků, zhruba 500 druhů ryb, na čtyři stovky druhů obojživelníků a plazů a více než 20 000 různých druhů rostlin. Návštěvníci se zde mohou konkrétně setkat například s jaguárem, pekari bělobradým, skalňákem andským, růžovým delfínem či s titi palácovým – opicí, která zde byla objevena teprve v roce 2004!
Park je také domovem desítek domorodých komunit ze šesti různých kmenů, z nichž mnohé stále žijí tradičním životem.
Národní park Soberanía je jedním z nejdostupnějších z Panama City. Můžete jej navštívit na celodenním výletě plném přírody a dobrodružství, cesta do Soberanía je ideální pro celou rodinu. Tento park se nachází pouhých 30 minut od hlavního města poblíž břehů Panamského průplavu, v zóně výstavby kanálu, a zaujímá rozlohu kolem 22 000 ha. V parku se nachází suchý tropický prales, nespočet druhů zvířat a řeka Chagres, která jím protéká.
Až pojedete, nezapomeňte navštívit Panama Rainforest Discovery Center. Tato bašta ekoturistiky a ekologické osvěty se vyznačuje točitým schodištěm, které vás vynese nad koruny stromů deštného pralesa. Horní plošina dosahuje výšky 32 m.
V národním parku Soberanía je mnoho možností pro pěší turistiku. Pokud máte rádi ptáky, měli byste začít na Pipeline Trail. Jedná se o silnici s rekordem největšího počtu druhů ptáků pozorovaných za 24 hodin: přesněji 357 druhů. Toto číslo zahrnuje exotické ptactvo, jako jsou tukani, trogoni, momotovití, tyrani, datli, jestřábi a tangarovití, spolu s extrémně vzácnými ptáky, jako jsou například harpyje.
Impozantní národní park uprostřed deštného pralesa v provincii Limón na východním pobřeží země byl založen v roce 1975. Návštěvníci zde naleznou spleť splavných kanálů a na faunu bohaté mangorvy. Název parku je odvozen od slova tortuga (želva) a ne náhodou, na zdejší mořské pobřeží kladou vejce například karety pravé, karety obrovské či kožatky velké. Obecně je Tortuguero považováno za jednu z nejbohatších oblastí na floru a faunu v Kostarice a je také jednou z nejdivočejších oblastí země s největší biologickou rozmanitostí. Domov zde našli například kapustňáci, tapíři, jaguáři, nosálové, mývalové a mnoho dalších. V oblasti se také vyskytuje mnoho chráněných druhů ptactva.
Parque Natural do Pico vznikl v roce 2008 a je největším přírodním parkem celého souostroví. Je takřka povinnou zastávkou pro všechny milovníky přírody a zvířat. Je to také ráj pro všechny fanoušky pěší turistiky. Nejvyšší hora Portugalska vám bude stále po boku!
Kořeny této překrásné zahrady sahají do 18. století a najdeme ji ve městečku Furnas na ostrově São Miguel. Romantická zahrada je jednou z mála oblastí na ostrovech, která návštěvníkům umožňuje zaplavat si v geotermálním bazénu. Má teplotu 35 – 40 °C a jeho voda je bohatá na železo, které má léčivé účinky pro tělo. I proto je místo cílem mnoha turistů, ale i místních obyvatel. Ručníky určitě s sebou!
Park je rozdělen do dvou zón - horní zóna, kterou zabírají pěšiny přes husté lesy, a dolní část, kde se návštěvníci mohou mezi potoky toulat po stezkách, trávnících, bazénech a fontánách. V parku najdeme bohatou floru jako například cykasy, hortenzie či kamélie (těch má zdejší zahrada největší sbírku na světě).
Pashupatinath nebo také Pašupatináth se nachází na březích posvátné řeky Bágmatí (asi 5 km východně od nepálské metropole Káthmándú) a je jedním z nejposvátnějších chrámů v Nepálu – pro svou unikátnost byl také zařazen roku 1979 do světového dědictví UNESCO. Chrám má svůj původ v 5. století a zasvěcen byl bohu Šivovi, proto je také hojně vyhledáván stoupenci hinduismu. Do hlavní budovy chrámu mohou ostatně vstoupit pouze hinduisté. Turisté mají možnost obdivovat náboženskou památku zvenku anebo navštívit okolní budovy.
Velice silným zážitkem je zde také pozorování kremace pod širým nebem – břehy řeky Bágmatí, která se vlévá do svaté řeky Gangy, jsou totiž obestavěny četnými pohřebními hranicemi, kde se vydávají na poslední pouť všichni zemřelí hinduisté – ti věří, že právě toto místo u chrámu Pašupatináth jim zajistí znovuzrození (opět v lidské podobě) a lepší karmu.
Thajská Pattaya patří mezi nejznámější letoviska celé země společně s ostrovem Phuket. Její obrovskou výhodou je poloha v Thajském zálivu – jen 150 kilometrů od známého Bangkoku, a tak jste ve svém resortu raz dva. Pattaya není historickým městem, ačkoli o ní víme již od konce 18. století. Svou slávu získala až během vietnamské války, kdy se z rybářské vesničky proměnila na hříšné místo plné zábavy, barů a jiných bujarých podniků. Není také divu, že si toto místo zamilovali pro odpočinek i američtí vojáci.
Legendární korejské město z 5. až 8. století patří v současnosti k těm nejbizarnějším místům na světě. I přes svou hlubokou historii však v Pchjongjang příliš mnoho historických budov nenajdete. Město bylo díky válkám několikrát srovnáno se zemí, a proto jej bylo nutné postavit takřka od základů. Do tohoto města se navíc sami na vlastní triko jen tak nedostanete a budete pod neustálým dohledem. Takže si můžete být jisti, že neuvidíte nic, co byste neměli. Určitě byste si ale neměli nechat ujít hlavní pchjongjangské náměstí Kim Ir-sena, které vás ohromí svou plochou. Nachází se tu Korejská národní galerie a Korejské ústřední muzeum dějin. Velkou atrakcí je i Mauzoleum – Kumsusan, což je vlastně původní rezidence Kim Ir-sena, jehož tělo uložili do nejvyššího patra. Dovnitř se však jen tak nedostanete. I Pchjongjang má svůj Vítězný oblouk, který je dokonce o celé 3 metry vyšší než ten pařížský, je to vůbec ten největší oblouk na světě. A ani zde na stěnách nechybí Kim Ir-sen.
Přístav, který je využíván jako základna Námořnictva Spojených Států Amerických. Je známý především událostí, která se stala roku 1941 a díky které vstoupili Američané do 2. světové války. Japonský útok na Perlový přístav měl za následek spoustu ztrát na životech a nechvalně se zapsal do Americké historie.
Nejznámější a nejkrásnější ledovec národního parku Los Glaciares, který byl prohlášen za NP v roce 1938. Od roku 1981 je i součástí seznamu UNESCO. Od El Calafate je ledovec Perito Moreno vzdálen asi 80 kilometrů. Nejzajímavější je pohled na přední stěnu ledovce, která vchází do jezera. Její šířka je 5 km a výška stěny nad hladinou vody je 60 metrů. Ledovec je proměnlivý útvar, který je neustále v pohybu, a právě ledovec Perito Moreno je známý tím, že neustále praská a jeho jednotlivé části se odlamují a padají do jezera. Určitě si všimnete, že hladina jezera Brazo Rico je pokryta těmito úlomky. Ledovec Perito Moreno vchází do vody na místě, kde se setkávají dvě jezera a oproti je poloostrov. Vždy jednou za několik let ledovec přeroste na poloostrov a obě jezera přehradí. Když je tlak vody na tuto ledovou hráz příliš silný, hráz se zhroutí. Nejlepší výhled na ledovcovou stěnu se naskýtá z vyhlídkové plošiny oproti ledovci, která se nachází v bezpečné vzdálenosti od praskajícího ledovce a je nejlepším místem k vychutnání si tohoto jedinečného přírodního úkazu. Doporučujeme výlet s mačkami po ledovci Perito Moreno. Důležité upozornění – výlet je pouze pro klienty do 65 let. Bohužel vstupní kontrola je v tomto přísná a ročníky starší než 65 let na ledovec nepustí. Kde budete na 30 km dlouhém ledovci s obrovskou plochou okolo 250 km² chodit, tak aby se to neodtrhlo spolu s námi? Uvidíte. Ledovce narůstají a ustupují. Perito Moreno se sice pohybuje neuvěřitelnou rychlostí bezmála kilometr za rok, ale to neznamená, že roste. No ani neustupuje, jako velká většina světových ledovců, a je stále stejný. Doporučujeme si tehdy obout turistické boty (stačí i nízké po kotníky). Dlouhé kalhoty, není důvod mít zbytečně teplé. Několik vrstev nahoru a poslední nepromokavou. Na hlavu doporučujeme čepici a, co je důležité, rukavice. Pokud si je zapomenete, půjčí Vám je. Hůlky, cepíny jsou zakázány. Po instruktáži vyrazíte na 15 až 20minutovou procházku nahoru k chatkám až na samotný led. Už tato procházka prochází nádhernou přírodou, upravenými dřevěnými stezkami s nádhernými výhledy. Bez focení by to trvalo do deseti minut, ale Vám to nedá a budete fotit a fotit. Ledovec bude vpravo od Vás a vystoupáme k jeho levému okraji. Tam si sednete na lavičky a horalé nám mačky promptně vyberou přesně na naši nohu a připnou tak, aby nám cestou držely. Je tu jedna finta, doporučujeme lépe si zavázat vaše boty a šňůrky na dvakrát, protože mačky neztratíte, ale můžete ztratit boty (s mačkami). Pod bleděmodrou vlajkou Argentiny si uděláte dobyvatelské fotografie, všude kolem bude led a Vy budete vypadat, že jste dobili Jižní pól. Mačky budou držet a Vy vyběhneme nahoru a pak dolů a fotíte a fotíte. Vypít si čisťoučká vodu přímo z ledovce je paráda (vezměte si láhev)! Je zajímavé, že kdybyste neměli jiný zdroj vody, pouze tuto ledovcovou, která je bez jakýchkoliv minerálů, tak byste se vodou intoxikovali a zemřeli byste po týdnu. Věděli jste něco takového? Dotknete se nejkrásnějšího ledovce světa a věřte, že budete mít z toho božský pocit.
Perth je hlavní město Západní Austrálie a nachází se na západním pobřeží země. Z historického hlediska je velmi bohatý – založen byl již v roce 1829 jako britská kolonie a od té doby se rozrostl do jednoho z nejkrásnějších a nejmodernějších australských měst. Je ovšem daleko více konkrétních důvodů, proč Perth navštívit! Za prvé je to jedno z nejslunečnějších australských měst, tedy na dobré počasí tu natrefíte v podstatě po celý rok. Za druhé si zde užijete překrásné pláže, jako například Cottesloe Beach a Scarborough Beach. A za třetí si můžete dopřát přímo nekonečné aktivity na dechberoucí řece Swan, která protéká samým srdcem Perthu.
Zkamenělý les je národní památkou vyhlášenou 1. března 1950 poté, co ji objevili dva zemědělci ve 40. letech 20. století. Zkamenělý les se nachází asi 50 km západně od Khorixasu. Jedná se o lokalitu, kde se ve velkém množství nalézají zkamenělé stromy, vyzvednuté geologickými procesy na povrch. Většina je jich sice rozpadlých, takže skoro všechno "kamení" na povrchu je zkamenělé dřevo, ale některé jsou dokonale zachovalé v celistvosti včetně viditelných pahýlů po větvích nebo kůry. Návštěva je možná pouze s průvodcem, který kromě toho, že hlídá, aby si nikdo ani kousek neodnesl, za což jsou citelné postihy, také podá dokonalý výklad o vzniku zkamenělého dřeva i o dalších zajímavostech této lokality, především floře. Vyskytují se zde zajímavé sukulenty, ale hlavně podivné prastaré rostliny welwitschie, které jsou sice příbuzné jehličnatým stromům, ale nepodobné jakékoliv jiné rostlině.
Phnom Penh nepatří mezi nejznámější hlavní města Asie, ale je to město, které má svou duši. Hlavním městem Kambodži se stal v polovině 15. století, kdy Angkor zcela upadl. Phnom Penh zaujme svou polohou, protože leží na soutoku řek Mekong, Tonlé Sap a Bassac. Až do roku 1953 byl centrem francouzské administrativy v zemi a nazývali ho perlou francouzské Indočíny. Nejhorší etapu historie si město zažilo během vlády Pol Pota, který se ho jeden večer rozhodl celé vystěhovat, aby se ztratilo z map. Země se vrátila do roku nula a každý musel pěstovat rýži a pracovat na venkově. Vládu a tragický režim Rudých Khmerů nám v Phnom Penhu dodnes připomíná vězení Tuol Sleng. Ne všechna místa Phnom Penhu jsou však nasáklé smutkem a tak uvidíte i krásný Královský palác, koloniální domy a nábřeží řeky Tonle Sap, které každý večer krásně ožívá. Noční život, kavárničky, restaurace a podniky se skvělou khmerskou kuchyní jste zde zaručeně nečekali.
Toto pohraniční město nacházející se na severní hranici Západního Bengálska v Indické nížině, slouží jako vstupní brána do Bhútánu. Pokud sem zavítáte, budete svědky pozoruhodného mísení indické a bhútánské kultury, pulzující atmosféry či překrásné přírody kolem. Výškové nemoci se tu určitě obávat nemusíte, neboť město leží v předhůří Himálaje v nízké nadmořské výšce 300 metrů. Minout byste zde určitě neměli fotogenickou Bhútánskou bránu, Centrum chovu krokodýlů Amo Chhu, klášter Karbandi, chrám Zangto Pelri Lhakhang, vyhlídku Peeple Drangra/Phuntsholing nebo trh Phuentsholing s celou řadou čerstvých a voňavých surovin.
Pico do Arieiro, třetí nejvyšší bod na ostrově Madeira, se nachází v nadmořské výšce 1818 metrů. Z tohoto vyvýšeného místa umožňuje dostatečný výhled pozorovatelům rozšířit svůj pohled na jedinečnou majestátnost horského masivu Madeiry s Atlantským oceánem v pozadí. Kromě širokého výhledu na centrální pohoří můžete z Pico do Arieiro vidět také Ponta de São Lourenço, Curral das Freiras a za jasných dnů i ostrov Porto Santo. Pico do Arieiro je jedním z nejnavštěvovanějších míst na ostrově, díky dobré dostupnosti a vybavení, ale to není vše. Slavná vizuální podívaná, kterou si zde můžete vychutnat při východu slunce (pokud to počasí dovolí), přitahuje na tuto vyhlídku stále více zvědavců - a mnoho milovníků fotografie. Z Pico do Arieiro můžete také začít jednu z nejpozoruhodnějších turistických tras ostrova. Řeč je o PR1 Vereda do Arieiro, která vede směrem na Pico das Torres (1 851 m) a poté končí na nejvyšším vrcholu souostroví Pico Ruivo (1 862 m).
Pico do Arieiro je třetím nejvyšším vrcholem Madeiry a jeho nadmořská výška činí 1 818 metrů. Z této výšky získáte dechberoucí panoramatické výhledy na ostrov a zejména při jasném počasí se můžete těšit na jedinečné „oblačné moře“. Vrchol je možné zdolat tak, že k hoře nejprve popojedete automobilem a pak se vydáte pěšky po označených turistických stezkách. Návštěvníci se velice rádi vydávají také na trasu z Pico do Arieiro na nejvyšší horu Madeiry zvanou Pico Ruivo, která vede skrz zelenající se údolí a dramaticky vyhlížející skalní útvary. Z vrcholu samotného Pico do Arieiro si dále nenechte ujít třeba nezapomenutelný východ slunce – nejkrásnější je z vyhlídky Miradouro do Juncal. K hoře se vydejte ideálně během jarního nebo podzimního období, kdy jsou nejlepší podmínky pro pěší turistiku či treking.
Pico Ruivo je s výškou 1 862 metrů nejvyšší horou Madeiry a svým návštěvníkům nabízí jedinečné výhledy na celý ostrov. Vrchol je pak často zahalen v oblacích, což místu dodává dramatický nádech. Na horu Pico Ruivo můžete vylézt po dvou hlavních trasách – první lehčí stezka je asi dvoukilometrová a vede od hory Achada do Teixeira, druhá náročnější stezka s občasným strmým stoupáním pak vede od hory Pico do Arieiro a trvá několik hodin. Pokud se vydáte za dobrodružstvím na nejvyšší vrchol Madeiry i vy (ideálně v brzkých ranních hodinách), neváhejte se dobře připravit. Počasí je v tamější krajině zrádné a může se měnit z hodiny na hodinu, proto se vhodně oblékněte a vezměte si i dostatek vody a jídla. Jakmile pak túru úspěšně zdoláte, budete odměněni nádhernými, a hlavně nezapomenutelnými výhledy ze „střechy Madeiry“.
Pittsburgh ležící ve státě Pensylvánie není příliš velkým americkým městem – řekněme spíše malebným, a tak bude vyhovovat těm, kteří dávají přednost klidu a přírodním zákoutím. I v městské džungli si tu budete připadat tak trochu jako na venkově. Projet se tu můžete na kole, anebo se vydat na pěší procházku podél řeky a kochat se úchvatnými panoramaty. Zeleň je tu téměř na každém kroku, proto si nelze Pittsburgh nezamilovat. Jedinečný krajinný ráz a přívětiví obyvatelé vám v tomto místě dodají pocit, jako byste sem patřili odjakživa.
Až se ocitnete kolem čínského města Guilin, budete naprosto uchváceni z tamějšího venkovského rázu krajiny a také řekou Li, která se táhne městem i okolními krasovými vrcholky. Zdejší přírodu poznáte nejlépe, když nasednete na loď a poplavíte se po řece Li. Zdaleka nejoblíbenějším úsekem je Guilin – Yangshuo, což je 80 km dlouhá plavba vedoucí podél roztodivných skalních útvarů anebo jeskyní. Tyto oblasti místní pojmenovali velmi poeticky – obdivovat zde můžete například Mount of Unique Beauty (Horu jedinečné krásy), Elephant Trunk Hill (Kopec sloního chobotu) a Reed Flute Cave (Jeskyni Rákosová flétna). Výlety po řece jsou poskytovány buďto na klasických výletních lodích anebo tradičních bambusových pramicích a trvají od několika hodin po několik dní – v závislosti na preferovaném plavidle.
Pokud budete v Panamě hledat skutečně luxusní místo k plážové relaxaci, pak můžete pomýšlet na Playa Blanca – vzdálená je od hlavního města Panama City jen hodinu a půl jízdy. Tato překrásná pláž s jemným bílým pískem, průzračnými vodami a širokým výběrem hotelových resortů je ostatně velmi oblíbená i mezi samotnými Panamci. Playa Blanca rozkládající se na pobřeží Tichého oceánu v provincii Coclé svým návštěvníkům poskytuje široké možnosti vyžití. Vyzkoušet zde tedy můžete sportovní rybolov, potápění, šnorchlování, jízdu na vodním skútru nebo plavbu na kajaku. Možné jsou však i výlety z oblasti do města El Valle, v němž jsou skvělé turistické stezky a rozsáhlé možnosti aktivit v panenské přírodě.
Playa Manuel Antonio na pacifickém pobřeží, jedna z nejoblíbenějších pláží Kostariky, je rovněž populární surfařskou lokalitou, často se zde také pořádají večírky a festivaly. Pokud vlnám neholdujete, pak můžete vyrazit za jedinečnou florou a faunou do zdejšího národního parku. Ten byl založen v roce 1972 a je jedním z nejkrásnějších parků celé Kostariky.
Namibijské pobřeží se táhne v délce 1600 kilometrů, většinu pokrývají písečné pláže a duny pouště Namib. Pod ochranou – v rámci tří národních parků – je celé pobřeží, mezi nejnavštěvovanější části patří nehostinné Pobřeží koster a rezervace poblíž města Swakopmund, kde lze pozorovat desetitisíce plameňáků a lachtanů. V roce 2011 vyhlásila Namibie celé pobřeží za chráněné, rozděleno je do tří národních parků (od severu): Skeleton Coast, Namib-Naukluft a Sperrgebiet – oblasti namibijských diamantových dolů, veřejnosti dlouho zapovězené části. Proslulá je severní část – Pobřeží koster, neuvěřitelně nehostinná oblast, o čemž svědčí už její pojmenování – to odkazuje na četné kosti zvířat, ale i vraky lodí, domorodci ji pojmenovali „Místem, které Bůh stvořil v hněvu“, Portugalci zase „Branami pekla“. Za četné vraky lodí může silný příboj studeného proudu, který jim brání v návratu na širé moře. Nejsnáze dostupným a tím pádem i nejnavštěvovanějším vrakem je pozůstatek rybářské lodi Zeila, která ztroskotala ráno 25. srpna 2008 nedaleko Henties Bay krátce po té, co se vydala na cestu do Indie, kde měla být sešrotována. Po pobřeží jsou prý rozházeny pozůstatky více než tisícovky lodí všech velikostí, nejznámější je vrak britské lodi Dunedin Star z roku 1942. Vyhlášenou přírodní lokalitou je Cape Cross Seal Reserve – místo, kde se na skalkách a plážích okolo moře rozvalují až dvě stovky tisíc lachtanů jihoafrických v jedné ze svých největších kolonií na světě.
Pohoří Tsodilo je jedním z nejvýznamnějších přírodních a kulturních míst v Botswaně díky svému bohatství skalních maleb, které pocházejí z doby před více než 20 000 lety. Toto jedinečné místo je zapsáno od roku 2001 na seznamu světového dědictví UNESCO a má velký význam pro místní kultury, zejména pro Khoisany, kteří jsou považováni za první obyvatelstvo této oblasti. Tsodilo se skládá z několika impozantních vrcholů, z nichž nejvyšší dosahuje výšky 1 489 metrů. Kromě fascinujících skalních maleb, které zobrazují zvířata a každodenní život lidí, je pohoří také domovem pro různorodou faunu a flóru, což z něj činí ideální místo pro pěší turistiku a pozorování ptáků. Návštěvníci mohou prozkoumávat různé stezky vedoucí kolem maleb, a přitom se učit o místní historii a kultuře prostřednictvím organizovaných výletů či kulturních programů. Pohoří rovněž nabízí výjimečné příležitosti pro fotografování a relaxaci v přírodě.
Jde o malebné údolní město obklopené himalájskými velikány, známé jako centrum dobrodružství a adrenalinu. Pokhara je považována za druhé největší město Nepálu a díky své klidné atmosféře, krásnému jezeru a bezprostřední blízkosti oblasti Annapurna patří k jedné z nejoblíbenějších turistických destinací. Najdeme ji dvě stě kilometrů západně od Káthmandú na břehu jezera Fewa, přímo pod pohořím Annapurna. Město je rozděleno do dvou hlavních částí: turisticky příjemné čtvrti Lakeside, která obklopuje jezero Phewa Tal, a starého města. Díky své výhodné poloze je Pokhara vstupní bránou k himalájským osmitisícovkám Dhaulagiri, Manaslu a pohoří Annapurna. Snad nikde jinde v Nepálu není tak dobře vidět kontrast mezi subtropickou přírodou a sněhem pokrývajícím vrcholky Himalájí jako právě v tomto jezerním městě.
Tato oblast na severu Nového Zélandu je ideální pro všechny, kteří vyhledávají naprostý klid uprostřed panenské přírody anebo se chtějí věnovat nerušenému pozorování ptáků a dobrodružné pěší turistice. Mezi oblíbené aktivity na poloostrově Coromandel ovšem patří i relaxace na zlatých plážích, plavba na kajaku, potápění nebo návštěva uměleckých galerií. Populární je rovněž koupání v horkých minerálních pramenech na Hot Water Beach – můžete si zde dokonce sami vyhloubit svůj vlastní termální bazének v písku/rýč nebo lopatu vám s radostí půjčí i v jedné z nedalekých kaváren (nejlepší je skalnatá oblast na jižním konci pláže).
Toto je důležité místo z hlediska historie Kuby. Pamatujete si na Zátoku sviní? Přesně tady je to místo, kde se chtěli Američané vylodit, ale nevyšlo jim to. A proč ten název? Má něco společného s Američany? Ne, nemá! Je to historický název území a pravděpodobně vznikl tím, že když se tu Španělé vylodili, tak tu uviděli malé živočichy, podobné prasatům a od té doby se toto místo tak nazývá. Kromě historie, Zátoka sviní má snad nejkrásnější barvu moře, jakou na Kubě uvidíte. Je to přesně ta azurová modrá, o které sníte, když si představíte Karibik. A navštívíme tu i nejhlubší cenote Kuby. Přesně to cenote, kterým je tak známý Yukatánský poloostrov v Mexiku. Tato oblast je zároveň i místo, kde se vyskytuje krokodýl kubánský a endemit, který je nejnebezpečnější tvor na Kubě. Dorůstá délky 2,5 - 3,5 metru. Člověk však není v ohrožení, jeho životní prostředí je přírodními hranicemi oddělené a Sen průvodce ví, kde se můžeme bez starostí vykoupat.
Ponta Delgada je největší město souostroví a může se pyšnit populací 70 000 obyvatel. Nachází se na ostrově São Miguel. Rozhodně nečekejte velkoměsto plné mrakodrapů, nicméně i tak je Ponta Delgada centrem kulturní, gastronomickým i politickým. Najdeme zde mnoho památek, obchodů, lahodných restaurací a také se odtud můžete vydat na jeden z nezapomenutelných výletů, které na Azorech můžete zažít – na pozorování velryb. Pokud chcete však jen odpočívat, místní pláž Praia das Milicias vám k tomu poskytne ideální podmínky.
Na severozápadě Mauricia se rozkládá živé město, které je zároveň metropolí ostrova. Port Louis bylo založené v roce 1735 a prolíná se v něm nejen historie ale také moderna. Jedinečná atmosféra tamějších ulic a uliček vás dozajista nadchne. Svou prohlídku můžete zahájit například u populárního nákupního centra Caudan Waterfront, které se nachází u přístavu. Odtud se vydejte třeba krásnou alejí lemovanou obřími palmami k Place d
Přibližně 70 km severozápadně od hlavního města Madeiry Funchalu, se nachází nejzápadnější větší město Madeiry, kterým je Porto Moniz. To ukrývá zajímavou atrakci a přírodní úkaz v podobě vulkanických jezírek, které se tvoří na pobřeží hned pod samotným městem. Právě v létě, když tu méně fouká a vlny Atlantiku jsou klidnější, zde můžete zažít unikátní koupání. Tento unikátní zážitek každoročně láká i naše SEN klienty navštívit toto místo. My si ho vychutnáváme jako završení celodenního výletu po ostrově. Už samotná cesta sem bude zážitkem, ať už budete sjíždět z hor serpentinami až na pobřeží, nebo se starou cestou vydáte na východ od Porto Moniz po krásné vyhlídkové cestě, která vede podél pobřeží. Tato cesta kopíruje skalaté pobřeží severu ostrova a vede i několika tunely. Ale vraťme se k Porto Moniz, které je jedním z nejstarších měst na severu ostrova. Datum založení samotného městečka není přesně známo, ale první osídlení se datuje již k 15. století. Město je pojmenované po Franciscovi Monizovi, který byl šlechticem a jeho manželka byla vnučkou objevitele Madeiry. Hlavní atrakcí, která v současnosti láká turisty na toto odlehlé místo jsou mořské lázně, nebo pokud chcete, lávové bazény a mořské akvárium. Vzhledem k tomu, že v Atlantiku je voda studená, není ani voda v těchto lávových jezírkách teplá. Nicméně voda, která se sem dostává, má možnost se prohřát na slunci, a tím pádem je příjemnou alternativou oproti jiným bazénům. Unikátním zážitkem budou výhledy na okolní útesy, burácející vlny oceánu a zajímavé lávové útvary.
Město Potosí na jihu země bylo založeno v roce 1546 jako město primárně pro těžbu stříbra, jehož zásoby byly objeveny ve zdejší hoře Cerro Rico. Díky tomu záhy produkovalo velké bohatství a stalo se jedním z největších měst amerického kontinentu. V 16. století byla tato oblast dokonce považována za největší průmyslový region na světě! Těžbu stříbrné rudy zajišťovaly hydraulické mlýny, zdejší areál je dnes plný průmyslových památek, existuje zde systém akvaduktů a umělých jezer a budovy pro dělníky i nadřízené. Potosí bylo v roce 1987 zapsáno na Seznam světového dědictví.
Se svou nadmořskou výškou 4090 m n. m. je Potosí jedním z nejvýše položených měst na světě!
V jazyce domorodých Namů znamená „namib“ nekonečný, rozsáhlý či nedohledný. Více než dva tisíce kilometrů písku lemující pobřeží podél Atlantického oceánu. Namib je považována za nejstarší poušť světa. Duny jemných tvarů se vzdouvají do úctyhodných čtyř set metrů – vyšší nikde nenajdete. Poušť Namib je pouští v tom nejpřísnějším slova smyslu: za rok přijme méně než 100 mm dešťových srážek. Měsíční krajina popírá jakoukoli možnost existence; život tu většinou buď zcela chybí, nebo se před pozorovatelem důsledně schovává.
Poušť Tatacoa na jihozápadě Kolumbie je zemí mystična a dokonalého ticha. Je to druhá největší kolumbijská poušť a pokrývá 330 km², skládá se z různobarevných (šedých, červených a okrových) kaňonů a vrcholů, kde rostou především kaktusy. Tatacoa je skvělu destinací pro hiking a pozorování zvěře (oceloti, orlové, želvy atd.). Samotný název už odkazuje na chřestýše, kteří v této oblasti kdysi žili.
Poušť Tatacoa je také vyhlášeným místem pro astronomii a mnoho návštěvníků hledá hvězdy a další nebeská tělesa.
Není zde prakticky žádné světelné znečištění a oblast má ideální atmosférické podmínky pro pozorování hvězd. Je možné spatřit až 88 různých souhvězdí. Vzhledem k ideální poloze pouště se příležitostně Tatacoa stává hostitelem „hvězdné party“, kde se astronomové, vědci, studenti i nadšení amatéři shromažďují a zkoumají společně oblohu.
Indonéský ostrov Komodo, který náleží skupině ostrovů Malé Sundy mezi většími ostrovy Sumbawa a Flores. Ostrov je především známý kvůli výskytu varana komodského, který je největším a nejmohutnějším ještěrem na světě. Populace tohoto ještěra je zde odhadována na cca 5000 kusů. Komodo má rozlohu 390 km2 a žijí zde asi tři tisíce obyvatel. Náleží indonéské provincii Východní Nusa Tenggara. Obyvatelé jsou převážně islámského vyznání. Ostrov je součástí národního parku Komodo, který byl založen v roce 1980.
Laurissilva (často také nazýván Laurisilva) je výjimečný subtropický deštný prales, jenž se nachází na portugalském ostrově Madeira. V roce 1999 byl krom jiného pro svou unikátnost zařazen do světového dědictví UNESCO. Hlavním znakem této překrásné zelenající se oblasti Laurissilva je to, že představuje vzácný pozůstatek vavřínových pralesů z doby třetihor (asi před 20 miliony lety), které pokrývaly velké části jižní Evropy, Středomoří a severní Afriky. Tato „živoucí fosilie“ pak zabírá plochu cca 15 000 hektarů a zahrnuje více než 90 % původního lesa na Madeiře. V pralese mohou návštěvníci obdivovat místy až 40 metrů vysoké vavříny, kapradiny, mechy nebo různé druhy jedinečné endemické fauny a flory. Za vidění pak v pralese Laurissilva stojí konkrétně oblast lesa Fanal na severozápadě Madeiry, která vyniká doslova magickou atmosférou – hlavně v ranních hodinách či při západu slunce, kdy je zahalena do mlženého oparu. Podniknout zde můžete také příjemné procházky s jedinečnými výhledy do husté zeleně.
Prambanan představuje unikátní památku nejen v rámci Indonésie, ale v celém širším spektru jihovýchodní Asie. Jde o největší hinduistický, chrámový komplex Indonésie a není divu, že se nachází také na prestižním seznamu UNESCO. Fantastické chrámy pocházejí z 9.století, a dokonce je Prambanan ještě o půlstoletí mladší než buddhistický Borobudur. Jeho chrámy jsou typickou ukázkou hinduistické chrámové architektury, které dominuje 47 metrů vysoký centrální chrám zasvěcený bohu Šivovi. Na obou stranách hlavního chrámu stojí dva menší, Brahma chrám na jihu a Višnua chrám na severu. Chrámový komplex je vyzdoben reliéfními výjevy z legendárního eposu Rámájana. Na scéně s impozantní siluetou prambananských chrámů v pozadí se odvíjí romantický příběh prince Rámu a jeho krásné ženy Sity. Jejich láska musí překonat množství nástrah, dokud dospěje ke šťastnému konci. Úchvatné divadlo s mnoha účinkujícími, překrásné kostýmy, zvuk gamelanu patří k vrcholným zážitkům návštěvy Indonésie.
Opuštěné město v Polesí v Kyjevské oblasti na Ukrajině, 3 km severozápadně od Černobylské jaderné elektrárny. Původně to bylo „město mladých“ – pracovníků jaderné elektrárny, jejichž věkový průměr nedosahoval ani 30 let. Šlo převážně o technické inženýry a jaderné vědce pro novou elektrárnu. Po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl, ke kterému došlo v sobotu v noci 26. dubna 1986, začala evakuace celého města, která trvala od odpoledních hodin 27. dubna několik dalších dní. Dnes je to město duchů – neobydlená zóna, kterou chrání vojáci.
Madagaskar je považován za Noemovu archu přírody. Od Gondwany se odtrhnul někdy před 135 milony lety a od té doby se toho tady moc nezměnilo. Zvířata se vyvíjeli svým tempem a zůstaly tady druhy, které se na africkém a jihoamerickém kontinentě vyvíjeli nadále, nebo vyhynuli. Máte tak šanci videť zvířata a rostliny, které nikde jinde na světě nenajdete. Od bizarních druhů hmyzu, přes rozmanité druhy chameleonů, stovky druhů ptáků a více než 117 druhů lemurů až po jedinečného predátora – fosu. Rostliny rovněž nezahálely a žijí tady druhy, které jsou skutečně jedinečné. 80% z nich nenajdete nikde jinde ve světě. Nejtypičtější jsou baobaby, kterých tady žije 6 z 9 druhů. Madagaskar je neuveřitelný zdroj přírodních zázraků a podivuhodností.
Přírodní rezervace Linyanti se nachází v severním Botswaně, blízko hranic se Zambií a Namibií. Tato malebná oblast je známá svými nedotčenými pastvinami, říčními lesy, mokřady a meandry, které vytvářejí unikátní ekosystém a přitahují rozmanitou divokou zvěř. Linyanti je domovem velkého počtu slonů, hrochů, krokodýlů a různých druhů ptáků, což z ní činí vyhledávanou destinaci pro milovníky přírody a zapálené fotografy. Rezervace se rozprostírá podél řeky Linyanti, jež je klíčovým vodním zdrojem pro místní faunu. V období dešťů (od listopadu do března) oblast ožívá a poskytuje ideální podmínky pro pozorování afrických zvířat. Návštěvníci mohou zažít safari v různých formách, včetně jízdy v otevřených vozidlech a výletů na lodích, což umožňuje blízké setkání s divokou zvěří v jejím přirozeném prostředí.
Puebla je jedním ze 32 států Spojených států mexických a také jeho stejnojmenné hlavní město. Je rozdělena do 217 obcí a v centrální Mexiku okupuje plochu 34,306 km². Jejími sousedy jsou státy Veracruz, Hidalgo, Estado de México, Tlaxcala, Morelos, Guerrero a Oaxaca. Populace státu Puebla je necelých 7 milionů, v metropolitní oblasti hlavního města jich z toho žije 3,2 milionu. V rámci mexických států je Puebla v menšině, nemá totiž přístup k moři, je to čistě vnitrozemský stát.
Toto překrásné město najdete na patagonském východním pobřeží. Založeno bylo v roce 1865 skupinou velšských osadníků a dnes představuje mezi turisty velmi žádanou destinaci pro pozorování mořské zvěře.Za návštěvu zde stojí unikátní přírodní rezervace Península Valdés neboli poloostrov Valdes (UNESCO), který je nejdůležitějším centrem patagonské divoké přírody – právě Puerto Madryn je vstupní branou do oblasti. Hlavní atrakcí je zde především pozorování velryb jižních – ty připlouvají jednou ročně mezi červnem až prosincem. Dechberoucí podívanou však doplňují i roztomilí lachtani, tuleni nebo třeba tučňáci. Samotné pobřežní město ovšem nabídne daleko více! Toužíte po nezapomenutelném potápění, plážových radovánkách, pěší turistice nebo zajímavém nakupování? Pak si toto kouzelné místo nenechte ujít a vyčleňte si na něj ve svém itineráři prostor!
Vstupní brána do Národního parku Torres del Paine i hlavní město provincie Última Esperanza v Chile, to je Puerto Natales. Založeno bylo skotskými a německými přistěhovalci, kteří odtud do Evropy začali vyvážet jehněčí maso a produkty z vlny. Dnes představuje Puerto Natales významnou gastronomickou scénu, jež doplňují výtečná řemeslná vína nebo delikátní vína nebo také Mekku outdoorového materiálu Gore-Texu. Turistům tak splní nejeden sen, co se týká kulinářských a nákupních zážitků! Městská infrastruktura nabídne výtečné restaurace, kavárny, malebná nákupní centra či příjemné hotely a okolí pak mnoho možností nezapomenutelného dobrodružství! Zavítejte například do jeskyně Milodon (23 km od Puerto Natales), kde nahlédnete pod pokličku patagonské historii, nebo se vydejte na okouzlující plavbu v kajaku z Estancia Puerto Consuelo, odkud se pokocháte fjordy a patagonskou faunou i florou (cca 20 km severně od Puerto Natales).
Mezi NEJ místa na pacifickém pobřeží Mexika patří jednoznačně známé a malebné Puerto Vallarta. Tato tichomořská perla nabízí pláže, luxusní hotely, bělostný písek a mexickou pohostinnost. Puerto Vallarta - nebo také zkráceně jen P. V. - je přitahováno celoročně světovou smetánkou, stejně jako rodinami s dětmi. Na své si zde přijde naprosto každý..... Surfaři, milovníci želv a velryb, shopaholici a také nadšení konzumenti tequily, protože kde jinde degustovat tequilu než v nedaleké Tequile.
Leží v mexickém státě Jalisco je synonymem pro překrásné pláže, vodní sporty a špičkové resorty. Město se zhruba 260 000 obyvateli leží na břehu Tichého oceánu v zálivu Bahía de Banderas a proslavil ho mj. film Night of the Iguana(Noc s leguánem) z roku 1964, který těžil nejen z příběhu samotného, ale i z místních úchvatných lokací. V rámci tohoto filmu se po oblíbené vallartské pláži Mismaloya prošel například známý hollywoodský herec Richard Burton.
Neboli Palačinkové skály vznikly před 30 miliony let z nepatrných fragmentů mrtvých mořských tvorů a rostlin, které dopadly na mořské dno asi 2 km pod povrchem. Obrovský tlak vody způsobil, že fragmenty ztuhly do tvrdých a měkkých vrstev. Postupně se vápenec zvedal až nad mořské dno. Mírně kyselý déšť, vítr a mořské vody vymodelovaly takto bizarní tvary.
Národní rezervace Punta Tombo je domovem největší kolonie tučňáků magellanských na světě (mimo Antarktidu) a dostat se k ní můžete snadno autem za pár hodin z města Puerto Madryn nebo z Trelewu. Právě zde můžete zažít skutečně blízká setkání s těmito roztomilými zvířaty – doslova se stanete na pár chvil součástí jejich „komunity“. Naskytne se vám příležitost pozorovat každodenní rytmus tučňáků, tedy při troše štěstí uvidíte právě vylíhlá mláďata, prozkoumáte hnízda, nebo se necháte unášet jejich plaveckým umem. A ještě, než se vydáte mezi rodiny tučňáků, nezapomeňte zavítat do tamějšího Interpretation Center! Právě Interpretační centrum vám díky videím a různým informačním cedulím více osvětlí okouzlující život tučňáků.
Půlmilionové městečko v jediných starých hradbách severně od Mexika a jedno z nejstarších měst v Severní Americe vůbec. Zde se v roce 1759 rozhodlo o sporu mezi Angličany a Francouzi a atmosféra starých časů na Vás dýchá z každého koutu. Na území Irokézské osady Stadacona již v roce 1535 přistál francouzský mořeplavec Jaques Cartier, jehož původní obyvatelé navigovali do vesnice, v jejich jazyku "kanada" a dali tak jméno celé obrovské zemi. Návštěva starého města, opevněné citadely nebo nejfotografovanějšího hotelu Chateau Frontenac na útesu nad řekou Sv. Vavřince. Domácí na Vás jinak, než francouzsky nepromluví a Vy okamžitě podlehnete šarmu Quebecu.
QENP se nachází v západní části Ugandy a pokrývá okresy Kasese, Kamwenge, Rubirizi a Rukungiri. Park je vzdálen přibližně 400 kilometrů jihozápadně od Kampaly, hlavního a největšího města Ugandy. Součástí parku je prales Maramagambo a hraničí s Kigezi přírodní rezervací, Kyambura přírodní rezervací a národním parkem Kibale a Virunga National Park v Demokratické republice Kongo. Park byl založen v roce 1952 jako národní park Kazinga. O dva roky později byl přejmenován na počest návštěvy královny Alžběty II. Národní park Queen Elizabeth. QENP zabírá přibližně 1788 km2. Park se táhne od jezera George na severovýchodě po jezero Edward na jihozápadě a zahrnuje kanál Kazinga spojující tyto dvě jezera. Na tomto kanálu se dělají plavby s pozorováním zvířat a místních lidí, živících se rybolovem. QENP je známý svou silnou populací zvířat, mezi které patří africký buvol, vodušky kob, hroch, prase bradavičnaté, krokodýl nilský, slon africký, leopard, lev a šimpanz. Šimpanzi zde žijí v jednom údolí a je možné jít za nimi na trekking. Není však jednoduché je vystopovat a úspěšnost zde je velmi nízká. Je domovem 95 druhů savců a více než 500 druhů ptáků. Oblast kolem Ishasha je známá svými lvy, kteří lezou na stromy. Pytláci zabili v roce 2015 v parku šest slonů a vyvolaly tak hněv a frustraci v ugandské komunitě na ochranu přírody. QENP je spolu s přilehlým národním parkem Virunga jedničkou v ochraně lvů. Tato oblast je považována za hlavní centrum ochrany lvů ve střední Africe, pokud se pytláctví omezí a jejich přirozená kořist se vrátí do oblasti. Park je známý i svými sopečnými kužely a hlubokými krátery, z nichž mnohé mají kráterová jezera, jako je například kráter Katwe, ze kterého se těží sůl. QENP spolu s národním parkem Murchison Falls patří k nejnavštěvovanějším v Ugandě.
Centrum cestovního ruchu a extrémních sportů. Je také nazýváno jako dobrodružné hlavní město světa. Poprvé ve světe tu bylo komerčně provozováno bungee jumping. Nachází se tu také visutá lanová dráha, jejíž vrchol poskytuje panoramatický výhled, z něhož vede mj. turistická trasa na horu Ben Lomond. V blízkosti jsou také lyžařské areály Voronet Peak a The Remarkables. Toto město se nachází v regionu Otago na Jižním ostrově, podél zátoky ledovcového jezera Wakatipu. Okolí Queenstownu je také známé z natáčení filmů jako X-Men, Pán prstenů nebo Hobit. V historii bylo město centrem zlatokopů, což momentálně připomíná již jen výletní historický parník TSS Earnslaw, který je připomínkou období zlaté horečky.
Kdo by si nepřál smočit se v termálních pramenech, ochutnat lahodné sýry a skvělé víno, procházet se po horách, obdivovat krásy historických památek a užívat si úsměvů a pohostinnosti místních? Pokud myslíte na Itálii, Francii či Rakousko, jste na omylu. Toto vše a mnohem víc nabízí šestý nejmenší stát Mexika – Querétaro. Turisty zatím není plně objeven, což mu dodává ještě větší kouzlo a autentičnost. Na cestě po Mexiku si tento skrytý poklad rozhodně nenechte ujít!
Bývalá rybářská vesnice je dnes jediným barmským velkoměstem. Přes velký počet obyvatel se však nepodobá jiným asijským několikamilionovým metropolím: vládne tu kromobyčejný poklid, nikde člověk nemá pocit přelidnění ani moderního shonu. Britové z Rangúnu učinili hlavní centrum své koloniální državy v r. 1885, a jejich několik desetiletí trvající přítomnost připomíná poměrně velké množství koloniálních staveb, některých v udržovaném, jiných v chátrajícím stavu. Rangún má přes svou někdy až venkovskou atmosféru kosmopolitní ráz – žije tu početná indická a také čínská komunita. Mezi největší zajímavosti Rangúnu patří mj. tržiště generála Aun Schana (Bogyoke Aung San market) s barmskými řemeslnými výrobky i drahokamy; netradičně umístěná Sule paja (uprostřed kruhové křižovatky); anebo obří socha ležícího Buddhy v Ťaukthaťi paje (Chaukhtatgyi paya). Zdaleka nejslavnějším místem v celém městě je však Sweitigoumská pagoda. Středobod barmského buddhistického světa a jedno z nejvýznamnějších buddhistických poutních míst na světě se nachází na sever od rangúnského centra, na kopci Singutara. Pozlacená stúpa, vysoká 98 m, sice není nejvyšší stúpou v Barmě, ale její další parametry podtrhují její mimořádné postavení – je celé ze zlata a zdobí jej 4350 diamantů a desítky drahokamů.
Rybářská vesnice Reine je jednou z nejkouzelnějších oblastí na norském souostroví Lofoty a určitě vás okouzlí, pokud jste fotografickými nadšenci. Konkrétně leží na ostrově Moskenesøya a proslulá je díky barevným rybářským chatám „rorbuer“ na pobřeží a dramaticky vyhlížejícím horským vrcholkům, které vystupují z Reinefjordu. Prozkoumat okolí vesnice můžete například prostřednictvím výšlapu na tamější horu Reinebringen, na jejímž vrcholu se vám otevře dokonalý panoramatický výhled na Reinefjord, okolní ostrůvky a horské pásmo Lofoten Wall – cesta vzhůru vede zabezpečeným chodníkem se schody. Z Reine se pak můžete vydat trajektem například na pláž Bunes, která je považována za jednu z nejkrásnějších plážových oblastí Lofot. Mezi další oblíbené aktivity kolem Reine patří plavby v kajaku, rybolov, pozorování polární záře nebo večerní procházky pod půlnočním sluncem (tento jev je typický pro destinace za polárním kruhem, tj. slunce nezapadá ani o půlnoci).
Nebo Les baobabů je místo na jihozápadě země, kde je relativně velká hustota baobabů. Na rozloze 60 hektarů roste přibližně 2000 druhů rostlin, z čehož je množství endemitů. Výraznou rostlinou kromě baobabu je Didierea madagascariensis, která je asi nejtypičtější rostlina tohoto regionu. Mezi rostlinami zde hledejte i množství živočichů, ať už ptáků, malé lemury nebo fascinující hmyz, kterého je na Madagaskaru nepočítaně.
Na západním pobřeží ostrova Madeira se rozkládá okouzlující město Ribeira Brava, která vyniká úchvatnou přírodou, mírným klimatem a zemědělskou činností – půda v tomto městě je totiž velice úrodná, a tak se zde daří zejména batátům, cukrové třtině, banánům a jinému exotickému ovoci. Navštívit zde můžete například vyhlídku Encumeada ve výšce 1 007 metrů s nádhernými výhledy na jižní a severní pobřeží Madeiry, Madeirské etnografické muzeum, v němž se ponoříte do historie ostrova, odlehlou oblast Fajã dos Padres s klidnou pláží nebo klidné místo na západním pobřeží ostrova zvané Calhau da Lapa – zde si užijete oblázkovou pláž a skvělé koupání.
Hlavní město Lotyšska a současně největší město zemí Pobaltí. Historické centrum Rigy je od roku 1997 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, především kvůli velkému množství secesních budov (art nouveau, Jugendstil), které jsou tu pravděpodobně nejpočetnější ze všech měst světa, ale také kvůli dřevěným budovám z 19. století, které leží uvnitř i mimo centrum. Rižské Staré město leží na východním břehu řeky Daugava. Můžete se tu toulat středověkými úzkými uličkami, prohlížet si měšťanské domy a cihlové kostely, které se do značné míry zachovaly i přes silné bombardování za druhé světové války. Riga je plná zajímavostí a památek, za zmínku a návštěvu určitě stojí Dóm (Rígas Dóms) Katedrála, která dnes patří luteránům, je největším kostelem v zemi a v celém Pobaltí. Hrad (Rígas Pils), který byl založen v roce 1330 jako sídlo Livonského řádu. Katedrála Zrození Ježíše (Kristus dzimsanas katedrále) – ruská pravoslavná katedrála postavená koncem 19. století v neobyzantském stylu pro ruskou komunitu v Rize.
Rota da Água je úchvatná stezka plná starých cest používaných pro přepravu vody a starých mostů, akvaduktů, levády (vodní toky) a tunelů. Vrcholem je vertikální stěna Janela do inferno. Stezka uchvátí rozhodně i kavárenské povaleče! Jen se ujistěte, že máte s sebou baterku, v tunelech panuje černočerná tma. Rozhodně must - see na ostrově São Miguel! Mnohými je dokonce považována za nejhezčí trek na celém souostroví!
Město na severu Nového Zélandu poblíž stejnojmenného jezera. Toto jméno pochází z maorského jazyka a znamená Druhé jezero. První evropští osadníci sem přišli v roce 1831. Oblast Rotoruy je známa díky své geotermální aktivitě. Nachází se zde mnoho gejzírů, jezírek bublajícího horkého bahna, termálních pramenů a jezer. Rotorua je také ráj milovníků vodních sportů. Voda v těchto pramenech je kyselá a teče z vulkanické skály hluboko pod povrchem země. Má teplotu 33°C až 43°C. Je zde velké množství lázní a jezer s odlišnou teplotou vody.
Královský palácový komplex na kopci Analamanga v centru Antananariva. Jako královské sídlo a politické centrum moci sloužilo v 17. a 18. století v období království Imerina. Kolem roku 1610 král Andrianjaka převzal kontrolu nad tímto místem a vybudoval zde první palác. Nejvíce budov zde postavil král Andrianampoinimerina. Nejdominantnější stavbou je Královnin palác – Manjakamiadana postavený královnou Ranavalonou I. V roce 1995 tento palác vyhořel a zbytky paláce byly zakonzervovány.
Toto pohoří a stejnojmenný národní park se nachází na hranicích s Demokratickou republikou Kongo. Kromě toho, že je oblast rájem pro všechny milovníky horské turistiky a přírody vůbec, je také domovem třetího nejvyššího vrcholku afrického kontinentu – Margherita Peak na Mt. Stanley dosahuje výšky 5109 m n. m. Treky na zdejší vrcholky bývají náročné, nicméně s dobrou kondicí a za pomoci nosičů se dají zvládnout a jistě se stanou jedním z nezapomenutelných zážitků při cestě po Ugandě.
A koho Ruwenzori oslní natolik, že si bude chtít dovézt odtud suvenýr, je možné sáhnout po zde pěstované lahodné kávě.
Nyungwe Forest National Park – nachází se v jihozápadní části Rwandy, na hranicích s Burundi. Na západní straně parku leží jezero Kivu a Demokratická republika Kongo. Rozléhá se na ploše 1.020 km2 a je větší než známý Kibira National park. Leží v nadmořské výšce 1600 - 2950 m. Ročně v tomto deštném pralese napřší až 2000 mm deště a tvoří tak 2/3 vody ve Rwandě. Je to nejdůležitější místo pro udržení biodiverzity ve Rwandě. Národní park je domovem pro více než 1000 druhů živočichů na světě.
Banauské rýžové terasy jsou součástí kulturní památky UNESCO, která pod názvem Rýžové terasy filipínských Kordiller zahrnuje i další terasy v okolí. Rýžové terasy jsou někdy nazývány „Osmým divem světa“. Od úpatí hor sahají do výšky stovek metrů. Kdyby bylo možné terasy rozložit do délky, údajně by obepjaly polovinu zeměkoule. Terasy jsou staré tisíce let. Dokazují stavitelské schopnosti, vynalézavost a statnost obyvatel Ifugaa. Jsou zavlažovány mnoha horskými proudy a prameny, které byly svedeny do kanálů vedoucích dolů skrz rýžové terasy.
Patří mezi největší nepálská překvapení na jihu země. Nepál se ve všem spojuje s horami, pahorky, Himalájemi či zasněženými štíty, ale Chitwan je pravým opakem tohoto obrazu. Jde o nejstarší Národní park v Nepálu založený v roce 1973 a byl také zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Zažijete zde tropické podnebí a kolem vás se rozlije džungle. Chitwan je místem, kde v národním parku dodnes žijí vzácní nosorožci a přesně za nimi se zde vydáme i my. Kromě toho se přeplavíme říčkou Rapti, kde žijí krokodýli a budeme hledat na procházce i jiná zvířata. Věděli jste, že zde žijí i tygři? Budeme mít štěstí?
Největší město ve Vietnamu, které pokrývá celkovou rozlohu 2056 km2, ale 90 procent z celkové rozlohy tvoří vesničky. Moderní název města je Ho Či Minovo Město a Saigon je jednou z 12 městských částí. Saigon byl hlavním městem jižního Vietnamu od roku 1956 do 1975 a dodnes si zachoval zvláštní atmosféru, kterou najdete jen zde. V blízkosti se nacházejí CU CHI tunely, které vytvořil Vietkong během bojů proti Američanům. Celková délka 200 kilometrů je přímo neuvěřitelná.
Toto historické město známé také pod wolofským názvem Ndar se nachází cca 270 km severovýchodně od Dakaru, poblíž mauretánských hranic. Bylo prvním francouzským osídlením v Africe, a i proto nese francouzské jméno. V Saint-Louis uvidíte krásně barevné koloniální domy, velký vládní úřad, ministerstva, radnice, historickou poštu, soud, nemocnice, lycea, nové muzeum fotografie, miniaturní muzeum letectví Aéropostale a nejstarší kostel v západní. Zajímavá je i rybářská vesnička ve čtvrti Guet Ndar, kde je muslimský hřbitov a trh marché de Sor s různými léčivými kůrami.
Saksun je vesnice s 10 obyvateli ležící na ostrově Streymoy. Dominantou vsi je starý kostel, který byl původně postaven v Tjørnuvíku, ale v roce 1858 byl rozložen, přenesen přes hory do Saksunu a zde znovu sestaven. Asi ještě známější atrakcí Saksunu je však zdejší laguna. Pískem naplněná laguna přitahuje denně mnoho návštěvníků. Dvakrát denně se plní mořskou vodou ze severního Atlantského oceánu. Místo je obecně skvělou volbou pro ty, co milují přírodu a klid. Hory svírající lagunu, minimum jakéhokoli ruchu a okolní vodopády jsou prostě úchvatnou kombinací!
V létě je zde otevřené i malé vesnické muzeum. Na 300 let staré farmě Dúvugarðar najdete několik krásných tradičních travnatých domů. Obyčejný život na farmě probíhal do 40. let 20. století, dnes je součástí muzea. Poloha Saksunu kolem přírodního přístavu je výjimečně krásná a uklidňující, chvilky strávené zde jsou doslova balzámem na duši. Ze Saksunu je možnost pěší turistiky do nedaleké vesnice Tjørnuvík. Trasa vede po staré horské stezce mezi Dúvugarðar a Tjørnuvík.
Salekhard je jediné město na naší planetě, který se nachází přímo v zeměpisné šířce arktického kruhu, tuto skutečno připomíná i památník původně nazván „66paraletní“ ale z nějakého důvodu jej lidé nazývají „arktický kruh“. Památník je dvojitá pyramida, rozdělena půlkruhem uprostřed, otevřen byl v roce 1980. Původně byl tento památník postaven ze železa na betonovém podkladu. V roce 2003 byl nahrazen sklo-polymerovým kompozitem.
Salt Lake City je největším městem ve státě Utah. Svůj název získalo podle Velkého solného jezera, u kterého se rozprostírá. Jeho historie se úzce váže s mormony, kteří jej také v roce 1847 založili. Toto místo má nespočet přívlastků – pro jednoho je inspirativní a pro druhého tak trochu divoké. Město si však zamilují všichni, co holduj outdoorovým aktivitám a zimním sportům, nabízí totiž turistům čtyři komfortní lyžařská střediska, možnosti pro kempování, cyklistiku, turistiku i horolezectví. To ale není zdaleka všechno – Salt Lake City není žádným „troškařem“, a tak uspokojí také ty nejnáročnější gurmány, milovníky nakupování nebo divadelní a umělecké nadšence! Ať už tedy pomyslíte na cokoliv, tohle město vám to rádo splní.
Malá rezervace s mimořádně bohatou faunou. Je součástí většího celku společně s rezervací Buffalo Springs a Kora. Právě Kora a Samburu byly místem, kde George a Joy Adamsovi vypouštěli do volné přírody lvici Elsu, známou z knihy a filmu Volání divočiny. Rezervace Kora byla později místem, kde George úspěšně vypustil desítky dalších lvů. Dnes zde působí Saba Douglas-Hamilton – filmařka a ředitelka výzkumné stanice na slony. Je dcerou zakladatele organizace Save the Elephants Iana Douglas-Hamiltona. Právě ona v Samburu natočila krátký fascinující příběh, jak si lvice osvojila mládě přímorožce.
V Samburu žijí zvířata, typické pro suché oblasti severně od rovníku. Hlavním lákadlem je populace žiraf síťovaných, které mají na první pohled jinou kresbu jako ostatní žirafy. Gerenuk – gazela žirafa, je unikátní antilopa. Dlouhé nohy, dlouhý krk a malá hlava z ní dělají velmi zajímavého tvora. Dokáže se zcela vzpřímit na zadních nohách a předními si přidržuje větve, aby se nakrmila. Další zajímavou antilopou je přímorožec Beisa, jehož tu najdete na otevřených prostranstvích. Unikátní zebra Grévyho se rovněž vyskytuje pouze na malém území Keni a Etiopie a možná v Jižním Súdánu. Je největší ze tří druhů zeber a má nejjemnější pruhování. V parku také najdete somálský poddruh pštrosa afrického. Na rozdíl od běžného pštrosího samce se v době toku somálskému poddruhu zabarví krk a běháky do modra. Toto už dokáže pouze masajský poddruh, kterému se krk a běháky zbarvují do růžova. Na palmách "Doum" (Hyphaene Thebaica), které lemují řeku Ewaso Njiro, hledejte orlosupy strakaté – vzácné bílé supy, kteří sem přilétávají až ze Somálska. V řece žije velká populace hrochů obojživelných a krokodýlů nilských. Hroši každou noc opouštějí řeku a vydávají se za pastvou. Často zajdou až deset kilometrů od vody a cestu si značkují trusem. Krokodýli, jako všude jinde, čekají pod hladinou na svou příležitost stáhnou pod vodu cokoli – od perličky po mladou žirafu. Samburu je i domovem perličky supí a "neviditelného" rypouše lysého, žijícího pod zemí. O jeho přítomnosti svědčí typické "krtince" poseté po celé rezervaci. Samburu je také jedním z nejlepších míst v Keni na pozorování leopardů a psů hyenovitých. V blízkosti vody najdete i skupiny lvů a samotářských gepardů.
Pokud by se Patagonie stala nezávislou zemí, jistě by se jako její hlavní město nabízelo San Carlos de Bariloche. Nejvýše položenou destinaci v regionu nazval objevitel a průzkumník Francisco P. Moreno „krásným kouskem argentinského Švýcarska“. Jakmile sem zavítáte, pochopíte proč. Město rozkládající se na břehu jezera Nahuel Huapi obklopuje doslova pohádková příroda zahrnující horské vrcholky a bujné lesy, což z něj dělá jedno z nejkrásnějších míst na světě. San Carlos de Bariloche bylo založeno v roce 1902 a svůj název získalo spojením dvou různých slov – „San Carlos“ je odkazem osadníka Carlose Wiederholda, jenž si jako první v oblasti otevřel obchod se smíšeným zbožím a „Bariloche“ vzniklo deformací slova „vuriloche“ – což v jazyku kmene Mapuche znamenalo označení původních obyvatel. Z turistického hlediska je pak toto město doslova rájem pro outdoorové aktivity – skvělý je zde rafting a dále pak i pěší turistika, sportovní rybolov, cyklistika, projížďky na koních nebo lyžování v zimním období.
Když se řekne Kalifornie, mnohým lidem se vybaví především slunné Los Angeles. Jenže tento stát má ve své zásobě i další skvostné město, kterým je San Diego! I zde si užijete slunečních paprsků a procházek po sedmdesáti nedotčených plážích do sytosti, ovšem v tak trochu komornějším a klidnějším duchu oproti L.A.! Například pro rodinnou dovolenou je tato destinace zdaleka nejvhodnější, neboť nabídne od každého něco – San Diego se pyšní úžasnou zoologickou zahradou, SeaWorldem nebo třeba LEGOLANDEM. A aktivity v okolní přírodě jsou zde téměř nevyčerpatelné. Zvolit můžete nejen výlety, ale třeba i kempování, plavby lodí, surfování, rybaření či pozorování divoké zvěře.
Hlavní a největší město Kostariky, San José, se nachází ve stejnojmenné provincii a založeno bylo ve 30. letech 18. století. V roce 1823 se pak stalo hlavním městem. Domov zde v dnešní době našlo zhruba 1,5 milionu obyvatel.
Metropole nabízí svým návštěvníkům prvotřídní muzea, parky, hotely, divadla a cenné historické budovy. Minout byste neměli mj. Museo del Jade, Parque Metropolitano La Sabana či pulzující trh Mercado Central.
Nicméně ani milovníci přírody nepřijdou zkrátka, v město je obklopeno zelení a majestátními sopkami. Oblast kolem San José je známá jako Valle Central a je úrodnou zónou země.
San Miguel de Allende je město v centrální části Mexika ve státě Guanajuato, na dosah 137 km dlouhé řeky Laja. Nachází se v nadmořské výšce 1870 m n. m. a žije zde necelých 80 000 obyvatel. Město bylo založeno v roce 1542 františkánským mnichem a zastáncem místních indiánů Juanem de San Miguelem. Dříve bylo město obchodním centrem, a to zejména díky stezce, která pře něj vedla. Královská cesta Camino Real de Tierra Adentro nebo také stříbrná stezka táhnoucí se ze Ciudad de Mexico až k Santa Fe v USA byla hojně používána v době od 16. do 19. století a sloužila k přepravě tohoto vzácného kovu z dolů ve státech Zacatecas, Guanajuato a San Luis Potosí. V roce 2010 byla tato trasa dokonce zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Nicméně dnes je oblast kolem San Miguel kromě zemědělské produkce (kukuřice, fazole, pšenice a ovoce) závislá zejména na turismu, který zde v posledních desetiletích jen kvete.
Tato stále poměrně málo rozvinutá vesnička na pacifickém pobřeží je populární destinací pro všechny surfaře, začátečníky (Playa Estero) i profesionály (Punta Brava). Ale i ty ostatní uchvátí svou křišťálovou vodou a vysokými velice fotogenickými palmami. Santa Catalina je výchozím bodem do národního parku Coiba.
Cayo Santa Maria je malinkatý ostrůvek na severním pobřeží Kuby. Ostrov má 16 km na délku a zhruba 2 km na šířku. Ostrov nabízí dokonale průzračnou vodu, do které se vstupuje z bílých pláží pokrytých jemným bílým pískem. Pobyt na Cayo Santa Maria je především ve znamení odpočinku na pláži s pravým kubánským koktejlem v ruce, nicméně můžete vyrazit i za poznáním dalších zajímavých míst.
Santana - „Casinhas de Santana“ se staly ikonami široce známými v celé zemi (i mimo ně) pro zvláštní krásu jejich architektonického stylu. S trojúhelníkovým tvarem a pokrytým došky jsou větším symbolem této obce na severním pobřeží ostrova Madeira. Tyto typické domy jsou ve skutečnosti odrazem izolace této lokality, která byla dlouhou dobu obtížně dostupná po souši i po moři. Zachování jedinečných kulturních zvláštností se v důsledku této nahodilosti stalo dědictvím obrovské hodnoty pro tuto obec, která má v současnosti kolem 8 800 obyvatel. Tato oblast o rozloze 96,2 km² zahrnuje šest farností: Arco de São Jorge, Faial, Ilha, Santana, São Jorge a São Roque do Faial. Zde můžete navštívit zajímavá místa, jako je zábavní park Madeira, přírodní rezervace Rocha do Navio a nejvyšší horu souostroví Pico Ruivo. Santana byla v roce 2011 udělena UNESCO jako „biosférická rezervace“. Je proto ideálním místem k rozjímání o bohatém a pečlivě zachovaném přírodním dědictví. K tomu není nic lepšího, než poznávat turistické stezky Biosféry, dlouhé přes 120 km.
Druhé největší město na Kubě, hlavní a největší město stejnojmenné provincie Santiago de Cuba. Zde zažijete pravou Kubu. Santiago de Cuba bylo založeno 28. června 1514 Španělem Diegem Velázquezem de Cuéllarem. V této době to byla první osada na Kubě. O dva roky později byla zničena požárem, ale za pár let se do ní vrátili obyvatelé. Navštívíte místo, kde začala kubánská revoluce. Nejlepší rum na Kubě se vyrábí právě zde a nejlepší hudba je původem také odsud.
São Vicente Caves - to je případ emblematických jeskyní São Vicente, které vznikly před 890 tisíci lety. V současnosti je lze navštívit po 700 metrů dlouhé podzemní stezce. Jeskyně São Vicente byly vytvořeny po sopečné erupci v Paul da Serra. Vnější část, která byla vystavena nižším teplotám, rychle tuhla. Láva dále proudila dovnitř a vytvářela řadu kanálů s uvolněnými plyny – „vulkanické tunely“, k teré zde můžete vidět. Jednalo se o jedny z prvních jeskyní sopečného původu, které byly v Portugalsku zpřístupněny veřejnosti v roce 1996. K jejich šíření místním obyvatelstvem však došlo o století dříve, v roce 1885. V současnosti jsou exlibris magistrátu ze São Vicente. V jeskyních São Vicente si můžete užít pozoruhodnou cestu do nitra Země s možností vstupu do Centra vulkanismu, které návštěvu doplní pedagogickou a zábavnou formou. Mezi sopečnými krápníky, jezery a tunely vysokými pět až šest metrů je to ideální místo, kde se nechat oslnit záhadami přírody.
Savuti je jednou z nejvíce fascinujících oblastí v rámci Národního parku Chobe. Tato oblast je známá pro svou rozmanitou faunu a jedinečné přírodní scenérie, které zahrnují močály, travnaté pláně a charakteristické baobaby. Oblast Savuti obývají zejména velcí predátoři, jako jsou lvi a hyeny. Návštěvníci ale mají možnost pozorovat i velká stáda slonů, která se často shromažďují kolem vodních zdrojů – to činí ze Savuti oblíbenou destinací pro milovníky safari a fotografování. Zajímavost: Oblast je také známá svými unikátními přírodními cykly, které se mění v závislosti na ročním období a poskytují různé zážitky pro turisty, včetně různých migračních vzorců zvířat.
Savuti se může pochlubit také bohatou historií a kulturním významem, přičemž místní komunity mají hluboké vazby na tuto krajinu. V oblasti se nachází také některé archeologické nálezy a kulturní památky, které přispívají k její jedinečnosti.
Nedokážete si představit dne bez kofeinové vzpruhy v podobě kávy? Rozplýváte se už jen, když cítíte tu omamnou a energizující vůni? Potom navštivte Seattle, který je jakousi kolébkou tohoto celosvětově oblíbeného kofeinového nápoje! Zajímavostí je, že tu byla otevřena první pobočka známého kavárenského řetězce Starbucks. Pokud však dáváte přednost komornějším podnikům, nabídne vám Seattle i doslova „vymazlený“ šálek espressa připravený s láskou a péčí od nejednoho zapáleného baristy. Město je zkrátka Mekkou všech kavárenských povalečů!
Okolí hory Seoraksan je známé pro svou přírodní krásu a dechberoucí výhledy. Je to první korejská biosférická rezervace UNESCO a je také uvedena na zeleném seznamu IUCN. Oblast je rozdělena na Vnitřní Seorak, Jižní Seorak a Vnější Seorak, který zahrnuje vrchol Daecheongbong (1708 m), který je třetí nejvyšší horou v Koreji. Tato oblast je vyhlášená pro své turistické stezky a bohatou faunu a floru. Ti, kteří budou mít štěstí, mohou spatřit například kabara pižmového či gorala východního.
Národní park zde byl ustaven v roce 1970.
Tato oblast s dechberoucími scenériemi se nachází na západním konci ostrova São Miguel. Oblasti dominuje velká sopka Sete Cidades, která představuje obrovskou zhroucenou calderu o průměru 5,3 kilometru a maximální hloubce asi 630 metrů. Najdeme zde mnoho jezer a lagun. Zdejší Lagoa das Sete Cidades, největší laguna na Azorech, se skládá ze dvou vodních ploch, Lagoa Azul a Lagoa Verde (mezi turisty je lokalita známá také jako Twin Lake). Pohled na ně je fascinující a celé místo je velice fotogenické. Nejhezčí vyhlídky na místo jsou Miradouro da Vista do Rei a Miradouro da Grota do Inferno. Velké místní vodní bohatství, přítomnost chráněné flóry a fauny vedly ke klasifikaci tohoto chráněného území jako Ramsarské lokality podle Úmluvy o mokřadech.
Sete Cidades se z portugalštiny překládá jako sedm obcí či sedm komunit. Jedna z teorií říká, že zde žil jeden arcibiskup a šest biskupů a společně se svými následovníky vytvořili sedm křesťanských komunit.
Sevanské jezero je pojem, na který jsou Arméni hrdí, a proto ho velmi rádi prezentují jako "arménské moře". Je největším jezerem Kavkazu a jeho rozloha je něco přes 1200 kilometrů čtverečních. Po délce má maximálně 74 kilometrů, po šířce 32 kilometrů a nachází se v nadmořské výšce kolem 1 900 mnm. Žije v něm téměř 90 procent všech ryb, které Arménie má. Jezero bylo ještě ve 20. století o mnoho větší, ale sovětští inženýři ho při pokusech připravili téměř o 20 metrů. Katastrofu se podařilo odvrátit, a tak je dnes Sevan oblíbeným místem domácích. Má v sobě i kus historie, protože zde najdete výběžek, poloostrov Sevan (kdysi byl ostrovem) a ten na sobě nese vzácné, historické kláštery komplexu Sevanvank, které pocházejí původně z 9. století.
Pobřežní město Seward, jež je obklopeno mohutnými zaledněnými horami a hlubokými fjordy, si rozhodně zaslouží Vaši pozornost. Centrum města se nachází nedaleko velice pěkného přístavu, kde naleznete množství obchůdků, restaurací a kaváren. Z paluby výletní lodě budete obdivovat na dvacet velkolepých ledovců. Čeká Vás pozorování praskajících a odlamujících se ledovcových ker. S trochou štěstí během plavby spatříte velryby, mořské vydry či tuleně.
Druhé největší město Tibetu Shigatse leží v nadmořské výšce 3900 metrů. Historické centrum ilustruje tibetskou architekturu a kulturu, ačkoliv ho stejně jako další města částečně pohltilo moderní čínské stavitelství v podobě betonových budov. V Shigatse stojí klášter Tašilhünpo z roku 1447, sídlo druhého nejvyššího duchovního země pančhenlamy. Nad město vystupuje znovu postavená pevnost Žikace. Původní památka podlehla ničení během tibetského povstání v roce 1959.
Unikátními treky se vydáme do drsné, sibiřské tundry, o které jsme všichni slyšeli, ale jen málokdo ji živě reálně zažil. Poznáme sibiřské kmeny Samojedů a přičichneme k jejich tradičnímu způsobu života, abychom společně s nimi přespali i v sibiřském příbytku. Život těchto nomádů je naprosto unikátní a jinde na světě již vymizel. Migrují ročně přes 1000 km a nikdo vlastně neví, jestli to lidé vedou sobí stáda, nebo soby lidi. No takto podobně to muselo vypadat před 30 000 lety. Těžké podmínky zocelují lidi a sjednocují je v jejich vlastní unikátní kultuře. Počet sobů je v životě těchto nomádů tím nejdůležitějším a tvoří celý majetek, jakož i status rodiny. Tito lidé žijí ve velmi úzkém souznění s přírodou. Povídají si se stromy, se soby, s větrem. Medvěd je pro mnohé kmeny posvátný, a pokud ho někteří zabijí, vystrojí obrovský děkovný ceremoniál. Věřme, že silný bůh větru bude odpočívat. Když tu začne foukat, dokážete se ztratit i pět metrů před očima. Samojedi nám připraví zážitky tak unikátní, že z nich budeme mít ještě dlouho doma skutečně husí kůži.
Národní park Simienské hory se nachází v západní části pohoří Simien, 120 km severovýchodně od Gondaru. Byl založen v roce 1969 a v dnešní době pokrývá 220km2 celého pohoří. Do parku se dostanete z městečka Debarq, kde má své ústředí, po prašné cestě až do samotného parku. Na rozdíl od většiny národních parků v Etiopii se zde uvnitř nachází Simien Mountains Lodge v nadmořské výšce 3200 metrů. Park je známý nádhernými výhledy, množstvím treků a jedinečnou flórou a faunou. Nachází se zde nejvyšší hora Etiopie Ras Dejen a další vysoké hory. Kromě nádherných hor je jedním z našich cílů najít tlupu opic dželada. Často se objevují již u brány do parku a kolem Simien Mountains lodge. Kromě nich se zde občas objeví vzácný kozoroh Walia a Vlček etiopský, nejohroženější africké šelmy. Těchto ve volné přírodě zůstalo přibližně 400 kusů. Nejtypičtější rostlinou alpinské země je Lobélie.
Vodopády Sipi se nacházejí na východě Ugandy v regionu Kapchorwa. Toto trio vodopádů najdeme na úpatí hory Elgon (vyhaslá štítová sopka) nedaleko hranic s Keňou. Název sipi byl odvozen od slova 'sep', což je název divoké domorodé rostliny podobné banánu, která roste podél břehů řeky Sipi. Místní lidé ji používají hojně jaké léčivou rostlinu. Nejenže vodopády poskytují překrásný pohled a dokreslují zdejší scenérii, ale jsou také výchozím bodem pro většinu treků na horu Elgon.
Nedaleko od vodopádů najdeme rovněž mělké jezero Kyoga či četné kávové plantáže (káva Arabica).
Tento kmen proslavila kniha Bílá Masajka, která byla později i zfilmována, i když autorka této knihy ve skutečnosti žila v kmeni Samburu, kteří jsou velmi blízcí příbuzní Masajů. Masajové jsou východoafrickým kmenem, který přišel na území Keni přibližně před 500 lety. Kmen migroval jižním směrem z regionu horního toku Modrého Nilu, někde z oblasti súdánsko - etiopských hranic, přes jezero Turkana až do úrodné oblasti příkopové propadliny. V současnosti ho najdeme roztroušený na pohraničí Keni a Tanzanie. V 19. století si Masajové vysloužili reputaci silných a krutých válečníků, kteří často realizovali invazivní výpady ve skupinách do sousedních teritorií. Získávali tak větší území pro své pastviny, kradli dobytek a vybírali poplatky (cla) od pobřežních obchodních karavan. Masajové jsou známí jako nomádští pastýři, pro které je právě dobytek tím nejcennějším bohatstvím. Během koloniální éry se Britové rozhodli Masaje vystěhovat do oblasti s méně úrodnými pastvinami a savanami na jihu země. I přesto se však stále věnovali tradičnímu nomádskému způsobu života a pásli svůj dobytek na obrovských územích. Postupně se však začali koncentrovat v dočasných vesnicích, kde si stavěli kulaté chatrče z trusu a hlíny, přičemž si vesnice ohrazovali pichlavými akáciovými ploty, které jim sloužily na obranu proti divokým zvířatům. Oblast, v níž jsou dnes v Keni nejvíce koncentrovaní, se nazývá Maasailand a zabírá území mezi slavnou přírodní rezervací Maasai Mara a národním parkem Tsavo west. Masajové mají dodnes výjimku a mají povoleno pást svůj dobytek i na území přírodních rezervací a národních parků. Jídelníček Masajů sestává zejména z mléka a krve, kterou získávají od dobytka. Masajské bohatství se měří v počtu skotu, které se zabíjí pouze při výjimečných příležitostech a ceremoniích. Maso, které většinou konzumují, pochází z koz a ovcí. Velké slavnosti, během nichž se zabije mnoho domácích zvířat a hoduje se, se nazývá ORPUL. Maso se jí téměř do prasknutí. Maso ze zvěřiny je zakázáno, přičemž výjimku tvoří buvoli a antilopy losí. V dnešní době Masajové kupují i zeleninu, ze které si připravují pokrmy, ale v minulosti to tak nebylo. Během mladých let jsou masajští chlapci zasvěceni jako noví mladí bojovníci (Moran), jejichž povinností je dohlížet na dobytek a ochraňovat jej před nepřáteli. Mají zákaz uzavřít sňatek a konzumovat alkohol, dokud se z nich nestanou EUNOTO, což znamená starší, resp. dospělí (cca 30 let života). Masajští bojovníci zahajují zkoušku dospělosti každých 10-15 let. Hlavní rituál zahájení této ceremonie je Emory - mužská obřízka. Po tomto ceremoniálu chlapci mají právo nosit tradiční károvaná roucha zvaná Shukla. V minulosti Masajové skládaly zkoušku dospělosti v lovení lvů, což se už dnes nepraktikuje. Říká se, že lvi mají dodnes geneticky zafixováný strach z Masajů, když je ucítí. Masajové tradičně vykonávali i ženskou obřízku, která je od roku 2011 zakázána. Výroba náhrdelníků a náramků z korálků je důležitým aspektem masajských dekorací těla a často reprezentuje i sociální postavení. Ty jsou častokrát příjemným suvenýrem pro nás, turisty. Velmi zajímavé je soutěžní skákání do výšky, při kterém Masajové mezi sebou hledají toho nejlepšího bojovníka, který má právo vybrat si ženu a nemusí za ni platit dobytkem. Toto skákání si vyzkoušela i naše skupina, ale žádnou Masajku jsme si domů neodnesli, i když dámy dostaly nabídky na přespání ve vesnici. Z naší SEN výpravy se ale ani jedna nerozhodla stát se novodobou "bílou Masajkou", a tak si Masajové musí počkat na další skupinu.
Pokud se vydáte asi 48 kilometrů od hlavního kolumbijského města Bogoty, natrefíte na půvabné městečko Zipaquirá, které je známé především svými solnými doly. K prvnímu nálezu soli zde došlo zhruba před čtyřmi sty lety, načež byla zahájena těžba tohoto nerostu tradičním způsobem. V dolech byla nejprve v polovině 20. let postavena malá kaple pro účely modliteb důlních dělníků před směnou v rizikových pracovních podmínkách, avšak později (v 90. letech 20. století) ji nahradila solná katedrála – ta byla také v roce 2007 pro svou unikátnost označena jako první div Kolumbie. A právě tato jedinečná stavba v hloubce 180 metrů pod zemí je cílem mnoha návštěvníků z celého světa. Prohlídka katedrály začíná křížovou cestou se čtrnácti zastávkami v jeskyních, přičemž každá jeskyně je odlišně nasvícená a zahrnuje velký kříž vybízející k modlitbě (tyto zastávky mají představovat klíčové momenty Ježíšova utrpení). Vidět však v katedrále můžete i působivé sochy, hlavní oltář, jenž je srdcem tohoto jedinečného výtvoru nebo muzeum soli. V závěru prohlídky pak můžete zavítat do obchodů se suvenýry, kavárny anebo galerie s uměním.
Sopka Barú je panamským nejvyšším bodem a rovněž jediným vulkánem. Nachází se v provincii Chiriquí a měří 3475 m. K poslední erupci došlo v roce 1550. Za jasných dnů lze odtud spatřit jak Pacifik, tak Atlantik! Sopka je součástí stejnojmenného národního parku.
Vulkán Barú má sedm kráterů a několik turistických stezek, po kterých se můžete vydat. Některé stezky jsou docela náročné, jiné jsou kratší a dostupnější. Pokud jste velmi zkušený turista, můžete podniknout výpravnou cestu na vrchol sopky přes město Volcan.
Poás je sopka, která se tyčí do výšky 2 708 m a která se pyšní jedním z největších kráterů na světě a také azurovým jezerem. V současné době sopka vypouští velké množství plynů a vodní páry z různých fumarol, které se nacházejí ve vnitřním kuželu kráteru. V roce 1910 sopka vyvrhla oblak dýmu až do výšky 6 km, poslední větší aktivita pak byla zaznamenána v roce 1954.
Znovuotevření národního parku se uskutečnilo v srpnu 2018, jakmile byly splněny nové požadavky, které zajišťují bezpečnost návštěvníků.
Oblast Poás je také rájem pro pozorovatele ptactva!
Národní park je zhruba 50 km od metropole San José.
Kdo by si nepamatoval, jak zamíchala kartami letecké dopravy jedna z nejznámějších islandských sopek Eyjafjallajökull v roce 2010! Že se vás to osobně netýkalo? To je samozřejmě jedině dobře, nicméně každý si po této zkušenosti jistě uvědomil, jak sopky mohou být, i takto sekundárně – z důvodu chrlení dýmu – mocné. Islanďané se s nimi museli naučit žít, po staletí je jejich ostrov silou ohně zmítán. Dnes zde mají 32 aktivních vulkánů! Což na jeden ostrov rozhodně není malé číslo! Islandské sopky mají ale i své romantické kouzlo. Jedna z nich dokonce „stála modelem“ pro knihu „Cesta do středu Země“ od Julese Verna. Znáte její jméno?
Písečné duny v Sossusvlei jsou často označovány nejvyššími dunami světa. Nachází se v jižní části pouště Namib v namibijském národním parku Namib Naukluft. Nejvyšší dunou v Sossusvlei je Big Daddy neboli Velký taťka. Hned naproti tomuto přesypu je Big Mama, nedílná družka pouštního gigantu. Big Daddy měří okolo 325 metrů, ovšem jeho výšku mění každý poryv větru.
Soul je hlavním a největším městem země, obecně je to vůbec jedno z největších měst na planetě. Protéká jím řeka Hangang. Populace činí více než 10 milionů obyvatel. Je to velice příjemné město s jedním z nejvyšších indexů kvality života. Je domovem mnoha firem a technologických společností, sídlí zde mj. Samsung, LG či Hyundai. Je to i místo mnoha mezinárodních sportovních utkání, za všechny jmenujme například LOH 1988 či Asijské hry v roce 1986, z politických summitů můžeme zmínit třeba místní setkání G20 v roce 2010. Soul je samozřejmě i centrem nákupním, gastronomickým a kulturním. Turisté se zde tak rozhodně nudit nebudou. Za návštěvu určitě stojí palác Gyeongbokgung, N Seoul Tower, Válečný památník, Národní muzeum, Lotte World nebo čtvrtě Insadong či Gangnam. Nenechte si ujít ani tradiční vesničku Bukchon Hanok Village!
Národní park South Luangwa najdeme v oblasti východní Zambie a je nejjižnějším ze tří národních parků nacházejících se v údolí řeky Luangwa. Místním obyvatelům je známý jednoduše jako „South Park“. Původně byl založen jako Luangwa Game Park v roce 1904 a v roce 1938 byl přeměněn na jednu ze tří rezervací. Impozantní park se rozkládá na ploše asi 9050 km² a kromě překrásných scenérií je zde extrémní hustota divoké zvěře, která přitahuje návštěvníky z celého světa.
Letní hlavní město indického svazového státu Džammú a Kašmír, které se rozkládá v Kašmírském údolí. Město se rozkládá na březích řeky Dželam, přítoku překy Indus. Město je proslavené jezery s plovoucími domy, největší z jezer je Dál. Šrínagar také proslavily rukodělné výrobky a sušené ovoce. 27. října 1947 (den poté, co kašmírský maharádža podepsal akt o přistoupení k Indii) dorazily do Šrínagaru letecky první oddíly indické armády, čímž začala První indicko-pákistánská válka. Šrínagar je v Indii proslulý hlavně díky svému příznivému podnebí, které je dáno jak nadmořskou výškou údolí, tak skutečností, že sem dosáhnou indické monzuny přinášející životadárnou vláhu.
Hlavní město Švédska je podle mnohých nejkrásnějším hlavním městem Evropy. Stockholm, nazývaný Benátky severu, je krásný. Úzké uličky v tradičních krémových barvách, největší Královský palác na světě, parlament s největším zastoupením žen v Evropě. Určitě si nenechejte ujít budovu Radnice, ve které se každoročně po udílení Nobelové ceny koná banket, či kostel Riddarholm s hrobkami švédských králů.
Pískovcová Stolová hora s plochým vrcholem zdobí panorama Kapského Města svou impozantní přítomností. Toto pozoruhodné geologické dílo se tyčí do výšky přibližně 1085 metrů nad mořem a poskytuje nejednomu návštěvníkovi dechberoucí výhledy na okolní rozmanitou floru a faunu. Vystoupat na vrchol Stolové hory můžete buď pěšky anebo pomocí ikonické lanovky Table Mountain Aerial Cableway, jež byla poprvé zprovozněna v roce 1929 a přilákala 24 milionů lidí! Před výletem si však nezapomeňte zabalit i fotoaparát – byla by škoda si nezvěčnit tuto nejfotografovanější památku Jižní Afriky! Zajímavost: Stolová hora je často pokryta mraky, kterým místní začali příznačně říkat „table cloth“ neboli „ubrus“.
Sucre, dle Ústavy oficiální hlavní město Bolívie, bylo založeno Španěly v první polovině 16. století a nahází se v nadmořské výšce 2790 m n. m. Jeho mnoho dobře zachovaných náboženských budov ze 16. století, jako je San Lázaro, San Francisco a Santo Domingo, ilustruje mísení místních architektonických tradic se styly dovezenými z Evropy. Za návštěvu stojí rozhodně Iglesia de San Felipe Neri, Casa de la Libertad či Parque Cretácico.
Sucre je také obecně považováno za nejkrásnější město Bolívie. Vyvinulo z hornických kořenů a stalo se regionálním centrem náboženských, právních a kulturních záležitostí.
UNESCO prohlásilo koloniální čtvrť Sucre v roce 1991 za světové dědictví.
Sucre je rodištěm bolivijské nezávislosti, v roce 1825 zde byla sepsána Bolívijská deklarace nezávislosti.
Populace Sucre činí zhruba 300 000 obyvatel.
Ostrov Sumatra leží v západní Indonésii a je součástí tzv. Sundských ostrovů. Turisté sem míří o poznání méně než například na Bali či na Lombok. Reálně má ale vskutku co nabídnout, proto jej určitě nevynechte ze svého itineráře! Z nádherných deštných pralesů a rozmanitých zážitků budete u vytržení. Relaxovat můžete třeba na písečných sumaterských plážích anebo se vydat na túru za historickými či přírodními skvosty. Zde je jen zlomek hlavních oblastí, které rozhodně nevynechte: město Medan (hlavní kulinářské centrum Sumatry), jezero Toba (největší kráterové jezero svého druhu na světě), Bukit Lawang (malá vesnice na okraji Národního parku Gunung Leuser, kde uvidíte orangutany), spící sopka Gunung Sibayak (snadná na výstup, túra k vrcholu měří asi 7 km) nebo Mentawajské ostrovy (na Západní Sumatře, vhodné pro surfaře).
Batakové se stali podnětem k rozsáhlému vědeckému bádání. Bylo zjištěno, že jsou potomci neolitických horských kmenů, které vyhnali Mongolové z jejich původního území v oblasti dnešního severního Thajska a Barmy. Když dorazili na Sumatru, nesetrvávali dlouho na mořském pobřeží, ale vydali se dále do vnitrozemí. Po několikatýdenním putování objevili jezero Toba, kde se usídlili a žili zde v naprosté izolaci od okolí dlouhá staletí. Nejcharakterističtějším rysem Bataků je jejich bojechtivost. Jednotlivé osady se mezi sebou téměř bez ustání svářily. Z tohoto důvodu nebyly nikdy budovány mezi jednotlivými usedlostmi cestičky, ani stavěny mosty. Všechny osady byly obklopeny živým, 10 metrů vysokým neprostupným plotem z bambusu, s dobře stráženým vchodem pouze z jedné strany. Život se odehrával v tradičních dřevěných domech, jejichž obytná část se nacházela 1-2 metry nad zemí. Tato část domu byla vlastně jednou velkou místností bez pevných vnitřních stěn, kde žilo někdy i tucet rodin. V noci se spouštěly z trámů rákosové rohože poskytující jednotlivým rodinám alespoň trochu soukromí. Světlo pronikalo do tmavého domu pouze jediným malým otvorem – dveřmi, do kterých se vstupovalo po krátkém žebříku. Spodní část domu byla určena pro hospodářská zvířata – kozy, krávy a prasata – a sloužila i jako skladiště obilí. Typická šindelová střecha tvarem připomínala býčí rohy. Tento tvar střechy je rozšířen po celé Sumatře a váže se k němu legenda o dlouhotrvajícím boji mezi sousedními ostrovy Jáva a Sumatra. Jak praví tato pověst, kdysi dávno mezi sebou vedli spory bohatí obyvatelé Jávy a chudí lidé ze Sumatry.
Největší pobřežní mangrovový les na světě s rozlohou okolo 10.000 km2 se nachází na jihozápadě Bangladéše. Vedle 26 druhů mangrovů zde ještě rostou bažinaté lesy. Z fauny zde žije tygr bengálský, kočka rybářská, makakové, divoká prasata, kočka bažinná nebo axis indický. Pro svou jedinečnou hodnotu a přírodní bohatství je Sundarbans od roku 1997 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
V historickém čínském městě Suzhou můžete obdivovat nádherné zahrady The Classical Gardens of Suzhou (Klasické zahrady v Suzhou), které jsou dokonce pro svou unikátnost zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Založeny byly již v 11. století, kdy bylo město v nebývalém rozkvětu. Za vidění zde stojí určitě obnovená zahrada Lingering anebo třeba Pavilon Cang Lang. Uprostřed této zelené oázy naleznete vnitřní klid i intenzivní historickou atmosféru.
Pokud si chcete na chvíli odpočinout od rušného velkoměsta, skvělou volbou je Meiji Jingu. Ta je jednou z největších šintoistických svatyní v Japonsku s rozlehlým okolním lesoparkem, která se nachází uprostřed megaměsta Tokia.
Svatyně byla založena v roce 1920 na uctění památky císaře Meidži a císařovny Shoken, jejichž cílem bylo založit modernizované Japonsko.
TIP: Mějte na paměti, že v japonských městech se může cizinec někdy hůře orientovat, a to z důvodu, že většina tabulí či ukazatelů je psána pouze v japonštině. Proto si předem raději vaše zamýšlené trasy vytiskněte již doma a pak tyto papíry noste s sebou. Japonci jsou velice milí a uctiví, nicméně ne všichni mluví anglicky. Takže ani na doptání se raději nespoléhejte. Stejně tak ne na mobil, protože data budete mít s největší pravděpodobností k dispozici pouze v místech, kde je wi – fi.
Svatyni Monserrate nacházející se ve východních kopcích Bogoty je možno vidět prakticky odkudkoli ve městě. Nachází se ve výšce 3 172 m n. m. na vrcholu Monserrate nebo Cerro de Las Nieves.
Na vrcholu tohoto kopce je svatyně Padlého Pána z Monserrate, kterou v roce 1640 vytvořil umělec Pedro de Lugo Albarracín. Pro mnohé věrné katolíky je tato socha zázračná, a proto každý víkend mnoho Kolumbijců a rovněž cizinců podniká výstup na kopec.
Stavba svatostánku byla dokončena v roce 1920. V současné době je k dispozici i lanovka, nicméně mnozí volí cestu pěšky, ta nabízí dechberoucí výhledy, protažení si těla a také vychutnání si okolní přírody.
Za svatostánkem se nachází náměstí, kde najdete stánky s řemeslnými výrobky nebo suvenýry a vedle něj několik restaurací, kde si můžete vychutnat lahodné pokrmy bogotské gastroscény, od horké čokolády s tamale a chlebem až po slavný vývar z žeber.
Co do počtu obyvatel (asi jen 5 000) by se dal Svolvær nazvat malou vesnicí, avšak představuje zdaleka největší město v samém srdci norského souostroví Lofoty. Turisty je toto místo často vyhledávané pro četné možnosti outdoorových aktivit v doslova panenské krajině. Nejoblíbenější atrakcí v oblasti je plavba do úzkého fjordu zvaného Trollfjord, kde můžete obdivovat ryzí krásu drsné norské přírody ale také třeba orly plachtící ve větru na obloze. Pokud jste pak spíše dobrodružné povahy a milujete horolezectví, je možné vystoupat se zkušeným průvodcem na tamější skálu ve tvaru rohu známou jako Svolværgeita (někdy se jí také přezdívá „Koza“) – horolezci po zdolání rádi přeskakují její dva vrcholy.
Samotné město Svolvær dále nabízí k prohlídce zajímavé Lofotské válečné muzeum (Lofot Krigsminnemuseum), jež oslní historické nadšence. V muzejní sbírce se například nachází kabelka Evy Braunové jakožto bývalé společnice Adolfa Hitlera nebo lampa z bitevní lodi Tirpitz. Zajímavé však je i Centrum umění (Nordnorsk kunstnersenter) s vizuálním uměním a obchodem, kde lze zakoupit výtvarné potřeby, umělecká díla nebo suvenýry. Speciální drink z ledové sklenice si nakonec můžete dopřát v ledovém baru Magic Ice Lofoty na nábřeží města, v němž se pokocháte třeba i ledovými sochami.
Město němečtější než Německo položené na běhu Atlantiku na nehostinném pobřeží koster. Na každý směr, když se otočíte, je pouze poušť Namib, jedinečné Welwitschie a "duchařská atmosféra". Vynikající restaurace, čerstvé ryby, ideální místo na krátký odpočinek. Pobřeží koster, místo, kde mnoho námořníků našlo svou smrt v ledových a zrádných vodách Atlantiku nebo na suchých plážích pouště Namib.
Na východním pobřeží Austrálie leží hlavní město provincie Nový Jižní Wales a se svými 5 miliony obyvatel nejlidnatější město země, Sydney. Už před 30 tisíci lety byla oblast osídlena původními australskými lidmi, až do roku 1788 však trvalo, než se Sydney stalo první evropskou kolonií v Austrálii. Původně trestanecká kolonie rychle rostla, v polovině 19. století se stala prvním australským městem a po migraci způsobené druhou světovou válkou byla jedním z nejvíce multikulturních měst světa. Dnes je Sydney důležitým finančním, kulturním, univerzitním i turistických centrem Austrálie a Oceánie. Sydney je zajímavou směsicí nejmodernější architektury a historických staveb, jejichž příkladem může být katedrála svatého Ondřeje, vystavěná v jedinečném stylu gotického obrození mezi lety 1837 a 1868. Viktoriánský styl nese majestátní budova pošty z roku 1891, která je se svými 114 metry jednou z nejvyšších pískovcových staveb ve městě. Nejstarší částí města jsou The Rocks s nádhernými starými budovami, kavárnami a obchůdky se suvenýry. Jednou z dominant města je 503 metrů dlouhý Přístavní most. Mohutná ocelová konstrukce spojuje Milsons a Dawes Point a jsou z ní překrásné výhledy na přístav nebo nezaměnitelnou budovu Opery. Ta byla dokončena v roce 1973 a je jednou z nejznámějších staveb moderní architektury na světě, zapsanou dokonce na seznam UNESCO. Věž Sydney Tower z roku 1981 je se svými 309 metry nejvyšší strukturou ve městě. V ceně vstupného na vyhlídkovou plošinu jsou také Wild Life Sydney Zoo, kde je k vidění řada endemických druhů zvířat včetně tasmánských čertů a koal, ale samozřejmě také klokani nebo krokodýli. Krásu podmořského života je pak možné obdivovat v akváriu Sea Life. Australské muzeum se stará o rozsáhlé zoologické, mineralogické, paleontologické a antropologické sbírky, kdo dává přednost umění, neměl by si nechat ujít návštěvu Muzea současného umění nebo Umělecké galerie Nového Jižního Walesu, nejdůležitější veřejné galerie v zemi, vystavující australské, asijské a evropské umění. Odpočinek od ruchu velkoměsta nabízí Královská botanická zahrada. Otevřena byla už v roce 1816 a dnes je jedním z nejnavštěvovanějších míst celého Sydney. Západně od města se rozprostírá Národní park Modré hory s dramatickou scenérií rozeklaných skal a útesů, eukalyptovými lesy, vodopády a desítkami kilometrů pěších treků. Kuchyně Sydney je mezinárodní jako město samotné, chybu ale není možné udělat s mořskými plody a rybami (i kdyby to měla být „jen“ obyčejná fish & chips“) nebo kvalitním steakem. Za ochutnávku stojí tolik oblíbené „koláče“ s (nejen) masovou náplní nebo „lamington“, sladký piškotový dezert obalený v kokosu a podávaný se šlehačkou.
Taiwan, oficiálně Čínská republika, ostrovní stát s rozporuplným statusem, jehož čínský název země v překladu znamená Velký záliv. Nejvíce diskutovaným tématem je zde vztah k pevninské Číně. Mají tu svébytný kalendář, který počítají od vzniku Čínské republiky v roce 1912. Roku 1949 se na ostrov uchýlili komunisty poražení přívrženci Kuomintangu v čele s generálem Čankajškem, který zde vyhlásil exilovou vládu Čínské republiky. Jedna vláda odmítala uznat druhou, ale v OSN se nakonec rozhodlo, že jako legitimní bude uznávat pevninskou Mao Zedongovu. Tchajwanci se považují za skutečně legitimní pokračovatele čínské civilizace a její stopy jsou zde v podobě nedotčené komunismem. Na druhé straně však byl ostrov dlouhá léta pod vlivem Japonska a Západu, což tu zanechalo další pozoruhodnou směs dotvářející mnohé tváře velké Číny. I zde najdeme památníky otců republikánského národa, Sunyatsena a Čankajška. Vydali se úplně jiným ideologickým směrem než komunisté a díky tomu Taiwan zažil svůj ekonomický zázrak v druhé polovině 20. století. To odráží moderní čtvrt Xinyi a mrakodrap ve stylu čínské symboliky Taipei 101. Kromě památek má Taiwan i nádhernou přírodu. Silné vlny omývají kamenné formace Nanya Rocks, stvořené přírodními živly. Úzké cestičky hornického městečka stále připomínají doslova zlaté časy a ochutnáte tu i místní sušené mořské potvůrky. Portugalský název Ilha Formosa - Krásný ostrov, platí dodnes!
Taj Mahal - Monumentální pomník ve městě Agra. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy. Od roku 1983 je Tádž Mahal součástí Seznam světového dědictví UNESCO a stala se symbolem Indie. V různé denní době za různého osvětlení má zajímavé zbarvení. Ráno je barva narůžovělá, navečer mléčně bílá a zlatou se stává vždy, když na ni dopadnou měsíční paprsky. Ponořte se do historie a architektury Taj Mahalu v našem videu s virtuální prohlídkou plnou zajímavostí:
Tallinn leží na břehu Finského zálivu a hlavním lákadlem turistů je historické Staré město (Vanalinn). Staré město je zapsáno na seznamu UNESCO a rozkládá se na místě, kde bylo ve středověku hlavní mocenské sídlo. Dolní část města je dosud obehnaná 2,5 km hradeb. Bývalou obrannou linii vodních příkopů dnes nahradil pás zelených ploch a parků. Staré město je spleť úzkých dlážděných středověkých uliček, starých kupeckých a cechovních domů i historických nádvoří. Centrem Tallinnu je rušné Radniční náměstí (Raekoja plats), a je tomu tak už od 11. století. V zimě se tu konají vánoční trhy, jinak je to oblíbené místo pro shromažďování. Pěknou budovou na náměstí je radnice (Raekoda), která je považována za jedinou dochovanou gotickou radnici v Severní Evropě. Pochází z přelomu 14. a 15. století. Součástí radnice je 64 metrů vysoká radniční věž, která je dominantou celého města. Okolo Radničního náměstí se soustřeďují další krásné a významné pamětihodnosti Tallinnu. Mezi ně rozhodně patří nedaleký kostel svatého Ducha, ani ne tolik pro svou architektonickou krásu, jako pro historický význam, jež pro Estonce má. Právě zde se totiž odehrála první mše v estonštině. Tallin, je kombinací moderní evropské metropole a skvostného historického jádra, které je zapsané na seznamu UNESCO.
Tamarindo je krásná plážová oblast v provincii Guanacaste. Doslova ráj zde najdou pak všichni surfaři. Zlatavé pláže, svěží zeleň v okolí a průzračná voda. Tamarindo je také pověstné romantickým a velmi fotogenickým západem sluncem.
Asi nejhezčí pláže jsou Playa Langosta, Playa Avellana či Tamarindo Beach. Letovisko však má co nabídnout i po setmění, je zde velké množství barů, klubů a restaurací, které podávají kuchyni z celého světa. Party v Tamarindu někdy probíhají až do brzkých ranních hodin.
Město se objevila v legendárním surfařském filmu z roku 1994 „The Endless Summer II“ (Nekonečné lét 2) a je pravděpodobně mekkou kostarické surfařské scény.
Toto obrovské jezero vešlo do povědomí světové veřejnosti v polovině 19. století, a to díky anglickým průzkumníkům Richard Burtonovi a Johnu Spekeovi.
Vody Tanganiky omývají Tanzanii, Burundi, Demokratickou republiku Kongo a Zambii. Je to nejdelší sladkovodní jezero na světě a druhé nejhlubší po jezeře Bajkal v Rusku. Tanganika má úctyhodnou hloubku až 1470 m. Průzračné jezerní vody jsou domovem více než 350 různých druhů ryb a jsou známé exportem akvarijních ryb a skvělými podmínkami pro rybolov.
Taoistický Chrám boha města (City God Temple) býval mezi Číňany běžně známý jako „Chenghuangmiao“ a představoval jakýsi symbol ochrany obyvatelstva Šanghaje, neboť bohové jsou v taoismu považováni za svaté patrony. Budova se nachází v ulici Middle Fangbang Road (na jihu sousedí se zahradou Yu) a postavena byla již za dynastie Ming (1368–1644). Dnes její komplex zahrnuje devět paláců, tj. například Palác šedesátiletých cyklů (Sixty-year Cycle Palace), Palác Huo Guang, Palác boha štěstěny (God of Fortune Palace), Palác Guansheng, Palác Wenchang nebo Palác boha města (City God Palace). Chrám je též zasvěcen třem městským „bohům“, mezi které patří slavný generál dynastie Han – Huo Guang, Qin Yubo z dynastie Jüan a vojevůdce dynastie Čching – Chen Huacheng.
Během své návštěvy pak neopomeňte ochutnat i místní speciality – okolí chrámu je totiž pověstné prodejem výtečného občerstvení. V přilehlých ulicích se nachází hned několik pouličních stánků či restaurací – nejznámější je Lu Bo Lang, Nanxiang Small Steamed Buns nebo De Xing Guan (tyto podniky doporučuje i michelinský průvodce). Na prohlídku budovy a kulinářské zážitky si vyčleňte ideálně 3 hodiny svého času. Otevřeno je v chrámu denně od 8:30 do 16:30.
Tento národní park založený v roce 1969 patří mezi nejkrásnější a nejpopulárnější lokality celé Kolumbie. Nachází se v oblasti Magdalena a návštěvníky zde zaujmou úchvatné pláže, deštný prales a kopcovití krajina s bujnou vegetací. Zdejší zajímavostí je jistě i malebná indiánská vesnička Pueblito.
Jestliže už vás ruch velkoměsta omrzel a vy chcete ukojit i své „muzejní“ choutky, rozhodně zavítejte do originálního teamLab Borderless v Azabudai Hills. Jedná se o první muzeum digitálního umění na světě a založeno bylo v roce 2018. Dostanete se zde do „světa, který jste nikdy předtím neviděli“. Alespoň tak to muzeum inzeruje. A jeho návštěva předčí dozajista veškerá vaše očekávání. Rozhodně si však kupte lístky online dostatečně dopředu, o muzeum je opravdu velký zájem.
Křišťálově čistá voda ve všech odstínech tyrkysové, teplý bílý písek, exotické palmy nebo skalní reliéfy za zády a barevné rybky pod hladinou. Thajské pláže jsou jako pokladnice: otevírají se turistům a hrdě vystavují na obdiv to nejkrásnější, co mají. Přečtěte si tipy na ty, které byste rozhodně neměli vynechat, a vyberte si pláž podle toho, jestli chcete jen lenošit, kochat se okolní scenérií, nebo šnorchlovat a potápět set za drahokamy pod vodou. Anebo je objeďte všechny! Protože takovou krásu jen tak někde nenajdete.
Větrem ošlehané souostroví Tierra del Fuego se rozkládá na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky a v češtině je známé také jako Ohňová zem. Tento poetický název je zásluhou objevitele Ferdinanda Magellana (když do oblasti zavítal poprvé, viděl z lodi ohně), na jehož počest byl také pojmenován průliv oddělující pevninskou část od Ohňové země. I přesto, že můžeme nazvat tuto skupinu ostrovů součástí Patagonie, ve skutečnosti patří její východní část Argentině a ta západní pak Chile. Hlavní ostrov Isla Grande zde doplňují středně velké i menší ostrůvky, které se staly domovem především pro lachtany, tuleně nebo tučňáky. Pokud chcete vidět na vlastní oči reálný „Konec světa“, zavítejte sem! Oslní vás jedinečný a možná tak trochu drsný ráz tamější panenské krajiny, jenž vytváří zejména rozeklané vrcholky hor, mrazivé safírové vody nebo rozlehlé až téměř nekončící pastviny. A co v oblasti navštívit konkrétně? Určitě neopomeňte Národní park Tierra del Fuego, jenž je rájem s odlehlými plážemi, hustými lesy, dramatickým pobřežím či ledovcovými jezery. Vsadit ovšem můžete i na nezapomenutelnou plavbu po Beagle Channel a objevování fjordů!
Nejrozlehlejší ruiny starověkého mayského města. Nacházejí se na severu Guatemaly v džungli El Petén. Celá oblast je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Tikal byl založen v 6. století př. n. l. a byl střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu.
Tinganes je historické místo souostroví a je součástí dnešního Tórshavnu. Označení v překladu znamená „Parlamentní molo“ nebo „Parlamentní místo“. Dnes rozděluje Tinganes přístav na dvě části – Eystaravág a Vesteravág. Parlament se zde sešel poprvé za dob Vikingů, když norští kolonisté umístili svůj Ting (parlament) právě na toto místo v první půlce 9. století. Løgting se od těch dob již přestěhoval na sever města, ale na Tinganes dnes sídlí místní vláda. Ta našla útočiště v budově Skansapakkhusið. Nejstarší domy v historickém jádru Tinganes resp. Tórshavnu najdeme v uličce Gongin.
Kouřící Nil nebo také kouřící oheň (Tis Isat) tak místní nazývají nádherné vodopády na Modrém Nilu. Tyto vodopády patří mezi nejkrásnější a největší v Africe. Na konci deštné sezóny, kdy jsou plné vody, jsou se svojí šířkou 400 metrů a hloubkou 45 metrů naprosto úžasné. Oficiálně se označují jako druhé největší vodopády v Africe.
Tjørnuvík je nejsevernější vesnice na ostrově Streymoy. Je zasazena do hlubokého údolí bez dalších vesnic v dohledu, můžete si zde připadat v dobrém slova smyslu jako na konci světa. Je tu naprosto božský klid. Prim zde hraje příroda, okolní hory a mnoho potůčků. Domy už jen dokreslují zdejší scenérii. Není jich zde však mnoho, zhruba 55, podobný počet je i obyvatel. Mysleli jste si, že Faerské ostrovy nejsou ideálním místem k surfování? Pak vás Tjørnuvík vyvede z omylu! Před vesnicí je krásná pláž a hned za ní perfektní vlny. Tato ikonická vesnice má také přímý výhled na mořské komíny Risin (71 m) a Kellingin (69 m). Osada je díky své nepřekonatelné poloze jednou z nejnavštěvovanějších vesnic na Faerských ostrovech!
je v současnosti neaktivní stratovulkán, nacházející se na novozélandském Severním ostrově, asi 20 km severovýchodně od vulkánu Ruapehu. Sopka je tvořena převážně andezity a je jedna z nejaktivnějších na ostrově. Svou činnost začala před 275 000 lety a jen ve 20. století eruptovala 45krát. Centrem erupcí je Ngauruhoe, nejmladší vulkanické centrum sopky, často však vymezované jako samostatný sopečný útvar. V minulosti byly aktivní i jiné krátery, např. Red Crater eruptoval v roce 1926 a v současnosti se v něm a v jeho okolí nacházejí aktivní fumaroly. Svahy sopky jsou posety četnými explozivními krátery, některé jsou zalité vodou (Modré a Smaragdové jezero). Sopka je součástí národního parku Tongariro National Park, který je nejstarším národním parkem na území Nového Zélandu. Zároveň je to také čtvrtý nejstarší národní park na světě. Založený byl v roce 1887, v roce 1990 byl zařazen do seznamu Světového dědictví.
Toronto představuje největší a nejnavštěvovanější kanadskou metropoli. Centrum města leží na břehu jezera Ontaria. Právě zde je nejdelší (14 km) sladkovodní písečná pláž. Dominantou je věž CN Tower o výšce 553 metrů, což z ní činí druhou nejvyšší volně stojící stavbu na světě. Odtud se můžete kochat výhledem do širokého okolí. Čeká na Vás mnoho atraktivit jako je impozantní nádražní budova Union Station se skvostným interiérem, hokejová síň slávy či Toronto Island, odkud se Vám naskytne nezapomenutelný pohled na celé panorama města.
Torre de Belém, resp. Věž svatého Vincenta, je opevnění vybudované v Lisabonu v 16. století. Sloužila jako přístaviště pro portugalské průzkumníky a jako slavnostní brána do Lisabonu. Postavena byla během vrcholu portugalské renesance a je příkladem manuelského stylu, ale obsahuje i náznaky dalších architektonických stylů. Struktura postavená z vápence se skládá z bašty a 30 metrů vysoké věže se čtyřmi podlažími. Památka UNESCO od roku 1983 je symbolem období portugalských objevů. Vystoupáme po úzkém točitém schodišti do věže, která poskytuje výhled na Belém a řeku Tejo. Tuto "šachovou figurku" navrhl Francisco de Arruda v roce 1515 na obranu městského přístavu. Filigránské kamenictví, kopule a těsně pod západní věží najdeme i kamenného nosorožce. Blízko věže se nachází památník Padrão dos Descobrimentos a tradiční Pastéis de Belém, které doporučujeme ochutnat.
Tórshavn je přístav a hlavní i největší město Faerských ostrovů. Nachází se na jižním cípu ostrova Streymoy, největšího z celého souostroví. Tórshavn byl založen v 10. století, nicméně ještě mnoho set let poté nezažil žádný významnější rozmach. Název města pochází od boha bouře a blesků, který dominuje severské mytologii a od skandinávského slova pro přístav – „havn“, znamená tedy doslova "Thórův přístav". Na znaku města dokonce najdeme Thórovo kladivo Mjölnir. V samotném Tórshavnu žije asi jedna čtvrtina celkové populace Faerských ostrovů (asi 13 000 obyvatel). Má dobré silniční spojení s dalšími osadami na Streymoy a trajekty jej efektivně spojují také s ostatními ostrovy. Jeho hlavním průmyslovým odvětvím je rybolov. Tórshavn má střední školy, univerzitu Fróðskaparsetur Føroya a sídlí zde i faerská televize Kringvarp Føroya (KvF) a samozřejmě vláda a parlament.
Trh Toyosu byl otevřen v říjnu 2018 na umělém ostrově Toyosu v Tokijském zálivu. Převzal již zaběhnutý velkoobchod od stárnoucího trhu Tsukiji a poskytuje turistům příležitost sledovat tuňákové aukce a také povečeřet v restauracích v jeho velkých a moderních prostorách.
Obrovský velkoobchodní trh se skládá ze tří hlavních budov: dvou budov pro mořské plody a jedné pro ovoce a zeleninu.
Městečko, kterému dominuje chrám vystavěný na obrovské skále, která jako by padla z kosmu rovnou doprostřed toho všeho barevného chaosu. Kdo si ho chce vychutnat shora, musí si vyšlapat pár desítek schodů, projít vnitřními chodbami a nádvořími a může se stát, že na jednom z nich Vás požehná chrámový slon! Hned vedle města samotného se nachází další chrám, obrovský, vlastně se dá říci, že je to celé chrámové město. Zabírá plochu 60 hektarů a než se dostanete do jeho středu, projdete sedm bran! Jedno z nejposvátnějších míst všech Vajšnavistů.
Koloniální město Trinidad založil v roce 1514 španělský conquistador Diego Velázquez de Cuéllar, což z něj činí jedno z nejstarších kubánských měst. Do seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1988 bylo město zapsáno pro svoji koloniální architekturu. V okolí města se rozkládaly rozlehlé plantáže cukrové třtiny, které přinášely městu bohatství. Právě díky kapitálu z obchodu s třtinovým cukrem je Trinidad jedním z nejvýstavnějších historických měst na ostrově.
Kdo by se nechtěl procházet v malebných uličkách více než tisíc let starého města na břehu fjordu, popíjet Stjørdalsøl a užívat si zdejší pohodové atmosféry? Trondheim je město, kde se snoubí dávná historie s moderní dobou, aniž by ani jedna z nich byla upozaděna. Zde můžete navštívit rozsáhlou gotickou katedrálu z roku 1300, zajít do muzea populární hudby Rockheim či si prohlédnout největší dřevěný palác celé Skandinávie. Anebo, jste – li duší cyklista a bez kola zkrátka neumíte být, zde můžete vyzkoušet světový unikát - „cyklovlek“ CycloCable.
Poblíž centra Bhútánu a asi 2 dny cesty od Thimphu se nachází fascinující město Trongsa, které je opředené historií a legendami. Právě toto strategické místo se stalo v minulosti klíčovým pro kontrolu království a také zde se poprvé zrodily pokusy o sjednocení Bhútánu. Není to však jen historie, co Trongsa nabízí svým návštěvníkům. Město se totiž rozkládá v nadmořské výšce 2 300 metrů na strmém hřebeni, a tak jsou z něj nádherné výhledy do okolních údolí. Z místních památek je pak nejpozoruhodnější a nejdůležitější Trongsa Dzong – starobylá pevnost postavená v roce 1644 jako sídlo královské dynastie Wangchuck. Z této masivní stavby vládli zemi první i druhý bhútánský král. Mezi další místa, která stojí v oblasti za návštěvu, patří i Muzeum Ta Dzong, Muzeum věže Trongsa, Chendebji Chorten nebo průsmyk Yutong La.
Trøllkonufingur („Trolí prst“) je 313 metrů vysoký skalní útvar nacházející se na ostrově Vágar – nedaleko vesnice Sandavágur a vypadá, jako by vyrůstal přímo z oceánu. Legenda říká, že Trøllkonufingur je prstem čarodějnice, která chtěla mrštit Faerské ostrovy na Island. Když přišla k moři jižně od Vágaru, vyšlo slunce, ona zkameněla a spadla do oceánu. Byla tak velká, že když dosáhla na dno moře, měla zadní část hlavy a prst nad hladinou. Zadní část její hlavy je prý ostrov Koltur. Do roku 2022 je známo pouze 11 lidí, kteří na prst vyšplhali.
Jeden z nejstarších východoafrických parků je rozdělen na dvě části – West a East. Byl založen v roce 1948. Managment parku byl základem pro vznik organizace, která dnes spravuje všechny národní parky Keni – Kenyan Wildlife Service. Oblast dnešního parku nechvalně proslavili "lidožravý lvi z Tsavo", kteří v roce 1898 během stavby železnice z Kisumu do Mombasy údajně zabili více než 130 dělníků. Podplukovník John Henry Patterson zastřelil oba v prosinci 1898 a vypracované kůže později prodal za pět tisíc dolarů chicagskému muzeu, kde jsou dodnes vystaveny. Tsavo East je místem, kde jsou vypouštěni osiřelý a vyléčení sloni z celé země. Je zde vytvořen systém výběhů, kam přicházejí mladí sloni. Jsou zde vytvářeny nové rodiny, které jsou nakonec vypuštěny do volné přírody. Systém je velmi úspěšný. Tento park je známý i slony s extrémně velkými kly. Tímto se v angličtině říká "Tusker", a tento přívlastek dostanou, pokud jejich kly váží každý více než 45 kg. Tsavo má v dnešní době přibližně deset Tuskerů, což je polovina počtu z celé Afriky.
Tsavo je domovem velké pětky a množství dalších druhů. Vzácně se zde objeví zebra Grévyho, gerenuk a Hiro. Tsavo West je hornatější park, který přímo navazuje na tanzanský národní park Mkomazi, kde probíhá projekt na ochranu nosorožců dvourohých a psů hyenovitých. V Tsavo West je i pramen, známý jako Mzima. Pramen je tak vydatný, že neustále přitékající křišťálová voda je zde čistá a národní park zde vybudoval podvodní pozorovatelnu. Se štěstím zde pod hladinou v průzračné vodě budete pozorovat rodinu hrochů, krokodýli, nebo velké ryby. Pod jedním z pohoří se nachází čerstvý lávový splaz Shetani. Láva tu tekla ještě v druhé polovině 19.století, a tak je velmi čerstvá. Na jejich ostrých hřebenech hlídkují skalolezy, malé antilopy přizpůsobené životu na skalách. Pod úrovní země se nachází několik lávových tunelů, do kterých se dá jít podívat. Kromě toho je Tsavo West nejlepší park na hledání leopardů. Jedna část parku se jmenuje Malé Serengeti a zde najdete stáda pláňových zvířat.
Oblast Damaralandu je nádhernou především pro fotografy. Země se zde mění, z vyprahlé pouště začínají savany, "obry" přivalené skály, červený pískovec, vyschlá říční koryta a v tom všem je ukrytý TWYFFELFONTEIN, skalní rytiny, které zde zanechali po sobě Křováci. Malby a rytiny starší než egyptské pyramidy, dokumentující život starých křováků a jejich lovecké a stopařské umění. Ve zkamenělém lese uvidíme, co dokáže příroda udělat se dřevem za několik desítek milionů let. Už zde budete mít asi štěstí na přímorožce (Gemsbok), antilopy skákavé (springbok), pštrosi.
“Město jezer” je historicky hlavním městem bývalého královstvím Mevár. Jezera Pičola, Fateh Sagar, Udaj Sagar a Svarúp Sagar nacházející se ve městě jsou považována za jedna z nejkrásnějších v zemi. Udajpur je známý také paláci, obzvláště Jezerním palácem, který se rozkládá na ostrově jezera Pičola. Mnohé z paláců byly přestavěny na hotely. Udajpur byl hlavním městem království Mevár, které patřilo rádžputskému rodu Sisodia. Za zakladatele Udajpuru je považován Rána (král) Udaj Singh.
Údolí Cocora je součástí národního parku Los Nevados a má délku 11 km. Národní park Los Nevados patří do systému přísné ochrany flóry a fauny pod sdružením Přírodních národních parků Kolumbie. Údolí je pro veřejnost oficiálně zpřístupněno od září 1985. Voskové palmy, které rostou pouze v tomto národním parku, jsou oficiálním symbolem demokratické prezidentské republiky Kolumbie.
Geografický region národního parku Los Nevados je klasifikován jako subtropická vrchovina – vzhledem k výraznému zastoupení mnoha subtropických druhů rostlin a živočichů ve vysoké nadmořské výšce.
Údolí v okolí Káthmándú patří mezi nejzajímavější historické a kulturní oblasti centrálního Nepálu. Během celodenního výletu se podíváte, jak vypadá historické město Bhaktapur, kde se zastavil čas ještě v 17.století a náměstí Durbar patří mezi nejkrásnější v celém Nepálu. Tradiční, vyřezávaná okna newarské architektury, chrámové stavby, skvělý čaj s mlékem a příjemné uličky či náměstí poseté hrnčíři. V Pašupatinath na vlastní oči uvidíte zajímavé rituály hinduistů, kteří spalují své mrtvé na břehu řeky Bagmati. Obrovský chrám a vyhlídka na celý komplex bude skvělým a nezapomenutelným místem. Pro jeho posvátný význam přezdívají Pašupatinath někdy i jako "malé Varanasi". Chcete-li fotku se Sádhuem, zde si ji uděláte. Třetím skvělým místem je buddhistický Bodnath s obrovitánskou stúpou, na níž uvidíte Buddhovy oči. Budete mít pocit, že jste se ocitli v Tibetu, ale není to jen pocit, protože tu dnes sídlí tibetská, exilová komunita. Užijete si výhledy na stúpu z okolních střech a cinkání buddhistických zvonků či roztáčení modlitebních mlýnků. Památky v údolí Káthmándú jsou pod ochranou UNESCO.
Západně od Havany máte možnost ocitnout se ve světě, který připomíná zelenou přírodu jihovýchodní Asie. Zde se žije tradiční život, kubánský zelený venkov, kde se pěstuje cukrová třtina, tabák, šťavnaté ovoce, banány, ananasy. Údolí, které je zapsáno na seznam UNESCO, je nutně povinnou zastávkou, pokud jste na návštěvě v Havaně a chcete vidět ještě něco víc. Půda, která poskytuje obživu jejím obyvatelům, je červené barvy, protože obsahuje dostatek železa. Oře se tradičním způsobem, kde buvoli táhnou povoz a rolníci manuálně dřou, aby vyprodukovali ty nejlepší tabákové listy. Navštívit dům rolníka, prohlédnout si sušárny tabáku a způsob, jak se válejí doutníky (skutečně na kyprých stehnech kubánských žen?) bez toho se z Kuby snad ani nedá odletět pryč. Krásný kus země. Viděli jste epizodu Případy Majora Zemana – Rukojmí z Bella Vista? V SEN skupince víme, kde natáčeli.
Ayers Rock neboli Uluru je nejobjemnější monolit na světě. Jedná se o jednolitý pískovcový útvar ležící ve středu australského kontinentu. Monolit ční do výše 348 m, dlouhý je 3,6 km a široký 2,4 km. Geologické stáří je až 600 mil. let. Celý objekt je znám tím, jak během dne mění své barvy podle postupujících slunečních paprsků. Při západu slunce má tmavě oranžovou barvu. Okolo celého útvaru vede několik různě dlouhých tras. Podél těchto cest se nachází spousta domorodých kreseb a posvátných míst.
Toto okouzlující univerzitní město leží v srdci regionu Uppland, pouhých 70 km severně od Stockholmu. Kromě jedné z nejstarších univerzit v Evropě zde naleznete i pozůstatky slavné vikingské éry. Univerzita v Uppsale byla založena již v roce 1477, a je tak jednou z nejstarších evropských univerzit a nejstarší univerzitou ve Skandinávii. Její věhlas trvá dodnes. Město je však také významným kulturním dědictvím vikingské epochy - jsou zde pozůstatky pohanského chrámu a několika pohřebišť ve staré městské části Gamla Uppsala.
V srdci ostrova Praslin se zachoval přírodní palmový les téměř v původním stavu. Přírodní rezervace Vallée de Mai se rozprostírá na ploše 20 ha, což z ní dělá nejmenší lokalitu světového přírodního dědictví UNESCO. Pro toto chráněné území je charakteristický výskyt endemické palmy Lodoicea seychelská, která má největší semeno ze všech rostlin na světě (v jednom ořechu, který váží až 40 kg, jsou 3 plody). Všechny stromy této palmy jsou evidovány a chráněny zákonem. Kromě ní zde najdete i jedinečného zástupce ptačí říše – papouška černého.
Vancouver je největší metropolitní centrum v západní Kanadě, usazené na pobřeží Pacifiku pod zelenými horami. Toto místo Vás očaruje svou osobitou atmosférou, dobrou kuchyní a zábavným nočním životem. Součástí prohlídky města je i procházka v oblíbeném Stanley parku s obrovskými jedlemi a indiánskými totemy, jemuž se výstižně říká „dešťový prales“. Pro navození příjemné dávky adrenalinu se pohoupete na visutém mostě Capillano Suspension Bridge, který je zavěšený na lanech ve výšce 70 metrů.
Jedno z největších kubánských letovisek Varadero, rozprostírající se na poloostrově nedaleko hlavního města Havany. Nachází se v provincii Matanzas. První historické zmínky o poloostrově sahají do roku 1555. V této době zde byl španělský přístav. Dnešní letovisko bylo vystavěno jako sídlo bohatých ve 20. letech minulého století. Po druhé světové válce zde byla postavena kasina a hotely. Varadero je v současnosti oblíbené turistické středisko s bílými písčitými plážemi a moderními zábavními středisky.
Váranási - Nejhinduističtější město světa. Město světla, město boha Šivy, město hedvábí. Město, kterým protéká známá řeka Ganga, a smrt se zde stává snem. Varanasi patří mezi nejstarší města světa, dlouhá léta ho nazývali Káší, město světel a Britové ho nazývali Benares. Je to chaotické, hlučné, špinavé město, ale je tak fascinující, že právě odsud si odnesete nejvíce zážitků. Mezi ně patří plavba po Ganze, ale i sledování všemožných rituálů od pohřebních ghátů Manikarnika či Hariščandra až po zavírání Gangy zvané Aarti. Východ slunce nad Gangou a pozorování života je něco, co vám do těla přižene husí kůži.
Ostrov, jež se nachází ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu, má rozlohu 163 km2. Prvními obyvateli se staly polynéské kmeny, které s sebou přivezly první savce. Ostrov byl proslaven díky gigantickým sochám moai znázorňujícím obličeje, kterých je celkem 887. Ty největší mají více než 12 metrů a váží 90 tun. Jednotlivé sochy jsou umístěné na posvátných pohřebních plošinách, přičemž nejznámější z nich je Ahu Tongariki. Dodnes je velkou záhadou, jaký byl jejich původní účel. Převládá však názor, že sloužily jako posvátná místa.
Předpokládá se, že první obyvatelé připluli na ostrov ve 4. století našeho letopočtu na velikých kánoích. Odkud ale pocházeli? Existují dvě hlavní teorie. První z nich tvrdí, že původní obyvatelé přišli ze západu z dalších polynéských ostrovů, zřejmě ze souostroví Markézy. Podle druhé teorie, zastávané norským vědcem a badatelem Thorem Heyerdahlem, mají obyvatelé ostrova své kořeny v Jižní Americe. Rapanuiské legendy vypráví o tom, jak na ostrov připluly dvě různé rasy lidí (krátkouší a dlouhouší) ze západu a z východu. Možná jsou tedy pravdivé teorie obě. Jako první Evropané připluli na ostrov holandští mořeplavci vedení Jakobem Roggeveenem. Protože se zde objevili na Boží hod Velikonoční v roce 1722, pojmenovali místo Velikonočním ostrovem. Pojmenování Velikonoční ostrov se vžilo po celém světě, ačkoliv původní obyvatelé už název ostrovu dali dávno předtím – nazývali jej Rapa Nui neboli Velká země. Největší zajímavostí ostrova jsou sochy “moai”. Jejich výška je 1–20 metrů, jejich počet je kolem 600. Rozmístěny jsou po obvodu ostrova, většinou otočené tváří do vnitrozemí. Stavba moai měla pro lid Rapa Nui rituální význam, ale byla také způsobem, kterým mezi sebou jednotlivé klany na ostrově soupeřily o prestiž a moc. Tuf na jejich zhotovování domorodci získávali z vyhaslé sopky Rano Raraku, ležící na jihozápadě ostrova. Její jihovýchodní stěna je celá vylámaná, protože právě zde domorodci těžili kámen a přímo na svahu sopky tesali moai. Dodnes tam leží sto padesát více či méně opracovaných soch. Co se týče vzhledu a rysů obličeje, jsou moai téměř shodné a často se liší pouze velikostí. Mají důkladně vypracované ruce, spojené pod protáhlým, pokleslým břichem, a dlouhé uši. Hlavy jsou také prodloužené, úzké a chybí jim oči, jako by byly slepé. Naopak mají výrazné nadočnicové oblouky a nos. Ústa jsou malá, rty úzké a pevně sevřené, bradu mají skoro rovnou, krk téměř splývá s trupem. V zemi jsou buď od prsou, nebo od pasu, v tom druhém případě mají kolem beder, vytesaný široký pás, jediný kus oděvu. Moai mají v průměru výšku šest metrů, ale najdou se i dvacetimetrové.
Velký bariérový útes - největší korálový útes světa, táhnoucí se podél pobřeží. Útes je přes 2000 km dlouhý, má asi 600 ostrovů a jeho velká část je chráněna jako Great Barrier Reef Marine Park. Od roku 1981 je celý útes pod ochranou UNESCO. Z útesu vystupuje nad hladinu nepřeberné množství ostrovů a ostrůvků, z nichž na některých se lze i ubytovat. Poskytuje útočiště stovkám druhů ryb a sám je tvořen až 350 druhy korálů. Místa, kde se dostává nad hladinu, slouží jako útočiště ptákům.
Hlavní město Seychelských ostrovů bylo založeno jako sídlo britské koloniální vlády, proto se není čemu divit, že dominantou města je Clock Tower, tedy hodinová věž, která je zmenšeninou londýnského Big Benu. Najdete je v centru, přímo uprostřed křižovatky dvou hlavních silnic. Kousek odsud stojí nejstarší seychelský kostel – St. Paul’s cathedral. Je však dost pravděpodobné, že vás mnohem více zaujme pestrobarevný hinduistický chrám Arul Mihu Navasakthi Vinayagar Temple, který byl postaven v roce 1992 a pojmenován byl podle Lorda Vinayagara, hinduistického boha ochrany a prosperity. Milovníci historie jistě neodolají návštěvě dvou muzeí – první je zaměřeno na dějiny národa, druhé na přírodní bohatství. Za návštěvu určitě stojí i zdejší botanická zahrada. Spatříte palmovou alej, ohradu se želvami, prales s hnízdícími netopýry, dům plný orchidejí, jezírko s vodními rostlinami a několik dalších druhů ovocných či endemických stromů.
Viktoriiny vodopády se rozprostírají na řece Zambezi mezi státy Zambie a Zimbabwe. Díky šířce 1 800 metrů a hloubce 140 metrů patří mezi největší vodopády na světě. Tento velkolepý přírodní div, jenž je obklopen mlžným pralesem, je pravděpodobně tou největší turistickou atraktivitou Afriky. V okolí vodopádu lze provozovat nejrůznější aktivity, například plavbu či rafting na řece Zambezi, bungee jumping nebo dokonce procházku s divokými lvi.
Jste-li milovníky kvalitního vína, pak musíte aspoň jednou za život navštívit nejstarší vinařskou usedlost v Jižní Africe, kterou je Groot Constantia! Ta vyrábí celosvětově opěvované víno nepřetržitě od roku 1685. A co od této výjimečné farmy čekat? Zcela určitě jedinečný kulturní, historický a společenský zážitek, a tak si jej nenechte ujít. Za poplatek vás čeká prohlídka původního sklepa Cloete (v něm je vystavena 195 let stará lahev vína Grand Constance – to mimochodem miloval Napoleon Bonaparte), exkurze v historickém muzeu Manor House a samozřejmě vinná degustace. A když dostanete chuť na lahodný pokrm pod širým nebem, zajděte si také do tamějších restauracích světové třídy – Jonkershuis Restaurant a Simon’s Restaurant. Čeká vás jeden z nejintenzivnějších gurmánských zážitků!
Národní park Volcanoes je centrem pro gorily horské, které nemají stabilní teritorium, a spolu s permanentními rodinami chrání největší počet těchto ohrožených primátů. Strategická poloha, přibližně 2 hodiny jízdy od mezinárodního letiště v Kigali, z něj dělá nejpřístupnější národní park na pozorování goril na světě. Kromě goril je Národní park Volcanoes domovem kočkodanů zlatých, různých ptáků, plazů, obojživelníků a hmyzu. Zpočátku to byla malá oblast kolem sopek Karisimbi, Mikény a Visoko, která byla založena na ochranu horských goril, které čelily hrozbě vyhynutí v důsledku pytláctví. Na začátku 60. let byl park rozdělen, když Rwanda a Demokratické Kongo (Zair) získaly nezávislost, a do konce tohoto desetiletí byl park zredukován téměř na polovinu oproti své původní velikosti. V roce 1967 americká zooložka Dian Fossey, která se zabývala výzkumem horských goril v lesích Konga, utekla z nejistoty a založila svou výzkumnou stanici na místě mezi sopkami Visoko a Karisimbi. Vedla ochranářskou kampaň goril horských a získala prostředky na boj proti pytláctví v této oblasti. V roce 2005, ve snaze posílit ochranu goril a celého národního parku, představila Rwanda slavnostní program („Kwita Iziina") jmenování gorilích mláďat, který poukázal na vynikající výsledky ochranářů, pokud jde o populaci goril v tomto pohoří. Zde se také veřejnosti ukázalo, jak populace goril roste. Národní park Volcanoes je kromě horských goril, domovem kočkodanů zlatých, hyen skvrnitých, buvolů, slonů a dalších zvířat. V parku se také nachází 178 druhů ptáků včetně nejméně 29 endemitů v pohoří Rwenzori a Virunga.
Vodopád Fossá je nejvyšší vodopád na Faerských ostrovech, jeho výška sahá až k neuvěřitelným 140 metrům! Nachází se na ostrově Streymoy nedaleko obce Haldórsvík a je celoročně snadno dostupný. Vodopád Fossá je kromě působivého dvouúrovňového tvaru známý také svou tmavou čedičovou stěnou, která je doslova „black & white“ kontrastem k bílé vodě. K vodopádu se dá dojít poměrně blízko, rozhodně natolik, že ucítíte v obličeji jeho kapky. Nachází se pohodlně 45 minut jízdy od hlavního města Tórshavn.
Jakmile zamíříte do čínské provincie Guizhou, asi 45 kilometrů od města Anshun, rozprostře se před vámi dechberoucí Národní park Huangguoshu Waterfall s osmnácti hřmotnými vodopády různých velikostí. Tím zdaleka nejvyšším (v celé Asii) je zdejší vodopád Huangguoshu – na výšku měří až 77,8 metrů a na šířku má pak cca 101 metrů. Jeho název znamená v čínštině „Žlutý ovocný strom“. Na tento výjimečný přírodní úkaz se ovšem můžete zahledět i tak trochu z jiné perspektivy. Za vodopádem se totiž nachází jeskyně Shuiliandong (Water-Curtain Cave), ze které získáte doslova nezapomenutelný výhled na masy padající vody. A za slunečného počasí se vám zde mohou naskytnout i pohledy na duhu nad rybníkem Xiniu z různých „jeskynních oken“. Tohle pohádkové místo si určitě nenechte ujít. Na unikátní foto snímky je jako dělané!
Guyanský 251 metrů vysoký vodopád Kaieteur pro Evropu objevil Charles Barrington Brown v roce 1870. Leží v srdci deštného pralesa Guyany na řece Potaro. Tento pro svět neznámý vodopád znalci pokládají za jeden z nejzajímavějších přírodních divů naší planety. Je pětkrát vyšší než Niagary, třikrát vyšší než Iguazú a dvakrát vyšší než Vic Falls. Mnoho zdrojů uvádí, že je jeho přímý pád vody (single drop – 226 metrů) největší na světě, ale ve skutečnosti je Kaieteur „jen“ nejmohutnější single drop vodopád světa.
Svartifossur v překladu znamená „Černý vodopád“ a je to kaskáda, která se nachází 2 km severně od starého města Tórshavn na říčce Hoydalsá. Tento vodopád je však ideální navštívit po deštivějším období, pokud nastane náhodou období bez srážek, vodopád vysychá a je v něm pouze málo vody.
Tento 70 m vysoký vodopád, který se nachází kousek za městem La Fortuna, je naprosto ideálním místem pro piknik, plavání nebo pořizování dechberoucích fotografií. Kaskáda je tvořena starým lávovým proudem vulkánu Cerro Chato. Kolem vodopády naleznou návštěvníci hustou džungli plnou fauny, jejíž zástupce (například tukany, vřešťany, lenochody atd.) zde každý při troše štěstí může spatřit. Bazén pod vodopády může nejednomu turistovi posloužit jako skvělé místo pro osvěžení.
K vodopádu se dá dojít pěšky (a po schodech) nebo na koni.
Vodopády Huka Falls se nachází na řece Waikato na severním ostrově Nového Zélandu, odtékající z jezera Taupo. Několik set metrů před vodopády se řeka zúží přibližně od 100 metrů do kaňonu pouhých 15 metrů. Kaňon je vytesán do sedimentů v jezírku, které byly položeny před výbuchem Taupo Oruanui před 26 500 lety. Huka Falls jsou dobře dostupné vodopády, ležící hned vedle silnice, poblíž města Taupo. Jsou to nejvodnatější vodopády celého Nového Zélandu. okolí vodopádu je dobře zpřístupněno vyhlídkovými stezkami. Vodopád, který uslyšíte již z daleka, je zasazený do bujné vegetace. Není nijak vysoký jen okolo 6 metrů.
Vodopády Nauyaca nedaleko tichomořského pobřeží se nacházejí v kaňonu širokém přibližně 80 m. Jeden z vodopádů je vysoký 54 m při volném pádu a druhý 26 m. Pak jsou tu různé přírodní bazény menších rozměrů, které lze využít pro osvěžení celé rodiny (jen pozor, některé jsou až 7 m hluboké).
Vodopády Nauyaca jsou přírodní rezervace a ideální místo pro milovníky přírody a dobrodružství, kde se turisté mohou procházet, plavat, skákat, fotografovat či jen tak relaxovat v srdci překrásné přírody. A pokud si turisté všimnou, že jim něco šustí nad hlavou, velmi pravděpodobně si ve větvích bude hovět lenochod či malpa kapucínská.
Nedaleko malé rybářské vesnice Henrietta na západě Mauricia můžete obdivovat jedny z nejvyšších ostrovních vodopádů. Ostatně, vodopády Tamarin jsou obecně i jedny z nejmalebnějších na světě. Mezi lidmi jsou známé sedmi kaskádami, ve skutečnosti jich je ale v místě celkem 13. Voda se tu řítí z neuvěřitelné výšky 275 metrů a překonává několik kamenných schodů. Poté se plynule vlévá do jezera na úpatí. Pokud nejste zkušenými pěšími turisty, určitě je doporučováno absolvování stezky k vodopádům s průvodcem. Trasa je totiž celkem náročná. Přidanou hodnotou tohoto překrásného místa je pak i to, že se zde můžete koupat, anebo se nechat masírovat proudy vody!
Ruská Vorkuta patří k unikátním ruským městům. Nebavíme se tu o jeho kráse a dokonalých památkách, ale má jakousi nostalgickou atmosféru zapomenutého a ztraceného Sovětského svazu. Leží za polárním kruhem a dodnes zde žije kolem 70 tisíc obyvatel. Na severní pól je to odsud blíž než do Moskvy a někdy se o Vorkutě mluvilo jako o městě gulagů. Budete zde cítit nádech sovětské architektury, kde se dodnes zachovala klasická sídliště, ale do těchto končin se tyto scény jaksi hodí. Polorozpadlé továrny, staré Lady, zima jak v ruském filmu a pro nás i přesto exotika. Prohlédneme si památky, mezi nimiž dominuje památník Lenina, Kirova, památník soba i polárního kruhu či Dům kultury horníků, která je nejkrásnější budovou města. Ukážeme si i divadlo, které postavili vězni ze stalinistických gulagů za 30 dní! V okolí Vorkuty si vychutnáme i dokonalý a nezapomenutelný sobí festival. Tohle jste ještě neviděli a nezažili!
Rinjani je aktivní vulkán, nacházející se v severovýchodní části ostrova Lombok. S výškou 3 726 m je to druhý nejvyšší vulkán země (po stratovulkánu Kerinci na Sumatře). Sopka má kónický profil, typický pro stratovulkanickou stavbu, ale její západní stěna je preružená kalderou Segara Anak o rozměrech 6 x 8,5 km. V kaldeře (konkrétně v západní části) se nachází jezero Segara Anak s hloubkou 230 m.
Pláž Waikiki u Honolulu patří mezi nejznámější pláže světa, je známá svým azurovým mořem a které dominují výškové mrakodrapy je také plná surfařů. Bílý písek je na pláž dovážen až ze vzdálené Kalifornie, ale bývá často mořem odplavován. Původně se na pláží nacházely velmi ostré kameny sopečného původu, a proto se správa města snaží dovážet měkký bílý písek z jiných oblastí.
Hlavní město Spojených států Washington DC je místem s vysokou koncentrací nejrůznější úřadů, vládních budov a především muzeí. Toto město, v němž nenajdete žádné výškové budovy, jež by převyšovali 88 metrů vysoký Capitol, zdobí množství pomníků a památníků, symbolizujících jednotlivé historické epochy USA. Projdete si celý National Mall od sídla amerického prezidenta, Bílého domu kolem Lincolnova památníku a Washingtonova monumentu až k nejhonosnější budově města a sídlu amerického Kongresu – Capitolu.
Welington je medzinárodním přístavem a zejména hlavním městem Nového Zélandu. Během posledních 10 let prošel renesancí a vyrostlo tu živé, kosmopolitní, ale příjemně kompaktní město, které bylo v každoročním prestižním průzkumu Mercer vyhlášeno jako 14. nejlepší město na světě z hlediska podmínek kvality života. Najdete tu sídlo vlády, národní muzeum, symfonický orchestr, národní balet a mnoho dalších zajímavostí. V severní části oblasti pak nesmíme opomenout další z krajinných skvostů Nového Zélandu. Leží tu Tongariro National Park, který zaujímá jednu z hlavních rolí z hlediska turistiky severního ostrova. Jeho nádherné sopky a jiné vulkanické projevy planety Země jsou nezapomenutelným zážitkem každého návštěvníka parku. Město je ze tří stran obklopeno mořem, jeho přístav tedy hraje důležitou ekonomickou roli. Wellington, vzhledem k vysoké tektonické aktivitě v této oblasti Nového Zélandu, zasáhlo několikrát ve své historii silné zemětřesení. V polovině devatenáctého století vyvolalo zemětřesení desetimetrovou tsunami, která srovnala wellingtonský přístav se zemí. Obyvatelé Wellingtonu jsou převážně evropského původu. Maorové tu mají oproti průměru, výrazně menší zastoupení. Jako ve většině větších novozélandských měst tu žije velká skupina Asiatů. Wellington je v porovnání se zbytkem ostrova mladým městem, ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří téměř tři čtvrtiny populace. Je tu relativně vysoká úroveň vzdělanosti i roční příjmy domácností.
Geotermální pole, tradiční maorské vesnice, skanzen, nejlepší dřevořezbářská dílna v zemi, místo vystoupení folklorního souboru a záchranná stanice na odchování a vypouštění do přírody ohroženého kiwi. Toto vše na jednom místě na okraji města Rotorua.
Wolchulsan, nebo chcete – li „hora vycházející z měsíce“, je národní park v nejjižnější části Koreje. Je znám svou krásnou přírodou a dechberoucími výhledy. Hora tyčící se kolem vrcholu Cheonhwangbong ve výšce 809 m vyniká ještě více díky rovinaté krajině kolem ní. Návštěvníci zde naleznou mnoho skalních formací těch nejrůznějších tvarů. Stejně tak mnoho zástupců fauny a flory. Možná nejzajímavějším bodem lokality je 120 m vysoký a 54 m dlouhý červený visutý most, který nabízí malebný výhled na horu Wolchulsan.
Tibetská náhorní plošina se může pyšnit nejen nejvyšším vrcholem světa, ale také nejdelším a nejhlubším kaňonem. Yarlung Tsangpo Grand Canyon. Jeho délka je 505 km a hloubka úctyhodných 6009 metrů. Vysoké hory a hluboké kaňony vytvářejí překrásný kontrast a celá oblast je velice fotogenická.
Yogyakarta je hlavním městem známého indonéského regionu. Zkráceně se městu říká Jogja. Yogyakarta je hned po ostrově Bali druhá nejnavštěvovanější destinace v Indonésii. Proslavilo ji hlavně klasické jávanské umění – poezie, drama, muzika, balet a loutková představení. Yogyakarta patří k nejstarším městům v Indonésii. Najdete tu proto mnoho památek kulturního dědictví. Ve městě se nachází 17 univerzit, a tak se tu vyskytuje navíc i několik tisíc studentů z celé Indonésie. Je to tak jedno z nejznámějších studentských měst Indonésie. Region Yogyakarta je stále ještě sultanátem. Sídlí zde sultán, ovšem jeho funkce má již jen kulturní význam. Kraton je výraz pro sultánský palác. Najdete ho v centru města. Stal se největším kratonem na Jávě. Palác byl postaven v 17. století a dodnes slouží svému účelu. Sídlí v něm sultán. Pro veřejnost je tu zřízeno muzeum historie sultanátu i samotného paláce. O víkendech se zde pořádají různé kulturní akce. Taman Sari je sultánský vodní palác z 18. století. Sultán ho dal postavit jako kulturní doplněk ke svému vládnímu paláci. Tama Sari není tak krásný jako kraton, ale je klidnějsí a malebnější. Vreedenburg je stará holandská koloniální pevnost. Není tak navštěvovaná jako oba sultánské paláce, ale je velmi udržovaná. V pevnosti sídlí muzeum historie Yogyakarta a v létě se tu pořádají různá umělecká představení. Pevnost leží severně od starého města na jihu ulice Malioboro, která je hlavní nákupní třídou Jogjakarty. Po délce dvou kilometrů se táhnou po obou stranách ulice obchody. Na Malioboru najdete obchody s pevnou cenou i stánky, kde se dá smlouvat. Tugu Jogja je nejznámější místo Yogyakarty. Je to 15 metrů vysoký památník, který je umístěn přímo doprostřed rušné křižovatky mezi ulicemi Mangkubumi, Soedirman, A.M. Sangaji a Diponegoro. Je starý takřka 300 let a představuje významné události v historii města. Byl postaven asi rok po založení království Yogyakarty a znázorňoval filosofii o blízkosti lidu a jejich krále a náboženství. V roce 1867 však Yogyakartu postihlo silné zemětřesení, které památník zničilo. O dva roky později jej obnovili tehdejší vládci Indonésie – Holanďané. Zrušili však jeho filozofickou a historickou výzdobu, ovšem jeho filozofický význam se zachoval v myslích obyvatel města. Dnes je památník symbolem města a oblíbeným místem mezi místmíni, což symbolizuje např. skutečnost, že studenti po odpromování objímají památník Tugu Jogja a dokonce jej líbají na znamení své lásky k Yogyakartě.
Cesta Yungas, spojující bolivijské Andy s amazonskými nížinami, je světově proslulá. Od té doby, co byla postavena ve 30. letech 20. století, si vyžádala tolik životů, že vymyslela přezdívku „Cesta smrti“ nebo „Camino de la Muerte“. Nyní je to turistická atrakce, která láká horské cyklisty a hledače vzrušení na výlet jako žádný jiný. Malebná silnice se vine z největšího bolívijského města La Paz vysoko v Andách a vede z kopce přes údolí Yungas do Amazonské nížiny. Ze svého nejvyššího bodu ve výšce 4 800 m klesá o 3 500 m na úseku 64 km. Při bližším pohledu je však lemován památníky – kříži, květinami, fotografiemi a jmény lidí, kteří zde zahynuli. Mnohé z nich nyní blednou, protože silnice byla nejnebezpečnější v 80. a 90. letech 20. století. odhadovalo se, že každý rok zde najde smrt 200 - 300 motoristů. K asi nejhorší nehodě došlo v roce 1983, kdy autobus sjel ze silnice a zemřelo přes 100 cestujících. Yungas Road byla postavena po válce v Chaco paraguayskými válečnými zajatci, v té době to bylo první přímé spojení z La Paz do severní oblasti Amazonie. Cesta z velké části bez zábradlí, často široká pouhé 3 m, nachází se na ní ostré zatáčky a má několik slepých rohů. Problémem jsou i menší vodopády, které cestu křižují.
Několik turistických společností nabízí turistům výlety do Yungas na horských kolech. Ač by se mohlo zdát, že malé, resp. úzké kolo na cestě žádné nebezpečí nečeká, opak je pravdou. Kola, auta, motorky a autobusy, všichni musí být extrémně opatrní, když se potkají v nepřehledných zatáčkách. Bezpečnosti nepřidává ani počasí, které si s povrchem cesty také umí pohrát.
Kvůli tomu úřady v Bolívii v posledních letech změnily zákony, což znamená, že Yungas Road funguje pod jiným kódem než zbytek země. Jednak všechna vozidla jezdí vlevo místo vpravo, protože to řidiči poskytuje lepší výhled na okraj vozovky a protijedoucí provoz, rovněž všechna stoupající vozidla mají také přednost v jízdě.
Silné vlny omývají kamenné formace Nanya Rocks, stvořené přírodními živly. Umíte si představit zahradu plnou kamenných soch? Pokud ne, vydejte se na výlet na Nanya rocks. Útvar, respektive soubor geologických útvarů, známý jako Nanya rocks, se nachází na severovýchodě Taiwanu, konkrétně na 82. kilometru pobřežní dálnice v oblasti města Nanya. Tato obrovská výstava je umístěna jen malý kousek od pobřeží, a můžete klidně prohlásit, že tvoří jednu z nejdominantnějších rysů Severního pobřeží. Sochy – skály byly vytvořeny postupným dlouhodobým zvětráváním pískovce, který toto pobřeží lemuje. Z geologického hlediska patří do pískovcové vrstvy Dapu a vznikaly už od druhého ze šesti období prvohor, ordoviku. Své unikátní zbarvení získaly díky oxidaci železného jádra. Vzory, které na skalách těmito procesy vznikly, jsou takové dokonalé, že vypadají jako malby. Dynamické linie podobající se vlnám, návštěvníkům připomínají sílu oceánů. Nakolik pobřeží města a oblasti Nanya se noří do strmého kopce, erodovaných útesů a skal se v této oblasti nachází opravdu nespočet. Rozmanitost tvarů jednotlivých skal poskytuje perfektní možnost procvičit si představivost, vidět můžete jehlicovité i pospojované skály, nejznámější takový "výrůstek" mnohým připomíná palačinky či dort. K této parádě lze relativně jednoduše dostat z hlavního města Taiwanu, Taipei. Mezi hlavním nádražím a Nanya jezdí přímé autobusové linky, ani cena není až tak vysoká. První možnost je linka 1811, vystupuje se na zastávce Nanya, odtud však ještě třeba projít cca 2 km vedle cesty. Druhá možnost je jet s přestupem, z Taipei do Riufenu vlakem 802 nebo 801 a odtud autobusem 856 na Nanya Nanxun Temple, odkud už je to na vyhlídku coby kamenem dohodil.
Asi tři hodiny jízdy na sever od Aucklandu objevíte doslova ráj na zemi. Záliv Bay of Islands není nadarmo jednou z nejoblíbenějších dovolenkových destinací na Novém Zélandu. Toto kouzelné místo zahrnuje více než 144 ostrovů a je jako stvořené k plachtění nebo jachtingu. V tamějších vodách se pak ukrývá rozmanitý živočišný svět s tučňáky, delfíny, velrybami nebo marlíny – nadšení rybáři sem míří i za sportovním rybolovem. Na své si však přijdou v oblasti také pěší turisté, neboť ostrovních stezek je tu více než dost. Při výletech stojí za prozkoumání třeba poloostrov Cape Brett, lesy s prastarými stromy kauri (damaroně jižní) nebo skalní útvar zvaný Hole in the Rock. V malebné zátoce vás ovšem uchvátí i skvělá městečka jako Paihia, Kerikeri, Opua a Russell.
Království jedinečného afrického safari ve vnitrozemí jižní Afriky vás rozhodně nenechá chladnými. S 365 slunečnými dny v roce, přátelským obyvatelstvem, zajímavou kulturou, nedotčenou přírodou, úchvatnou faunou i bohatou historií se Zimbabwe řadí mezi jedny z nejpozoruhodnějších zemí světa. Zde nebudete vědět, co navštívit dřív. Budou to snad mohutné Viktoriiny vodopády, u kterých si užijete adrenalinový rafting na divoké vodě? Nebo dáte raději přednost příjemné procházce v Národním parku a přírodní rezervaci Mana Pools? Ať už zamíříte kamkoliv, vězte, že zažijete ty nejkouzelnější okamžiky svého života. Vždyť výjimečnost Zimbabwe ocenilo i UNESCO, které má pod svou patronací hned několik fascinujících přírodních památek. Kromě výše zmíněných Viktoriiných vodopádů a Národního parku Mana Pools můžeme zmínit například i Národní park Matobo, Velké Zimbabwe nebo ruiny Khami. Tato divoká a nespoutaná africká země ale dokáže nabídnout daleko více! Potřebujete si odpočinout? Pak zamiřte na břeh jezera Kariba. A pokud chcete vidět aspoň jednou v životě Africkou velkou pětku, do níž patří slon africký, nosorožec dvourohý, lev, levhart skvrnitý a buvol africký, zamiřte do Národního parku Hwange. Tato oblast je perfektní pro pozorování divoké zvěře. Opomenout ale nelze ani hlavní město Harare, které oslní nepřebernými možnostmi zábavy i dokonalým počasím.
Soukromá rezervace na záchranu ohroženého druhu nosorožce bílého byla založena v roce 2005 a od té doby je velkým lákadlem pro všechny turisty přijíždějící do Ugandy. V současné době je to také jediné místo, kde nosorožci v Ugandě žijí. Dříve bylo jejich rozšíření větší, nicméně zde sehrálo velkou roli pytláctví a rovněž válka v 70. letech 20. století.
Rezervace začínala s šesti jedinci nosorožců, dnes jich zde můžete obdivovat pře dvě desítky. Na území Ziwa Rhino Sanctuary však najdete i další druhy afrických zvířat jako například antilopy, krokodýly, hrochy, opice a mnoho jedinečných zástupců ptačí říše.
Při tradiční vyhlídce na Jeruzalém z vrcholu Olivové hory se na našich panoramatický fotografiích vyjímá zlatá kopule Skalního dómu. Obvykle zaujímá centrum každého záběru a přitahuje nejen naše fotoaparáty, ale i oči. Den předtím ji sice vidíme zblízka, ale při troše štěstí a slunečních paprscích se pravé zlato odráží a jak fatamorgána na poušti nás město opět láká vystoupit na Chrámovou horu. A ne nadarmo – pokud bychom složili zlato ze střechy, byli bychom o pár milionů bohatší. Jelikož je Skalní dóm třetím nejdůležitějším místem islámu, obnovu a pozlacení střechy financoval jordánský král Hussein a celkově do projektu vložil více než 8 milionů dolarů. Na financování opravy prodal jeden ze svých domů v Londýně a dohromady spotřebovaly přibližně 80 kilogramů zlata. Pozlacení střechy přišlo v době, kdy byla konstrukce v dost dezolátním stavu a zatékalo do ní, což bylo velmi nedůstojné pro svatyni zastřešující místo, na kterém se měl Abraham pokusit obětovat svého syna Izáka a z něhož prorok Mohamed vystoupil na nebesa. První muslimská stavba stála na tomto místě již koncem 7 století n.l., ale původně toto místo patřilo Jeruzalémskému chrámu, což je dodnes důvodem důkladné kontroly při vstupu do areálu, omezení otevíracích hodin a absence židovských poutníků (na doporučení rabínů). To, co vidíme v dnešní době, je základ stavby ze začátku 11.století poté, co původní budova zkolabovala. Není to ale mešita, ale "pouze" důležitá svatyně a zároveň jeden z nejstarších a nejzachovalejších příkladů islámské architektury a kaligrafie. Vzhledem k tomu, že šlo o jednu z prvních náboženských staveb islámského světa, byl půdorys původní svatyně výrazně ovlivněn byzantskou architekturou, která se v "biblické" zemi činila právě stavbou náboženských budov. Během turbulentních dějin Jeruzaléma, během křížových výprav se Chrámová hora dostala pod správu křesťanů, zejména řádu Templářů, kteří identifikovali místo Skalního domu jako původní Šalamounův chrám. Během následujících století svatyně prošla menšími rekonstrukcemi, ale stále si zachovávala svůj ráz. Větší změny nastaly v druhé polovině 20. století, kdy byla vyměněna zčernalá olověná střecha za bronzovou pozlacenou střechu – svatyni to vdechlo slavnostnější ráz. Z technického hlediska byl potřebný speciální přístup, a dokonce rozhodovala i kvalita a odstín zlata – totiž, kdyby bylo zlato příliš "lesklé", mohla by kupole působit příliš tmavě. Také bylo třeba vyřešit korodující část krytiny. Další výraznou změnou v 20.století byla výměna vnějšího keramického obkladu z dob Osmanské říše za kopie těch původních. Místo je v současnosti pod správou muslimské komunity pod dohledem Izraele a až do roku 1967 směli do areálu vstoupit pouze muslimové. Příslušníci jiných náboženství se nesmí na místě modlit a také nemají přístup do interiéru Skalního dómu. Proto můžeme v současnosti obdivovat "pouze" okolí budovy a náměstí, což ale tomuto místu neubírá na kráse ani významu.
Třicet metrů vysoký vodopád Múlafossur neboli „Vodopád mysu“ je jednou z nejpopulárnějších atrakcí na Faerských ostrovech. Najdete jej v odlehlé vesnici Gásadalur na ostrově Vágar asi 11 km od letiště. Zhruba 5 minut od vodopádů se nachází parkoviště, takže pokud máte za sebou ten den již nějakou túru, nemusíte se bát, zde je přístup velmi pohodlný. Jeho zajímavostí je, že padá přímo do oceánu. Je to velice podmanivé místo, scenérie vodopádu je dotvářena okolními kopci, oceánem, zelenými pastvinami a samozřejmě všudypřítomnými ovcemi.
Město Al Ula bylo založeno v 6. století před naším letopočtem, oáza v údolí pouště, s úrodnou půdou a dostatkem vody. Byla hlavním městem starověkých lihyanitů (Dedanitů). Jedná se o jedno ze tří nejlépe zachovaných islámských měst na světě. Staré město bylo obklopeno mohutnými zdmi se 14 branami, které se na noc zamykaly. Uvnitř se nacházelo kolem 500 domů. Hliněné domy jsou dvoupatrové a jejich střešní koridory jsou odděleny, přesto tvoří dohromady jednolitou masu. Skvostné dveře byly vyrobeny z palmových kmenů. Také Mohammed se zastavil v Al-Ule při své cestě do Tobuku, kde se odehrála významná bitva. Prorok se zde modlil jak při cestě tam, tak při cestě zpátky a na těchto místech vyrostly později dvě mešity. Jednou z nich je mešita Al-Azm.
Amazonské pralesy na území Peru zabírají takřka polovinu této obrovské jihoamerické země. Velká část je nedostupná nebo dostupná jen po řekách (či letecky). Poplavíte se po proudu řeky Tambopata a během plavby budete mít příležitost spatřit některé druhy místní fauny jako jsou kajmani či kapybary. Při pěší výpravě do vnitrozemí pralesa k pralesní laguně zažijete její faunu přímo v panenské přírodě. Místní průvodci Vám ukáží mnohé zajímavosti v pralese a popovídají o neuvěřitelných vlastnostech některých stromů.
Aténská Akropole je TOP památkou nejen hlavního města, ale i hlavní památkou celého Řecka, je totálním tahákem této země. Kráčíme nahoru na Akropoli, vynořují se první sloupy: maličký, ale fotogenický chrám Athény Niké z bílého pentelského mramoru a o pár kroků dál se otevře pohled na slavný Parthenón. V celých Aténách či v Řecku není slavnější stavby jako právě Parthenón. Patřil Athéně, ochránkyni města, a vdechli mu duši v průběhu 5. století př.n.l., kdy se dostal do rukou umělcům, jakými byly Iktínos a Kallikratés, ale géniem této stavby byl Feidiás který později zhotovil i slavnou sochu Dia Olympského. Byla tak fantastická, že se probojovala na seznam 7 starověkých divů světa! Jak Feidiás nakonec dopadl, a kam se ztratily jeho výtvory z Akropole? To vše si řekneme přímo na místě, přímo zde na Akropoli, protože poslouchat starověké příběhy na místech, kde se tvořily, je zážitek, na který nezapomenete. Parthenón si nepamatuje vojska nebojácného Xerxese, který v roce 480 př.n.l. vypálil Atény, ale od svého postavení a dokončení v roce 438 př.n.l. si pamatuje všechno, co se pod Akropolí, i přímo na ní, odehrálo. Parthenón viděl, jak upadá řecká demokracie, pamatuje si Římany, kteří si na Atény i helénský svět dělali už dlouho zálusk, pamatuje si i na to, jak se najednou ze světa vytratily řečtí i římští bohové a nahradili je kříže, které se začaly objevovat na nových stavbách, ale pamatuje si i půlměsíce, Osmany, sklad střelného prachu a benátskou loď, která vystřelila do jejích útrob. Tam paměť Parthenónu končí, ale později se probral chrám k životu a dnes opět ochotně vypráví své příběhy! Akropole je úžasné místo. Celé Atény máte jako na dlani. Rozlévají se od zálivu, od přístavu v Pireu, vše splývá do jedné bílé, sněhobílé kopy utkané z domů či domků. Výškové budovy nekazí panorama, a tak můžou vyniknout pahorky. Z jedné strany Fillopapos s pomníkem, odkud je na Akropoli nejkrásnější výhled ve městě, a na straně opačné Lykavittos, připomínající pyramidu, na kterém se zaleskne malý bílý klášter sv. Jiřího. Kdysi zde podle pověsti žili vlci, člověk si vzpomene na Řím a jeho bájné založení... Romulus, Remus, vlčice Rhea. Pavučina starověké mytologie vystřeluje další vlákno. Krásné Karyatídy drží na svém těle nádherný chrám Erechteion a jsou symbolem ženské krásy. Věděli jste, že je můžete najít i ve Vídni? Akropole je místo, které by měl každý člověk zažít na vlastní kůži.
Nejstarší, nejhlubší a snad i nejkrásnější jezero světa, které obsahuje 1/6 veškeré sladké vody na světě. Cestou legendární Transsibiřskou magistrálou poznáme lidí se širokou ruskou duší, najíme se boršče, zalijeme se vodkou a čajem ze samovaru. Bajkalské jezero poznáme ve vesničce Listvjanka, jejíž tržiště voní po bylinkách, čaji a uzených rybách, kterým kraluje OMUL. V muzeu se o Bajkalu dozvíme více a mezi zajímavostí patří i fakt, že se zde opět pomaličku staví na nohy šamanismus, který kdysi vládl náboženským představám. Nedaleko jezera stojí i unikátní skanzen sibiřské architektury Taltsy.
Hlavní město Kolumbie nacházející se v nadmořské výšce 2640 m je směsicí koloniálních a moderních staveb. Jedná se o poměrně zelené město s výhledem na dva nejvyšší body – Monserrate a Guadalupe. Bogotá je křižovatkou všech komunit žijících v zemi, mísí se tak zde i jejich kuchyně, tradice a kultura. Tepajícím středem města je Plaza Bolívar, kde najdeme i mnohé významné budovy. Obecně celá čtvrť a srdce Bogoty – La Candelaria – je místem, kde na vás dýchne historie a kde se budete moci pokochat mj. krásnými barevnými domky.
Město nabízí také kulturní vyžití, mnohá divadla, koncerty, galerie a muzea. Návštěvníci zde rovněž najdou bohatý noční život, nákupní možnosti a restaurace s lahodnou kolumbijskou kuchyní. Opomenout byste rozhodně neměli ani zdejší bleší trh (Usaquén) či projet se po bogotských cyklostezkách, kterou jsou jedny z nejrozsáhlejších na americkém kontinentu.
Nezapomeňte se podívat na Bogotu z jedné z nejvyšších budov ve městě – Colpatria.
Nedaleko kolumbijské metropole se nachází jedna z velkým turistických atrakcí oblasti – vodopády Tequendama.
Populace metropolitní oblasti Bogoty čítá 11,5 mil. obyvatel.
Největší a nejznámější je Cheopsova pyramida. Cheops byl druhý vládce 4. dynastie a dal postavit pyramidu jako svou hrobku, přibližně v 23 roce své vlády. Stavba měla výšku 146 m, dnes 137 m, a je postavena z 2 300 000 kamenných bloků, které váží od 1,5 do 15 tun. Pyramida byla v té době lemována bílým vápencem a nacházela se na ní zlatá špička, která odrážela sluneční paprsky až několik desítek kilometrů do dálky. Toto místo má neskutečnou atmosféru.
Známý Sensō-ji nebo také Asakusa Kannon je buddhistický chrám nacházející se ve čtvrti Asakusa s atmosférou starého Tokia. Je to jeden z nejbarevnějších a nejoblíbenějších chrámů ve městě. V okolí můžete také spatřit relativně velké množství gejš. A přímo u chrámu si za malý poplatek můžete na svitku přečíst svůj osud (v japonštině a rovněž v angličtině).
Chrám byl dokončen v roce 645, což z něj činí nejstarší chrám v Tokiu. Návštěvníci, kteří se chtějí dostat k chrámu, vstoupí nejprve přes Kaminarimon (Brána Hromu), vnější bránu chrámu Sensō-ji a symbol Asakusy.
Nákupní ulička (trh) dlouhá přes 200 metrů, zvaná Nakamise, vede od brány k druhé bráně chrámu, Hozomon. Vedle typických japonských suvenýrů, jako je yukata (letní kimono) a skládací vějíře, se podél Nakamise prodávají různé tradiční pouliční pochutiny z oblasti Asakusa. Nákupní ulice má historii dlouhou několik století. Za bránou Hozomon stojí hlavní síň chrámu a překrásná pětipatrová pagoda. Svatyně Asakusa, postavená v roce 1649, kdy byl u vlády Tokugawa Iemitsu, stojí bezprostředně vedle hlavní budovy chrámu.
Turisté však místo navštěvují nejen pro cenné kulturní stavby, ale rovněž pro pestré tradiční eventy, které se zde často konají, a to v průběhu celého roku. Největším z nich je asi Sanja Matsuri, každoroční festival svatyně Asakusa, který se koná v květnu. Dalšími akcemi jsou srpnový karneval Asakusa Samba a trh Hagoita-ichi, na kterém se prodávají zdobené dřevěné pálky používané při tradiční hře hanetsuki. Ta je jednou z nejstarších japonských her vůbec a stylem připomíná badminton.
Mohérské útesy, čnící do výšky téměř 200 metrů, najdete na atlantském pobřeží Irska. Útesy, táhnoucí se v délce 8 kilometrů, tvoří část pobřeží Atlantického oceánu v hrabství Clare. Monumentální je nejen jejich délka, ale i výška. Útesy z měkké břidlice a pískovce jsou tak nestabilní, že na nich žije jen minimum rostlin a ptáků. Za jasného dne odtud uvidíte Aranské ostrovy, Galwayský záliv a vrcholky Connemary. Cliffs of Moher jsou jednou z největších přírodních atrakcí v Irsku.
Město Djémila se rozprostírá 50 km severovýchodně od Sétifu na severu Alžírska. Pod původním názvem Cuicul či Curculum jej jakožto svou africkou kolonii založili Římané koncem 1. století. V dobách největší slávy představovalo chloubu římské architektury, navíc dokonale adaptovanou na horské prostředí – město se totiž rozprostíralo ve výšce kolem 900 m n. m. Je rovněž památkou zapsanou na seznamu UNESCO.
Duhové hory – Landmannalaugar je oblast nedaleko sopky Hekla. Jedinečná lokalita nabízí uprostřed typicky strohé islandské krajiny hory hrající barvami, termální prameny, lávová pole i modrá jezera. Díky vysoké geotermální aktivitě získala tato oblast na Islandu duhové zabarvení. Duhové hory Landmannalaugar připomínají kaleidoskop, ve kterém se střídají odstíny zelené, oranžové, červené, černé a hnědé. Barevné odstíny na svazích obsidiánových a ryolitových hor způsobila láva plná minerálů, která se ochlazovala neobvykle pomalu. Termální prameny můžete vidět v přírodním jezírku nedaleko chaty Landmannalaugar, kde horká říčka vyvěrá zpod lávy a spojuje se se studeným přítokem. Oblast přímo vybízí k pěší turistice.
Kompaktní hlavní město má méně jak půl milionů obyvatel, ale pro každého se tu něco najde. Kultura, historie, móda, zábava. Nevynecháme procházku po Royal Mile. Na jednom konci ohraničená hradní skalou, perfektní polohou pro obrannou pevnost města – Edinburgh Castle a přesně po jedné míli skončíte u jedné z oficiálních královských rezidencí Holyroodhouse Palace, nad kterou se tyčí vyhaslý vulkán Arthur’s Seat. Cestou si můžete pohrát skrz Cameru Obscuru - středověký špehovací systém - s postavičkami lidí na Royal Mile, anebo se vydat do strašidelného podzemí starého Edinburghu – Mary King’s Close.
Když se řekne Norsko, někomu se vybaví Munch, někomu Dæhlie, jinému trollové či sobi, ale jen málokomu se automaticky nevybaví norské fjordy. Severské království je prakticky synonymem pro tyto přírodní útvary, které vznikly již dávno v době ledové. Najdeme jich zde více než tisícovku, některé jsou úzké, některé široké, jiné hluboké, další zase super – dlouhé. Ale všechny mají společného jmenovatele – všechny do jednoho jsou krásné!
Velkolepý kaňon, jež byl vymodelován kolem řeky Colorado, představuje symbol Arizony a turistickou atrakci číslo jedna. Grand Canyon je dlouhý přibližně 446 kilometrů, široký více než 20 kilometrů a hluboký 1500 metrů. Díky své jedinečnosti byl tento přírodní div zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. V kombinaci s vyhlídkovým přeletem nabízí návštěva tohoto místa zážitek na celý život. Točily se tu filmy jako Tenkrát na západě, Návrat do budoucnosti II a III, Forrest Gump nebo Transformers. A hlavní atrakcí rezervace je Scenic Drive – 17 mil / 17 km dlouhá trasa, kterou můžete projet terénním autem a prohlédnout si při ní jedny z nejkrásnějších skal Ameriky.
Doporučujeme společnost Australis, kde je plná penze včetně nápojů a dalšího občerstvení během plavby. Na lodi je bar. Upozorňujeme, že pokud v den vylodění se bude nepříznivé počasí, kapitán lodi může rozhodnout o tom, že se nevylodíte. Naše skupiny se zatím na legendární Hornův mys vždy dostaly, celkově byla během sezóny 2019 úspěšnost vylodění 70 %. Během plavby budete obdivovat Magalhãesův průliv, pohoří Darwin, panenskou přírodu, úžasnou faunu a flóru a jednu z největších kolonii tučňáků na jižní polokouli. Ty je nejvíce vidět od října do začátku dubna (pak migrují na sever). Na lodi je školený personál, průvodci a plavčíci, schopný podat první pomoc. Během plavby se pořádají i zajímavé přednášky o této oblasti a samozřejmě i vylodění s krátkými procházkami většinou ve dvou skupinách podle fyzické připravenosti účastníků. Spropitné po ukončení plavby je dobrovolné, pokud byste chtěli ocenit práci personálu, doporučená výška je 15 USD / osoba / den a předat jej můžete při odchodu na recepci lodě. Počasí se mění každou minutu. Můžete zažít vše, déšť, mračna i slunečné počasí. Patagonie je v tomto velmi nevyzpytatelná. Během plavby počítejte s teplotami od 5 do 15 stupňů. Teplé, resp. jarní oblečení využijete i během ostatních dní zájezdu. Lodní personál mluví španělsky a anglicky, ale může se stát, že někteří průvodci budou umět také německy, francouzsky nebo i italsky. Na lodi je suvenýrový obchůdek, kde můžete platit argentinskou nebo chilskou měnou a samozřejmě běžnými platebními kartami Mastercard, Visa, American Express či Diners. Během plavby a během vylodění je zákaz používání dronů a self tyček. Pokud byste si je vzali na zájezd, počítejte s tím, že vám je mohou při nalodění odebrat a předat až po ukončení plavby. Na lodi si odpočinete i od internetu. O to blíže budete k přírodě. Všechny kajuty na lodi mají vlastní koupelnu, trezor a okno do té nejkrásnější přírody světa. K dispozici je také drobná kosmetika, ručník a fén. Zástrčky jsou s napětím 220 / 110V. V kajutě jsou i záchranné vesty a sklenice na nápoje. Jako dárek dostanete malý batoh, který můžete nosit na výlety během vylodění. V kajutách není televize. Byl by hřích nedívat se oknem do ráje. V kajutách je zákaz kouření. Kuřáci mají na lodi vyhrazené místo.
arménský klášter v bezprostřední blízkosti turecké hranice, 8 km od města Artašat a přibližně 30 km jižně od hlavního města Jerevan. Chor Virap je známý především tím, že zde byl vězněn Řehoř Osvětitel. Řehoř zde byl na rozkaz arménského krále Trdata III. uvězněn v kobce po dobu 13 let. Po udělení milosti se stal královou pravou rukou v náboženských otázkách, oba se následně zasloužili o to, že se v roce 301 Arménie stala první zemí na světě, která přijala křesťanství za své státní náboženství. Přežití Řehoře v hluboké kobce s hady a štíry po dobu 13 let a následné uzdravení krále bylo ve své době bráno jako zázrak, který usnadnil přijetí křesťanství. Důležitou roli hraje také blízkost impozantního Araratu, arménské národní hory, dnes ležící na území Turecka.
Královský nebo také Velký palác v Bangkoku je ohromující komplex královských budov a chrámů, který býval až do roku 1925 sídlem thajské královské rodiny. Palác vás okouzlí svou rozmanitou architekturou, včetně nádherných soch, zlatých stúp a ornamentálních fasád. Hlavním lákadlem tohoto velkolepého areálu je však chrám Smaragdového Buddhy (Wat Phra Kaew), kde sídlí slavná socha Smaragdového Buddhy (Phra Keaw Morakot). Toto mistrovské dílo o velikosti jen asi 66 centimetrů je považováno za jedno z nejposvátnějších v Thajsku, a jeho oblečení se podle tradice mění třikrát ročně, v souladu s thajskými ročními obdobími.
Pro mnohé cestovatele je Norsko nejatraktivnější zemí Evropy. Kouzelná zem fjordů, hor, jezer, ledovců a překrásné přírody dostane snad každého. A jedním z nejkrásnějších míst Norska, je jednoznačně souostroví Lofoty. Nejkrásnější souostroví v údajně nejpůvabnější zemi Evropy – to je skutečná cestovatelská lahůdka! Ne náhodou i prestižní magazín National Geographic vybral Lofoty ze 111 ostrovů světa za třetí nejpřitažlivější ostrovy planety.
V norském jazyce jsou ostrovy známé pod názvem Lofoten, z něhož pochází i naše označení – Lofoty. Název je složen ze dvou slov: „lo“ (rys), „fot“ (noha) a určitého členu „en“. Název Lofoten je moderní formou slova Lofotr, což je starý název ostrova Vestvågøy. Souostroví se nachází na pobřeží severního Atlantiku asi 100 až 300 kilometrů severně od severního polárního kruhu, tj. mezi 67. a 68. stupněm severní šířky. Od norské pevniny je souostroví oddělené fjordem Vestfjorden. Hlavní ostrovy jsou propojeny podmořskými tunely a mosty. Lofoty se rozkládají na ploše 1227 km² a domov zde v současné době má necelých 25 000 obyvatel.
Ruiny Machu Picchu patří díky své jedinečné atmosféře k vrcholným cestovatelským zážitkům v Peru. Zapomenuté ruiny ukryté hluboko v nepřístupných Andách byly objeveny teprve v roce 1911. Dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám Jižní Ameriky. Tento architektonický skvost říše Inků je obklopen tmavě zelenými kopci porostlými bujnou vegetací a v dálce lze pozorovat zasněžené vrcholky ledovců. Unikátní zážitek z návštěvy podtrhuje jízda vláčkem skrz divoké údolí řeky Urubamby až k samotným ruinám. Machu Picchu je zahalené mnohými tajemstvími a dodnes se vedou nekonečné dohady ohledně jeho původním účelu.
Město Marakéš, jež se nachází na úpatí pohoří Atlas, je typicky africkým a berberským městem. Kolem dokola obíhají načervenalé hradby se stejně barevnými domy a paláci, díky čemuž si vysloužilo přezdívku „růžové město“. V centru města se nachází rušné náměstí, které je plné zaříkávačů hadů, žonglérů, vykladačů karet, kejklířů, akrobatů, umělců či trhovců. Turisticky oblíbené jsou tradiční súky, kde prodavači nabízejí koberce, šperky, kožené či kovářské výrobky. Dominantou města je Kutúbijská mešita s kapacitou pro 25 000 věřících.
Vyhlášená rezervace Masai Mara leží v jihovýchodní části Keni ve Velké příkopové propadlině, kde převládají otevřené travinné porosty přerušované vodními toky. V západní části rezervace se pak četně vyskytují mokřady, které slouží místní zvěři jako vydatná napajedla. Rezervace je slavná především díky každoročnímu stěhování nekonečných stád kopytníků pronásledovaných smečkami šelem. V červenci stáda putují z jihu na sever za potravou právě do Masai Mary, zatímco v listopadu pak masově rezervaci opouštějí a směřují na jih.
„Všichni už jsou v Mexiku, Buenos Dias, já taky jdu...“. Kdo by neznal píseň od Michala Tučného...a kdo by se nechtěl podívat do Mexika. Je to země mnoha tváří, což se kvůli její velikosti a rozlišným geografickým aspektům nelze ani divit. Některé její části a symboly jsou notoricky známé, kdo by neznal Cancún a obecně karibské pobřeží, mayské a aztécké památky a celosvětově proslulou mexickou kuchyni. Ale pouze „fajnšmekři“ mezi cestovateli znají zdejší nejmenší sopku na světě, modrý dům Fridy Kahlo, trajektorii migrace obřích motýlů monarchů či Ostrov panenek, který je jako vystřižený z hororového filmu. A věděli jste, že v hlavním městě mají jednu z hlavních ulic pojmenovanou po prvním československém prezidentovi? A že jste ještě nikdy neochutnali čokoládové „větry jeptišky“? Pak máte v Mexiku co dohánět. Blog Nejkrásnější místa Mexika
Nuri je jednou ze súdánských královských nekropolí na levém břehu Nilu, poblíž města Karima. Nekropole se rozprostírá na přibližně 52 m2. Pohřebiště bylo založeno faraónem Taharkou, který zde má nejvyšší pyramidu v Súdánu, výška dosahuje 50 m. Je postavená tak, aby v den narození Taharky vrchol pyramidy, chrám bohyně Mut, Jebel Barkal a Slunce byly v jedné přímce. Nachází se zde hrobky dalších dvaceti napatských králů a více jak 50 královen.
Ostrov tvořený dvěma vulkány na jezeře Nikaragua ve Střední Americe. Tyto dva vulkány jsou spojeny úzkou pevninskou šíjí. Ostrov je na seznamu UNESCO a jeho rozloha činí 276 km². Patří k největším ostrovům na světě, které leží na jezerech zároveň je největším ostrovem vulkanického původu. Ostrov je přibližně 31 km dlouhý a 5 až 10 km široký.
Patagonie se rozprostírá na jihu jihoamerického kontinentu a zasahuje území Argentiny a Chile. Skládá se ze dvou výrazně odlišných povrchových jednotek – Patagonské Andy na západě a Patagonská plošina na východě. Patagonie se táhne v délce přes 2000 km od řek Neuquén a Colorado na jih a končí u Magalhãesovým průlivu, který odděluje kontinent od Ohňové země. Pro argentinskou Patagonii je typické malé množství srážek, neboť leží ve srážkovém stínu chilských And, které déšť blokují. Velmi častý je proto suchý vítr ze západu.
Nejznámější starověké místo celého Íránu poznáme dokonale, tak abyste si v hlavě mohli vytvořit obraz tohoto unikátního komplexu, který postavili Peršané za vlády slavných králů Dareho a Xerxese. Persepolis je symbolem Perské říše a obrovskou pýchou dodnes. Kdysi sem přicházeli pozdravit panovníka všechny národy podrobeny Peršany a dnes ho konečně objevili turisté, ale davy zde nečekejte. Persepolis vyprovodil z tohoto světa Alexandr Veliký hnán touhou pomstít se za vypálení Athén. Oheň zničil téměř celé město, ale ještě před tím ho makedonští vojáci obrali o všechno bohatství, drahokamy i zlato, které našli. Dnes nás vítá Brána národů, kterou vejdeme do města a v ruinách pohledem schodiště do paláce Apadana. Zdobí ho nejkrásnější reliéfy perského, starověkého světa a vy nebudete věřit, že tyto kameny ozdobili před cca 2 500 lety! Paláce, pokladna, ruiny a hrobka dvou králů, odkud je na Persepolis skvělý pohled. I v roce 1971 se Persepolis stal dějištěm "světové" oslavy, protože poslední šáh Pahlaví zde konal opulentní oslavu na 2500. výročí Perské říše. Ukážeme si, co tu po této slávě zůstalo.
skalní město a archeologické naleziště v Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V Bibli je označováno jako Selá a Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí. Město původně vzniklo jako pohřebiště v dokonale krytém místě, kde se setkávají tři údolí (Vádí al-Araba). Město bylo založeno pravděpodobně mezi 3. století př.n.l. a 1. století n.l. V tuto dobu zde žili Nabatejci a Petra se stala hlavním městem jejich království. Všechny stavby byly vytesány do pískovce. Město dosáhlo největšího rozkvětu a významu kolem roku 62 př. n. l., kdy tu žilo kolem třiceti tisíc lidí.
Ekvádorská metropole, která se může pyšnit druhým místem na seznamu nejvýše položených hlavních měst světa (2850 m n. m.), láká turisty především na svou překrásnou koloniální architekturu. Má dokonale zachovalé historické centrum a díky tomu si také vysloužilo zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Uchvátí vás krásné kostely, pulzující náměstí či ta nejrůznější muzea. Město je také skvělým cílem pro všechny ty, kteří milují řemeslné výrobky (keramika, dřevořezba, tkaniny), jejich nákup zde je takřka povinností.
Nejznámější atrakcí v historickém centru Quita je rozhodně kostel San Francisco na náměstí Plaza San Francisco. Pochází z první poloviny 16. století a je pozoruhodný zejména svým nádherným barokním interiérem a klášterním muzeem s náboženskými obrazy, sochami, řezbami, porcelánem, textiliemi a ručně vyráběným nábytkem.
Mezi další krásné svatostánky patří kostel La Compania de Jesus či quitská katedrála, Basílica del Voto Nacional, která byla postavena v 60. letech 16. století.
Za návštěvu však také stojí lanovka Teleférico, nedaleko města pak turisté naleznou Mitad del Mundo, památník a místo, kterým prochází rovník. Je to jedna z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit celé země.
Nedaleko Quita stojí stratovulkán Pichincha, který městu propůjčuje fotogenické kulisy.
Domov zde našly zhruba 2 miliony obyvatel.
Úžasná skalní pevnost krále Kasyapu vystavěna na vrchu 200 metrů vysoké skály. Enormní úsilí vynaložené na stavbu takové pevnosti by se dalo přirovnat k pokusu, postavit hrad na australské hoře Uluru (Ayers Rock)!!! Další památka UNESCO. Kasyapu – levoboček, nechal zaživa zazdít svého otce a ze strachu před invazí a pomstou svého nevlastního bratra, legitimního nástupce trůnu, se rozhodl postavit nedobytnou pevnost na skále. Cestou na samotný vrch skály se budete moci pokochat 22 freskami krásných žen. Poslední úsek výstupu vede mezi lví tlapy až na vrchol skály, kde si dejte pozor na makaky! Výstup, jakkoli se Vám bude zdát krkolomný, stojí za to!
Z hlavního města Tórshavn vyrážíme se sever ostrova Streymoy. Cesta sem vede podél západnho pobřeží ostrova a my projíždíme přes malé rybářské vesnice a farmy. Vysoké, strmé kopce pokryté travnatými svahy, na kterých se pasou ovce, střídají vodopády stékající až do moře. Když už myslíme, že dále se jet nedá, cesta se zatáčí a nám se odhalují vysoké útesy a širý Atlantický oceán. Úzkou cestou, která je široká pro jedno auto, klesáme na úroveň malé zátoky. Právě zde, v obklopení vysokých skal, u černé pláže se nachází vesnička na konci světa, nejsevernější vesnice ostrova Streymoy. V centru Tjørnuvíku se nacházejí dřevěné domky a také dřevěný kostel Tjørnuvík Kirkja. Z vesnice vede turistický chodník, který Tjørnuvík spojuje s vesničkou Saksun. My se po této cestě vydáváme, abychom si užili výhledy nad vesnicí. Cestou si představujeme, jaký tu musel být život v minulosti, když sem nevedla asfaltová cesta, a lidé se sem dostávali pouze pěšky přes hory. Zastavujeme se a z vyhlídky nad vesnicí se nám odkrývá pohled na scenérii dřevěných domků, útesů a skal. Skály, které vidíme se přezdívají obr a čarodějka. Právě ti chtěli podle legendy odtáhnout krásu Faerských ostrovů až na Island. Naštěstí se jim to nepodařilo a my právě zde tu krásu můžeme obdivovat na našich SEN zájezdech. Přidáte se k nám?
Tokio je hlavní a největší město Japonska. Nachází se v regionu Kantó na východě ostrova Honšú. Je to jedno z největších měst na světě, žije v něm více než 13 milionů lidí. Primárním dopravním prostředkem je vlak. Železniční síť v Tokiu je nejrozsáhlejší městská železniční síť na světě a její délka se přibližně rovná délce povrchových linek. Čeká Vás prohlídka centra Tokia, zahrady Císařského paláce. Neopomeneme ani Ginzu, nazývanou taky jako Champs – Elysees Tokia. Zde jezdila první japonská auta, tady se poprvé tancoval tehdy moderní charleston. Užijete si i přechod přes Duhový most Prohlédnete si Ódaibu – kdysi součást obranného opevnění Tokia, dnes oddechové místo obyvatel města a IT centrum celé země. Těšit se můžete i na individuální nákupy ve Městě Akihabara, kde najdete elektroniku, o níž jste ani netušili, že se dá vymyslet.
Nejikoničtějším místem celého Bhútánu je unikátní chrámový komplex zvaný Tygří Hnízdo. I pro nás bude absolutním vrcholem našeho zájezdu. Komplex postavený na dokonalém místě vznikl již kolem roku 1692 na místě, kde je jeskyně, v níž měl Guru Padmasambhava meditovat po dobu tří let, tří měsíců, tří týdnů, tří dnů a tří hodin. To vše se mělo odehrát v 8.století a tento příběh dal vzniku klášternímu komplexu. Sám sem přiletěl na tygrovi, odtud jeho známý název. K tygřího hnízdu budeme kráčet lesem náročným výstupem, který potrvá dvě, možná tři hodiny. Každá kapka potu však bude stát za to, když se ocitnete na vyhlídce a před vámi se otevře panorama tohoto důmyslného a neskutečného místa. Nekorunovaný div světa!
Bangkok je hlavním městem Thajského království a žije prakticky nonstop. Často je přezdíván jako „Město andělů“ a má několik tváří, přičemž každý si zamiluje tu svou. Zajímavostí je, že v Bangkoku žije téměř 10 milionů lidí, což je v podstatě srovnatelné s celým Českem. Atmosféra města je pak nabitá nespoutanou energií i exotikou a pro mnohé lidi představuje pomyslnou bránu do Asie. Historie hlavního thajského velkoměsta však není nijak dlouhá. Bangkok byl založen teprve v roce 1782 na břehu řeky Chao Praya. Stačilo ale 200 let a město se přeměnilo na obrovskou světovou metropoli.
Od založení vládne Bangkoku dynastie Rámů, tudíž i dnes sedí na královském stolci hlavního města Thajska Ráma X. A co zde můžete obdivovat? Třeba starý Bangkok plný krásných památek, mezi které lze zařadit Královský palác (jedna z TOP památek celé země) nebo chrámový komplex Wat Pho s mohutnou sochou ležícího Buddhy. Právě zde se zrodily známé thajské masáže. Za obdiv také stojí pohádkový chrám Wat Arun ve khmerském stylu, jenž je jedním ze symbolů Thajska. Tím ale výčet dechberoucích zákoutí nekončí – Bangkok má i svou Čínskou čtvrť, hříšný Patpong s neskutečnými představeními a slavnou ulici Khao San, kde se budete moci dokonale vyřádit, najíst a utratit všechny své peníze.
Buchara je doslova nabitá památkami. Společně se Samarkandem tvoří duši Hedvábné cesty celého regionu, ale sami uvidíte, jak moc jsou tyto nádherná místa rozdílná. Samarkand je rozsáhlý, Buchara je unikátní svojí kompaktností a středověkým nádechem. Kráčejíc městem máte pocit, že se některá místa za staletí vůbec nezměnily a odolávají času. Dokonalé cestování v čase na vlastní kůži, jen bez strachu z toho, že byste se znelíbili emírovi. Největší soubor budov zapsaných v UNESCO v celé zemi a my je budeme hledat jednu za druhou. S noblesou a přitažlivou atmosférou se setkáte hned na hlavním náměstí Ljabi Hauz, kde si při misce čaje poseďte pod mohutnými morušemi. Kryté bazarové křižovatky, bazarové uličky, vůně koření, ostré bucharských nože, koberce, čaje nebo chlupaté, karakolské čepice pastýřů. V Buchaře nakoupíte nejvíce suvenýrů. Pokud budete unaveni, můžete skončit ve středověkém Hammu ze 16. století a zažít to, co zažívali i obchodníci na Hedvábné cestě.
Cartagena nebo také Cartagena de Indias najdeme na březích Karibského moře a patří mezi největší kolumbijská města. Populace činí 1 milion obyvatel a město je hlavním centrem regionu Bolívar. Velkým lákadlem Cartageny jsou mj. četné ostrovy a ostrůvky, které doslova vyzývají k odpočinku. Mezi mnohými můžeme jmenovat například Tierra Bomba, Múcura či Barú.
Nicméně i město samotné má mnohé co nabídnout, jedná se o jedno z nejhezčích a nejlépe dochovaných koloniálních měst amerického kontinentu. Jeho kouzlu podlehl mj. i známý spisovatel Gabriel García Márquez, který zde pobýval a tvořil.
Návštěvníci se zde mohou však zúčastnit i mnohých kulturních festivalů (Mezinárodní filmový festival, Hay festival), město je známé i tím, že se zde volí Miss Colombia. Cartagena však disponuje také vibrujícím nočním životem a pestrou gastronomickou scénou. Můžete zde také prozkoumat krásný hrad nebo spíše pevnost ze 17. století Castillo de San Felipe de Barajas či řadu starověkých kostelů a dalších památek, jako je památník věnovaný Indii Catalina či skulpturu los Zapatos Viejos. Další populární aktivitou, kterou můžete v Cartageně podniknout je návštěva Námořního muzea nebo nákupního centra Serrezuela.
Centrum Cartageny je od roku 1984 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Sídlo grófů ze Sutherlandu, kterému přísluší více přívlastků NEJ. Je to jeden z nejstarších trvale obydlených hradů (od začátku 13. století) a též nejseverněji položené velké sídlo ve Skotsku. Se svými 189 místnostmi je to největší sídlo ve Skotské vysočině, které má však i svou temnou stránku. Právě odsud byly na přelomu 18. a 19. století vysílané rozkazy na čistky a nájemci půdy byli nuceni ustoupit farmářům – chovatelům ovcí. Jeho současnou podobu navrhl Sir Charles Barry, architekt budovy Houses of Parliement v Londýně.
Město Fes je druhým největším a zároveň nejstarším a nejvýznamnějším královským městem Maroka. Stará část města, která je plná úzkých uliček, evokuje návrat v čase o mnoho století zpátky. Obchodníci zde v dobových oblecích nabízejí nejrůznější zboží od tradičních textilií přes koření a sypané čaje až po maso či orientální lucerny. Typickou zajímavostí Fesu jsou koželužny ve čtvrti Derb Chaouwara. Nejhezčí výhled na nádrže naplněné ovčí a kozí kůží s barvivem, nabízejí terasy okolních krámků. Diametrálně odlišnou atmosféru nabízí nová část Fesu, která je plná zeleně a zajímavých moderních budov včetně kamenných obchodů, kaváren a barů.
Jedna z nejpopulárnějších a nejvyhledávanějších destinací na ekvádorském území je jistě souostroví Galapágy. Jen málokterý cestovatel jej nemá na svém seznamu. A nejen cestovatelé, na své si zde přijdou i všichni biologové!
Ať tak či tak, od svého objevení v roce 1535 přitahují Galapágy návštěvníky z celého světa. Toto dechberoucí souostroví je totiž domovem jedinečného ekosystému, který se z velké části vyvinul bez vnějších vlivů. Návštěva tohoto panenského regionu proto nabízí výjimečnou příležitost k pozorování divoké zvěře, resp. často naprosto jedinečných a vzácných živočišných druhů. Velká část z nich jsou endemité.
Souostroví se skládá ze 13 hlavních ostrovů (a stovky menších) a ekvádorská pevnina je vzdálena zhruba 1000 km. Největším ostrovem je Isabela Island. Největšími městy jsou pak Puerto Baquerizo Moreno a Puerto Ayora. Domov na souostroví našlo zhruba 30 000 obyvatel.
Galapágy zůstávají jednou z nejaktivnějších sopečných oblastí na světě a formování ostrovů tak stále probíhá.
Giant's Causeway nebo chcete-li Obrův chodník patří mezi nejnavštěvovanější místa v Irsku, a právem. Divoká síla přírody spojená s legendou o nešťastném obrovi dodává tomuto místu unikátní atmosféru. Nebudete věřit kolik čedičových sloupů se zde objevilo. Uděláte si odsud několikanásobně více fotek, než jste původně plánovali. Krásné výhledy na okolní oceán a abyste z místa dostali maximum, můžete se příjemně projít v okolí.
Jedna z atrakcí Peru a také nejvýše položené splavné jezerem na světě! Jezero Titicaca se nachází v nadmořské výšce 3 812 metrů a Bolívie se o něj dělí s Peru. Toto druhé největší jezero Jižní Ameriky o rozloze 8 372 km² má podél pobřeží či na ostrovech četné domorodé vesnice a malá města. Rákosové čluny vyrobené domorodými obyvateli a mnohé z jejich obřadů jsou oblíbenými cíli turistů. Oblast bývala domovem mnoha rozličných národů a kultur, pro ně bylo jezero vždy posvátným místem.
Jezero se může pochlubit endemickou faunou, mezi jejíž zástupce patří například žába vodnice posvátná.
Isla del Sol
Isla del Sol neboli Ostrov slunce je jedním (a největším) ze 41 ostrovů na jezeře Titicaca. Je ztělesněním dokonalého klidu a je považován za kolébku Incké civilizace. Na ostrově neexistuje motorizovaná doprava.
Mezi nejzajímavější gruzínské regiony patří Kacheti ležící na východě země vedle ázerbájdžánských hranic. Kacheti je region vína a proslavila jej jeho vinná cesta mezi kláštery, vesničkami a vinicemi. Centrem regionu je sice Telavi, ale nejpříjemnějším místem je Signagi umístěné na kopci s výhledem na celé údolí Alazani. Kromě něj ještě v Kacheti můžete vidět klášterní komplex Alaverdi, který patří k největším v celé zemi. Dodnes v něm žijí mniši, a tak si můžete koupit nejen víno, ale i med. Jeho stěny zdobí krásné, vzácné malby a celý prostor dýchá starobylou atmosférou. Zastavte se i v Gremi, v rezidenci kachetských králů, která společně s klášterem tvoří nejfotogeničtější obrázek regionu. Jaká by to byla vinná cesta bez vína? Nemusíte se bát, protože zde najdete mnoho možností a mezi ty nejlepší patří unikátní vinařství Chareba ukryté v tunelu. Vína jsou moderní, ale i takové, které připravují starobylými metodami v kverule. Pocítíte ten rozdíl? Které vám více chutná?
bývalé hlavní město celého Japonska, původně dostalo toto město jméno Heiankjó. Považované za nejkrásnější město země, sídlo císaře od roku 794 do 1868. Je kulturním a náboženským centrem země. Nachází se zde více než 1700 chrámů a svatyní, včetně Zlatého pavilonu, Kinkakudži, který je nejznámější památkou celého Japonska.
V Národním parku Jostedalsbreen na jihu Norska se nachází fascinující, rozsáhlý a chráněný ledovec Briksdalsbreen (nebo také Briksdal), jenž každý rok přiláká stovky tisíc návštěvníků. Mohutná ledová masa je v podstatě součástí největšího evropského ledovce Jostedalsbreen, klesá až 1 200 metrů do údolí Briksdalen a nakonec se vlévá do menšího ledovcového jezera Briksdalsbrevatnet. K ledovci se můžete dostat buď pěšky prostřednictvím krásných turistických stezek (z údolí Briksdalen k ledovci je to asi 3 km) nebo tzv. „trollím automobilem“, což je menší otevřené vozítko uzpůsobené do terénu. Během svého putování k ledové mase se také nezapomeňte pokochat okouzlujícím vodopádem Kleivafossen, který je nejfotografovanějším místem v Norsku.
Modrá lguna - největší turistická atrakce Islandu. Toto jezero je součástí obrovského geotermálního komplexu, který je také viditelný na satelitních snímcích. Teplota vody je kolem 40 stupňů Celsia po celý rok a léčivá koupel v Modrá laguně je nezbytným zážitkem každého návštěvníka Islandu.
Vytouženou destinací odpočinku je na našem putování Izraelem a Jordánskem pobyt u Mrtvého moře. Ať už si vyberete "základní" hotel s nadstandardními službami nebo Ishtar Kempinski, ve kterém se cítíte jako sultán či princezna z pohádek Tisíce a jedné noci, jedno je jasné - budete si chtít dovézt jako suvenýr fotku, na které buď čtete noviny na hladině moře nebo jste celý černý, natřený léčivým bahnem. Pokud je Vám to málo, hotely nabízejí řadu procedur či volnočasového programu a v případě, že byste si chtěli zaplavat v méně slané vodě, můžete tak učinit v hotelových bazénech. Abychom se ale vrátili zpět k Mrtvému moři, v první řadě by bylo dobré ujasnit si jeho jméno - už velmi dlouhou dobu to není moře, ale jezero. Jeho slanost je 34.2 procenta, což je přibližně 10x vyšší než jakou má Středozemní moře. Přesto není nejslanější vodní plochou světa - toto prvenství aktuálně patří jezírku Don Juan v Antarktidě. Slanost vody Vám umožní číst noviny na jeho hladině, ale pozor - je možné utopit se, zejména když se vlivem větru nebo neopatrným otočením, nadýcháte slané vody a budete mít potíže se otočit zpět. Naštěstí jsou na hotelových plážích stále přítomni plavčíci dohlížející právě na tyto případy. Slanost Mrtvého moře je způsobena přírodními podmínkami - řeka Jordán, která ho naplňuje, mu nedodává dostatek vody, a i ta trocha je v horkých a suchých podmínkách odpařována mnohem rychleji, což způsobuje zvýšenou slanost. Odhadem je v moři 37 miliard tun soli, část se těží pro kosmetické a zdravotní účely. To z něj zároveň činí největší volně přístupné léčivé lázně světa. Mrtvé moře je známé i díky své poloze - nejen že přes něj vede hranice mezi Jordánskem a Izraelem, ale zároveň je to nejníže položené místo světa (s ohledem na "nadmořskou" výšku 393 metrů pod mořem). Ani Mrtvé moře se nevyhnulo problému globálního oteplování. Každým rokem se sníží jeho hladina až o jeden metr, a za posledních 100 let se jeho velikost zmenšila o polovinu. Dobrou zprávou je společný projekt Izraele a Jordánska, pro které jsou řeka Jordán i Mrtvé moře strategické zdroje. V roce 2015 podepsaly dohodu k investování 9 milionů dolarů na udržení vodní hladiny pomocí nových možných přítoků. Toto místo a jeho úžasné účinky na lidské zdraví a krásu znaly již starověké národy, a dokonce těžily nerosty., které vyvážely až do Egypta. I přes název není jezero mrtvé - sice na jeho pobřeží nenajdete pulzující život, ale ve slané vodě a nehostinných podmínkách dokáží přežít bakterie a mikroorganismy (pro lidi ale nejsou škodlivé). Také Vás nepotěšíme v případě, že máte rádi vodní sporty - ty si na hladině Mrtvého moře neužijete. Ale krásný západ slunce a klidné prostředí s mystickým nádechem Vám vynahradí případné zklamání z akční dovolené. Kromě toho budete po našem intenzivním lovu zážitků rádi za tento moment odpočinku u finalisty hlasování o novodobých sedmi divech světa.
Národní park Amboseli je druhým nejnavštěvovanějším národním parkem v Keni. Vznikl roku 1974, jeho předchůdce rezervace Ukamba Game zde byla již v roce 1890. Park je lákavý především tím, že je z něj výhled na nejvyšší horu Afriky – Kilimandžáro (5 985 m.n.m.), která parku vytváří úžasná panoramata. Nejrozšířenějším zvířetem je slon, ale spatřit můžeme taky desítky druhů ptactva (pelikáni, ibisové, pštrosi, supové či ledňáčci) a jiných savců (hyeny, antilopy, šakalové, buvoli, zebry či žirafy aj.). Území od nepaměti obývají Masajové, jejichž pasoucí se dobytek parku škodí. Národní park Amboseli dostal své jméno podle stejnojmenného suchého jezera. Okolí jezera je pusté, ale může se pyšnit, díky podzemní vodě, i kvetoucími loukami, palmovými a akáciovými háji, skalnatými oblastmi, bažinami a nekonečnými savanami. Koncentrace zvířat je zde v období sucha poměrně vysoká. Odhaduje se až na 900 slonů ve stádech, mnohdy čítajících i přes sto zvířat.
Nusfjord – tradiční vesnička, označovaná jako ta nejkrásnější ze všech. Pokud si představíte Lofoty, tak je to pro mnohé právě tato rybářská osada jakoby na konci světa. Dnes je turistickou atrakcí s muzeem a budete sem muset zaplatit vstupné, pokud se sem chcete přijít podívat.
Vesnička Nusfjordna souostroví Lofoty zapsaná v seznamu UNESCO je jakoby vystřižená z katalogu. Obdivujeme zachovalé rybářské domky z 19.století. Celou vesničku aktuálně přetvořili na skanzen, kde se naučíte vše o životě místních rybářů.
Státní sirotčinec – ale pro slony. Založený na ochranu opuštěných, osiřelých nebo zraněných divokých slonů, kterých je zde plus-mínus kolem 60. Zážitek, který Vás nenechá chladnými. Každodenním bodem programu je koupání v řece, vždyť sloní kůže je citlivá a potřebuje pravidelnou hydrataci. Ale malému slonovi, se podobně jako malým dětem, do koupání ne vždy chce. Zaručeně nebudete chtít odejít ...
Punakha bylo kdysi hlavní město země a dnes zde má zimní sídlo nejvyšší dratshang, opat. Byli zde korunováni všichni panovníci Bhútánu. Oproti Thimpu má Punakha o něco mírnější klima a dobře se tu daří pěstování rýže a snad nejkrásnější je v období jara, kdy všechno rozkvétá. Třeba si prohlédnout Punakha Dzong, opevněný klášter, který je také známý jako Palác nejvyššího štěstí. Právě zde byla v roce 1910 podepsána důležitá smlouva o britské ochraně nad Bhútánem. Punakha je mezi návštěvníky velmi oblíbená.
Město obklopené pouští, které ještě před sto lety nikdo neznal. Město obrovských kontrastů. Původní osídlení v centru města je nyní bydlištěm chudiny, naopak bohatí obyvatelé města našli svůj domov na moderních, komfortních předměstích s typickou hitech architekturou. V současnosti má saudská metropole přibližně 6 miliónů obyvatel. Staré městské hradby byly 50. letech 20. století strženy, aby vznikl nový prostor pro výstavbu, ale i přesto zde najdete mnoho památek, které určitě stojí za podívání. Mezi památky, které určitě stojí v Rijádu za zhlédnutí, je monumentální hliněná pevnost Al-Masmak z roku 1865. Chrání ji zdi jsou tlusté až 1,25 metru se střílnami a čtyřmi strážními věžemi o výšce 18 metrů. Pevnost se nachází v jedné z nejstarších čtvrtí jménem Al-Bathaa, byla postavena na místě staršího opevnění a návštěvníky překvapí původní hradní brána, obrovské nádvoří i krásně malované interiéry. Kromě pevnosti mohou turisté obdivovat také palác Murabba, sloužící jednak jako pevnost, jednak jako rezidence, kterou nechal v roce 1946 postavit král Abdul Azíz ibn Saud. Jste-li zvědaví na tradiční arabský bazar (súk), doporučujeme procházku po nejstarší části Rijádu ve čtvrti Al-Dirah. Kromě tržiště Al-Mu’eiqilia je zde umístěna obchodní budova Královského paláce a Velká mešita.
Na západním břehu Nilu, 30 km od Káhiry, se rozkládá nejrozsáhlejší a nejstarší egyptské pohřebiště – Sakkára. Sakkára byla jedním z pohřebišť Memfidy, bývalého hlavního města. Této archeologicky bohaté lokalitě dominuje Stupňovitá pyramida faraona Džosera, která byla vůbec první egyptskou pyramidou. Džoser byl prvním králem 3. dynastie. Tato nejstarší pyramida se tyčí uprostřed monumentálního pohřebního komplexu, který se rozkládá na patnácti hektarech a zahrnuje chrám, dvůr a kaple na oslavu svátku sed, faraonova jubilea. Soustava budov je nejstarším dokladem a je dílem výjimečného muže – Imhotepa, prvního architekta, kterého známe jménem. Mimo to byl i královým mistrem, veleknězem Reova kultu a uznávaným lékařem. Areál měří sedm až osm kilometrů na délku a 800 až 1 800 metrů na šířku. Bylo zde objeveno velké množství památek a cenných předmětů – např. první známý papyrus.
Hlavní z Faerských ostrovů, ostrov Streymoy, ukrývá mnoho krásných míst a Vy je společně s námi na Vašem zájezdu se SNEM navštívíte. Cestou, která vede vnitrozemím ostrova se dostáváme do nejoblíbenější a pro mnohé nejkrásnější vesničky celých Faerských ostrovů. Těsně před příjezdem do vesničky Saksun míjíme jezero Saksunarvatn, ve kterém rybáři chytají své úlovky. Saksun leží na dně bývalého vstupu do moře, přičemž je obklopen vysokými horami. V minulosti zde byl hluboký přírodní přístav, ale bouře postupně moře zablokovaly nánosy písku. Ze starého přístavu se tak stala z moře nepřístupná laguna, která je přístupná pouze během přílivu, a to malými čluny. Ve vesnici se nachází ikonický kostel a muzeum. Tento kostel byl původně postaven ve vesnici Tjørnuvík, která je se Saksun propojena horskou cestou. V roce 1858 ho rozebrali, přenesli přes hory a znovu postavili na tomto místě. Muzeum sídlí na statku ze 17. století s názvem Dúvugarður. Jedná se o stále aktivní ovčí farmu s přibližně 710 ovcemi. Tím, že vesnice je stále obydlená a poměrně dost navštěvovaná, místní obyvatelé si své pozemky ohradili a nemají rádi, pokud se turisté pohybují po jejich soukromých pozemcích. Nad vesnicí se nachází příjemný vodopád, ke kterému se vyplatí udělat si procházku. Ve fotogenické vesničce jsou tradiční domky s trávou porostlými střechami. To, zda je Saksun opravdu tou nejkrásnější vesničkou, posoudíte sami, až zavítáte i do těch dalších.
San Francisco známé jako město kopečků se od ostatních amerických velkoměst odlišuje svou osobitou atmosférou. Dominantou města je proslulý visutý most Golden Gate Bridge, který patří mezi nejfotografovanější atraktivity USA. Spatříte zde nejklikatější uličku Lombard Street, viktoriánské domy u Alamo Square, obávanou věznici Alcatraz či přístavní molo č. 39 s lachtany.
Soleb
Neznámý Soleb patří mezi dokonalé ukázky staroegyptské architektury zde na severu Súdánu, který se kdysi jmenoval Núbie. Na okraji vesničky, nedaleko oáz a Nilu stojí dodnes působivé ruiny egyptského chrámu. Nechal ho postavit svého času ještě faraon Amenhotep III., tedy někdy před 3400 lety! Zatímco v Egyptě se k chrámům jen přiblížíte a vyfotíte, zde v něm budete sami. Můžete si v něm posedět, sednout si na jeho zídku nebo vylézt až na jeho vrchol a sledovat západ slunce z místa tak unikátního, že bude patřit k vašim největším zážitkům. Okolí Solebu je také bohaté na zajímavosti a nevynecháme ani ty. Přeplavíme se na nilský ostrov Sai a objevíme i ruiny pyramid v Sedeinge.
Pupek světa. Starověké Delfy a slavná věštírna. Ve starověkém Řecku se jen málo míst mohlo porovnávat právě s ojedinělými Delfami položenými ve zvlněné, zelené krajině starobylé Fókaie. Před dnešním moderním městečkem Delfoi stojí ruiny starověkých Delf. Již v minulosti bylo toto místo velmi navštěvovaným, a to mu zůstalo do dnešních dnů, ale s tím rozdílem, že sem neproudí davy lidí, aby si vyslechli věštby slavné Pýthie, ale aby obdivovali krásu fantastických ruin. Říká se, že Delfy se mohou ze všech starověkých měst pyšnit nejkrásnějším prostředím. Je na tom něco pravdivého. Areál Delf se skládá ze tří hlavních měst - muzeum, místo na kopci Parnassos s Apollonovým chrámem, a posledním je známý kruhový Tholos. Vstup do areálu vykopávek je asi 200-300 metrů níže od muzea s unikátními poklady. Už zespoda vidíme vrcholky sloupů Apollonova chrámu a kousek klenotnice. Mezi stromy se skrývá Tholos, který si však necháme na konec. Za rohem stojí omfalos, pupek světa. Právě na tomto místě se srazili orli vypuštění Diem, aby našli střed světa. Ve SNU milujeme starověké příběhy, mýty a legendy a opakujeme si je už několik let. Přímo nad ním stojí zrekonstruována klenotnice Athéňanů. Byla vybudována na oslavu vítězství Athéňanů v bitvě u Marathonu. Klenotnic bylo v Delfách více, ale právě tato jediná je zrekonstruovaná, a tím pádem padne hned do oka. Najednou stojíme u ruin Apollonova chrámu. V jeho útrobách kdysi sedávala Pýthie a přednášela své slavné věštby. Z chrámu dnes stojí už jen 6 dórských sloupů, ale jeho základy jsou velmi dobře viditelné. Dnešní ruiny pocházejí ze 4.století př.n.l. Několik metrů nad chrámem leží zachované divadlo s místem pro 5000 lidí. Z hora je panoramatický pohled na celé starověké Delfy. Od divadla stoupá cestička až na úplný vrchol. Nahoře stojí starověký stadion, který hostil významné Pýthijské hry. Jedná celá strana je stále pokryta kamennými sedadly. Kolem jsou jen vysoká skalnatá soutěska a voňavé jehličnaté lesy. I pro sport si vybrali starověcí Řekové vynikající místo. Ulovíte zážitek a dáte si jeden okruh? Nedostanete za to ani amforu s olivovým olejem, ani vavřínový věnec, ale ten pocit, že jste si délku odběhli v Delfách, to Vám nikdo nevezme. Před námi je poslední zastávka - kruhový Tholos. Je nejznámější památkou a nesmí chybět na žádných obrázcích z Delf. Je třeba k němu projít necelý kilometr a jsme na místě. Tholos byl postaven ve 4.století př.n.l., přičemž měl 20 dórských sloupů na vnější straně a 10 iónských sloupů uvnitř. Dnes stojí už jen 3 sloupy, což této stavbě vůbec neubírá na kráse. Přímo za ním stojí ruiny svatyně Athény Pronaos. Toto místo je pro někoho jen sbírka ruin, ale pro člověka milujícího antiku je to ten nejluxusnější zážitek!
Jedna ze starých mezoamerických kultur, mezi 1. a 8. stol. n. l. nejvýznamnější náboženské centrum celé Střední Ameriky. Teotihuacán je nejen v mexických mýtech popisován jako zvláštní, magické, posvátné místo skrývající mnoho tajemství a ohromující svojí monumentalitou. Okouzlí vás třetí největší pyramidou na světě, pyramidou slunce, jen o něco menší pyramidou měsíce a cestou mrtvých dlouhou několik kilometrů.
Tipasa je město na pobřeží Alžírska, hlavní město stejnojmenné provincie. Moderní město bylo založeno v roce 1857, avšak nachází se v něm řada památek na fénickou, římskou, raně křesťanskou i byzantskou kulturu. Od roku 1982 je Tipasa součástí kulturních památek světového dědictví UNESCO.
Tokyo Skytree je televizní vysílací věž a dominanta Tokia. Je hlavním bodem Tokyo Skytree Town v Sumida City Ward, nedaleko Asakusy. S výškou 634 metrů je nejvyšší stavbou v Japonsku a v době svého dokončení, tj. v roce 2012, byla mezi nejvyššími na světě. Dole u základů věže se nachází velký nákupní komplex s akváriem. Vrcholem Tokyo Skytree jsou však jeho dvě vyhlídkové plošiny, které nabízejí nádherný výhled na Tokio. Najdeme je ve výšce 350 a 450 metrů, což z nich dělá nejvyšší vyhlídkové plošiny v Japonsku. Jsou plně uzavřené, nicméně natolik prosklené, že vám nic neunikne.
Tembo Deck, spodní ze dvou palub, je 350 metrů vysoká a rozprostírá se na třech úrovních s nádherným výhledem ze všech jejích pater. V nejvyšším patře jsou vysoká, široká okna, která nabízejí jedny z nejlepších 360° panoramatických výhledů na město. Ve středním patře je obchod se suvenýry a Musashi Sky Restaurant. V nejnižším, 340. patře, najdeme prosklené panely na podlaze, které si můžete přejít, udělat si krásnou fotografii na Instagram, pokochat se výškou či si jen nechat zvýšit adrenalin. Ve výšce 450 metrů pak najdeme Tembo Galleria, kde se projdete proskleným tunelem a opět získáte překrásný výhled na císařské město.
Národní park Torres del Paine v Chile je často označován za nejkrásnější národní park Jižní Ameriky. Na Seznam UNESCO byl zapsán roku 1978. Jeho nejvyšší vrchol Monte Paine Grande dosahuje výšky 3 050 m n. m. Masiv vznikl asi před 12 miliony let a je tvořen z velké části z granitu. Nejznámější jsou tzv. věže neboli „Torres“ a rohy neboli „Cuernos“. V parku se nachází množství jezer, vodopádů a řek. Část parku je pak trvale pokrytá ledem. Toto místo je známé tím, že zde lze vidět zajímavou a rozmanitou faunu i flóru.
Ait Ben Haddou nedaleko města Ouarzazate patří k ikonám celého Maroka. Jeho siluetu jste určitě viděli i před tím, než jste se tu ocitli, pouze jste o tom možná neviděli. Ait Ben Haddou je díky své poloze a vzezření oblíbenou kulisou slavných filmů, které se natáčely přímo pod ním nebo v jeho uličkách. Viděli jste Gladiátora, Alexandra Velikého, Prince z Persie nebo Poklad na Nilu? Tak pak jste určitě viděli i Ait Ben Haddou. Ve své podstatě je to ksar, opevněné místo postavené na pahorku, kde dodnes vidíte stařičkou, hliněnou architekturu a typické opevněné domy zvané kasba. Vyjdete na některý z nich? Uličky dnes patří obchodníků, prodavačům suvenýrů, ale nejkrásnější na Ait Ben Haddou je panorama na celé okolí, které se vám naskytne z nejvyššího bodu, kde kdysi stála sýpka.
Jednou z nejzajímavějších čtvrtí Tokia je pro našince rozhodně Akihabara. Je to ráj pro vyznavače kultury Otaku, tj. nadšenců pro japonské animované postavičky, komiksy. Vše se zde točí kolem fenoménů manga a anime. Pro ty, kteří nejsou v této oblasti tolik znalí, je dobré připomenout, že se jedná o jeden japonský výtvarný styl, pouze s tím rozdílem, že anime můžete sledovat v televizi, zatímco manga si přečtete v papírovém komiksu. Na ulici potkáte mnoho lidí (v drtivé většině dospělých či teenagerů) v převlecích právě oněch milovaných postaviček. Dalším přívlastkem této čtvrti by mohlo být slovo elektronická. Stala se totiž mekkou prodejců počítačů, her a elektronik obecně. Tolik zboží z této oblasti asi nikde jinde na světě na jednom místě nenaleznete. Akihabara by vám rozhodně na toulkách japonskou metropolí neměla uniknout.
TIP: Kromě obchodů se v této oblasti staly populární různé další podniky související s anime, zejména kavárny „maid cafe“, kde se servírky oblékají a chovají jako pokojské nebo anime postavy, a kavárny manga (manga kissa), typ internetové kavárny, kde si zákazníci mohou číst komiksy.
Aténská Agora ležící v srdci dnešního města patří společně s Akropolí k TOP památkám hlavního města. Nejkrásnější památkou staré aténské Agory je chrám Theseion, který bývá často označován jako Hefaisteion. Dodnes je nejlépe zachovalou budovou celé Agory, ale podle mnohých i celého města. Vypadá skutečně úžasně a člověk by ani nehádal, že může být tak starý. Od chrámu je výhled na celé starověké náměstí a až tady si uvědomíme, jak velký je archeologický park. Mezi památkami se prochází množství lidí, jako ve starověku. Sice už nikdo z nich nemá své tělo oblečené v sněhobílé tóze, i tak odevšad dýchá starověká atmosféra. Taková místa máme ve SNU mimořádně rádi a umíme si je vychutnat. Kolem bývalého Bouleterionu, kde sídlila městská rada, pomníku věnovanému hrdinům a mnoho jiných pozůstatků starověkého místa se dostáváme až k velké budově Atallovy stoy. Dnes je pěkně zrekonstruovaná a uvnitř je malé muzeum plné zajímavostí. Ve stoe se mohou lidé procházet, jak to dělali staří Řekové. I takto vypadají zážitky, pokud je člověk umí hledat. Procházet se jako stoičtí filozofové přímo na místě, kudy kráčeli dávno před námi. Hledět do tváře starých filozofů nebo se nechat inspirovat a přijít s novými nápady. V rohu Agory stojí malý byzantský kostelík Agioi Apostoloi Solaki se zajímavou freskovou výzdobou. Takovými malými kostely je řecká krajina poseta a přijít dovnitř a cítit vůni medových svíček je docela milým zážitkem. Ulicí se rozlévá příjemná vůně, což nepřímo ukazuje na čas oběda. Sedneme si do malé, luxusní restaurace s cílem ochutnat překvapení řecké kuchyně. Naše volba padne na musaku. Dalším kouskem do aténské skládačky je antické pohřebiště Kerameikos. Pohřebištěm, které se používalo již od 12.století př.n.l., vedla posvátná cesta z nedaleké Eleuzíny. Ta pokračovala Panathenajskou cestou přes Dipylskou bránu až nahoru na Akropoli. Mezi malými kopečky jsou zasazeny mistrovsky zhotovené kamenné stély. Originály jsou v muzeích, ale tyto kopie jsou k nerozeznání. Kerameikos leží jen pár stovek metrů od Agory, a tak je můžete spojit do jedné příjemné návštěvy.
Bergen je odvěkým soupeřem Osla o přívlastek nejnorštějšího města Norska, které nejvíce vystihuje ducha a charakter země. A třeba říci, že ačkoli dnes už není hlavním městem (je jím právě Oslo), stále se mu daří být jeho velkým konkurentem.
Norský Bergen je dodnes krásným historickým městem, ve kterém se spojuje úchvatná příroda s kulturním bohatstvím Norska. Samotný název města byl odvozen z termínu Bjørgvin, který se skládá ze slova "Bjørg" (hora) a "vin" (louka). Původní název Bergenu je tak volně přeložitelný jako 'Louka mezi horami'. Ne náhodou, vždyť město bylo opravdu vystavěno mezi sedmi horami, které se dostaly i do městského erbu, patřícího k nejstarším v Norsku. Právě okolní hory poskytují místním obyvatelům prostor na sport, ať už běh, turistiku nebo cyklistiku. Nemluvě o tom, že z okolních kopců je nádherný výhled na samotné město.
Druhá největší pyramida Egypta, tzv. Červená pyramida na Dahšúrskych polích byla postavena faraonem Snorfu, zakladatelem 4. dynastie starověkého Egypta, otcem legendárního Cheopse. Právě Snorfu jako vůbec první panovník začal experimentovat s výstavbou monumentálních pyramid. Po menším neúspěchu lomené pyramidy, vychytal všechny architektonické "mouchy" a postavil v té době největší a nejvyšší pyramidu svého druhu, podobnou těm v Gíze. Červená pyramida má dokonalý tvar kvadratického jehlanu rozměrů 220 m x 220 m a její výška dosahuje 105 m. Červenou barvu jí dodává speciální vápenec, který byl na stavbu použit. Vstup do pyramidy je ze severní strany a sub-struktura je poměrně jednoduchá, se dvěma síněmi a pohřební komorou. První dvě komory se nacházejí souběžně, paralelně vedle sebe a o několik desítek metrů leží královská komora, která je však prázdná, bez sarkofágu. Výhodou návštěvy právě této pyramidy je, že tu s největší pravděpodobností budete úplně sami a můžete si plně vychutnat její tajemnou atmosféru. Chodby a komory jsou z části osvětlené elektrickými lampami, ale někdy se stává, že nastane výpadek proudu a vy zůstanete v pyramidě zcela bez světla; to je ale zážitek, že? Pokud se nebojíte, přidejte se k nám a zažijte toto dobrodružství spolu s námi
Chrám Wat Arun v Bangkoku je snadno rozpoznatelný podle ikonické 82 metrů vysoké centrální věže v khmerském stylu, která je zdobená tisíci drobnými malovanými kousky glazovaného porcelánu. Známá je tato náboženská památka také jako „Chrám úsvitu“ – pojmenovaná byla po indickém bohu úsvitu, Arunovi a její název odkazuje na třpytící se porcelánovou fasádu v ranním slunci. Jakmile zde vystoupáte strmé schody vzhůru k vrcholu budovy, získáte dechberoucí panoramatické výhledy na řeku Čao-Praja (Chao Phraya), na jejímž západním břehu chrám stojí nebo na Velký palác a chrám Wat Pho naproti.
Na základech indiánských paláců a budov bylo po podmanění města vybudované španělské koloniální Cuzco. Bývalé hlavní město říše Inků si do dnešní doby zachovalo mnoho ze své slavné minulosti a lze jej jednoznačně zařadit mezi nejkrásnější místa Jižní Ameriky. Od roku 1983 figuruje jeho historické centrum na Seznamu světového dědictví UNESCO. Okolí Cuzca je bohaté na incké ruiny, přičemž mezi nejpozoruhodnější patří majestátní pevnost Sacsayhuaman incké koupele Tambo Machay a posvátné naleziště Kenko.
Dambulla se může pochlubit hned dvěma zajímavostmi: je geografickým středem ostrova a leží uprostřed tzv. kulturního trojúhelníku (ten tvoří města Anurádhapura, Polonnaruwa a Kandy). Město proslulo působivými jeskynními chrámy. Královský skalní chrám, nacházející se na masivním vrchu na kraji města, je další připomínkou nesmírně bohaté historie Srí Lanky. Chrám tvoří 5 samostatných jeskyní, které dohromady obsahují kolem 150 zpodobení Buddhy. Většina maleb pochází z 19. století. Od jeskyní se naskýtá krásný pohled do okolní krajiny, vidět je mimo jiné i skalní hora Sigiriya (UNESCO). Na úpatí skály stojí moderní Zlatý chrám pocházející z 20. století. Stavba byla dokončena s pomocí japonských darů. Na budově sedí 30 metrů vysoká socha Buddhy v pozici dhammachakka mudrá (pozice symbolizující otáčení kola zákona), někdy mylně označována za největší sochu Buddhy na Srí Lance. Celý komplex je zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Starobylá Dongola ležící severně od Chartúmu je někdejším hlavním městem království Makura. Byla tak silná, že už v 7. století odrazila dva útoky arabských jezdců a Dongola si nechala své křesťanství o něco déle. Dnes je krásným mementem historie a když překročíme Nil, ocitnete se v jejím písku, ze kterého vyčnívají ruiny kostelů či bazilik s vlivem slavné Byzance. Prohlédneme si granitové sloupy, užijeme si výhledy na krajinu a v Dongole najdeme i zajímavé hrobky připomínající včelí úly. Takové místo jste zde rozhodně nečekali.
Geysir, nebo také Velký Geysir je jihozápadní islandský gejzír, který dokáže vymrštit vařící vodu do výšky až 70 metrů. Erupce bývají ovšem nepravidelné a v minulosti bylo období, kdy přestaly úplně. Gejzír je podle všeho aktivní již 10 000 let. Právě on dal pojmenování všem gejzírům světa.
Málo známý Gobustan (někdy i Qobustan) leží jižně od Baku a jeho unikátem jsou vzácné petroglyfy rozlité po okolních skalách. Lidé zde žili už před tisíci lety a nejstarší petroglyfy mají přes 3000 let. Často jsou tajemné, znázorňují lovce, zvířata, ale i mytologické záležitosti. Petroglyfy nadchly i vědce Thora Heyerdhala, který dokonce kladl do těchto končin spojitost s Vikingy. Nedaleko petroglyfů leží i unikátní bahenní sopky chrlící studené, léčivé bahno. Gobustan je díky svému historickému dědictví součástí UNESCO.
Tato bývalá sopka se nachází v pásu známém jako Velká východoafrická příkopová propadlina. Samotný kráter Ngorongoro je zbytek po sopce, která explodovala. Zůstaly zde pouze základy, největší neporušená kaldera, které nyní činí z tohoto místa jedno z nejlepších přírodních divadel světa. Na ploše 260km2 je největší hustota šelem ve volné přírodě na Zemi. Lvi a hyeny zde máte šanci vidět téměř na 100 %. Občas jsou hlášeny i pozorování leopardů, ale ti se ukrývají v lese Lera a na okraji kráteru, kde je hůř spatříte. Na dně kráteru je safari vždy vynikající, přičemž na konci období sucha je hustota zvířat nejvyšší. Tehdy se všech 30 tisíc kusů velké zvěře zdržuje v blízkosti posledních zdrojů vody a Vy tak máte šanci zažít úžasné chvíle uprostřed stáda pakoňů a zeber, sledovat několik set členná stáda buvolů, nebo si jen vychutnávat přítomnost nosorožců matky s mládětem. Jelikož zde těchto prehistorických tvorů je přibližně 35 kusů, velmi se Vám zvyšuje šance je vidět. Samci se zde trvale nezdržují, přicházejí pouze občas, ale samice s mláďaty jsou stálými obyvateli. Naopak slonů je zde méně. Na dně se nacházejí jezera se sladkou i "slanou" vodou. Sladké jezera jsou domovem pro hrochy a ostatní zvířata se sem chodí napájet. Alkalické jezero Magadi je napájeno podzemním pramenem, který s sebou přináší částky sody a je místem, kde se v určitém období zdržuje velká hejna plameňáků. Vidět tuto růžovou záplavu na vlastní oči je nezapomenutelný zážitek. Toto místo by ale i bez takového množství zvířat bylo zajímavé.
Dlouhatánské jezero a jeho světoznámý obyvatel – lochneská příšera. Pokud patříte mezi skeptiky, kteří považují lochnesku za pouhý komerční výmysl 20. století, omyl. První zmínka pochází z poloviny 6. století od světce, který přišel do Skotska šířit křesťanství. Počet lidí, kteří jsou přesvědčení o tom, že příšeru v Loch Ness spatřili se postupně rozrůstá. Faktem zůstává, že jezero Ness, které je dlouhé 38 km, hluboké až 230 metrů a obsahuje více vody než všechna jezera v Anglii, může kromě potopeného bombardéru z 2. světové války skrývat i víc než jen jednu příšeru.
Los Angeles je městem kontrastů, kde je stále co objevovat. Nabízí dobře známá místa z filmových pláten jako nejdražší ulici světa Rodeo Drive, věhlasnou pláži Santa Monica či nablýskané čtvrti Beverly Hills. Nevynecháte Griffitovu observatoř s dech beroucím výhledem na celé město. Při návštěvě rozhodně nelze opomenout symbol města – nápis Hollywood či chodník slávy. Najdete zde svou oblíbenou celebritu?
Archeologické naleziště na severozápadě Saudské Arábie, přibližně 20 km severně od města Al Ula. Jedná se o pozůstatky města a hrobek Nabatejské říše, civilizace, která postavila slavnou Petru v Jordánsku. Bylo to jejich druhé největší město a leželo na kdysi velmi důležité obchodní cestě, která spojovala jih Arábie a východní Afriku s Blízkým východem. Naleziště bylo díky svému významu zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Nara - bývalé hlavní město Japonska s množstvím zajímavých chrámů a svatyň roztroušených po okolí. Chrám Tódaidži z 8. století – největší dřevěná stavba na světě. Šestnáctimetrová socha sedícího bronzového Buddhy. Působivá svatyně Kasuga, známá svými 3000 kamennými a bronzovými lucernami. V roce 1998 byly některé památky v Naře zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru. Symbolem města se stali jelínci, kteří se volně pohybují mezi chrámy a svatyněmi a loudí na turistech jídlo. Jelínci jsou totiž v šintoismu považováni za symbolické poslíčky bohů.
Palenque je Mayská archeologická lokalita v mexickém státě Chiapas. Královský palác jako komplex několika propojených budov, prostranství a teras, postavených během několika generací a množství tajemství stále ukrytých v neprostupné džungli. Místo každodenní smrti Slunce. Pyramidální město v tropickém pralese. Nejznámější stavbou je Chrám nápisů – Templo de los Inscripciones. V pyramidě byla nalezena hrobka slavného krále Pacala (bohužel veřejnosti nepřístupná). Obdivuhodné jsou i další stavby – Palacio, Chrám kříže, Chrám Slunce, Chrám rostlinného kříže. Mayové vytvořili jedinečnou kulturu a zanechaly výjimečné odkazy. Umění, nástěnné malby, keramika, architektura, nádherné, bohatě zdobené chrámy, matematika, podivuhodné a nadmíru složité kalendářní systémy, dokonalá astronomie a astrologie. Budeme mít štěstí na paviána?
Poznejte na vlastní kůži příběh, jak se z banánové republiky stal dravý, prosperující tygr Střední Ameriky! Někteří dělí Severní od Jižní Ameriky v Panamském kanálu, který si musíte nechat ujít. Střední Amerika – zde však nejde o kontinent, ale jde o seskupení zemí na nejjižnějším bodě kontinentu Severní Ameriky. Je to 7 suverénních zemí a 46 milionu obyvatel. Nejbohatším městem je Panama City. Panama je však jako kdyby ve vakuu. Často se píše: "země Střední Ameriky a Panama" místní tvrdí, že země Střední Ameriky je nechtějí a svým odtržením od Velké Kolumbie v roce 1903 si zase poštvali i tuto stranu. Ve skutečnosti je Panama nejbohatším státem Střední Ameriky (na obyvatele) a městská panorama Panama City je oproti plechovým střechám sousedů jako z jiné planety. Např. Bogota se svými více než 8 miliony obyvatel je až 5. největší metropolí kontinentu. Panama city je oproti tomuto (s 1.5 miliony obyvatel) maličká, i když toto město (a jeho okolí) sdružuje polovinu obyvatel státu. Panama je jednou z největších křižovatek světa, dynamicky se vyvíjí, všude je zeleň. Ve starém městě Panama city se setkáme s koloniální historií. Panama si pomalu ale jistě buduje image Dubaje Střední a Jižní Ameriky. Již nyní je obchodním centrem a důležitým leteckým a námořním uzlem. Turistický ruch zažívá boom a svět se začíná se zájmem dívat na tuto tropickou, klidnou krajinu. Platí se zde americkým dolarem, který je v kurzu 1: 1 k panamské měně balboa. Akceptují i vydávají obě měny. V potravinách jsou americké potraviny, ceny benzínu jako v USA. Člověk má až pocit, že se nachází v jednom ze států USA, pouze v Latinské Americe. Panorama mrakodrapů, kde sídlí různé firmy (vzpomeňte si na Panama papers), a hotelů, a všude kolem Latinos, no úplné Miami. Překvapením tedy je, že toto město je pod patronátem UNESCO. Je nádherně položené na březích Tichého oceánu. Město otevřených a kulturních lidí. Nádherná příroda. Panama má velkou turistickou budoucnost. No trošku jim to trvalo. Teprve nyní se zdá, že Panama se vydala směrem k dobytí turistického nebe.
Nejznámější a nejkrásnější ledovec národního parku Los Glaciares, který byl prohlášen za NP v roce 1938. Od roku 1981 je i součástí seznamu UNESCO. Od El Calafate je ledovec Perito Moreno vzdálen asi 80 kilometrů a přepravíte se tam v doprovodu místního průvodce. Nejzajímavější je pohled na přední stěnu ledovce, která vchází do jezera. Její šířka je 5 km a výška stěny nad hladinou vody je 60 metrů. Součástí výletu je i plavba loďkou podél jižní strany ledovce. Ledovec je proměnlivý útvar, který je neustále v pohybu, a právě ledovec Perito Moreno je známý tím, že neustále praská a jeho jednotlivé části se odlamují a padají do jezera. Určitě si všimnete, že hladina jezera Brazo Rico je pokryta těmito úlomky. Ledovec Perito Moreno vchází do vody na místě, kde se setkávají dvě jezera a oproti je poloostrov. Vždy jednou za několik let ledovec přeroste na poloostrov a obě jezera přehradí. Když je tlak vody na tuto ledovou hráz příliš silný, hráz se zhroutí. Nejlepší výhled na ledovcovou stěnu se naskýtá z vyhlídkové plošiny oproti ledovci, která se nachází v bezpečné vzdálenosti od praskajícího ledovce a je nejlepším místem k vychutnání si tohoto jedinečného přírodního úkazu. Doporučujeme výlet s mačkami po ledovci Perito Moreno. Důležité upozornění – výlet je pouze pro klienty do 65 let. Bohužel vstupní kontrola je v tomto přísná a ročníky starší než 65 let na ledovec nepustí. Kde budete na 30 km dlouhém ledovci s obrovskou plochou okolo 250 km² chodit, tak aby se to neodtrhlo spolu s námi? Uvidíte. Ledovce narůstají a ustupují. Perito Moreno se sice pohybuje neuvěřitelnou rychlostí bezmála kilometr za rok, ale to neznamená, že roste. No ani neustupuje, jako velká většina světových ledovců, a je stále stejný. Doporučujeme si tehdy obout turistické boty (stačí i nízké po kotníky). Dlouhé kalhoty, není důvod mít zbytečně teplé. Několik vrstev nahoru a poslední nepromokavou. Na hlavu doporučujeme čepici a, co je důležité, rukavice. Pokud si je zapomenete, půjčí Vám je. Hůlky, cepíny jsou zakázány. Po instruktáži vyrazíte na 15 až 20minutovou procházku nahoru k chatkám až na samotný led. Už tato procházka prochází nádhernou přírodou, upravenými dřevěnými stezkami s nádhernými výhledy. Bez focení by to trvalo do deseti minut, ale Vám to nedá a budete fotit a fotit. Ledovec bude vpravo od Vás a vystoupáme k jeho levému okraji. Tam si sednete na lavičky a horalé nám mačky promptně vyberou přesně na naši nohu a připnou tak, aby nám cestou držely. Je tu jedna finta, doporučujeme lépe si zavázat vaše boty a šňůrky na dvakrát, protože mačky neztratíte, ale můžete ztratit boty (s mačkami). Pod bleděmodrou vlajkou Argentiny si uděláte dobyvatelské fotografie, všude kolem bude led a Vy budete vypadat, že jste dobili Jižní pól. Mačky budou držet a Vy vyběhneme nahoru a pak dolů a fotíte a fotíte. Vypít si čisťoučká vodu přímo z ledovce je paráda (vezměte si láhev)! Je zajímavé, že kdybyste neměli jiný zdroj vody, pouze tuto ledovcovou, která je bez jakýchkoliv minerálů, tak byste se vodou intoxikovali a zemřeli byste po týdnu. Věděli jste něco takového? Dotknete se nejkrásnějšího ledovce světa a věřte, že budete mít z toho božský pocit.
Rozlehlým planinám irského hrabství Tipperary, které se rozkládá v jižní části země, vévodí skála Rock of Cashel, kterou si jeden z keltských klanů vybral za své sídlo už ve 4. století. Rock of Cashel je unikátní tím, že na ní těsně vedle sebe stojí středověká věž, mohutná katedrála, románský kostel, hrad a několik irských křížů.
Legendární Samarkand je něco, co si neumíte představit, pokud se v něm neoctnete. Překvapí vás svou monumentalitou, krásou a nábojem středoasijské exotiky. I Alexandr Veliký se zde zastavil, ještě ve starověkém Afrosiyabe a řekl, že je hezčí, než si myslel a podobné pocity budete sdílet i vy. Na počátku Samarkandu byl sen Timura Velkého vytvořit město, jaké mu bude závidět celý svět. Podařilo se mu to a do Samarkandu proudily karavany naplněné bohatstvím, kulturou a prachem nesmrtelnosti, kterého se Samarkand nadechl. Timur zde po sobě zanechal neuvěřitelné mauzoleum Gur Emir, a přestože nebylo původně pro něj, ocitl se pod jeho žebrovanou kupolí i on v roce 1405, kdy zemřel na zápal plic v kazašském Otrare. Náměstí Registan, které tu na vás čeká je nejkrásnějším v celé Střední Asii, ne-li na světě. Dýchá zde řeč století stojících naproti sobě a vy si uvědomíte jaký jste maličký. Sednete si do stínu velkolepých budov a zamyslíte se nad tím, jak to tu muselo vypadat v časech, kdy právě zde karavany vykládaly své nepředstavitelné zboží. Ruiny mešity Bibi Chanum, nakupování na bazaru Siob, kde najdete ty nejlepší oříšky, meruňky či sladkosti celého regionu. Znáte Ulugbega? Timurova vnuka a slavného astronoma? Podíváme se na místo, odkud pozoroval hvězdy. Ochutnejte nejlepší plov Uzbekistánu na místě, kam chodí téměř jen domácí, a nakonec se ztratíte mezi fantastickými hrobkami. Je Samarkand skutečný nebo jste se ocitli jen ve snu?
V pozoruhodné měsíční krajině na okraji Sahary se nachází nejvýznamnější památky prehistorického jeskynního umění na světě. Více než 15.000 skalních kreseb a rytin zaznamenává vývoj lidstva, migraci zvířat i klimatické změny v této oblasti v době od 6.000 př. Kr. do 1. stol. po Kr. Také z geologického hlediska se jedná o velmi zajímavou krajinu, erodující pískovec zde vytváří různé obdivuhodné útvary (soutěsky, věže, skalní města i kamenný les).
Tato památka je nejdůležitějším a největším čínským archeologickým nálezem, na který se „přišlo“ vlastně náhodou v 70. letech minulého století při kopání studní. Terakotová armáda se rozkládá ve třech rozměrných podzemních jámách a postavena byla v dřívějších dobách k jednomu zásadnímu účelu – aby střežila hrobku Prvního císaře dynastie Čchin – Qin Shi Huanga. Na tomto místě budete fascinováni až osmi tisícovkami hliněných soch válečníků v životní velikosti, více jak pětistovkou koní a mnoha vozy. Všechny tyto dechberoucí nálezy pochází z roku 280 před naším letopočtem a některé z nich musely být zrekonstruovány do dnešní podoby.
Thimpu je hlavním městem Bhútánu a často se o něm hovoří jako o jednom z posledních hlavních měst, kde nenajdete semafor. Kromě toho je se svou nadmořskou výškou 2320 mnm nejvýše položeným hlavním městem celé Asie. Thimpu není historickým městem, ale najdete v něm několik zajímavých památek od buddhistických klášterů, stup až po živé tržiště. Thimpu je však sídlem bhútánského krále a stojí zde i důležitý dzong Tashichoedzong, kde má dnes svou adresu bhútánský parlament. V Thimpu uvidíte i největší bhútánskou sochu Buddhy, zajímavá zvířata jménem Takin, které jsou symbolem země, ale i tradiční lukostřelbu, která Bhútán proslavila široko daleko. Thimpu je místo nabité zážitky.
Jedna z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších částí Tórshavnu se nachází přímo v historickém přístavu města. Ten je rozdělen poloostrovem Tinganes na dvě části. Svůj název dostal poloostrov od slova ting, což je označení starého vikingského parlamentu. Parlament zde poprvé zasedal již v roce 825 našeho letopočtu. Jedná se tak o jeden z nejstarších parlamentů světa. Vikingové se zde pravidelně scházeli každé léto, až se postupně z této části stalo hlavní obchodní centrum na ostrově. Tak se stal poloostrov Tinganes základem pro vznik hlavního města - Tórshavn. Budova na nejvzdálenějším bodě na malém poloostrově Skansapakkhusið je v současnosti hlavní budovou vlády. Malá hlavní ulice na poloostrově se jmenuje Gongin a je domovem nejstarších částí města. Mnohé z domů v části Tinganes byly postaveny již v 16. a 17. století a dodnes jsou obydlené. Mezi nejstarší domy této části se dostanete nenápadnými uličkami, které velmi jednoduše přehlédnete. Ty vedou od moře do samotného středu poloostrova. SEN průvodce Vás nimi šikovně provede a Vy tak nevynecháte ani jedno z nejdůležitějších míst historického centra města. Najdete zde například islandské velvyslanectví, nejlepší restauraci ve městě, či nejkrásnější poštovní schránku na ostrově.
Městu ležícímu na severu Norska se také přezdívá „Paříž Severu“ či „Brána do Antarktidy“. V Tromsu můžete ostatně zažít opravdu skvělé momenty své dovolené, tj. spatřit panenskou divokou přírodu, rybařit, chodit na procházky nebo se jen nechat unášet pohledem na půlnoční slunce a polární záři. Není to ovšem jen obdivuhodný ráz krajiny, co turisty láká na tomto malém norském městečku. I když zde žije necelých 80 tisíc obyvatel, v ulicích to překvapivě překypuje energií. Noční život je v Tromsu opravdu pověstný a bujný. Veselých večírků se dočkáte zejména na hlavní ulici Storgata.
Hlavní město Mongolska a současně nejchladnější metropole na světě. Rudý bohatýr“ mongolských stepí, leží na úpatí horského masivu Bogd úl ve výšce 1 325 m n. m, kde panuje mrazivé a drsné vnitrozemské podnebí. I když město působí dojmem mladého a nepříliš přitažlivého města, najdete tady také několik buddhistických chrámových muzeí a stále funkční Gandanský Klášter. V Ústředním státním muzeu je soustředěno mnoho prehistorických nálezů z poušti Gobi včetně dvou dinosauřích koster, 20 cm dlouhých dinosauřích vajec a pozůstatků gigantického rhinocera; zajímavé kolekce má Muzeum umění. Město má operu, balet a také vlastní univerzitu. Státní veřejná knihovna vlastní unikátní sbírku rukopisů z 11. století.
Wadi Rum, známé také jako Měsíční údolí je přírodní rezervace na jihu Jordánska o rozloze 700 km2. Geograficky je součástí Arabské pouště, která pokrývá většinu rozlohy Saudské Arábie a část Jordánska. Úžasná oranžová poušť Wadi Rum je tak trochu neprávem ve stínu největšího turistického magnetu Jordánska – skalního města Petra. Skalnaté hory zde vyrůstají z jemného písku a hrají všemi barvami. Ve svých roklích ukrývají sezónní prameny vody, staré skalní rytiny i téměř původní beduínský národ. Původní obyvatele Wadi Rum, nomádský kmen Thamud tady zanechal petroglyfy – tajuplné odkazy vepsané do skal jazykem, který již dávno upadl do zapomenutí. Nabatejci, kteří přišli po nich se živili obchodem a doprovodem karavan po Kadidlové stezce, tento hluboce nábožný lid zde zanechal chrám zasvěcen jejich ženské bohyni Allat. Záběry z Wadi Rum ve filmu Lawrence v Arábii od roku 1962 nastartovaly Jordánský turistický průmysl. Oblast je oblíbená i mezi horolezci. Beduíni lezli v pískovcových horách Wadi Rum po mnoho generací. Mnoho z jejich beduínských lezeckých cest bylo nově objeveno a zdokumentováno moderními lezci.
Jedná se o dva skalní chrámy na samém jihu Egypta, na hranicích s dnešním Súdánem. Právě v těchto místech se faraon Ramses II. rozhodl vybudovat dva monumentální skalní chrámy, které měly demonstrovat egyptskou moc vůči kmenům sousední Núbie. Větší z chrámů byl zasvěcen Amonu-Re a zároveň oslavoval samotného faraona, menší byl zasvěcen bohyni Hathor. Obě skalní svatyně byly vytesány do pískovcové skály a uvnitř bohatě vyzdobeny kolorovanými reliéfy a malbami. Při stavbě nové Asuánské přehrady v letech 1964–1968 hrozilo pohřbení této památky pod vodami nové přehradní nádrže. UNESCO podniklo velkolepou záchranou akci, kdy nechaly oba chrámy doslova vyříznout ze skály a rozřezány na kvádry přesunout. Chrámy leží v současnosti na poloostrůvku Násirova jezera.
Arenal (1657 m) je takřka povinnou zastávkou při cestování po Kostarice. Skoro dokonale symetrický tvar Arenalu z něj dělá sen nejednoho fotografa, ale zejména pak milovníků pěší turistiky a outdoorových aktivit.
Bývala to kdysi nejaktivnější sopka Kostariky. Po téměř 400 letech nečinnosti propukla erupce Arenalu opět v roce 1968, kdy pohřbila přes 15 km² území v lávě a popelu. Tento erupční cyklus se zastavil v roce 2010, kdy sopka vstoupila do relativní klidové fráze.
V okolí Arenalu se návštěvníci ponoří do husté svěže zelené džungle, projdete po nejednom visutém mostě a skoro jistě spatříte i mnohé jedinečné živočichy. Příjemným zážitkem pro všechny nadšence do speleologie je pak prohlídka jeskyní Venado (Cavernas de Venado). Ta zavede účastníky hluboko pod povrch země, aby zde mohli spatřit síť úchvatných vápencových jeskyní vytvořených před miliony let.
Skalnaté útvary malebného národního parku Bryce Canyon uchvacují širokou paletou barev a rozmanitostí tvarů. Území národního parku je protkáno labyrintem věžovitých formací zvaných „hoodoos“. Jedná se o největší sbírku tohoto druhu na světě. Zdejší pískovcové věžičky utvářela voda již před více než 140 miliony let.
Chichen Itza je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán na území stejnojmenného spolkového státu Yucatán. Pochází z pozdně klasického až pozdně postklasického období (cca 600–1500). Název Chichen Itzá pochází z mayského Chich'en Itza, což znamená V ústech studny. V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu sedmi divů světa. Kukulkánova pyramida má dokonalé matematicko-astronomické vlastnosti. Pyramida má čtvercový půdorys a na vrchol vede z každé strany 91 schodů. Během jarní a podzimní rovnodennosti při západu slunce vytváří světlo speciální efekt, díky kterému sochy hadů po stranách schodiště vypadají, jako by se plazily po boku pyramidy.
Dettifoss je druhým nejmohutnějším evropským vodopádem a konkrétně se nachází na severu Islandu v Národním parku Vatnajökull. Mezi turisty je hojně navštěvovaný zejména v rámci tzv. „Diamantového okruhu“ (Diamond Circle). Napájena je tato hřmotná vodní masa ledovcovou řekou Jökulsá á Fjöllum, která teče z největšího evropského ledovce Vatnajökull a nakonec padá do kaňonu Jökulsárgljúfur. Nedaleko vodopádu pak můžete navštívit například pozoruhodné město Akureyri anebo pobřežní městečko Húsavík, jež je známé díky dokonalým podmínkám k pozorování velryb. Poblíž se také nachází oblast jezera Mývatn s rozmanitou faunou, florou a lávovým polem Dimmuborgir. Zajímavostí krom jiného je, že vodopád Dettifoss se objevil ve filmu Prometheus (2012).
Hlavním městem vládnoucí dynastie Saudů, založeným v roce 1447, bylo původně Darijah. Vzniklo kolem oázy ležící v údolí Wadi Hanifah a svého rozkvětu dosáhlo během období prvního saúdského státu, tj. ve druhé polovině 18. století a na počátku 19. století. V roce 1818 jej zničili Turci a tak se status hlavního města přemístil do přibližně 20 km vzdáleného Rijádu. Darijah je od roku 2010 zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO. Přesněji řečeno jde o jeho obytnou čtvrť At-Turaif, postavenou na okraji oázy ad-Dirija. Uvnitř mohutných hradeb se strážnými věžemi mohou návštěvníci obdivovat zrestaurovaný palác, mešitu, stejnojmennou pevnost i úzké malebné úzké uličky města s domy, to vše postavené ze sušených hliněných cihel, přičemž některé stavby mají základy z vápence těženého v nedalekém kamenolomu
Archeologická lokality, typická červeným pískovcem byla posvátným centrem po více než tisíc let a byl mimo jiné svědkem nejslavnější éry núbijského panování, které reprezentovala slavná 25.dynastie, jež vládla celému Egyptu a znovu obnovila tradici staveb pyramid. Areálu dominuje Amónův chrám o délce 120 m jenž byl postaven Thutmósem III. a později upraven místním faraónem Taharqou. U úpatí hory leželo hlavní město Núbie-Napata, nyní je zde ke shlédnutí královská nekropole. Dochovalo se zde přes 200 pyramid, 13 chrámů i 3 paláce. O významu oblasti svědčí její zápis na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2003.
Městečko El Calafate leží u jezera Lago Argentino v argentinské provincii Santa Cruz a je jen 80 km vzdálené od národního parku Los Glaciares. Proslulou argentinskou kuchyni začnete poznávat právě zde. Doporučujeme ochutnat bife de lomo, bife de chorizo anebo parrilladu. Jedná se o vynikající steaky a parillada je druh hovězího zabijačkového talíře. Nejlepším tradičním nápojem je argentinské víno, jímž je proslulá vinařská oblast Mendoza. Název městečku El Calafate dal keř, jež je typický pro tuto oblast. Keř je známý svými žlutými květy a tmavofialovými jedlými plody.
Skotský Fort William leží ve známé Vysočině a považuje se za jedno z nejdůležitějších míst celé oblasti. Nedaleko od města se vypíná nejvyšší hora nejen Skotska, ale i celé Velké Británie, vrch jménem Ben Nevis (1344 mnm) a proto je Fort William oblíbeným cílem. S 10 000 obyvateli si město zachovává svůj osobitý šarm a zláká na procházky na břehu jezera nebo jeho kamennými ulicemi, kde stojí restaurace, puby a podniky či obchůdky. Pokud se chystáte do Vysočiny, neměli byste toto město vynechat.
Nejkrásnější z úžasných norských fjordů. Patnáct kilometrů dlouhý Geirangerfjord, který je také od roku 2005 na seznamu světového dědictví UNESCO, se často říká, že je tím "top" fjordem celého Norska. To záleží na subjektivním vkusu každého návštěvníka, nicméně faktem je, že má rozhodně co nabídnout. Turisté zde spatří velice strmá úbočí s četnými vodopády. Zvláště známé jsou pak tři vodopády: De syv søstrene (Sedm sester), Friaren (Nápadník) a Brudesløret (Svatební závoj). „Sedm sester“ patří mezi nejfotografovanější vodopády v Geirangerfjordu a obecně v celém Norsku. Jsou blízko Knivsflå, opuštěné farmy. Do fjordu padá sedm proudů vody z výšky 250 metrů! sestupuje ne méně než sedm vodopádů. Na norského obra mezi vodopády však zdaleka nemají, tím je Vinnufossen a měří 865 metrů! Je zároveň nejvyšším vodopádem celé Evropy. Vodopády jsou přirozeně markantnější během hlavního období tání sněhu v květnu až červenci a lze je nejlépe pozorovat při vyjížďce lodí po fjordu.
Ghardája je částí shluku pěti měst ležících na samém okraji Sahary, ale tohle jméno se často používá pro celý shluk. Ghardája je téměř samostatnou zemí s vlastním národním oděvem, náboženstvím a společenskými tradicemi. Je potřeba mít průvodce, abyste mohli navštívit krásné staré město nebo mešitu Sidi Brahim. Také je centrem údolí M'zab, které je světovým dědictvím dle organizace UNESCO.
Jerash je město nacházející se 48 km severně od hlavního města Ammánu a je proslavené díky pozůstatkům římské architektury. Antické rozvaliny města Jerash (Gerasa) naleznete v biblických Gileadských horách a jsou jednou z hlavních zajímavostí, která vám Jordánsko nabízí. Na počátku 3. století se Gerasa dočkala svého rozkvětu, který byl však narušen křesťanskými a muslimskými invazemi a zemětřesením v roce 747. Od té doby město začalo upadat. Vstup do Gerasy zajišťoval ve starověku Vítězný oblouk postavený roku 129. př. Kr. k příležitosti návštěvy císaře Hadriána. Dnes je hlavním vstupem Jižní brána. Mezi nejvýznamnější místa Gerasy patří Diův chrám a Oválné fórum, jejichž ruiny dnes můžete obdivovat v centru města. Fórum je ohraničeno 160 jónskými sloupy. Gerasa je dokonalou ukázkou římského provinčního města na Blízkém východě, je považována za nejlépe dochované město z konfederace Decapolis. Městu se také přezdívá Pompeje Východu.
Od Tórshavnu ji oddělují vysoké hory a my sem přijíždíme na závěr našeho programu. Pro ty, co si chtějí užít turistiku, je zde možnost dostat se sem z Tórshavnu i pěšky, ale my vzhledem na čas a komfort volíme cestu mikrobusem. Na parkovišti se nejprve jdeme podívat na drobné muzeum, kde si povíme něco o této sympatické vesničce. Kirkjubøur je totiž nejjižnější obec na ostrově Streymoy. Nachází se na jihozápadním pobřeží ostrova a má výhled na ostrovy Hestur a Koltur na západě a na Sandoy na jihu. Kirkjubøur je nejdůležitějším historickým místem Faerských ostrovů. Najdete zde několik velmi důležitých památek ostrova. Ruiny Magnusovy katedrály z období kolem roku 1300, kostel svatého Olafa (Olavskirkjan) z 12. století a starý statek Kirkjubøargarður z 11. století, který je označován jako nejstarší dodnes obydlená dřevěnice na světě. V roce 1832 se v blízkosti Magnusovy katedrály našel runový kámen, který pochází z vikingského období. Ve středověku obec získala důležité postavení na ostrovech. V té době zde bylo duchovní centrum a biskupské sídlo pro diecézi Faerských ostrovů. V té době měla vesnice údajně pouze něco kolem 50 domů. Většina domů z tohoto období byla v 16. století zničena prudkou bouří, přesto se zde dodnes nacházejí ty nejstarší památky ostrovů. Procházíme se mezi dřevěné domy a využíváme příležitost nahlédnout i dovnitř jednoho z nich, který dnes slouží jako muzeum. Závěrečné výhledy a my se vracíme na večeři do Tórshavnu.
Cesta z Atén do Korintu vede z řecké pevniny přes pověstný Korintský kanál. Starověký Korint patří mezi důležitá antická města, a protože my ve SNU antiku milujeme, je to samozřejmě náš cíl. Ve starověku patřilo město k velmi bohatým a významným a velkou zásluhu na tom má zejména jeho výhodná poloha v úzké šíji mezi Saronským a Korintským zálivem. Stopy osídlení města sahají do mladší doby kamenné. První pohled na ruiny města s pozůstatky chrámů má v sobě náboj objevování. Hned toužíte skočit mezi ně a nechat se unášet zapomenutými příběhy. Přímo za nevelkým muzeem stojí Oktáviin chrám, zasvěcený sestře císaře Augusta. V současnosti z něj stojí tři sloupy, jejichž korintské hlavice nesou zrestaurovaný architráv. Korint je místem, kde vznikl úplně nový architektonický styl. Hlavice korintského stylu (zavedl je Kalimachos kolem roku 400 př.n.l.) jsou typické díky akantovému listu, který jako by vyrůstal přímo ze sloupu. Apollonův chrám dominuje celému okolí. Sedm štíhlých dórských sloupů si podmaní každého. Významu této stavby si cenili i Římané, protože chrám zůstal stát při římské přestavbě města, jako jedna z mála staveb. V jeho okolí roste pár stromů. Každý z nich představuje malou oázu chránící před ostrými slunečními paprsky. Sledujeme pozůstatky staveb na Agoře a snažíme se představit si, jaké to asi bylo v dobách, kdy se kamennými ulicemi procházeli lidé, ozývalo se volání trhovců a z veřejných fontán žbluňkala voda. Na Agoře se ve stínu stromů schovává skupinka turistů s kazatelem. Horlivě vypráví o sv. Pavlovi, který navštívil město v polovině prvního století. Kázal proti nevázanému způsobu života místních obyvatel. V dálce nad městem se na vrcholku kopce tyčí pozůstatky Akrokorintu. Postupem století město začíná upadat a obyvatelé jen nostalgicky vzpomínají na časy, kdy jejich slavnější předkové zakládali kolonie, jakými byly Syrakusy, a jak bojovali u Salamíny či Platají. Čas byl neúprosný a s příchodem Římanů přišla i zkáza města v roce 146 př.n.l. Římský konzul Lucius Mummius nechal srovnat slavný Korint se zemí. Až o sto let později se Julius Caesar slitoval a město nechal znovu vystavět.
Nachičevan je unikátní kousek země a patří k nejméně navštěvovaným koutem jižního Kavkazu. Jde o ázerbájdžánskou enklávu, která hraničí s Íránem, Arménií a úzkým páskem země je spojena i s Tureckem. Jeho rozloha je jen cca 5500 kilometrů čtverečních. Hlavním městem regionu je Nachičevan se 70 tisíci obyvateli. Jde o neznámé místo, ale najdeme v něm několik fantastických památek. Mezi nejznámější místa patří hrobka biblického Noeho, protože podle legendy měl přistát právě zde v Nachičevanu a tento příběh dělá z celé oblasti přitažlivé místo. Město nabízí i další vzácné, islámské hrobky, mezi nimiž dominuje hrobka Momi Chatun z 12. století. Nejkrásnějšími památkami města jsou právě hrobky. Jedna z nejkrásnějších v Nachičevanu stojí ve vesničce Garabaghlar z 12.-13. století, kdy těmito místy procházela i Hedvábná cesta. Nejpřitažlivějším místem celé enklávy je starobylý Ordubad na jihu Nachičevanu. Podíváme si tu mešity, ruiny, hrobky a potěšíme se také pohledem na zajímavou krajinu.
Rušná noční ulice Khao San v Bangkoku je ideálním místem, pokud chcete zažít nezapomenutelný mix thajské kultury, nočního života a světového cestovatelského ducha na jednom místě. Tato ulice, často přezdívaná jako „Mekka baťůžkářů“, je totiž místem, kde se setkávají lidé z celého světa, sdílejí zážitky a objevují thajské jídlo i exotickou atmosféru. Ulice Khao San zkrátka nabídne každému návštěvníkovi širokou škálu aktivit. Můžete zde například nakupovat suvenýry, ochutnávat tradiční thajské pokrmy, nechat si udělat tetování, popíjet drinky v místních barech, poslechnout si živou hudbu nebo se pokochat představeními šikovných pouličních umělců.
Severní mys neboli Nordkapp je místo, které by měl navštívit snad každý zapálený cestovatel. Jak již sám název napovídá, jedná se o bod, který leží na severu čili respektive v nejsevernější části Norska. Představit si jej můžete jako 307 metrů vysoký útes, který se tyčí nad Severním ledovým oceánem. Do oblasti se snadno dostanete automobilem – v zimě však bývá silnice kvůli počasí uzavřena. Mezi jiné možnosti dopravy k Nordkappu pak patří buď autobus z nedalekého města Honningsvåg, pěší turistika, jízda na kole, letadlo nebo loď. Historickou zajímavostí je, že Nordkapp býval velmi známým a důležitým orientačním bodem především pro lodě a jejich posádky.
Druhým největším japonským městem je zábavná, uvolněná i kulturou a historií nabitá Ósaka. Z Tokia se dostanete do této metropole snadno šinkansenem (vysokorychlostním vlakem), přičemž cesta trvá jen asi dvě a půl hodiny. Na místě vás pak čeká nepřeberné množství zážitků v podobě výtečného japonského jídla, nočního života i přátelských obyvatel. Naprostým vrcholem návštěvy Ósaky je však Ósacký hrad (Osaka Castle), kde se můžete dozvědět více o historii Japonska a rozjímat při procházce překrásným Zámeckým parkem Ósaka (Osaka Castle Park) – nejkrásnější je v dubnu, kdy kvetou sakury. Fascinující a nesmírně fotogenický je ale ve městě i neonovými světly osvícený most Dotonbori. Oblast Minami pak uspokojí vaše kulinářské touhy, neboť se zde nachází skvělé restaurace, kde vaří lahodné, a hlavně autentické japonské pokrmy.
Mohutná stavba, která propojila Tichý oceán s Atlantickým přes Karibské moře, otevřela nové možnosti v dopravě. Aktuálně přes kanál vede 144 námořních tras, které propojují Asii přes Ameriku s Evropou. Je to nejúžasnější stavební dílo, co kdy lidská ruka zrealizovala. Pokud nejste stavař, těžko to můžete posoudit. Co je na tom tak těžké? Vždyť přece spojily dva oceány. Každá komora v Miraflores zvedne loď o 8 metrů. Zámky na komorách vymyslel Leonardo da Vinci a fungují perfektně. Loď vstoupí do komory, kde ji dotáhnou vláčky, které lodisko zaháknou na jedné i druhé straně. Potom se komora zavře a nechá se napustit. Voda v komorách je sladká, napouští se vždy samospádem, a pochází z okolních řek, většinou z řeky Chagres, která je i největší řekou, která naplňuje jezero Gatun. Žraloky tu nenajdete, ale zbloudilého krokodýla ano. Když se hladiny vyrovnají, komora se otevře a loď je posunuta vláčky dále. Takto teoreticky to zní těžko a nudně, ale na vlastní oči je to ohromné divadlo. Nad původními plavebními komorami, kde je na historické bílé budově hrdý nápis 1914, je další "rampa", po níž chodí větší kontejnerové lodě. To je nový kanál s komorami Cocoli, který byl otevřen v roce 2016. Na to, zda postavit nový průplav, proběhlo celonárodní referendum (2006) a místní řekli "sí". Panamská vláda si půjčila ohromné peníze (stavba stála přes 17 miliard dolarů), a kanál postavili. Je mnohem modernější a dokáží po něm projít až 3x větší lodě (měřeno počtem kontejnerů). Nové komory jsou 40 % delší a 60 % širší. Největší loď, co prošla novým panamským průplavem, zaplatila 1.5 milionu dolarů. Když je loď ochotna za "zkratku" zaplatit takovou obrovskou sumu, je jasné, že to byla obrovská loď a je jasné, že se jí, i při takové částce, vyplatí. Apropo, nejmenší uskutečněna platba byla 0.36 USD v roce 1928 a zaplatil ji Richard Halliburton, který kanál přeplaval. Nový kanál zvedne loď o 26 metrů přímo v Miraflores. Starý kanál to udělá 2x po 8 metrech. Dalších 10 metrů loď zvedne (pokud jede z Pacifiku do Atlantiku) v komorách Pedro Miguel a pak už může vplout (po překonání úzkého průplavu ve vrších s názvem: Culebra Cut) na hladinu jezera Gatun. Z jezera Gatun pak musí loď ve třech komorách Gatun klesnout na hladinu Atlantiku.
Malebné město Paro ležící ve stejnojmenném údolí patří k nejkrásnějším místům celého Bhútánu. Jednak má jediné mezinárodní letiště v zemi, ale není to jen místo, kde přijdete a odejdete, ale které si rozhodně zamilujete. Paro se může pochlubit nádherným starým Dzong Rinpung, opevněným klášterem, který je typickým prvkem bhútánské architektury a patří mezi nejkrásnější v zemi. Paro je však o atmosféře a krásných výhledech na okolní hory, údolí poseté rýžovými políčky. Najdete zde příjemně kavárničky v centru města a toto místo bude patřit k nejmilejším na naší cestě.
Město zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, ležící ve střední části Srí Lanky. Tvoří jeden z vrcholů kulturního trojúhelníku (další dvě města, tvořící vrcholy trojúhelníku, jsou Anuradhapura a Kandy). V minulosti se těšila velkému významu, díky tomu se také dochovala řada památek. Tři století byla hlavním městem, nejprve pod královstvím tamilské dynastie Čólů, poté sinhálské říše. Polonnaruwa má staré i nové město. Starobylé jádro je plné zřícenin. Velmi zajímavá je památka Gal vihára (skupina 4 soch zobrazujících Buddhu v různých polohách) a která je považována za vrchol sinhálského sochařského umění. Dnešní Polonnaruwa patří mezi největší města na Srí Lance.
Poušť Atacama - Nejsušší poušť světa, jež je ohraničena z jedné strany Tichým oceánem a z druhé strany vysokými vrcholky And, se rozprostírá na severní části státu Chile. Tento přírodní úkaz, ačkoliv se jedná o jedno z nejnehostinnějších míst na této planetě, nabízí krásy, které nikde jinde nelze spatřit. I přes nepříznivé podmínky se zde vyskytuje život. Kromě ptáků zde lze spatřit kriticky ohroženého psa horského, myši a několik druhů plazů. Hlavním zástupcem rostlin jsou pak různé druhy kaktusů.
Tento park je největším Národním parkem ve Východní Africe. Bez přilehlých chráněných území má rozlohu 14 tisíc km2. Je to místo, kde se odehrává již zmiňovaná velká migrace. Je to typická savana s jednou zvláštností. Tou jsou "Kopjes", sopečné vyvřeliny, tvořící velké balvany naskládané na sebe a bez plánu rozházené po zemi. Zde se ukrývají různé druhy živočichů od lvů, leopardů až po malého, vzdáleného příbuzného slona, Damana skalního. Rovněž jsou to oblíbená místa hadů, jako například krajt. Ty je občas vidět se vyhřívat na ranním slunci. Serengeti v jazyce Masajů, posledních původních obyvatel oblasti, znamená nedozírné pláně. To je to, co se Vám zde jako pohled naskytne. Nedozírné pláně, na kterých uvidíte bezpočet zvířat různých druhů bez náznaku civilizace. Zde se budete cítit jako první objevitelé nových končin. Antilopy, žirafy, sloni, lvi, zebry, zkrátka vše, kvůli čemuž na safari jdete. Za hranicí Serengeti a Maasai Mara je oblast, kde můžete potkat Masaje, pastýře a kdysi obávané válečníky. Tito lidé si stále žijí po svém a odmítají výdobytky našeho moderního světa. Oblékají se do jednoduchého oděvu z jednoho kusu kárované látky, nosí oštěp na ochranu stád proti predátorům a sandály vyrobené z použitých pneumatik a ženou své stáda dobytka za pastvou, nebo vodou.
O Shibuye se říká, že je to nejrušnější křižovatka na světě. Až se na ní ocitnete, zjistíte a na vlastní kůži pocítíte, že je to pravda. Shibuya Crossing je pulsující srdce Tokia, které v jednu chvílí umožní přecházet lidem z/do všech možných směrů. V jediný okamžik tak na tomto místě přechází až 2500 lidí. I pokud nenávidíte davy, Shibuyu si nenechte ujít! A ten, kdo viděl film „Hačikó – příběh psa“ či četl tento dojemný příběh, měl by si zde rozhodně udělat fotografii s bronzovou sochou psa Hačikó.
TIP: Pokud se nechcete nechat unášet davem, ale raději křižovatku pozorovat trochu z dálky a s hrnečkem kávy v ruce, je to rozhodně také možnost. V různých patrech domů na Shibuye najdete četné kavárny a restaurace s velkými okny a výhledem na centrum dění.
Čtvrť hlavního města Dublinu, jež byla ještě poměrně nedávno odsouzena k demolici a místo ní mělo vyrůst autobusové depo. Dnes je díky Skupině 91 (seskupení mladých architektů) jedním z velkých lákadel metropole, kde najdete ty nejslavnější bary, noční kluby a restaurační zařízení, ale i galerie, divadla, umělecká centra a butiky či stylové obchody. Z Temple Baru se rázem stalo místo, kam se chodí bavit jak místní, tak turisté.
Volubilis jsou nejpůsobivější římské ruiny, které zůstaly v Maroku jako dědictví po Římanech. Jsou tak úchvatné, že se nacházejí i na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Město bylo vybudováno ve 2. a 3. století a stalo se jednou z nejodlehlejších římských základen. Ještě před Římany tu však ve 3. století před naším letopočtem žili Kartaginci. A bývalo zde království Numidia. Numidský král Juba I. špatně odhadl situaci a připojil se v římské válce na stranu Pompeia. To mu Gaius Julius Caesar nikdy nezapomněl. Po porážce Pompeia si vyřídil s numidským královstvím účty. Jubův syn byl odveden do Říma, aby tu vystudoval. Spřátelil se s Oktaviánem, bojoval po boku císaře Augusta proti Marku Antoniovi a za odměnu dostal za ženu dceru Kleopatry. Krátce nato se stal králem Mauretánie jako Juba II. Tehdejší Mauretánie neležela na území dnešního státu, ale v dnešním severním Maroku a severozápadním Alžírsku. Po smrti Juby II. převzal království jeho syn Ptolemaios. Toho však dal zavraždit císař Caligula. Berbeři proti Římu povstali, ale byli bohužel krvavě potlačeni. Císař Claudius potom Mauretánské království rozdělil na dvě provincie – Mauretania Tingitata a Mauretania Caesariensis. V době, kdy Římská říše byla na vrcholu, zde žilo kolem 20 tisíc lidí, což bylo na tehdejší dobu velmi mnoho. Římané město v roce 280 opustili. Po nich zde našli domov Berbeři, Řekové, Židé a Syřané. Během času se Volubilis (Ulili) proměnilo v rozvaliny, jimž okolní lidé říkali Dar Faraoun – Hrad faraonů, protože se začalo tradovat, že město dali vybudovat egyptští faraóni. Volubilis sice není tak zajímavý jako jiné evropské starověké památky, určitě však stojí za návštěvu. Na přelomu 7. a 8. století se sem rozšířil islám. Podruhé vstoupilo město Volubilis do historie poté, co se zde usadil Moulay Idriss, pravnuk Alího, který byl zetěm proroka Mohammeda. Pohromou pro město se stal nástup k moci sultána Moulay Ismaila. Ten se chtěl vyrovnat tehdejšímu králi Francie Ludvíku XIV. Moulay Ismaila se také prohlašoval za potomka Alího, ale na rozdíl od Idrisse nastolil krutovládu. Megalomanskou výstavbou hlavního města Meknésu zcela vyraboval blízký Volubilis.
Hlavní město provincie Shaanxi, starověký Xi'an, v sobě nese notnou dávku historie (zhruba 3 000 let). Je považován za kolébku čínské civilizace, proto zde najdete až 72 císařských hrobek, více než 700 historických míst včetně chrámů a pagod i nespočet muzeí odkazující na dávné doby, tj. například Xianyang Museum, Banpo Museum, Shaanxi History Museum nebo Forest of Steles Museum. Za návštěvu zde stojí ale i proslulá Terakotová armáda! A na závěr malá zajímavost: Xi'an býval před dynastií Ming známý jako Chang'an – jeho nynější název se pak překládá jako „Mír na západě“.
Nepřehlédnutelné jsou monumentální 14 km dlouhé a 15 m vysoké xi’anské hradby. Centrem starého města, obehnaného hradbami, je Zvonová věž postavená koncem 14. století. Nedaleko se nachází Věž bubnu, kolem které se rozkládá muslimská čtvrť s pitoreskními bazary a uličkami. Uprostřed muslimské čtvrti se ukrývá jedna z nejstarších mešit v Číně – Velká mešita, jejíž architektura je významně poznamenána čínským vlivem, který se vypořádal i s typickým muslimským minaretem. Za návštěvu stojí Muzeum provincie Shaanxi, k němuž v těsné blízkosti přiléhá velké množství krámků umělců a starožitníků. Největší zajímavostí muzea je 2300 kamenných stél, mnohdy až 2000 let starých, díky kterým se muzeu také říká Les stél. Vynechat by se neměl ani mystický taoistický klášter Osmi nesmrtelných nebo pagody Malé a Velké divoké husy z 8. a 9. století, z období největšího rozmachu hedvábné cesty, v jejichž základech byly uloženy významné buddhistické spisy dovezené z Indie. Pro své historické památky doprovázené neopakovatelnou atmosférou muslimských tržišť a bazarů je Xi’an jednou z turisticky nejatraktivnějších lokalit. Ke zcela největší atrakci města však patří nedaleká tzv. Terakotová armáda.
Pouštní Yazd je jiný než zbytek Íránu a unikátním ho dělá jeho zoroastriánské dědictví. Toto prastaré náboženství věřící v Ahura Mazdu a v to, že dobro zvítězí nad zlem, zde zapustilo kořeny dodnes. Je největším sídlem zoroastriánů v celé země. Podíváme se také na jeho posvátná místa, jakými je plamen v chrámu, který podle legendy hoří od roku 470! Vylezeme i na věže mlčení, kde se odehrával velmi zajímavý pohřební rituál, který Írán zakázal až v 20. století. Yazd je místem, kde se měl zastavit i Marco Polo a je odvěkou křižovatkou obchodních cest. Dnes je jeho staré město, labyrint hliněných uliček, zapsané v UNESCO a společně se jím propleteme. Víte,že nejlepší sladkosti pocházejí právě odsud? Ukážeme si tu nejznámější cukrárnu, abyste si mohli domů odvézt sladké suvenýry.
Bývalé hlavní město Kazachstánu s velmi zajímavou historií. Toto území se nachází na tehdejší hedvábné stezce, takže největšího rozkvětu dosáhlo v 10.-14. století. Vzhledem k jeho poloze bylo mnohokrát zničeno častým zemětřesením. I přesto je dnes Město jablek nejvýznamnější a nejkrásnější město země, kde pod tvrdou rukou Nursultana Nazarbajeva žije vedle sebe několik desítek národností.
V historické tokijské čtvrti Asakusa budete mít místy pocit, jako byste se vrátili o stovky let zpět. Právě zde totiž stále žije atmosféra minulých desetiletí díky fascinujícím památkám, jako je například brána Kaminarimon a buddhistický chrám Sensoji ze 7. století. Závan moderny však ve čtvrti připomene futuristická věž Tokyo Skytree, která měří více než 630 metrů – z ní je skvělý výhled na Tokio a za dobrého počasí i na horu Fudži. Za prozkoumání pak ve čtvrti Asakusa stojí i rušná nákupní ulice Nakamise, kde lze zakoupit suvenýry v podobě tradičních řemeslných výrobků nebo typické japonské sladkosti a pokrmy.
Pozornosti kdejakého návštěvníka Thajska by rozhodně nemělo uniknout historické a již dávno zaniklé město Ayutthaya, které bylo v letech 1350 až 1767 centrem Siamského království. Konkrétně jej založil král U-Thong po opuštění původního hlavního města Sukhotaj. V celém městě se nalézá velké množství nákladných staveb a více než 400 buddhistických klášterů. Za vidění pak stojí zejména historický park Phra Nakhon Si Ayutthaya, který je krom jiného zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Baku patří k nejpříjemnějším městům kavkazského regionu a pro svou polohu na břehu Kaspického moře známého díky ropě dostalo město přezdívku i "kaspický Dubaj". Míchá se v něm krása orientálního města a evropských reálií a přesně vystihuje polohu Ázerbájdžánu na pomezí východního a západního světa. Kdysi dávno tudy procházeli karavany, stáli tu chrámy a obchodovalo se zde s buchary či Indií. I dnes má staré Baku co říci a za hradbami se ukrývá příjemné město vyplněné orientálními uličkami, mešitami či lázněmi. Symbolem města je Dívčí věž s příběhem, ale i moderní tři věže, mrakodrapy, které ukáží, že Baku je město třetího tisíciletí. Moderní Baku připomíná Paříž atmosférou, kavárničkami, obchůdky či butiky. Oba tyto světy jsou od sebe vzdáleny deset minut chůze. Vychutnejte si obě tváře Baku. Poseďte na břehu Kaspického moře a prohlédněte si jeho panorama z pahorku nad městem. Toto město má potenciál dostat se vám pod kůži!
Představte si velmi úzkou a strmou horskou silnici s jedenácti ostrými zákrutami – to je Cesta Trollů (Trollstigen), která spojuje vesnice Adalsnes a Valldal na západě Norska. Tato oblast patří mezi jedny z nejoblíbenějších mezi turisty a není skutečně divu! Jděte se přesvědčit na vlastní oči, jak moc je výjimečná. Podél silnice můžete jet nejen automobilem, ale také vykonat pěší túru, anebo si zajezdit na kole. Místní pověst hovoří o tom, že právě kolem Cesty Trollů žijí neobvyklé postavičky zvané trollové. Když budete mít trochu štěstí a možná i fantazie, třeba je uvidíte! Během putování po Cestě Trollů pak budete odměněni úchvatnými výhledy do okolní krajiny a probudí se ve vás i adrenalin při pohledu ze srázů dolů! Nenechte si ujít tohle fascinující místo.
Pakliže zamíříte do provincie Henan ve střední Číně (v jeho blízkosti se pak nachází i město Dengfeng a úpatí hory Songshan), určitě neopomeňte prohlídku buddhistického Chrámu Shaolin s nímž se pojí dlouhá a zajímavá historie. Toto místo bylo zasvěcené rozvoji buddhismu, výcviku bojových umění i zenové meditaci, než bylo dle dostupných historických informací zničeno. Dějiny hovoří konkrétně o tom, že na počátku 20. století byl chrám napaden a komplex přišel údajně až o 90 budov. Tehdy také mnoho mnichů uprchlo do Ameriky. Čínská vláda se však rozhodla chrám obnovit a otevřít, což se u veřejnosti setkalo s velkým úspěchem – místo se stalo vyhledávanou turistickou památkou i památkou světového dědictví UNESCO. To, co je k vidění v oblasti dnes, patří do pozůstatků dynastie Ming a Čching. Poblíž Chrámu Shaolin se pak nachází (uprostřed lesa) i 250 kamenných stúp, které jsou známé jako Pagoda Forest (Les pagod) – jde vlastně o buddhistický hřbitov zemřelých mnichů/pomníky k uctění jejich památky. Nenechte si ujít toto magické místo, jenž odolalo nepřízním osudu a vstalo z popela jako bájný pták Fénix!
Alžírské město s netypickým jménem je unikátem v zemi, protože leží na dvou březích hlubokého útesu. Své jméno dostalo město už dávno, ještě ve starověku a pojmenovali ho takto na počest císaře Konstantina Velikého. Město nosí přezdívku "město mostů" protože do roku 1992 právě zde stál největší most světa a dodnes jsou na to místní hrdí. Po Oránu a Alžíru je Constantine třetím největším městem země. Zláká vás svou Kasbou s úzkými uličkami, ale i svou dynamickou atmosférou. Před několika lety bylo dokonce hlavním městem arabské kultury.
Horský Dardžiling patří mezi nejznámější města severní Indie. Nachází se v regionu Západního Bengálska, ale sami uvidíte, že s Kolkatou nemá nic společného. Tedy kromě koloniální historie, protože Dardžiling sloužilo jako místo, kam chodila britská smetánka odpočívat a uniknout před horkem indického subkontinentu. Dardžiling je synonymem pro čaj. Ten se zde poprvé objevil v polovině 19.století díky zásluze Archibalda Campbella a dnes jsou v jeho okolí čajové plantáže s tím nejlepším čajem. Dardžiling je příjemné městečko s náměstím Chowrasta, svými čajovnami a krásnou atmosférou. Za pěkného počasí vidět Kančendžongu a jeho okolí nabízí například Tygří vrch, himálajskou železnici, ale také himalájskou ZOO s červenou pandou či horolezecký institut.
Hlavní město Irska, srdce země čtyřlístku a skřítků. Majestátní ulice O'Connel, živé centrum na Temple bar, kde je hospoda na hospodě, knihovna s evangeliářem z Kells, pivovar Guinness a hrad, jehož kořeny sahají až do 13.století. Dublin nedýchá takovou atmosférou jako například Edinburgh, zato si však mnohé vynahradí hlavně večerní zábavou a špičkovým černým pivem. Celkově je to malé kompaktní město, které si vás podmaní za pár hodin.
Je Epidauros nejkrásnější zachované divadlo antického světa? Pojďme se přesvědčit na vlastní oči! Ruiny starověkého Epidauru jsou z Nafplia vzdáleny jen cca 30 kilometrů. Toto vznešené město se nacházelo na poloostrově Akté, ale slavná Asklépiova svatyně s divadlem ležely až 10 kilometrů za někdejším městem. Před dvěma tisíci lety sem přicházeli lidé kvůli odpočinku, jak do dnešních lázní. Celý areál se dá pomyslně rozdělit na tři místa: Archeologické muzeum, divadlo a samotná Asklépiova svatyně s přilehlými vykopávkami. Jen pár metrů výše od muzea stojí pověstné divadlo. Nelhali, je opravdu neuvěřitelně zachovalé. Vysokými kamennými schody stoupáme až na vrchol. Poslední řady kamenných sedadel jsou zahalené příjemným stínem okolních borovic. Toto je ve SNU naše místo. Odtud vidíme všechno a můžeme si vyprávět příběhy. Historie divadla se začala psát v 4. století př.n.l. kdy ho navrhl Polykleitos mladší. Obrovským štěstím pro divadlo byla jeho poloha. V blízkém okolí se totiž nenacházely žádná větší města, proto se nikdy nestalo terčem zlodějů kvůli stavebnímu kameni. Pohled z divadla na okolí je fascinující. Šedé kopce táhnoucí se horizontem se zvedají do výšky, zatímco ostatní země je zahalena v uklidňující zelené barvě všudypřítomných jehličnatých stromů. Divadlo mělo původně jen 34 řad sedadel, ale za nadvlády Římanů k němu přibylo dalších 21 řad. Tím se stala stavba téměř o polovinu větší a vešlo se do ní přes 12 000 diváků. Zajímavostí je, že se zde nachází jediná zachovaná orchestra, což je kruhový prostor mezi jevištěm a hledištěm. Právě na něm si lidé demonstrují téměř dokonalou akustiku. Někdo se postaví do středu, začne tleskat a všichni mávají na znak toho, že je ho všude slyšet. Ve druhé části pustí na zem minci se stejným výsledkem. Zbývá poslední pokus, kterým je roztržení novinového papíru. Z poslední řady všechno sledujeme a nechce se nám uvěřit, že to opravdu bylo slyšet. Neobyčejná akustika je zážitkem, protože jste netušili, že to skutečně funguje.
Erfoudu se říká „brána Sahary“ – za ním už se totiž rozkládá poušť a jen sem tam lze narazit na malou oázu. Město neohromí památkami, spíš si vás získá klidnou, až ospalou atmosférou. Nejživějšími místy zůstávají malé čajovny, kavárny, cukrárny a podniky s jídlem. Muži v těžkých kaftanech s kapucemi sedí venku a nalévají si čaj do sklenic s větvičkou máty. Káva se tu pije způsobem zvaným „nus-nus“: Polovinu tvoří cukrem oslazený temný nápoj a polovinu mléko. Při popíjení občas mezi zuby zaskřípe zrnko písku, což jen dotváří místní kolorit. Na grilech se v tažínech z vypalované hlíny pomaličku, po celé hodiny, dusí maso se zeleninou. Kdo přijde, ten ho dostane. Nejvíc město ožívá v září a na začátku října, kdy nastává sezona datlí a rolníci přivážejí na tržiště úrodu. Bazarem se line sladká vůně hnědého ovoce a člověk může vybírat z nepřeberných druhů, od těch nejmenších až po královské datle mejdool. Na erfoudské trhy přijíždějí obyvatelé i ze vzdálenějších měst, včetně Casablancy či Fesu. Nákupy se většinou počítají na desítky kilogramů, jež mají pokrýt sladké zásoby na několik měsíců. Jakmile se datle prodají, Erfoud se opět ponoří do své přitažlivé opuštěnosti.
Gullfoss - Zlatý vodopád, jak zní překlad tohoto přírodního skvostu, je díky přílivu vody z řek, dešťů a ledovců, nejmohutnějším vodopádem v Evropě. Nejvyšší naměřený průtok byl 2000 m3/s. Celková výška vodopádu na Bílé řece je 32 metrů, jeho šířka je 21 metrů.
Do mysli mnoha lidí na světě se japonská Hirošima zapsala zejména kvůli jadernému útoku na konci druhé světové války, avšak samotné město tato tehdy zničující událost neuvrhla do hořkosti a mrzutosti. Dnes se naopak pyšní pulzující atmosférou, milým obyvatelstvem, výtečným jídlem a láká ročně mnoho turistů k návštěvě. Pokud i vy do Hirošimy zavítáte, prvně nezapomeňte uctít památku obětí bombardování z roku 1945 v Pamětním parku míru (Hiroshima Peace Memorial Park) a u Hirošimského památníku míru/u Atomového dómu (The Atomic Bomb Dome), jenž je zapsán do UNESCO. Příjemnou relaxaci si pak můžete dopřát při procházce místními hustými lesy nebo během koupele v horkých pramenech. Zapomenout ale nemůžete ani na kulinářské zážitky – ochutnávka typických japonských palačinek se zelím zvaných „okonomiyaki“ je nutností! A také okolí Hirošimy stojí za prozkoumání – například nedaleká plovoucí svatyně s červenou bránou Icukušima na ostrově Mijadžima je jako stvořená pro zapálené fotografy.
Snad jeden z nejikoničtějších hradů skotské vysočiny je Eilean Donan. Místo, kde natáčeli film Highlander a Duncan MacLoad v podobě Christophera Lamberta za pomoci Seana Conneryho se stal nesmrtelným hlavně na filmovém plátně. Hrad byl již v 6. století domovem mnichů. Po začátku dobývající politiky skandinávských národů se stal obrannou pevností, kde sídlil klan MacRae až do doby Jakobitských povstání. Po roce 1911 se znovu dostal do rukou rodiny MacRae-Gilstrap, kde John se svou ženou Isabellou, zvanou též Elle, hrad zrekonstruovali do současné podoby. Stáli jsme na místech filmování, ale i v síních slávy. Viděli jsme množství starověkých zbraní a nedaleko hradu v malé zapadlé hospodě jsme ochutnali i místní whisky. Velmi příjemně strávená část zájezdu, kde si každý z naší malé skupinky přišel na své. Dozvěděli jsme se také množství nepsaných pomluv, které však nebudu zveřejňovat.
Město Jeddah, které je česky nazýváno také Džidda, se nachází v blízkosti svatých měst Mekky a Mediny a přístup sem je umožněn všem, včetně nemuslimů. Jedná se o druhé největší město v zemi a díky svému přístavu je zároveň velmi důležitým obchodním centrem země ležícím na břehu Rudého moře. Právě Rudé moře poskytlo stavitelům krásné korály, které byly použity k výstavbě tradičních domků situovaných v historickém centru města. Na pobřeží se rozprostírá mnoho překrásných pláží a přímořských středisek, které nabízejí náhled na fascinující podmořský život v blízkosti rudomořských útesů. Jiddah má také jedno z nejlepších tržišť v celém království – Souk Al-Alawi. Táhne se napříč starým městem a ve stovkách krámků nabízí všechny myslitelné druhy zboží, ať už chcete koupit suvenýry nebo ovčí vlnu.
Historie města sahá až do 4. tisíciletí př. n. l. a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě. Jeruzalém je nejsvětějším místem judaismu a duchovním centrem židovského národa. Nachází se v něm však také množství významných starověkých křesťanských míst a je považováno za třetí nejsvětější místo islámu. Izrael a Palestina považují Jeruzalém za své hlavní město, většina států však jako hlavní město Izraele uznává Tel Aviv-Jaffa. Současný Jeruzalém se rozrůstá daleko za hranicemi Starého Města. V průběhu dějin byl Jeruzalém dvakrát zničen, 23krát obléhán, 52krát napaden a 44krát dobyt.
Bezstarostné město ve Vysočině, centrální části Srí Lanky. Poslední hlavní město sinhálského království, odolávající až do roku 1815 Britům. Portugalci, ani Holanďané, kteří 300 let kontrolovali obchod na ostrově, si nikdy Kandy nepodrobili. V Kandy je uschována nejposvátnější buddhistická relikvie Srí Lanky – Buddhův zub. Chrám zubu je centrem kritických celonárodních procesí "Esala Perahera", při níž zářivě ozdobený Maligawský slon přenáší pod baldachýnem zub. Kandy je rušné centrum obchodu, především s drahokamy a textilem. A opět – památka UNESCO.
Region v oblasti severoamerické Koloradské plošiny, který je charakteristický množstvím červených pískovcových skalních útvarů, které se tyčí z plochého údolí. Nejvyšší z nich dosahuje 300 metrů nad údolní plošinou. Nachází se na jižní hranici státu Utah se severní Arizonou. Jde o turisticky velmi atraktivní místo, které je hojně navštěvováno lidmi z celého světa. Zdejší romantická krajina mnohokrát posloužila jakožto exteriér při natáčení řady amerických filmů.
Historické centrum Oaxaca a přilehlé pyramidy byly prohlášeny za světové kulturní dědictví pod ochranou UNESCO v roce 1987. Město bylo založeno v roce 1521 se jménem Antequera na místě, kde již dříve existovalo zapotecko-mixtécké osídlení. Architektura města ladně kombinuje koloniální a původní. Kostel Santo Domingo je považován za jeden z nejlepších příkladů barokního stylu a má prý nejkrásnější interiér v celém Mexiku. V Oaxace se každoročně koná největší mexický folklórní festival. V koloniálních uličkách si dokonale vychutnáme autentickou atmosféru. Indiánské trhy, originální jídla, voňavá čokoláda, pálenka Mezcal s červíkem, podíváme se i na její výrobu. Večer v baru tancujeme na latino rytmy, salsu a Merenque. Nebo dáte přednost duchovnímu zážitku v indiánské sauně s nefalšovaným šamanem? Monte Albán je náboženské a ceremoniální místo. Název Monte Albán (Bílá hora) je odvozen od množství stromů, kvetoucích bílými květy, které pokrývají celou horu.
Pokud chcete zažít v Norsku doslova dechberoucí momenty, vsaďte na plavbu Hurtigruten! Zkušená námořní posádka se s vámi společně poplaví podél norského pobřeží, odkud můžete spatřit na vlastní oči fascinující norské fjordy, okouzlující přístavy a divokou zvěř v záři půlnočního slunce. Samozřejmostí pak bude i přímo pohádková polární záře nad hlavou! Díky této plavbě se budete cítit jako skutečný dobrodruh na expedici! A kromě ohromujících panoramatických výhledů do okolní krajiny si užijete i gurmánské stolování na palubě či široký výběr aktivit dle výběru.
Salar de Uyuni je největší solnou plání světa a jednou z nejúchvatnějších atrakcí Jižní Ameriky. Obrovská plocha bílé, lesknoucí se soli se táhne přes 10 582 km² Altiplana a je dokonce vidět z vesmíru. Celkem je zde zhruba 10 miliard tun soli. Pod vrstvou soli je však další poklad, a to v podobě 70 % světových zásob lithia.
Salar de Uyuni se nachází v provincii Daniel Campos v Potosí v jihozápadní Bolívii v nadmořské výšce 3 656 m nedaleko vrcholků And. Při návštěvě této dechberoucí atrakce je však nutné vzít v potaz riziko vysokohorské nemoci a počítat raději s pár dny navíc na aklimatizaci.
Za klidného jasného dne přemění tenká vrstva vody pokrývající sůl solnou pláň na „největší zrcadlo světa“, které dokonale odráží oblohu. Tento úžasný jev je s největší pravděpodobností možné spatřit během období dešťů (prosinec až duben) a v rámci něj je opravdu těžké rozlišit, kde končí nebe a začíná země.
Guna Yala je domorodé území spravované domorodou skupinou Guna. Území tvoří úzký pruh země na karibské straně Panamy a rovněž skupina 365 ostrovů. Ostrovy jsou také známé jako ostrovy San Blas.
Výlet do Guna Yala je daleký běžné komerční dovolené. Je to výprava za zvyky a tradicemi původních obyvatel a cesta do lůna panenské přírody. Mějte rovněž na paměti, že zde neexistuje přístup k internetu a nejsou možné ani platby kreditní kartou, jediným přijatelným způsobem platby jsou americké dolary. Naplánujte si výlet na ostrov během pobytu v San Blas a zvažte zastávku v El Porvenir, hlavním městě GunaYala, Isla Perro pro úžasné šnorchlování, Playa Chichimei, která je oblíbená mezi baťůžkáři, nebo si udělejte jednodenní výlet na další překrásné ostrovy, jako je Banedub Island nebo Ostrov Robeson.
Rozlehlé a slavné pohřebiště egyptských faraónů, známé jako Údolí králů, se nachází na západním břehu Nilu nedaleko starobylého města Théby (dnešní Luxor) a jsou poměrně špatně přístupná. Také proto se staly vhodným místem pro poslední odpočinek faraónů 18. až 20. dynastie. Údolí králů je situováno pod vrcholkem hory El-Quorn a je rozděleno na Východní údolí a Západní údolí. Většina nejdůležitějších hrobek se nachází ve Východním údolí, které je přístupné veřejnosti. Královské pohřebiště a tradici pohřbívání do skal pravděpodobně zavedl Amenhotep I. nebo možná Ahmose, první panovník Nové říše a zakladatel 18. dynastie. Nejstarší panovník, který je zde pochován, je Thutmose I. a poslední je Ramesse XI. Navzdory svému jménu se v Údolí králů nenacházejí pouze hrobky královské, ale také hrobky patřící významným šlechticům, manželkám a dětem. Z celkového počtu patří králům pouze kolem dvaceti hrobek, zbytek tvoří neoznačené hrobky a hroby královských rodin a šlechticů.
Zanzibar - fascinující tropický ostrov s nádhernými plážemi, vůní koření a zajímavou historií. Zanzibarské souostroví tvoří více než 120 ostrovů a ostrůvků. Celý ostrov je korálového původu a vše, co je zde postaveno (kromě moderních budov) je z korálového kamene. Vesničky jsou téměř všude, když není vesnička, je farma a kokosové palmy. Absolutní exotika. Resorty, hotely a penziony jsou rozmístěny pravidelně kolem celého ostrova a v hlavním městě Stone Town. Centrum je chráněno UNESCEM a když se půjdete do města podívat, uvidíte proč. Swahilská architektura doplňována arabskými a indickými motivy je okouzlující. Město si stále drží svou atmosféru, nečekejte uklizené ulice, nebo čistou tržnici. Ta pochází ze 16.století a hodně se v ní nezměnilo. V areálu dnešní anglikánské katedrály byl poslední trh s otroky ve východní Africe a o zrušení tohoto obchodu se zasadil i slavný skotský misionář a objevitel, Dr. David Livingstone. Otrokářskou historii si připomenete v tomto kostele. Nedaleko Stone Town je poslední zbytek původního lesa, Jozani forest. Najdete zde mahagonové stromy staré více než 120 let, 15 metrů vysoké pandanusy a opice guerézy červené zanzibarské, které nenajdete nikde jinde na světě, pouze v tomto lese. Nemá jejich žádná ZOO, ani soukromá sbírka a dostanete se k nim téměř na dotek. Resorty jsou převážně na pobřeží a nabízejí širokou škálu úrovní. Korálový útes kolem ostrova zaručuje klidnou vodu a množství pěkných míst na šnorchlování nebo potápění. Obecně je tento ostrov dokonalým místem na relax na pláži, ale také aktivní odpočinek spojený s poznáváním.
Altiplano znamená v překladu „vysoká planina“. Pokrývá velkou část území státu Bolívie. Jednou z nejatraktivnějších oblasti Altiplana je Reserva de fauna Andina Eduardo Avaroa. Leží mezi solnou pouští a Chilskou hranicí ve výšce přes 4 000 metrů. Atraktivní drsnou krajinu doplňují vysokohorské laguny, z nichž k nejkrásnějším patří Laguna Colorada a Laguna Verde. Území bylo roku 1973 vyhlášené za rezervaci a jeho rozloha činí téměř 715 000 ha. Během přechodu přes rezervaci je možnost spatřit zástupce andské fauny jako například vzácné vysokohorské lamy vikune a plameňáky.
V současné době je Alžír prosperujícím městem, v němž je možné se kochat jak moderními stavbami, tak i starou zástavbou. U pobřeží Středozemního moře se nachází novější část města, stará zástavba začíná na úpatí kopce a táhne se až k citadele, jež se nachází na vrchu nad městem. Přímořská část Alžíru bývá často přezdívána „Paříží Afriky“, je totiž tvořena širokými bulváry a koloniálními domy. Připomíná tak mnohá evropská moderní velkoměsta. Ulice moderního Alžíru jsou na Afriku až neuvěřitelně čisté, bělostné fasády budov jsou doplněny namodro namalovanými balkóny a okenicemi. Historické centrum města pak tvoří čtvrť Kasba, která dodnes neztratila svůj půvab a je odkazem na islámskou tradici města. Pevnost stojící na místě původní fénické a římské osady Icosium patří mezi hlavní lákadla města. Pokud se od citadely vydáte směrem k pobřeží, můžete narazit na několik mimořádně krásných mešit, jako je například mešita el Džedíd či el Kébir. Uniknout by vám nemělo ani muzeum Bardo shromažďující sbírky alžírských artefaktů, ozdob, zbraní a dalších věcí. Jednotlivé domy v této čtvrti mají tvar kostek a podobají se malým pevnostem. Mezi nimi je propletena změť uliček, které ukrývají řemeslné dílny a kavárny.
Anurádhapura bývá označována za nejznámější historické město na Srí Lance. Její paláce byly svědky jak vlád sinhálských králů, tak příležitostných jihoindických vetřelců. Svého času byla nejrozlehlejším a nejdůležitějším královským hlavním městem Srí Lanky. Současná Anurádhapura se dělí na starověké město, ležící severozápadně od moderního, které bylo vybudováno ve 20. století. Starobylá část města je poměrně rozlehlá, zato neuvěřitelně zajímavá. Za návštěvu stojí mnoho památek, jako je Srí Mahá Bodhi (posvátný strom buddhistů), Dágoba (stúpa, obvykle jednoduchá kupolovitá stavba) Ruvanvelisaya, Dágoba Thuparama, Mosazný palác nebo Issarasamana Vihára (vihára je označení buddhistického kláštera).
Hlavní město Súdánu, které má za sebou bohatou a velmi bouřlivou minulost v němž se stéká Bílý a Modrý Nil. Řeka rozděluje město na tři části – Chartúm, Severní Chartúm a Ondurman. Městská část Chartúm je sídlem súdánských úřadů a ministerstev. Zde jsou také situovány nejznámější památky, jako například Národní muzeum. Pokud chcete nahlédnout do minulosti města, měli byste navštívit Omdurman, nejstarší část celého Chartúmu. Na největším trhu ve městě známém pod názvem The souq se můžete nechat unášet nepřeberným množstvím zvuků, vůní a barev. Pokud poté zatoužíte po zasloužené chvíli klidu, můžete jít obdivovat krásy Mahdiho hrobky. Bohužel se nejedná o původní stavbu, protože ta byla během bojů zničena. Na jejím místě však dnes můžete vidět identickou kopii.
Starověké Théby. Město četných chrámů a paláců na obou březích Nilu. Město slunečního boha Amona, legendárního faraóna Ramsese II. nebo tajemné Hatšepsut, která v dějinách vystupovala jako „královna faraon“. Město nekonečných alejí sfing, grandiózních pylonů anebo "město sta bran", jak ho nazval starořecký básník Homér někdy koncem 9. století před n.l. Starověcí Egypťané znali město Théby jako Waset nebo Weset, a za název Thébai vděčí starověkým Řekům. Dnes ho známe pod jménem Luxor, které je odvozeno od arabského "el- Uqsur", což v překladu znamená "pevnost".
Luxor je magický, živý, pulzující. Za několik desetiletí se počátkem 20. století změnilo díky turismu malé ospalé městečko na rychle se rozvíjející turistické centrum, kam denně přijíždí nadechnout se jeho neopakovatelné atmosféry mnoho milovníků dějin a umění. Podél jeho břehů kotví desítky lodí, které křižují vody mezi ním a Asuánem.
Naši prohlídku začneme v jednom z největších staroegyptských chrámových komplexů vůbec - impozantní Karnak, který se rozkládá na východní straně města. Asi první asociace, která se většině lidí spojí s tímto místem je velkolepá sloupová síň Amonova chrámu, tzv. Velký hypostyl, který popisuje Agatha Christie ve svém románu "Smrt na Nilu".
Tuto síň tvoří 134 kamenných sloupů s hlavicemi v podobě papyru. Jen 12 z nich má tvar otevřeného květu a měří 22 metrů, zbývajících 122 sloupů má květ zavřený a měří něco přes 15 metrů. Síň je 103 metrů dlouhá a 52 metrů široká. Toto místo má vskutku úžasnou atmosféru a bohatou historii.
Tak začněme pěkně od začátku... Karnak je několik chrámových komplexů v jednom, a na jeho výstavbě se během dvou tisíciletí podílelo několik generací panovníků. Nejstarší postavený sloup v komplexu vybudovala 11. dynastie Staré říše (2686-2181 před n.l.), avšak největší rozvoj zaznamenal v období Nové říše (1550-1069 před n.l.). Chrámovému komplexu, ve kterém se nachází mnoho svatyň, dominoval náboženský kult boha Amona.
Od dob Nové říše považovali Amona za největšího ze všech egyptských bohů, a označovali ho za "krále bohů." Spojovali ho s množstvím jiných bohů, nejvyšší byl bůh Slunce Re, se kterým splynul do podoby Amon-Re. V jednom z egyptských mýtů o stvoření světa ztělesňoval Amon i se svou manželkou AmoNut element "vzduchu" - skrytou sílu - a proto byl ztělesňován v různých podobách. Často jako muž Amon-Re s korunou na hlavě ozdobenou dvěma peřími nebo jako býk Amon - Kametef, což dokazuje i alej sfing s beraními hlavami, která propojovala Karnak s Luxorem. Také byl zobrazován jako husa, kterou starověcí Egypťané spojovali s tvůrčí silou. Při obřadních rituálech splynul s bohem plodnosti do podoby Amon-Mina.
Amonův chrám v Karnaku je jednou obrovskou spletí nádvoří, sloupových síní, různých kolosů a obelisků, ke kterým přispívali panovníci Nové říše. Působilo v něm značné množství kněží a kněžek rozličných hodností, a za jeho zdmi se připravovala jedna z nejvýznamnějších společenských událostí, kterou byla oslava svátku "Ipet". Tento svátek se slavil každý rok ve stejném čase, ve druhém měsíci Achet, tedy v období záplav. Zpočátku tento svátek trval 10 dní, ale časem se rozrostl na oslavu, která trvala celý měsíc.
Ve staroegyptských chrámech bylo veřejnosti přístupné pouze první nádvoří. Vstup do vnitřních prostor byl povolen jen kněžím a faraónům. Prostý lid se tedy k posvátným sochám boha Amona nedostal. K sochám se mohli přiblížit pouze při výjimečných příležitostech jako byla například oslava svátku "Ipet", kdy se sochy boha Amona, jeho manželky AmoNut a syna Chonsua přenášely z chrámu z Karnaku do nedalekého chrámu v Luxoru. I v tomto případě však byly sochy ukryty před zraky lidí ve svatostánku.
Zpočátku se tyto svatostánky přenášely z jednoho chrámu do druhého po souši, cestou lemovanou alejí sfing, později se však celá pouť organizovala po řece, a k této příležitosti se vytvořila speciální královská flotila slavnostních lodí, tzv. posvátných bárek. Těchto bárek se mohli dotýkat jen kněží. Na ramenou je přenesli k řece a uložili na velkou nilskou pramici, na níž pokračovala ve své pouti. Po Nilu plula nejen posvátná bárka božské rodiny, ale také samotný faraón se všemi členy jeho rodiny. Procesí doplňovalo množství menších, květinami a stuhami vyzdobených lodí, s kněžími, hudebníky hrajícími na loutny, tanečníky a vojáky.
Po příjezdu na místo vytáhli posvátnou bárku na břeh za velkého jásotu davu, všude se tančilo a zpívalo. Ipet byl svátek radosti, blahobytu a nespoutané zábavy. Podél cesty do chrámu lidé vyložili obětní dary. Také kněží obětovali kadidlo, zlato a vzácné kožešiny a recitovali posvátné texty. Před vchodem do Luxorského chrámu se odehrávaly uvítací obřady různého druhu.
Loďky bohyně AmoNut a Chonsua se složili hned na prvním nádvoří. Bárka samotného krále bohů pokračovala dále do posvátné kaple, kde nastalo symbolické spojení Amona- Mina, boha plodnosti, s matkou faraóna, jako potvrzení světské i duchovní moci panovníka. A právě od tohoto momentu až po současnost je egyptský výraz pro Luxorský chrám "jižní harém". V tuto magickou noc totiž došlo k znovuzrození faraóna, tedy i celého světa.
Nejkrásnější písečné duny celého Maroka a snad i severní Afriky leží v oblasti Erg Chebbi, hodinu cesty od Erfoudu směrem k alžírské hranici. Džípy vyjíždějí z města ještě za tmy, aby byly na místě před východem slunce. Zažít svítání nad horami písku totiž patří k nezapomenutelným zážitkům. Nejvyšší duny v regionu se tyčí do úctyhodných 150 metrů a podle legendy je na místo nasypal Bůh. Rozhodl se tak prý potrestat ženu, jež odmítla pohostit pocestné, jak káže dávné nepsané pravidlo. Bůh proto hříšnici i její dům pohřbil pod nánosem zlatého písku. Dostat se nahoru dá zabrat, ale naštěstí existuje i pohodlná možnost nechat se vyvézt na velbloudovi. Kolébavý pohyb, hvězdy nad hlavou, ticho a klid – tak se oblastí cestuje od nepaměti. Později za linií písku vykoukne první paprsek světla, tmu pomalu střídá den a země se nádherně rozzáří žlutými, oranžovými i zlatavými odstíny.
Irské město Galway patří k velmi příjemným místům na západním pobřeží ostrova a jeho kulturní dědictví z něj dokonce udělalo hlavní město evropské kultury pro rok 2020. Ve městě Vás čeká několik památek od zámku ze 16. století přes Katedrálu až po barevné domky na nábřeží. Město v poslední době proslavil i Ed Sheeran ve své písni o dívce z Galway.
Chcete v Tokiu poznat unikátní oblast, kde vám splní téměř každé přání? Pak vsaďte na čtvrť Ginza, která je jednou z nejpopulárnějších, co se týká zábavy, stravování a zejména pak nakupování. Dříve se v této čtvrti razily stříbrné mince, dnes zde natrefíte na luxusní atmosféru na každém kroku. Vaši nákupní horečku podpoří obrovský nákupní komplex Ginza Six, nákupní centrum Tokyu Plaza Ginza s otevřenou střechou a skvělými výhledy na město, obchodní dům Mitsukoshi nebo obchodní komplex Marronnier Gate. Hlad po kulturních zážitcích zase zažene například Divadlo Kabukiza či Muzeum Seiko Ginza (zde se dozvíte více o historii hodinek Seiko).
Umělé jezero tvořící 33 km dlouhou část Panamského průplavu vzniklo přehrazením řeky Chagres. Slouží jako zásobárna vody pro provoz plavebních komor. Stavba nádrže byla dokončena v roce 1913, přehrazením voda zaplavila původně zalesněné údolí, dodnes lze tak vidět z vody vyčnívající pahýly starých stromů. Při vytváření jezera vznikly z mnoha kopců pouze ostrovy. Největší a nejznámější z nich je Barro Colorado Island, kde sídlí světově proslulý Smithsonian Tropical Research Institute (STRI). Uprostřed jezera je rovněž ostrov Guacha, přírodní rezervace.
Jezero vyhloubené ledovcem dosahuje hloubky 168 m, což jej činí druhým nejhlubším ve Švédsku. Je pokryto souvislou vrstvou ledu pravidelně od prosince do června. Nedaleko jezera Torneträsk se nachází majestátní Laponská brána – Lapporten, ostře modelované ledovcové údolí s otevřenými konci, které bývalo důležitým orientačním bodem kočujících Sámů během následování sobích stád. Podél jižního břehu jezera vede slavná železnice Ofotbanen mezi švédskou Kirunou a norským přístavem Narvik.
Nepálské hlavní město je největším městem země a často patří mezi nejoblíbenější města celého regionu. Poznáme tu čtvrt Thamel protkanou obchůdky, suvenýry, malými chrámy či domy s krásnou, tradiční architekturou. Zamilujete si náměstí Durbar s jeho chrámovými stavbami, paláci a historický střed okolo náměstí Durbar Square je zapsáno v seznamu světového dědictví UNESCO. Podíváte se také tváří tvář na živou bohyni Kumari. Je to chaotické, barevné město, které disponuje takovým šarmem, že mu určitě dříve či později podlehnete.
Mérida byla vystavěna na místě, kde v minulosti stávalo rozlehlé mayské sídliště. O její založení se v polovině 16. století zasloužil conquistador Francisco de Montejo mladší, kterému zdejší rozvaliny připomínaly stejnojmenné město ve Španělsku. Nejen, že zde bylo vystavěno mnoho evropsky vyhlížejících staveb, ale město také získalo vysoké hradby s dodnes patrnými vstupy. Netrvalo dlouho a Mérida se stala obchodním a kulturním centrem poloostrova. Důkazem tehdejšího bohatství jsou dodnes zachovalé velkolepé paláce, náměstí, parky a sochy. I v současné době je Mérida významným průmyslovým, kulturním, obchodním i univerzitním městem. Dominantou a turisty nejvyhledávanější památkou města je nejstarší katedrála na americkém kontinentu – Catedral de San Idelfonso. Interiér katedrály vyplňuje velmi zajímavá socha Krista – Cristo de las Ampollas, ke které se vážou neuvěřitelné legendy. Dějiny uvádí, že při místním požáru se na dřevu sochy objevily puchýře popálenin, socha zčernala, avšak neshořela. Ve městě se odrážejí bohaté vlivy mayské kultury, které i dnes můžeme poodhalit v muzeu zasvěceném této civilizaci.
Pokud si přečtete příběh tohoto místa, nebudete chápat, proč je v našich končinách Merv téměř neznámý. Jeho historie sahá do několika tisíciletí a už samotný perský panovník Kýros Velký zde založil svou vlastní pevnost, jejíž stopy objevíte na pahorku Erg Kala s výhledem na pustiny Merv. Později se ve městě zastavil Alexandr Veliký a přejmenoval ho na Marguš. Málokteré helénistické místo v regionu bylo tak důležité jako právě starověký Merv. Kalif Hárún ar-Rašíd známý z pohádek 1000 a 1 noci se rozhodl na několik let přestěhovat svou abbásovskou říši sem do oázy na řece Murgab. Zahrady, které zde vznikly inspirovaly i samotný Bagdád a město ležící na hlavních obchodních trasách se stalo pohádkově bohaté. Když se ho zmocnili Seldžuci, vybrali si ho za hlavní město a během jejich vlády se dokonce považuje Merv v polovině 11. století za největší město celého světa! Až do roku 1220 se zde žilo jako v bavlnce. Tehdy totiž přišel Toluj, syn Džinigischána, a nechal město utopit v krvi. Jatka, jaké Střední Asie ještě nezažila byly taková, že krev se nestíhala vsakovat do písku a vytvořila řeky. Lidé se vzdali, Mongolové, ale nepřestali a zabili téměř všechny. Říká se, že pád Mervu spustil události, které měly za následek přes milion lidských životů. Příběh Mervu skončil, přestože se zde ještě objevily i další národy, už nikdy nedosáhl piedestalu, na kterém se kdysi ocitl. Dnes je Merv světem fantastických vykopávek, které byste bez kvalitního průvodce měli jen za spousty kamení či hlíny.
Nazaret, ležící mezi údolím řeky Jordán a Jizre’elským údolím na severu Izraele, nedaleko hory Tábor, v zóně označované jako Dolní Galilea, je jedním z nejvýznamnějších křesťanských poutních cílů ve Svaté zemi. Nazaret je město opředené tajemnem spojeným s jeho historií coby města, které tvořilo příběhy psané v Bibli. Své dětství a mládí tu údajně prožil Ježíš Kristus. Katolická bazilika Zvěstování vévodí panoramatu dnes největšího arabského města v Izraeli, kde vedle sebe pokojně žijí křesťané a muslimové. Ke Zvěstování došlo podle Nového zákona patrně na místě, kde dnes stojí moderní bazilika Zvěstování, dominující celému městu. Panně Marii se tu zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že přivede na svět Ježíše. Ten pak na tomto místě, které bylo domovem Josefa a Marie, skutečně strávil své dětství a mládí poté, co se narodil v Betlémě. Současná bazilika, postavená na místě Zvěstování, kde stával Mariin dům a později rovněž dva kostely – byzantský a křižácký, je nejvyhledávanější památkou ve městě. Její kopule je nepřehlédnutelná. Dlážděné uličky historického centra jsou živé a podmanivé, kostely ve městě jsou naopak často novodobé a v jejich interiérech panuje pozoruhodný klid.
Nedaleko města Nazca se nachází jedna z největších záhad Jižní Ameriky – tajemné obrazce a linie Nazca. Jejich význam a původ se dosud nepodařilo rozluštit. Mezi nejznámější obrazce patří: kolibřík, opice, pavouk a postava připomínající člověka – astronaut. Linie Nazca použil Erik von Däniken jako jeden z hlavních argumentů na obhajobu své vesmírné teorie. Podle něj linie sloužily údajně jako navigační zařízení pro kosmické rakety. Pro zájemce organizujeme vyhlídkový let nad obrazce.
Oslo - zelená perla ukrytá ve fjordu zasazené uprostřed nádherné přírody, hor a moře, obklopené úchvatným fjordem. Město, které miluje umění, květiny, fontány a sochy, zároveň živé, sofistikované, s moderně rozrůstající se architekturou, vždy však respektující všudypřítomnou zeleň. I takové je hlavní město Norska. Pojďte se jím projít spolu s námi.
Malý ostrov Mijadžima je zdaleka nejnavštěvovanější oblastí v japonské prefektuře Hirošima – od Hirošimy je vzdálen jen asi necelou hodinu cesty. Samotný název ostrova se překládá jako „Ostrov svatyně“, neboť nejznámější tamější památkou je plovoucí svatyně Icukušima s červenou bránou. Právě toto místo je nejfotografovanější v Japonsku a jeho kouzlu propadnete i vy. Dále však můžete na Mijadžimě navštívit i okouzlující buddhistický chrám Daishoin, největší ostrovní stavbu postavenou ze dřeva Senjokaku nebo nejvyšší ostrovní horu Misen, z jejíhož vrcholu je za dobrého počasí krásný výhled na Vnitřní moře a město Hirošima (na vrchol jede lanovka).
Přestože má Skotsko několik ostrovů, mezi ty nejkrásnější, které zde uvidíte patří ostrov Skye. Ostrov Skye patří pod Vnitřní Hebridy a charakterizuje ho divoká příroda a krásné přírodní scenérie. Už při příjezdu na ostrov si všimnete kopce pohoří Cuillin s přezdívkou "skotské Alpy". Největším a nejmalebnějším místem ostrova je přístav Portree se známými barevnými domky, kde si uděláte nejednu fotografii. Portree je příjemným místem s kamennými uličkami a kavárničkami, kde si rádi odpočinete. Také na ostrově Skye najdete hrady či zámky a vy si vychutnáte ruiny hradu Armadale na jihu ostrova.
Čtvrť Plaka nabízí útěk před smogem zalitým městem do příjemných uliček plných všelijakých obchůdků. Je to snad nejkrásnější a nejpříjemnější čtvrt celých Atén, proto sem můžete kdykoliv uprchnout a nechat se unášet atmosférou tohoto místa. Plaka to jsou Atény jako z pohlednice. Mnoho květů, malé obchůdky, rodinné podniky, kavárničky a sem tam objevíte i poklady v podobě antické památky. Mezi ty patří Lysikratův pomník. Je kruhového tvaru ozdoben šesti korintskými sloupy s kupolí, na níž stojí kamenný květ. Hned vedle ve středověku udělali kapucíni knihovnu, a v jejích útrobách dokončil své dílo Childe Haroldova pouť lord Byron, milovník Řecka. Malé kavárny či restaurace vábí návštěvníky podmanivou vůní šířící se z kuchyně. Řekové si jídlo vždy dokázali dokonale vychutnat a nyní to učí i své hosty. Zde si dejte musaku, tam ochutnejte gemistu nebo dokonale připravené souvlaki, a na stůl si nechte přinést malou karafu ouza či domácího vína. Se SNEM si tu vždy alespoň na chvilku vychutnáte kus aténského života. Řecká gastronomie je luxusním zážitkem, protože řecká kuchyně patří k nejlepším na světě! Touláme se tak dlouho, až jsme se ocitli na bleším trhu v Monastiraki. Zboží je vystaveno na dřevěných stolech nebo jen tak na zemi. Jednu část tvoří zelenina a ovoce, ale čím dál se člověk noří do úzkých uliček trhu, tím zajímavější věcí objeví. Historické kousky nábytku, staré zdobené lampy, zaprášené bronzové nádoby, sto let staré mince a mnoho jiného. Nad Římskou Agorou stojí malá turecká mešita Fethiye postavená v 15.století na památku obsazení města Mehmedem II. Dobyvatelem. K dominantám Agory patří známá Věž Větrů. Dnes jí místní neřeknou jinak než "Aérides" (větry). Své jméno získala věž díky reliéfům zachycujících personifikaci starověkých větrů.
Nebyla by to kompletní prohlídka Thajska, pokud byste nenavštívili ikonické plovoucí trhy Damnoen Saduak, které ožívají zejména ráno. Už při plavbě na motorových loďkách k plovoucím trhům si uděláte představu o tom, jak Thajci žili kdysi (i samotný Bangkok byl dříve městem kanálů). Na samotných trzích pak můžete s domorodci smlouvat o ceně čerstvého exotického ovoce a vybírat si na památku ty nejkrásnější suvenýry nebo voňavé a pikantní druhy koření.
Na západě Islandu se rozprostírá okouzlující poloostrov Snæfellsnes, který své návštěvníky láká nepřebernými možnostmi aktivit. Obdivovat na něm můžete například Národní park Snaefellsjokull se stejnojmenným ledovcem (sopkou pokrytou ledovcem), skalní útvary Lóndrangar, kráter Eldborg se skvělými výhledy do okolní přírody nebo pláž Djupalonssandur s černým sopečným pískem a skrytými „silovými kameny“, které kdysi využívali rybáři k testování síly. Na severu islandského poloostrova Snæfellsnes se dále nachází ikonická a nejfotografovanější hora Kirkjufell, jež se dokonce objevila v populárním seriálu Hra o trůny a zhruba ve středu poloostrova najdete pláž Ytri-Tunga, kde je možné pozorovat zejména v letních měsících kolonie roztomilých tuleňů. A pokud vás netíží čas, můžete se zastavit na pár dní i v rybářském městě Stykkisholmur s typickými islandskými domky.
Staré město pulzující fascinující směsí kulturních vlivů, které je vzdáleno jen kousek cesty od rajských pláží ostrova. Pro fanoušky Queenů stojí za zmínku, že se zde narodil zpěvák Fredie Mercury a je zde i dům, kde nějaký čas žil. Většina domů byla postavena v 19. století, kdy bylo město jedním z nejdůležitějších obchodních center oblasti Indického oceánu. Arabská pevnost, katedrála, mešity, množství muzeí a zajímavých historických budov určitě stojí za povšimnutí. Za návštěvu také určitě stojí tržiště Darajami.
Gruzínské Tbilisi je město, které má své příběhy, historii a má duši. I proto o něm často mluví jako o nejkrásnějším městě celého Kavkazu. Král Vachtang I. ho založil ještě v 5. století na místě horkých pramenů, a ty tu dokonce najdete i dnes, jen už v podobě historických lázní, které poznal i Dumas či Puškin. Tbilisi ležící na březích řeky Mtkvari vyrostlo do krásy, kterou zde podpořily desítky kostelů, staré uličky, stařičké domy, a nakonec i důležitá pevnost Narikala na kopci nad městem. Patří k nejhistoričtějším místům hlavního města. Odvezete se nahoru lanovkou? Pevnost nabízí nejkrásnější panorama na Tbilisi. Tolik věží kostelů ani nespočítáte. Staré město láká svými bary, podniky, restauracemi, vinárničkami a přesně proto ho budete milovat. Cítíte se v něm dobře a procházky v něm vás v tom jen utvrzují!
Ushuaia je považována za nejjižnější město na světě a je vstupní branou do Antarktidy a na Falklandské ostrovy. Město, které dnes obývá více než 50 tisíc lidí, najdete v široké zátoce na jižním pobřeží Ohňové země, jež od pevniny jihoamerického kontinentu odděluje Magellanova úžina. Ze severu je obklopuje masiv ledovce Martial, z jihu je ohraničeno průlivem Beagle. Indiánské kmeny dorazily do Ohňové země už před 10 000 lety a žily v neustálém konfliktu s obyvateli severní části ostrova. V roce 1520 při své cestě kolem světa posádka lodi Fernaa de Magalhaese proplouvala kolem severního pobřeží ostrova a spatřila jeho domorodé obyvatele a jejich ohně – to dalo této části světa její název. V roce 1896 zde vznikla trestanecká kolonie nazývaná argentinskou Sibiří, kde trestanci byli nuceni kácet lesy a budovat nové město. Vězení bylo zrušeno v roce 1947. Dnes je Ushuaia hlavním turistickým střediskem oblasti. V okolí města je spousta přírodních a turistických atrakcí, od národního parku Tierra del Fuego až po nejjižnější železnici na světě.
Yosemitský národní park byl založen v roce 1890 a v roce 1984 byl uznán za světové dědictví. Park se rozkládá na západním svahu pohoří Sierra Nevada. Jeho celková rozloha je 3 081 km². Park je oblíbeným turistickým místem, ročně ho navštíví více než 3,5 milionu lidí, z nichž většina tráví svůj čas v Yosemitském údolí (Yosemite Valley) o rozloze přibližně 18 km². Yosemitské údolí tvoří centrum parku, jeho středem protéká řeka Merced. Cathedral Lakes jsou dvě vysokohorská jezera ve výšce 2 831 m n. m. a 2 922 m n. m. Mezi populární turistická místa patří skalnatý útvar El Capitan. Tato granitová skála má výšku 1 095 m a je nejvyšším monolitem svého druhu na světě a je oblíbeným místem pro horolezce a BASE jumping. Nejvyšším vrcholem v parku je Mount Lyell s výškou 3 997 m n. m. Yosemitským údolím protéká řeka Merced a vytváří vodopád Vernal. Yosemitské vodopády jsou druhé nejvyšší vodopády kontinentálních Spojených států (kromě Havajských ostrovů) a 20. nejvyšší na světě, spolu mají výšku 739 metrů. Mezi obrovské žulové útvary patří i Half Dome, který je směrem z údolí vysoký 1 450 m.
Milionové město jižního Peru leží v příjemném klimatu ve výšce 2325 m pod majestátní sopkou El Misti (5822 m). Mnohé významné stavby i koloniální domy jsou postaveny z bílého sopečného tufu, proto se Arequipa také nazývá i Ciudad Blanca (Bílé město). Chloubou města je velkolepé náměstí Plaza de Armas a barokní kostely postavené v mestickém stylu.
Ašchabad je mramorová chiméra. Žádné takové místo jste na světě neviděli a ani nemáte šanci vidět, protože turkmenský Ašchabad je unikátem. Kdysi tu ležel pod pohořím Kopet Dag bez povšimnutí, protože karavany procházely kolem něj, ačkoli se pod carským vlivem na konci 19. století stal ruským, posádkovým městem, velká historie, jako v případě Mervu, se tu nepsala. V roce 1948 se pod ním zatřásla zem natolik, že téměř přestal existovat. Svůj zlatý věk začíná Ašchabad žít společně s prvním turkmenským prezidentem Turkmenbaši, který se rozhodl město přeměnit na svou výkladní skříň a místo svého vlastního kultu. Přibyly zde zlaté sochy prezidenta, objevují se mramorové náměstí, paneláky, mramor je hlavním stavebním kamenem a vznikají bizarní monumenty. Po jeho smrti se s architektonickými orgiemi neskončilo a současný prezident přidává nejen vlastní zlatou sochu, ale i monumenty, které vyrážejí dech. Mramorové ruské kolo v mramorem obalu? Mramorové památníky nezávislosti? Neutrality? Největší svatební salon z mramoru? Největší osmicípá hvězda světa? To vše, a ještě více zažijete přímo v Ašchabadu. Někdy, ale budete mít pocit, že zde chybí život a pokud ho chcete vidět, musíte jít do starých, sovětských částí města nebo na Ruský bazar. Ašchabad je držitelem Guinessova rekordu v počtu použitého mramoru na metr čtvereční a konaly se zde i velké Asijské hry, po kterých zde zůstal fantastický sportovní areál. Neskutečné místo!
Přestože se čaj dostal na Srí Lanku jako náhrada za kávu, dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších vývozních komodit. Vysočina je poseta čajovými plantážemi, kde se celé dny "motají" tamilské sběračky čaje, který se zde zpracovává ve staromódních továrnách. Zde ve Vysočině, jako by se zastavil čas a po lekci ze zpracování, si vychutnáme šálek silného čaje.
Východně od města Kjóta se nachází jeden z nejslavnějších chrámů Japonska. Jde o chrám Kijomizudera, jenž se doslovně překládá z japonštiny jako „Chrám čisté vody“ a zapsán je pro svou unikátnost i ve světovém dědictví UNESCO – společně s dalšími kjótskými památkami. Jakmile se do chrámu vydáte, bude samotným zážitkem už jen cesta k němu. Výstup k náboženské památce je sice strmě do kopce, vede však kouzelnými dlážděnými uličkami Ninenzaka a Sannenzaka z kjótské čtvrti Gion – ty jsou lemovány různými obchůdky, v nichž si můžete koupit třeba občerstvení nebo suvenýry. Jakmile dojdete k ikonickému chrámu, uvítá vás nejprve nejznámější prvek stavby, tj. dřevěná veranda (Kiyomizu Stage), která stojí asi 13 metrů nad zemí bez použití hřebíků. Právě na ní se zdržuje nejvíce lidí a fotografuje památku i její okolí. Hlavní částí sálu je pak svatyně Jishu, kde se lidé modlí za štěstí a lásku. TIP: Při návštěvě chrámu Kijomizudera se nezapomeňte napít také z tamějšího vodopádu Otowa pro štěstí!
Říká se, že pokud navštívíte Bangkok a nezavítáte do tamějšího chrámu Wat Pho, jako byste v podstatě Bangkok nenavštívili. Tento ikonický chrámový komplex lze tedy zařadit za důležitý bod v turistickém itineráři už jen proto, že nabízí k prozkoumání největší sbírku obrazů Buddhy v Thajsku, nejstarší vzdělávací centrum v zemi a největší sochu ležícího Buddhy – ta měří na délku 46 metrů, na výšku 15 metrů a její nohy jsou zdobené perlami, které symbolizují „šťastné znamení“. Za touto sochou je pak umístěno 108 bronzových mnišských misek, do nichž příchozí vhazují mince pro štěstí. Chrám Wat Pho je také považován za kolébku thajských masáží, tedy pokud zatoužíte po chvíli relaxace, můžete si zde dopřát i tradiční masáž přímo od zkušených masérů či masérek.
Hlavní město stejnojmenné provincie leží na karibském břehu země. Je to významný přístav a brána do Panamského průplavu. Byl založen v roce 1850 a od roku 1953 zde panuje zóna volného obchodu. Je to také jeden z největších světových bezcelních přístavů. S hlavním městem je Colón spojen silnicí, ale také železnicí, jejíž předchůdkyní byla první mezioceánská železnice na světě (postavena v letech 1850 – 1855). Nedaleká pevnost El Fuerte de San Lorenzo je považována za jedno z nejvýznamnějších opevnění koloniální éry a od roku 1980 je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Je hlavním a zároveň největším městem Arménie s populací 1 075 800 obyvatel, je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l. Město bylo vybudováno na místě, kde se od roku 783 př. n. l. nachází pevnost Erebuni. Díky strategické pozici se zde setkávaly staré obchodní cesty z Ruska a Anatolie do Persie. Hlavní růst města začal na začátku 20. století. Pod sovětskou nadvládou byla vybudována univerzita, školy, akademie věd, divadlo, hudební síně a muzea. Město přetíná kaňon řeky Hrazdan a zdánlivě hned nad městem se v jasné dny rýsuje silueta Araratu.
Nepříliš rozsáhlé, ale historicky velmi významné město Jericho, se pyšní hned dvěma nej. Jedná se podle některých výkladů o nejstarší nepřetržitě obývané místo na Zemi a zároveň je také nejníže položeným městem (leží 260 m pod hladinou moře). První zmínky o osídlení této oblasti pocházejí z období mezolitu (cca 9000 let před naším letopočtem), kdy se kočovné kmeny lovců a sběračů usadily kolem nedalekého Tel es Sultan (Sultánova kopce). Na něm se nachází mohutná kamenná věž s masivními zdmi ze 7. tisíciletí před naším letopočtem. I bible se zmiňuje o Jerichu jako o městě, které mělo být dobyto zázrakem. Jozue a jeho válečníci prý měli zatroubit na polnice tak silně, až padly obranné zdi Jericha, a bojovníci vtrhli do nechráněného města.
Prales Jozani pokrývá asi 5000 ha plochy. Původní les zahrnuje mangrovníky i bažinatý les s 26 druhy endemických stromů a keřů. Žijí zde vzácné endemické opice, antilopy a celá řada dalších velmi vzácných živočichů. V Jozani není pouze původní les, vyskytují se zde i další biotopy – stále zelené křoviny, močály a mangrovníky, které vyrůstají částečně ve vodě. To vše si můžete prohlédnout po naučné stezce nazvané Pete-Jozani Mangrovy Boadwalk, začínající 1 km od hlavní brány parku. Platí se zde sice vstupné, ale kvalitní naučná stezka s visutými lávkami nad různými typy mangrove a průvodcovská služba mile překvapí. Vstup v noci není dovolen.
Módní čtvrť na jihu Buenos Aires plná butiků a uměleckých galerií nebo první přirozený městský přístav – i tak lze nazvat La Boca. Jakmile se zde budete procházet, nezbavíte se pocitu návratu v čase. Dlážděné ulice jsou totiž lemované domy neobvyklé architektury a všude kolem spatříte umělce či tanečníky tanga. Poprvé čtvrť La Boca ožila v době imigrace, tedy mezi 40. až 80. lety 19. století. Tehdy se zde usadilo mnoho italských přistěhovalců, jejichž kultura v oblasti žije dodnes. Během procházky vaši pozornost jistě upoutají nejen barevné a jedinečné domy, ale i schody vedoucí nahoru téměř do každé budovy. Ty byly vybudovány z praktického důvodu – jako prevence škod při případných záplavách. Nejaktivnější je život v La Boca zejména kolem poledne – proto směřujte svou návštěvu na tento čas. A co určitě musíte vidět? Například malou a barevnou uličku Caminito, Muzeum umění Fundación PROAnebo trojúhelníkové náměstí Vuelta de Rocha. Opomenout však nemůžete ani fotbalový stadion Estadio Alberto J. Armando, jenž je domovem místního fotbalového klubu Boca Juniors!
Město Las Vegas bylo založeno v roce 1905 a bylo hlavním městem mafie. Mafie ho opustila někdy v 80. letech. Nejbohatší lidé světa se sem jezdí bavit a utrácejí zde nemalé peníze navzdory skutečnosti, že každému je jasné, že Vegas je jen pozlátko. Vegas vás okouzlí a vtáhne vás do nočního života. Iluze zábavy je dokonalá, abyste zapomněli, že tady jde jen o peníze. Hodně peněz. Hazard je zde seriózní business. Vegas, to jsou miliony dolarů na herních stolech.
Pokud máte již „městského ruchu“ dost a chtěli byste si udělat ještě výlet za hranice města, navštivte Lillehammer. Samozřejmě je to atraktivní město zejména pro sportovní fanoušky, ale ani nesportovní povahy zde díky překrásné přírodě nepřijdou zkrátka.
Mnozí si jistě pamatují, ať už z televize či osobně, zdejší zimní olympijské hry v roce 1994. Můžete zde proto navštívit například Olympijské muzeum či Maihaugen Museum. Kromě toho je však Lillehammer a okolí také skvělou volbou pro ty, kteří holdují pěší turistice. Pokud oblast navštívíte v zimě, můžete zkusit rovněž projížďku se psím spřežením, lyžování, běžky, bruslení nebo dokonce zdejší bobovou dráhu. Tá v Hunderfossenu (15 km od centra Lillehammeru) je velkým lákadlem pro dobrodružné povahy – bobová dráha na kolečkách v létě a bobraft a skeleton v zimě! Zkusíte?
Pokud vás však k žádnému adrenalinovému zážitku nepřemluvíme, zkuste alespoň jeden z lahodných tradičních domácích dortů na zahradě v Park Café. Zdejší přátelská atmosféra vás jistě dostane!
Luxor je krásným historickým egyptským městem, které se nachází v Horním Egyptě a rozkládá se na místě, kde dříve stávaly starověké Théby. Město se rozpíná podél řeky Nil, která odděluje moderní centrum od thébské nekropole, jejíž součástí jsou různé chrámy a hrobky. Mezi ty úplně nejvýznamnější památky patří chrámy Luxor a Karnak, které byly propojeny úchvatnou alejí sfing, jejíž část lze obdivovat dodnes.
Prvním ze zástupců jedinečných luxorských staveb je chrám Luxor. Jedná se o rozsáhlý chrámový komplex ležící v centru moderního města. Luxor je krásný v jakoukoliv denní i noční dobu. Během dne se od něj odrážejí paprsky žhnoucího slunce, v noci je osvícen světly, která vytvářejí tajemnou hru stínů. Chrámový komplex byl z převážné části vystavěn ve 14. století před naším letopočtem za vlády Amenhotepa III. K finální podobě Luxoru poté přispěli další vládci, včetně Tutanchamona, Ramsese II., Alexandra Velikého a různých římských vůdců.
V dávných dobách byl chrám obklopen bludištěm domů, obchodů a dílen. Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat například 24 metrů vysoký pylon zdobený reliéfy vojenských činů Ramsese II. Obdiv vzbuzuje také růžový žulový obelisk. Původně zde stály obelisky dva, ale jeden z nich nyní zdobí Place de la Concorde v Paříži.
Mezi další z děl Ramsese II. patří tzv. Velký soud, což je sloupové nádvoří s řadou pylonů a kolosů. Zde se nacházejí zdi zdobené výjevy obětí, které faraoni přinášeli svým bohům. Ty jsou lemovány dvojitou řadou sloupů. Za soudem se nachází krásná kolonáda Amenothepa III., která původně sloužila jako hlavní vchod do jednoho z místních chrámů.
Stará dávná historie Irska je vtesaná do křížů ze starokřesťanských dob. Na těchto místech se jí budete moci dotknout. Už v 5. století zde byl kamenný klášter, ale ten se působením století ztratil a dnes vidíte jen působivé ruiny kostelů ze 14. století. Toto místo má svou irskou duši a vy se ho nebudete umět nabažit. Pahorek Hill of Slane patří také k historickým místům a čekají tu na vás mimořádně fotogenické ruiny.
Z Chartúmu stačí překročit Nil a ocitnete se historickém místě zvaném Omdurman, které patří mezi nejdůležitější v zemi. V 19.století se zde odehrály střety mezi Mahdií a jeho stoupenci a britskou armádou pod velením Gordona a později i Kitchenera. I dnes si Omdurman pamatuje svého Mahdího a jeho hrobka s domem se stalo poutním místem. Říká se, že nejkrásnější bazar celého Súdánu naleznete právě zde a na vlastní oči se přesvědčíte, jestli je to pravda. Najdete zde vše, špetku magie, reality, krokodýlí kůže, ebenové dřevo a kdysi jste tu mohli získat i otroky. Omdurman má svou silnou sofistickou komunitu a každý pátek se na hřbitově odehrává tajemný rituál s derviši. Dnes má cca 1,5 milionu obyvatel a téměř splývá s Chartúmem.
Nenápadná kaple, která stojí dodnes, měla být původně částí velké katedrály. Zvenku působí mírně stroze, celý půvab a mystika stavby je založena na jejím interiéru. Rosslynská kaple, nacházející se jen pár kilometrů jižně od Edinburghu ve Skotsku byla vždy předmětem zájmu. Existuje teorie, že při stavbě kostela stáli i templáři, kteří uprchli do Skotska před Filipem IV. Ti tam údajně skryli svatý grál a místo uložení zašifrovali znaky a dekorací v kostele. Tato legenda bezpochyby inspirovala i Dana Browna, který si právě tuto malou kapli zvolil jako místo děje finále svého mega-úspěšného románu Da Vinciho kód. Nenechte se však odradit, Rosslynská kaple rozhodně patří k nejzajímavějším místům, která se vyplatí ve Skotsku navštívit.
Malý stát s rozlohou pouze 7214 km2. V 17. století šlo o silnou říši, pod kterou patřil velký kus dnešního Nepálu, Bhútánu a také tropické podhůří Himalájí v oblasti Dardžilingu. Prohlédnete si město Gangtok, které je hlavním centrem oblasti, ale také klášter Rumtek s dokonalou buddhistickou atmosférou. Rumtek patří mezi nejzajímavější duchovní oblasti Sikkimu. Za pěkného počasí je Kančendžonga skoro na dotek.
Na jihovýchodě Islandu se nachází fascinující přírodní rezervace Skaftafell (kdysi byla samostatným národním parkem), která je zároveň součástí Národního parku Vatnajökull. Své návštěvníky oslní zejména rozmanitou přírodní scenérií, v níž se prolínají ledovce, pouště s černými písky, zelenající se rostliny nebo ledovcové laguny. Tato pestrá krajina je tedy jako stvořená pro fotografické nadšence nebo pro milovníky pěší turistiky. Skaftafell není nadarmo nazýván turistickým rájem, neboť nabízí stezky různé náročnosti. Jednou z oblíbených a snadných túr je například ta k vodopádu Svartifoss nebo k ledovci Svínafellsjökull. Ti, kteří pak mají dobrodružného ducha a milují adrenalin, se odsud mohou vydat na nejvyšší vrchol Islandu, jímž je Hvannadalshnúkur. Mezi oblíbené výletní oblasti dále patří ledovec Vatnajökull, pláž Diamond nebo ledovcová laguna Jökulsárlón.
Soutěska Todra je obklopená krajem palmárií a berberských vesnic. Soutěsku tvoří masivní puklina v náhorní plošině, kde vyvěrá křišťálově čistá řeka. Okolní scenérie jsou ohromující. V nejužším bodě soutěsky se vypínají stěny kaňonu až do výšky 300 m. Místní skalní stěny jsou velmi oblíbené mezi horolezci. Soutěska také nabízí příležitost pro pozorování zdejší bohaté živočišné říše. Žijí zde kolonie několika druhů žab, zemní veverky a mnoho druhů ptactva.
Cukidži (Tsukiji) byl do roku 2018 ikonickým místem Tokia a také největším rybím trhem na světě, kde probíhaly zejména světoznámé aukce tuňáků. V dražbě zde obchodníci nabízeli tuňáky té nejvyšší kvality, a tak se cena jednou vyšplhala až na neuvěřitelných 69 milionů Kč za kus. Tohoto tuňáka modroploutvého vydražil majitel řetězce sushi restaurací a tento rekord nebyl již nikdy pokořen. Trh Cukidži byl tvořen vnitřní a vnější sekcí. Vnitřní část tvořila již zmíněná aukce a obchodní zóna, která se koncem roku 2018 přestěhovala do nedaleké čtvrti Toyosu. Venkovní část byla a stále je k dispozici široké veřejnosti a je plná obchůdků s čerstvými či již lahodně upravenými rybami a mořskými plody(k vidění a následně i k snědku je například vyhlášená delikatesa – obří japonský krab či mořští ježci). Na tomto trhu byste se měli určitě zastavit a dle libosti nějaké ty pochoutky ochutnat. Pokud nejste odpůrcem ryb, potečou vám zde sliny proudem. Pokud ryby nemusíte, netruchlete, sehnat se dá u prodejců i vysoce kvalitní steak wagyu!
Mayské předkolumbovské opevněné město. Dnes je to zřícenina, která se nachází na 12 m vysokém útesu. Je to jedno z posledních měst, které bylo obydleno ještě při příchodu Španělů. Podařilo se mu přežít ještě 70 let poté, co Španělé začali zabírat Mexiko. Tulum, původně Zama, "město ranních červánků" je jediné mayské město, které stojí na břehu moře. Jeho scenérie kamenných staveb a modrého oceánu je nepopsatelná. Zdejší pláže patří k nejkrásnějším na celém pobřeží tzv. Mayské riviéry. Bílý písek jako stvořený k odpočinku, průzračná voda a bohaté korálové útesy lákající ke šnorchlování a potápění. Jedinečný zážitek nabízí návštěva podzemních jeskyní Cenote, kde se vykoupeme v křišťálové sladké vodě.
Antilopí kaňon se nachází v oblasti jezera Powell v suché poušti jihozápadního státu Arizona, USA. Cca 2 hodiny autem od Grand Canyonu a 5 hodin autem z Las Vegas. Kaňon Antelope se dělí na dva kaňony – Horní (Upper) a Dolní (Lower). Horní kaňon je známější díky mnoha publikovaným fotografiím v časopisech a novinách ještě z dob, kdy o lokalitě vědělo jen málo fotografů a dobrodruhů. Horní kaňon má délku cca 400 m, dolní kaňon měří cca 800 m. Hornímu kaňonu se také říká Tsé bighánílíní, což znamená ,,místo, kde teče voda skrz skály“. Dolnímu kaňonu se říká Hazdistazí nebo také ,,spirálovité skalní oblouky“. Jsou to asi ty nejkrásnější a nejbarevnější kaňony planety.
Belfast je hlavní město Severního Irska a po Dublinu je druhým největším městem na ostrově. Belfast, který leží u ústí řeky Lagan do Irského moře, je viktoriánské město, jehož bohatství bylo vybudováno na stavbě lodí a textilní manufakturní výrobě. V samotném srdci města se rozkládá Donegall Square. Toto elegantní široké náměstí je lemováno parkem a trávníky a stojí na něm řada krásných veřejných budov. Tou nejkrásnější je obří budova Radnice vystavěná v letech (1898–1906) z portlandského vápence. Za návštěvu také určitě stojí místní loděnice jejíž součástí je největší světový suchý dok světa a dva obří jeřáby, „Samson“ a „Goliáš“ společnosti Harland a Wolff jež se proslavila stavbou Titanicu.
V severovýchodní části Islandu se nachází pozoruhodný vodopád Goðafoss (přezdívá se mu také „Vodopád bohů“), jenž je tvořen z vody čtvrté největší islandské řeky Skjálfandafljót. Hřmící vodní masa zde padá z úctyhodné výšky dvanácti metrů a její šířka sahá až k třiceti metrům. K vodopádu míří turisté nejčastěji z města Akureyri – cesta autem odsud trvá asi 45 minut. Goðafoss je také součástí vyhlídkové trasy známé jako „Diamantový okruh“ (Diamond Circle), která vede kolem jezera Mývatn, ledovcového kaňonu Ásbyrgi, města Húsavík a vodopádu Dettifoss.
Hlavní a současně největší město Peru bylo založeno v roce 1535 Franciscem Pizzarem, španělským dobyvatelem a známým pokořitelem říše Inků. V dobách španělské nadvlády byla Lima významným sídlem peruánských místokrálů. Z tohoto období pochází i její původní název Ciudad de los Reyes neboli Město králů. Za pozornost návštěvníků stojí především historické centrum města, jež bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO, náměstí Plaza Mayor včetně jeho okolí, kostel a klášter San Francisco s unikátními katakombami, prezidentský palác, hlavní katedrála a další zachovalé budovy z dob kolonialismu.
Hlavní město Mexika - Mexico City je se svými 20 miliony obyvatel je druhé největší město na světě. I přes svou monumentálnost si však zachovává překvapivě historický střed, kolem kterého se soustředí velká většina historických zajímavostí. Pokud tedy nějaké místo při návštěvě hlavního města Mexika nesmíte vynechat, pak je to návštěva náměstí Plaza de la Constitución, známého spíše jako El Zócalo, které se nachází na pozůstatcích aztéckého velkoměsta Tenochtitlán. Alternativní název dostalo náměstí podle památníku, který měl být zde postaven jako připomínka mexické nezávislosti, k čemuž však nikdy nedošlo. Dominantou centra je největší kostel v Latinské Americe, jehož stavba trvala téměř 250 let, Catedral Metropolitana. Nachází se zde i mnoho dalších historických budov a muzeí. Například monumentální budova Palacio Nacional, ve které dnes sídlí prezident, radnice, nejvyšší soud, aztécká svatyně Templo Mayor, která byla náhodně objevena při stavebních pracích, a spousta dalších zajímavostí.
Hora Nebo kromě honosného názvu v sobě ukrývá kus biblického příběhu. Podle Starého Zákona to mělo být totiž zde odkud se Mojžíš po letech putování měl dívat na zaslíbenou zem a hleděl do dálky tam, kde se rozbíhají pahorky Palestiny. Pokud bude krásné počasí uvidíme odsud nejen Jericho, ale i Mrtvé moře, a dokonce Olivovou horu, která roste nad svatým Jeruzalémem. Na Hoře Nebo na vás čekají i krásné byzantské mozaiky v zrekonstruovaném kostele, ale i olivovník Jana Pavla II., který ho zde zasadil během své důležité návštěvy v roce 2000. Sami uvidíte, že toto místo má v sobě kus krásné magie.
Název thajského města Kanchanaburi možná mnoha lidem nic neřekne, o něco moudřejší však mohou být, když se řekne „Most přes řeku Kwai“. Právě tudy kdysi vedla tzv. „železnice smrti“ – neblahá vzpomínka na bolestivou japonskou okupaci Thajska během 2. světové války. Japonci do oblasti přivedli tisíce válečných zajatců, aby postavili železnici dlouhou až 415 kilometrů. Ta měla spojovat Thajsko s Barmou. A právě most přes řeku Kwai byl jejím důležitým a strategickým bodem.
Na Srí Lance lze zažít i výjimečné safari díky Národnímu parku Yala, jenž je zároveň od roku 1900 přírodní rezervací. Tato překrásná zelenající se oblast se nachází na jihovýchodě ostrova a poskytuje výlety zejména za oslnivými leopardy. Ty zde můžete vidět z bezpečné vzdálenosti na stezkách, u napajedel nebo na skalních výběžcích. Džungle bujného parku Yala je však domovem i pro asijské slony, opice, buvoly, jeleny nebo lenochody – o unikátní pohledy na divokou zvěř tu tedy není rozhodně nouze. Přímo v srdci rezervace vás pak překvapí až 2 000 let starý chrám (bývalý klášter), jenž se nazývá Sithulpawa – do něj míří mnoho poutníků z celé Srí Lanky.
Odaiba je tokijskou čtvrtí a v podstatě také souborem malých pevnostních ostrovů v Tokijském zálivu, které byly dříve postaveny k ochraně Tokia před možnými útoky z moře. S Tokiem je tento umělý ostrov spojen tzv. „Duhovým mostem“ (Rainbow Bridge) – ten v noci hraje všemi barvami a osvětluje panorama japonské metropole. Odaiba se stal turistickou atrakcí až v druhé polovině 90. let, kdy se na něm začaly hojně stavět nákupní a zábavní centra, hotely či nadzemní železnice. Nechat ujít byste si zde neměli zejména zajímavá nákupní centra Aqua City a DiverCity, Odaiba Seaside Park (kde najdete jedinou pláž v centru Tokia), Tokijské muzeum voskových figurín Madame Tussauds nebo třeba Miraikan – Národní muzeum rozvíjející se vědy a inovací.
Punta Arenas znamená doslova „písečný bod“ je největším městem na pobřeží Magalhãesova průlivu. Město bylo založeno v roce 1848. Původně toto místo sloužilo hlavně (podobně jako „sousední“ argentinská Ushuaia) jako trestanecká kolonie. Postupně se hlavním pilířem zdejší ekonomiky stal chov ovcí a neméně důležitý byl i zdejší přístav, ve kterém často zastavovaly parníky, plující Drakeovým průlivem, aby doplnily zásoby uhlí. Význam přístavu ovšem silně poklesnul po otevření Panamského průplavu v roce 1914. Dnes je Punta Arenas poměrně bohatým městem. V okolí se těží ropa a hnědé uhlí a chov ovcí je stále důležitý, stejně jako těžba dřeva a rybolov. Velký význam pak má v poslední době turistický ruch. Spolu s argentinským městem Ushuaia a novozélandským Christchurchem patří Punta Arenas mezi nejvýznamnější přístavy, ze kterých jezdí lodě s turisty do Antarktidy. Za pozornost zde stojí městský hřbitov plný zdobených hrobek tzv. vlnařských baronů a zejména zdejší salesiánské muzeum s přírodovědnými a etnografickými expozicemi.
Mnozí si myslí, že hlavním městem Maroka je Casablanca, ale pravdou je, že tento titul patří Rabatu. I on leží na břehu Atlantského oceánu, a dokonce v mnohém Casablancu i předčí, či zastíní. Rabat v sobě ukrývá Královský palác, který je dnes rezidencí Mohammeda VI. V centru města stojí i mauzoleum pro krále Hasana II. a Mohammeda V. a také minaret nedokončené mešity, která mohla konkurovat Giraldě v Seville nebo v Koutoubii v Marrákeši. Starý Rabat, nebo tedy Chellah se svými ruinami a čápy se nachází za hradbami a nejkrásnější části Rabatu v Kasba Oudaia, kterou proslavily modrobílé uličky ve stylu řeckého Santorini. V létě se dokonce na městské pláži dá vykoupat v Atlantiku a stará medina je směsí uliček a bazarového světa, kde seženete vše od orientálních lamp, bot přes šátky, streetfood až po džalábije či kaftany.
Na západě Norska se rozkládá malebné údolí Romsdalen, které je známé svými pozoruhodnými přírodními scenériemi a také nepřebernými možnostmi outdoorových aktivit. V údolí se můžete kochat majestátními horskými vrcholky a fjordy anebo se třeba projet slavnou klikatou cestu zvanou Trollstigen – ta má až jedenáct prudkých zatáček a její vrchol nabízí perfektní výhledy do okolní krajiny. V oblasti Romsdalen je se pak naskýtá i možnost svezení se nejdelší norskou lanovkou Romsdalsgondolen, díky níž se dostanete snadno na vrchol hory Nesaksla – odsud budete mít dokonalé panoramatické výhledy na další horské masivy a při té příležitosti můžete navštívit skvělý podnik Eggen Restaurant (nachází se v nadmořské výšce 708 metrů).
Milovníci adrenalinu a dobrodružství si dále přijdou na své například při tzv. RIB-safari, což je rychlá plavba menší lodí podél Romsdalsfjordu. V údolí a jeho přilehlém okolí byste rovněž neměli opomenout vyhlídku Rampestreken (jde o ocelovou a 20 metrů dlouhou rampu) nebo horskou túru Romsdalseggen, která patří mezi ty nejkrásnější v Norsku.
Ázerbájdžánské město Šeki na západě země nepatří mezi nejznámější lákadla, ale když ho uvidíte na vlastní oči, tak zjistíte, proč patří mezi nejoblíbenější místa domácích. Šeki leží pod horami zeleného Kavkazu, a tak má v sobě jiný ráz než přímořské Baku. Kdysi tudy procházela i odnož Hedvábné cesty, a proto dodnes v městečku najdete starý karavanseraj, ale nejhodnotnější památkou je Chánův palác. Jako by z oka vypadl íránským palácům, a tak je zřejmé odkud bral v dějinách Ázerbájdžán svou inspiraci. Za hradbami se skrývá i kostel tzv. "Kavkazské Albánie" a pokud se řekne Šeki, tak domácí jedním dechem dodají "halva". Právě odsud pochází nejlepší halva Kavkazu, bez které prostě nemůžete odejít.
Širáz představuje nejkulturnější město celé staré Persie. Kdysi právě zde, v provincii Fars, měli své centra nejen perští Achaimenovci, ale později i Sásánovci. Pochází odsud nejčistší perština (farsí) a o obyvatelích Šírázu se dodnes říká, že jsou jemnější, uhlazenější, kulturnější a podle mnohých dokonce línější. Zaposlouchejte se do širázské perštiny a budete mít pocit, že lidé zde recitují básně. Žijí zde nejkrásnější Peršanky a své šátky nosí jen tak ledabyle přehozené přes vlasy. Šíráz svého času patřil mezi nejdůležitější centra islámského světa. Zatímco mnohá tradiční centra zničil Čingischán, Šírázu se nedotkl, a to ho katapultovalo na výsluní. Během 18. století, kdy zde vládla dynastie Zand byl Šíráz dokonce hlavním městem celé Persie. Šíráz je město básníků a pochopíte to, když společně objevíme hrobku básníka Saadího i slavného Hafeze. Psal o ženách, víně, životě a Íránci ho v dnešní konzervativní společnosti milují. Nebude den, abyste o jeho verše někde nezavadili. Nákupy si uděláme na místním bazaru Vakil, poznáme rajské zahrady Eram, nejkrásnější mešitu krajiny a objevíme i šikmou věž.
Výlet za vůněmi vanilky, skořice, muškátového ořechu a hřebíčku. Zanzibar mimo jiné nazývají "ostrovem koření". Proto nezapomeňte navštívit jednu z farem, kde se koření pěstuje a kde můžete vidět, jak jednotlivé koření roste, jak vypadá v původní zelené formě a následně i sušené. Co je nejdůležitější můžete ochutnat i různé druhy exotického ovoce. Výprava za obrovským množstvím různých druhů koření stojí rozhodně za to.
Možná nejznámější egyptský faraon, na něhož musí všichni ostatní faraóni žárlit. Během života prý nedokázal nic, ale dnes je absolutní celebritou. Pojďme se na Tutanchamona společně podívat. Chcete-li putovat po jeho stopách, rozhodně musíte v Egyptě navštívit dvě místa. Jedno je v Káhiře a druhé u města Luxor, 660 km jižněji proti proudu Nilu. Tutanchamon žil krátce. Jeho otcem byl revoluční faraón Achnaton a matkou Achnatonova sestra (ne Nefertiti). Aby věci vypadaly v dnešním světě ještě zvrácenější, kojila ho prý jeho sestra.
Na trůn nastoupil, když měl 9 let, vládl maximálně 10 let a zemřel, když měl 18. Za ženu si vzal svou (poloviční) sestru, dceru Nefertiti. Jeho nástupcem byl velkovezír a zpátečnický kněz Aje. Původně se uvažovalo, že ho Aje zavraždil, ale nyní se spíše přikláníme k teorii, že zemřel na následky zranění nohy a malárie. Někdo tvrdí, že ho napadl hroch při nezdařeném lovu.
170 cm vysoký Tutanchamon byl degenerovaný, trpěl rozštěpem patra, měl velký předkus i jiné vrozené anomálie, například Marfanův syndrom. Dlouhé končetiny a prsty by nevadily, ale u tohoto syndromu trpí poruchami klouby a srdce. Také jeho prsa vypadala jako ženská.
Káhirské muzeum je jedním z nejlepších na světě, ale Tutanchamonův sál každému vyrazí dech. Zlaté sarkofágy jsou přenádherné, doslova omračující, dotažené do dokonalosti. Všechny zobrazené poklady v tomto sále se našly v hrobce Tutanchamona, která leží v Údolí králů na druhé straně Nilu v Luxoru. Tutanchamon byl nástupce Amenophise IV. (Achnatona).
Hrobka, kterou objevil Howard Carter v Údolí králů 4. listopadu 1922, obsahovala nejrozsáhlejší a nejbohatší sestavu neporušených hrobových věcí, které se kdy našly v egyptské hrobce. Do hrobky se lze snadno dostat i dnes. Ale uvnitř ucítíte zklamání, nic tu není. Za časů Howarda Cartera a jeho mecenáše lorda Carnarvona tomu bylo jinak. Do hrobky vstoupili po více jak třech tisících letech 26. listopadu 1922. Odpoledne se dopracovali k druhým zapečetěným dveřím, které chránily hrobku a vykřikli: "Je to nádherné". Společně našli v hrobce cca 5400 předmětů. Mumie ležela v hrobové komoře, ve čtyřech do sebe vložených, pozlacených a vyzdobených skříních.
Vnitřní sarkofág byl z kompaktního kusu žlutého křemence. Pod ním byly tři rakve v podobě Tutanchamonova těla s uměleckým vyobrazením jeho obličeje. První dvě rakve byly krásné, ale ze dřeva. Poslední o hmotnosti 110 kg je z čistého zlata a řekneme Vám, čekali jsme, že bude pěkná, ale ona je nádherná. To je ta rakev z muzea v Káhiře. Tady v Luxoru v Údolí Králů už dnes nenajdete nic.
Legendy o kletbě se rozšířily zejména po smrti lorda Carnarvona. "Kdo poruší klid faraónů, zemře", říkala kletba. V Káhiře anglického mecenáše štípl na hlavě moskyt na stejném místě, kde měl jedno z množství zranění i Tutanchamon. Carnarvon dostal otravu krve a 5. dubna 1923 ve věku 56 let zemřel, asi pět měsíců po otevření Tutanchamonovy hrobky. Tutanchamon byl bezvýznamným panovníkem a zemřel mladý. Ale žil v důležité éře a jeho předchůdce Achnaton a jeho žena Nefertiti jsou velmi známí.
Achnaton byl revolučním faraonem, který představil nové - monoteistické - náboženství. Tutanchamon je považován za slabého i kvůli tomu, že během jeho panování byl pokrokový monoteismus zrušen a bylo nastoleno znovu tradiční mnohobožství. O této éře si dokážete vytvořit povědomí, pokud si přečtete knihu od Mika Waltariho - Egypťan Sinuhet. Vydejte se po stopách Tutanchamona s profesionály z CK SEN.
Betlém patří právem k nejznámějším městům celého regionu. Každé Vánoce se na něj upírá pohled celého křesťanského světa a vy budete kráčet přesně po těchto nejslavnějších místech. Narodil se zde král David a o staletí později zde přišel na svět i Ježíš Kristus, za kterým sem přišli z Persie i tři králové. Kdysi se město jmenovalo Efraty a tak ho najdete i na stařičký mapách. Dnešní Betlém nabízí tahák v podobě Baziliky Narození, patřící mezi nejstarší kostely v celé Svaté zemi, který nechala postavit sv. Helena. Právě zde měl Hieronymus přeložit Bibli a na lopatky ho nepoložili ani Peršané táhnoucí těmito končinami v 7. století. I přesto, že chrám v průběhu staletí několikrát přestavěli, stále je unikátním místem. Uvnitř najdete jesličky s hvězdou ukazující na místo Kristova narození, za kterým proudí tisíce poutníků. Betlém leží v Palestině na Západním břehu, a protože jsou dnes palestinsko-izraelské vztahy na bodu mrazu, budete do města procházet přes checkpoint a nenáviděnou zeď, který dělá Palestincům ze života peklo.
Hlavní město Argentiny a neuvěřitelně příjemná metropole, která vás okouzlí svým elegantním kouzlem, temperamentem, architekturou a přátelskými lidmi. Možná právě v Buenos Aires žijí nejkrásnější muži na světě a ženy v sobě mají neuvěřitelnou jiskru. Buenos Aires je město, jehož ulice jsou stejně živé jak ve dne, tak i v noci. Čekají vás krásné bulváry, kavárničky, monumentální paláce a také vynikající nákupy na pěší zóně na Floridě, kde se můžete na každém rohu zaposlouchat do tangových rytmů. Nachází se zde nejširší ulice světa Avenide 9. července, na které je také symbol města Obelisk.
Nenápadné libanonské město Byblos ležící severně od Bejrútu patří mezi unikáty. Považuje se za jedno z nejstarších míst světa a jeho historie je tak stará jako učebnice dějin. Kdysi zde pulsoval slavný fénický přístav a pochází odsud i jedna z nejstarších abeced světa. Vzdělanost byla v těchto končinách zakořeněna, když mnohé země teprve koketovaly s obráběním polí. Dnes je pod ochranou UNESCO a najdete zde fantastický soubor památek od ruin starověkých chrámů, kde zanechali stopy Féničané, Kanánci, Asyřané, Makedonci, Řekové či Římané. Dnešnímu městu dominuje krásný křižácký hrad z 12. století. Procházky starými uličkami, skvělá libanonská kuchyně a atmosféra jsou devizou Byblosu.
Casablanca představuje největší a nejmodernější přístav severozápadní Afriky, který byl postaven v dobách francouzského protektorátu. Dominantou města je největší mešita Maroka. Tento architektonický skvost byl pojmenován podle krále Hasana II., který jej nechal postavit. Stavba začala roku 1980 a slavnostního otevření se mešita dočkala v roce 1993. Monumentálnost této moderní stavby podtrhuje 200 metrů vysoký minaret. Mešita disponuje vnitřní kapacitou pro 25 000 věřících, přičemž pro dalších 80 000 osob je k dispozici prostor na nádvoří.
"Mešita Mohamada Alího, ale ne toho boxera", začne průvodce, a i když ta poznámka zní stupidně, od té doby si název mešity všichni pamatujeme. Obrovská mešita je postavena na kopci nad Káhirou v prostorách Citadely, která dlouhou dobu plnila funkci královského sídla. Sídlo zde měl například křesťanobijec Saladin. Největší rozkvět dosáhla v 19. století právě za vlády Mohameda Alího, který zde nechal vybudovat nejznámější stavbu celé Citadely - nádhernou alabastrovou mešitu podle vzoru Modré mešity v Istanbulu. Na výstavbu Citadely byly použity obrovské kameny z pyramid v Gíze.
V objektu najdete národní vojenské muzeum s bohatou expozicí uniforem či obřadních zbraní, věznici, kde také můžete vidět cely z dob, kdy Citadela sloužila právě jako vězení. Muzeum je trochu zvláštní prohlídkou významných atentátů a vražd egyptské historie. Nachází se zde také muzeum tureckých kočárů. Mešita Mohamada Alího je vysoká až 52 metrů a tím, že je nejvýše položená, jde o nejviditelnější mešitu celé Káhiry, a to je zde prý mešit tisíce. Nezapomeňte na výhled z Citadely. Právě proto my dáváme Citadelu na začátek našich prohlídek, neboť z kopce nad Káhirou si nejlépe uděláte první dojem o obrovském městě.
Opevněné město Galle je oblíbeným pobřežním rájem na jihozápadě Srí Lanky a od roku 1988 také světovým dědictvím UNESCO – pod názvem „Staré město Galle a jeho opevnění“ (Old Town of Galle and its Fortifications). Město pochází z 16. století a v minulosti bylo obsazeno jak Portugalci, tak i Nizozemci nebo Brity. Jeho jedinečnou historii můžete prozkoumat díky početným památkám, mezi něž se řadí například Katedrála Panny Marie jakožto městská dominanta, Nizozemská pevnost Galle (UNESCO), Stará brána/Pevnost Galle, Maják pevnosti Galle z roku 1848, Hodinová věž Galle nebo mešita Meeran Jumma. Opomenout však nemůžete ani návštěvu Námořního muzea nebo Národního muzea v Galle, jehož sbírky vás zavedou do Srí Lanky ve 4. století a dále. Na své si ale přijdou v Galle i milovníci fauny a flory, neboť ve městě a jeho blízkém okolí se nachází Záchranná stanice mořských želv, nedotčená pláž Jungle, idylická pláž Unawatuna, okouzlující Lesní rezervace Sinharaja (UNESCO) nebo pláž Koggala, kde lze sledovat divoké vlny a věnovat se potápění nebo šnorchlování.
Plaza de la Constitución nebo jen El Zócalo, jak se hlavní náměstí v mexických městech přezdívají, je největší náměstí v Ciudad de México a jedno z největších na světě. Nachází se ve čtvrti Cuauhtémoc a je tepajícím srdcem celého města. Návštěvníci zde mohou po celý rok zažít různé veletrhy, koncerty, karnevaly, průvody a mnoho dalších zábavných akcí. V blízkém okolí Plaza de la Constitución se také nachází mnoho zajímavých památek, mezi něž lze zařadit například Národní palác na východní straně, Palác staré radnice na jihu nebo fascinující Metropolitní katedrálu v Mexico City na severu náměstí. Tato okouzlující stavba a duchovní centrum města Mexika je vůbec první katedrálou postavenou v Americe a pojí se s ní také velký historický význam – bývala křižovatkou všech čtyř světových stran a vymezovala oblast čtyř původních čtvrtí starověkého města Tenochtitlán.
Fascinující je, že stavební materiál na Metropolitní katedrálu v Mexico City byl získán ze zborcených pyramid a staveb zničených před jeho postavením. Iniciátorem samotné stavby pak býval dle historických poznatků bývalý guvernér Nového Španělska – Hernán Cortés. Veřejnost může v současnosti zavítat do čtrnácti z celkových šestnácti bočních kaplí katedrály a pokochat se oltáři, obrazy nebo třeba sochami. Obdivovat lze v katedrále také jedny z největších varhan v Americe, které pocházejí z 18. století.
Na severozápadě Islandu v zálivu Húnaflói se můžete pokochat patnáctimetrovým skalním blokem zvaným Hvítserkur. Z islandštiny se překládá jeho název jako „Bílá košile“, což je v podstatě odkaz na bílý povlak z ptačího trusu. Ptactvo žijící na Islandu ostatně využívá tuto skálu jako hnízdiště. Konkrétně zde hnízdí hlavně mořští práci fulmarové, rackové nebo kormoráni. K erodované sopečné hrázi se snadno přiblížíte z islandského poloostrova Vatnsnes – zde ční ze zálivu asi 50 metrů od pobřeží a čeká na to, až si ji zvěčníte na svém cestovatelském foto snímku. Stará legenda pak praví, že tento čedičový útvar je trollem, který zůstal uvězněný v paprscích slunce.
Když se řekne Japonsko, nejspíš se vám vybaví Hirošima, Ósaka nebo Tokio. Přitom existují i jiná fascinující místa v této krásné zemi, jež vás potěší klidnějším prostředním ale stejně tak teplým klimatem a zajímavými turistickými památkami. Řeč je o nejstarším japonském městě Kamakura, které se nachází jen coby kamenem dohodil od Enošimy – dějiště olympijských a paralympijských her v roce 2020. V Kamakuře budete ve svém živlu, pokud nadevše milujete panenskou přírodu, meditace nebo vodní sporty. Přírodní scenérie s horami a mořem v pozadí jsou zkrátka neodolatelné, stejně jako bohaté historické dědictví tohoto města. Symbolem Kamakury je pak bronzová socha sedícího Buddhy v chrámu Kotoku-in, která měří na výšku asi 11 metrů a pochází ze 13. století, a tak si ji nezapomeňte zvěčnit na fotografii. Za návštěvu ale stojí i šintoistická svatyně Tsurugaoka Hachimangu představující „srdce“ Kamakury a také místo, kolem něhož se začalo město rozvíjet.
Na západním pobřeží Norska můžete obdivovat jedinečné město Måløy, které bylo založeno již v 19. století zejména pro potřeby rybolovu – v čase se pak proměnilo na místo s ropným a plynárenským průmyslem. Avšak dodnes platí, že město Måløy na ostrově Vågsøy je jedním z největších rybářských přístavů v Norsku a také vyhledávanou turistickou destinací pro překrásné přírodní scenérie i příjemnou městskou atmosféru. Obdivovat zde můžete například více než dvě desítky street art maleb odkazujících na místní kulturu a rybolov, navštívit k relaxaci příjemnou pláž Refviksanden či se ponořit do historie roku 1941 ve válečném muzeu Måløy Raid Centre – v oblasti města totiž kdysi podnikli Britové nálet na Němce. A pokud zatoužíte po výletu, vydejte se asi 10 km západně od města a kochejte se unikátním skalním útvarem Kannesteinen v malé vesnici Oppedal – útvar měří 3 metry na výšku a má tvar kalichu díky erozi způsobené mořskými vlnami.
Noravank v centrálním Arménii patří mezi nejkrásnější arménské kláštery. Nachází se na konci zajímavého kaňonu a v momentě, kdy se jeho kamenné stěny otevřou, objeví se silueta kláštera ukrytá pod vysokými skalami. Klášterní komplex zde stojí od 13. století, ačkoli jeho jméno zní v překladu "nový klášter". Najdete zde dva krásné kláštery, které jsou svým způsobem unikátní. Ten větší, má dvě patra a ten menší zase na sobě nese podobiznu Boha. Většinou je znázorněn pouze jako symbol, ale zde se mu můžete podívat do očí.
Národní park Zion leží poblíž města Sprongdale ve státu Utah na rozhraní tří geografických oblastí – Colorado Plateau, Great Basin a Mojave Desert. Území parku dříve patřilo indiánům z kmene Anasazi. V 19. století Mormoni, kteří se zde usadili, říkali tomuto území Nebeské božské místo. Území bylo v roce 1909 vyhlášeno prezidentem Taftem za národní památník Mukuntuweap National Monument, který byl po různých změnách definitivně v roce 1919 prohlášen za národní park Zion National Park. V roce 1937 byl ještě rozšířen o Kolob Canyon, který je na severozápadě parku. Z původních 61,5 km2 se park postupně rozrostl až na dnešních 593 km2. Nejvyšších nadmořských výšek dosahují Coalpits Wash – 1117m a Horse Ranch Mountain – 2660 m. Národní park Zion patří k nejvyhledávanějším místům jednak kvůli krásným geologickým útvarům, ale také pro svou faunu a flóru. Návštěvníci uvidí překrásné partie kaňonu Zion s řekou Virgin River. Vše je zde zbarveno do tmavočervená, dokonce i asfaltové silnice.
Ostrov ležící cca 5 km od Zanzibar Town je snadno dostupný loďkou. Je to asi kilometr dlouhý pás země s krásnou písečnou pláží a velkou kolonií želv, které zde nežijí volně v přírodě, ale jsou chovány. V rámci půldenního výletu je možné se tady koupat, šnorchlovat u přilehlých korálových útesů, najíst se v restauraci umístěné v bývalém „vězení“, ale také projít se lesem, ve kterém žijí malé antilopy suni a několik druhů ptáků (např. snovači). Stojí tu také bývalý dům britského guvernéra z 19. století. Anglický název Prison Island odkazuje na věznici, která tu však nikdy nebyla. Byli tu pouze dočasně zadržováni „neposlušní“ otroci. Potom sice Britové postavili budovu, která měla sloužit jako věznice, nakonec ale byla využita jako karanténní stanice při epidemii žluté horečky.
Archeologická lokalita a bývalé hlavní město starověké perské říše. Město založil Kýros Veliký v 6. století př. n. l. Nejvýraznější stavbou v areálu je monumentální hrobka tohoto panovníka na pyramidovém kamenném podstavci zdobená nápisy v klínovém písmu. V areálu se také nachází Kýrova osobní rezidence a ruiny několika dalších paláců. Opodál je možné prohlédnout si zbytky Šalamounova vězení a na nedalekém kopci Trůn Šalamounovy matky, nejspíš původně citadela Achaimenovců. Lokalita je zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO.
Jižně od Zakázaného města se nachází velkolepý Chrám nebes (UNESCO), který je největším císařským a náboženským komplexem budov v Pekingu. Za dynastie Ming a Čching do tohoto chrámu chodívali císaři a modlili se v něm za dobrou úrodu. Samotná budova pak vznikla již v roce 1420, kdy byl Peking znovu ustanoven hlavním městem Číny za vlády císaře Jung-leho – ten zde pořádal obětní obřady k uctívání nebe a Země. Mezi nejvíce velkolepé stavby komplexu patří právě Síň modliteb (kromě Císařské klenby nebes a Kruhového mohylového oltáře), v níž se lidé modlili za dobrou úrodu. Tato budova patří také mezi nejstarší v areálu Chrámu nebes, neboť se má za to, že byla postavena již roku 1420. Hala síně má kuželovitý tvar, trojité okapy, v průměru měří 32 metrů a na výšku má 38 metrů.
Obdivovat v Síni modliteb můžete zejména její fascinující vnitřní konstrukci, jež sestává z osmadvaceti masivních dřevěných sloupů a šestatřiceti čtvercových krokví (součást krovu, nese střešní latě), které drží pospolu překvapivě bez použití hřebíků, cementu anebo oceli. Uprostřed síně se pak tyčí čtyři dračí sloupy o výšce 19 metrů, které mají představovat čtyři roční období. 12 zlatých sloupů ve středním kruhu pak symbolizuje 12 měsíců v roce a dalších 12 sloupů ve vnějším kruhu předznamenává 12 částí dne a noci.
Asi hodinu jízdy od hlavního thajského města Bangkoku se nachází nejstarší thajské město Nakhon Pathom, jenž se pyšní nejvyšší buddhistickou stavbou na světě – stúpou Phra Pathom Chedi. Tento monumentální symbol Thajska dosahuje výšky 127 metrů včetně teras, má hluboký historický i duchovní význam a pro svou výjimečnost byl také zapsán roku 2005 do světového dědictví UNESCO. Podle legend byla stúpa původně postavena ve 4. století, což z ní činí jednu z nejstarších buddhistických staveb v zemi. Atmosféra kolem této náboženské stavby je naplněna hlubokým respektem a mírem, zvláště když sem přicházejí poutníci s modlitbami a obětinami. Opodál stúpy pak můžete také zavítat do Národního muzea Phra Pathom Chedi, kde jsou k vidění vykopávky z dávných dob nebo obraz ležícího Buddhy.
Tiwanaku je významné archeologické naleziště v západní Bolívii nedaleko jezera Titicaca. Stálo zde významné město předkolumbovské éry, od roku 2000 je lokalita zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. E odhadováno, že město bylo vytvořeno kolem začátku našeho letopočtu, ale mohlo být ještě starší. Dnes lze zde spatřit ruiny budov jako polopodzemního chrámu, chrámu Kalasasaya, pyramidy Akapana a Pumapumku.
Z historického hlediska je Tiwanaku jednou z nejpůsobivějších historických památek Bolívie.
Anjar nepatří mezi nejznámější libanonské památky, ale o to zajímavější toto místo bude. Leží jen pár kilometrů od hranic se Sýrií, a tak se tu proplétají arabské dějiny ranného islámského období, protože právě tam v Damašku v 7. století vládla první islámská dynastie Ummájovců. Kalif Al-Walid a později jeho syn Al-Abbas postavili v 8. století Anjar a měl sloužit jako letní sídlo panovníků. Dnes jde o jedno z nejlépe zachovaných Ummajovských míst a nabízí pohled na to, jak takové místo mohlo vypadat. Najdete zde fotogenický chalífův palác, lázně i hlavní ulice postavené po vzoru římských. Anjar je dnes i místem, kde najdete největší arménskou populaci v zemi, což dokazuje i arménská katedrála nedaleko ruin.
Národní park Death Valley se nachází ve východní Kalifornii na hranicích s Nevadou, na severním okraji Mohavské pouště. Velkou část národního parku tvoří údolí "Death Valley" - Údolí smrti. Je to nejsušší, nejteplejší a nejníže položené místo v USA. Uprostřed údolí je 86 metrů pod hladinou moře solné jezero Badwater basin. V této oblasti je zvláštní mikroklima. Vysoké hory izolují toto území od okolní pouště a vzduch cirkuluje pouze uvnitř údolí. Vzduch se velmi rychle přehřívá a vysušuje okolní krajinu. Teploty v létě zde běžně přesahují 50 ° C!!! Navzdory těmto podmínkám zde roste více než 1 000 druhů rostlin.
Esfahán je bez jakýchkoliv pochyb nejkrásnějším městem Persie neboli dnešního Íránu. Panuje zde uvolněná atmosféra, na náměstí v srdci města se setkávají domácí i turisté, posedávají na trávníku, ochutnávají zmrzlinu, pijí čaj a nad hlavami jim rostou nejkrásnější a nejdokonalejší ukázky perské architektury. Esfahán je skutečným drahokamem a můžete zde strávit několik dní objevováním jeho zákoutí. Esfahánští obchodníci patří k nejlepším v Persii, a tak nic nekupujte, beztoho aniž byste smlouvali. Budou si vás i tak vážit a vy nakoupíte levněji. Perské koberce, dokonalé miniatury, slavnostní prostírání s perskými vzory, ale i ozdobné krabičky či nejkrásnější šachy jaké jste viděli. Esfahán je centrem řemeslníků a bazarové uličky tu nemají konce. Srdcem města je 2. největší náměstí světa (překonalo ho jen pekingské náměstí Tiananmen) kolem kterého najdete panovnický palác Ali Qapu, pohádkovou mešitu šejka Loftolláha, Emámovu mešitu i bazarový portál s freskami. Esfahán kromě toho nabízí i paláce či slavné mosty pod kterými se sem tam setkávají zpěváci. Unikátem je i arménská, křesťanská čtvrť, a tak se v konzervativní zemi ocitnete uprostřed nádherné arménské katedrály Vank plné biblických výjevů. Esfahán ukrývá tolik překvapení, že vám ještě dlouho budou rezonovat v hlavě.
Flåm je malou norskou vesnicí na západě Norska, kterou obklopují překrásné fjordy. Konkrétně se vesnice nachází na konci Aurlandsfjordu – ten je součástí nejdelšího norského fjordu s názvem Sognefjord. Místní dechberoucí panoramata si můžete prohlédnout třeba z nedaleké vyhlídky Stegastein (dostanete se k ní automobilem z venisce Flåm do 20 minut). Toto místo se tyčí 650 metrů nad fjordem a poskytuje přímo nadpozemský zážitek zejména při západu slunce. Velice vyhledávaná v této oblasti je také nejstrmější horská železnice na světě zvaná Flåmsbana – ta vede právě mezi vesnicí Flåm a vesnicí Myrdal a poskytuje dokonalé výhledy na okolní údolí, horské vrcholky nebo vodopády.
Dále můžete v oblasti Flåmu (na fjordu Aurlandsfjord) absolvovat i plavbu na kajaku, výlet k vodopádu Brekkefossen nebo také jízdu plnou adrenalinu na Flåm Zipline/lanovém skluzu, jenž je dlouhý asi 1381 m. Vesnice Flåm má však připravené zážitky i pro kdejaké gurmány, a tak zde můžete ochutnat například lokální speciality v podobě tradičního norského „hnědého sýra“ Brunost a piva z místního mikropivovaru Ægir.
Obrovský projekt, hypermoderní stavba, která změní směrování výprav turistů po březích Nilu. Staré muzeum bylo na pravé straně Nilu a GEM se nachází v Gíze na levé straně. Cesta přes řeku v dnešní době trvá přes hodinu, ve "slavných" káhirských dopravních zácpách i tři hodinky, a nepomáhají ani mosty - obchvaty, které se staví. SEN hotely máme již 20 let v Gíze s výhledem na pyramidy, a nyní cestou k nim stojí nová obrovská budova, která je nepřehlédnutelná.
Velké egyptské muzeum (GEM), známé také jako Muzeum v Gíze, je archeologické muzeum ve (neustálé a nekončící) výstavbě, konečně ve finální fázi, no měli ho otevřít už loni. Po slavnostním otevření bude GEM považováno za největší archeologické muzeum na světě. Budou v něm umístěny artefakty starověkého Egypta včetně kompletní Tutanchamonovy sbírky. A na co se opravdu velmi těšíme, mnoho kusů zde bude vystaveno vůbec poprvé. Je třeba si uvědomit, že od roku 1897, kdy se otevřelo původní muzeum na náměstí Tahrir, egyptologové a archeologové našli množství, ale skutečně množství pokladů a ve starém muzeu je nebylo, kam umístit.
Grand Egyptian Museum je obrovské, umístěné na pozemku o rozloze asi 480 000 metrů čtverečních, a když míříte k pyramidám, určitě ho uvidíte. GEM je součástí nového územního plánu s názvem "Giza 2030", a opravdu, vše kolem se mění. Cesty jsou zatím totálně nelogicky napojené, a tak se zde točíme do protisměru, abychom se dostali k hotelům - a tak to musí dělat všichni, co chtějí mít výhled na pyramidy. Budova GEM má půdorysný tvar jako zkosený trojúhelník. Nachází se na místě vzdáleném dva kilometry západně od pyramid, v blízkosti křižovatky hlavních širokých cest.
Severní a jižní stěna budovy jsou paralelní s Cheopsovou a Menkaureovou pyramidou, takže jsou postaveny perfektním severo-jižním směrem, jako samotné pyramidy. Před budovou jsme viděli zaprášené datlovníky. Jednou z hlavních částí muzea je průsvitná kamenná zeď z alabastru, která tvoří přední fasádu budovy. Na našich cestách fabriky na alabastr navštěvujeme. Podařilo se nám zastavit se zde a zaujalo nás velké atrium, kde budou, jak nám vysvětloval stavbyvedoucí, vystavené velké sochy.
GEM staví belgická společnost Besix s asistencí egyptské společnosti Orascom, a když jsme byli v březnu 2021 v Gíze, říkali nám, že GEM na 100 % otevřou již tento rok. My v CK SEN se opravdu velmi těšíme a budeme se snažit být uvnitř první tak, jak jsme byli první v Mekce. Už nyní, pár měsíců předem, se na to chystáme. Jak bude vypadat 3D sekce?
Golanské výšiny jsou třešničkou na dortu. Málokdo zde byl, každý o nich slyšel. Komu dnes skutečně patří? A jaká byla jejich historie? Buďte si jisti, že toto místo vás bude fascinovat. Jděte od jezera, kolem jsou vinice, někdejší minová pole, minete bývalou syrskou hranici a ocitnete se na okupovaných územích, které Syřané v hlavě nikdy neopustili. Nahoru přímo na výšinách se podíváte do Sýrie jen pár kilometrů pod vašima nohama a panorama doplní i zasněžený pahorek Hermon.
Hrad Chapultepec nebo také Castillo de Chapultepec se nachází na vrcholu kopce Chapultepec v parku Bosque de Chapultepec nedaleko samotného centra Mexico City. Hrad je jediným královským hradem na severoamerickém kontinentu a po krátký čas byl domovem habsburského císaře Maximiliána I. a jeho choti císařovny Carloty za Druhé mexické říše. Postaven byl během místokrálovství Nového Španělska jako letní sídlo nejvyššího koloniálního správce, místokrále. Dostalo různé využití, od skladiště střelného prachu až po vojenskou akademii v roce 1841. V roce 1882 jej prezident Manuel González prohlásil za oficiální sídlo prezidenta. Až na několik výjimek žili na hradě Chapultepec všichni následující prezidenti až do roku 1934, kdy se stávající prezident Lázaro Cárdenas del Río odstěhoval do nedaleké budovy Los Pinos a hrad proměnil v muzeum.
Dnes se budova hradu nazývá Národním historickým muzeem a poskytuje prostřednictvím vzácných sbírek dokonalý vhled do různých období mexické historie. Občas se v prostorách hradu ale konají i umělecké akce, koncerty a konference. A protože se Chapultepec nachází se ve výšce 2 325 m n. m., nabízí také překrásné výhledy nejen na město a přilehlý park, ale také na jezero Chapultepec a především pak na hory obklopující Ciudad de México.
230 km na jih od Limy leží nevelké město Pisco. Necelou půlhodinu plavby člunem od Pisca v Tichém oceánu se nacházejí maličké ostrovy Islas Ballestas, které patří k velkým atrakcím Peru. Ostrovy za svou přitažlivost vděčí jedné z největších koncentrací mořského ptactva na pobřeží Jižní Ameriky. Můžete zde pozorovat nesčetné kolonie kormoránů, pelikánů, mořských racků, tučňáků a jiných ptáků. Ze savců jsou zde velmi četné lachtani.
Jökulsárlón se nachází na jihovýchodě Islandu v Národním parku Vatnajökull a je nejznámější ledovcovou lagunou na ostrově. Vodní plocha má trvale oslnivý modrý odstín a s 248 metry je nejhlubším islandským jezerem. Kolem laguny se pak nachází části známých islandských ledovců, jako jsou například Vatnajökull nebo Breiðamerkurjökull. Voda z laguny protéká do Atlantského oceánu úzkou oblastí, což vytváří pozoruhodnou podívanou na černou písečnou pláž posetou mnoha ledovými kusy. Během zimy lze kolem vodní plochy sledovat také početné tuleně, kteří sem vítají za snadnou rybí potravou – po zbytek roku se pak povalují na modrých ledovcích a absorbují sluneční paprsky. Oblíbená je v oblasti laguny stezka mezi jezerem Fjallsárlón a ledovcovým jezerem Jökulsárlón – na jeho břehu se také nachází kavárna. Absolvovat po laguně můžete rovněž nezapomenutelnou vyhlídkovou plavbu. Zajímavost: Laguna Jökulsárlón se dokonce objevila ve slaných „bondovkách“ Dnes neumírej nebo Vyhlídka na vraždu.
Městečko Kazbegi dnes již nese jméno Stapantsminda, ale v myslích lidí to už bude zřejmě navěky Kazbegi. Leží cca 180 kilometrů od Tbilisi v náručí kavkazských hor, kterým dominuje zasněžený pahorek Kazbegi (5 047 mnm), kde měl být podle legendy přikovaný Prométheus nebo pokud chceme, gruzínský hrdina Amirani. Kazbegi je malé městečko, kterému dominuje na náměstí socha Kazbegiho, spisovatele, který region proslavil. Nad ním se vyjímá klášter Tsminda Sameba, odkud máte kavkazské štíty jako na dlani. Stojí tu už od 14. století a když ho dosáhnete, ocitnete se ve výšce 2 170 m.n.m.
Neoficiální hlavní město Bolívie se rozkládá v nadmořské výšce 3640 m n. m. a je tak označováno za nejvýše položenou metropoli světa. Domov zde našlo zhruba 800 000 obyvatel, v metropolitní oblasti jich však žije více než 2 miliony. Turisté by měli být připraveni na nutnou aklimatizaci, některé může potkat vysokohorská nemoc. Nicméně pak si mohou plnými doušky užívat zdejší atrakce, mezi které jistě patří například jedno z nejvýše položených golfových hřišť na světě, Trh čarodějnic (Mercado de las Brujas) či vyhlídka Mirador Killi Killi či nedaleké údolí Valle de la Luna. Velkým lákadlem města je rovněž Cholita Wrestling, La Paz je jediné místo na světě, kde můžete tento jedinečný zápas ve stylu Lucha Libre vidět. Ženy jsou oblečené v tradičním „kroji“ a předvádějí místním i cestovatelům pořádnou show! Je to spojení akrobacie a síly.
Pokud byste hledali v Japonsku skutečně vyhlášené letovisko s přírodními horkými prameny, je to právě město Hakone v západní prefektuře Kanagawa. A protože je součástí okouzlujícího Národního parku Fuji-Hakone-Izu, lze očekávat i notnou dávku energie z všemi barvami hrající přírody a dokonalé výhledy na nejvyšší japonskou horu Fudži. Vynechat byste v této dechberoucí destinaci určitě neměli Hakone Kowakien Yunessun, což je zábavní centrum s horkými prameny a poněkud neotřelým přístupem k designu koupelí – vykoupat se zde můžete ve „vinném“, „kávovém“ nebo třeba „čajovém“ bazénu. Fascinující je ale i první japonské Muzeum pod širým nebem (Hakone Open-Air Museum), které zaštiťuje více než stovku soch japonských i mezinárodních umělců. Nedaleko města Hakone pak stojí za prohlídku i vulkanické údolí Owakidani, kde můžete ochutnat ikonické černé vejce – dle pověry prodlužuje život.
Ostrovy Ko Phi Phi leží v Andamanském moři a jsou součástí překrásného Národního parku Hat Noppharat Thara-Mu Ko Phi Phi. Sestávají ze dvou velkých ostrovů zvaných Koh Phi Phi Don a Koh Phi Phi Le plus čtyř menších ostrůvků (Koh Pida Nai, Koh Mai Phai, Koh Pida Nok, Koh Yung). Na těchto kouzelných místech světa spatříte nejen vysoké kopce, úžasné pláže a smaragdově zelené moře, ale i korálové útesy a barevný podmořský život. Proto sem také každoročně proudí cestovatelé z celého světa toužící po dokonalém tropickém ráji s mnoha možnostmi vyžití. Můžete zde šnorchlovat, potápět se, opalovat se na pláži, anebo si užívat do sytosti bujarý noční život.
Zatím nepříliš známý park, který leží na východ od jezera a stejnojmenného parku Manyara, známého pro své hejna plameňáků a lvi lezoucí na stromy. Park Tarangire má však jednu důležitou vlastnost. Nachází se zde poslední, pro zvířata pitná voda v okolí. Když vrcholí období sucha, stahují se sem stáda ze širokého okolí. Ze severozápadu přicházejí až ze 150 km vzdáleného Serengeti a z východu zase z Masajské stepi, jak se jmenuje zatím nechráněné území, kde žije velké množství divoké zvěře spolu s Tanzanskými pastýři a zemědělci. Přes park Tarangire protéká řeka, která drží poslední vodu v širokém okolí. Z tohoto důvodu je v říjnu velmi populární a vyhledávaný. Kromě nosorožců nabízí tento park všechna zvířata, která na savaně a v buši žijí. Další jeho jedinečností je země samotná. Savana a buš, ze které vyrůstají majestátní a tajemné baobaby, dotvářejí už tak úžasnou scenérii. Nejlépe uděláte, když si ráno počkáte u řeky, kde se odehrává život. Sem se přichází každý zvířecí obyvatel napít, popřípadě vyzkoušet štěstí při lovu. Je třeba se dívat i do vysoké trávy vedle cesty, protože můžete spatřit i menší tvory, jako jsou například mangusty nebo jedny z nejmenších antilop světa, 35 cm vysoké Dik-Diky. Pokud jste v Tanzanii právě koncem období sucha, tento park nevynechejte.
Na východním pobřeží Srí Lanky se rozkládá velké město Trincomalee, kde můžete natrefit na jedny z nejskvělejších ostrovních pláží. Pokud tedy toužíte po plážové relaxaci, naprostém klidu, pozorování divoké zvěře a dokonalých přírodních scenérií, je toto místo pro vás jako stvořené. Za návštěvu stojí rozhodně nádherná plážová oblast Nilaveli s tyrkysovými vodami, kde si užijete klidné plavání, šnorchlování nebo potápění. Výjimečná je ovšem i nedotčená pláž Uppuveli s velmi uvolněnou atmosférou. Milovníci historie se pak přijdou na své třeba u staré portugalské pevnosti Frederick, z níž získají perfektní výhled na přístav Trincomalee i okolní přírodu. Mezi další oblíbené aktivity ve městě patří i pozorování velryb (obvykle od března do srpna) nebo návštěvy místních chrámů – známý je zde chrámový hinduistický komplex Koneswaram nebo chrám Pathirakali Amman.
Mešita Al Azhar je u nás na západě nazývaná i Vatikán islámské víry. Je to proto, že právě zde Fátimovci položili základy šíitského islámu a později křesťanobijec Saladin základy sunnitského islámu. Al-Azhar = zářící mešita je úžasným architektonickým dílem. Chci do ní vstoupit, ale je mi řečeno, že já jako běloch musím přijít později, nyní je čas modlitby. "Vždyť jsem byl v Mekce, pusťte mě," a přidám ještě pár islámských formulí a pojmů. Omluví se mi, dostanu "kobereček" (ve skutečnosti igelit) a hned mě pustí dovnitř. Mešita je překrásná, nádvoří je absolutně bílé a uklidňující. Mešita, která byla původně postavena jako modlitební síň s pěti uličkami a skromným centrálním nádvořím, byla od té doby několikrát rozšířena o další budovy, které obklopují původní strukturu. Madrasa - nejstarší nebo druhá nejstarší vysoká škola planety - je vedlejší budovou. Za mešitou se nachází nejstarší restaurace Káhiry a naproti je tržiště Chán al Chalílí a Huseinova mešita. Píše se, že mešitu založil fátimovský dobyvatel Abu Tamim Ma
Pláže na Krabi jsou přesně to, co každý turista očekává od nezapomenutelné tropické dovolené. Ostatně, provincie Krabi nabídne i ohromující výhledy na pobřeží, kterému dominují velké vápencové útesy, bílé písečné pláže, malé jeskyně v útesech a pobřežní ostrovy. Tato oblast je rozhodně nejatraktivnější. Zdaleka nejlepší pláží v lokalitě městečka Ao Nang je pak Railay Beach s tajuplnou atmosférou – připomíná tak trochu pobřeží z „Jurského parku“ a je přístupná pouze po moři.
Největším benefitem pláží na Krabi je to, že jsou v podstatě liduprázdné. Zaleťte si tedy do této oblasti v jižním Thajsku a prozkoumejte nejen pláž Ao Nang, ale také Klong Muang, Tubkaak a Railay. Jakmile do jedné z těchto lokalit vstoupíte, stanete se ní doslova závislí! Už nikdy nebudete chtít odejít. A nudit se v oblíbené turistické destinaci též nebudete. Krabi totiž nabízí nepřeberné množství atrakcí (například ostrovy Phi Phi Islands a Koh Lanta), které zajistí ty nejkrásnější vzpomínky. Dobrodružství čekejte jak na pevnině, tak i na tyrkysovém moři! Na své si ale přijdou i milovníci jídla, neboť na každém rohu mohou ochutnat typickou thajskou kuchyni – od nudlí, přes mořské plody a grilované ryby až k místním specialitám.
Libanonský Baalbek je nekorunovaným divem světa. Je zapsán v UNESCO, ale vůbec by se neztratil ani mezi nejdokonalejšími památkami celého světa. Je mementem toho, jaká monumentální a důležitá byla Římská říše zde na Středním Východě a společně s jordánským Jerashem a syrskou Palmyrou patří k trojici nejlépe zachovaných římských měst celého regionu. Jeho dějiny sahají do třetího tisíciletí p.n.l., ale svůj zlatý věk prožil během římské doby v 1. století. Fantastický chrám věnován Jupiterovi je symbolem města a jeho neskutečné 22 metrů vysoké sloupy držely precizně zhotovený architráv, ze kterého budete obdivovat jeho úlomky a můžete se jich i dotknout. Obrovský chrámový komplex a vyhlídka na Bakchův chrám, jeden z nejlépe zachovaných chrámů starověku. Nahlédnete dovnitř, udělejte si unikátní fotografie a podívejte si i největší rukou opracovaný kamenný blok světa. Baalbek skrývá množství překvapení. Pokud si všimnete žluto-zelené vlajky ve městě, ty patří libanonskému Hizballáhu, který se těší právě v Baalbeku velké popularitě. Koupíte si domů vlaječku nebo klíčenku?
Bazilika Santa María de Guadalupe je významný svatostánek katolické církve nacházející se na úpatí kopce Tepeyac ve čtvrti Gustavo A. Madero v Mexico City. Je to nejnavštěvovanější katolický chrám na světě, který předčí pouze bazilika svatého Petra ve Vatikánu. Každoročně místo navštíví až 20 milionů poutníků, s tím, že vrchol návštěvnosti zažívá bazilika v prosinci, zejména pak kolem 12. prosince. To je totiž den Panny Marie z Guadalupe a pro Mexiko to znamená velký svátek. Podívat se sem je pro většinu věřících, ale nejen jich, velkým duševním ale i společenským a kulturním zážitkem.
Fushimi Inari Taisha je hlavní svatyní boha Inari, který se nachází ve Fushimi Ward v Kjótu v Japonsku. Svatyně se nachází na úpatí hory nazývané Inari, která je 233 metrů nad hladinou moře a zahrnuje stezky do hory na mnoho menších svatyní. Svatyně jsou pospojované řadami torii, oranžovými dřevěnými branami. Vedou hustě za sebou tak, že tvoří tunely. Od úpatí až po svatyni na vrcholu jsou to asi 4 kilometry torii. Jednotlivé brány mají necelé dva metry šíře a na výšku tři metry. V první řadě je Inari bůh rýže, ale obchodníci a výrobci tradičně uctívali Inariho jako patrona obchodu. Každá torii ve Fushimi Inari Taisha byla věnována japonským obchodem.
Gruzínské Gori se v 20. století stalo synonymem pro jedno jediné jméno, a tím je Stalin. Právě zde se totiž Josip Vissarionovič v roce 1878 narodil a dodnes zde najdete jeho ulici, jeho monumentální muzeum i se sochou, a dokonce i jeho rodný dům. Jako by se vše v město točilo jen kolem jeho osoby a vy budete překvapeni jaký kult osobnosti si jeho muzeum zachovalo. Je to bizarní, ale svým způsobem i velmi zajímavé místo, které nahlédne do dějin Sovětského svazu v době stalinismu. Gori má i svou vlastní historii, která je neméně zajímavá, město založil v 11. století král David IV. Později se zde zastavili Peršané, Osmané, stálo na křižovatce obchodních cest. V roce 1920 ho téměř celé zničilo zemětřesení a muselo ožít znovu. Proto zde kromě pevnosti není mnoho památek, ale i ty, které tu jsou zastíní postava Stalina. Nedaleko od Gori leží i vzácné historické město Uplitsikhe se svými ruinami.
Jaffna je hlavním městem stejnojmenného poloostrova a leží v nejsevernějším okrese Srí Lanky. Zajímavostí je, že až do roku 2010 byla v podstatě zahraničním návštěvníkům zapovězená (region byl totiž dlouhou dobu pod kontrolou povstalecké organizace nazývané „Tamilští tygři“). Dnes se sice turisté do Jaffny dostanou, avšak mohou mít pocit, že je město stále tak trochu od Srí Lanky oddělené. Vyžití však oblast nabízí více než dost, a tak se můžete vydat například po stopách historie do pevnosti Jaffna, jež připomíná dobu občanské války na Srí Lance, k pevnosti Hammenhiel (byla využívána jako vězení nebo zbrojnice) nebo k pevnosti Jambukola /přístavu Dambakola Patuna, kam byl v roce 249 př. n. l. přivezen a zasazen stromu Bodhi – pod ním byl osvícen Buddha. Opomenout byste ve svém putování ale neměli ani prohlídku hinduistického chrámu Nallur Kandaswamy Kovil, která se pro vás stane nezapomenutelnou. Příjemnou relaxaci vám pak umožní hned několik pláží v blízkém okolí Jaffny, za návštěvu stojí například pláž Karainagar, pláž Akkarai nebo pláž Charty.
Kašan ležící na zlaté cestě z Teheránu do Esfahánu je místem, které by bylo škoda vynechat. Ukrývá v sobě dědictví okázalých, obchodnických domů a ukáže nám to jací bohatí byli nejdůležitější obchodníci Kašanu. Domy měly desítky místností, větrné věže, zdobené stěny, barevná sklíčka. Budete si připadat jako v palácích. O Kašanu se říká, že právě odsud by mohly pocházet Tři králové, nebo tedy tři zoroastriánští mágové, tedy kněží, kteří přišli do Betlému. Ve městě nevynecháme ani ukázkovou perskou zahradu Fin, zapsanou v UNESCO, abychom pochopili, co je to perská zahrada a mohli se jí dokonale nadechnout.
Myrdal je obecně považován za malou vesnici, avšak ve skutečnosti se jedná o odlehlé vlakové nádraží, které je jakousi křižovatkou mezi Flåmskou a Bergenskou železnicí. Konkrétně se Myrdal nachází v západním Norsku v překrásné oblasti zvané Sogn og Fjord a nabízí jedinečné výhledy do okolní přírody zahrnující hory a fjordy. Mezi hlavní tamější atrakce lze zcela jistě zařadit již zmíněnou železnici Flåmsbana spojující Myrdal a Flåm – ta vede úchvatnou krajinou, v níž můžete spatřit třeba i vodopád Kjosfossen. Dobrodruzi pak naplní svá očekávání na nejdelším lanovém skluzu (Flåm Zipline) s délkou něco málo přes 1,3 km, jenž poskytuje také skvělé výhledy do údolí Flåm. V okolí Myrdalu se dále můžete vydat na procházky či cyklovýlety, přičemž mezi turisty je zdaleka nejoblíbenější stezka Rallarvegen.
Olduvaiské údolí neboli údolí Oldupai, je známé jako jedno z významných antropologických nalezišť. Název pochází z masajského jména, což v překladu znamená místo divokého sisalu (rostlina - Sanseviera). Nachází se na území přírodní rezervace Ngorongoro, téměř u hranice s národním parkem Serengeti. Údolí není nijak zajímavé, pohled na něj vylepšuje skála jménem Castle (hrad). Místo je významné spíše jako naleziště. Německý lékař a archeolog Wilhelm Kattwinkel zde v roce 1911 objevil větší množství zajímavých nálezů patřících vyhynulému koni. Hans Reck, inspirovaný těmito nálezy, se vydal na vlastní průzkum v roce 1913. Našel zde kromě zvířecích pozůstatků i ostatky hominidů. Ty byly později vyhodnoceny jako 17 000 let staré. Na základě tohoto byly plánované čtyři výpravy, které však překazila první světová válka. V roce 1931 se sem vydal Louis Leaky spolu s Reckem a dalšími odborníky. Předpokládali, že by toto místo mohlo být bohaté na nálezy. Našli množství pracovních nástrojů a kosterních zbytků. Leakyho manželka Mary se také zúčastnila řady výprav do této oblasti, první v roce 1935. V roce 1959 tu našla unikátní kostru a lebku. Patřily druhu, který zařadili do rodu Zinjanthropus a dostal druhové jméno Boisei. Později ho správně přeřadili a dostal jméno Paranthropus boisei. Nesprávně se mu také říká Australopithecus boisei. Dostal přezdívku Nutcracker man (člověk louskající ořechy), což odráželo jeho silné čelisti, kterými drtil skořápky ořechů rostoucích v okolí. Postupem času zde našli téměř všechny vyhynulé hominidy, kteří v oblasti pravděpodobně žili, včetně Homo habillis, Homo erectus, Homo ergaster a podobně. Na místě nálezů stojí nově otevřené muzeum, kde si můžete několik originálních exponátů prohlédnout. Množství z původních nálezů se dostalo do světových muzeí a tu zbyly jen kopie, získáte tady však představu, jaké druhy hominidů či zvířat zde žili. Většina návštěvníků nemá na toto místo čas, spěchají z Ngorongoro do Serengeti nebo opačně, my v CK SEN však víme, že tato zastávka má cosi do sebe a zaslouží si naši pozornost.
Qumrán a jeho slavné svitky od Mrtvého moře patří k nejunikátnějším nálezům, který jak už bývá dobrým zvykem, přišel náhodně. Přečtěte si jak a kdo je objevil a zjistíte i to, že mnoho nechybělo a už mezi námi nemusely být. Kdysi v Qumránu žila zajímavá sekta Esenců, aby se ukryla před civilizací a aby zde mohli žít v čistotě splňující nařízení Tóry. Zde očekávali příchod mesiáše a čekání si krátili přepisováním svatých textů a společnými aktivitami. Stále jste na dosah Mrtvému moři.
Poloostrov a současně také mys Stokksnes se rozkládá na konci islandského jižního pobřeží a svým návštěvníkům nabízí téměř mimozemskou krajinu, která je svou panenskou krásou naprosto jedinečná. Na své si zde tedy přijdou všichni milovníci přírody, klidu, a především pak fotografování. Nejoblíbenější atrakcí v oblasti mysu Stokksnes je žulová hora Vestrahorn s výškou asi 454 metrů, která se na vašich foto snímcích bude náramně vyjímat. Za obdiv a nějakou tu fotografii však stojí i pláž Stokksnes s černým pískem, jejíž součástí je laguna – v té se zrcadlí v celé své kráse právě impozantní hora Vestrahorn. Nedaleko této pláže lze rovněž vyzkoušet zajímavé dobové fotografování v opuštěné vikingské kolonii.
Asi 120 kilometrů severozápadně od hlavního města Chile, Santiaga, v centrální části země najdete Valparaiso, jeden z nejdůležitějších přístavů jižního Tichého oceánu, rodiště Augusta Pinocheta. Ačkoliv hlavním městem země je Santiago de Chile, Národní kongres sídlí zde. Ve městě se nachází například nejstarší burza v Latinské Americe, první sbor dobrovolných hasičů na celém kontinentě, nebo první chilská veřejná knihovna. Valparaíso je chráněno jako Světové dědictví UNESCO a je považováno za jednu z nejzajímavějších městských oblastí v Latinské Americe.
Starověký architektonický zázrak v podobě Velké čínské zdi má sice poměrně nejasné historické základy, je však jisté, že si podmaňuje ročně několik milionů lidí a patří tak mezi jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí na světě. Co byste tedy měli o Velké čínské zdi ještě vědět?
Přístavní a přímořské letovisko Acapulco nacházející se na západním pobřeží Mexika u Tichého oceánu. Město je známo jako jedno z nejstarších a nejvýznamnějších plážových středisek. Své místo zde našly hollywoodské hvězdy, stejně tak jako milionáři z celého světa (Elizabeth Taylorová, Frank Sinatra, Eddie Fisher a Brigitte Bardky). Je známé svým nočním životem a přitahuje mnoho rekreantů. Je rozděleno na dvě části – severní „tradiční“ oblast a jižní, s luxusními výškovými hotely. Acapulco má pověst nočního města, kde je možné večeřet o půlnoci a tančit až do rána a pak na pláži ve dne relaxovat. Noční život je hlavní turistickou atrakcí města. Na plážích v okolí zálivu se nabízí celá řada služeb, od půjčení lodí, jízdy na koni, až po potápění a další vodní sporty. Můžete vidět podvodní sochu Panny Marie Guadalupské, která zde byla vytvořena v roce 1958 jako připomínka potápěčů, kteří zde zahynuli.
Bejrút jedním slovem? Fénix. Přesně jako bájný pták i Bejrút několikrát vstal z popela, aby se opět nadechl a těšil se ze života. Dnes je libanonské hlavní město krásným příkladem toho, jak život vždy zvítězí nad válkou a patří tak k nejmodernějším arabským metropolím. Dáte si vychlazené libanonské pivko s vodní dýmkou v některém z klubů? Stále jsme v islámském světě, ale tento je jiný než konzervativní Arabský poloostrov. Dvoumilionový Bejrút leží na břehu Středozemního moře, z něhož se zvedají Holubičí skály a který křižuje nákupní ulice Hamra plná obchodů, butiků či podniků. Náměstí Martyr s rozstřílenou sochou je mementem toho, že zde v 80. letech zuřila tvrdá válka. Kdysi tudy procházela Zelená linie mezi islámskou a křesťanskou částí města, dnes je tu pořádná výstavba. Nahlédněte do obrovské, moderní mešity Al-Omar a prohlédněte si také maronitskou katedrálu či kostel sv. Jiřího jen pár metrů od ní. Bejrút je jako mozaika, skládačka náboženství, etnik a života.
Fudži je nejvyšší hora Japonska. Rozkládá se v regionu Čúbu na hranici mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši na západ od Tokia, z kterého je za jasného počasí viditelná. Hora stojí osamoceně uprostřed nížin při tichomořském pobřeží ostrova Honšú. Sopka vznikala opakovaným vyvrhováním lávy a popela a jedná se tedy o stratovulkán. V současnosti je Fudži považována za aktivní sopku s malou pravděpodobností erupce. Prvním dochovaným záznamem o erupci je z roku 800 př. n. l. Od té doby jich proběhlo několik. Posledním zaznamenaným výbuchem byla tzv. erupce Hóei v roce 1707. Po většinu roku je její elegantní kuželovitý vrchol pokrytý sněhem. Obvod hory na úpatí je 125 km. Kolem hory Fudži leží pět jezer: Kawaguči, Jamanaka, Sai, Motosu a Šódži. Jezera se nalézají uprostřed lesů a jsou propojená potůčky a vodopády.
Když se řekne Mývatn - Komáří jezero, v málokom to vyvolá nějaké romantické představy, spíše tak obavu z nadměrného poštípání. Ale věřte, že islandské jezero Mývatn, jak jeho překlad v islandštině zní, vám přivodí jen ty nejhezčí dojmy a pocity (v letních měsících možná tedy i těch pár štípanců, ale...). Je to překrásná oblast, kde se můžete kochat nejen touto rozlehlou vodní plochou a její bohatou faunou, ale najdeme zde také vodopády, sopky a vyhlášené lázně. A nechybí zde ani muzea! Ale milovníci umění, netěšte se a žádné kousky starých mistrů nečekejte! V centru dění je zde příroda!
Právě v okolí tohoto jezera končí největší migrace pakoňů na světě. Zde se rodí desetitisíce mladých zvířat, aby se opět v pozdním jaru - časném létě přesunuli na sever, do národního parku Masai Mara v Keni. Ndutu je místo, kde žije na pláních největší počet gepardů v této oblasti, velký počet hyen, lvů, v okolí jezera v porostu mají útočiště leopardi. A samozřejmě žirafy, gazely, antilopy. A co je nejlepší, dá se tu jezdit mimo cesty - 100% offroad safari a dá se přiblížit ke zvířatům do jejich těsné blízkosti. Samozřejmě tak, aby se neohrozili, nevyrušili. Právě z tohoto místa vznikají ty nejunikátnější záběry i amatérských fotografů, blíže se k zvířatům už jít nedá. Naposledy jsme tu viděli 2x úspěšný lov geparda. Otevřená střecha terénního auta, oči na stopkách, čeká vás něco unikátního!
Káhira (Al Qāhirah, což v překladu znamená „Město vítězství“) se rozkládá v severovýchodní části Egypta, na obou březích řeky Nil, která rozděluje město na dvě části. Na východním břehu Nilu se rozkládá nejstarší část města se starověkými mešitami, západní část metropole zaujímají zemědělské oblasti a na březích Nilu vyrostly budovy vyznačující se moderní architekturou, z nichž řada slouží jako vládní budovy. Vzhledem ke své pozici na kulturním rozhraní Afriky, Asie a Evropy a důležitosti, kterou hrála v dějinách, získala Káhira přezdívku Matka světa.
Káhiru po dobytí Egypta založila v 10. století fátimovská dynastie, která byla u moci sice jen 200 let, ale ve městě se dochovalo mnoho budov postavených za jejich vlády. Již během římské a byzantské nadvlády zde však stála pevnost s názvem Babylon, kolem které se postupně rozrůstalo křesťanské město, dnešní koptská čtvrt.
V 7. století se do Egypta dostává islám, který navždy změnil ráz celé země. Další dynastie udělaly z Káhiry velmi bohaté hlavní město a mocenské centrum vládců Egypta. Skutečným centrem celého islámského světa se však Káhira stala až za vlády Mamlúků.
Následovalo dobytí města osmanskými Turky, pod jejichž nadvládou ztratila Káhira svůj politický význam. V roce 1798 se do Káhiry dostal Napoleon se svými vojsky a díky jeho invazi se podařilo Muhammadu Alímu vymanit Egypt z přímého osmanského vlivu. Alího vnuk v době své vlády, tedy v letech 1863–1869, pozval do Káhiry evropské architekty a nechal v sousedství islámského města vystavět moderní evropskou čtvrť. Káhira se i dnes neustále rozrůstá do okolní vyprahlé pouště.
Mezi nejatraktivnější místa jistě patří Egyptské muzeum, které uchovává přes 120 tisíc nejrůznějších předmětů, z nichž většinu také vystavuje. Najdete zde exponáty všech velikostí, od drobných filigránových šperků až po obrovské žulové sochy králů. Jsou zde uchovány mumie slavných králů, poklad z Tutanchamónova hrobu a sochy egyptských králů v životní velikosti. Dále je zde uložena známá zlatá maska vážící přes 225 kg, sarkofágy, papyry s náboženskými texty, staroegyptské malby a mnoho dalšího.
Káhira toho ukrývá ale mnohem více, nabízí řadu dobře maskovaných pokladů, které turisté navštěvují jen zřídka, a přitom je jejich historická a kulturní hodnota nevyčíslitelná. Projděte se zapadlými uličkami a poznejte další ukryté poklady, které toto město nabízí.
Jakmile zamíříte do thajské provincie Krabi, uchvátí vás na první pohled vápencové útesy, idylické pláže nebo klidné mangrovové lesy. A právě ty nejkrásnější mangrovy skrývá oblast Ao Thalane, jež je právem nazývaná přírodním klenotem pro svou biologickou rozmanitost a unikátní živočišné druhy. Zde získáte jedinečnou příležitost prozkoumat divočinu Thajska v její syrové a nespoutané podobě. Nejlepší způsob, jak si krásy Ao Thalane vychutnat, je vyrazit po vodě na kajaku nebo kánoi. Při plavbě úzkými kanály budete obklopeni bujnou vegetací a klidnou atmosférou, kde jediným zvukem bude šplouchání pádla o hladinu. Kolem sebe pak získáte příležitost pozorovat zvídavé opice, ale také říční vydry, ledňáčky, volavky, varany a další zajímavá zvířata. TIP: Zažijte v oblasti Ao Thalane fascinující západ slunce, při němž získává okolní krajina magické odstíny.
Masada, zapsaná v UNESCO, patří mezi nejvýraznější izraelské symboly a dodnes se heroizuje její příběh, který měl ukázat odpor židovského obyvatelstva vůči římským dobyvatelům. Kořeny této fantastické pevnosti zvedající se nad pustou Negevskou pouští sahají k panovníkovi Herodovi. Na své skále už stojí pevnost více, než 2000 let. Herodes se sem plánoval ukrýt v případě římského útoku, a tak si nechal na opuštěné skále postavit paláce s lázněmi, místnosti vyzdobil freskami, podlahy mozaikami, a dokonce sem nahoru uměli přinést i vodu. Nejznámější příběh Masady se začal psát krátce po židovském povstání a zničení druhého chrámu, kdy se židovští povstalci ukryli sem na opuštěný kopec. Římané pevnost obklíčili a celá X. legie v čele s Flavio Silvou postupně vymýšlela, jak je odtud vyhnat. Kvůli terénu se Římanům velmi nedařilo ohrozit povstalce, a tak postavili obrovský val, kterým měli vstoupit do pevnosti. Když už bylo vše hotové, Židé si zvolili dobrovolnou smrt, aby nepadli do otroctví. Zapsali se tak do dějin. Kdysi na tomto místě izraelští vojáci skládali svůj slib.
Malý ostrov Nainativu patří do souostroví poloostrova Jaffna a je považován za jedno z nejposvátnějších buddhistických míst na Srí Lance. Pro mnoho muslimů a hinduistů je ostrov poutním místem, ve kterém vyhledávají nejčastěji chrám Nagadeepa Purana Viharaya (oblast, kterou navštívil Buddha) a chrám Nagapooshani Amman Kovil – zde se odehrává v červnu nebo červenci největší patnáctidenní hinduistický festival na Srí Lance. Právě tato dvě důležitá místa při své návštěvě ostrova určitě nevynechte. Samotná cesta na ostrov je však také velkým zážitkem: nejprve pojedete autobusem z Jaffny k přístavišti Kurikkaduwan a posléze trajektem na ostrov Nainativu – vy sami se můžete rozhodnout, zda vystoupíte buď u posvátného chrámu Nagadeepa Purana Viharaya nebo u chrámu Nagapooshani Amman Kovil (mezi těmito body pak můžete cestovat tuk-tukem nebo pěšky, abyste viděli oba). Po prohlídce posvátných památek pak máte příležitost si pohovořit s místními poutníky a ochutnat speciality u pouličních stánkařů.
Hlavní město Číny je národním politickým, vzdělávacím i kulturním centrem a také nejčastější vstupní branou do země – Mezinárodní letiště Beijing Capital je druhým nejrušnějším letištěm na světě. Peking se však pyšní i přívlastkem „jedno z nestarších měst na světě“! Člověka pekingského (Homo erectus) bylo možné v této oblasti zpozorovat již před 770 až 230 tisíci lety. Dnes je toto čínské velkoměsto v pořadí druhé, co do velikosti (hned po Šanghaji) a návštěvníkům nabídne nespočet fascinujících památek, které jsou dokonce zapsané v UNESCO – např. Velká čínská zeď, Zakázané město, Letní palác, Chrám nebes, hrobky Ming, Naleziště člověka pekingského v Zhoukoudian nebo Grand Canal. V čínské metropoli si najde každý to, co je mu blízké – Peking je zkrátka celosvětově jednou z nejvýznamnějších turistických destinací a mistrem v propojení moderny a tradice, ať už hovoříme o architektuře anebo třeba o gastronomii.
Honosný operní dům Teatro Colón z roku 1908 vás zvenčí ohromí na první pohled. A co teprve, když zavítáte dovnitř a necháte se unášet dechberoucími operními představeními obklopeni neméně oslnivou architekturou v podobě mramorových schodišť v italském stylu, francouzských vitráží nebo benátských mozaik. Již dříve divadlo hostilo představení umělců světové úrovně, jako například Luciana Pavarottiho, Igora Stravinského nebo Richarda Strausse. Avšak i dnes sem (od dubna do prosince) můžete na operu zavítat, anebo se jen tak projít s průvodcem a obdivovat zajímavou historii a architekturu – každý den od 10:00 do 16:45 (prohlídka v angličtině je zahájena ve skupinách o max. 34 osob v 11, 12 a 15 hodin a trvá asi 50 minut). Otevřeno je v divadle od pondělí do soboty v čase 9:00 až 20:00 a v neděle a svátky pak od 9:00 do 17:00.
Hlavní město a největší město celého Íránu má krásnou polohu pod pahorky pohoří Elborz. Trápí se přelidněnosti, vražednou dopravou, těžkým smogem, přesto v něm můžete najít krásu a záblesky slavných dějin. Od doby, kdy je Teherán hlavním městem, staly se v něm všechny události, které formovaly dnešní Irán od pádu dynastie Pahlaví přes smršť v podání Islámské revoluce v 1979. Teherán má nejlepší muzea země, a tak si i my prohlídneme Muzeum historie v centru města, a nevynecháme ani návštěvu Šáhova paláce na okraji severního Teheránu. Cítíte ten rozdíl? Sever versus jih? Žádné jiné město v Íránu není tak rozděleno jako právě Teherán. Zastavíme se i na slavném teheránském bazaru, abychom mohli nasávat atmosféru celého místa.
Akureyri je hned po Reykjavíku druhé největší město Islandu a leží na severovýchodě ostrova. V nabídce má pro všechny turistické nadšence mnoho zajímavých atrakcí, které zahrnují četná muzea, skvělé turistické stezky, krásnou botanickou zahradu a hned několik uklidňujících zelených prostranství. Obdivovat zde můžete během léta například jedinečné domy porostlé trávníkem (Laufas Turf Houses), které patří Národnímu muzeu Islandu, les Kjarnaskogur, kde lze absolvovat jízdu na kole, piknik či procházku, barevnou botanickou zahradu známou také jako Lystigarðurinn nebo velkolepý kostel Akureyri. Zimní měsíce jsou pak stvořené k návštěvě tamějšího vánočního domu Jolahusid, k vykoupání se na koupališti či k lyžování v nedalekém horském středisku Hlíðarfjall.
Starodávné hraniční město s nejlepší polohou na Nilu. "Výrobna" obelisků a unikátní 41 m obelisk by byl největší na světě. Jedinečný "odlehlý" svět horního Egypta. Zde v největším teple a suchu zažijete tu nejšťavnatější atmosféru. Jiní lidé, jiné vůně, jiné barvy – svět Sajjidů. Večerní trhy s nejlepšími kořením, dotyk s Núbijskou přítomností. Koupíte si galabeyu? Kolik zaplatíte za zboží, komu dáte bakšiš? I Nil je zde modřejší. Cesta kolem ostrova Elefantina na západní břeh s hrobkami tehdejší šlechty. Ke klášteru Sv. Simeona se vydáme přes poušť. Vzduch bude sušší než suchý.
Cancun leží na severo-východním pobřeží poloostrova Yucatán v mexickém státě Quintana Roo. Jedná se o světově proslulou turistickou destinaci. Cancun je také vstupní branou do Riviera Maya a na Yucatán, kde je mnoho archeologických nalezišť, jako je Chichen Itza, Tulum a Coba. Přímo ve městě můžete navštívit ruiny z doby mayské civilizace. Je to prostě tropický ráj a je jednou z předních světových turistických destinací. To není žádným překvapením, když si uvědomíte, kolik toho Cancun nabízí. Pokud hledáte místo se skvělým počasím, bohatým nočním životem, spooustou možností skvělého ubytování, je to místo, kde chcete být. Cancún má vše, co hledáte. Je zde druhý největší bariérový útes na světě, je ideálním místem pro potápění a šnorchlování. Cancún je krásné místo, které stojí za návštěvu.
Hřbitov La Recoleta je jednou z hlavních atrakcí v Buenos Aires. Až jej navštívíte, záhy pochopíte, proč vlastně. Je totiž nejen místem posledního odpočinku mnoha významných politických osobností a elit v argentinské historii, ale i architektonickým skvostem. Na náhrobních kamenech umístěných mezi četnými mramorovými anděly a jinými sochami najdete slavná jména, které ve společnosti rezonují dodnes. Jsou jimi například Eva María Duarte de Perón neboli „Evita“, Rufina Cambacérès nebo David Spinetto. Samotná procházka hřbitovem zahrnuje prohlídku sedmdesáti hrobek i mauzoleí a je rozdělena do sekcí po deseti hrobkách – na oficiálních webových stránkách hřbitova najdete průvodce v elektronické podobě. Prohlídky s osobním průvodcem v angličtině jsou konané vždy v úterý a čtvrtek ráno, s výjimkou nepřízně počasí. Volným tempem projdete místo zhruba za dvě hodiny. Otevřeno má hřbitov La Recoleta 365 dní v roce od 9:00 do 17:00.
Zajímavost z historie: Hřbitov La Recoleta se stal prvním veřejným hřbitovem v Buenos Aires roku 1822. Jeho název je odvozen od mnichů, kteří si říkali Recollect – právě jim do té doby pozemek patřil.
Nachází se mezi Jeruzalémem a Jerichem. Judská poušť je menší než poušť Negev, přesto obsahuje množství skrytých pokladů. Od starobylých klášterů zabudovaných do členitých útesů, jako jsou St. George a Mar Saba (které jsou pozoruhodně stále obydlené 20 řeckými pravoslavnými mnichy), až po ohromující přírodní rezervaci Wadi Qelt, která obsahuje i nejstarší synagogu na světě.
Nairobi je hlavním a největším městem Keni, které se nachází na jihozápadě země. V posledních letech se město proměnilo v rušnou metropoli s četnými mrakodrapy a moderními budovami. Prakticky hned za branami města se rozprostírá stejnojmenný národní park o rozloze 117 km2. Metropoli odděluje od parku pouze elektrické oplocení, a tak zde lze pozorovat místní zvěř s mrakodrapy v pozadí. Park se může chlubit poměrně rozsáhlou a pestrou populací volně žijících živočichů. Je domovem více než 400 druhů ptáků, lvů, žiraf či nosorožců.
Na západním pobřeží Srí Lanky a poblíž Mezinárodního letiště Bandaranaike se rozkládá překrásné přímořské město Negombo, které vás osloví svou rušnou atmosférou, milým obyvatelstvem i koloniální historií. Díky fascinujícím památkám, které jsou dědictvím portugalské a holandské říše, se tomuto městu často přezdívá „Malý Řím“. Vidět zde můžete například holandskou pevnost Negombo ze 17. století, chrám Angurukaramulla, Kostel Panny Marie nebo Kostel svatého Štěpána. A protože je město vyhledávanou plážovou destinací, nemůžete opomenout ani návštěvu pláží Negombo, Browns či Morawala. Nezapomenutelné zážitky vám pak poskytne i pohled na rybí trh Negombo, kde to od žije 24 hodin denně, absolvování kurzu vaření, při kterém se naučíte připravovat ty největší srílanské lahůdky nebo plavba na lodi po překrásné laguně Negombo.
Malajský ostrov Penang patří mezi nejpřitažlivější místa celé země, a tak zde nemůžeme chybět. Je to místo, kde se snoubí krása kolonialismu s náboženskou harmonií a kde můžete objevit i kus zajímavé historie. Penang společně s Melakou patří mezi nejdůležitější koloniální města jihovýchodní Asie a v roce 1789 se zde vylodil Francis Light, aby proměnil Penang s jeho hlavním městem, které dostalo jméno Georgetown na britské území. Etapa britské kolonizace poloostrova se tak mohla začít. Penang zní v překladu "Ostrov betelového ořechu" se kterým se tu kdysi výrazně obchodovalo. Georgetown je místo připomínající mozaiku, protože tu vedle sebe harmonicky žijí Indové, Tamilci, Číňané, Malajci i jiné, menší národy a projdete se ulicí harmonie, kde na pár desítkách metrech natrefíte na křesťanský kostel, čínský chrám, hinduistickou svatyni i muslimskou mešitu. Kde jinde na světě toto zažijete? Stopy koloniální architektury patří mezi nejkrásnější v zemi. Čínské klanové domy, indický čaj s mlékem, noční rikši ve starém městě i dokonalý streetfood, který město proslavil daleko za jeho hranice.
Malé městečko Tús je dnes místem, kam přicházejí poutníci za hrobkou "perského Shakespearea" jménem Ferdúsi, který žil a tvořil v 11. století. Kdysi bylo významným místem na mapě a znal ho dokonce i Alexandr Veliký. Ze starobylého místa zde zůstalo pár hliněných základů, ale Ferdúsiho hrobka je magnetem, která vše zastíní. Zde pochopíte lásku Íránců k perské poezii, která pro ně není mrtvá, právě naopak. Ferdúsiho dílo Sahni (Kniha králů) vešlo do historie a také díky němu se perština zachovala do dnešních dnů v dobách násilné arabizace. Sahni v sobě spojuje legendy, mýty a příběhy předislámské Persie, jakož i historické pohledy na některé další důležité milníky.
V samém srdci Pekingu se nachází nejvýznamnější čínský komplex budov známý jako Zakázané město (Císařský palác nebo také Zǐjìnchéng). Jeho vznik se datuje do doby dynastie Jüan, která se na území vyskytovala v letech 1271 až 1368. Mnohé budovy, které zde uvidíte, však byly dostavěny až v letech 1406 až 1420 – právě od těchto let sloužil komplex zejména císařům z dynastií Čching a Ming. Vstup do oblasti byl tehdy prakticky zapovězen všem „obyčejným“ lidem. Výjimku měli jen členové císařské rodiny anebo třeba kurtizány. Až sem zavítáte, budete naprosto ohromeni rozlohou Zakázaného města, která činí až 720 tisíc metrů čtverečních! Komplex je pak obehnán desetimetrovou zdí se strážními věžemi a příkopem – tento způsob ochrany míval v dřívějších dobách svůj účel. Na prohlídku si vyhraďte určitě několik hodin a neopomeňte navštívit například pět mramorových mostů zvaných Jinshui Qiao (Golden River Bridges), císařský hodovní sál nebo Palácové muzeum s artefakty dávných čínských dynastií.
7 kilometrů dlouhá soustava vápencových kaskád. Řeka na svém horním toku teče vápencovými horami a kalcium se ve vodě rozpouští a dává jí tak neobyčejnou krásně modrou, azurovou barvu. Obdiv nádherné mexické přírody končíme koupáním v této osvěžující vodě.
Ve středu severního pobřeží Egypta se na břehu Středozemního moře rozkládá Alexandria. Druhé největší město země a důležité ekonomické centrum má přes 5 milionů obyvatel. Alexandria byla založena makedonským králem Alexandrem Velikým roku 332 před naším letopočtem na místě malého starověkého městečka Rhacotis a stala se důležitým centrem helénistické civilizace. Po bezmála tisíc let zůstala hlavním městem ptolemaiovského, římského a byzantského Egypta, a to až do roku 641, kdy Egypt dobyli muslimové. Alexandria byla ve své době hned po Římu nejmocnějším městem Středomoří, od konce 18. století potom jedním z nejdůležitějších obchodních center světa.
Dnes je vyhledávanou turistickou destinací, ne nadarmo známou jako Perla Středomoří. Alexandria oplývá řecko-římskými památkami, přívětivými kavárnami a restauracemi i hezkými písčitými plážemi. V helénistické době bylo město domovem Alexandrijského majáku (Pharos), jednoho ze sedmi divů starověkého světa, a Velké knihovny, největší v antickém světě.
Ze starověku se toho v Alexandrii do dnešních dní mnoho nedochovalo: jednou z mála památek na tuto dobu je 30 metrů vysoký „Pompejský sloup“, který býval součástí chrámové kolonády a který dodnes stojí na místě Serapeum, alexandrijské akropole z 2. století.
Oblíbenou zastávkou návštěvníků je také římský amfiteátr, z nějž do dnešních dní přežilo hlediště s několika stovkami sedadel, a známé Alexandrijské katakomby Kom El Shoqafa, mnoha-úrovňový labyrint chodech a komor se sarkofágy, sochami i prostornou banketní místností v římském stylu. Velká knihovna se dočkala svého znovuzrození v podobě supermoderní Bibliotheca Alexandrina, otevřené v roce 2002, a ujít by si ji neměli nechat nejen milovníci literatury.
Nedaleko od centra města se v zrekonstruovaném italském paláci paši Al-Saada Basili, jednoho z nejbohatších obchodníků města, nachází Alexandrijské národní muzeum, otevřené na konci roku 2003. K vidění je tady široká sbírka 1 800 artefaktů, vyprávějících příběh Alexandrie a Egypta. Kdo dává přednost šperkům, měl by zavítat do Královského muzea šperků v bývalém paláci princezny Fatmy Al-Zahra. Další zajímavé muzeum – tentokrát s námořní tematikou – dnes hostí také citadela Qaitbay z 15. století.
Dominantou buenosaireského náměstí Plaza de Mayo je Casa Rosada neboli Růžový dům, jenž přestavuje sídlo argentinské národní vlády a prezidentské kanceláře. Postaven byl na místě původní koloniální pevnosti Buenos Aires, která byla založena Španěly v roce 1580. Tu řadu let využívali španělští koloniální místokrálové. Po dosažení nezávislosti však byla pevnost přestavěna na celnici britským architektem Edwardem Taylorem a roku 1862 vybrána jako sídlo vlády. Architektonickou štafetu posléze převzal Domingo Faustino Sarmiento, jenž budovu rozšířil a údajně ji nechal natřít na růžovo – tato barva měla rozmělnit politické napětí (smíchala se červená představující stranu federálů a bílá představující unitáře). Má se ale i za to, že fasáda byla natřena kvůli vlhkosti kravskou krví – a tak vznikla růžová. Zde se můžeme jen domnívat, kde byla pravda. Prohlídky v prezidentském paláci Casa Rosada trvají asi hodinu a je nutná online rezervace předem (aspoň dva týdny). Prostory jsou veřejnosti zpřístupněny v sobotu, neděli i svátky od 10:00 do 18:00 s průvodcem (počet míst je omezen) – v angličtině od 12:30.
Genezaretské jezero známe i jako jezero Kinneret nebo Galilejské moře, které je plné životodárné sladké vody na dosah Golan. Nedaleko odsud se odehrála důležitá bitva u Hattíne v křížové historii a oblast Genezaretského jezera se může klidně přezdívat i "země zázraků", protože se zde odehrávaly biblické dějiny propletené zázraky. Podívejte se jak vypadá slavná řeka Jordán na místě zvaném Yardenit kam se dnes chodí za křtem. Ať Vám neujdou ani biblická místa jako Tabgha, kde měl Kristus rozmnožit ryby a chleby a podívejte se také do Kafarnaum, kde žil a kázal v synagoze. Zde si můžete také namočit nohy do jezera s výhledem na okolní kopce.
Na severu Islandu u zálivu Skjálfandi leží menší městečko Húsavík, které je turisty vyhledávané zejména jako jedno z nejlepších míst v Evropě pro pozorování velryb – konkrétně tedy keporkaků. Zátoka Skjálfandi je však domovem i pro krásné delfíny bílé či sviňuchy a občas je v ní možné zahlédnout i kosatky a belugy. Dále přímo ve městě můžete navštívit například Muzeum velryb Húsavík, dřevěný kostel Húsavíkurkirkja z roku 1907 nebo Městské muzeum kultury a biologie (Safnahúsið á Húsavík), které má mezi exponáty dokonce vycpaného ledního medvěda či starověké lodě odkazující na mořeplavby po Islandu. Pokud se ale rádi oddáváte relaxaci, je možné v Húsavíku absolvovat koupele v geotermálních pramenech – GeoSea a přitom z dálky obdivovat místní žlutý maják.
Jednou z vyhledávaných atrakcí v Pekingu jsou též starobylé uličky zvané hutongy neboli „Hutongs“. Pokud tedy chcete nahlédnout do několik stovek let staré historie Číny, určitě do nich zavítejte. Tyto ulice byly postupně vybudované za dynastií Ming a Čching v letech 1368 až 1912 a zachovávají si část tradiční kultury a způsobu života z minulosti. V oblastech natrefíte na malé uličky o šířce jen 40 cm ale také na ty, jejichž šíře dosahuje více jak 10 m. Až budete procházet ikonickými hutongy, můžete si nejen skvěle nakoupit nebo se najíst v jedné z tamějších restaurací, ale poznat také staré obyvatele čínské metropole a jejich každodenní život. Staré město si zkrátka zamilujete už od první chvíle. A jaké hutongy stojí určitě za vidění?
Jeskyně Batu leží na periferii Kuala Lumpur a z centra města jsou vzdáleny jen cca 30 minut jízdy. V roce 1878 je objevila náhoda převlečená za lov, kdy se po výstřelu zdálo, že je slyšet ozvěnu a ta pocházela právě z jeskyní. Dnes patří jeskyně Batu k nejposvátnějším místům hinduistů na celém Malajském poloostrově. Najdete zde proto hinduistický chrám a obrovskou sochu boha Murugana, který je oblíbený zejména v tamilském prostředí. Nahoru do jeskyně vede 272 barevných, strmých schodů na konci, kterých se ocitnete v tajemné pohádce. Hinduisté přicházejí za rituály, nad hlavami vám skáčou opice a vy jste obklopeni přírodou. Nejvíce poutníků přitahuje jeskyně během svátku Thaipusam, kterým se tradičně slaví začátek roku. Tehdy sem kráčejí oddaní hinduisté z Kuala Lumpur nesouc kavadi, velké, kovové konstrukce uchyceny háky o své vlastní tělo.
Jedna z věcí, kterou si na Africkém safari zamilujete je ubytování. Tradiční africké lodge jsou opravdovým zážitkem. Jsou citlivě, s ohledem na přírodu, umístěny v krásném prostředí přírodních rezervací a parků. Existují různé kategorie: od příjemných kempů až po ty 5*. Během momentální situace jsou v parcích otevřené jen pár z nich. Lodge si dělí klienty tak, aby byly optimálně vytížené během tohoto, pro turismus, nelehkého období. Díky našim kontaktům jsme během posledních zájezdů měli možnost využívat TOP služby nádherné Sanctuary Olonana lodge. Tato lodge rozhodně patří k těm nejlepším, které můžete v Keni zažít. Úžasný design zde propojuje přírodu s modernou. Z velkých pokojů se otevírá výhled na řeku Mara, která tvoří přirozenou hráz, která odděluje lodge od nespoutané přírody rezervace. K dispozici je velká privátní terasa v srdci dokonalé přírody, ze které budete pozorovat život v okolí slavné řeky. Zážitek na celý život. Lodge je maximálně připravena na turismus i v těchto nelehkých časech. Při vstupu vám vždy změří teplotu, a na každém kroku je k dispozici dezinfekce. Personál nosí ochranné roušky a je pravidelně testován. Samotná lodge sestává z centrální části, kde najdete recepci, obchůdek se suvenýry a část s jídelnou, společenskou místností, barem, obrovskou terasou a kulatým ohništěm, ve kterém se každý večer rozhoří oheň. Minimalistický moderní design se krásně doplňuje s africkými doplňky, maskami, masajskými oštěpy a bohatou safari. Lodge v sobě zahrnuje čtrnáct luxusních suit, které jsou romanticky rozmístěny u řeky. Suity se skládají z privátní obývací části, prostorné terasy s odpočinkovým koutem a prosklené koupelny. Právě z ní si můžete vychutnávat koupel s výhledem na řeku, v níž se koupou hroši. Ranní vstávání vám zpříjemní východ slunce nad řekou a zážitek z pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí v okolí řeky Mara. Výjimkou nejsou žirafy, které se ráno přicházejí napít k řece, hroši vracející se z pastvin, množství ptactva a neposedné opice sbírající plody ze stromů. Zážitek z ubytování doplňuje skvělý šéfkuchař, který se postará o dokonalý gurmánský zážitek. Díky této kombinaci budete zrelaxovaní a s radostí vyrážet na nezapomenutelné safari v Maasai Mara.
Nejposvátnější místo celého milionového Íránu. Šíitská Mekka a unikátní pohled na to jakou roli hraje v zemi náboženství. Kdysi neznámé, malé a nevýznamné město získalo punc posvátnosti díky postavě 8. šíitského emama Rezu, jehož nechal otrávit začátek 9. století kalif Ma'amun. Je pohřben na tomto místě, a proto se město jmenuje Masada, město mučedníka. Za staletí na jeho hrobce vyrostl šílený, náboženský komplex se zlatými kupolemi, vysokými minarety a atmosférou připomínající náboženskou extázi. Nic podobného jste dosud v životě nezažili a zřejmě už ani nezažijete. Město je plné poutníků a ročně se jich zde zastaví více než 15 milionů! Budeme mezi nimi. Kromě náboženství je Masad i hlavním městem vzácného šafránu a zde se jím můžete přehrabovat i rukama. Nakoupíme tu nejkvalitnější šafrán na světě a místo si dokonale užijeme.
Zasadit a úspěšně pěstovat na Srí Lance můžete téměř cokoliv. Portugalci a Nizozemci přidali Srí Lanku na mapu obchodních cest s kořením. Setkáte se zde s kořením, které běžně používáte v kuchyni, ale málokdo ví, která část rostliny se používá jako příchuť do jídel, či v přírodní medicíně. Je to plod, kořen, květ či kůra? Přírodní produkty vyzkoušíme na vlastní kůži.
Malá vesnička ukrytá v horách na cestě mezi Kasan a Esfahan se považuje za perlu Íránu. Podle mnohých je nejkrásnější vesničkou Íránu a budete překvapeni, že se nachází v nadmořské výšce cca 2 200 mnm. Leží na konci světa, na konci cesty, a právě odlehlost v ní zachovala unikátnost. Ženy zde dodnes nosí bílý čádor posetý květinami a muži, široké, zoroastriánské kalhoty. Tradice se odsud vytrácejí jen velmi pomalu a vy je ještě zažijete. Procházka vesničkou až k svatyni s výhledem na okolí vás přesvědčí o tom, v jakém pohádkovém světě jste se ocitli.
Na severovýchodě Islandu v Národním parku Vatnajökull se nachází fascinující prohlubeň ve tvaru podkovy, která je známá jako kaňon Ásbyrgi. Tento zalesněný přírodní útvar je skutečně velkolepý, čemuž nasvědčují i jeho rozměry – na šířku měří 1,1 km a na délku pak asi 3,5 km. Jedinečný tvar podkovy způsobila v historii s největší pravděpodobností eroze země po povodních. Při návštěvě této dechberoucí přírodní oblasti se můžete pokochat skvostnými výhledy do okolí, ale i rozmanitou florou (rostou zde břízy, vrby i divoké květiny) a faunou, kterou zahrnují částečně nepolapitelné polární lišky, a především pak ptáci. Prostředí kaňonu je o to dramatičtější, jakmile uslyšíte pronikavé havraní volání.
Cholula je jedním z nejvíce navštěvovaných měst v mexickém státě Puebla. Jedním z důvodů je to, že leží coby kamenem dohodil od tamějšího hlavního města Puebla a druhým je ten, že nabízí mnoho okouzlujících památek. Velice vyhledávaná zde bývá například Velká pyramida v Archeologické zóně Cholula s délkou 400 metrů na každé straně a výškou 66 metrů. Na vrcholu této pyramidy je pak zcela nepřehlédnutelný katolický kostel Santuario de la Virgen de los Remedios (Svatyně Panny Marie Nápravné), jenž představuje důležité poutní místo v regionu. V rámci vstupenky do Archeologické zóny Cholula pak můžete navštívit i Museo de Sitio de Cholula (Muzeum archeologické zóny Cholula), kde se dozvíte více o historii města samotného i vývoji jeho obyvatelstva.
Nejznámějším a největším městem Malajsie je Kuala Lumpur, jehož jméno zní v překladu Bahenní soutok. Vzniklo v roce 1857 na soutoku dvou řek Gombak a Klang, protože právě zde se usadilo 87 čínských hledačů cínu. Nebyli sice velmi úspěšní, ale příběh Kuala Lumpur se začal psát a píše se dodnes, přestože už moderními a zlatými písmeny. V roce 1957 se na náměstí Merdeka rozhodlo o vyhlášení nezávislosti od Velké Británie. Dnes je Kuala Lumpur moderní, světovou metropolí, která překvapí svou atmosférou, čistotou, harmonií i svými mrakodrapy. Objevíte zde stopy koloniální architektury, krásné mešity Jamek či Negara, náměstí Merdeka ozdobené budovami Sultana Abdula Samada nebo královským klubem Selangor či nejstarším kostelem ve městě. Prohlédneme si panorama města z TV věže Menara a nakonec se ocitneme pod ikonickými dvojčaty Petronas Towers s výškou 452 metrů.
Santiago de Chile je, jak již název napovídá, hlavním městem, jihoamerické Chile. Santiago je nejen hlavní kulturním, ale také průmyslovým a finančním centrem Chile. Jde o moderní město, ale své si zde najdou i příznivci historických památek. Chcete si prohlédnout pamětihodnosti z koloniální doby? Minout byste určitě neměli Iglesia de San Fransisco. Jde o nejstarší tamější budovu. Její stavba započala roku 1586. Bez zajímavosti není ani katedrála Catedrala Metropolitana. Mnoho staveb z koloniálních dob však bylo zničeno zemětřesením. Z dalších pěkných staveb si ještě uveďme alespoň Palacio Cousiño. Na své si přijdou i příznivci muzeí (Museo de la Memoria y los Derechos Humanos, Museo de la Moda). V blízkosti hlavního města se nacházejí Andy. Pohled na ně si vychutnáte z Metropolitního parku (Cerro San Cristóbal). Na kopec, na kterém park je, se dostanete pěšky, případně lanovkou. Příjemným místem na odpočinek je rovněž Cerro Santa Lucia nacházející se v centru města nad hlavní třídou Av. O´Higgins. Po prohlídce místní historie je čas poznávání chilské kultury. Jedním z nejpozoruhodnějších kulturních a uměleckých center v zemi je Centro Gabriela Mistral, které je pojmenované po chilské básnířce a první latinskoamerické ženě, která získala Nobelovu cenu za literaturu. Zde můžete obdivovat několik stálých výstav nejrůznějších uměleckých děl a často se zde pořádají koncerty a další vystoupení.
Pokud vás bude zajímat historie Pekingu, určitě nemůžete opomenout prohlídku tzv. hutongů, což jsou staré ulice čínské metropole. Mezi nejslavnější patří právě Nanluoguxiang – ulice s více než 800letou historií (postavena byla za dynastie Jüan vládnoucí mezi lety 1271 až 1368). Kdysi právě zde žily královské rodiny ale i úředníci, neboť to bylo blízko k Zakázanému městu. Dnes můžete v ulici dlouhé asi 1 kilometr obdivovat unikátní architekturu a lépe poznat tradiční život starých Číňanů. V oblasti se také nachází četné restaurace, kavárny nebo obchůdky se suvenýry a řemeslnými výrobky. Toto místo je rozhodně pastvou nejen pro oči ale i pro ostatní smysly, tak jej nevynechte! Vyčleňte si na procházku podél ulice aspoň pár hodin, abyste nasáli tu správnou atmosféru.
Nejstarší veřejné náměstí a také dějiště mnoha významných historických událostí v Buenos Aires, to je Plaza de Mayo. Místo je pojmenované po argentinské revoluci, která začala v roce 1810. Přesně 25. května téhož roku totiž Argentina vyhlásila nezávislost na španělské koloniální nadvládě. Jedním z hlavních lákadel náměstí (ve východním cípu) je například Casa Rosada neboli „Růžový dům“, jenž je sídlem vlády a prezidenta. Právě odtud z balkonu kdysi promluvila k chudé dělnické třídě v Buenos Aires i slavná Evita (manželka někdejšího prezidenta Peróna). Za vidění zde ovšem stojí také Metropolitní katedrála, kde nynější papež František sloužil mši dlouhých dvacet let nebo památník (i nejstarší památka Buenos Aires) zvaný Pirámide de Mayo, jenž byl postaven na památku povstání země.
Singapur - město lva, je jeden z nejbohatších městských států naší planety. Ostrov, jako vystřižený z jiného světa. Všechno je tu trochu umělé, vše je trochu kýč. Nebo znáte jiné město, kde je pokuta 10 000 Kč za žvýkání žvýkačky či odhození papírku na zem? Ostrov Singapur osídlil Sir Raffles v roce 1819, bohatství ostrova přitáhlo statisíce Číňanů, kteří zde vytvořili konfuciánské společnost lidí, ochotných dřít od svitu do večera s vizí života v bohatství.
Dobrodružství jižním pobřežím Islandu pokračuje a my se přesouváme více na východ k dalšímu z nejkrásnějších vodopádů, jaké vůbec najdete na světě. Do půl hodiny náš SEN autobus zastavuje na parkovišti u vesničce Skógar. Právě na tomto místě řeka Skóga vytvořila jeden z dalších ikonických vodopádů. Ten padá z bývalých pobřežních útesů, které se dnes nacházejí asi pět kilometrů od moře. Pás těchto útesů tvoří jakousi bariéru mezi nespoutanou islandskou vysočinou a bouřlivým pobřežím. Legenda o vodopádu hovoří o ukrytém pokladu, čemuž častokrát odpovídá i přítomná duha. Vždyť jak se říká, "Na konci duhy, hledej poklad". Skógafoss je vysoký až 60 metrů a do šířky měří 25 metrů. Jeden z nejznámějších a nejkrásnějších pohled na vodopád je ze spodní části od řeky. Pokud chcete zažít i trochu jiný pohled, nad vodopád vedou i schody, po jejichž zdolání si užijete výhled z horní vyhlídky. Východně od vodopádu vede náročnější turistický chodník ze Skógaru do vnitrozemí Islandu. Mnoho turistů podstupuje výzvu a prochází průsmykem, který vede mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull. Cesta končí v údolí Þórsmörk, kde se napojuje na slavnou cestu Laugavegur, vedoucí až do oblasti Landmannalaugar. Pokud se vydáte turistickým chodníkem ze Skógaru směrem k ledovcům, odměnou Vám budou jedny z nejkrásnějších výhledů na zelený, vodopády posetý kaňon.
Uzbecký Taškent není jen hlavním městem země, ale zároveň největším městem celé Střední Asie. V dobách Sovětského svazu byl čtvrtým největším městem celé sovětské mašinérie. Dějiny Taškentu sahají několik století dozadu, kdy tudy vedla jedna z částí Hedvábné cesty, ale mnoho památek na slavné doby nezůstaly, protože v roce 1966 velkou část Taškentu zničilo ničivé zemětřesení. Najdete zde přece jen historický areál Chóst Imom s Páteční mešitou či medresy Barakhon ze 16. století a unikátem bude nejstarší Korán světa v maličkém muzeu. Taškent dnes nese výraznou pečeť typického, moderního, sovětského města, protože po zemětřesení se začalo s jeho přestavbou podle nejnovějších ideálů. Lenina ve městě nahradila socha Matky s dítětem, tedy novorozenou nezávislost a Taškent se v 21. století ubírá moderním směrem, přestože stále levituje mezi starým a novým světem. Svézt se zde můžete i sovětským metrem, prvním ve Střední Asii, podívat se na sochu Timura Velkého a ovoce, ořechy nebo chléb nakoupíte na bazaru Corsa, největším v celém Uzbekistánu.
Ulici Wangfujing při své návštěvě Pekingu určitě nevynechte, pokud jste dobrodruhy a gurmánskými experimentátory. Ochutnat zde totiž můžete ty nejzvláštnější pokrmy, mezi které patří například smažený škorpion, hadí kebab či restovaný hmyz na tyčkách. Nechcete-li však experimentovat s jídlem, samozřejmě nemusíte. I pro vás se něco v kilometr a půl dlouhé ulici Wangfujing najde, neboť je jednou z nejznámějších nákupních oblastí v čínské metropoli. Pořídit zde můžete třeba značkové oblečení, suvenýry, řemeslné výrobky nebo i elektroniku.
Villahermosa je nejen hlavním městem mexického státu Tabasco, ale také někdejším centrem Olméků – ti jsou považováni za první civilizaci v Mezoamerice. Vidět v této destinaci můžete hned několik zajímavých míst. Vyhledávaná je například oblast „Parque-Museo La Venta“, jež zahrnuje nejen park, ale i venkovní muzeum a zoologickou zahradu. Za procházku pak určitě stojí pěší zóna Remodelada neboli „La Zona“, kde natrefíte hlavně večer na mnoho pouličních bavičů. O historii regionu Tabasco se dále dozvíte v Museo de Historia (Muzeu historie) a mexické „safari“ zažijete o kousek dál (asi 45 minut od města Villahermosa) v parku Yumka. Tento park zahrnuje bujnou džungli a prohlídky typických afrických zvířat, jako jsou například žirafy, zebry, nosorožci, sloni a podobně.
Tádžický Chudžand je zosobněním neobjeveného a exotického města Střední Asie. Historii zde psaly největší jména, a dokonce ho svého času založil Kýros Velký, později se zde zastavil Alexander a založil nejvýchodnější Alexandrii Eschaté. Chudžand znali Mongolové na svém tažení a dnes je unikátním místem neznámého Tádžikistánu. Leží přímo na březích řeky Syr Darya a před lety ho dokonce nazývali Leninabad, tedy Leninovo město. I Leninova socha dlouhá léta stála na hlavním náměstí, ale dnes se ukryla na periferii města. Chudžand zaujme ruinami své starověké pevnosti i muzeem tádžické historie. Nejlákavějším místem je bazar Pandžšanbe, kde budete atrakcí, protože turisty zde téměř vůbec nepotkáte. Exotické obličeje Tádžiků jsou jiné než Uzbeků či Kyrgyzů. Jsou to hrdí lidé, vyprávějící jazykem podobným perštině a zde se s nimi seznámíte. Z náměstí se zvedá Páteční mešita i mauzoleum Masal ad-Dína a tak si jako suvenýry odnesete i exotické fotografie.
Na západním okraji Pekingu v okrese Haidian se rozprostírá jedna z nejoblíbenějších atrakcí mezi turisty, kterou je Letní palác (UNESCO). Již samotný název památky napovídá, že se toto místo stalo v dřívějších dobách vyhledávaným letním útočištěm císařů a jejich rodin (nacházeli zde úlevu před horkým pekingským sluncem). Základy dnešního letohrádku a zahrad nechal postavit v 18. století císař Čchien-lung z dynastie Čching – ten tehdejším zahradám říkal „Qingyiyuan“ (v překladu „Zahrady jasných vln“). Pokud tedy i vy zatoužíte po procházce v klidné zelené oáze, která doslova dýchá historií, zamiřte do Letního paláce. Vidět můžete v komplexu Letního paláce celou řadu skvělých památek, jako například Palác Renshou (Síň dobročinnosti a dlouhověkosti), Palác Leshou (Síň radosti a dlouhověkosti), Palác Yulan, jezero Kunming, Pavilon Foxiang (41 metrů vysoký buddhistický chrám s osmi patry), most se sedmnácti oblouky nebo také chodbu Long Corridor, ulici Suzhou a Longevity Hill – 58 metrů vysoký kopec „dlouhověkosti“, jenž býval sídlem některých nejdůležitějších budov Letního paláce.
Ikonický obelisk je největším symbolem města Buenos Aires, stejně jako Eiffelova věž v Paříži nebo Socha svobody v New Yorku. Postaven byl k čtyřstému výročí založení Buenos Aires (v roce 1536 jej založil Pedro de Mendoza) a slavnostně otevřen v roce 1936. Od té doby se stal strategickým centrálním bodem – pod obeliskem se propojují tři linky metra a na úrovni ulice kolem něj prochází vyhrazený koridor pro autobusy. Pomník ve tvaru lichoběžníku stojí na místě, kde byla poprvé vztyčena argentinská státní vlajka, měří na výšku 67,5 metru a jeho tvůrcem je argentinský architekt Alberto Prebisch. Zajímavý je ovšem i jeho vnitřní prostor, jenž obsáhne až 206 schodů vedoucích na vyhlídkovou plošinu – ta má okna na každé ze čtyř stran (veřejnosti je ale tento prostor nepřístupný).
Zajímavost: Buenosaireský obelisk nebyl mezi obyvateli vždy oblíbený, a tak pouhé tři roky po jeho otevření posvětily úřady demolici. Tu ale naštěstí zrušil tehdejší starosta města.
Nejsevernější hlavní město naší planety ležící nad 64 stupněm severní zeměpisné šířky, zcela odlišné od ostatních evropských metropolí. Ingolfur Amarson na místě dnešního Reykjavíku založil první lidské osídlení na Islandu v roce 870. Reykjavík byl založen teprve v roce 1786 a postupně se rozvinul do administrativního, obchodního a kulturního centra ostrova. Životní úroveň Reykjavíku je nyní mezi nejvyššími na světě. Dlouhé letní dny, kdy Slunce nezapadá, kompenzují depresi z temných dní.
Přezdívku „Paříž Východu“ nezískala Šanghaj náhodou. Věhlasnému evropskému městu může totiž hrdě konkurovat co do smyslnosti, hříšnosti a také atraktivnosti. Nejlidnatější a nejbohatší město na východě Číny vás nenechá ani na vteřinu vydechnout, pokud se jím budete procházet. Obrovská panoramata mrakodrapů jsou doslova hypnotická, stejně tak jako omamná vůně pouličních pokrmů a bujarý noční život. To, a ještě více je zahrnuto v západovýchodním kulturním koktejlu, který si budete chtít vychutnávat zas a znova plnými doušky. Tak neváhejte a vyrazte za nejdobrodružnějšími zážitky!
Jakmile se ocitnete ve čtvrti Pudong, neunikne vaší pozornosti velkolepý mrakodrap, jenž je sídlem Světového finančního centra v Šanghaji. Se svou výškou 492 metrů představuje také třetí nejvyšší budovu v Číně a pátou nejvyšší na světě. Jako turistu vás jistě bude zajímat možná návštěva. Zajímavou atrakcí je v rámci Shanghai World Financial Center (zkratka SWFC) zcela určitě vyhlídková plošina Sky Walk s průhlednou podlahou ve stém patře, z níž získáte perfektní výhled na centrum Šanghaje, televizní věž Oriental Pearl i řeku Huangpu. Vyhledávané jsou ale i vyhlídky v 94. a 97. patře, které poskytují pohledy z výšky 423 a 439 metrů nad zemí. Mrakodrap nabízí mimo jiné i ubytování v nejvyšším 5hvězdičkovém hotelu na světě (Park Hyatt Shanghai – mezi 79. až 93. patrem) nebo možnost občerstvení v čínské restauraci nacházející se v 93. patře budovy. Otevřeno je pro návštěvníky denně od 11:00 do 21:00 – doporučuje se zejména denní prohlídka.
Tato památka založená v 15. století a zapsaná v světovém dědictví UNESCO je známá také jako Císařský obětní oltář v Pekingu. Chrám nebes je v podstatě komplexem dvaadevadesáti starobylých kultovních staveb, které jsou zasazené do zahrad s borovicovými lesy. Uspořádání jednotlivých budov má duchovní význam – představuje vztah mezi lidským a Božím světem, plus se dotýká čínského učení zvaného kosmologie, v němž hráli roli i čínští císaři z dynastií Ming a Čching. Ti se zde modlili v Síni modliteb za lepší úrodu a přinášeli oběti nebesům. V komplexu je však k vidění např. i Síň abstinence, kde se císaři postili po obřadu obětování.
Z nejznámější ulice Laugavegur odbočujeme směrem nahoru k dominantě Reykjavíku, kterou je jednoznačně nejznámější kostel města, Hallgrímskirkja. Obrovský betonový kolos složený z jakoby čedičových skal bílé barvy dosahuje výšky 75 metrů. I díky tomu je z věže kostela ten nejkrásnější výhled na město. Nahoru se dostanete výtahem po zaplacení poplatku 1000 ISK, přičemž lístek Vám ale nikdo kontrolovat nebude. Jste přece ve Skandinávii a zároveň v kostele, a proč byste porušovali pravidla? Našinci se ale může zdát místní důvěra, že si každý návštěvník vyhlídky lístek opravdu zakoupí, jako čistá naivita. Ale není chyba přeci jen v našem uvažování? Hallgrimův kostel je luteránský, a stavěl se od 40. let 20. století až do roku 1986. Interiér je v celku strohý až na impozantní varhany s více než 5000 píšťalami, které měří i 15 metrů. Zajímavé je i řešení opěradel na lavicích, které se dají jednoduše překlopit a vy si otočení zády k oltáři můžete vychutnávat koncert. Před kostelem je socha Leifura Eirikssona, kterému se v roce 1000 podařilo doplavat do Ameriky. Sochu věnovali Islandu v roce 1930 Spojené státy u příležitosti tisícího výročí založení parlamentu Althing.
Hlavní místo katolické církve v Argentině s výhledem na Plaza de Mayo – to je Metropolitní katedrála Buenos Aires.Právě zde nynější papež František sloužil mši do roku 2013 (jako arcibiskup Jorge Bergoglio), než převzal úřad ve Vatikánu. Na jeho počest se v katedrále nachází i muzeum (Museo Cardenal Jorge M. Bergoglio), které vystavuje některé jeho osobní či liturgické předměty a otevřené je návštěvníkům od pondělí do pátku v čase 10:00 až 14:00. Historie samotné katedrály je pak velice komplikovaná a bouřlivá. První stavba byla vybudována zakladatelem Buenos Aires – Juanem de Garayem roku 1593. Poté ji ale sedmkrát přestavěli a přepracovali. Teprve od roku 1752 byla zahájena stavba nynější podoby katedrály, která však byla dokončena až v polovině 19. století. V interiéru katedrály můžete obdivovat například podlahy pokryté benátskými mozaikami, oltářní obraz z pozlaceného dřeva (vyobrazuje Nejsvětější Trojici) nebo původní německé varhany Walcker z roku 1871, které obsahují až 3 500 píšťal. Katedrála je otevřena denně – přijít můžete na mši, prohlídku či ke zpovědi.
Zajímavost: v Metropolitní katedrále Buenos Aires spatříte i velmi netradiční obraz s názvem „Kristus fotbalistů“ (původně znám také jako „Cristo de Buen Amor“ neboli Kristus dobré lásky), který církvi darovali v roce 1979 dva bývalí fotbaloví reprezentanti, tj. Héctor Scotta a Daniel Bertoni.
Je jedním z novodobých symbolů Reykjavíku a my ji na našich SEN zájezdech rozhodně nevynecháváme. Budova, jejíž výstavba byla ohrožena velkou bankovní krizí je dnes jednou z nejznámějších a nejkrásnějších moderních budov centra Reykjavíku. Řeč je o budově Harpa, která je koncertním a konferenčním centrem, situovaném v prostředí starého přístavu islandské metropole. Budova má jedinečnou fasádu složenou z ocelové konstrukce spolu se skleněnými výplněmi různých tvarů. Budova navržená dánsko-islandským umělcem měla být původně součástí velkolepého moderního projektu, jehož výstavbu na dlouhé období přerušila bankovní krize na Islandu, nastartovaná velkou hospodářskou krizí v roce 2008. Dokončení stavby bylo opravdu nejisté, dokud vláda v roce 2008 nerozhodla o úplném dofinancování zbývajících nákladů na výstavbu napůl postavené stavby. V té době to byl na několik let jediný stavební projekt na Islandu. Název Harpa dostala budova až v den islandské hudby 11. prosince v roce 2009. Předtím se jí říkalo Koncertní síň a konferenční centrum v Reykjavíku. Budova je první účelovou koncertní síní v Reykjavíku a sídlí v ní islandský symfonický orchestr a kanceláře islandské opery. Zahajovací koncert byl 4. května 2011 a od té doby se Harpa těší velké popularitě domácích, ale i návštěvníků. Jedinečná akustika koncertních sálů dává příležitost vyniknout domácím ale i cizím umělcům. Častokrát se v ní konají různé akce, konference a najdete v ní i pravidelné stad-up vystoupení s typickým islandským humorem. My ve SNU tuto budovu milujeme a zažili jsme zde mnoho úžasných akcí, kterých se zúčastnili i naši klienti. Příště, až budete v Reykjavíku, určitě ji zařaďte do svého seznamu navštívených míst. Doporučujeme i výbornou luxusní restauraci, či kvalitní designový obchod, který najdete uvnitř této krásné budovy.
Oriental Pearl je s 468 metry druhou nejvyšší čínskou rozhlasovou a televizní věží a také šestou nejvyšší na světě. Postavena byla v červenci roku 1991 a uvedena do provozu během listopadu roku 1994. Najdete ji v šanghajské čtvrti Pudong u břehu řeky Huangpu. Kromě vysílání televize a rádia plní i mnoho dalších funkcí – je například oblíbeným místem k nakupování, zábavě, občerstvení či konání konferencí a poskytuje též ubytování v hotelu nebo možnost nahlédnutí do historie prostřednictvím muzea v přízemí.
Mnoho místních a turistů však na věž míří s vidinou neopakovatelné vyhlídky. Oriental Pearl má totiž k dispozici hned několik vyhlídkových plošin – Space Capsule (Vesmírná kapsle) je umístěná nejvýše v 351 metrech nad zemí, poté následuje otáčivá restaurace Oriental Pearl Revolving Restaurant v 267 metrech, dále Sky Galleria (Nebeská galerie) v 263 metrech, Transparent Sky Walking ve 259 metrech a vyhlídková chodba ve výšce 90 metrů. V 78 metrech nad zemí se pak nabízí návštěvníkům možnost zhlédnout panoramatickou multimediální show „Future Shanghai“. Na prohlídku věže si vyčleňte aspoň 1 až 2 hodiny. Většina atrakcí je zde otevřena denně od 9:00 do 21:00. Lišit se může otevírací doba restaurací a některých obchodů.
Jedna z nejstarších a nejreprezentativnějších čtvrtí nacházející se jižně od centra Buenos Aires, to je San Telmo. Obdivovat zde můžete původní architekturu, historická sídla, dlážděné uličky i terasy s fontánami. Za návštěvu zde stojí například Casa Ezeiza, což je nákupní centrum se skvělými obchůdky plnými starožitností. Původně to však býval soukromý dům rodiny Ezeizových postavený v italském stylu. Každou neděli pak čtvrť San Telmo ožívá i pestrými trhy s ovocem, zeleninou či masem na starém náměstí Plaza Dorrego, které také neopomeňte! A pokud vám z toho velkolepého nakupování vyhládne, zavítejte třeba do skvělé restaurace Parrilla La Brigada na vynikající steak. O bujarou noční zábavu se pak postarají četné taneční kluby a noční bary, kterých má San Telmo přímo na rozdávání. Mezi nimi vyniká především El Viejo Almacén, kde můžete při dobrém jídle a pití shlédnout energickou tango show nebo tango bar La cumparsita.
V Pekingu se však nachází ještě jedna atrakce spojená s Čínskou televizí. Je jí CCTV věž vysoká včetně špičky a antény 405 metrů. Může být často zaměňována s budovou ústředí – jde ale o dvě odlišné stavby! S touto televizní věží se totiž pojí daleko delší historie. Postavena byla již v roce 1994 a od téhož roku otevřena i veřejnosti. Nejoblíbenější je zde vyhlídková plošina, na kterou se dostanete výtahem až do 238 metrů (22. patro). Získáte tak skvělý panoramatický pohled na Peking. Jakmile se pokocháte čínskou metropolí z jiné perspektivy, můžete také sjet do 19. patra a navštívit TV kulturní sál, prohlédnout si expozice a dozvědět se něco málo o historii televizní věže – CCTV má tu nejvyšší na světě. Toť ale není vše! Pokud vás přemůže hlad, v 18. patře je možné zavítat do otáčivé restaurace, kde si vychutnáte čínskou ale i západní kuchyni. Věž bývá otevřena každý den od 8:30 do 22:00.
Poznámka: Pod CCTV věží se též nachází Pacifický podvodní svět – tedy obří akvárium se stovkami mořských živočichů.
Japonci razí toto heslo: „nikdy neříkej „krásné“ (kekko), dokud neuvidíš Nikkó“. Jakmile stanete uprostřed nádherného prostředí tohoto japonského města, jistě jim dáte za pravdu a možná se i zamilujete na první pohled do místní nedotčené přírody, fascinující historie či velkolepé architektury. Nikkó proslavily zejména chrámy a svatyně (celkem 103 staveb rozmístěných ve třech různých komplexech), které jsou zapsané dokonce i do světového dědictví UNESCO. Vstupním bodem do těchto památek je dechberoucí a zelenající se Národní park Nikkó, uprostřed kterého dozajista naberete ztracenou energii. Nejvíce turistů míří do působivého komplexu svatyně Nikkó Tóšógú, jenž je také zároveň místem posledního odpočinku Iejasua Tokugawa (zakladatel mocného šógunátu Tokugawa). Obdivovat zde ale můžete i svatyni Futarasan nebo buddhistický chrám Rinnódži.
Pekingský národní stadion je známý v Číně a také po celém světě pod přezdívkou „Ptačí hnízdo“. Navržen byl jako primární stadion pro olympijské hry konané v roce 2008 – využíval se pro závody na dráze a v poli, k fotbalu nebo například k hodu diskem. Po ukončení olympiády se budova otevřela veřejnosti a začala sloužit k sportovním soutěžím či rekreačním aktivitám. O unikátní design Pekingského národního stadionu se postarali tři architekti (dva ze Švýcarska a jeden z Číny), tj. Pierre de Meuron, Li Xinggang a Jacques Herzog – ti měli svým návrhem zajistit nejen výjimečný a inspirativní vzhled, ale i odolnost proti případnému zemětřesení. Sami tak můžete posoudit, zda se pánům umělcům podařilo tyto požadavky zrealizovat. Vnější plášť budovy je opravdu originální, neboť na jeho vytvoření byla použita mohutná ocelová konstrukce (její rozložení připomíná právě ono „ptačí hnízdo“).
Pokud si chcete udělat v Buenos Aires romantickou večerní procházku, zamiřte do přístavu Puerto Madero.Kdysi toto okouzlující místo sloužilo k obchodování s Evropou a dnes překypuje zábavou. Užít si zde můžete taneční představení, v nichž hraje hlavní roli tango. Skvělým kabaretním klubem je například Rojo Tango nebo noční a taneční klub Asia de Cuba. Zkrátka ale nepřijdou ani ti, co zatouží po lahodném jídle. Nespočet steakových restaurací nabízí ve svém menu kus šťavnatého hovězí masa či čerstvé mořské plody – v tomto ohledu navštivte třeba podnik Cabaña Las Lilas a Estilo Campo Restaurante. Přístav Puerto Madero je ovšem rájem i pro fotografy a obdivovatele moderního umění. Za zvěčnění na snímku určitě stojí zdejší lanový most Puente de La Mujer, který vypadá tak trochu jako z jiného světa.
Chcete-li na vlastní oči spatřit nejvyšší budovu v Číně, pak musíte zamířit k Šanghajské věži, která byla veřejnosti otevřena v roce 2015. Unikátní mrakodrap s výškou 632 metrů najdete ve finanční a obchodní zóně Lujiazui v Pudongu. Jeho největším lákadlem je vyhlídková plošina ve výšce 546 metrů (118. patro), z níž se můžete kochat skvělými panoramaty města. Nejlepší čas na prohlídku je od 17:00 do 21:00, pokud ale toužíte vidět západ slunce, lépe na místo vyrazit ještě před 17:00.
Nejblíže k nebi nad Šanghají se pak dostanete, když vyjedete až do 125. a 126. patra v neuvěřitelné výšce 583,4 m. Právě zde můžete obdivovat výstavu zvanou „Oko Šanghaje“ (Eye of Shanghai). A aby byla samotná cesta do výšin fascinujícím zážitkem, svezete se nejrychlejším výtahem na světě! Ten jezdí rychlostí 18 m/s. Součástí Shanghai Tower jsou však i patra s relaxačními vestibuly nabízejícími prostor pro volný čas. Vybírat tedy můžete z fitness centra, špičkových restaurací, kaváren, obchodů, knihkupectví, muzea nebo dokonce zahrady v čínském stylu. Otevřeno je zde každý den od 8:30 do 22:00.
Thingvellir je jedno z nejnavštěvovanějších míst na Islandu. Je to národní park ležící asi 40 kilometrů severovýchodně od Reykjavíku. Park leží v brázdovém údolí, které značí hranici Severoamerické a Euroasijské tektonické desky. Toto místo má však velký politický a historický význam. Byl zde založen národní parlament Althing v roce 930. Ještě do konce 18. století se schůzky konaly zde. Národním parkem se Thingvellir stal v roce 1930 a v roce 2004 byl zapsán na seznam přírodních památek UNESCO.
Chcete-li navštívit jednu z nejznámějších a nejkulturnějších ulic v Buenos Aieres jež „nikdy nespí“, zamiřte do Avenida Corrientes. Vine se kolem Puerto Madero a pokračuje přes 70 bloků, jako je například Almagro, San Nicolás, Balvanera, Villa Crespo a Chacarity. Pojmenováno bylo toto místo po městě Corrientes, které jako první mimo Buenos Aires podpořilo nezávislost Argentiny. Zde si užijete přehršel zábavy v podobě divadelních a tanečních představení nebo také posezení v kavárnách i barech. Zajímavostí je, že ulice měla velký význam během zlatého věku tanga – právě v Avenida Corrientes se setkávali světoví hudebníci i tanečníci a pořádali svá velkolepá představení. Na své si ovšem přijdou v ulici i milovníci architektury, neboť je domovem proslulého divadla Teatro Colón nebo monumentálního obelisku.
Pokud cestujete do Šanghaje poprvé, určitě nezapomeňte na procházku po nábřeží Bund. Právě to je velmi známým symbolem čínského velkoměsta a patří mezi nejoblíbenější i nejrušnější atrakce. 1,5 kilometrů dlouhá stezka, po které se dá příjemně kráčet, se nachází podél břehů řeky Huangpu a nabízí nebývale podmanivý pohled do minulé éry Šanghaje. Právě toto místo totiž sehrálo klíčovou roli v přeměně malého města ve světovou metropoli. Obdivovat zde ale můžete i několik desítek budov v neoklasicistním stylu, jež se staly významnými městskými památkami. Úchvatný je například noční pohled na televizní věž Oriental Pearl nebo na mrakodrap Shanghai World Financial Center. Natrefit můžete během svých toulek podél bulváru i na četné restaurace a obchody.
Zajímavá historie: Až do poloviny 19. století bývala Šanghaj zaostalým městečkem a smluvním přístavem po první opiové válce. Nábřeží Bund pak představovalo blátivou vláčnou stezku, kterou využívaly zejména lodě podél řeky Huangpu. Vše se změnilo až koncem 19. a začátkem 20. století, kdy se Bund postupně stával rušným centrem globálního obchodu.
Island je posetý sopkami a některé daly v minulosti místním obyvatelům opravdu zabrat. Takovou sopkou je i Hekla, která patří k těm nejaktivnějším sopkám na ostrově. Z okružní cesty Islandem se odkláníme do nehostinného a drsného vnitrozemí. Cestu lemuje největší řeka Islandu Thjórsá, na které se nachází největší vodní elektrárna ostrova. V minulosti byla tato oblast poseta farmami, ale čím více postupujeme do vnitrozemí, sledujeme, že se z vnitrozemí zcela vytratily. Příčin je několik, ale prsty v tom rozhodně má i bouřlivá historie "Brány do pekla", jak místní obyvatelé přezdívají Hekle. Jedná se o stratovulkán s výškou 1491 m, který má od roku 874, kdy se sem dostali první Vikingové, za následek více než 20 velkých erupcí v jejím okolí. Už z dálky nám Hekla připomíná převrácený člun, na kterém se nachází řada kráterů, z nichž dva jsou ty nejaktivnější. Sněhem a malými ledovci pokrytý vrchol Hekly je častokrát zahalen v mracích, a tak pouze pokud máte štěstí, odhalí se Vám opravdu celá. V minulosti několikrát v historii pokryla celý ostrov sopečným popelem a pemzou, říká se že až 10 % sopečného materiálu vyvrženého na celém ostrově, pochází právě z ní. Tento spící obr má ve zvyku „informovat“ o své aktivitě pouze 30 až 80 minut před tím, než to opět "odpálí", a i v tom je jeho zákeřnost a nebezpečnost. Nepatří k těm islandským sopkám, které by pomalu a dlouho chrlily lávu, naopak její erupce jsou velkolepé a v historii měly za následek vyhubení všeho živého v okruhu několika kilometrů. Pokud to spočítáme, kumulativní Hekla vychrlila jeden z největších objemů lávy na světě, což představuje za poslední tisíciletí, něco okolo 8 km3. Přesto je tato sopka populárním místem pro návštěvy turistů a Islanďané se na ni častokrát „škrábou“ se svými předělanými 4x4 auty. Frekvence posledních erupcí byla přibližně každých 15 let, vzhledem k faktu, že naposledy byla aktivní v roce 2000, je tu dost velký předpoklad, že v příštích letech o sobě dá vědět. SEN ji navštěvuje každý rok a projíždíme pod ní pravidelně, když směřujeme do vnitrozemí ostrova. Zárukou bezpečnosti jsou i naši skvělí islandští řidiči, kteří mají mnoho zkušeností s islandskou drsnou přírodou a už několikrát tuto sopku zdolali. Jednotlivé erupce sopky zde zanechali po sobě měsíční krajinu, která se stala dějištěm natáčení několika filmů. Viděli jste film Prometheus ?
Přímo za Zakázaným městem v Pekingu se nachází uměle vytvořený kopec známý též jako Úhelný vrh (Coal Hill), Prospect Hill nebo park Jingshan. Vytvořen byl v roce 1420 z navršené hlíny, jež se nahromadila po vyhloubení příkopů kolem Zakázaného města (Palácového muzea). Pokud byste si ale mysleli, že se jedná o obyčejný „kopec“, byli byste na omylu. Vybudován byl totiž v souladu s principy feng-shui, a navíc měl chránit císařský palác před chladnými severními větry. Coal Hill neboli Uhelný vrch je spojován především s dynastií Ming, neboť právě zde si vzal život dle legendy poslední císař dynastie Čchung-čen – údajně, když se blížila mandžuská vojska. Zajímat vás ale bude nejspíš i důvod názvu „Uhelný“. Ten je odvozen ze skutečnosti, že se na úpatí kopce kdysi často hromadilo uhlí. Chcete-li vidět Zakázané místo z jiné perspektivy a stojíte o bezkonkurenčně skvělé foto snímky, vystoupejte na vrchol kopce za časných ranních hodin a kochejte se. Dokonalá panoramata vám poskytne i tamější Pavilon věčného jara (Wanchungting)! Otevírací doba parku Jingshan je od dubna do října stanovena na 6:00 až 21:00 a od listopadu do března na 6:30 až 20:00.
Buddhistický chrám Jade Buddha najdete v západní části Šanghaje, kde stojí již od roku 1882 (postaven byl za dynastie Čching) – v roce 1918 byl však přestavěn kvůli ničivým následkům války. Nejvíce jej proslavily dvě sochy Buddhů z jadeitu, které přivezl z Barmy do chrámu mnich Huigen. První sedící Buddha je vysoký 1,95 metru a druhý ležící měří na délku 0,96 metru. Kromě těchto fascinujících soch můžete v budově vidět i jiné – například Velká síň je domovem tří zlatých soch, které představují inkarnace Buddhy, tj. minulost, přítomnost a budoucnost. Jakmile sem zavítáte, mějte na paměti, že fotografování soch Buddhů je zakázané. Nejlepší je přijít ráno, kdy se vyhnete davům. Na prohlídku budete potřebovat ideálně 1 až 2 hodiny. Otevřen je chrám 8:00 do 16:30.
Přijíždíme na první zastávku v rámci Zlatého islandského okruhu. V Národním parku Thinvellir se chystáme navštívit zajímavou přírodní atrakci, kterou je kaňon Silfra. Údolí a samotný kaňon byly vytvořeny tektonickým posunem euroasijské a severoamerické desky. Desky se každý rok od sebe vzdalují přibližně o 2 cm. Vytvářejí tak velké napětí, které se uvolňuje prostřednictvím pravidelných zemětřesení, které se objevují přibližně v desetiletých intervalech. Tato zemětřesení způsobila praskliny v údolí Thingvellir. Silfra leží na okraji jezera Thingvallavatn a je jednou z největších a nejhlubších z těchto puklin. Trhlina je zatopená průzračnou vodou. Ta pochází z tajícího druhého největšího ledovce Islandu - Langjökull, který je odsud vzdálen asi padesát kilometrů severně. Voda prochází vrstvou pórovité lávové skály a vzniká tak vysoce filtrovaná podzemní voda, která je mimořádně čistá. Balvany a skály padající do rozšiřujících se trhlin vytvořili v puklinách kaňonu, nádherné jeskyně a skalní útvary. Díky těmto vlastnostem je potápění a šnorchlování v Silfra velmi populární. Existují tři hlavní potápěčské lokality: Sál Silfra, Katedrála Silfra a Laguna Silfra. Katedrála je 100 metrů dlouhá trhlina s viditelností téměř od začátku až po konec. Na začátku a konci je SILFRA mělká, ale postupně sestupuje do maximální hloubky až 63 metrů. Potápění do takové hloubky se provádí zřídka kdy, protože to vyžaduje absolvování speciálního kurzu potápění v jeskyních. Teplota vody je mezi 2-4 ° C, dá se zde však pohodlně potápět pomocí suchého neoprenu.
Mezi světově nejznámější veřejná prostranství patří bezesporu Náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Svůj název získalo po stejnojmenné Bráně nebeského klidu, která odděluje náměstí od Zakázaného města. I přesto, že je na první pohled toto místo obyčejným betonovým polem, nese v sobě hodně výjimečného. Náměstí totiž představuje domov pro mnoho zajímavých čínských památek (krom nedalekého Zakázaného města). Jsou jimi například Čínské národní muzeum, Velká síň lidu, Památník lidových hrdinů a Mausoleum Mao Ce-tunga. Oblast má však i důležitý historický význam – v roce 1949 zde vyhlásil Mao Ce-tung založení Čínské lidové republiky a roku 1989 se na náměstí odehrály studentské protesty a následný masakr ze stran Lidové osvobozenecké armády. Při němž zcela zbytečně zahynulo mnoho demonstrantů. Až na toto veřejné místo zamíříte, připravte se po většinou na davy lidí a vysoké množství čínských strážníků.
Vodopády Iguazu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií jsou největším vodopádem na světě a jsou dvakrát vyšší a větší než slavnější Niagara. Iguazú leží na řece Iguazú, jen pár kilometrů od místa, kde řeka Iguazú, jinak hranice mezi Argentinou a Brazílií, proudí do řeky Paraná. Vodopády Iguazú jsou přirozený zázrak, který si můžete vychutnat z obou stran. Většina vodopádů leží na argentinské straně, brazilská strana má lepší panoramatický výhled. Vodopády tvoří asi 275 kaskád a jejich celková šířka je více než dva kilometry. Nejvyšší a nejkrásnější z vodopádů se nazývá Garganta del Diablo (Ďáblův hrtan) a je asi 70 metrů vysoký.
Hlavním a největším buddhistickým chrámem v Pekingu je Chrám Lama známý též jako Yonghe Lamasery.Postaven byl v roce 1694 jako součást městských hradeb pro císaře Jung-čenga z dynastie Čching. O několik let později (roku 1722) se jeho syn – císař Čchien-lung postaral o ubytování pro 300 tibetských mnichů a 200 čínských studentů. Právě od té doby začal chrám sloužit jako jedno z největších center buddhismu mimo Tibet. Až zavítáte do skvostného interiéru této výjimečné památky, můžete obdivovat hned 5 různých síní, tj. hlavní budovu chrámu, Síň nebeských králů s dvojicí bronzových lvů, Síň harmonie a míru s třemi bronzovými sochami Buddhů, Síň věčné ochrany, která bývala rezidencí císaře Jung-čenga a Pavilon deseti tisíců štěstí s obří sochou Buddhy, jež je vyrobená ze santalového dřeva. Otevřeno je v chrámu dle sezóny, tj. od 1. 11. do 31. 3. v čase 9:00 až 16:30 a od 1. 4. do 31. 10. v čase 9:00 až 17:00.
Nanjing Road je šanghajská obdoba Páté Avenue v New Yorku. Pokud tedy pomýšlíte na nejlepší nákupy ve městě, zamiřte sem. Tato přední čínská nákupní ulice se táhne v délce 5,5 km od nábřeží Bund na východě až po křižovatku u chrámu Jing
Město Bohů, Rio de Janeiro, je neuvěřitelný střet krásné přírody a pláží s moderním pulzujícím městem. Brazílie je snad největší katolická země na světě a socha Krista na Corcovadu je jejím symbolem, který všichni znáte. Rio. Každý o něm sní. Počet jeho obyvatel, v metropolitní oblasti dosahuje téměř 12 milionů. Pravděpodobně nejkrásnější město na světě v pozadí, kterého se do zelených kopců staví obávané favely. Cukrová homole a socha Ježíše na Corcovadu jsou nejznámějšími z množství lákadel Ria. Copacabana, kde se určitě fantasticky zrelaxujete a ochutnáte typický brazilský míchaný nápoj caipirinhu, jehož součástí je cachaca (pálenka z cukrové třtiny), limetky, třtinový cukr a drcený led. Strávit den na pláži a večer na uměleckých trzích na Copacabaně bude možná Vaše představa o následující dovolené. Do 60. let minulého století hlavní město Brazílie zůstalo dodnes kulturním městem země a určitě Vás okouzlí svou neopakovatelnou atmosférou. Rio se vyplatí i po několika letech. Stále je atraktivní a temperamentní a neztratilo absolutně nic ze svého kouzla.
Nedaleko hlavního města Reykjavík (6 km od centra města), Islanďané otevřeli svou nejnovější atrakci s názvem Sky Lagoon - Nebeská laguna. Veřejnosti se brány Nebeské laguny otevřely 30.4.2021. Laguna je v podstatě 70 metrů dlouhý bazén plný teplé geotermální vody (38 - 40° C) s nekonečným okrajem, ze kterého si užijete jedinečný výhled na severní Atlantický oceán. Tato unikátní atrakce je zasazena do příjemného prostředí vulkanických skal a atmosféru islandské přírody zde dotváří i malý vodopád. Zájemci zde mohou využít i největší saunu na Islandu, ze které budete mít ty nejkrásnější výhledy na zapadající slunce. Když už mluvíme o západu slunce, ten si užijete i z unikátního baru, který je zasazen v moderní jeskyni. Vychutnat si tu tak můžete lokální nápoje a drobné jídlo z kvalitních místních surovin. U vstupu máte na výběr ze dvou balíčků, přičemž se liší pouze tím, zda máte k dispozici veřejnou nebo privátní převlékárnu. V ceně vstupu máte samotný vstup do laguny, 7 různých stupňů islandského rituálu, převlékárny a ručník. Sedmistupňový rituál se skládá z horké laguny, bazénku s ledovou vodou, suché sauny, osvěžující studené mlhy, speciálního peelingu pokožky, parní sauny a uklidňující sprchy na závěr. Sky Lagoon dokáže denně uspokojit až 3000 návštěvníků. Rodiče dětí mladších 12 let budou muset nechat své ratolesti doma, přičemž děti od 12 - 14 let mají vstup povolen pouze v doprovodu zákonného zástupce. Společnost Pursuit, která stojí za tímto unikátním projektem věří, že se stane stejně oblíbeným a známým jako slavná Modrá Laguna. Ta je od Rejkavíku vzdálena 50 minut jízdy, a je jednou z nejslavnějších a nejnavštěvovanějších atrakcí Islandu.
Na jih od Náměstí Nebeského klidu najdete bránu Zhengyangmen, která je též známá jako Qianmen. Za dynastie Ming a Čching sloužila jako jižní brána hlavního města, tudíž se s ní pojí 600 let dlouhá a zajímavá historie. Postavena byla již v roce 1419 a sloužila jako vchod pouze pro císařské kočáry. Otevírala se ostatně jen tehdy, kdy jel císař uctívat nebe do Chrámu nebes nebo během svatby císaře a císařovny. Dříve se také brána skládala ze tří různých částí, tj. Vstupní věže, Lukostřelecké věže a barbakánu mezi oběma věžemi (pozn.: barbakán býval jakousi pevností či tvrzí, která měla ochránit věže před případným útokem a zničením). Dodnes se v místě ale zachovala pouze Vstupní věž a ta Lukostřelecká, protože v místě tvrze byla vystavěna ulice.
Navštívit můžete muzeum nacházející se ve čtyřech patrech brány Qianmen. Obdivovat v něm lze například vyobrazení imperiálního průvodu císaře Čchien-lunga za dynastie Čching, historická fakta samotné brány i kulturní dobové předměty jako malby, kaligrafie a podobně.
Hora Sugarloaf, česky nazývaná Cukrová homole, nebo chcete – li portugalsky Pão de Açúcar, je ikonický vrchol v Rio de Janeiru. Dramaticky se tyčí ze zálivu Guanabara a nabízí panoramatické výhledy a také ohromující západy slunce. Hora dosahuje výšky 396 m n. m. a je jedním z hrdých symbolů metropole. Je pojmenována díky svému tvaru po tradičních cukrových homolích. Je přístupná lanovkou, která je jednou z nejznámějších památek města. Tato populární atrakce – lanovka Bondinho do Pão de Açúcar – zde byla zprovozněna v roce 1912. Jejím autorem je Augusto Ferreira Ramos a jedná se o jednu z nejstarších lanovek tohoto typu na světě. Odjíždí ze stanice Praia Vermelha do Morro da Urca a následně na vrchol hory.
Dechberoucí výhled z cesty i samotného vrcholu nejlépe oceníte za jasného slunečného dne. Cukrová homole je od roku 2012 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Bouřlivě tepající a energické čínské město plné barev a kulturní rozmanitosti, významný přístav, místo s ikonickými panoramaty, kulinářská perla či velkolepé nákupní centrum – i tak by se dal definovat Hongkong rozkládající se v osmnácti okresech. Je jednou z nejlidnatějších oblastí na světě a také metropolí s největším počtem mrakodrapů na světě. Zde se propojují dva zcela odlišné světy, které se však vzájemně doplňují a jeden bez druhého by nebyly tím, čím je Hongkong dnes. Najdete tu nejen starodávné čínské památky, ale i proslulá zábavní centra, jež jsou výdobytkem moderní civilizace (např. Ocean Park). A co byste si rozhodně neměli nechat ujít? Třeba sochu Tian Tan Buddhy, která měří až 34 metrů, Hongkongské vesmírné muzeum, ekologický park Hong Kong Wetland Park, Farmu a botanickou zahradu Kadoorie, chrám Man Mo nebo veřejný park Wong Tai Sin.
Kopec Corcovado – jedno z poznávacích znamení města – se tyčí do výšky 710 m n. m. a na jeho vrcholu našla domov jedna z nejznámějších soch světa Kristus Spasitel nebo chcete – li Cristo Redentor. Od roku 2012 je tento monument zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO, od roku 2007 figuruje dokonce mezi novodobými divy světa. Slavnostně odhalen byla v roce 1931 a od té doby je nejen symbolem křesťanství, které má v Brazílii obecně silné kořeny, ale rovněž prý zajišťuje pomyslnou ochranu města. Velké oslavy se konaly v roce 1981, kdy socha slavila 50. výročí. Mezi významnými hosty tehdy nechyběl dokonce ani papež Pavel II. Abychom doplnili ještě další údaje, můžeme zmínit, že Kristus je vysoký 30 m, jeho podstavec však měří dalších 7 m. Do roku 1994 se tak mohl dokonce pyšnit prvenstvím coby nejvyšší sochy Krista na světě, to je však nyní již překonáno. Nicméně i tak na vás ze sochy dýchne majestátnost a impozantnost.
Jedno oblíbené čínské přísloví zní takto „Nikdo nemůže být skutečným hrdinou, dokud nebyl na Velké čínské zdi.“ Tato slova jasně deklarují to, co pro Číňany zmíněná starověká památka znamená. Její výjimečnost ostatně pochopíte, až ji uvidíte na vlastní oči. Název Velká čínská zeď zní v čínštině „Changcheng“, což je v překladu „Dlouhá zeď“ – její délka přesahuje více než 6 000 kilometrů! Táhne se od pevnosti Shanhaiguan na východu až po Jiayuguan na západu a spatřit ji můžete i v těchto místech: Peking, Hebei nebo Tientsin. Průměrná výška zdi je pak zhruba šest až osm metrů a na šířku po ní přejde bez problémů až pět koní anebo deset mužů. Nejvíce návštěvníků zavítá tradičně do průsmyku Badaling, kam se snadno dostanete z Pekingu veřejnou dopravou. Za návštěvu však stojí i úsek Mutianyu vzdálený od hlavního města Číny asi 70 kilometrů. Zajímavostí je, že některé nejstarší úseky Velké čínské zdi byly postavené již v 7. století před naším letopočtem – a tak zde na vás dýchne opravdová čínská historie!
Victoria Peak známý mezi místními také jako „The Peak“ nebo „Mount Austin“ je s 552 metry nejvyšším kopcem na ostrově Hongkong. Návštěvníkům nabídne nádherný výhled na přístav Victoria a ikonické panorama města. Vzhledem k velké oblibě turistů byla na jeho vrcholu postavena dvě nákupní a zábavní centra, tj. Peak Tower a Peak Galleria. Peak Tower je domovem historické lanové dráhy Peak Tram, díky níž si užijete dokonalou vyhlídkovou jízdu. Tato dráha byla zprovozněna již v roce 1888 a původně sloužila k přepravě pouze guvernérovi a obyvatelům luxusních nemovitostí na The Peak. Jedinečná je ale i samotná budova Peak Tower, jež může připomínat tak trochu tvar pánve wok. V tomto centru pak neopomeňte také návštěvu slavné vyhlídkové plošiny Sky Terrace 428, která se nachází v 428 metrech nad mořem nebo muzea voskových figurín Madame Tussauds Hong Kong! A co si užít v centru Peak Galleria? Zde lze vystoupat do třetího patra na vyhlídkovou plošinu anebo si dopřát výtečné čínské jídlo a pití v jednom z místních podniků.
Toužíte-li po příjemné procházce, určitě absolvujte Peak Circle Walk – to je asi 3,5 km dlouhá dlážděná stezka vedoucí kolem The Peak (poskytuje mimořádné výhledy na město). A za pozornost pak stojí i Lugard Road – silnice pojmenovaná po bývalém hongkongském guvernérovi siru Fredericku Lugardovi. Tato cesta je oblíbená jako pěší stezka s úchvatnými výhledy na přístav Victoria.
Avenida Atlântica o délce 4 km s ikonickou vlnitou chodníkovou mozaikou Roberta Burle Marxe je ideální pro procházky podél pláže Copacabana. Jedinečný černo – bílý design chodníku byl dokončen v roce 1970 a dnes jej brázdí mj. cyklisté, „skejťáci“ či bruslaři. Hlavní přímořská promenáda města je navíc lemována plážovými kiosky, kde se můžete občerstvit lahodnými pokrmy či osvěžit exotickými koktejly.
Pokud se chcete ponořit do pravé hongkongské zábavy, zamiřte do oblasti Kowloon, která se rozkládá na východní polovině stejnojmenného poloostrova v Hongkongu. Ne nadarmo je tato čtvrť přezdívaná jako „Srdce Hongkongu“ nebo „Temná strana“, nabízí svým návštěvníkům totiž nepřeberné množství zábavných a nezapomenutelných aktivit. V záři všudypřítomných neonových světel se tak můžete nechat okouzlovat rušnými nočními trhy, výtečnými jídly v čínských restauracích a zejména pak fascinujícími atrakcemi a památkami, jako jsou například promenáda zvaná Alej hvězd (Avenue of Stars) na nábřeží v Tsim Sha Tsui, Chrám Wong Tai Sin, kulturní centrum Hong Kong, Hongkongské muzeum vědy (Hong Kong Science Museum) nebo Hongkongské vesmírné muzeum (Hong Kong Space Museum). Chvíli klidu uprostřed zeleně a odpočinek od ruchu velkoměsta pak získáte v Kowloon Parku nebo v Městském parku Kowloon Walled. Ujít si ale nenechte v Kowloonu ani velkolepou show s názvem „Symfonie světel“, která osvětluje panorama Hongkongu.
Mozaikové schodiště Escadaria Selarón ve čtvrti Lapa je jedním z nejfotografovanějších míst města Rio de Janeiro. A není se čemu divit, schody hrají všemi barvami, ač červená a žlutá jasně převládají, a jsou lemovány nejen vzrostlými a svěže zelenými stromy, ale také typickými brazilskými městskými domy. Pokud budete schody chtít spočítat, ušetříme vám čas – je jich rovných 215. Schodiště je dílem chilského umělce Jorge Selaróna, který jednotlivé dlaždice nasbíral po celém světě, konkrétně ve více než 50 státech.
Samotný ostrov Hongkong nabízí dvě výrazné čtvrti, kde noční život získává docela jiný rozměr. Máte-li tedy v oblibě ruch velkoměsta po setmění, nakupování nejmódnějších svršků, popíjení drinků v zajímavých barech nebo zábavu v nočních klubech, je pro vás jako stvořená čtvrť SoHo anebo čtvrť Lan Kwai Fong. Co se týká SoHo, těšit se můžete na notnou dávku luxusní atmosféry, nejdelší venkovní eskalátor na světě, fascinující architekturu, umění na každém kroku či elegantní podniky. Ve čtvrti Lan Kwai Fong pak na vás čekají ty nejlepší hongkongské kluby a bary obklopené monumentálními i honosnými mrakodrapy.
Fotbalový stadion Maracana (Estádio do Maracanã), oficiálně pojmenovaný Estádio Jornalista Mário Filho, je jedním z nejznámějších fotbalových míst na světě a snad všichni fotbaloví fanoušci alespoň jednou zatoužili se sem podívat. Stadion má velice bohatou historii pořádání legendárních zápasů a akcí. S kapacitou více než 100 000 fanoušků je to největší stadion v zemi a byl ústředním bodem mistrovství světa ve fotbale v roce 1950.
Theatro Municipal, otevřené v roce 1909, je jedním z hlavních divadel v Brazílii a Latinské Americe vůbec. Významné prostory stavby byly restaurovány s akcentem na impozantního 350 kg vážícího pozlaceného orla, který zdobí horní část budovy.
Za více než sto let své historie hostilo Theatro Municipal skvělé mezinárodní umělce a významná jména brazilské kulturní scény, včetně umělců z oboru tance, hudby, opery a scénického umění. Dnes je to jediná brazilská kulturní instituce, která současně provozuje sbor, symfonický orchestr a baletní soubor. Pokud budete mít oři vašem pobytu v Riu jeden volný večer, neváhejte a divadlo navštivte! Pokud se vám to však nepovede, nesmutněte, divadlo je díky svému exteriéru považováno za jedno z nejhezčích v Latinské Americe, tj. uchvátí vás jistě i zvenčí.
Katedrála sv. Šebestiána (nebo chcete – li Metropolitní katedrála), patrona města Rio de Janeiro, je impozantní stavbou a sídlem zdejší římskokatolické arcidiecéze. Její výška je 75 m a pojme až 20 000 návštěvníků.
Pokud zatoužíte po úprku z městského shonu Hongkongu, zajeďte si na ostrov Lantau. Právě zde naleznete okouzlující přírodu, jedny z nejkrásnějších pláží (Cheung Sha a Pui O) i mnoho příjemných turistických stezek (70 km dlouhá Lantau Trail protíná ostrov skrz na skrz a je perfektní). Obdivovat tu ale můžete i ikonické památky, mezi které patří například Velký Buddha (Tian Tan Buddha). Jde o nejvyšší venkovní sochu Buddhy na světě – celkově měří 26,4 metrů, se základnou 34 metrů a váží neuvěřitelných 250 tun. Vyrobena je z bronzu a tyčí se do výšky 482 metrů nad mořem, tedy slavnostně sedí na vrcholu hory Muk Yue. Monumentální Buddha byl postaven pod záštitou kláštera Po Lin během dlouhých dvanácti let a dnes je hojně navštěvovanou památkou Hongkongu. Pro zemi je velmi významný, neboť má symbolizovat prosperitu Číny a mír.
Ostrov Lantau ale nabídne něco málo i zapáleným historikům/amatérům! Za návštěvu v tomto ohledu stojí určitě pevnost Tung Chung pocházející z roku 1832, s níž se pojí sáhodlouhé a komplikované dějiny. Za 2. světové války byla obsazena Japonci, poté sloužila jako policejní stanice, a nakonec i jako vysoká škola.
Jen málokdo by si při vyřčení názvu města Rio de Janeiro nevybavil hned pláž Copacabana. Bývá dokonce označována za nejznámější pláž na světě. Je dlouhá 4 km a prakticky neustále „živá“. Mísí se zde turisté s místními, celebrity s dětmi z favel atd. Písek je bělostný, moře tyrkysové a teplé a Copacabana nabízí veškeré zázemí jako například stánky s jedinečným brazilským street food a exotickými koktejly. Teplota vody se celoročně pohybuje mezi 22 a 26 °C. Nicméně je dobré být při návštěvě pláže obezřetní, bývá často místem, kde můžete být okradeni či podvedeni. Návštěva po setmění se proto nedoporučuje.
Když nemáte strach z výšek a toužíte po nezapomenutelném panoramatickém výhledu na hongkongský přístav Victoria, nasedněte na 60 metrů vysoké ruské kolo s 42 klimatizovanými gondolami – každá z nich pojme až 8 lidí. Existuje dokonce jedna VIP gondola, která nabídne luxus v podobě sezení na kožených sedačkách či perfektní výhled přes podlahu z čirého skla. Hongkongské vyhlídkové kolo poskytuje návštěvníkům čtvrthodinovou jízdu v jakýkoliv denní či večerní čas. Zdaleka nejpůvabnější je ale výhled z ruského kola při západu slunce! Svézt se můžete vždy od pondělí do čtvrtka v čase 12:00 až 22:00 (poslední jízda je uskutečněna v 21:30) a od pátku do neděle včetně svátků v čase 11:00 až 23:00 (poslední jízda je uskutečněna v 22:30).
Zajímavost: Hongkongské vyhlídkové kolo se dokonce objevilo ve známém filmovém snímku Godzilla vs. Kong z roku 2021, kdy bylo fiktivně zničeno během bitvy Godzilly a Konga.
Cestovat podél pobřeží Brazílie je něco neuvěřitelného a oslňujícího. Tisíce krásných pláži, ze kterých si je těžko vybrat. Světoznámé pláže Copacabana a Ipanema v Rio de Janeiro jsou pro ty, kteří hledají zábavu, lidi, život a vibrující ruch města. Chcete přesně totéž, ale na jiném neobjeveném místě v Brazílii? Doporučujeme Vám pláže Mole a Joaquina jako 2 ze 40 pláží, které se nacházejí jižně od Sao Paolo, ve státě Santa Catarina, při vzrušujícím městě Florianópolis, o kterém se hovoří jako o nejlepším brazilském městě skvělého byznysu. Nebo jste více se relax a ničím nerušený odpočinek? V tom případě se poohlédněte po pláži Sao Miguel dos Milagres ve státě Alagoas, Jericoacora ve státě Ceará nebo pláže souostroví Fernando de Noronha ve státě Pernambuco, které je navíc i na seznamu UNESCO. Jste v okolí Ria a chcete vidět více pláži? Doporučujeme Vám také zajímavý Buzios, známé letovisko brazilských hvězd. Najdete zde svůj ráj na zemi?
Jednu z nejkrásnějších procházek v Hongkongu zažijete na promenádě Tsim Sha Tsui, která se vine v délce cca 1,6 km podél nábřeží v okrese Kowloon. Během cesty získáte úžasné výhledy zejména na přístav Victoria a mnoho fascinujících budov, jako jsou například Hong Kong Cultural Center, Hong Kong Museum of Art či Hong Kong Space Museum – proto si nezapomeňte přibalit fotoaparát. K návštěvě ale bude svádět během vašeho putování i Avenue of Stars neboli Alej hvězd, kde se můžete zvěčnit třeba se sochou Bruce Leeho. Výchozím bodem této procházky je Star Ferry Terminal a tím konečným pak vchod do podmořského tunelu Hung Hom. Nejlepším časem k procházce je osmá hodina večerní, kdy si užijete úchvatnou světelnou show Symphony of Lights.
Doporučujeme udělat si výlet na ostrov Lantau k soše Buddhy, ke které vede lanovka. Na vrchol této obrovské bronzové sochy Buddhy s vyřezávaným zvonem, muzeem a relikviemi vede 260 schodů. Příjemný půldenní výlet z ruchu velkoměsta.
Mezinárodní obchodní centrum dominuje panoramatu města. Tento 480 metrů vysoký kolos, který začíná pod zemí ve formě MTR stanice Kowloon, pokračuje obchodními prostory Elements, kancelářemi a na samotném vrchu se nachází nejvýše položený hotel na světě (rozuměj v budově postavené lidskýma rukama). O 103 až po 118 patro se stará elegance sítě Ritz Carlton. Aristokratický hotel, který udává tón luxusnímu hotelnictví. Jeho nejvyšší pokoje jsou ve výšce cca 476 metrů a výhled na Hongkong / Kowloon je nepopsatelný. Na absolutním vrcholu se nachází nejvýše položený hotelový bazén a fitko. Pro srovnání třeba bazén v Marina bay v Singapuru je asi o 200 metrů níže. Z druhé strany je pro změnu nejvýše položený hotelový bar na světě "The Ozone". Jeho konkurent Atmosphere v Burj Khalifa v Dubaji je sice na 122 pater, ale je to jen 442 metrů nad zemí. The Ozone stále vyhrává.
Nedokážete si představit město, ve kterém se mísí portugalská a čínská kultura? Pak zavítejte do Macaa! Toto místo, jehož historické centrum je zapsané do UNESCO, bývá právem označované jako „Las Vegas Východu“ nebo „Monte Carlo Orientu“. Přesvědčte se o jeho výjimečnosti a vlastní oči. Zajímavým faktem také je, že Macao představuje jediné území Číny, kde je hazard legální – proto se zde daří zejména hazardní turistice. Kromě kasin a luxusních hotelů tu ale můžete obdivovat i nespočet historických památek, jako např. Ruiny sv. Pavla (pozůstatky bývalého kostela Mater Dei), Chrám A-Ma anebo hlavní vojenskou obrannou strukturu Macaa – pevnost Mount Fortress.
Na jihu starobylého čínského města Luo-jang se rozkládá scénická oblast zvaná „Jeskyně Longmen“, která je ceněným buddhistickým pokladem a od roku 2000 také světovým dědictvím UNESCO. Historie tohoto památného tesařského díla z kamene sahá až 1 500 let zpět, konkrétně ji lze vysledovat až do dynastie Severní Wei (493 n. l.). Samotná oblast se táhne mezi horami Xiang a Longmen – podél útesů Západního a Východního vrchu, které jsou propojeny dvěma mosty přes řeku Yi a představuje domov pro více než 2 300 samostatných jeskyní či desítky tisíc soch Buddhy. V oblasti Západního vrchu (West Hill), jenž je právem považován za „srdce“ komplexu Longmen, lze prozkoumat například Chrám Fengxian a sedmnáctimetrovou sochu zvanou Buddha Vairocana, jeskyni Binyang, jeskyni Wanfo, jeskyni Guyang, Lotosovou jeskyni či dva magnetické kameny. Východní vrch pak nabídne poněkud klidnější podívanou na Plošině pro uctívání Buddhy (Buddha Worship Platform), v jeskyních Východního vrchu (East Hill Grottoes), v Chrámu Xiangshan nebo v Baiově zahradě (Bai's Garden).
Město Luoyang rozkládající se na severozápadě provincie Henan je jednou z kolébek čínské civilizace. Založeno bylo v 11. století a je považované za kulturní i buddhistické centrum a historicky významné hlavní město devíti dříve vládnoucích dynastií. Najdete zde hned několik památek zapsaných v UNESCO, jako např. jeskyně Longmen anebo Chrám bílého koně, který je dle tradice považován za první buddhistický chrám založený v Číně. Milovníky květin pak zcela určitě uchvátí pivoňková zahrada Luoyang Peony Garden! Ti, co dají spíše přednost poznávání historie města, si pak rádi zajdou do jednoho z tamějších muzeí – Tianzi Jialiu Museum, Luoyang Ancient Art Museum i Luoyang Museum mají návštěvníkům rozhodně co nabídnout!
