1. den: Odlet za dobrodružstvím
EVROPA – ZANZIBAR
Check in a let do Afriky. Máte všechno sbalené a jste připraveni na cestu za sluncem na Zanzibar? Jste připraveni na autentické vnitrozemí a moderní plážové hotely? Pokud ano, tak se připoutejte, protože letíme!
2. den: Přílet do ráje
ZANZIBAR
Přistáváme na ostrově hřebíčku, což byl v minulosti jeden z nejhlavnějších zdrojů příjmů. V dnešní době je ostrov soustředěn na turismus. Množství hotelů různých kategorií a úrovní dokáže lahodit každému příchozímu. Nádherná voda a pláže ostrova jsou proslulé a jsou cílem turistů již od počátku 20.století. Dopřejte si skutečný odpočinek na pláži nebo u bazénu. Pokud chcete žít aktivněji a zpestřit si odpočinek fakultativními výlety, nahlédněte do našich Doplňkových služeb, kde si můžete vybrat z více možností. Věříme, že Vás něco osloví a Vy tak ze Zanzibaru uvidíte víc, než jen hotelový komplex a pláž. Nikdo Vám však nebude zazlívat, pokud lenošením strávíte zbytek dovolené. Teplé podnebí tohoto tropického ráje je na takovou aktivitu jako stvořené. Příjemný servis v hotelu a vynikající strava jsou doplňkem toho, co od Zanzibaru očekáváte. Ochutnejte ovoce, které u nás takto dozrálé těžko najdete, pokud máte rádi dary moře, určitě si užijete dostatečně i v této oblasti. Při západu slunce si dopřejte některý z koktejlů a po večeři posezení v jemném vánku při sklence vína.
Po příletu na Vás čeká náš místní partner, který se o Vás postará a pokud budete mít zájem, zajistí Vám výlety po ostrově, nebo cokoliv, co byste na ostrově chtěli dělat. Na bráně hotelu Vás přivítá masajský strážce a na recepci dostanete od usměvavé recepční klíč od pokoje, osvěžující ručníček a chladný džus. Tento rajský ostrov Vás okouzlí a Vy si ho užijete.
3. den: Hřebíček a Jaws corner
ZANZIBAR
Pokud neplánujete ležet na pláži, vyrazte na průzkum ostrova. Nejpopulárnějším výletem je návštěva farmy s kořením a Stone Town (UNESCO od 2000). Jednoduše se dá spojit do jednoho výletu a absolvovat ho za jeden den.
"V ten večer jsme se zastavili na Zanzibaru, kde byl vzduch naplněn úžasnou kořenitě-sladkou vůní hřebíčku, a já jsem stál u kolejišti ve starém arabském městě a přemýšlel, jaký šťastný mladý člověk jsem byl, že jsem viděl všechny tyto úžasná místa" - napsal Roald Dahl, známý britský spisovatel (Matilda, Charlie a továrna na čokoládu, Kámoš obr) ve svých vzpomínkách na cesty po východní Africe v letech 1938-1941. My se vydáme po těchto místech a budeme nasávat atmosféru a vůně ostrova. Naše cesta Ungujou, jak se nazývá hlavní ostrov Zanzibarského souostroví, začne na farmě s kořením. Tyto zde začaly ve velkém vznikat s příchodem prvního Ománského sultána jménem Seyid Said. Už jeho předchůdci viděli v ostrově potenciál obchodu s kořením. Tento sultán vydal dekret, v němž uložil všem obyvatelům na svých farmách zasadit dva hřebíčkové stromy na jednu kokosovou palmu. Následně skupoval hřebíček a obchodoval s ním po celém světě. Takto se ze Zanzibaru stala hřebíčková mocnost a v nejlepším období dosahovaly až 90 % celosvětové produkce. S hřebíčkem přicházelo na ostrovy i jiné koření a exotické ovoce, které se zde do dnešních dnů pěstuje. Některé koření dokonce pod státní kontrolou, jak zde bylo za sultanátu. Na farmě uvidíme několik druhů koření a ovoce. Některé nás překvapí, protože se s nimi setkáváme v kuchyni v úplně jiné podobě. Na farmě si vychutnáme i typický Zanzibarský oběd. Paní domu nám v jednoduchých podmínkách sama připraví vynikající jídlo z těch nejčerstvějších surovin, a i v těch nejlepších hotelích na tuto chuť budete vzpomínat. Po obědě se vydáme na průzkum starého města, které je jako celek zapsáno na seznamu UNESCO. Začneme rybím trhem, kam přinášejí rybáři čerstvé úlovky. Budete překvapeni, co všechno v moři žije a co všechno se dá konzumovat. Tržnice je sama o sobě zážitkem. Je rozdělena na část rybí, masovou, ovocnou a ostatní zboží. Samozřejmě že se tu prodává i koření, ať už ve velkých baleních, nebo připravené pro turisty jako dárky. Co nekoupíte na farmě, dokoupíte na trhu. Z tržnice se projdeme k anglikánské katedrále, která stojí na místě posledního trhu s otroky ve východní Africe. Uvnitř katedrály si povíme zajímavosti, které se vážou k tomuto smutnému období. O jeho konec se zasadil i Dr.David Livingstone, známý misionář a cestovatel. Ten spolu s třetím biskupem na Zanzibaru, Edwardem Steerem, požádali o povolení k vybudování kostela jako památníku na tyto časy. A tak zde stojí tato katedrála. Vedle ní je památník otrokům a v podzemí sousední budovy jsou poslední dvě komory, kde byly otroci drženi před prodejem. Vnoříme se hlouběji do města a kolem nádherně vyřezávaných dveří, které poukazovaly na bohatství a postavení rodiny, přijdeme na malé náměstíčko Jaws corner. Zde muži při čaji a cigaretě diskutují o aktuálním dění na Zanzibaru. Pokračujeme uličkami až k Domu zázraků – Beit Al Ajaib. Takto nazývají sultánský palác, který byl prvním elektrifikovaným domem na Zanzibaru a první dům ve východní Africe s výtahem. Jedno křídlo sultánského paláce bylo i cílem kaňonového útoku během nejkratší války v historii. Před něj jezdila i vlaková souprava na úzkorozchodné koleji do druhého paláce v dnešním městečku Bububu. V těsném sousedství stojí stará portugalská pevnost, která však nikdy nesloužila svému účelu. Dnes se zde odehrávají kulturní akce a koncerty. Ulička Gizenga s množstvím obchůdků vede k domu, ve kterém určitou část svého dětství prožil Farrokh Bulsara – později známý jako Freddie Mercury, zpěvák skupiny Queen. Narodil se v Stone Town v roce 1946 během britského protektorátu, a tak po jeho imigraci do Británie v roce 1964 mu bylo uděleno občanství. Od roku 1954 do 1963 navštěvoval školu v Indii, odkud jeho rodina pocházela. Historické město nabízí bezpočet zajímavých zákoutí a jeho typická swahilská atmosféra z něj dělá velký magnet. Nechte se unášet historií a vůněmi, kterými je ostrov i město protkané.
4. den: Do pralesa za opicemi
ZANZIBAR
A co dnes? Odpočíváte, nebo se opět někam vydáte? Ostrov nabízí další lákadla. Pokračujte v objevování ostrova. Z našeho resortu procházíme kulturní krajinou a sledujeme, jak žijí místní v tradičních vesnicích. Nejčastější plodinou zde je kokosová palma, kterých zde roste několik desítek odrůd. Některé jsou určeny k pití kokosové vody, některé na produkci kopry – strouhaného kokosu, oleje a másla. Po celém ostrově jsou vesnice převážně z jednoduchých domků postavených z korálového kamene a střechy z palmového listí, přibývají však i domy z betonových tvárnic. Dostaneme se do jižnější části ostrova až přijedeme do národního parku Jozani Chwaka Bay. Tento park má za úkol chránit poslední zbytek původního pralesa ostrova Unguja. Kromě samotného lesa, který zde sestává z více různorodých stanovišť, chrání i poslední zbytky skutečné Zanzibarský fauny. Právě tady v lese a na přilehlých farmách žije Zanzibarský poddruh opice guerézy červené (Piliocolobus kirkii), která nežije nikde jinde na světě, a dokonce ji nechová žádná Zoo nebo soukromý chovatel. Její blízcí příbuzní žijí na africké pevnině od východní až po pralesy západní Afriky. Při ničení původního biotopu se jejich populace zmenšovala, až se zastavila v 90. letech na počtu kolem 2000 jedinců. Díky intenzivní ochraně se toto číslo zvyšovalo. V dnešní době žije v národním parku Jozani a v okolních lesích přibližně 6000 těchto fascinujících opic. Přímo v parku žijí habituované skupiny, které jsou zvyklé na přítomnost lidí, ať už turisty nebo vědecké pracovníky. Můžete se k nim přiblížit na malou vzdálenost a sledovat jejich přirozené chování z bezprostřední blízkosti. Kromě těchto primátů zde žijí i další zvířata. Kočkodani diadémový, "sloní" rejsci, chameleóni, malé druhy antilop. Ještě do konce 90. let v těchto končinách žili leopardi. Procházka lesem je zážitkem samým o sobě. Najdete zde vysazen les z mahagonovníku, který plynule přejde do původního lesa. Zde jsou zajímavé obrovské pandanusy, které na rozdíl od našich pokojových, dorůstají 10-15metrové výšky. Nedaleko, přibližně 1 kilometr od vstupní brány, se nachází chodník vybudovaný v mangrovových porostů. Opět jiný ekosystém, který je závislý na přílivu a odlivu. Ve spleti vzdušných kořenů stromů zde žije více druhů živočichů. Hledejte velké kraby, nebo ty s jedním větším klepítka, množství ryb, jejichž mláďata žijí v bezpečí kořenů mangrovů. Po této procházce nás čeká už jen přesun do našeho hotelu za zaslouženým odpočinkem. Za tyto dva dny jsme viděli to nejdůležitější z ostrova. Nejsou to však jediné aktivity a pokud si chcete pobyt ještě zpestřit, vyberte si z nabídky fakultativních aktivit v našich Doplňkových službách.
5. - 6. den: Oddych ve vlnách Indického oceánu
ZANZIBAR
Odpočinek v resortu na ostrově hřebíčku se službami all inclusive, nebo fakultativní aktivity z naší nabídky.
7. den: Odlet za divočinou
ZANZIBAR – ARUSHA
Závěrečný den na Zanzibaru. Ráno si ještě vychutnáme teplé vlnky Indického oceánu a vykoupeme se. Sbalit věci na cestu a odvezeme se na letiště. Přeletíme přes průliv mezi pevninou a Zanzibarem a přes pohoří Usambara přelétáme do Arushe, politického centra Afriky. Kulisu nám tvoří nejvyšší hora Afriky – Kilimandžáro (UNESCO od 1987), které se tyčí jen pár desítek kilometrů od města. Pro ty, kteří už chtějí mít první autentický zážitek, uděláme krátkou procházku v centru města. Nachází se zde také bod, o němž se říká, že je na půli cesty mezi Kapským městem a Káhirou. Vítejte uprostřed Afriky. Rušné obchodní město, které při návštěvě v roce 1948 českoslovenští cestovatelé Zikmund a Hanzelka popsali jako tržní osadu, kam přicházeli lidé za nákupy ze širokého okolí. Dnes je to obchodní i politické centrum severní Tanzanie s populací více než půl milionu obyvatel. Město nemá historické centrum, nejstarší budova pochází z roku 1900 a byla první vojenskou posádkou v oblasti, kterou si vybojovalo Německo v roce 1896. V dnešní době je v této stavbě – Bome – malé muzeum věnované historii a přírodě regionu. Na fotbalovém stadionu byla vyhlášena nezávislost Tanganyika (pevninská část dnešní Tanzanie). Město bylo také centrem natáčení filmu Határ! v hlavní roli s Johnem Waynem o společnosti, která lovila zvířata pro Zoo a menažérií. Projdeme se ulicemi a nasajeme první vůně Afriky ve stínu spící sopky Meru.
8. den: Málo známé Tarangire
ARUSHA – TARANGIRE
Safari dobrodružství začíná. Opustíme Arushu a mezi kávovými plantážemi se dostaneme z dešťového příkrovu hory Meru. Ta drží mraky, které způsobují častější deště a tato oblast je tak úrodnější. Země se rázem změní a z lesa eukalyptů a kávovníků se stane savana s porostem akácií. Zde už uvidíme několik vesnic původního obyvatelstva regionu – Masajů. Ti si krajinu dělí s dalšími kmeny, jako jsou například Chagga. Ti už však nežijí tak tradiční život, jak tito hrdí pastýři oblečení často v károvaných a barevných látkách. Země se změnila a my se blížíme do oblasti, která je oblíbená mezi divokou africkou faunou jako místo, kde je téměř celoroční zdroj vody. Na konci období sucha se sem stahuje zvěř ze širokého okolí k poslední tekoucí řece východně od příkopové propadliny a západně od Masai stepy. Na tomto místě vznikl v roce 1970 národní park Tarangire, který chrání toto vzácné místo. Během celého roku se zde zdržuje velké množství zvířat, ale jak země a napajedla vysychají v okolí, zvířata se sem stahují a park se zahušťuje. Celoročně zde však naleznete velké množství slonů, různých druhů antilop a gazel, zebry, žirafy, lvy, leopardy, gepardy, buvoly a mnoho dalších. Vzácností jsou psi hyenovití a gerenuci – žirafí antilopy. V řece žije početná komunita hrochů a krokodýlů a na stromech se prohánějí kočkodani a paviáni. Lvi se zde často vyvalují na stromech a množství ptáků sem láká ornitology z celého světa. Žije jich zde více než 550 druhů. Díky vodě se tu odehrává i malá migrace, kdy do oblasti za vodou přichází několik tisíců pakoňů a zeber. I samotná krajina je zde unikátní. Savana protkána keři a nižšími stromy je na většině území doplněna fascinujícími baobaby. Obrovské stromy, které jako by měly kořeny nad zemí a byly otočené hlavou dolů, jsou ikonou tohoto parku. Na některých místech jich je tolik, až tvoří jakýsi prapodivný les mohutných kmenů, a ještě zvláštnějších větví. Jejich dřevo není tvrdé, ale spíše houbovité a strom si v tomto měkkém materiálu uchovává vodu na období sucha. Sloni s oblibou v období s chabou potravou okusují kůru a baobaby tak mají často dolámané a zjizvené kmeny. Rychle se však rány zahojí a strom žije dále. Oběd formou pikniku si dopřejeme s výhledem na řeku Tarangire, která dala jméno oblasti i samotnému parku. Vrátíme se na hlavní, asfaltovou cestu a přesuneme se savanou do městečka Mto Wa Mbu. Znamená to "Místo komárů", my však přes toto městečko jen projdeme. Při cestě ochutnáme červené banány, které zde rostou celoročně a Mto Wa Mbu je jimi známé. Za městem je vstup do parku Manyara se stejnojmenným jezerem, které sezónně obývají hejna plameňáků. Jezero leží na úpatí strmého srázu Příkopové propadliny. Budeme prudce stoupat až se dostaneme na náhorní planinu. Pozvolna stoupáme až do města Karatu, které je posledním před bránou do dalšího přírodního zázraku – kráteru Ngorongoro. Toto divadlo nás čeká zítra.
9. den: Nejlepší přírodní divadlo světa
NGORONGORO
Brzy ráno nasedneme do safari auta s otevíratelnou střechou a po pár minutách přijdeme na bránu chráněného území Ngorongoro (UNESCO od 1979). Celá oblast rezervace s rozlohou 8.292km2 přímo navazuje na další chráněná území a národní park Serengeti, který leží dále na západ. Ngorongoro conservation area (NCA) bylo zřízeno jako pokusný projekt na sledování negativního vlivu pastevních kmenů na divokou přírodu. V době zápisu na seznam UNESCO v celém chráněném území žilo více než 20 tisíc Masajů s 275 tisíc kusy dobytka. Na vzniku projektu se podílel německý přírodovědec Bernhard Grzimek se svým synem Michaelem. Oba strávili množství času pozorováním přírody a tvořením systému ochrany celé oblasti Serengeti a Ngorongoro. Michaelovi se stala osudnou pravděpodobně srážka jeho průzkumného letadla se supem nad kráterem. Zahynul při tomto neštěstí a na okraji kráteru má postaven památník. Po obou zůstal unikátní dokumentární film Serengeti shall not die, u nás přeložen jako Raj divokých zvířat, který získal prestižní mezinárodní ocenění, včetně slavného Oscara. Filozofie klidného soužití Masajů, divokých zvířat a v moderní době turistů je klíčovým cílem tohoto chráněného území. Z dolní brány vystoupáme po klikaté a bahnité cestě na okraj kráteru. Jižní a východní strana kráteru je porostlá hustým lesem, kudy vedou cesty slonů a buvolů. Do skály jsou zde na více místech sloními kly vyrýpané díry, které jsou pozůstatkem dolování minerálů, které pomáhají slonům v neutralizaci žaludku. Po 20 minutách jízdy se ocitáme na vyhlídce do kráteru. Jedinečný pohled, který Vás dostane. Díváte se do útrob bývalé sopky, která se po erupci propadla sama do sebe a zanechala tak jedinou neporušenou kalderu takových rozměrů na světě, která není zalita vodou. Dno kráteru zabírá plochu zhruba 620km2 a žije zde více než 25 tisíc kusů velké zvěře. Z vyhlídku přejedeme po okraji kráteru k jedné ze dvou cest, kterými se dá na dno dostat. Průměrný rozdíl ve výšce mezi okrajem a dnem je 610 metrů, které našim autem překonáme, zatímco se budeme kochat přes otevřenou střechu výhledy. Ocitáme se na dně jednoho z nejdokonalejších divadel přírody. Ať se podíváte kamkoli, obklopuje Vás kulisa okraje kráteru a téměř dokonalá rovina připomíná rozlehlé pláně sousedního národního parku Serengeti (UNESCO od 1981). Kromě obrovského množství kopytníků se zde nachází i největší koncentrace lvů na světě a jedna z největších, ne-li největší koncentrace šelem vůbec. Kromě lvů, kterých zde momentálně žije více než 50 kusů, zde žije i více než 300 hyen skvrnitých, množství šakalů, karakalů a servalů a dalších menších šelem. Kráter je pro zvěř dokonalým místem na život. Býložravci mají dostatek pastvy po celý rok, a tak i šelmy mají svůj pravidelný příděl. Právě proto jsou lvi, kteří žijí na dně kráteru poměrně větší než jejich bratranci a sestřenice za okrajem. Uvnitř kráteru žijí téměř všechna atraktivní zvířata východoafrické savany. Chybí zde žirafa, krokodýl a pes hyenovitý. Ty však v hojných počtech žijí za okrajem kaldery. Zvířata žijící na dně nemají v podstatě důvod kráter opouštět. Podmínky zde mají dobré, a tak nehledají jiné možnosti. Je jen pár druhů, které migrují přes hranu. V podstatě je to Velká pětka. Na dně žijí staří sloní samci, kteří sem přicházejí na zasloužený odpočinek. Samice s mláďaty dolů nechodí a pokud, tak jen výjimečně. Nosorožců žije na dně přibližně 55 a jsou to povětšinou samice s mladými. Samci si chodí nahoru-dolů. Buvolí cesty jsme měli možnost vidět cestou pralesem z dolní brány a stejné mají i z vnitřní strany okraje kráteru. Lvy často potkáváme na cestě, která vede po okraji. Ti se snaží scházet dolů, ale větší a silnější kráterový lvi jim neumožňují se zde usadit a zůstává jim život na okraji. Leopardi mají rádi lesnaté oblasti, a tak na dně nemají kromě lesa Lera mnoho příležitostí. I přesto jsou viděni, jak scházejí a vycházejí ze dna do lesa na okraji. Toto vše jsou detaily, které z našeho safari v Ngorongoro udělají dokonalý zážitek. Nikdo Vám nezaručí, jaká zvířata a za jakých okolností uvidíte, na tomto místě však máte vysokou šanci zažít za jeden den unikátní safari. Na sklonku dne musí všichni návštěvníci kráter opustit a stejně jako buvoli, stáhnout se na okraj kráteru, nebo až za něj. Před západem slunce musíme udělat tak i my, a tak se vrátíme do naší lodge se zážitky, na jaké jsme se dlouho těšili.
10. den: Odlétáme domů
NGORONGORO – EVROPA
S východem slunce si pochutnáme na snídani a klidně se sbalíme a nasedneme do auta. Cestou z Karatu se ještě budeme ohlížet, jestli uvidíme kalderu Ngorongoro čistou nebo v mlze, která je zde poměrně častá. Život na ulicích zde plyne od východu slunce do večerních hodin. Ráno se lidé a jejich zvířata přesouvají za prací nebo nákupy a my tak uvidíme krásný africký život. Zastavíme se v některém z obchodů, kde si můžete prohlédnout nebo koupit suvenýry, které Vám doma připomenou tyto nádherné zážitky. Některé obchody připomínají spíše galerii a dřevěné sochy nebo obrazy jsou zde skutečná umělecká díla. Z okraje příkopové propadliny budeme opět scházet dolů. Cestou zastavíme u obrovského baobabu, o němž se říká, že má více než 1500 let. Je tu i vyhlídka na jezero Manyara a dále za něj až do parku Tarangire, kde jsme před dvěma dny honili antilopy a slony. Ve městě Mto Wa Mbu opět zastavíme na červené banány a na kávičku v pojízdném stánku Cafe Kabisa, které se již stává legendou. Vynikající kávička od mladého lokálního baristy jménem Yohan, která na tomto místě chutná ještě lépe a stojí za každý šilink. Věříme, že se mu bude dařit i nadále a my si ji budeme moci dopřát při každé naší cestě kolem. Vracíme se stejnou cestou a pár kilometrů před křižovatkou Makuyuni se zastavíme a z cesty podíváme na obrovskou vesnici masajského "krále". Je jedním z nejbohatších Masajů vůbec a je také jedním z nejvlivnějších. Proto mu také říkají "král", i když tento titul v rámci kmene neexistuje. V jeho vesnici jsou desítky domů s desítkami jeho manželek a dnes už možná i přes stovku vlastních dětí. Na toto množství dětí zde mají vlastní školu a vlastní kostel. Vesnice, která je téměř malým městečkem. Zde zároveň vstupujeme do migračního koridoru z plání kolem města Engaruka do Tarangire, který využívají zvířata při svých cestách za vodou a pastvou. Mějte či na stopkách, i zde můžete ještě vidět slony, žirafy, zebry a pakoně. Odbočíme doleva a směřujeme do Arushe. Pomalu se loučíme s baobaby a o pár desítek kilometrů se země začne opět trošku zelenat, a tak víme, že se blíží oblast kávových plantáží. Pokud nám vyjde čas a bude otevřena prodejna, zastavíme se na jedné z nich a koupíme domů suvenýr v podobě 100 % arabiky čerstvě opražené přímo na farmě. Přijedeme na mezinárodní letiště Kilimandžáro, které leží pod nejvyšší horou Afriky. Pokud nám počasí bude přát, budeme se kochat výhledem na jeho ledovou špičku. Předáme zavazadla, vezmeme své palubenky a odlétáme po úžasném dobrodružství domů. Plní dojmů budeme vzpomínat na Zanzibar a jedinečné safari. Kwaheri Tanzania.
11. den: Vítejte doma!
EVROPA
Přílet domů.
