Poznávací zájezdy do Palestiny

Jordánsko, Palestina, Izrael - doporučujeme každému, mladému i starému

Byl to skvělý zážitek,

který doporučujeme každému. Zájezd byl skvěle zorganizovaný a velký dík patří samotnému průvodci Petrovi Rea. Organizaci zájezdu do odletu zajistila CK SEN zcela profesionálně. O zájezdu jsme byli perfektně informováni. Organizační pokyny byly srozumitelné a úplné. Přesto, že jsme se přihlásili pozdě, tak kancelář zorganizovala pohodlnou alternativní dopravu a ke zbytku skupiny jsme se připojili hned první den. Organizace během pobytu - průvodce Petr je zkušený organizátor a celou skupinu (30 lidí) zvládl bez problémů. Náročný harmonogram (přesuny, vstupy) jsme zvládli bez chyb a plynule. Pro nás bylo velmi příjemné nestarat se o nic :) Přesuny neprobíhaly ve stresu a ke konci dne jsme měli čas i na individuální poznávání okolí. PRŮVODCE: Zájezd jsme si vybrali právě kvůli průvodci Petrovi, který je mimořádně vzdělaný o historii země, náboženství, kultuře a současných poměrech. Během zájezdu jsme získali komplexní obraz o místech, která jsme navštívili. Petr nás zasypal neuvěřitelným množstvím detailů z historie a současnosti. Na zájezdu jsme se dozvěděli detaily a souvislosti, kterým se v tradičních průvodcovských knížkách nevěnují. Vzhledem ke komplikované historii a současnosti země jsme ocenili, že skutečnosti vysvětloval objektivně. Kromě skvělých průvodcovských schopností je Petr velmi společenský člověk. Celkově hodnotíme zájezd mimořádně pozitivně právě díky Petrovi. Doporučujeme každému, mladému i starému :)

Dušan a Iva

Jordánsko, Palestina, Izrael - díky za úžasné informace, organizaci a starostlivost

V sobotu jsme se vrátili ze zájezdu. Nedá se popsat slovem, kolik zážitků jsme si přinesli domů. Velké díky patří hlavně našemu průovdci Petrovi, za úžasné informace, organizaci a starostlivost. Ještě dlouho budu čerpat energii z tohoto zájezdu, díky němu. Doporučuji každému.
Mirek a Jana Petříkovi

Jordánsko, Palestina, Izrael - poděkování za nádherný zájezd

Vážení přátelé,
před pár dny jsme se vrátili s ženou z nádherného zájezdu do Izraele a Jordánska. Musím vyslovit svoje poděkování jak za organizaci zájezdu a výběr navštívených míst tak profesionalitě našeho průvodce, Tomáše Kubuše. Byli jsme s vaší cestovní kanceláří poprvé - většinou jsme jezdívali na poznávací zájezdy s Čedokem - a mohu komukoliv po našich zkušenostech tuhle cestovní kancelář vřele doporučit. Drobnou poznámku na závěr. Není třeba věřit všemu, co se ventiluje ve zprávách v televizi. Navštívili jsme Golandské výšiny s pozorovateli OSN - pár kilometrů od války v Sýrii, palestinská území, kde se údajně protestuje proti přesunutí US ambasády do Jeruzelama, a všude jsme se setkali pouze s přátelským přístupem místních. Díky Tomášovi byl zájezd i gurmetským zážitkem, neboť přesně věděl, do které restaurace zajít a co si objednat. Protože my a asi většina účastníků zájezdu pamatujeme Československo, byla příjemná i skladba účastníků zájezdu z obou částí bývalého státu. S pozdravem
Ing Pokorný

Jordánsko, Izrael - děkuji

Dobrý den,
chtěl bych i tímto způsobem poděkovat a ocenit práci našeho průvodce po Jordánsku, Františka Kekelyho. Jeho výklad historie byl zajímavý a velmi "zaživa" podávaný, bylo zjevné, že ho dějiny námi projížděných významných oblastí zajímají. Byl vždy vstřícný a pokud vzpomenu "od konce", tak právě před několika dny dodržel slib a poslal každému účastníkovi krátký souhrn i s několika fotkami, velmi oceňuji, že i přes jeho časové vytíženosti si našel na toto čas. Dále bych chtěl vyzdvihnout, že během prohlídky starého města v Jeruzalémě, kdy jsem tušil, že má zdravotní problémy, odvedl práci bez kompromisů, na vysoké úrovni. Závěrem ještě jednou jak jemu, tak vám jako cestovce – děkuji. Jiří

Izrael, Jordánsko - Vše bylo perfektně zorganizováno

•Právě nedávno jsme se vrátili po velikonočních svátcích strávených v Izraeli, Palestině a Jordánsku. Když jsme se dozvěděli, že jsme objednali zájezd právě v termínu svátků, měli jsme z toho trochu strach, ale na druhé straně jsme zase měli i velká očekávání které se i díky super SEN průvodci Františkovi, vyplnili za co bychom mu chtěli poděkovat. S CK SEN jsme byli už několikrát a máme jen pozitivní zkušenosti plné zážitků. Na dovolenou jsem vzal i své synovce, kteří byli z celého pobytu uneseni a po příchodu domů a všech otázkách odpověděli jen slovy "to musíte zažít". Celá dovolená byla jedno místo za druhým a jeden zážitek větší než druhý. Navštívili jsme i neplánované místa u Rudého moře, jakož i krásný Ammán a krajiny jsme přešli z jednoho konce na druhý. Těžko hledat nějaký konkrétní zážitek neboť všechny byly specifické a dochází Vám to až po několika dnech. Vše bylo perfektně zorganizováno a dozvěděli jsme se spoustu nových věcí, za což děkuji Františkovi i celému SEN týmu. Už se nemůžeme dočkat kam vyrazíme v budoucnu. Děkujeme a přejeme vše dobré, Mrázkovi,Brno

Touha po poznání byla větší :)

•Když se naše rodina a okolí dozvěděli kam máme namířeno na dovolenou, hodně se divili a rozmlouvali nám to, že je to nebezpečné. Ne že by jsme troška neměli obavy, ale touha po poznání byla větší. Po návratu mohu říci, že nelituji tohoto rozhodnutí a celý pobyt byl úžasný. Ve všech zemích byl klid, někde byly hlídky, ale nějaký pocit nebezpečí jsme nezažili. Krásný západ slunce u moře v Bejrútu, které se snaží opět získat svou tvář, památky v Biblose, BAALBAK jsou nezapomenutelné. Jordánsko - Petra, Mrtvé moře, hora Nebo - další perličky zájezdu. Co byl pro mě největší zážitek byl Jeruzalém. je to až neuvěřitelné jaká rozmanitost může být na jednom místě. Asi všichni jsme si užili historii při Genezaretském jezeře a ochutnali i Petrovu rybu. Musím také poděkovat našemu průvodci za jeho úžasné doprovodné slovo, bez toho by to bylo jako dívat se na telku bez zvuku. Děkuji za nezapomenutelnou a bezpečnou dovolenou. Jana

Izrael, Jordánsko, Libanon – nejhodnotnější zájezd

Před měsícem jsme se vrátili z poznávacího zájezdu do Izraele a musím říct, že i když jsme procestovali půl světa s manželem, tak toto byl nejhodnotnější zájezd!! I když máme více než půl života za sebou (77 a 70) a mysleli jsme si, že známe historii, náboženství a geografii, tak to nebylo tak.
Nikdy nepochopím, kde bral náš průvodce Petr ty vědomosti, kterými nás "krmil" po celých 11 dní. Musím opravdu říct, že když jsme se vrátili, tak jsme měli ze všeho gali-mate. Ale po pár dnech po návratu jsme si sedli za počítač a vygooglovali jsme si jednotlivá místa, která jsme navštívili a pomalu jsme začali chápat jednotlivé události a historii. Poznali jsme velmi milé lidi, byl to dobrý kolektiv. CK SEN doporučuji všem zájemcům o cestování a poznávání historie, zemí a událostí! Mají to vymakané, vědí o každém kameni, který je starší než 100 let vše, všechny zastávky, hotely. Restaurace jsou na úrovni, nemluvě o průvodcích. Vím to, protože členové naší rodiny s nimi jezdí často. Jděte s nimi, nebudete litovat!

Cestovatelský zážitek ze zájezdu Izrael, Jordánsko, Libanon

Dobrý den, chtěla bych touto cestou poděkovat za krásný zájezd napříč Blízkým východem, který jsem absolvovala. Zažila jsem krásnou symbiózu hor, moře a kultury v čarokrásném Libanonu. A poznala jsem místa, kde vznikla civilizace. V neposlední řadě děkuji za skvěle připraveného průvodce, který nás doprovázel a který dal našemu cestovatelskému zážitku ještě vyšší level. Marie, Jižní Čechy

Úžasný poznávací zájezd do Jordánska

Perfektně připravený a provedený zájezd. Před několika dny jsme se vrátili se zájezdu s Vaší cestovkou. Byli jsem překvapeni výborně připraveným programem spojeným s návštěvou ikonického bájného místa Petra, jízdou na velbloudech ve Wabi Rum, koupáním v Mrtvém moři (na Nový rok 1. 1. 2024) a skvělým jídlem. Vše pod bedlivým vedením a dohledem průvodce Erika. Jeho vedení, popisy míst a snaha o dodržování dohodnutého programu bylo vždy plně profesionální. Samozřejmě mu s místními znalostmi velmi pomáhal místní průvodce i Erikova kolegyně Lucka. Přeji dalším zákazníkům Vaší cestovky vždy takhle perfektně připravený program a dokonalé průvodce. Blahopřejeme k nim a již si vybíráme další z vašich zájezdů.

Ing. Václav Pánek

Jordánský div světa (Petra)

Přistáli jsme v Hašemitském království, tedy v Jordánsku, jak se země jmenuje podle starobylé dynastie, která zemi dnes vládne v podobě moderního arabského monarchy Abdulláha II. Jeho portréty společně s portréty jeho otce a korunního prince si nás přeměřili ještě na letišti a už  jsme uháněli na jih do starobylé země Edem, kde se nachází v údolí jedna z nejpozoruhodnějších a nejkrásnějších památek celého Blízkého Východu. Petra! Do Mojžíšova údolí nebo tedy do Wadi Musa, jak zní jeho arabský překlad, jsme přijeli téměř se západem slunce. Nezaháleli jsme a hned první večer jsme ochutnávali speciality tradiční jordánské či beduínské kuchyně. Máme za sebou už vynikající mansaf z jehněčího masa, maklabeh z masa kuřecího doplněného o dušenou zeleninu, ale dostali nás předkrmy v podobě perfektního humusu nebo salátů tabouleh a baba ganúš. Začít cestu gastronomickými zážitky není vůbec špatné. Dnešní den je jeden z těch, na který se nezapomíná. Ráno jsme se vydali do starobylého města Petra. Představuje orientální pohádku, dobrodružství, které nepřestává fascinovat již několik generací. Nabatejci zde mezi kopci ukryli úžasné místo, kudy proudil obchod z Arabského poloostrova, Egypta, Mezopotámie či dokonce z dalekého Říma. Kráčíme a kolem nás se mihnou první nabatejské hrobky, vyhloubené jeskyně, první Beduíni a každým krokem odkrýváme více a více z fascinující historie Nabatejců. Kráčíme úzkým Siqom a přejít ho po vlastních je skutečným zážitkem. Vše je jiné než na obrázcích. Hezčí, barevnější, živější a člověk je rád, že se zde ocitl. Už jen krok, dva a najednou se na konci úzké štěrbiny poodokryje snad nejznámější obrázek celé země. První pohled na slavnou Pokladnu, která pokladnou nikdy nebyla je ten, co se vryje do paměti. Je to přesně stejný silný moment, jako když člověk poprvé uvidí samarkandské náměstí Registan, vysvícený Esfahán, Modrou mešitu nebo vejde do jeruzalémské Baziliky svatého hrobu. Prostě na to nezapomene. Poseděli jsme si na beduínském čaji s mátou, kávě s kardamonem či pomerančovém džusu a vyšlapali několik schodů až nahoru ke Královským hrobkám, abychom odtud nasávali pohledy na centrum celé Petry. Jsme překvapeni, jaká je Petra obrovská, a kolik tady toho je a jsme z ní doslova nadšeni. Kapky potu se promíchávají s prachem a pískem Petry a člověk má na rtech úsměv, neboť se zde ocitl. Petra to je láska na celý život!

Nejbarevnější poušť Blízkého Východu (Wadi Musa)

Neskutečný den. Během několika hodin jsme si Jordánsko vychutnávali plnými doušky. Ještě ráno při odjezdu z Petry jsme s úžasem hleděli na Mojžíšovo údolí plné zajímavých skal a mezi nimi jsme rozpoznávali některá místa, které jsme si v Petře prošli po vlastních. Překonali jsme kopce a před námi se otevřelo další údolí, tentokrát vyplněné pouští Wadi Rum. Hovoří se o ní jako o nejbarevnější a nejfotogeničtější poušti celého Blízkého Východu, a tak jsme ji prostě nemohli minout. Přesedli jsme do džípů a vydali jsme se za dobrodružstvím nehostinné země hledat stopy dávných civilizaci, karavan a dnešních beduínů. Na skalách jsme rozeznávali petroglyfy staré 2500 let a vylezli na obrovskou oranžovou dunu, která neskutečně kontrastuje s prostředím. Představte si, že se díváte do dálky a před vašima očima se střídá písek oranžové barvy s červeným pískem a najednou se vše slije do žluté barvy, kterou ozdobilo několik zelených keřů. Nad hlavami rostou vysoké kopce, které tisíciletí a miliardy pískových zrnek zvětraly natolik, až se začaly roztékat a připomínají rozteklý vosk. 

Pompeje Jordánska (Jerash)

Ocitli jsme se v úrodných místech, kde je Jordánsko zelené a poseté pahorky. Žádná poušť jako na jihu, všude je život a právě zde se ve starověku zdomácnělo několik důležitých míst. Místo zvané Jerash má lichotivou přezdívku "Jordánské Pompeje" díky tomu, jak je krásné a neobyčejně zachovalé. Nejezdí sem mnoho turisů, ale my ve SNU víme, že toto místo patří k top historickým památkám Blízkého Východu. Jerash má všechno. Divadla, starověké silnice s vyjetými kolejemi od dávných vozů, chrámy pro nejdůležitější římských bohy fontány či kolonády. I my kráčíme mezi starověké kameny a ty nám říkají příběhy ztraceného města. Nejen Římané ho znali, ale i během byzantské říše zde lidé žili a nechali po sobě několik kostelů ozdobených mozaikami. Sedneme si do obrovského divadla a abychom si vychutnali dokonalou akustiku ozve se zvuk tradičních skotských dud. Jak se dostali sem do Jordánska? Jerash je příjemným spestretním naší cesty a vy poznáte další fantastické místo tohoto světa.

Moře plné soli - Jordánsko

Za Ammánem a městem Madaba se vynoří maličký pahorek Mt.Nebo, ozdobený kostelem a příběhem, který vzpomíná Mojžíše i zaslíbenou zem. Právě sem, na pahorek Nebo, měl totiž po 40 letech přivézt Izraelce, ukázat jim zem kvůli záplavě tak kráčeli tolik let a začal se psát jiný příběh. Náš poznávací zájezd se také vydává tím směrem, ale ještě předtím na nás čeká další dobrodružství. Nedaleko odtud, pod pahorkem se zaleskly břehy moře, které Římané nazvali Mare Mortum, tedy Mrtvé moře, protože v něm nikdy neviděli plavat ryby. Ty zde chybí kvůli obrovské slanosti, ale ta na straně druhé připraví zážitek z koupání. Stačí přijít do vody a ona si s vámi už poradí. Zpočátku nevíte, jak se na vodu položit, pak zase nevíte jak se v ní chovat, ale všechno je to jeden unikátní zážitek. Exotiku dotvářejí palmy, teplo, vlhko a luxusní hotely na jeho březích. Tam na opačné straně leží biblická Palestina. 

Nejposvátnější místo světa (Jeruzalém)

Překročíme řeku Jordán a ocitneme se ve Svaté zemi. Unikátní krajina. Příběhy, historií či legendami je zde nasáklý téměř každý metr a každý krok, který zde člověk vtlačí do prachu země. Naším cílem se na následující dny stane posvátný Jeruzalém. Už večer jsme se procházeli za jeho hradbami a vychutnali si podvečerní Jeruzalém. V bazilice s Kristovým hrobem jsme byli obklopeni tichem a dovnitř do hrobky, nejposvátnějšího místa křesťanského náboženství, jsme nečekali snad ani pět minut. Celou jsme ji měli pro sebe a tehdy se člověk dokáže těšit z krásného naplánování. Po odpočinku v krásném křižáckém kostelíku sv. Anny, kde se měla narodit Panna Maria jsme se vydali ve šlépějích jejího syna. Via Dolorosa. Křížová cesta. Zajímavá cesta protkávající staré město je plná tajemna a my jsme s ní mohli alespoň na chvilku splynout. Prošli jsme si všechny zastavení až jsme se opět ocitli u hrobu, kam měl být po ukřižování uložen Ježíš Kristus. Nezáleží kolikrát se zde člověk ocitne, protože toto místo má v sobě něco unikátní, co dokáže nahnat husí kůži jen z toho, že kráčíte útrobami chrámu a v hlavě si přehráváte všechny příběhy. Je třeba to zažít na vlastní kůži. Oběd se nese ve znamení tradičních palestinských specialit v podobě masové shawarmy nebo vegetariánského falafelu, který právě zde v Palestině dělají nejlepší na celém světě. Zeď nářků jsme obohatili o několik nových odkazů a nakonec jsme se setkali na večeři u Damašské brány. Ani se nechce věřit, kolik se toho dá stihnout a prožít za jeden jediný den.

Za Betlémskou hvězdou - Izrael

Ze starého Jeruzaléma náš poznávací zájezd pokračuje do nedalekého Betléma, abychom i zde navštívili nejvýznamnější a nejposvátnější místa tohoto zajímavého města. Na vlastní oči jsme sledovali realitu izraelsko-palestinských přechodů a checkpointů nebo nekončící betonovou zeď , vlnící se jako chladný had zvlněnou palestinskou krajinou. Je jiné o něm slyšet a jiné vidět ho na vlastní oči. Betlém ležící dnes na Západním břehu, jak se nazývají palestinské autonomní oblasti, nás přivítal klidnou a tichou atmosférou. Náměstí jesliček žilo svým pomalým životem a jen občas se po něm prošel chlapec táhnoucí vozík zásobující některý z přilehlých obchůdků. Baziliku narození jsme si vychutnali plnými doušky, protože jsme byli úplně první, kteří se dostali až k čtrnácticípé hvězdě označujícího místo narození Ježíše Krista a k jesličkám. Chvilku jsme si poseděli na kamenných schodech a počkali dokud neskončí arménská bohoslužba, která celý prostor dokonale zaplnila voňavým kadidlem a pak celá jeskyně patřila jen nám. Krásný zážitek. Zašli jsme si i do Jeskyně mléka, podívali se na to, jak Palestinci vytvářejí z olivového dřeva křížky či sošky a nakonec se prošli pasteveckými poli, odkud se pastýři vydali navštívit Betlém v den narození. Každý krok v této zemi představuje nějaký příběh a to je to, co nepřestane na Svaté zemi fascinovat.

Pevnost Heroda Velikého (Masada)

Poté, jak opustíme pahorky Jeruzalému, tak se země vztáhne do neúrodné roviny, uložené téměř tři stovky metrů pod úrovní země. Dosáhli jsme břeh Mrtvého moře a celá okolní krajina od něj převzala přívlastek "mrtvá". Jen občas z prachu povstane maličká oáza ozdobená palmami a tehdy z těchto míst dýchá dobrodružství a exotika. Naším cílem je unikátní místo zvané Masada. Zde v zemi ničeho se zvedá kopec ozdobený pevností, kde si legendární král Herodes Veliký začal budovat svůj luxusní palác. Dnes se stal symbolem Izraele a tak zde SEN nemůže chybět. Nastoupíme do lanovky a ta nás doveze až na vrcholek pahorku. Kráčíme dějinami v podobě ruin, které tu po sobě nechali starověcí stavitelé. V některých domech najdeme staré fresky, detaily denního života a nahlédneme ik palácem odkud můžeme sledovat Mrtvé moře, ale i někdejší římské tábory, které Masadu obléhali. Čekali byste, že právě zde si Herodes vybuduje velké lázně a luxusní prostory jaké by mu v té době záviděli na celém světě? A jak sem vlastně přiváželi vodu? Exotická dovolená v Izraeli přinese kopec příběhů a zážitků.

Země biblických zázraků - Galilea), Izrael

Kráčíme místy, které poznamenaly zázraky. Opustili jsme biblický Nazaret, abychom se ocitli na březích Galilejského jezera, ale ještě předtím jsme ochutnávali slaďoučké víno v Kane Galilejské. Nebylo to přesně to, které zde měl během svatby Kristus přeměnit z vody, ale i toto chutnalo poměrně dobře a několik lahví už máme v kufrech, abyste mohli ochutnat i doma. Namočili jsme se v posvátné řece Jordán a tak se nám na jeho břehu zalíbilo, že jsme posedávali na okraji a odpočívali s nohama ponořenýma v řece, zatímco se kolem našich nohou shlukly desítky malých ryb.

Několik lidí přišlo v sněhobílých rouchách a rituálně se do vody potápělo a dokonce se zde objevil i ortodoxní kněz, aby byl jejich křest pravomocný. Po kotníky v příjemně teplé vodě a na druhé straně se zvedají Golanské výšiny, které se často spojují s konflikty. Na druhé straně je již Sýrie, která o tyto mimořádně vzácné kopce přišla. Vidět je kousek od sebe je jiné než o nich poslouchat ve zprávách či televizi. Člověk si je představuje výše. Cestování nás však neustále učí. Prošli jsme se mezi ruinami Kafarnau s domem sv. Petra i vzácnou synagogou a nakonec si při u kávy či marakujové ledové tříšti užívali klid Hory Blahoslavenství. Závěr dne jsme si vychutnali na naší soukromé loďce, která s námi pomaličku plavala nepatrnými vlnami Galilejského jezera. Málokoho by napadlo, že tato poměrně malá vodní plocha patří k nejdůležitějším vodním plochám celého Blízkého Východu.

Nebo - biblická hora Jordánska

Blížíme se k jednomu z nejdůležitějších poutnických míst Jordánska. Je jím hora Nebo (arabsky Jebel Nibu nebo Siyagha). Které společně uctívají víceré náboženské představy. Tato biblická hora se nachází necelých 10 kilometrů východně od Madaby. Opouštíme Mrtvé moře a projíždíme krajinou se skalnatými kopci a mnohými údolími, při které musíme překonat více než 1000 výškových metrů. Už cesta k tomuto mystickému místu mě dostala. Po cca hodinové jízdě zastavujeme na parkovišti, které je na úbočí hory. Napršená voda naplnila vyprahnuté wádi a tak sem tam zhlédneme malou říčku, ze které, jak nás informoval průvodce, mají radost nejen kočovní pastýři, kteří křižují tyto končiny se svými malými stády. Pár metrů za vchodem vidím oázu plnou stromů, která působí velmi pokojným dojmem. Vítá nás pomník s latinským nápisem ,, Unus deus, pater omnium, super omnes.“ Vedle stojí kámen s označením posvátného místa v arabštině a v latince. Procházíme se po hoře a obdivujeme krajinu, která se nám rozkládá pod nohami. Právě tam, na místě, kde jsem stála, se po 40 letech putování dostal Mojžíš a ukázal Izraelitům zaslíbenou zem. Kopec je nasáknutý historií a biblickými příběhy přitahuje i dnes, moře lidí, kteří chtějí alespoň chvíli vidět to, co spatřil Mojžíš před svou smrtí. Podle křesťanské a židovské tradice se hora stala místem jeho posledního odpočinku ale muslimové věří, že jeho tělo bylo přeneseno za řeku a dnes leží v hrobě mezi Jeruzalémem a Jerichem. Ať je to tak či ona, dnes je Mojžíšova hora příjemným pokojným místem s nádhernými výhledy na biblickou krajinu, která mne naprosto očarovala. Krásné zvlněné pahorky hnědé a šedé barvy se rozbíhají až po horizont. V údolí jsou zelené obláčky stromů ztracené na této šedivé obloze. Staré olivovníky osamoceně stojí a sem tam se jejich listy pohnou poryvem větru, který o sobě dává vědět už ráno. Pohled mi sklouzává až ke břehům Mrtvého moře, za kterým se rozkládá sen o svobodné Palestině. Několik kilometrů tím směrem stojí Jeruzalém, biblické Jericho či palestínský Ramallah. Zastavuji se u olivovníku, který zasadil Jan Pavel II. při své návštěvě Mojžíšovy hory. Stojí nedaleko starého kostelíka s neodmyslitelnými mozaikami. Krásnější bych asi všude jinde v Jordánsku, hledala marně. My jsme měli to štěstí, že jsme zrovna narazili na bohoslužbu. Mladý kněz promlouval k asi dvaceti věřících, kteří seděli na lavicích. Nenápadně jsme si sedli dozadu a zaposlouchali se do modlitby přednášené v latince. Po mši si kapli chceme prohlédnout. Byla postavena nad pozůstatky původního kostela, který tu byl postaven ve čtvrtém století pro připomínku místa, kde Mojžíš zemřel. Na podlaze kostela tak můžeme vidět pozůstatky barevné mozaiky se zvířecími motivy. Dále nalézáme v rožku, asi tak metr pod úrovní podlahy, jednoduchý náhrobek, postavený z hrubě opracovaných kamenů. Tento hrob by mohl být jedním z míst, kde by mohl odpočívat Mojžíš. Zvláštní pocit. Procházíme kolem dalších historických staveb, některé z nich jsou v rekonstrukci a poté přicházíme na terasu, která je přímo na vrcholu hory. Je lehký mlžný opar a my se díváme na rozsáhlé údolí Jordánu, které je okouzlující.

Římský Jerash v Jordánsku

Horké ráno u Mrtvého moře nám dnes moc nevadilo, protože se vydáváme na sever Jordánska, hledat krásu v biblické krajině Gileadu tam, kde ze zelené a zvlněné krajiny vyrůstají ruiny starověkého města Gerasa. Dnes ho většina z nás nazývá Jerash nebo Džeraš. Pro mne je to nejfantastičtější soubor římských památek na celém Blízkém Východě. Myslím si, že kdyby nemělo Jordánsko Petru, davy by proudily sem, do Jerashu. Já jsem ale celkem ráda, že tomu tak je, nemám moc ráda přeplněná turistická místa. Proto také ráda jezdím na zájezdy se SNEM. Počasí se mění každých pět minut a za chvíli na Hippodrom padají těžké kapky deště. Nějak to ale nevnímám. Hadriánovým obloukem vcházím do starověkého města. Hned začíná ožívat před očima. Začíná pracovat má fantazie a vidím koňské spřežení, tržiště kolem Oválného náměstí… Pokud jste byli v Pompejích, tak Jerash se na vás zapíše velkými písmeny. To se alespoň stalo mě. Nakouknu do divadla, poslechnu si zvu dud, které tu zanechali Britové v časech mandátu a vyšlapanou cestičkou kráčím nad městem, abych si užila panoráma. Únorový Jerash je živý, naplněný zelenou barvou, pronikavou zelenou, že silnější odstín už snad ani neexistuje. V bujné trávě se objevují žluté hlavičky květin a vše má krásnou atmosféru. Průvodce nás informuje, že v létě bude Jerash šedý, žlutý a na podzim vypálený od žhavého blízkovýchodního slunce. Poté jdu do chrámu Artemidy a spatřuji v úžasu pohyblivý sloup, až se mi z toho zamotala hlava. Je zvláštní kráčet po hlavní ulici Cardo Maximus. Ještě stále tu můžu vidět poklopy od kanalizace, vyježděné koleje od vozů. Chybí mi tu jen ty fontány a tehdejší lidé. Jerash jsem si opravdu vychutnala a před odchodem jsem si neodpustila nákup několika jordánských suvenýrů, vypila jsem si kávu z granátového jablka, jehož chuť jsem si zamilovala a plná zážitků jsem zase sestoupala 1.200 výškových metrů zpět k břehu Mrtvého moře. Úžasný a nezapomenutelný den.

Petra

skalní město a archeologické naleziště v Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V Bibli je označováno jako Selá a Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí. Město původně vzniklo jako pohřebiště v dokonale krytém místě, kde se setkávají tři údolí (Vádí al-Araba). Město bylo založeno pravděpodobně mezi 3. století př.n.l. a 1. století n.l. V tuto dobu zde žili Nabatejci a Petra se stala hlavním městem jejich království. Všechny stavby byly vytesány do pískovce. Město dosáhlo největšího rozkvětu a významu kolem roku 62 př. n. l., kdy tu žilo kolem třiceti tisíc lidí.

Mrtvé moře

Vytouženou destinací odpočinku je na našem putování Izraelem a Jordánskem pobyt u Mrtvého moře. Ať už si vyberete "základní" hotel s nadstandardními službami nebo Ishtar Kempinski, ve kterém se cítíte jako sultán či princezna z pohádek Tisíce a jedné noci, jedno je jasné - budete si chtít dovézt jako suvenýr fotku, na které buď čtete noviny na hladině moře nebo jste celý černý, natřený léčivým bahnem. Pokud je Vám to málo, hotely nabízejí řadu procedur či volnočasového programu a v případě, že byste si chtěli zaplavat v méně slané vodě, můžete tak učinit v hotelových bazénech. Abychom se ale vrátili zpět k Mrtvému moři, v první řadě by bylo dobré ujasnit si jeho jméno - už velmi dlouhou dobu to není moře, ale jezero. Jeho slanost je 34.2 procenta, což je přibližně 10x vyšší než jakou má Středozemní moře. Přesto není nejslanější vodní plochou světa - toto prvenství aktuálně patří jezírku Don Juan v Antarktidě. Slanost vody Vám umožní číst noviny na jeho hladině, ale pozor - je možné utopit se, zejména když se vlivem větru nebo neopatrným otočením, nadýcháte slané vody a budete mít potíže se otočit zpět. Naštěstí jsou na hotelových plážích stále přítomni plavčíci dohlížející právě na tyto případy. Slanost Mrtvého moře je způsobena přírodními podmínkami - řeka Jordán, která ho naplňuje, mu nedodává dostatek vody, a i ta trocha je v horkých a suchých podmínkách odpařována mnohem rychleji, což způsobuje zvýšenou slanost. Odhadem je v moři 37 miliard tun soli, část se těží pro kosmetické a zdravotní účely. To z něj zároveň činí největší volně přístupné léčivé lázně světa. Mrtvé moře je známé i díky své poloze - nejen že přes něj vede hranice mezi Jordánskem a Izraelem, ale zároveň je to nejníže položené místo světa (s ohledem na "nadmořskou" výšku 393 metrů pod mořem). Ani Mrtvé moře se nevyhnulo problému globálního oteplování. Každým rokem se sníží jeho hladina až o jeden metr, a za posledních 100 let se jeho velikost zmenšila o polovinu. Dobrou zprávou je společný projekt Izraele a Jordánska, pro které jsou řeka Jordán i Mrtvé moře strategické zdroje. V roce 2015 podepsaly dohodu k investování 9 milionů dolarů na udržení vodní hladiny pomocí nových možných přítoků. Toto místo a jeho úžasné účinky na lidské zdraví a krásu znaly již starověké národy, a dokonce těžily nerosty., které vyvážely až do Egypta. I přes název není jezero mrtvé - sice na jeho pobřeží nenajdete pulzující život, ale ve slané vodě a nehostinných podmínkách dokáží přežít bakterie a mikroorganismy (pro lidi ale nejsou škodlivé). Také Vás nepotěšíme v případě, že máte rádi vodní sporty - ty si na hladině Mrtvého moře neužijete. Ale krásný západ slunce a klidné prostředí s mystickým nádechem Vám vynahradí případné zklamání z akční dovolené. Kromě toho budete po našem intenzivním lovu zážitků rádi za tento moment odpočinku u finalisty hlasování o novodobých sedmi divech světa.

Wadi Rum

Wadi Rum, známé také jako Měsíční údolí je přírodní rezervace na jihu Jordánska o rozloze 700 km2. Geograficky je součástí Arabské pouště, která pokrývá většinu rozlohy Saudské Arábie a část Jordánska. Úžasná oranžová poušť Wadi Rum je tak trochu neprávem ve stínu největšího turistického magnetu Jordánska – skalního města Petra. Skalnaté hory zde vyrůstají z jemného písku a hrají všemi barvami. Ve svých roklích ukrývají sezónní prameny vody, staré skalní rytiny i téměř původní beduínský národ. Původní obyvatele Wadi Rum, nomádský kmen Thamud tady zanechal petroglyfy – tajuplné odkazy vepsané do skal jazykem, který již dávno upadl do zapomenutí. Nabatejci, kteří přišli po nich se živili obchodem a doprovodem karavan po Kadidlové stezce, tento hluboce nábožný lid zde zanechal chrám zasvěcen jejich ženské bohyni Allat. Záběry z Wadi Rum ve filmu Lawrence v Arábii od roku 1962 nastartovaly Jordánský turistický průmysl. Oblast je oblíbená i mezi horolezci. Beduíni lezli v pískovcových horách Wadi Rum po mnoho generací. Mnoho z jejich beduínských lezeckých cest bylo nově objeveno a zdokumentováno moderními lezci.

Jerash

Jerash je město nacházející se 48 km severně od hlavního města Ammánu a je proslavené díky pozůstatkům římské architektury. Antické rozvaliny města Jerash (Gerasa) naleznete v biblických Gileadských horách a jsou jednou z hlavních zajímavostí, která vám Jordánsko nabízí. Na počátku 3. století se Gerasa dočkala svého rozkvětu, který byl však narušen křesťanskými a muslimskými invazemi a zemětřesením v roce 747. Od té doby město začalo upadat. Vstup do Gerasy zajišťoval ve starověku Vítězný oblouk postavený roku 129. př. Kr. k příležitosti návštěvy císaře Hadriána. Dnes je hlavním vstupem Jižní brána. Mezi nejvýznamnější místa Gerasy patří Diův chrám a Oválné fórum, jejichž ruiny dnes můžete obdivovat v centru města. Fórum je ohraničeno 160 jónskými sloupy. Gerasa je dokonalou ukázkou římského provinčního města na Blízkém východě, je považována za nejlépe dochované město z konfederace Decapolis. Městu se také přezdívá Pompeje Východu.

Mojžíšova hora Nebo

Hora Nebo kromě honosného názvu v sobě ukrývá kus biblického příběhu. Podle Starého Zákona to mělo být totiž zde odkud se Mojžíš po letech putování měl dívat na zaslíbenou zem a hleděl do dálky tam, kde se rozbíhají pahorky Palestiny. Pokud bude krásné počasí uvidíme odsud nejen Jericho, ale i Mrtvé moře, a dokonce Olivovou horu, která roste nad svatým Jeruzalémem. Na Hoře Nebo na vás čekají i krásné byzantské mozaiky v zrekonstruovaném kostele, ale i olivovník Jana Pavla II., který ho zde zasadil během své důležité návštěvy v roce 2000. Sami uvidíte, že toto místo má v sobě kus krásné magie.

Zlatá střecha Skalního dómu

Při tradiční vyhlídce na Jeruzalém z vrcholu Olivové hory se na našich panoramatický fotografiích vyjímá zlatá kopule Skalního dómu. Obvykle zaujímá centrum každého záběru a přitahuje nejen naše fotoaparáty, ale i oči. Den předtím ji sice vidíme zblízka, ale při troše štěstí a slunečních paprscích se pravé zlato odráží a jak fatamorgána na poušti nás město opět láká vystoupit na Chrámovou horu. A ne nadarmo – pokud bychom složili zlato ze střechy, byli bychom o pár milionů bohatší. Jelikož je Skalní dóm třetím nejdůležitějším místem islámu, obnovu a pozlacení střechy financoval jordánský král Hussein a celkově do projektu vložil více než 8 milionů dolarů. Na financování opravy prodal jeden ze svých domů v Londýně a dohromady spotřebovaly přibližně 80 kilogramů zlata. Pozlacení střechy přišlo v době, kdy byla konstrukce v dost dezolátním stavu a zatékalo do ní, což bylo velmi nedůstojné pro svatyni zastřešující místo, na kterém se měl Abraham pokusit obětovat svého syna Izáka a z něhož prorok Mohamed vystoupil na nebesa. První muslimská stavba stála na tomto místě již koncem 7 století n.l., ale původně toto místo patřilo Jeruzalémskému chrámu, což je dodnes důvodem důkladné kontroly při vstupu do areálu, omezení otevíracích hodin a absence židovských poutníků (na doporučení rabínů). To, co vidíme v dnešní době, je základ stavby ze začátku 11.století poté, co původní budova zkolabovala. Není to ale mešita, ale "pouze" důležitá svatyně a zároveň jeden z nejstarších a nejzachovalejších příkladů islámské architektury a kaligrafie. Vzhledem k tomu, že šlo o jednu z prvních náboženských staveb islámského světa, byl půdorys původní svatyně výrazně ovlivněn byzantskou architekturou, která se v "biblické" zemi činila právě stavbou náboženských budov. Během turbulentních dějin Jeruzaléma, během křížových výprav se Chrámová hora dostala pod správu křesťanů, zejména řádu Templářů, kteří identifikovali místo Skalního domu jako původní Šalamounův chrám. Během následujících století svatyně prošla menšími rekonstrukcemi, ale stále si zachovávala svůj ráz. Větší změny nastaly v druhé polovině 20. století, kdy byla vyměněna zčernalá olověná střecha za bronzovou pozlacenou střechu – svatyni to vdechlo slavnostnější ráz. Z technického hlediska byl potřebný speciální přístup, a dokonce rozhodovala i kvalita a odstín zlata – totiž, kdyby bylo zlato příliš "lesklé", mohla by kupole působit příliš tmavě. Také bylo třeba vyřešit korodující část krytiny. Další výraznou změnou v 20.století byla výměna vnějšího keramického obkladu z dob Osmanské říše za kopie těch původních. Místo je v současnosti pod správou muslimské komunity pod dohledem Izraele a až do roku 1967 směli do areálu vstoupit pouze muslimové. Příslušníci jiných náboženství se nesmí na místě modlit a také nemají přístup do interiéru Skalního dómu. Proto můžeme v současnosti obdivovat "pouze" okolí budovy a náměstí, což ale tomuto místu neubírá na kráse ani významu.

Hradby a brány Jeruzaléma

Při procházce centrem Jeruzaléma umíme i bez mapy určit jeho historické jádro. Kromě starobylých budov a úzkých uliček nám jeho polohu prozrazují vysoké kamenné zdi. Kdo je postavil a na co sloužily? Na první pohled působí starobyle, ale při bližším zkoumání můžete vidět "modernější" prvky, které prozrazují jejich věk. Ty současné sice nechal postavit sultán Suleiman I. Nádherný v 16.století, ale Jeruzalém jako město, které bylo dvakrát zničeno, 23krát obléháno, napadené 52krát a dobyto 44krát mělo během své dlouhé existence zdi, jejichž zbytky jsou dnes ukryty pod nánosy země. Tradičně byly tyto zdi z kamene a brány ze dřeva, přičemž jednotlivé brány mohli využívat v době míru k obchodování nebo vykonávání rozsudků. Do dnešních dnů se zachovalo 8 bran postavených ve zdech Suleimana I., ze kterých si většinu projdeme během naší prohlídky města. Kromě toho uvidíme i jednu zajímavou zazděné bránu. Důvod, proč je tomu tak, vás možná překvapí. Nešlo o strategický vojenský záměr, ale o mytologickou představu – podle Bible měl z tohoto směru přijít Mesiáš a spolu s ním i zesnulí pohřbení na protější hoře (také měl v okolí této brány vejít Ježíš do města). Aby mu v tom sultán zabránil, nechal ji v roce 1541 zazdít. Dnes je tato brána známá jako "zlatá", ale její oficiální název by měl být "Brána milosrdenství". Další brána, kterou projdeme během našeho poznávání města, je Sionská brána vedoucí do Židovské čtvrti, Davidovy hrobky a na místo Poslední večeře. Na ní jsou zajímavé zejména stopy po střelbě, relikt vojenských konfliktů po vzniku samostatného Izraele. Z Chrámové hory vycházíme pěknou Lví bránou, na jejímž průčelí jsou kamenní strážci v podobě exotických šelem. Navzdory názvu brány jsou tato zvířata tygři, heraldické symboly sultána z 13.století. Někdy ji můžete najít pod jménem "Brána sv. Štěpána "podle mučedníka, který měl být ukamenován v její blízkosti. Herodova brána evokuje dávnou historii, ale ve skutečnosti nemá nic společného s bájným králem, a dokonce má pouze přibližně 150 let. Ve skutečnosti ji mnoho místních obyvatel nazývá Brána květin, podle ozdobné rozety nad vstupem. Pokud jdete na výhodné nákupy a chutný falafel či voňavou kávu, je nejlepší projít Damašskou bránou. Ta je kvůli velkému a čilému trhu nejvíce vytížená, ale zároveň si před ní můžete posedět na schodech a obdivovat její jednoduchou, ale precizní velkolepost. Nejblíže k posvátným křesťanským místům je Nová brána, která byla dobudována mnohem později právě pro potřeby a pohodlí poutníků. Pokud byste se chtěli dostat na křižovatku tří částí města, ideální je projít přes Jaffskou bránu, která vás přivede na široké nádvoří, ze kterého se můžete rychle dostat do křesťanské, muslimské nebo arménské čtvrti. Zajímavostí je, že základy pro tuto bránu vytvořili kvůli návštěvě německého císaře Viléma II. koncem 19.století. Komu by nestačilo dívat se na brány zdola, v okolí zdí jsou určená místa se schody, po kterých můžete vyjít na samotný vrchol hradeb a kochat se jedinečnými výhledy (nejlepší "vstupy" jsou mezi Sionskou a Jaffskou bránou).

Aqaba

Město a jediný jordánský přístav Aqaba se nachází na jihu země, nedaleko izraelských hranic, a vévodí Akabskému zálivu, který je součástí Rudého moře. Město najdeme přibližně 4 hodiny od jordánské metropole Ammánu, Aqaba je vyhledávaným plážovým letoviskem pro místní i turisty. Nejenže si zde můžete dosyta užít relaxu na překrásných plážích, ale také můžete zkusit podvodní dobrodružství v podobě potápění či šnorchlování. Rudé moře je velice bohaté na mořskou faunu. Zároveň je poměrně teplé, a tak podmořským zážitkům nic nestojí v cestě!

Nicméně Aqaba není jen místem pro vodní radovánky. Je to místo s nesmírně bohatou historií a kulturními památkami. Obdivovat zde lze například zdejší Archeologické muzeum, které bylo otevřeno pro veřejnost v roce 1990. V současnosti se v něm nachází důležitá sbírka z islámského naleziště Ayla, datovaná do období Rashidun, Umayyad, Abbasid a Fatimid, představující tak islámská období od poloviny 7. do začátku 12. století našeho letopočtu. 

Vašemu oku jistě nesmí uniknout ani obrovské náměstí Great Arab Revolt Plaza (náměstí Velké arabského povstání)! Zdejším klenotem je jistě i mešita Sharif Hussein bin Ali, která byla pojmenována po Husseinu bin Alim, ten byl šarifem a emírem Mekky od roku 1908 do roku 1917. Al Sharif Hussein Bin Ali, známý jako iniciátor arabského povstání, stál během první světové války proti stále více nacionalistické Osmanské říši. 

Jeruzalém

Historie města sahá až do 4. tisíciletí př. n. l. a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě. Jeruzalém je nejsvětějším místem judaismu a duchovním centrem židovského národa. Nachází se v něm však také množství významných starověkých křesťanských míst a je považováno za třetí nejsvětější místo islámu. Izrael a Palestina považují Jeruzalém za své hlavní město, většina států však jako hlavní město Izraele uznává Tel Aviv-Jaffa. Současný Jeruzalém se rozrůstá daleko za hranicemi Starého Města. V průběhu dějin byl Jeruzalém dvakrát zničen, 23krát obléhán, 52krát napaden a 44krát dobyt.

Nazaret

Nazaret, ležící mezi údolím řeky Jordán a Jizre’elským údolím na severu Izraele, nedaleko hory Tábor, v zóně označované jako Dolní Galilea, je jedním z nejvýznamnějších křesťanských poutních cílů ve Svaté zemi. Nazaret je město opředené tajemnem spojeným s jeho historií coby města, které tvořilo příběhy psané v Bibli. Své dětství a mládí tu údajně prožil Ježíš Kristus. Katolická bazilika Zvěstování vévodí panoramatu dnes největšího arabského města v Izraeli, kde vedle sebe pokojně žijí křesťané a muslimové. Ke Zvěstování došlo podle Nového zákona patrně na místě, kde dnes stojí moderní bazilika Zvěstování, dominující celému městu. Panně Marii se tu zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že přivede na svět Ježíše. Ten pak na tomto místě, které bylo domovem Josefa a Marie, skutečně strávil své dětství a mládí poté, co se narodil v Betlémě. Současná bazilika, postavená na místě Zvěstování, kde stával Mariin dům a později rovněž dva kostely – byzantský a křižácký, je nejvyhledávanější památkou ve městě. Její kopule je nepřehlédnutelná. Dlážděné uličky historického centra jsou živé a podmanivé, kostely ve městě jsou naopak často novodobé a v jejich interiérech panuje pozoruhodný klid.

Jericho

Nepříliš rozsáhlé, ale historicky velmi významné město Jericho, se pyšní hned dvěma nej. Jedná se podle některých výkladů o nejstarší nepřetržitě obývané místo na Zemi a zároveň je také nejníže položeným městem (leží 260 m pod hladinou moře). První zmínky o osídlení této oblasti pocházejí z období mezolitu (cca 9000 let před naším letopočtem), kdy se kočovné kmeny lovců a sběračů usadily kolem nedalekého Tel es Sultan (Sultánova kopce). Na něm se nachází mohutná kamenná věž s masivními zdmi ze 7. tisíciletí před naším letopočtem. I bible se zmiňuje o Jerichu jako o městě, které mělo být dobyto zázrakem. Jozue a jeho válečníci prý měli zatroubit na polnice tak silně, až padly obranné zdi Jericha, a bojovníci vtrhli do nechráněného města.

Qumrán

Qumrán a jeho slavné svitky od Mrtvého moře patří k nejunikátnějším nálezům, který jak už bývá dobrým zvykem, přišel náhodně. Přečtěte si jak a kdo je objevil a zjistíte i to, že mnoho nechybělo a už mezi námi nemusely být. Kdysi v Qumránu žila zajímavá sekta Esenců, aby se ukryla před civilizací a aby zde mohli žít v čistotě splňující nařízení Tóry. Zde očekávali příchod mesiáše a čekání si krátili přepisováním svatých textů a společnými aktivitami. Stále jste na dosah Mrtvému moři.

Masada

Masada, zapsaná v UNESCO, patří mezi nejvýraznější izraelské symboly a dodnes se heroizuje její příběh, který měl ukázat odpor židovského obyvatelstva vůči římským dobyvatelům. Kořeny této fantastické pevnosti zvedající se nad pustou Negevskou pouští sahají k panovníkovi Herodovi. Na své skále už stojí pevnost více, než 2000 let. Herodes se sem plánoval ukrýt v případě římského útoku, a tak si nechal na opuštěné skále postavit paláce s lázněmi, místnosti vyzdobil freskami, podlahy mozaikami, a dokonce sem nahoru uměli přinést i vodu. Nejznámější příběh Masady se začal psát krátce po židovském povstání a zničení druhého chrámu, kdy se židovští povstalci ukryli sem na opuštěný kopec. Římané pevnost obklíčili a celá X. legie v čele s Flavio Silvou postupně vymýšlela, jak je odtud vyhnat. Kvůli terénu se Římanům velmi nedařilo ohrozit povstalce, a tak postavili obrovský val, kterým měli vstoupit do pevnosti. Když už bylo vše hotové, Židé si zvolili dobrovolnou smrt, aby nepadli do otroctví. Zapsali se tak do dějin. Kdysi na tomto místě izraelští vojáci skládali svůj slib.

Betlém

Betlém patří právem k nejznámějším městům celého regionu. Každé Vánoce se na něj upírá pohled celého křesťanského světa a vy budete kráčet přesně po těchto nejslavnějších místech. Narodil se zde král David a o staletí později zde přišel na svět i Ježíš Kristus, za kterým sem přišli z Persie i tři králové. Kdysi se město jmenovalo Efraty a tak ho najdete i na stařičký mapách. Dnešní Betlém nabízí tahák v podobě Baziliky Narození, patřící mezi nejstarší kostely v celé Svaté zemi, který nechala postavit sv. Helena. Právě zde měl Hieronymus přeložit Bibli a na lopatky ho nepoložili ani Peršané táhnoucí těmito končinami v 7. století. I přesto, že chrám v průběhu staletí několikrát přestavěli, stále je unikátním místem. Uvnitř najdete jesličky s hvězdou ukazující na místo Kristova narození, za kterým proudí tisíce poutníků. Betlém leží v Palestině na Západním břehu, a protože jsou dnes palestinsko-izraelské vztahy na bodu mrazu, budete do města procházet přes checkpoint a nenáviděnou zeď, který dělá Palestincům ze života peklo.

Judská poušť

Nachází se mezi Jeruzalémem a Jerichem. Judská poušť je menší než poušť Negev, přesto obsahuje množství skrytých pokladů. Od starobylých klášterů zabudovaných do členitých útesů, jako jsou St. George a Mar Saba (které jsou pozoruhodně stále obydlené 20 řeckými pravoslavnými mnichy), až po ohromující přírodní rezervaci Wadi Qelt, která obsahuje i nejstarší synagogu na světě.

Golanské výšiny

Golanské výšiny jsou třešničkou na dortu. Málokdo zde byl, každý o nich slyšel. Komu dnes skutečně patří? A jaká byla jejich historie? Buďte si jisti, že toto místo vás bude fascinovat. Jděte od jezera, kolem jsou vinice, někdejší minová pole, minete bývalou syrskou hranici a ocitnete se na okupovaných územích, které Syřané v hlavě nikdy neopustili. Nahoru přímo na výšinách se podíváte do Sýrie jen pár kilometrů pod vašima nohama a panorama doplní i zasněžený pahorek Hermon.

Genezaretského jezero

Genezaretské jezero známe i jako jezero Kinneret nebo Galilejské moře, které je plné životodárné sladké vody na dosah Golan. Nedaleko odsud se odehrála důležitá bitva u Hattíne v křížové historii a oblast Genezaretského jezera se může klidně přezdívat i "země zázraků", protože se zde odehrávaly biblické dějiny propletené zázraky. Podívejte se jak vypadá slavná řeka Jordán na místě zvaném Yardenit kam se dnes chodí za křtem. Ať Vám neujdou ani biblická místa jako Tabgha, kde měl Kristus rozmnožit ryby a chleby a podívejte se také do Kafarnaum, kde žil a kázal v synagoze. Zde si můžete také namočit nohy do jezera s výhledem na okolní kopce.