kpoznávací zájezdy do jihovýchodní Asie plné zážitků s garancí realizace zájezdu i v roce 2025
komfort, špičkoví čeští průvodci a množství UNESCO památek
chrámy, pagody, trhy, modlitby, sopky, pláže
svět buddhismu i hinduismu i dovolená s odpočinkem u moře
gurmánské zážitky - pho bo, nasi goreng, phad thai, momo, tom yam, laksa
jsme tu pro vás od roku 1993, využijte naše zkušenosti s aktivní dovolenou
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
Je to už dva týdny co jsme se s manželem vrátili z úžasné cesty od Taiwanu po Peking a stále ve mně rezonuje příjemný pocit ze všech prožitých zážitků. Můžeme jmenovat například nejkrásnější křesťanský chrám v Macau, krásné panorama z Victoria Peak nebo Casino Venetian – největší kasino světa. Ani se mi nechce věřit, co všechno jsme na tomto zájezdu viděli a zažili. Perfektní organizace zájezdu a vynikající SEN průvodce Martin ve velké míře přispěly k naší úplné spokojenosti !!! Velmi děkujeme a těšíme se na další zájezd s CK SEN. Nataša a Milan
Před nedávnem jsme se šťastně vrátili ze zájezdu Vietnam - Kambodža s Jožkou
Havránkem. Bylo to úžasné, velmi dobře jsme si vybrali. Také bych chtěla napsat, že
Jožo je super průvodce, protože na konci našeho zájezdu, kdy jemu už dávno skončila
jeho průvodcovská práce, se ukázala jeho profesionalita! Z Kambodži jsme letěli do
Bangkoku, kde jsme měli na letišti čekat 7 hodin. Jožo to ve svém volném čase vzal do
svých rukou a zařídil nám odvoz do místa, kde nás čekali s chutným Thajským
obědem a následně nám narychlo ukázal Bangkok, což nás všechny velmi potěšilo,
neboť představa, že budeme na letišti sedět 7 hodin nás všechny otrávila a místo toho
jsme viděli i kousek z Thajska;)
Děkujeme.
Andrea
Ahojte,
chceme také přispět svou troškou a chválou na tento zájezd. Můžeme potvrdit, že všechny předešlé příspěvky jsou pravdivé a vážně jsme si i my Asii pořádně užili. Každá skupina ve svých příspěvcích děkuje průvodcům a my nebudeme výjimkou, což dokazuje – CK SEN má ty nejlepší. Dovolujeme si ale tvrdit: Katka je nejlepší !!!!! Děkujeme, Katko!
Doufáme, že vzpomínky, ze kterých stále čerpáme energii, vydrží do příštího zájezdu s
CK SEN .... Pokud bude dobrá karma:-)
Michaela a Miroslav
Zdravíme,
Právě jsme se vrátili z poznávacího zájezdu po Malajsii, Singapuru a Indonésii. Kromě zajímavých suvenýrů jsme si přivezli nespočet nádherných zážitků a poznatků o zemích, které jsou tak rozmanité. Tato úžasná dovolená nám rozšířila znalosti o vzdálených kulturách, nabídla prožít dobrodružství. Prostě během dvou týdnů jsme viděli od rušných ulic Kuala Lumpur, krásných pláží ostrovů, neskutečných chrámů až po úžasné novostavby Singapuru, přepravovali se různými dopr. prostředky od letadla až
po rikši, poznali všechny chutě, vůně a hlavně lidí těchto zemí.. je to prostě
nezapomenutelný zážitek. S jistotou můžeme napsat, že tohle všechno bychom si tak skvěle neužili, nebýt našeho úžasného průvodce Jožka Harvánka, který nám svými
poznatky, profesionalitou, familiárním a přátelským přístupem pozvedl tuto
dovolenou na něco víc, než jen na běžný "poznávací zájezd", za což mu velmi pěkně děkujeme. Je to člověk maximálně oddán své práci. Ví přesně, jak Vám danou zemi představit a vy máte pocit, že jste odedávna její součástí. Hlavně je třeba dát všechny předsudky bokem, vůbec se netřeba ničeho obávat: např.
strava na ulici v Indonésii? Super, čisté, chutné a čerstvé. Speciální očkování? Žádné jsme nepotřebovali...
Každý večer jsme sami do pozdních hodin chodili po Kuala Lumpur i Singapuru a ani na chvíli jsme neměli pocit strachu, nedejbože nějakého ohrožení. Skutečně se není třeba ničeho obávat, je třeba vycestovat a poznávat svět s touto partou lidí, kteří milují cestování stejně jako my.
Na závěr chceme ještě jednou poděkovat CK SEN za fantastické dva týdny a
přejeme Vám, abyste měli jen takové nadšené a absolutně spokojené zákazníky, jako jsme my.
Ještě jednou DĚKUJEME !!!
Martina a Michal
Vážená paní Papežová,
přeji Vám pěkný den.
Vrátili jsme se velice spokojeni z cesty po Thajsku a Malajsii a jsme plni zážitků, které si stále ještě třídíme.
Vše bylo v nejlepším pořádku, průvodce Jozef byl vynikajícím společníkem, jehož znalosti byly nevídané. Nestihli jsme si předat na sebe e-mailový kontakt a proto se dotazujeme, zda byste nám jej mohla poskytnout.
Děkuji za odpověď.
Zdraví
Grossovi, Prostějov
Bylo to naprosto skvělé,
konečně se dostáváme k tomu abychom ohodnotili krásný zájezd do Vietnamu, který byl od 1.4. do 16.4.14. Byl to naprosto úžasný zájezd, vynikající parta lidí a jako třešnička na dortu byla skvělá průvodkyně Katrin Abu Naboutová. Program byl super, naplněný do poslední chvilky. Spoustu jsme toho viděli , zažili, ochutnali vynikající místní jídla, odpočinuli si u moře.
Bylo to naprosto skvělé a ještě jednou moc děkujeme Katrin, protože to byla hlavně její zásluha, že všechno klapalo a všichni byli milí, vstřícní a přátelští.
Karzelovi
Vážení,
Na celkově výborném dojmu z celého zájezdu má lví podíl naše průvodkyně Kathrin Naboutová, která dokázala po celou dobu udržet ve skupině optimistickou náladu. Navíc překvapila svými perfektními znalostmi o navštěvovaných místech, o historii i současnosti Vietnamu a Kambodže a dokázala nám je přístupnou formou sdělit . Cestujeme do ciziny už více než 10 let s různými cestovkami , ale s takovým průvodcem jako je Kathrin jsme se setkali jen výjimečně .
Myslím, že díky tomu pojedeme se S.N.E.M. ještě víckrát
S pozdravem a přáním hezkého dne,
Michaela a Pavel Wantulokovi
Milá CK SEN,
Děkujeme za krásný a skvěle zorganizovaný zájezd "Jáva, Bali". Zvláště chceme poděkovat našemu průvodci Pavlovi, který se nám snažil přiblížit Indonésii co nejvíce, čímž způsobil, že bychom se do této země rádi vrátili.
Blanka a Miroslav
Vážení„Seňáci“
Vrátili jsme se z vaší cesty po Vietnamu a Kambodži. S vámi jsme cestovali poprvé. Dost jsme toho již v minulosti absolvovali s různými cestovkami včetně individuálních programů. Po této cestě jsme si však museli nechat týden na to, abychom to všechno krásné a úžasné vstřebali. Cestu asi nejde nastavit lépe, než ji realizujete. Prostě paráda. Kromě programu je pro nás vždy hrozně důležitý průvodce. Katrin překonala všechna naše očekávání. Perfektní organizace, všechno klapalo s nádhernou pozitivní atmosférou a hodně jsme se dozvěděli. Super! Gratulujeme vám k tomu, že máte ve svém týmu takové lidi jako je Katrin. Musíme zmínit ještě jeden příjemný moment. Moc se povedla naše skupina. To, že se potkali lidé za Slovenska, Těšínska, Jižní Moravy a Čech byl další velký plus této cesty. Ještě jednou díky moc za krásné zážitky. Už jsme ponořeni do hledání další cesty s vámi (a Katrin).
S úctou Karel a Jarka Skrbkovi
Děkujeme CK SEN za bezvadné a zcela profesionální zprostředkování poznání zejména dosud s nedůvěrou přijímaného Vietnamu. Nádherný zážitek a to nejen díky počtu navštívených památek zapsaných na listině UNESCO, ale i bližšího poznání lidí s jejichž příbuznými se tady v Praze tak často setkáváme. Úžasní, milí a přátelští. A k tomu bližší poznání událostí, až téměř na kůži, které jsme i my tady v Evropě tak intenzivně prožívali (válka ve Vietnamu, rudí Khmerové). Velký dík patří průvodkyni Katrin Abou Naboutové. Půvab, šarm a vysoká odbornost. A k tomu to, na co jsme u průvodců SEN vlastně už zvyklí, profesionální výkon práce, odborná úroveň, ochota, vstřícnost a vždycky i něco navíc. Ano, i díky tomu se na SEN rádi obracíme, když chceme zase vidět nějaký ten kousek světa. Ještě jednou děkujeme a všem Vám doporučujeme. Sedláčkovi
Dobrý den paní Papežová,
včera jsme se vrátili domů z Thajska. Byli jsme moc spokojeni, vše perfektně klaplo, výborná průvodkyně Katrin, tak jsem Vám ještě jednou moc chtěla poděkovat.
Děkuji a hezký den.
A.Kazdová
S CK Sen jsme se po Thajsku a Mexiku zůčastnili cesty po Indonezii. Jsme rádi, že i s odstupem času můžeme napsat, že jsme se vrátili naplnění nevšedními, hezkými zážitky, na které budeme rádi vzpomínat. Nádherná příroda, ředevším zelená džungle Sumatry, rovníkové podnebí, lidé usměvaví, přátelští. Plán a organizace cesty byla perfektní.Chtěli bychom i tímto způsobem také poděkovat Jožkovi Harvánkovi - našemu skvělému průvodci.Díky jeho znalosti indonézštiny dokázal s přehledem zvládnout často nepředvídatelné situace. Protože žil několik let v Indonezii, zná mentalitu a zvyky tohoto národa a mohli jsme tak poznat i běžný život místních lidí. Jožka je i výborný společník. Například jsme se moc pobavili při večeři na ostrově Samosir, kde bezprostředností a šarmem zapojil do zábavy všechny hosty - nás Slováky a Čechy, ale i Malajce, Korejce a Holanďany. Zážitky z Prambananu a Borobuduru není třeba popisovat. Pro bližší poznání Bali jsme využili fakultativní výlety, které Jožka naplánoval opravdu dobře, se znalostí místa i historie. Doufáme, že se ještě na nějaké cestě světem potkáme. Lidka a Rosťa.
Dobrý den.
Chceme poděkovat za překrásný a velmi zajímavý zájezd. Byli jsme nadšeni snad všemi navštívenými místy a jsme si vědomi, jak moc se na tom podílel průvodce Jožo Harvanek. Jeho velice zasvěcený výklad i ochota a hlavně neustále dobrá nálada nám všem pomohla překonávat únavu a těžkosti cesty.
Navíc cestování v kombinaci SEN + BUBO má ještě jednu výhodu - člověk si opravdu uvědomí, že i 20 let od rozdělení státu k sobě Slováci a Češi mají stále blízko.
Ing. Růžena Teuchnerová + Ing. Jan Blabol
Dobrý den,
v prosinci jsem se poprvé zúčastnil zájezdu Vaší cestovní kanceláře Thajsko - nejkrásnější moře Asie. Dovoluji si Vám zaslat poděkování za naprosto fantastický zájezd. Veškerá organizace byla na profesionální úrovni a naše průvodkyně Katrin Naboutová byl jedním slovem SKVĚLÁ! Všichni účastníci oceňovali její mimořádné znalosti, odbornost, organizační schopnosti, stále dobrou náladu a neuveřitelnou empatii k našim potřebám. Těším se opět s Vámi na další zájezd!
Hezký den a pohodu Vám přeje
Mgr. Aleš Šob, Hradec Králové
Dobrý den Šárko,
musím se omluvit za takovou pozdní reakci, ale pořád to nosím v hlavě a
tak musím napsat.
Byli jsme na zájezdu Thajsko, Malajsie, Singapur a já jsem měla ještě
další požadavky na pozdější odlet ze Singapuru kvůli návštěvě syna, který
tam pracuje.
Nejsem nejmladší a tak jsem měla nějaké obavy a tak. Musím říct, že vše
bylo naprosto báječné, stašně jsme toho videli, našli jsme si v zájezdu
spousty kamarádů, s kterými jsme trávili čas večer, všechni byli velmi
příjemní. Naše průvodkyně Veronika naprosto profi a přitom okuzlujíci a
ochotná.
Cítili jsme se jako doma, nebo ještě lépe myslím, co se týče bezpečnosti,
jídlo vynikajíci a spoustu jsme toho ochutnali s Veronikou, která nás
vždy překvapila nějakým jídlem např. v 5 hvězdičkovým hotelu nebo na
lodi a to vše v ceně což jsme vůbec nečekali. Naprosto super.
Krásný zážitek jsme měli se setkání se synem v Georgetownu v Malajsii
v čem nám taky Veronika byla nápomocná a zorganizovli jsme to tak, aby
nebyl narušen program pro ostaní účastníky.
Ještě jednou moc díky Vám, cestovce a Veronice za to že jste.
Doufám, že situace ve světě se sklidní, ať můžete dál organizovat skvělé
zájezdy a my je můžeme v klidu absolvovat. Na podzim bychom chtěli s
vámi zkusit Srí Lanku a příští rok určitě něco vybereme / Island možná/.
Tak se mějte prima a ještě jednou díky
Anna Neudeckerová
Když jsem přišla po dovolené opět do práce, na otázku, co jsem si přivezla z Barmy, jsem odpověděla: klid. Byly to dva týdny plné úsměvů a smíchu, ale i nerušeného ticha. Byly to dny od rána do noci naplněné nejen tisíci pagod různých tvarů, velikostí, barev, významů, ale i desítkami krásných a dobrých lidí, jejichž kouzlo mě prostě dostalo. Zážitky s nimi jsou jedinečné, spontánní, upřímné, čisté, veselé i vážné. A mnohé i silné.
Když mě nečekaně pohladila a objala dlouhokrká žena z kmene Padaung, rázem jsem přestala vnímat okolní svět a cítila jsem jen neopakovatelnost tohoto okamžiku. Slyšela jsem svůj zrychlený tep i tlukot srdce, polili mě potůčky potu a oči se mi zaplnily slzami. Vnímala jsem její teplou ručku na mé líci, dobrotu v jejích hlubokých tmavých očích, úsměv na rtech a důvěru, která ke mně proudila z této útlé hospodyňky v letech, hospodyňku s mosaznými obručemi na krku, které váží až 8 kg.
Nelze nezmínit našeho mandalajského místního průvodce, který nás svou otevřeností, radostí, svým myšlením a postojem k životu a jeho hodnotám, jakož i svým širokánským úsměvem a srdečným smíchem úplně dostal. Nenuceně, nepozorovaně, jsme při něm ztichli a spolu s ním vstoupili někam do hloubky své duše a zamysleli se…Barma je o lidech. Milých, zručných, vytrvalých, usměvavých, veselých, dobrých lidech.
Barma je o nesčetných zlatých pagodách a tajemných prastarých stupách, o obrovských Buddhách, o živém jezeře Inle v objetí Šanských hor, mohutné řece Iravady, o tropických zahradách a výborných hotelích, dobrých cestách, chutném jídle, ovocných šťávách nebo Grand Royal Whisky. O romantických západech slunce, ale také o prohánějící se mracích a neutuchajícím dešti, loužích a blátě, které sem patří stejně jako buddhismus a zlato, skromnost a pokora. My jsme to ještě stihli! Autentičnost a nedotčenost této země a její lidi. Opravdu si však třeba sem pospíšit, neboť turismus už i zde hlasitě klepe na dveře, na mistrovsky vyřezávané vrata z teakového dřeva, za kterými se ukrývají velké poklady jedné magické země.
Eleonora
Milí přátelé v CK SEN,
přestože uplynulo už pár týdnů od našeho návratu ze zájezdu Barma - země zlata a buddhismu, myslím si, že jsme pořád ještě tam. V zemi, kde žijí svůj jednoduchý život (jaký my už dávno neznáme) krásní a usměvaví lidé, v zemi ještě téměř vůbec nedotčené masovou turistikou, v zemi, kde se mystické pagody, chrámy, kláštery snad ani nedají spočítat. Není se co divit - s pečlivým, charismatickým, stále dobře naladěným a na všechny situace připraveným Peťou Blažkem je Barma absolutně neodolatelná cestovatelská kombinace. Díky, bylo nám fakt skvěle.
Marie a Michal
Barmu třeba určitě navštívit je to nádherná země plná zlata. Netřeba číst první strany v průvodcích kde píší, proč do Barmy necestovat, a až pak vás ohromí vším, co Barma má. Podle mě by je měli přepsat. Úžasné na Barmě je, že je tam zatím málo turistů a tak máte fotografie bez stovek hlav jiných turistů, západ slunce na pagodě si vychutnáte bez rušení cvakajících fotoaparátů, no nádhera. Ubytování uprostřed jezera INLE bylo romantické a pro některé napínavé :) S úžasným průvodcem Jožkou Harvánkem. I když opožděně, děkuji Jožkovi za kávové dýchánky a za to, že se o nás staral, jako bychom byli jeho vlastní :)
Mája
Jsme celý týden doma ze skvělé expedice a stále vzpomínáme na úžasné zážitky. Se SNEM jsme byli poprvé a přes počáteční nedůvěru vůči organizovaným zájezdům (dosud jsme jezdili na vlastní pěst), nelitujeme. Skvělý program, malá skupinka, podobně dobrodružně naladěných lidí a úžasný průvodce Jožko Harvánek - to jsou ty správné ingredience na super dovolenou. Viděli jsme strašně moc a ti z nás, kteří se rozhodli pokořit sopku Rinjani, navzdory otlakům a námaze, také nelitovali. My, co jsme si sopku odpustili, jsme trávili nádherné dny na ještě neobjevených ostrovech Gili (krásné pláže, azurové moře). Okouzlila nás malebná plavba Indickým oceánem po rajských ostrovech, unikátní setkání s komodskými varany a snad nejemotivnější bylo setkání s domorodci z horské vesničky Waerebo. Všechny zážitky byly úžasné a Indonésii jsme si i díky skvělému společníkovi Jožovi Harvánkovi zamilovali. Tento odlehlý kout země doporučujeme poznat každému cestovateli, který má rád výzvy, nepřekáží mu trochu nepohodlí. Věřte, jeho námaha bude odměněna v podobě neopakovatelných zážitků.
Petr a Jana
Dovolte mi, abych Vaší CK vyjádřil dík za perfektně prožitou dovolenou Bangkog-Krabi. Byla to naše první, doufám ale, že ne poslední dovolená s Vaší CK. Přístup Katky a jejího tandemu Jančího a Veroniky byl obdivuhodný. Prošli jsme už kus světa, ale takovou pohodovou atmosféru jsme ještě nezažili. Katka dokázala stmelit různé generace do výborné partie, byla empatická, ochotná pomoci v kteroukoliv hodinu, její výklad a znalosti a organizační schopnosti byly obdivuhodné. Bylo na ní vidět, že svou práci dělá s radostí. Když jsme se od výpravy v Krabi oddělovali, bylo nám líto, že necestujeme dále do Malajsie a Singapuru. Snad příště. Ještě jednou děkujeme
Ing. František Petrovský
Po šťastném návratu domu bych ráda srdečně poděkovala vaší CK a hlavně našemu průvodci Peťovi Blažekovi, který nám všem ukázal, jak to jde, pokud člověk dělá to, co miluje a dělá to z celého srdce. Nádherné skloubení úžasné země s nezapomenutelným doprovodem. Peťo, vložený do své práce, možná poslání, nás všechny upoutával znalostí a vyprávěním o historii, náboženství a lidech s láskou, kterou na každém kroku prezentoval a rozdával. Výborný organizačně složitý program, vstřícnost a úsměv na tváři nám dávaly sílu vnímat a vychutnávat si prostředí, ve kterém jsme se pohybovali. Díky za zážitky a těším se na další zdařilé zájezdy.
Katka J.
Cestuji si prstem po mapě Vietnamu a tiše vám tam ve Vietnamu závidím, protože přesně vím, jak je vám tam dobře a jakou úžasnou dovolenou zažíváte. Absolvovala jsem ji v květnu a byla to skvělá cesta, z několika důvodů - protože SEN umí připravit velmi dobrý program, a protože Juraj je PAN průvodce a pro klienty by snesl i modré z nebe. Juro je kromě toho také milý člověk. Vietnam, stejně jako Kambodža, je zajímavý, fascinující, fotogenický. Lokální průvodci (Mr. Thu, Mr. Kong, Mr. Phi v Siem Reap) dělali svou práci skvěle. Kuchyně je tam fakt skvělá. Především v Kambodži jsem měla z mnoha drobných situací pocit, že ačkoli je to velmi chudá země, lidé mají cit pro krásu a smějí se očima i srdcem. V Nha Trangu jsou dobří krejčí , jeden dokonce mluví česky a koktejly na pláži jsou velmi chutné. Užijte si Saigon (tam to žije!), Pho polévku a Saigon Beer.
Helena
S absolvovanou cestou jsme velmi spokojení. Trasa, kombinace treku, pobytu u moře, návštěva velkoměst Bangkok, Kuala Lumpur, Singapore, i všechny ostatní navštívená místa, fakultativní aktivity, …prostě vše bylo výborné. A obzvláště chceme i dodatečně poděkovat průvodci Jozefu Harvánkovi ...je výjimečný. Byli jsme již s několika slovenskými i českými cestovkami na různých poznávacích zájezdech, průvodci byli vždy výborní, ale Jozef je podle našeho názoru opravdu extra třída. Děkujeme. Nesmíme zapomenout ani na Katrin Abou Naboutovou, s ní jsme sice strávili trochu méně času, protože provázela "vedlejší" skupinu, ale některé části zájezdu absolvovala spolu s námi. Je rovněž vynikající ... držte si těchto průvodců :). S pozdravem Rainer Gulika
V pátek jsme se vrátili z úžasné dovolené Zadní Indie. Absolvovali jsme trek džunglí, spali jsme u domorodců, jezdili na slonech, raftovali na vorech… byl to zážitek! Potom Bangkok, moře, Malajsie, Singapur. Všechno bylo výborně zorganizované, všude se na nás usmívali a ochotně nám pomáhali místní obyvatelé. Velké díky patří našemu průvodci Jozefu Harvánkovi, perfektně se orientoval v místních poměrech, vždy byl ochotný poradit a odpovědět na naše nekonečné otázky. Jena a Ivan
Ahoj „nasi, nasi“ SEN. Před dvěma týdny jsme se vrátili z Thajska, Malajsie a Singapuru. Už jsme všichni aklimatizováni, zažíváme předvánoční shon, ale určitě vzpomínáme na krásné zážitky. Každému utkvělo v paměti něco jiného, ale dobrý pocit zůstal určitě všem účastníkům treku na severu Thajska. Naše malajská průvodkyně nás v Bangkoku přivolávala právě pokřikem „nasi, nasi“. Všichni jsme se usmívali, neboť vystihla náš pocit, cítili jsme se skutečně jako naši. Ten pocit se vytvořil na základě společných zážitků v horách, u domorodců, na slonech a vorech, snídani i večerních posezeních. Náhodně se při přesunech vytvořilo 1. a 2.družstvo, ale všichni šestnáct jsme byli jedna parta. K tomu velkou měrou přispěl i náš průvodce Jozef Harvánek a thajský vůdce Ča a usměvavý Bejby. O zábavu a dobrou náladu nebyla nouze. Jozef nenásilnou formou vytvářel dobrou náladu, ukázal se jako znalec poměrů, zajímavostí a historie celé Zadní Indie. Bylo to vynikající a jak Jozef říká "pocitové". A dobrý pocit během vánočních svátků přeji všem známým z tohoto zájezdu, ale i z Egypta, kde byl s námi také vynikající průvodce Peter Rea. Věřím, že pod stromeček zašlu "nasim" fotky – už na tom pracuji. A všem přeji hodně zdraví, cestovatelských zážitků s tak dobrými průvodci, jak jsme letos zažili se SNEM. Vladimír
Pozdrav všem účastníkům zájezdu Vietnam Kambodža. S CK SEN jsme byli poprvé, ale skvělý program, skvělý průvodce a skvělá organizace z nás udělaly dokonalé a věrné klienty, a již se tešíme na přístí zajezd. Díky nezapomenutelným exotickým zážitkům budeme rádi vzpomínat i přes nepřízeň osudu (4 dny bez jednoho kufru a šikovná kapsářka v Hanoji - 14 dní starý mobil). Vše se v dobré obrátilo. A na závěr poděkováni průvodci Peťovi Blažkovi, který byl výborný organizátor a společník a jehož hluboké a ohromující znalosti nám umožnily se o navštívených zemích dozvědět spoustu zajímavých detailů a informaci.
Libor a Renata
Vážení,
chceme poděkovat naší průvodkyni Mace, která nás doprovázela na poznávacím zájezdu Thajsko,Malajsie,Singapur, protože takové znalosti o místní zemi nemají snad ani domorodci.Zájezd byl perfektně zorganizován, myslíme, že si ho užili všichni spolucestovatelé ve zdraví a pohodě.
Doufáme, že se ještě někdy setkáme.
Anna a Josef Růžičkovi
S manželkou jsme se zúčastnili zájezdu Thajsko , Malajsie, Singapur. Byli jsme s Vaší CK poprvé a určitě né naposled. Moc děkujeme za skvělou dovolenou a hlavně velké díky patří průvodkyni Marcelce. Nejen velice milá, ale velmi vzdělaná a svojí práci má určitě jako koníček. Umí ukočírovat různorodou partu lidí a to tak, že jsou všichni spokojeni. Moc děkujeme a snad za rok naviděnou.
Milan Bocan
Milí přátelé,chtěli bychom Vám poděkovat za nádherných šest týdnů strávených v Indonézii. Jednak za organizační zajištění, kdykoliv jsme se obrátili s problémem, byl okamžitě vyřešen. Hlavně ale za zážitky z cesty, která byla perferktně zajištěna.Takové zázemí jsme na expedici nečekali. Největší dík však patří našemu průvodci, panu Jozefu Harvánkovi, který je bezkonkurenční. Má hlavní zásluhu na naprosto bezproblémovém průběhu celé dovolené a skvělých zážitcích. Jako průvodce je dokonalý profesionál,ale navíc jsme měli pocit,že jsme na dovolené s dobrým a obětavým kamarádem. Dokáže zprostředkovat setkání s místními lidmi a přiblížit turistům život v zemi, bezprostřednost a laskavost lidí a vzbudit v nás pokoru. Pro všechny, kteří mají rádi tento typ dovolené, můžeme jen vřele doporučit. Ještě jednou velké díky.
Milan a Alena Veselovští
Vážení přátelé,
nikdy jsme nepatřili mezi "děti Štěstěny", ale tentokrát jsme měli štěstí plný náklaďák a to proto, že jsme si vybrali zájezd, který organizovala (aniž jsme to tušili) vaše cestovní kancelář a to putování po Thajsku, Malajsii a Singapuru. Celý zájezd je velmi citlivě koncipován a umožňuje účastníkům vidět, poznat a zažít něco, o čem se jim ani nesnilo. Nejsme žádní cestovatelé začátečníci, většinu svých finančních prostředků věnujeme právě na poznávání naší planety, ale můžeme zodpovědně prohlásit, že zájezd s vaší kanceláří se dělí o první místo s cestou po národních parcích západu USA. Jsme si vědomi, že za přípravou zájezdu je práce mnoha lidí, ale stejně asi všichni víme, že o kvalitě zájezdu rozhoduje člověk, který je 15 dní s vámi od rána do večera, po celou dobu zájezdu - průvodce. My jsme měli to obrovské štěstí, že naším průvodcem byl Jožo Harvánek, který dokázal ze zájezdu udělat nezapomenutelný životní zážitek. Obdivovali jsme jeho nevyčerpatelnou studnici vědomostí o místech, kde jsme se právě nacházeli, jeho znalost místních podmínek, přátelských kontaktů s místními lidmi, svědčící o jeho velkém vztahu k této oblasti světa, obdivovali jsme jeho energii, s níž řešil všechny situace, jeho psychlogickou zkušenost, díky níž nás přenášel přes "útrapy" dlouhých cest (i píseň s námi nacvičil). Patří mu naprosté absolutorim za každičký den, který jsme s ním prožili a jsme přesvědčeni, že tak to cítilo 99% účastníků této 15ti denní "nebeské pouti". Zvláště pak děkujeme Jožovi Harvánkovi za všechno, čím nás obohatil a zejména za to, že v nás zasel semínko lásky k této oblasti a chuť se sem ještě někdy vrátit.
Bobina a Miloš Růžičkovi
Dobrý den,
před pár dny jsem se navrátila ze zájezdu Thajsko, Malajsie a Singapur. Tento zájezd byl pro mne první svého druhu a musím říct, že jsem byla maximálně spokojená. Upřímně jsem nevěděla co přesně očekávat. V katalogu vše vypadalo zajímavě. A realita byla ještě lepší!!!! Náš program byl velmi akční a ještě teď si pomalu rozpomínám co vše jsme zažili. Chtěla bych tímto poděkovat naši průvodkyni, Martině Fítkové, kterou my všichni známe jako Macu. Svou práci dělá na 100% a s nadšením. Vždy nám byla po ruce a odpovídala na veškeré naše dotazy, ikdyž některé byly i oříškem :-) Má nesmírně velký rozhled o celé Asii a tak naše cesta byla ještě zajímavější. Zvládla skvěle i naši evakuaci před nežádoucí přírodní hrozbou. Vždy nás informovala co se děje a co máme dělat a my všichni jsme toto ocenili. Ještě jednou děkuji jak celé cestovní kanceláři tak i Mace a věřte, že už teď uvažuji kam příští rok.
Blanka Maralíková
Vážení, chci Vám poděkovat za perfektní práci, jejímž výsledkem je naše 100% spokojenost v Thajsku. Zase se nám potvrdilo, že jste byli správná volba. Vše fungovalo - přeprava, ubytování, výlety (i společnost KLM byla vstřícná a při přestupu v Amsterdamu na nás letadlo počkalo). Zaměstnanci ve Vaší kanceláři a průvodci v terénu jsou jako spojené nádoby. Pokud kancelář neodvede dokonalou práci, průvodce to má těžké. Naopak, i jakékoliv dokonalé zázemí dokáže pokazit špatný průvodce. Pro vaši kancelář to neplatí. Máte dokonalé zázemí a dokonalé průvodce. V minulosti jsme měli možnost poznat Martina, Sašku a nyní i Josefa. Nevím, na čem Josef "fičí", ale ukázkově zvládl poměrně velkou skupinu různorodých povah, zájmů, vyřešil každý problém, ukázal nám i něco navíc, řekl nám i něco navíc, zpestřil příhodami, zaujal zkušenostmi, botanickým okénkem, odpovídal na každou otázku a při tom všem myslel ještě i na to, odkud budou nejkrásnější záběry a kde je třeba zastavit. Prožili jsme skutečně intenzivní dovolenou, poznali vzdálenou kulturu. Pokud napíšete v katalogu, že v jeden den navštívíme 5 míst, tak jich je určitě 8, pokud ne více - proto je s Vámi život intenzivnější. Ještě jednou chci celému kolektivu poděkovat za skvělých 15 dní a přeji vám mnoho úspěchů a spokojených klientů.
S úctou Jana a Stanislav Kmetovi
Želví ostrov: Není mnoho míst na zemi, kde můžete pozorovat přírodu z té největší možné blízkosti, sledovat tajemný rituál rozmnožování a večer sledovat hvězdy na opuštěném ostrově. Na Želvím ostrově se to denně podaří 48 lidem na světě. Jen taková je totiž kapacita ubytování pro všechny turisty zeměkoule, aby byli svědky rozmnožování tajemných želv, které svůj pud zachování potomstva provádějí před malým, ale světovým publikem. Pokud vám náhodou nestačí na zážitky bohatá noc, tak časné ráno na pláži vám poslouží jako velké přírodní jeviště pro zapomenuté želvy, které si plní své povinnosti nad ránem – zřejmě proto, aby měli turisté lepší světelné podmínky pro fotografování. A tak opravdu nutno uznat, že ty želvy jsou pravé celebrity...
Ukřižování na Filipínách: Patřím k těm cestovatelům, kteří potřebují zážitky nejen pro smysly, ale i pro duši. Proto je samozřejmé, že každý rok pravidelně sáhnu po nabídce Vašich poznávacích zájezdů, které jsou jimi přeplněné. Nezmýlil jsem se ani v případě exotické Asie.
Nemusíte být ani věřící a zážitek ukřižování na Filipínách je ten, který není jen náročný na spotřebu filmového materiálu, ale hravě předčí všechny předchozí a dosavadní cestovatelské zážitky. Být při přípravě ukřižování, křížové cesty a slyšet tupé údery pronikající lidskýma rukama a nohama, aby držely na kříži, to si většina světa prohlédne na televizní obrazovce všech prestižních světových TV stanic. Jen zlomek světa to pozoruje na vlastní oči a do konce života si to opakovaně promítá v mysli, tak jako my, kteří jsme v roce 2010 zažili ukřižování přímo na místě. Potěžkali jsme hřebíky, popovídali s "Ježíšem", a nelitovali ani jednu sekundu horkého dne, potu a prachu, který na nás autenticky padal. Velikonoční pátek má mnoho podob. A tento byl za hranicí lidských možností...
Miloš Bubán
Dobrý den,
gratuluji k narozeninám a zároveň chci pochválit a poděkovat za služby, které poskytujete. Hodně jsem cestovala, s mnoha cestovními kanceláři, ale Vaše CK byla po všech stránkách nejlepší, od zorganizování zájezdu až po vyškolené a milé průvodce. Děkuji za skvělé a pohodové cestování a mnoho příjemných vzpomínek na Thajsko a Singapur s průvodcem J. Zeliznakem.
Hezký den a ještě mnoho skvělých sezon.
Věra Přerostová
Vážení,
je to týden, co jsme se vrátili ze zájezdu z Indonesie. Chci celému týmu poděkovat, protože to byla jedna z nejlepších dovolených, na které jsem byla. Průvodci se o nás starali, jako o vlastní, nenechali nás padnout, ani ve chvílích fyzicky nejtěžších. Viděli jsme toho a zažili spoustu...moře hory....prostě super. Informace naprosto vyčerpávající, nestalo se, že by nevěděly, nepomohly, nezařídily!!! Myslím, že holky zaslouží ředitelskou pochvalu.
Chci říci, že o Vaší dobré pověsti jsem se přesvědčila na vlastní kůži a dobré jméno budu šířit ráda dál. Bylo to super, děkuju a zdravím z Plzně.
Alice Dillenzová
Dobrý den,
Chvíli před koncem zájezdu SUMATRA, JÁVA, BALI jsme vyplňovali dotazník s otázkou (přibližně) "co se vám nejvíc líbilo". Až v letadle jsme si uvědomili, že k Borobuduru a Prambanánu jsme měli přiřadit ještě Jožku Harvánka. Byl vynikající, jak co se týče znalostí indonézských reálií, tak jako vždy příjemný a pozitivní člověk. Máme velkou chuť vyzvat jiné cestovky vyslání špionů na školení Vašich průvodců, aby viděli, jak má průvodce vypadat. S Vámi jsme byli pouze 2x, ale jak Jožka, tak Marek jsou nejlepší průvodci, které jsme poznali. A že jsme jich za těch 72 let poznali hodně.
Srdečně zdraví a za krásné zážitky děkují Růžena Teuchnerová a Jan Blabol.
Dobrý den,
Zúčastnili jsme se vašeho poznávacího zájezdu do Indočíny. Byl úžasný, skvělý. Navždy již změnil náš pohled na tuto část světa, na lidi tam žijící, ale i na nás samé. Velmi skromní, pracovití, poctiví, vstřícní Vietnamci, vždy usměvaví, připraveni pomoci – úplně jiný obrázek než „z našich tržišť“. Máme mnoho zážitků, mnohdy i těch nesdělitelných, vnímaných nejen přes rozum a smysly jako zrak a hmat, ale zejména přes ty, které nazýváme čichem, sluchem a chutí. K celkové atmosféře a poznání této země naší malou skupinkou přispěla i lidsky krásná, vzdělaná, příjemná, vždy usměvavá a milá průvodkyně Katrinka Abou Naboutová, jí především patří náš velký dík. Zdravíme všechny cestovatele a přejeme mnoho objevných zážitků z cestování.
Zuzana a Oldřich Benešovi
Expedici po Sumatře, Jávě a Bali nelze popsat, je prostě třeba to zažít! Pro mě to byla po komfortních zájezdech první expedice a jsem nadšená. Indonésie je překrásná země, každý ostrov je jiný a jedinečný. Pokud se ještě podaří vytvořit skupinu, jako byla naše a pokud budete mít to štěstí, a doprovázet vás bude, Jožko Harvánek, tak máte vyhráno! Jožko, splnil každé naše přání, věnoval se nám po celou dobu, i když už mnohokrát nemusel, předal nám kvantum informací a zařídil jedinečné zážitky. Moje oslava narozenin, která trvala několik dní, byla super a všem účastníkům SJB ze srdce děkuji! Stále si zpívám tu naši Di síni senang, dívám se na fotky a videa a musím se při tom usmívat. 24 dní na cestách mě nabilo energií na celý další rok. Trochu jsem se bála, jestli to nebude náročné, expediční, ale opravdu se všechno dá zvládat s úsměvem (a s trochou guavového džusu a alkoholu z domácích zásob). Děkuji všem skvělým lidem, spolucestovatelům, místním průvodcům, ale hlavně Jožovi za jedinečné zážitky. Kdo by chtěl hledat chyby, našel by, ale já jsem spokojená na 100%. Těším se na další cesty.
Anežka z Prahy
Ráda bych poděkovala skvělému průvodci Jožkovi Havránkovi za jeho neuvěřitelné nasazení pro spokojenost a zážitky z cest pro klienty v Indonésii. Velmi pěkně se mu chci poděkovat a také vám, že jsme jej dostali jako průvodce na Expedici po ostrovech Indonésie. Cestuji s vámi asi 10 let a byla jsem na 14-15 zájezdech? /nechce se mi to nyní počítat/, měla jsem obrovské štěstí zažít všechny vaše skvělé průvodce /Kamila, Maca, Martin N., Peter Blažek, Janči../, kteří vždy dodali cestování více než jen informační a organizační zajištění. Díky průvodci Jožkovi H. mi vrátila chuť vydat se opět na cesty organizovaně a cestovat po světě s vámi, prosím, vybírejte průvodce, kteří z poznávacích zájezdů udělají „nezapomenutelný“ zážitek pro účastníky. Vím, že správní lidé na správná místa se těžce hledají, ale oni někde jsou. Dále bych chtěla podpořit Indonésii jako zemi, kde je vše a každý si dosyta může užít poznání této země. Mnoho lidí neví, co má zde čekat a znají jen Bali, přitom každý kout, ostrov této země je jiný, nabízí směs poznání různých kultur, historických památek, různorodost přírody, hory – moře- sopky, aktivitu – trekking, potápění.. nebo jen relax u azurového moře, rozmanitost fauny i flóry, milí a příjemní lidé, výborná kuchyně … prostě země, která nabízí vše, co si každý přeje. Podpořte Indonésii více ve svým promo, ta země si to opravdu zaslouží. Za pár dnů vyrážím s dětmi na váš zájezd USA západ aktivně – tak doufám, že budeme mít štěstí na průvodce s nadšením. Děkuji a všechny vás srdečně zdravím.
Ing. Marcela Šimková
Dobrý den,
před pár dny jsem se zúčastnil Vašeho poznávacího zájezdu Thajsko - nejkrásnější moře Asie. Byl perfektně zorganizovaný, vhodně zkombinován, vše bylo srozumitelně podané, ať už v pokynech před zájezdem, nebo přímo na zájezdu. Také všechny druhy dopravy / letecká, autobusová / byly na vysoké úrovni. Viděli jsme spoustu krásných a zajímavých míst, přinesli jsme si spoustu fantastických zážitků, na které budeme dlouho vzpomínat. Těžko vyhodnotit, který byl nejkrásnější. Každý byl čímsi výjimečný. Zvláště se musím zastavit u průvodce zájezdu - Jirky Jobánka. Byl vynikající. S takovým jsem se ještě nesetkal, přestože nejsem už nejmladší. Vše perfektně vysvětloval, organizoval, hodně toho věděl, vždy poradil a byl vstřícný. Klobouk dolů před ním! On kvalitu toho zájezdu ještě umocnil. Na závěr: Vřele doporučuji tento zájezd i ostatním cestovatelům, hravě ho zvládnou i ti starší.
Stanislav
Dobrý den,
moc rády bychom touto cestou velmi pěkně poděkovaly za bezvadnou dovolenou Bangkok-Krabi, kterou jsme prožily s vaší CK. Obrovské díky patří hlavně Robovi, díky jehož znalostem a přehledu jsme procestovali nejen část Thajska, ale mnoho dalších zemí. Jeho profesionalitu, přístup ke klientům a organizační schopnosti, snad můžu psát i za ostatní, jsme oceňovali všichni. Thajsko je krásná země, odvezly jsme si mnoho nezapomenutelných zážitků a taky pocit, že i když Československo už mnoho let fakticky neexistuje, naše prima skupina si ho zase na těch pár dní vytvořila. Určitě budeme Vaši CK doporučovat. Ještě jednou velké díky, ať se vám daří, přejeme vše dobré.
Andrea Hudečková a Martina Malcová
Vážení,
rád bych touto cestou poděkoval za výborně připravený a realizovaný zájezd Thajsko, Malajsie, Singapur. Cesta byla promyšleně a zajímavě naplánována, vše bezvadně klapalo, dokonce na minuty při celkových přesunech téměř 2000 km. Největší poděkování patří našemu průvodci Robertu Tarabovi, který byl dobrým duchem, organizátorem, informátorem, rádcem, zdravotníkem a mnohým dalším. Díky jemu naše dovolená získává 5 hvězdiček.
Ing. Jiří Halaška, Ph.D.
Zástupce vedoucího katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
Vážení organizátoři SEN zájezdů,
před několika dny jsem se vrátila ze zájezdu Vietnam, Kambodža velice spokojená, přímo nadšená. Jsem letitá důchodkyně, leccos jsem procestovala. Tento úchvatný, velmi dobře organizovaný zájezd předčil veškerá moje očekávání. Velkou měrou, jak jsme se shodli s ostatními účastníky, k tomu přispěla osobnost průvodce - pana Samuela KLČE. Byl vynikající, řekl nám toho hodně zajímavého navíc, a zodpověděl dopodrobna jakoukoliv otázečku účastníků. I po stránce organizační, a hlavně společenské je to člověk jedničkový. Během prvních dnů se mu podařilo stmelit 8 Čechů a 25 Slováků v báječnou partu. Když jsme si např. o Silvestrovské půlnoci nechali zahrát a také zazpívali hymny, tak místní i obsluha oněměli. Všechny naše zážitky včetně návštěvy khmérské vesnice a školy jsou velice silné. Já osobně nezapomenu na krásná Samuelova slova, která pronesl při přípitku k mým 75tinám.
Daroval mi tričko a už vaší CK dělám reklamu! Prostě SAMO je dokonalost SAMA.
S přáním pěkného dne
Dagmar Stará
Vážený pane řediteli,
před necelým měsícem jsme se vrátili z Indonésie a chtěli bychom velice ocenit, jak celý program, tak zejména výkon našeho průvodce Jožky Harvánka. Poprvé jsme se s ním setkali před třemi lety na zájezdě Vietnam, Kambodža. Jeho znalosti, přístup ke klientům a občasné nenápadné zmínky o Indonésii nás dovedly k rozhodnutí absolvovat se SNEM i tento zájezd. Celou dobu jsme doufali, že jako garant tohoto zájezdu, bude opět našim průvodcem. Toto naše přání se splnilo, když jsme dostali jeho tradiční před odletový email a Jožo nezklamal. Zájezd nejen, že splnil, ale ve všech ohledech překonal naše očekávání. Oceňujeme jeho znalost prostředí, jazyka a života Indonésanů, díky čemuž si mohl dovolit reagovat na aktuální situaci a upravit program tak, aby zvýšil komfort i zážitky nás - klientů. Děkujeme Jožkovi a těšíme se někdy příště, na další společné cestě. (Příští rok určitě opět znovu s CK SEN.)
Vaši dlouholetí klienti Milada, Víťa, Ilona a Petr z Brna
Zúčastnila jsem se zájezdu Zadní Indie. Zájezd byl detailně propracovaný a zorganizovaný, byl bohatý na zážitky. Výbornou kombinací uklidňující přírody, hlučných velkoměst a nedozírné mořské hladiny SEN namíchal lahodný koktejl, který jsem si vychutnávala plných 20 dní. Velké díky patří průvodci Martinovi Karnišovi, který byl duší zájezdu. Vysoce oceňuji jeho profesionalitu, nadstandardní nasazení, bohaté znalosti o regionu, ochotu kdykoliv pomoci a v neposlední řadě lidský přístup. Se SNEM se vyplatí cestovat. Lucie
Vážené vedení CK SEN, jménem účastníků cesty Vietnam ze severu na jih, si touto cestou dovolujeme poděkovat Josefovi Zelizňákovi za sestavení velmi zajímavého programu a Josefovi Harvánkovi za velmi dobou průvodcovskou práci během celé naší cesty. Díky tomu jsme během cesty zažili spoustu krásných a zajímavých zážitků, na které budeme všichni jistě dlouho a rádi vzpomínat. S pozdravem Ing. Jan Šedivý, CSc.
Rád bych se i já podělil o zážitky z Barmy, ze které jsme se před pár dny vrátili. Zažili jsme nádherné chvíle během letu balónem nad chrámem Bagan. Nikdy jsem si nemyslel, že pilotovat balón je tak těžké. Viděli jsme festival na jezeře Inle, zde nádherné chrámy i nádherní lidé, a dny ubíhaly neuvěřitelně rychle. Navzdory ohlášenému celotýdennímu lijáku jsme většinu prohlídek absolvovali suchou nohou. Obdivoval jsem našeho průvodce Jana Budaye, jak okamžitě měnil program podle očekávaného počasí. I přes jeho neúspěšné pokusy odstranit mraky se nevzdával, vyhlíželi jsme východ i západ slunce, a po cestách jsme stihli ještě několik krásných přídavků. Byli jsme výborná parta s výborným průvodcem. Tehdy jsem si opět uvědomil, že nejen destinace, ale i profesionální průvodce, dělají zájezd fantastickým. Honza byl obětavý a každý den či večer nabídl program nebo stylovou restauraci, jakmile viděl, že je zájem. Neustále musel řešit věci s domácími průvodci, ale nebyla na něm vidět žádná únava. Vždy veselý a usměvavý s příslovečným humorem nás vítal každé ráno. Díky za nádherný zážitek. Vyplatilo se to. Těším se na další setkání s Tebou na zájezdech CK SEN.
Věrný cestovatel Jozef Smolka
Barma – úžasná země a přesně taková, jak to popisuje název zájezdu. Buddhismus je zde cítit na každém rohu a zlata je tu nepočítaje. Pozlacené stupy a pagody kam jen oko dohlédne, kontrastují s chudobou a bídou, která dominuje na venkově. I přes chudobu jsou tu všichni milí. Naštěstí jsme Barmu zažili ještě předtím než zde dříve či později nastane rozmach masového turismu, což se jistě negativně odrazí na autentičnosti. Nebyl by výlet nabitý zážitky (a že jich bylo nepočítaně) nebýt úžasného průvodce Jana Budaye. Všichni jsme ocenili jeho znalosti kultury, historie a nadšení, se kterým věděl vše podat velmi poutavým způsobem, nemluvě o jeho lidských kvalitách. Díky skvělé spolupráci s lokálními průvodci jsme se mohli dostat velmi blízko do kontaktu s každodenním životem domácích (návštěva reálného obydlí v chatrčích, tržnic v Pindaya a Baga). Obzvláště emotivní byla návštěva kláštera v Amarapura během poledního ceremoniálu kdy buddhističtí mniši čekali v řadě na almužny a jídlo. Honzo díky ještě jednou za všechno a samozřejmě díky patří i cestovce za skvělou organizaci – vše proběhlo bez nejmenšího zádrhelu. Všichni, co váháte nad tím, zda jet nebo nejet do Barmy, tak šup šup nečekejte ani vteřinu a užijte si to.
Jiří Zimányi
Pomalu se vzpamatováváme z tohoto úžasného zájezdu. Třídíme zážitky a tisíce fotografií. Až teď si uvědomujeme, co všechno jsme viděli, zažili, ochutnali, ovoněli nebo s údivem obhlíželi. Někdy nám v té rychlosti splývaly zážitky jako film. Díky Martinovi Navrátilovi a jeho nekonečným vědomostem měla naše expedice další rozměr, co ještě nevíte, zeptejte se Martina :-) Laos na nás dýchal skutečným koloniálem kombinovaným s modlitbami buddhistických mnichů. Vietnam se šílenou dopravou bez pravidel a bez havárií a rozporuplná Kambodža s tragickou minulostí. Dnes má pro turisty příjemné pláže s množstvím barů, restaurací a fascinujícím Angkor Vat. Zájezd byl sice expedice, ale ubytování se snídaní byl komfort. Opět jsme se SNEM zažili úžasnou dovolenou. Jana a Ivan Majerovi
Ano, opravdu gurmánská expedice, jak ji nazval náš průvodce Martin Navrátil, přibrala jsem z těch mňamek 2 kila :D Člověk, když odchází poznávat nové země a vybere si expedici, očekává opravdu cokoli. Bude muset překonat nepohodlí, protože opravdu jsme rozmazlení, náročné přesuny, hranice svých možností. Každopádně tuto expedici můžu nazvat úžasnou dovolenou, kde si každý přišel na své. Ve zkratce, splav Mekong, náš průvodce Martin si stále v skrytu duše přál přespat v nějaké vesničce při Mekong, protože přece loď se může pokazit... Sice mu to nevyšlo na 100 %, ale aspoň jsme plavbu ukončili brzy, jen pár km, ale hned jsme měli pocit expedice – jééééééééj :D Luang Prabang zůstane v každém srdci, nádherné městečko s úžasnými trhy a chrámy. Tam jsme si dali nejlepší rybu na citrónové trávě na tržišti v tom šíleném kolotoči. Potom serpentinová cesta s krásným výhledem a "kratičká procházka" k jeskyni přes rýžová pole. Vientiane a jeho šarm a potom Vietnam. Hanoi, pokud máte rádi přírodu, nezklame. Na hadí večeři a šílené tempo tohoto města se zapomenout nedá. Cesta ležobusem pro nás byla rozhodně zábava. První odpočinek v Nhatrang, kam jsme se dostali příliš brzy díky rychlosti řidiče. Ranní cvičení Vietnamců na pláži a nádherný východ slunce. Ten až kýčový pohled otevře nejedno srdce. Saigon nás rozesmutnil muzeem americko-vietnamské války. Kambodža je již kapitola sama o sobě. Člověk cítí velký respekt, smutek smíšený s nadějí, jakmile tam vkročí. Vražedné pole a S-21 dokáží vzbudit smutek, ale i hněv. Je toto možné mezi lidmi? Rajské pláže a teplý Sihanoukville, výlety na motorce a lodičce, šnorchlování. A na konec neskutečný Angkor Vat. Co je však důležité při takovýchto zájezdech, jsou právě lidé. A ten nejdůležitější, který rozhoduje o tom, zda to bude zážitek na celý život, nebo mdlá vzpomínka, je právě průvodce. A myslím, že Martin udělal ten náš, naší srdcovkou. Lucie
Dobrý den, paní Papežová,
rádi bychom Vám poděkovali za krásný zájezd, z kterého jsme se o víkendu vrátili.
Všechno bylo na jedničku, přivezli jsme si mnoho zážitků a jistě se do Thajska zase někdy vypravíme.Velký dík patří našemu průvodci Robertovi Tarabovi. Díky němu byla v celé skupině fajn atmosféra a jeho vynikající znalosti o zemi nás velmi obohatily. S pozdravem
Michaela Švejcarová
Dobrý den,
chtěl bych touto cestou vaší CK poděkovat za výborně organizačně i programově připravený zájezd Thajsko, Malajsie, Singapur. Absolvovali jsme s různými CK v minulosti již několik exotických poznávacích zájezdů, ale vaše CK je zatím v konkurenci ostatních na prvním místě. Velký podíl na bezproblémovém průběhu zájezdu měly bezesporu obě průvodkyně (Katarína Pivovarníková a Veronika Hulíková), které odvedly 100% profesionální práci s lidským přístupem. Určitě s vaší CK budeme cestovat i v budoucnu.
Prosím o jejich pochvalu a předání této informace vašemu vedení.
Děkuji a jsem s pozdravem
Pavel Hložek
Zdravím CK SEN,
letos jsem se prvně vydala s touto CK na zájezd a byla jsem velmi spokojená. Vše probíhalo naprosto skvěle, v pohodě, bez stresu i skupina lidí byla skvělá. Na hladkém průběhu našeho poznávání se nejvíce podílel průvodce Jiří, kterého si opravdu hýčkejte, protože takový by měl průvodce být. Měl veškeré znalosti, byl ochotný, vše bylo řešeno ve prospěch klientů a myslím, že se nám nadstandardně věnoval. Malé nedostatky zájezdu právě díky přístupu průvodce člověk ani neřešil. Díky patří i místním průvodcům i všem, kteří se podílejí na tom, aby naše cesty byly zajímavé a bezproblémové. Za vše velice děkuji a těším se na další společnou cestu se Snem. Lucie
Dobrý den,
před týdnem jsme se vrátili ze zájezdu Thajsko, Malajsie, Singapur a chtěl bych opravdu velmi pochválit průvodce Jozefa "Jogyho" Martináska, který se o nás po celé dva týdny perfektně a s velkou ochotou staral, stále se zajímal o naši spokojenost a vždy se snažil maximálně vyjít vstříc. Díky svým četným talentům se Jogy o pár krásných vzpomínek postaral i sám. :-) Jsem moc rád, že jste nás zařadili právě do Jogyho skupiny. Soudím, že to mělo velký vliv na můj celkový dojem z dovolené, zejména v Malajsii a Singapuru, které jsme povětšinou poznávali v osmi (což popravdě u poznávacího zájezdu považuji za horní hranici velikosti skupiny).
V Bangkoku několik z nás zašlo navštívit chrám Wat Saket na Zlaté hoře, který je v docházkové vzdálenosti od hotelu. Shodli jsme se, že se jedná o skutečně krásné místo a proto prosím o zvážení, zda ho buď nezařadit do programu, nebo alespoň nezmínit v propozicích. Děkuji.
S pozdravem
Michal Novák
Musíme Vám velmi poděkovat za krásnou dovolenou v Thajsku plnou zážitků a velice pochválit Vašeho průvodce p. Jiřího Jobánka, jeho znalosti a organizační schopnosti.
Krásné ubytování, výlety na velmi zajímavá místa, úžasné zážitky ze šnorchlování, jízdy na slonech i kajacích. Ochutnání místního jídla. Dlouho budeme vzpomínat na tak krásnou dovolenou a rádi opět využijeme Vaši CK. Na zájezdu se vytvořilo příjemné československé společenství.
Manželé Tonda a Eva Vlkovi
Ráda bych poděkovala za to, že jste nám umožnili prožít nezapomenutelnou dovolenou, plnou překrásných a silných zážitků, na kterou budeme vždy moc vzpomínat. Přispěla k tomu i ochota a zájem Tomáše Kubuše, který se postaral, abychom si odvezli co nejvíce zážitků a maximálně využili čas k objevování nových krajin a velmi se nám věnoval. Mirka Hanzálková
Jménem účastníků zájezdu Java-Bali-Bromo (21.2.-6.3.) bych chtěla poděkovat vedení CK SEN za opravdu skvělý "nos" na průvodce, což se potvrdilo i v osobě Tomáše Horňáka, který nás na tomto zájezdě provázel. Tomáš se nám snažil do programu vtěsnat i věci, které v itineráři nebyli, buď se „vytasil“ s nějakým skrytým vodopádem po cestě, nebo pěknou procházkou balijskou džunglí na závěr dne. Významně tím zvýšil kvalitu zájezdů. Nezapomněl ani na narozeniny našeho souputníka, zorganizoval malou oslavu a nechal mu na snídani připravit krásný dortík s věnováním.
Mne konkrétně obohatil o nove pohledy na hinduistické a muslimské náboženství, rozproudil v autě fundovaně debaty o Nirváně, józe, ásany a věcech souvisejících, a tím nám krásně zpříjemnil dlouhé přesuny. Děkujme za vše.
Andrea Tichá
V únoru 2019 jsme se zůčastnili s manželkou zájezdu na trase Malajsie a Singapur a Indonésie. Naší průvodkyní byla paní Katrin Abou Naboutová.
V minulosti jsme absolvovali řadu různých zájezdů a pobytů ve světě s různými CK. Cestovat s CK SEN jsme se rozhodli s ohledem na doporučení našich přátel a uvedená cesta byla první zkušenosti.
Musíme konstatovat,že tato první zkušenost byla vynikající a to zejména pro zcela výtečný přístup naší průvodkyně Katky,která po celou dobu pobytu byla né průvodkyní,které jsme znali z jiných cest,ale průvodkyni s velkým množstvím informací nejen zeměpisných,ale i hluboce historických,průvodkyní,která vždy trpělivě nás seznámila ve vzájemných souvislostech s životem v jednotlivých zemích,průvodkyni, která kromě schváleného programu nám vždy dala možnosti alternativně poznat i mnoho věcí navíc. Byla vždy nápomocná,trpělivá,nabitá vědomostmi,naprosto orientovaná a vždy s nadhledem a pohodou řešící požadavky nás turistů dychtivých po poznání. Již po krátkém seznámení bylo zřejmé, že je průvodkyni s naší “krevní skupinou“a tak po 13 denním společném putování jsme se stali přáteli(jako bychom se znali již dávno), a tak další cestu,kterou bychom chtěli absolvovat s CK SEN,bychom přivítali opět Katku jako naši průvodkyni.
Pokud má SEN takovéto průvodce všechny,tak blahopřejeme k výběru. Jsme však po uvedeném putování přesvědčení,že Katka je naprosto vyjímečná,tak si jí držte a považujte.
Mnoho dalších pozitivních reakcí Vám přejí
manžele Urbanovi z Brna
Milá CK SEN! Už jsem skoro třetí týden doma z nádherného zájezdu Sumatra, Jáva, Bali. Byl to velmi krásný a zážitky plný zájezd. Na tento zájezd jsem se přihlásí kvůli tomu, že loni jsem byl na zájezdu Thajsko, Malajsie, Singapur, který provázel Jožo Harvánek. Byl perfektní a hodně nám vyprávěl o Indonésii, kde dva roky žil. Věděl jsem, že i tento zájezd bude provázet on. Tento byl ještě lepší. Každá země měla své kouzlo. Viděli jsme velmi mnoho, vystoupali jsme na dvě sopky, byli jsme v pralese za orangutany, na krásném jezeře Toba i na ostrově Bali. Pro mě to byl perfektně na 100% připravený zájezd, Jožo byl úžasný, nápomocný a vše řešil okamžitě a dobře. Během tohoto zájezdu jsem nenašel žádnou chybu. Ale pro mě třešničkou na dortu byla v Kutě na Bali katolická mše v neděli
dopoledne. Kdo chce zažít něco dojímavého a jiného než u nás, vřele mu doporučuji jít zde na mši. Nemusíte být věřící, atmosféra mše vás dostane. Takovou atmosféru u nás člověk nezažije. Jste perfektní CK, máte výborně připravené zájezdy a skvělé průvodce. Už se těším na další zájezd. Přeji vám všechno dobré. Vojta
Vrátili jsme se ze zájezdu Jáva, Bali, Bromo + Flores, Rinca, Komodo nadšení. Už jsme byli s Vaší cestovní kanceláří na zájezdech sedm krát a vždy jsme byli velmi spokojeni. Jen litujeme, že jsme se o Vás dozvěděli pozdě. Máme oba přes 60 let a netroufáme si na expedice. Tak si vybíráme vaše zájezdy komfort. Postupujeme vždy stejně. Ačkoli je vše na internetu, vybíráme si raději z katalogu. Tento rok jsme udělali výjimku, protože průvodce, se kterým jsme byli v minulém roce ve Vietnamu, Jozef Harvánek, nám tak poutavě vyprávěl o Indonésii, že jsme se už loni ve Vietnamu rozhodli. Máte opravdu vynikající průvodce, o čemž jsme se přesvědčili na každém z těch 7 zájezdů. Nejen encyklopedické znalosti, ale i milý přístup. U Josefa Harvánka nás mile překvapil i uvítací e-mail, kterým se nám před cestou představil a jmenovitě promluvil. Vím, že od Vás dostaneme všechny potřebné informace, ale tento osobní přístup, který ani nelze vyžadovat a se kterým jsem se nesetkala v žádné jiné cestovní kanceláři, i tak potěšil a chtěla bych mu za něj poděkovat. V našem věku je těžko volit dlouhodobé cíle, ale pokud nám to zdraví dovolí, budeme se těšit na každý zájezd. Pochopitelně jen s Vaší cestovní kanceláří. Se srdečným pozdravem manželé Činčurovi
Dobrý den, vrátili jsme se ze zájezdu Malajsie, Singapur a Bali. Chtěli jsme navštívit Asii, kde jsme doposud viděli jen Thajsko, ale také jsme chtěli strávit čas u moře. Na vaše doporučení jsme zvolili přelet na Bali pro odpočinek. Zájezd byl výbornej, a to hlavně díky Veronice, neskutečně milá a chytrá, díky ní jsme zažili opravdu hodně uměla nám zařídit úplně vše. Vyprávěla o náboženstvích, kultuře, abychom vše snáz pochopili. Díky ní jsme ochutnali dobroty přímo na ulici i ve vyhlášených restauracích
v Kuala Lumpur i Singapuru. Na Bali na pláži jsme pak vstřebávali všechny nasbírané zážitky, domů se nám teda vůbec nechtělo. Zdravíme Veroniku a děkujeme. Marta a Karel Divišovi
Dobrý den do CK SEN, toto je poprvé, co píšu zpětnou vazbu z dovolené. Nedalo mi to. A to proto, že jsem naprosto nadšen z vaší cesty, kterou jsem absolvoval přímo s majitelem p. Fellnerem, jako průvodcem. Byla to moje první cesta do Asie, a proto jsem si vybral toto, abych viděl to hlavní a nejlepší z Asie. Už nemám moc na to, vracet se tam několikrát. Bagan v Barmě byl fascinující, a to zejména při východu a západu slunce, který jsme pozorovali přímo z chrámů, někteří letěli i balonem. Mě osobně se nejvíce ale líbil Angkor Wat v Kambodži, je to neskutečně obrovský komplex, naprosto předčil moje představy. Byl jsem mile překvapen, jak některé chrámy jsou tak dobře zachovány. Plavba po Mekongu až do Luang Prabang uchvátila snad všechny. Mlčky jsme pozorovali život místních žijících u řeky a pak už si užívali francouzské atmosféry města. Děkuji a zdravím p. Fellnera. Bylo to příjemné cestování. Standa Malý
Tuto cestu bych ráda doporučila všem, kteří váhají a nemohou se rozhodnout, zda navštívit Barmu, Kambodžu či Laos. Tento zájezd nabízí to hlavní a opravdu zahrnuje ty nejkrásnější památky, kterými bezesporu jsou Angkor Wat a barmský Bagan. Navíc průvodce byl profesionál a na vysoké úrovni se o nás staral ve všech směrech. Díky jemu, jeho znalostech všech míst i historie nám dokázal zprostředkovat opravdu zážitkovou dovolenou. Nyní plánuji s CK SEN cestu po Jižní Americe. S pozdravem, Jarmila
Dobrý den, ráda bych touto cestou poděkovala vašemu týmu, a především průvodkyni Katrin, která nás provázela Vietnamem a Kambodžou. Cestu do Asie jsme si chtěli spojit i s odpočinkem u moře, a tak jsme zvolili variantu zájezdu Saigon, Angkor, Pataya. Na závěr jsme si tedy parádně užili a odpočinuli na thajských plážích v 5* hotelu. Katrin je člověk na správném místě, Asii miluje a není nic, co by o ní nevěděla. Byla to přidaná hodnota ke všem těm krásám jako je Angkor Wat a památky Saigonu. Tuto cestu velmi doporučujeme, v budoucnu plánujeme další cestu s vámi, a tentokrát na Kubu. Děkujeme za zážitky, na které nikdy nezapomeneme. Manželé Vejvodovi
Dobrý den, v první polovině dubna 2019 jsme se zúčastnili zájezdu ve Vietnamu a Kambodži. Chtěla bych poděkovat za skvělý program a organizaci, opravdu jsme viděli ještě víc, než bylo psáno..Byli jsme s Vámi poprvé a jistě ne naposled. I přestože byl program koncentrovaný, neměli jsme dojem nervozity, chaosu , ba naopak. Lví podíl na tom všem měla naše průvodkyně Zuzka Hábeková, která vše zvládala s klidem a úsměvem. S přehledem si nás zorganizovala, plnila naše přání, nic nebyl problém..Co bylo jedinečné, to byla snaha nás jako skupinu hned od začátku stmelit. Hned po příletu se s námi Zuzka seznámila a / ani nevím jak k tomu došlo/ najednou jsme si všichni tykali. Pak přišel noční přejezd vlakem s kalíškem v ruce a vystoupili jsme jako kompaktní skupina. Možnost sdílení zážitků dala zájezdu další rozměr. . Vietnam je země mnoha tváří, od divoké Hanoje s mořem motorek a životem v ulicích až po bulváry v Saigonu, kde obchod je život. Polévka Pho- jak může mít "obyčejný " vývar, tak neobyčejnou vůni a záplavu chuti ? Sálající Kambodža s chrámy Angkoru, která předčí očekávání. Takže..Pět největších zážitků? Neumím vybrat, vždycky si vzpomenu na některý, který by chyběl..Děkujeme Zuzko, děkujeme SEN. Magda a Marek Krutilkovi
Dobrý den,
ve dnech 8.2. - 25.2.2019 jsme se zůčastnili s manželkou zájezdu na míru dle našich požadavků na trase Thajsko,Malajsie a Singapur. Naší průvodkyní byla paní Katrin Abou Naboutová.
V minulosti jsme absolvovali řadu různých zájezdů a pobytů ve světě s různými CK. Cestovat s CK SEN jsme se rozhodli s ohledem na doporučení našich přátel a uvedená cesta byla první zkušenosti s vaší CK. Musíme konstatovat,že tato první zkušenost byla vynikající a to zejména pro zcela výtečný přístup naší průvodkyně Katky,která po celou dobu pobytu byla né průvodkyní,které jsme znali z jiných cest,ale průvodkyni s velkým množstvím informací nejen zeměpisných,ale i hluboce historických,průvodkyní,která vždy trpělivě nás seznámila ve vzájemných souvislostech s životem v jednotlivých zemích,průvodkyni, která kromě schváleného programu nám vždy dala možnosti alternativně poznat i mnoho věcí navíc. Byla vždy nápomocná,trpělivá,nabitá vědomostmi,naprosto orientovaná a vždy s nadhledem a pohodou řešící požadavky nás turistů dychtivých po poznání. Již po krátkém seznámení bylo zřejmé, že je průvodkyni s naší “krevní skupinou“a tak po 18 denním společném putováníjsme se stali přáteli(jako bychom se znali již dávno), a tak další cestu,kterou bychom chtěli absolvovat s vaší CK,bychom přivítali opět Katku jako naši průvodkyni.
Poděkujte prosím naším jménem Katce za vynikající a profesionální 18 denní putování. Pokud má vaše CK takovéto průvodce všechny,tak blahopřejeme k výběru. Jsme však po uvedeném putování přesvědčení,že Katka je naprosto vyjímečná průvodkyně,tak si jí držte a považujte.
Mnoho dalších pozitivních reakcí Vám přejí
manžele Urbanovi z Brna
Chtěl bych poděkovat cestovní kanceláři SEN za zorganizování zájezdu Zadní Indie 12.4-1.5 2019. Dlouho nám trvalo vybrat vhodný dárek k výročí, ale vyplatilo se hledat a nyní po návratu určitě nelitujeme. Vše od logistiky až po lidský přístup zvládnuté na 1 *. Či už to byl chrám v Chiang Mai – který je neskutečný, krmení a koupání slonů, 3denní treking do vesnic Keren, koupání ve vodopádech, ale i domácí strava vesničanů – super. Spánek v bambusových chatkách? To byla vzpomínka na mladší roky a bylo to fain. Na treku jsem skoro duši vypustil, ale i s pomocí Josefa - jogi -Martináska se to podařilo vyřešit. Přechod do civilizace byla změna, ale ne k horšímu. Noční Bangkok má své kouzlo. Masáže po treku, ochutnávka krokodýla na místních trzích, královský palác, plavba k mostu přes řeku Kwai, Ayutthaya, Wat Pho, plovoucí trhy to vše zanechá nesmazatelnou stopu. Přechod do George Townu a Kuala Lumpur na moment ukázal jinou stránku Malajsie, ale jeskyně Batu nás vrátili k zamyšlení se nad životem. Singapur je o společnosti, která si stanovila pravidla, která fungují a lidé se je snaží dodržovat. Vyhlídka z bazénu Marina bay na 57 patře se nedá popsat. Hluboká poklona tomu, kdo tuto skladbu navrhl a dotáhl skoro až k dokonalosti. Anketní lístky mají malou chybu. Hodnocení delegáta. tam je podle mě 100 % málo. Delegáta jako je Josef „Jogi“ Martinásek vám musí cestovky závidět a udělejte vše proto, abyste si ho udrželi. Ivan Š.
Závěr našeho pobytu na Borneu byl napumpován zážitky. Na ostrov Selingan jsme se dostali rychločluny ze Sandakanu. Den jsme strávili válením na pláži. Po večeři jsme začali vyčkávat na příchod želv. Namísto nich však přišla dramatická bouřka a šlehaly blesky. A právě tehdy si želvy usmysleli přijít. V takové atmosféře jsme sledovali obrovského metrového tvora, jak klade ve vyhrabané jámě vajíčka jedno za druhým, až jich tam bylo skoro 100. Magicky nepopsatelný moment. Když se počasí uklidnilo, šli jsme vypustit želvy, které se v ten den vylíhla ve školkách. Ostrov totiž slouží i jako záchranná stanice pro tyto vzácné tvory. V chráněných hnízdech se vylíhne až dva krát tolik želv. Sledovat, jak ťapkají vstříc vlnám bylo úžasné. Nejkrásnější zážitek však přišel ráno. Když jsme se setkali, abychom při ranní procházce zkusili štěstí na nějakou zapomenutou želvičku ve světle dna. Pod chatkami jsme však našli motat se tři želvy, které si spletli směr. V rukou jsme je odnesli na pláž. Sledovat takto zachráněné maličké tvory, jak totálně vysílení po dotyku s mokrým pískem ožijí a ploutvičkami nemotorně cupitají po písku až do moře a potom ještě párkrát zvedne hlavičku, aby se nadechl bylo ... prostě krásné. Zní to možná jako přírodopisný film, ale my to tu zažili. Cestou zpět do Kota Kinabalu jsme stihli naštívit i orangutany. 2. největší primát na Zemi, žije už jen na dvou ostrovech, na Borneu a na Sumatře. Pod nejvyšším vrchem mezi Himalájemi a Novou Guineou, horou Kinabalu, jsme se prošli v korunách stromů, po chodnících a vykoupali jsme se v teplých pramenech Poring. Samozřejmě že jsme si nenechali ujít ani tradiční tažený čaj Teh Tarik. To je vlastně výborný černý čaj se zahuštěným slazeným mlékem, který se přelévá před servírováním z jednoho šálku do druhého v tanečním rytmu, až se zdá, že ho natahují a na vrchu má pěnu jako pivo. Nyní se však už přesouváme dále…
Barma je země, kterou se rozhodně vyplatí navštívit. Krásná příroda, milí lidé a zachované památky, které stále, po desítkách let izolace během vlády vojenské junty, nejsou přeplněné turisty tak, jak je to v ostatních zemích jihovýchodní Asie. Nemluvě o tom, že se zde nachází jedno z nejzajímavějších a nejmystičtějších míst na světě. Na břehu řeky Ayeyarwady je vystavěno starobylé město Bagan s více než dvěma tisíci buddhistickými monumenty a věžemi, které jsou jen tak roztroušené v zemi kolem města. Mezi ty nejznámější patří chrám Ananda se zlatou kopulí na vrchu z jedenáctého století, chrám Dhammayangi, Thatbyinnyu nebo pagody Shwezigon a Shwesandaw. Nádherné jsou však i ty menší, mimo město, ke kterým se dostanete po klikatých prašných cestičkách. My však vstáváme brzy ráno a jdeme si prohlédnout tuto krásu z ptačí perspektivy. Ráno o 5:20 nás z hotelu vyzvedne stařičký autobus a po půl hodině jízdy vystupujeme na obrovské louce, kde se připravují horkovzdušné balóny. Náš pilot Barry, který zde létá už sedmou sezónu (v letním období, během velké migrace odlétá do Serengeti v Tanzanii), nás poučí o bezpečnostních záležitostech, zejména jak se připravit na přistání, nabídne nám čaj nebo kávu a koláčky, a po čtyřech ve skupině nastupujeme do koše rozděleného na pět sekcí. Čtyři jsou určeny nám, návštěvníkům a ve středním s ovládacími prvky je náš pilot. Po několika sekundách ohřívání vzduchu pomaličku vzlétneme a vítr nás začne unášet přes toto magické místo. Barry dokáže točit košem a tak máme všichni perfektní výhledy na pagody, chrámy, ale i okolní políčka na rýži nebo arašídy. Barry nám ukazuje ty nejzajímavější stavby a vypráví o nich tajemné příběhy. Ani nevíme jak, a naše třičtvrtě hodinka ve vzduchu uběhla a my přistáváme na travnaté ploše jednoho z hotelů Nového Baganu. Barry nás zve ještě na tradiční pohár šampaňského - podle příběhu z osmdesátých let osmnáctého století, kdy při jednom z prvních úspěšných vzletů tehdy ještě ohněm vyhřívaného balónu, přistál s posádkou na poli, kde si sedláci, kteří tam pracovali, mysleli, že jim tam přistáli démoni na drakovi (jelikož by je ani ve snu nenapadlo, že tam někdo přiletí na balónu) a rozběhli se je zlynčovat. Piloti měli naštěstí s sebou láhev šampaňského, kterou si chtěli vychutnat po úspěšném přistání a ta jim nakonec zachránila život. Příjemná tradice. Vychutnáme si tedy naši skleničku, podebatujeme s Barrym a nastupujeme do autobusu, který nás zaveze zpět do hotelu. Právě jsme ulovili zážitek, na který nikdy nezapomeneme.
Jedno z nejkrásnějších souborů buddhistických památek se nachází na centrální planině Barmy, v ohybu životodárné tepny země- řeky Irawadi. Cestujeme tu za historií a objevujeme její první hlavní město v Baganu. První barmská říše setrvala do dnešních dnů v podobě památky výjimečného rozměru. Bagan je pro místní theravádské buddhisty posvátným místem. Pro nás cestovatele jde o četné chrámy, z nichž každý je jiný, má svůj příběh, výjimečnost a charisma. Baganské chrámy patří k nejkrásnějším místům, co se dá v Barmě navštívit. Nejdůležitějším elementem je však život mezi památkami, který dodává lokalitě jiný rozměr. Milujeme Bagan, protože v okolí pagod, kde nacházíme vzácné fresky i rozličné ztvárnění historického Siddharta Gautamu, se dostaneme do života místních - přecházíme přes jejich pole, když je orba, paseme s nimi vodní buvoly, vozíme se na vozech se zanecháním prašné stopy, ochutnáváme jejich tradiční jídla a přitom si uvědomujeme důležitost přítomnosti Irawadi. Vidíme vše - Shwezigon, Anand i nádhernou Htilomilno . avšak odnášíme si více než suvenýry. Při cestě z Baganu se nám do duše vtisknou úsměvy místních, které jsme potkali, byť jen na pár chvil. Pomohli nám pochopit Bagan- živou památku, která se letos v červenci - týden před naším příchodem - zapsala na Seznam světového dědictví UNESCO. Bagan si to určitě zaslouží: četné chrámy, buddhistická kultura, kláštery mezi ruinami z 12. - 13. století, vzácné fresky a archeologické fragmenty z dob baganského impéria jsou dobrým argumentem pro zápis a zaslouží si pozornost veřejnosti. Věřme však, že zůstane věrný svému odkazu živé památky, která ji tak velmi odlišuje od všech ostatních. A že se setkáme i příště.
Ráno odjíždíme na začátek treku. Nejprve se ale musíme vybahnit se slony. Pracovně vysloužilí sloni zde odpočívají a užívají si sladkého nicnedělání. Velkou atrakcí pro ně je, když je přijdou vykoupat a bahnem vydrhnout zážitkuchtiví turisté... Nám se to nesmírně líbilo. Celí od bahna a kalné říční vody (ale s úžasem) se díváme na fotky a vzpomínáme na tento jedinečný zážitek. Je to jiné. Být se slonem v takové situaci jen tak nikde nezažijete. Kdo nezažije, nepochopí. Jak může být někdo spokojený, když je celý špinavý a mokrý? My už víme. Bahnem drhneme slona a pak ho v řece opláchneme pěknou, hnědou vodou. Sloni jsou spokojení, my nadšení. Po nakrmení slonů a sebe samých odjíždíme do hor. Zde vyrážíme na túru a přicházíme k prvnímu vodopádu. Smýváme ze sebe poslední zbytky bahna ze sloního bazénu. S vynikající náladou začínáme šlapat do kopce. Po hodině přicházíme do první vesnice horských Karenů. Zde jich žije 10 (jedna početná rodina). Chovají krávy a pěstují vše, co se jen dá. Spoustu věcí také získají z lesa. Hlavně dochucovadla do jejich jídel a různé stavební materiály. Děti dostávají pár hraček a peníze za náramky, které vyrábějí spolu s mámou. Po další půl hodině přicházíme do vesničky, kde i přespíme. Ubytování je výborné. Tradiční dřevěný dům na kůlech a uvnitř šest moskytiér, a pod každou dvě matrace s dekami a polštáři. Luxus, který jsme ani nečekali. Venku toaleta a venkovní sprcha. Po večeři si hrajeme s dětmi, nafukujeme balóny a je nám fajn. Po snídani scházíme k řece Wang, kde opět skáčeme do vody pod vodopádem. Osvěžení stoupáme do kopce a užíváme si džungli. Je to jiné než u nás. Úžasné. Na hranici s kmenem Hmong přes rýžová políčka scházíme zpět k Wangu. Vykoupeme se? Jasně! Postupujeme dále a přicházíme do další vesnice, kde budeme spát. Dáváme si chlazené pivo z ledničky, což je po dvou dnech malý zázrak. Ubytujeme se a opět zažíváme interakci s místními. Martinka jim zaplétá vlasy a používá Zuzčiny sponky. Místní dámy jsou nadmíru spokojené. Poslední ráno scházíme k vodopádu Maewang, kde se osvěžíme, a když přicházejí davy turistů, my již odcházíme. Ještě projdeme lesem a políčky a sedáme do našeho auta. To nás o pár kilometrů dál vysadí a my přesedáme na bambusové vory. 50 minut zábavy v relativně rychlé řece a představujeme si, jak to tu vypadalo, když byl tento způsob dopravy zcela běžný. V Chiang Mai jsme se už jen najedli a plní vzpomínek a zážitků odjíždíme na autobusovou stanici na noční spoj zpět do civilizace a za dalšími zážitky.
Volný den na Krabi se dá využít tolika způsoby až bychom si mohli přát, abychom měli volný minimálně týden, ne-li dva. Někdo se ráno vydá na pláž, jiní si déle pospí, aby nabrali síly na zítřejší Malajsii, ale jde o odpočinek a ten padne dobře každému. Zformovali jsme partu a řekli si, že volno využijeme aktivně v thajské škole vaření. Za těch pár dní jsme si thajskou kuchyni a její geniální jídla zamilovali, a tak není co řešit. Ráno si pro nás přijede auto a o dvacet minut později stojíme v typickém thajském domě, který je obklopen kaučukovníkem, sem tam kolem roste papája či guave. Krásná exotika. Přivítá nás Tu a můžeme začít. "Oblečte si zástěry" a jdeme na to! Thajská kuchyně patří mezi nejlepší na světě a mnozí jejímu kouzlu podlehnou toulajícím se Thajskem. Toto je ten moment, kdy se o ní dozvíme více. Našima rukama projdou ingredience od galangalu (podobný zázvoru), přes limetky, kaffirove listy až po čerstvou kurkumu, česnek, citronovou trávu či pár základních potravin. Naučíme se vytvořit si samotnou kari pastu a stačí minutka, dvě a celým prostorem se vine podmanivá vůně čerstvých thajských ingrediencí. Proč je nemůžeme mít i doma? Po kari pastě přichází na řadu polévka. Někdo z nás si vybral Tom Yum, jiní Tom Ka Khai, tedy kokosovou polévku s kuřecím masem. Hřiby, kousky kuřecího masa, citrónová tráva, galangal, cibulka, kaffirové lístky a chilli. "Pokud chcete obyčejné, vezměte si jednu chilli papričku, pokud medium seberte dvě a pokud chcete mít" fun "tak pět" směje se Tu. Dvě papričky jsou takové, že budete příjemně cítit pikantnost rozlévající se ústy, ačkoli mnozí sáhnou po jedné. Krájíme, povídáme si a člověku přijde na mysl, jak může být thajská kuchyně, tak jednoduchá? Vždyť v jednoduchosti je krása, tak na co si to komplikovat? Naše polévky jsou brzy hotové a vůně kari se najednou promíchává s vůní kokosového mléka. Druhým chodem je Pad Thai, rýžové nudle s kousky tofu i zeleninou v omáčce, v níž se setká tamarind, ústřičná i rybí omáčka, cukr i sůl. Thajská kuchyně miluje míchání ingrediencí, které by jakoby společně ani nesouvisely. Pod woky hoří plamen a pomaličku vše dostává formu. Jemně orestovat, posunout stranou a rozbít vejce. Pěkně jednou rukou jako profík z ulice. Všechno se zde naučíme. Sníme polévky, druhé jídlo, chvilku odpočineme a jdeme na druhé kolo. Kolikrát jste jedli nebo viděli jarní rolky? A kolikrát jste je připravovali sami? Přesně o tom to celé je. Naučíme se, jak je správně rolovat, jak připravit nádivku a zkusíme si i čerstvé jarní rolky z rýžového papíru, který se namočí do vody a pak se do něj všechno zabalí. Ochutnáme i malé balíčky plněné kuřecím masem, které se převážou pandánovým listem. Jak se to do nás všechno vejde? A to nekončíme! Ještě nás čeká papájový salát Som Tam a dřevěný hmoždíř ve kterém se promíchá. Kari pastu jsme si nepřipravili jen tak z dlouhé chvíle. Nyní ji šoupnu na wok, promícháme s olejem, zalijeme kokosovým mlékem s vodou, přidáme lilky a jiné drobnosti a o pár minut je vše hotovo. Naše zelené kari je voňavé, a tak pronikavě zelené díky čerstvé thajské bazalce, že strčíme do kapsy i podniky v nichž jsme jedli. Tady v Thajsku se vaří z čerstvých potravin, žádná chemie, hlouposti, nic jen čerstvé věci. Jiné by Thajci nesnědli. Vždyť jedí několikrát denně, proč by si měli kazit den? Zlatý hřeb programu je dezert, a tak se naučíme připravovat fritované banány v těstíčku, mango sticky rice a banánový dezert v kokosovém mléce. Uff, najedení k prasknutí, hlava plná novinek a duše tančí pod náporem zážitkového dopoledne. Tak co, dáte se příště přemluvit? Toto jsou věci, na které budete ještě dlouho dlouho doma vzpomínat.
To, že thajská kuchyně patří mezi nejdokonalejší gastronomické zážitky světa, už připomínat nemusíme. Je tak zajímavá a pestrá, že zastíní i okolní země jako Vietnam, Malajsie či Indonésie, a téměř každý, kdo se v Thajsku ocitne, po chvíli zjistí, že toto je země, v níž se nebude hubnout. Ne že by lokálně jídlo bylo mastné a těžké jako tradiční česká kuchyně, ale proto, že je tu toho tolik, že budete chtít ochutnávat od rána do večera. Perfektní thajské zelené nebo červené kari, Pad Thai, polévky Tom Yum nebo Tom Ka Kai jsou již legendární klasikou; ale znáte jídlo zvané Pad Kra Pao? Pokud ne, je to chyba! Právě toto jídlo se v Thajsku stává stále oblíbenější, a přestože byste ho zde našli už i před lety, nyní dostává křídla a doslova letí, aby se vyšvihla na špičku thajské gastronomie. Pad Kra Pao se stále častěji objevuje na menu podniků, a dokonce vznikají i specializované restaurace, kde se věnují a zdokonalují jen toto jedno jediné jídlo. Pad Kra Pao je krásné ve své jednoduchosti. Pokud si ho objednáte, dostanete kopec rýže, volské oko a duší jídla je směs kousků masa (často mletého), které se proplétá s jemnou chutí česneku, thajské bazalky a nechybí v něm ani chilli. Hodně chilli! Pokud chcete ochutnat Pad Kra Pao, tak, jak si ho zamilovali Thajci, vyžádejte si ho "thai spicy". Tyto dvě nevinná slovíčka získají prvním soustem význam, který má od nevinnosti daleko. Pořádně pálivá porce Pad Kra Pao vám ukáže, co všechno thajské jídlo dokáže. Ústy se rozlévá teplo, které přejde do horka, a to už přesně víte, že brzy vám budou téct slzy. Ty se nakonec promíchají s Pad Kra Pao a vám to přijde směšné, ale smát se nebudete. Tedy ještě ne v tom momentě. Smích a chuť přijde až později. Chilli vás pořádně potrápí, ale bez chilli by thajská kuchyně nebyla tím pravým ořechovým. Zkuste, jak chutná Pad Kra Pao v pěkné restauraci, ochutnejte ho v pouličním stánku na tržišti Wang Lang, nebo si sedněte do podniku Phedi Mark, který jen nedávno otevřel snad nejznámější food bloger světa Mark Wiens. Roky žije v thajském Bangkoku, miluje toto město, miluje jeho jídlo a cestuje po světě a ukazuje země přes jejich chutě. Jeho Pad Kra Pao je novinkou na gastronomickém nebi a je to něco, na co dlouho nezapomenete. Zkuste přijít do Bangkoku a kromě tradičních, známých jídel se dejte přemluvit alespoň na jednu porci. Můžete si být jisti, že nikdy při té jedné porci nezůstanete. Vidím to na sobě. Čím více času v Thajsku trávím, tím více ochutnávám Pad Kra Pao na mnoha možných i nemožných místech. Pad Kra Pao zažilo svých "pět minut" slávy i v roce 2018, kdy svět sledoval záchranné akce v thajské jeskyni Tham Luang, v níž zůstalo zaseknutých tucet thajských chlapců. Po 2 týdnech, kdy se je podařilo zachránit, si mnozí z nich jako své vůbec první jídlo vybrali Pad Kra Pao. Potřebujete ještě více důkazů na to, abyste ho ochutnali?
Hat Yai je největší město v provincii Songhkla na jihu Thajska. S populací přes 150 tisíc obyvatel patří k největším městům ve státě. Kromě Thajců v něm žijí i Malajci a Číňané. A právě Číňané přišli v Hat Yai s nápadem každoročně organizovat vegetariánský festival. Jeho cílem je přesvědčit lidi, aby se během deseti dnů vyhýbali konzumaci masa a očistili tak své tělo. Festival se koná v obrovském stanu, kde se nachází až sto stánků s nejrůznějším jídlem. Více může překvapit fakt, že ryby a mořské plody zde očividně za maso nepovažují. Můžeme zde najít smažené rybí kuličky, opékané nudle se zeleninou, křupavé bramborové lupínky a skvělé thajské sladkosti. Vyzkoušet můžete všechno, protože jídlo se za minimální ceny prodává po kouscích, a tak se nemusíte bát, že se přejíte již po první porci. Festival probíhá i mimo hlavního stanu. Na ulici vystupují pouliční umělci a skupina tanečníků zde předvádí indické tance a ohnivou show. Zamířit můžete i do blízkého taoistického chrámu, kde si můžete nechat vyvěštit svůj osud prostřednictvím hůlek Kau Chim. Většina turistů však zůstává ve stanu a zkouší lahodně vypadající jídla. Nechte se jimi zlákat i vy.
Stravování ve Vietnamu je pro Vietnamce každodenní důležitá událost. Oproti našemu stylu stravování si musíte zvyknout na mlaskání, krkání, které vyjadřují spokojenost s jídlem. Nepořádek kolem stolů a na zemi v pouličních jídelnách je častým jevem. Pouliční stravování je standardem a Hanoj je rájem tohoto stravování. Téměř na každém kroku najdete nějaký stánek či restauraci s polévkami, rýží, různým masem či nudlemi. Typické pouliční restaurace se často zaměřují na 1 až 2 jídla. Výběr je široký. Základní surovinou vietnamské kuchyně je rybí omáčka a rýže. Vietnam je druhým největším vývozcem rýže na světě, po Thajsku. Rýže se zde objevuje při snídaních, obědech, večeřích, ale i v dezertech. Z rýže se vyrábí rýžové nudle, rýžový papír, rýžová kaše, rýžový ocet, rýžové víno atd. Po Napoleonských válkách se Napoleonovi III. podařilo získat území Kambodže a jižního Vietnamu. A jak je známo, Francouzi milují bœuf bourguignon, neboli dušené hovězí na červeném víně. A tak když přijeli kolonizátoři do Vietnamu, kde byla tradiční kuchyně spíše zatížená na maso vepřové, rozhodli se Francouzi naučit Vietnamce milovat i hovězí. Do vývarů se více než kdy před tím, začalo používat hovězí a telecí maso i kosti. Vývary se vařily ve velkých hrncích dost často na ulicích a nad ohněm, jak je i dneska stále zvykem. Říká vám něco francouzský výraz pot-au-feu? Česky říkáme „potofé“ a je to francouzský výraz pro dušené hovězí maso s kořenovou zeleninou a cibulí. A proto pot-au-feu je vlastně základem pro hovězí vývar. Když potom přeložíme slova „pot“ – „au“ – „feu“ do češtiny, máme z toho „hrnec na ohni“. A to je právě ten obrázek, který měli francouzští kolonizátoři před očima ve vietnamských ulicích vždy, když se připravoval vývar na polévku, které se zkráceně začalo přezdívat „feu“ z francouzského slova oheň neboli vietnamsky (jen lehce intonačně jinak) Phở [fə]. Vietnamská polévka PHO má svou historii, která je ale podobně složitá, jako byste se chtěli dobrat vzniku naší bramboračky. V pramenech se uvádí, že recepty na tuto oblíbenou polévku dost dlouho kolovaly hlavně ústní formou. Jednou ji někdo šikovný vymyslel a pak už se z toho nápadu a misek plných voňavého vývaru radovalo pořád víc a víc konzumentů. Ten někdo byl pravděpodobně ze severního Vietnamu, protože první písemné doklady pochází z Hanoje. Jak už tomu, tak bývá, velký vliv na vietnamskou kuchyni měly okolní a přímo sousedící země a jejich kultura. Velkou inspirací v mnoha ohledech byla pro Vietnam Čína. Do vietnamské gastronomie přinesla nejenom kulturu stolování, kdy jsou dodnes za hlavní jídelní nástroj považované hůlky, ale i technika vaření „stir–fry“. Ze surovin jsou to pak hlavně různé druhy rýže a produkty z ní vyrobené (rýžové nudle, papír), sójová omáčka, tofu a mnoho druhů bylin a koření. Čím víc budete směřovat na jih Vietnamu, tím častěji budete v jídlech rozpoznávat výrazně sladší chutě. Často se tu k přípravě a dochucení typicky slaných jídel využívá čerstvé nebo sušené exotické ovoce. Pochutnáte si tu třeba na hovězím s kokosem, kuřecím s mangem i na mořských plodech na ananasu. Suroviny jako kokosové mléko, vaječné nudle, kari, chilli papričky, citronová tráva, ústřičná omáčka jsou zde samozřejmostí. Takový je vliv okolních Jihovýchodních států. Vietnam byl od roku 1887–1954 součástí Francouzské Indočíny, a to si myslím způsobilo poměrně významnou revoluci ve vietnamské gastronomii. Vietnam do té doby prakticky neznal obiloviny ani mléčné výrobky. Díky Francouzům vznikly třeba báječné vietnamské bagety Bánh mì pâté [baň mí paté]. Což jsou v podstatě bagety na způsob francouzských „baguette“, které se plní po vietnamsku, masem, paštikou, zeleninou a spoustou asijských bylinek s trochou chilli. Na naší pracovní cestě Road to Hanoi jsme ochutnali místní speciality severního Vietnamu jako bun oc – uvaření šneci s omáčkou nuoc cham, špízy z kozího masa, smažená žabí stehýnka, osmahnuté malé krabíky, pštrosa, vařené mušle s citronovou trávou, vodního buvola, opečené larvy bource morušového, smažené zelené kobylky, kávu se syrovým vejcem. Ve škole vaření jsme se naučili připravovat typické bun cha, jarní rolky či salát ze zeleného manga. Stravovali jsme se v restauracích, které by si zasloužili i Michelinskou hvězdu, ale i na ulici s místními, u stolečku s plastovými židličkami, rozloženými přímo na chodníku. Vietnamská gastronomie je rozmanitá a zcela jistě zde uspokojíte své chuťové buňky. Na své si přijdou i náročnější gastronauti.
Možná mořské plody neradi, možná jste je ještě nezkusili a možná na některé ani nikdy nenajdete odvahu. Ale pokud patříte mezi milovníky chobotnic, ryb, mořských ježků, sépií a jiných potvor, a rádi zkoušíte nové věci, Vietnam je pro vás jako stvořený. Pouze zde zažijete restaurace přeplněné čerstvými mořskými plody. Přijdete do podniku a ukazujete číšníkovi na jednotlivá akvária, že chcete půl kila krevet, královskou makrelu, deset mořských hlemýžďů, svalovinové trubičky, jejichž název nejen že neznáte, ale nejste ani schopni vyslovit jejich vietnamský název :) ani se nenadějete, a již se stoly prohýbají pod váhou objednaného jídla. Vynikající chuť je zaručena, a gastro zážitek uloven :)
První den našeho zájezdu Vietnam, Kambodža jsme začali ve městě Hanoi. Večerní procházky starým městem s názvem Hoan Kiem přinášejí mnohem více než čekáme – je pátek, pár hlavních ulic centra uzavřela místní policie a z klasické chaotické, neustále troubícím motocyklové provozu se kolem 19:00 rázem stává místní trh s prodejními stánky všeho druhu. O lokálním street food nebo česky "jídle na ulici" nemluvě. Je však místním pravidlem, že všechny podniky na ulici by měly zavírat o půlnoci. Hanojská policie auty projíždí uličkami a místní podnikatele napomíná osobně, jednoho za druhým. Nikomu se totiž zavírat nechce – Vietnamci ulicí žijí a je to cítit na každém kroku. Od piva vyhnali i nás. Žaludek si ale přál něco na zub před spaním, my však v uličkách starého města sledujeme už jen místní Vietnamce, sedící na tradičních, barevných plastových židlích "dětské" velikosti společně večeřet, po jejich celodenní šichtě. Zacházíme do boční uličky nedaleko našeho hotelu Skylark a vidíme prázdné plastové stolky. Vietnamci je po večeři ještě nestihli uklidit. Zpomalujeme chůzi, vidíme jedinečnou šanci, jak naplnit naše hladové žaludky a zároveň uspokojit naše chuťové buňky. Přibíhá k nám místní pán s jídelním menu v ruce. Ukazuje, co si máme dát. Název Fried Beef nezní úplně lákavě, ale dlouho neváháme, dáváme si říct. Po pár minutách nám postupně přinášejí malou keramickou misku pro každého – prázdnou. Potom sójovou omáčku v jedné misce, limetkový dip s chilli v miskách pro každého. Margarín v dózičce. Celý talíř syrového hovězího masa, na něm naskládaná, posekaná zelenina v podobě cibule, rajčat a jarní cibulky. Ananas, drobné houbičky. Vzápětí přinášejí obrovský hořák s pánví a alobalem na něm. "Co s tím mám dělat?" říkám si. Najednou pánev začne syčet a my víme, že si na pánev musíme naskládat všechno syrové ze sousedícího talíře. Pochoutka jako nikdy, sami si připravíte kvalitní jídlo na "vařiči", dopečené podle vlastní chuti a kombinací. Mezi tím nám občas vypínají světlo nad hlavami a po celé ulici .. Možná proto, aby je místní policie neodchytila kvůli obsluhování po půlnoci. Jak se říká, na dobré se čeká – trávíme tam přes hodinu opékáním místního jídla a následným vychutnáváním vietnamského gurmánského luxusu. Při pohledu na domácí, kteří hadicí čistí nádobí z celého dne, nakonec, odcházíme více než spokojeni. Quant bo nướng; děkuji, chutnalo.
Po návštěvě prezidentského paláce, shlédnutí Ho Či Minhova skromného příbytku a už méně skromného vozového parku, nás Tank (vietnamský průvodce) vyprovází na rikši. Ekologický dopravní prostředek poháněný lidskou silou. Ve vietnamském provozu se jedná o zcela adrenalinovou aktivitu. Odvezli nás přímo do restaurace, kde nás patřičně uvítali rýžovou pálenkou. Pokračovali jsme rybou s galangalem. Jedná se o plněnou rolku rýžového papíru rybou, zeleninou a bylinkami. Jelikož nás velmi zaujal vzhled této pochoutky, poprosili jsme o malou lekci z kuchařského umění. S radostí v očích z netradičního požadavku nám přinesli potřebné suroviny. Po krátké instruktáži jsme si už pochutnávali na vlastních výtvorech. "Omylem jsem si připravila až příliš pikantní verzi", prozradila Katka pobaveně. Tvorbu dalších chodů jsme už přenechali na profesionálech. Pochutnali jsme si ještě i na vepřovém mase na lístcích mac-mat nebo krevetách s tamarínem. "Už se nemůžeme dočkat na další ukázky z vietnamské kuchyně", shodli se klienti. Ani si neuvědomili, jak rychle budou čelit velké gastronomické výzvě hadí krev a žluč. Jak to dopadlo? Dozvíte se příště.
Hned po příchodu do hlavního města Vietnamu jsme nelenili. Po krátké pauze na převlečení vyrážíme do ulic, přímo do pulzujícího centra vietnamské metropole Hanoj, do starého města Hoan Kiem. Právě zde v 36 obchodních ulicích najdete koncentrovanou duši průbojného vietnamského národa. Všude kolem nás je ruch, po ulicích jezdí motorky, po chodnících stejně a na každém kroku Vám podnikaví Vietnamci něco prodávají. Od zaručeně pravého sportovního oblečení, až po nové podrážky na boty. My máme ale jasný cíl – navštívit nejlepší vývařovnu s vietnamským národním jídlem Pho v celém starém městě. Vyhýbáme se konvenčním restauracím a turistickým pastím a naše kroky směřují rovnou do okénka v boční uličce při ulici Dinh Liet. Pokud nevíte, jaký poklad zde hledat, tak byste sem určitě nezašli. Osobně mi tento podnik doporučil náš dlouholetý místní kolega Thanh až po pár letech spolupráce. "Sem nechodíme s každým, jinak by sem přicházelo příliš turistů". Já jsem se ale rozhodl, že se o tuto malou restauraci nemohu nepodělit. Byla by to věčná škoda, pro každého, kdo navštívil Hanoj a nestavil se na jejich misku silného hovězího vývaru s rýžovými nudlemi. Když jsem tu byl poprvé tak tu seděli jen Vietnamci. Již se ale zjevně rozkřiklo jako tu vaří a poměr Evropanů a Vietnamců je aktuálně jedna ku jedné. Horko těžko si nacházíme místo a objednávám Pho pro všechny. Mají dvě verze, standardní vietnamskou s předvařeným masem, a pro odvážnější i nejtradičnější recept, kde se do polévky dává maso syrové. Osobně neváhám ani vteřinu a hned si říkám o tu tradičnější verzi. Nenabízejí ji všude, ale právě zde je obrátka velká a maso na první pohled čerstvé. O tři minuty přede mnou přistane miska vývaru, z něhož se hustě páří. Beru mističky a přidávám do polévky limetku, chilli papričky a také tradiční dochucovadlo – česnek s octem. Je přesně taková, jak jsem si ji pamatoval. Exkluzivní pho jaké v běžné restauraci nedostanete, natož za lidovou cenu 45 000 Dong (47 Kč). I ti nejzkušenější z naší skupiny uznávají kvality této domácí Vietnamské kuchyně a já se už teď těším, jak sem zajdu až se do Hanoje zase jednou vrátím!
Kdysi byly časy, když bych při pohledu na takovou havěť běhající po mém bytě zvažoval podpálení celého domu. Postupem času jsem začal akceptovat, že pro některé lidi je to domácí zvířátko, něco jako rybičky. Ale až v Kambodži jsem se setkal s tímto hmyzem na jídelním lístku. Můj odpor se postupně snižoval s každým dalším odprovozeným turnusem. Kromě tarantulí tu narazíte na kachní zárodky, larvy, šváby, štíry či cvrčky. Všechno je to připraveno na různé způsoby nejčastěji orestované na pánvi s chilli a česnekem. Překvapivě to chutná velmi dobře. Dokonce je to i zdravé, a ne nadarmo se hmyz právě proto považuje za jídlo budoucnosti. Můj vztah k hmyzu se postupně mění, reálně si pohráváte s myšlenkou pořídit si takovou potvoru i domů :)
Co je to hot pot? Je to způsob vietnamského stravování při významných rodinných událostech, jako jsou narozeniny nebo výročí. Musíte ale počítat, že takové stolování trvá klidně i 2 hodiny, ale stojí to za to. Nejprve Vám na stůl dají uhlíky i s roštem, nebo vařič. Já mám nejraději verzi s hrncem, ve kterém se dá vařit i grilovat zároveň. Když se gril rozpálí a voda začne vřít, číšník přinese čerstvé suroviny. Máte jistotu, že jsou čerstvé, protože rybám se oči perfektně lesknou a krevety Vám ještě vyskakují z talířku. Zde se nemůžete vymlouvat na špatného kuchaře. Vy sám jste kuchař! Opékáte si a vaříte si přesně podle Vaší chuti. Patříte mezi lidi, kteří by připekly čaj nebo osolili kávu? Nezoufejte, číšníci jsou velmi ochotní Vám to předvést, a naučíte se to opravdu rychle.
Pokud se řekne nahlas Kambodža, co vás napadne? Devět z deseti lidí ze sebe určitě vystřelí slovní spojení Angkor Wat. Je to tak, nejznámější chrámový komplex celé jihovýchodní Asie leží přímo zde. Dnešní budíček zvonil příliš brzy, ale vše se děje pro nějakou příčinu. Před půl šestou jsme seděli v našem pronajatém SEN buse a uháněli směr Angkor Wat, který máme necelých 15 minut od našeho hotelu. Přijeli jsme přesně na východ slunce, a tak jsme mohli sledovat, jak se z tmavé oblohy postupně vynořují monumentální khmerské věže, které zná téměř celý svět. Slunce se pomaličku, ale jistě probouzelo a silueta chrámu byla stále fotogeničtější. Aby toho nebylo málo, její odraz se nádherně zrcadlil na přilehlém jezírku posetém lotosovými květy. Pro tyto momenty milujeme cestování. Po snídani jsme se do ztraceného světa někdejší khmerské říše vydali znovu, abychom si důkladně prohlédli její největší trumfy. Do bývalého města Angkor Thom jsme se vydali branou posetou tvářemi a ty jen jemně navodí atmosféru toho, co nás čeká o několik stovek metrů dál. Dokonalé dobrodružství. Chrám Bayon, který zde leží konkuruje samotnému Angkor Watu, jen je neznámý. Kdysi z něj hledělo 216 monumentálních tváří, zakletých do kamene, ale když pak v 17. století lidé Angkor opustili, příroda se do něj pustila a některé tváře se ztratily. Sloni pomaličku obcházeli areál a my jsme se pustili do objevování reliéfů s králem Džajavarmom VII, naučili jsme se rozeznávat Khmery od Čamů, se kterými jsme se setkali ještě ve Vietnamu a víme co dělali vojáci v době svého volna. Sloní terasa i terasa leprového krále jsou příjemnými překvapeními během našeho poznávání, ale až nedaleký chrám Ta Phrom nás dokonale pohltí. Ta Phrom patří k symbolům Angkorské říše. Někteří ho chtějí vidět kvůli filmu Tomb Raider, ale i kdyby se zde takový film nikdy nenatočil, stále by Ta Phrom vyzařoval osobité kouzlo, pro které se sem vyplatí přijet. Člověk zde na vlastní oči vidí vítězství přírody nad civilizací a někdejší chrámy a kamenné zdi dnes protínají mohutné kořeny vysokánských stromů. Po khmérském obědě na nás čeká highlight celého místa. Samotný chrám Angkor Wat. Jsou u něj davy lidí z celého světa, ale stále zde umíme najít místo, kde ho budeme mít jen sami pro sebe. Nevěříte? Kolem starobylých reliéfů jsme se dostali až k nejposvátnější části a vyšli nejvyšše jak se jen dalo, abychom si užili výhledy na okolí. Člověk kolem sebe vidí jen koruny stromů a palmy a kdyby netušil, že tam někde pod nimi se nacházejí relikty khmerské říše, nikdy by ho to nenapadlo. Atlantida Kambodže. Unikátní místo, které by klidně mohlo být osmým divem světa. Naše exotická dovolená se blíží k závěru a takto ve finiši je krásně vyšperkována.
Vstáváme brzy ráno a na lodičkách se plavíme po jezeře ukrytém mezi Shanskými vrchy. Kolem nás rybáři veslují svým typickým způsobem, vestoje a veslo pohání nohou. Mají tak lepší výhled na okolní hladinu a chtějí si být jisti úlovkem. Směřujeme ke klášteru skákající kočky uprostřed jezera. Na kůlech je zde postavena malá vesnice, všude kolem nás se pěstuje obrovské množství zeleniny na ostrůvcích plovoucích na jezeře. Mniši se modlí a my mlčky sledujeme buddhistického obřady. Další zastávka je místní trh, kde lidé z hor a jezera prodávají své produkty. Každá tvář je jiná, každý sarong je jiný, tolik různorodých lidí na jednom místě jsem viděl málokdy. Kouříme první cherutku - místní doutník a obdivujeme kmen dlouhokrkých žen, jejichž domovem je oblast mezi Narbou a Thajskem. Západ slunce si vychutnáváme z nedalekých vinic, kde zraje kvalitní barmské víno. Inle je úžasné místo, zamilujete se do něj.
Bagan je pro mě nejkrásnější památkou planety. Když jsem poprvé před deseti lety vystoupil na vrchol jedné z pagod a ohlédl se, oči se mi zalily slzami. Přestože některé chrámy Mongolové v 13. století poničily, jeho krása je nepopsatelná. Tisíce pagod a chrámů roztroušených po malém území. Všude, kam se podíváte je pagoda. Procházíme se mezi nimi, jezdíme na kole či drožkách, taženými koňmi...velký zážitek. Vystoupit můžete kde chcete, místní vám ukážou i zakázaná místa a místa na nejlepší záběry. Východ a západ slunce je však to nejvelkolepější divadlo. Některé výlety balonem jsou nesmysly. Avšak let balonem nad Baganem je zážitkem na celý život. Brzké ranní vstávání, poté adrenalin, jakmile se balon vznese do vzduchu a za pár vteřin máte už všechno pod sebou. Pár minut jste na úrovni nejvyšších chrámů a pak stoupáte výš v ranní mlze a pozvolna se plavíte z jedné strany Baganu na druhý.
Kráska jménem Kambodža. Každý o ní slyšel, každý ji zná, ale málokdo si ji umí představit a pokud i náhodou ano, nečeká, že se změnou hranice tak radikálně změní krajina kolem. Kasina v pohraničním městečku jsou jen jakýmsi odleskem bohatství, ale to tu člověk nenajde. Tedy nenajde, pokud hledá bohatství v podobě na sobě naskládaných bankovek. Pokud však člověk do Kambodže přichází hledat bohatství zakleté v místních lidech, prachu země a v historických skvostech, tehdy ho objeví a okouzlí. I náš poznávací zájezd se toulá Kambodžou a jsme fascinováni z památek, které se kolem nás rozprostřely. V Phnom Penhu jsme kráčeli po moderním nábřeží a hleděli na soutok řek Tonle Sap a Mekong. V Královském paláci se nám nepodařilo zahlédnout krále, který dodnes mluví plynně česky, ale za to jsme si užili krásu paláců a chrámů bez davů lidí. Ty v Phnom Penhu nikdy nečekejte. Mnozí se mu vyhnou, ale byla by to velká škoda neocitnout se na místě, které kdysi hrdě nosilo přezdívku "Perla Orientu". Kambodžská genocida? I my jsme se o ní dozvěděli více na notoricky známém místě s nic neříkající přezdívkou S-21. My už víme, co znamená a víme co se dělo v utajení za jejími vysokými zdmi. Večerní Phnom Penh jsme si vychutnali jak se patří. Nejprve při tradiční khmerské kuchyni s exotickou příchutí. V jídlech se opět objevuje zajímavá chuť koření a kokosového mléka. Ochutnali jsme první doušky piva Cambodia či Angkor a poté jak se Phnom Penh zabalí do tmy se ocitneme v místním baru a popíjíme míchané drinky za neuvěřitelné ceny. Stále nestačí? Nasedneme na motorky a užijeme si dobrodružství na motorkách při cestě do hotelu! I v Kambodži se dá strávit exotická dovolená.
Dnešní den začínáme ve vesničce Batubulan, kde se jdeme společně podívat na tradiční balijské taneční představení. V tomto tanci se bijí dvě mytologické postavy. Barong v podobě lva představuje boha dobra, který bojuje proti Rangda-ovi, který naopak zastupuje zlo. Boj končí nerozhodně. Symbolizuje to rovnováhu mezi dobrem a zlem. Po představení máme namířeno úzkými uličkami naším autobusem do nadmořské výšky cca 500 m.n.m. Kolem nás se začínají objevovat první rýžová políčka, která jsou neodmyslitelnou součástí tohoto krásného ostrova. Náš kamarád Gede, který pochází ze severní části ostrova Bali, nás zavedl na kávové plantáže. Zde se dozvídáme jaký je rozdíl mezi kávou arabicou a robustou. Máme možnost ochutnat i Cibetkovou kávu. Víte, které zvířátko tuto kávu produkuje a jak vlastně tato káva vzniká? Cibetka konzumuje celé kávové plody, z nichž stráví pouze dužinu, enzym proteázy v trávicím traktu způsobí, že kávová zrna jsou jemnější a jsou méně hořká, taková zrnka pak vyloučí stolicí. Ročně se vyprodukuje pouze cca 500 kg takovéto kávy a my máme možnost si ji na tomto místě za pár euro koupit. Na procházce kávovými plantážemi nám Gede s velkým zájmem ukazuje další tropické ovoce. Vidíme, na jakých stromech roste guava, durian, jackfruit. Gede vytahuje nožík a vyřezává kousek z nějakého stromu, posouvá kousek dřívka mezi nás a říká, abychom ho olízli, po prvním ochutnání zjišťujeme, že to je skořice! Dále vidíme, jak roste hřebíček, vanilka, kakaové boby a mnoho jiných exotických plodin. Geniální zážitek je za námi a my pokračujeme k rýžovým terasám. Zde se setkáváme s partičkou domácích, kteří trénují své kohouty. Připravují je na kohoutí zápasy. Ti nám s radostí předvedli, jak vypadá trénink dvou kohoutů před takovým zápasem. Krásný den zakončíme na místím trhu ve vesničce s názvem Ubud.
Z Penangu cesta pokračuje do Kuala Lumpur, moderní metropole Malajsie. Ta nás překvapuje od začátku svou čistotou, přírodou a zajímavými městy, kde se snoubí koloniální krása s čínskými a indickými vlivy. V jeskyni Batu jsme se nadýcháme indické atmosféry. Opice, vůně vonných tyčinek, dlouhé, barevné sárí, vousatí muži s indickým přízvukem. To vše dělá Batu geniálním místem, kde má člověk pocit že udělá jen pár kroků a přejde stovky kilometrů do Indie. V Kuala Lumpur si vychutnáváme noční nasvícená dvojčata Petronas Towers. V KL jsme se prošli i koloniálním náměstím Merdeka a nahlédli jsme do velké mešity Negara a nakonec si prohlédli město z vysoké TV věže, jejíž špička se zastavila ve výšce 421 metrů nad zemí. Neskutečný pohled! Celé Kuala Lumpur se pod námi rozprostřelo jako koberec, z něhož vyrůstají nádherné, moderní stavby. Ochutnáváme tradiční rendang s chutí kokosového mléka, které se podává se s rýží dušenou v banánovém listu.
Vyrážíme objevovat region ležící severně od hlavního města a zavítáme do historického města Ayutthaya. Otevíráme bránu starobylého thajského království, ze kterého dnes přežili ruiny fantastických staveb. Nahlédneme do Velkého chrámu a nakrmíme slony. Nádherné stúpy si pamatují Thajsko nebo lépe řečeno Siam z dob, kdy se nikomu o Bangkoku ani nesnilo a tato země byla exotickým dobrodružstvím. Oranžové nebo šafránové roucho buddhistických mnichů kontrastuje s chladným kamenem a naše fotoaparáty nepřestávají cvakat. Náš poznávací zájezd zde není jen kvůli historii, ale dáváme zabrat i našim chuťovým buňkám. Pad thai, zelené kari, ostrokyslá polévka tom yam, thajské nudle, sladkosti od vzniku světa či perfektní ananas.
Na druhé straně řeky Irawady naproti Mandalay se nachází největší zřícenina Barmy Mingun. Měla to být největší stavba tehdejšího světa, královi však došly peníze, a tak zůstala zpustlá. Obrovské množství kamenů naskládaných na sebe, pod nimi mohutná řeka. Máme tu čest vyjít na vrchol a s otevřenými ústy si vychutnáváme nádherný výhled a jen tak nasáváme atmosféru zašlé slávy posledních královských měst. Odpoledne jsme již na cestě k nejdelšímu teakovému mostu světa a k buddistickým klášterům plných mladých mnichů. Každý muž v Barmě projde tímto procesem a buď zůstane v mnišském řádu nebo se po pár měsících zařadí opět do běžného života. Buddhismus je cítit na každém kroku a nám se zdá, že jeho síla působí i na nás.
Po přejezdu malajských hranic nás přivítá zelená země. Kde tady se objevilo rýžové políčko, jinde zase vysoké kopce pokryté lesy a člověk má pocit, že za krátkou chvíli poznal všechny možné odstíny zelené. Thajské bahty se v peněžence vyměnily za malajské ringity a i lidé se změnili. Někteří jsou tmavší, jiní mají čínské rysy. Ocitli jsme se na ostrově Penang. Ostrov nebývalé exotiky. Ostrov betelového ořechu. Penang zavání dálkami, nejednoho dobrodruha k sobě přivábil svým neutuchajícím voláním. Desítky či stovky obchodníků zde zakotvily své lodi, aby zkoušely štěstí a obchodovali s kořením a opiem. Dnes je Georgetown, hlavní město ostrova, výstavní skříní koloniální architektury. Je třeba čekat kulinářský zážitek. Penang je totiž nejchutnějším městem Malajsie. Ochutnáváme žáby na chilli, ale zkusíme i tradiční polévku laksu, grilované ústřice, kuřecí satay v arašídové omáčce, nudle s krevetami a užíváme si chaos místa doplněného o čínské nápisy. Jiný svět.
Naše pohádka dalekého a exotického Vietnamu pokračuje! Ocitli jsme se v císařském městě na břehu parfémové řeky. Hue patří k najhistoričtějším místům celého Vietnamu a bylo to tady, kde se tvořily dějiny této zajímavé země během 19.století. Císaři dynastie Nguyen sjednotili Vietnam a vládli mu dlouhých 143 let. Jejich jméno Nguyen se v zemi neustále opakuje jako mantra. Znáte doma nějakého Vietnamce? Ze všech jmen je největší pravděpodobnost, že se bude jmenovat právě Nguyen. Naše dračí loď nás dovezla po parfémové řece zpět do centra Hue. Kdysi byla její hladina plná napadaných květů a jejich vůně se šířila celým okolím, to proto jí zůstalo tak krásné a romantické jméno. Po skvělém obědě si prohlížíme Citadelu s císařským zakázaným městem. Jizvy z války jsou tu stále a tak zůstalo z císařského města jen torzo, ale to co tady přečkalo do dnešních dnů, patří k top památkám celého Vietnamu. Člověk se však přistihne při myšlenkách, jak by asi vypadalo zakázáno město, pokud by zde žádná válka neproběhla. Stačí přivřít oči a v mysli se vynořují paláce ozdobené draky, červené nalakované sloupy, kamenné sochy strážců, draků, mýtických bytostí. Hue třeba zažít. Večer si sedneme uprostřed rušné ulice na drink, pivo Saigon či na večeři v podobě jarních rolek a jiných dobrot.
Přenádherná příroda, jsme v džungli. Splavujeme řeku, abychom se vykoupali ve vodopádu a pochutnali si na šťavnatém ananasu. Noc prožitá uprostřed džungle, zanechává stopu v každém z nás. Adrenalin během jízdy džípy přes prales zintenzivňuje pocit dobrodružství v divočině. Orangutani v pralese nad Bukit Lawang nám berou banány přímo z ruky a mají lidský pohled. Ten pocit je nepopsatelný.
Krásný výhled na okolní scenerii je odměnou za trošku náročnější ranní výstup na aktivní sopku Sibayak, ke které se dostáváme opět přes džungli nad Berastagi. Pod její úpatím se koupeme v termálních lázních. Magický ostrov Samosir na jezeře Toba s nádhernou domorodou architekturou, kde žili v minulsti lidožrouti prozkoumáme loďkou, která je jen pro nás. Někteří se přesouváme po ostrově stejně jako Indonésané - na motorkách. Obdivujeme osobitou architekturu Bataků, debatujeme s místními, velmi milými a usměvavými lidmi, pro které jsme atrakcí (tak jako všichni bílí). Cpeme se praženou rýží, nudle, rybami a polévkami dochucenými chilli, jak jinak. Jako dezert si dáváme čerstvé ovoce, nevím si vybrat - mango, papáju, baby banány, mangosteam, liči ...? Jedeme dál Sumatrou, už se cítíme být její součástí. Tento pocit v nás umocňují "botanická okénka". Už víme, jak roste kakao, káva, skořice, muškátový oříšek, pepř či hřebíček, které jsou chutí indonéských cigaret. Ochutnáváme čerstvé buráky, sledujeme, jak je místní praží, někteří si to i vyzkouší. Obdivujeme zelená rýžová pole, procházíme přes rovník. Splachující voda v toaletě se již nyní točí opačně, jsme na jižní polokouli. Kromě běžné konzumace indonéských specialit jsme tentokrat vyzkoušeli něco více. Co tak naučit se některá jídla vařit? Vidět místního kuchaře přímo v akci u sporáku? Proč ne? Navštívili jsme proto Yusufa, který pro nás připravil pohoštění. Po úvodním občerstvení vzhůru do práce. A co jsme vařili? Tak nejdříve kuře dušené se zázvorem a citronovou trávou. Později hovězí se zeleninou a vodním špenátem. Tempe - tradičně jídlo ze sojových bobů. Nechyběla samozřejmě rýze, klasicka bílá, ale i s grilovaným kuřecím masem - Nasi goreng Ayam. A co jsme navařili, to jsme si i snědli a bylo to opravdu výborné. Seděli jsme tradičně na zemi, jídlo poskládané před námi a sami jsme si vybírali podle chuti, ale každý vyzkoušel všechno, neboť nejen vůně, ale i chuť nás přímo vybízely přidat si. Po dobrém obědě jsme měli možnost trochu i podebatovat o všem možném a trochu i videt způsob života místních obyvatel. Po lehkém treku za největším květem na světě - Rafllesiou, si pochutnáme na cibetkové kávě. Toto doma nezažijete!!!
Přistáváme pronajatou lodičkami na mole ostrova a vítáme se s rangery, kteří dávají první instrukce: Varani nesnášejí červenou barvu a rychlé pohyby. Pokud se proti vám rozběhne, neutíkejte, doběhne vás, ale počkejte a když bude blízko, uhněte na stranu, varan totiž špatně mění směr. Je nebezpečný, když vás kousne, můžete umřít, nepřibližujte se k němu příliš. Malí varani žijí na stromech, jinak by je samec snědl. Až když jsou dostatečně velcí, seskakují a začínají lovit na zemi. Chodíme v buši ostrova a máme oči na stopkách a najednou je před námi, schovaný v křoví, leží, téměř není vidět. A asi 20 metrů od něj malý jelen pije vodu. Čekat na lov by možná trvalo věčnost, a tak pokračujeme dále. Stačíme se podél moře, když v tom... to je neuvěřitelné, naproti nám se blíží obrovský ještěr. Prochází se po pláži. Neuvěřitelný zážitek! Toto fakt stálo za to, tím však Komodo nekončí. Nastupujeme na loď a přesouváme se na Red beach – Červenou pláž, která je poseta úlomky červených korálů. Skáču do moře a pod námi se objevuje nádherný podmořský svět. Rejnoci, želvy, stovky rybiček a pestrobarevné korály. Nádherné místo na dovolenou. A kromě nás je tu jen jedna malá lodička.
Čeká nas Rinjani, sopka vysoká 3726 metrů, vystupující téměř z moře. Vypíná se nad námi a vůbec se nezdá tak vysoká. Nejtěžší věci dáváme nosičům, na hřbety bereme zbylé věci a začínáme makat do výšky 2500 m.n.m., na první římsu. V lese pod římsou vřeští opice a my se posilujeme. Ráno budíček ve 2 ráno a s čelovkou vyrážíme dobýt vrchol. Dobrodružná část zájezdu začíná. Suť, sopečný prach, 2 kroky nahoru a půl kroku zpět. Při východu slunce už stojíme vyčerpaní na vrcholu a vychutnáváme si pohledy, na jedné straně je vidět Bali a nejvyšší sopku ostrova - Agung a na druhé straně sopky Sumbawy. Pod námi sopečné jezero a někde v dálce za římsou a strmým svahem moře a ostrovy Gilli. Scházíme na římsu, ještě níže k jezeru a k horkým pramenům. Božský odpočinek před sestupem ze sopky, kolena nas bolí, ale stálo to za to. Zážitek na celý život. Před námi maličké ostrovy Gilli s nejčerstvějšími rybami, nádherným mořem a zaslouženým odpočinkem.
Přelet na ostrov Flores trvá z Bali cca 2 hodiny a my přelétáváme nad ostrovy, které po cestě zpět projedeme. Tešíme se však na první opravdové dobrodružství, vesničku Waerbo, úkrytu hluboko v horách ostrova. Když jsme tu byli poprvé v roce 2002, místní děti bílé turisty nikdy předtím neviděli, náčelníci zabili rituálně kohouta, zpívali nam písně a bubnovali. Sápeme se skoro 3 hodiny pralesem po nových cestičkách a najednou se před námi objeví maé údolí, spíše plošina obklopena horami a v ní posazených pár domků ve tvaru kužele. Dřevo, sláma, žádný elektrický proud, nic moderního. Jsme jako ve středověku. Strávíme zde noc a vychutnáváme si vesničku bohem zapomenutou před světem s neuvěřitelnými obyvateli a atmosférou.
Nyní se vesnička stává známější, zvyky se však nezměnily, jen pro turisty přistavěli chatku, kde se dá pohodlně vyspat. Tento zážitek v nás zůstane na celý život.
Po příletu do Jakarty prožíváme kulturní šok. Najednou je všechno rychlejší, plné lidí, smogu, aut a motorek, prostě "Mace" (zácpa indonésky). Večer hraje pestrými barvami, které blikají z okolních reklam nebo luxusních nákupních center. Jsme v Jakartě, hlavním městě Indonésie. Vedle hotelu si můžeme v nonstop otevřeném obchodě 7 eleven koupit cokoliv, i Pringles nebo čokoládu. Naštěstí rychle odlétáme dále a Yogyakarta naše smíšené pocity zachraňuje. Opět se přibližujeme k místním, tentokrát jdeme za děckama do školy. Strávíme tam dost času na to, abychom si s nimi poseděli v lavicích, naučili je pár českých slovíček, zazpívali indonéský "Di síni senang, Di sana senang ...". Procházet se starými chrámy Prambanan a Borobudur je obrovský zážitek. Ochutnáváme kokosový cukr, který zapíjíme černým čajem, na návštěvě u místních, v jejich domě. Nevadí jim, že na stole již mají připravenou večeři. A na závěr tohoto ostrova naše oči pozorují ještě jeden krásný přírodní úkaz - stále aktivní sopku Bromo v národním parku Semeru, který je pojmenován po stále činné nejvyšší sopce ostrova. Pocity při pohledu na východ slunce nad Bromem, žádné fotografie neposkytnou. Toto je přesně to místo, pro které je třeba Jávu navštívit!
Trajektem se přesouváme na vysněné Bali. Začínáme s návštěvou místních obyvatel v typickém balijském domě, jednoduše zařízeném, kde paní domácí připravuje obětní dary pro Bohy. Po cestě do Ubudu máme příležitost vidět hinduistickou slavnost a svátečně, v bílém oblečené Balijčany. Směřujeme blíže do uměleckého centra Bali. V jedné z mnoha galerií nejdříve sledujeme umělce při práci, pak jejich výtvory vkusně zavěšené na stěnách. Jasně, že odcházíme s nejedním úlovkem! To ještě nestačí, jdeme vyzkoušet pravou balijskou zabijačku "babi guling". Prasátko připravené na rožni chutná výborně. Volný den si užíváme každý po svém. Ráno běháme po pláži, nebo meditujeme u vln divokého oceánu. Po snídani si dopřejeme masáž na pláži za směšnou cenu. K obědu si vychutnáme grilovaného humra v restauraci s výhledem na oceán. A pak jen tak ležíme u bazénu a popíjíme Arak Colada v bazénovém baru. V podvečer si nenecháme ujít kulturní představení - typický balijský tanec Kecak. Vystoupení je v mořském chrámu Uluwatu s úžasným západem slunce. Noc je mladá a někteří z nás vyrážíme do šestipatrové diskotéky plné Australanů, uprostřed nejrušnější ulice Kuty. I toto je Bali. Každý si může vybrat jakou chuť ostrova zkusí, protože Bali je směsí různých zážitků.
Bangkok si nás získal. Jeho energie, krása, nablýskanost, dobrodružné závody na tuktukách, hříšná zákoutí, rušný Khao San a to ani nemluvím o místní kuchyni. Ochutnali jsme toho už tolik, že se nám mísí ve vzpomínkách chutě Tom Yamu, kokosové polévky Tom Ka Kai, ale i národních nudlí Pad Thai, zeleného kari, kari Masaman či lepkavé rýže. Sladké palačinky a kokosové palačinky vystřídal kopec exotického ovoce na plovoucích trzích. Všichni jsme si dali jackfruit, rambutan nebo papáju. Přestože je Bangkok andělské město, zažili jsme jeho hříšnou stránku a hříšnou tvář, když jsme se dlouho do noci aklimatizovali šokem. Dovolená v Bangkoku, to jsou však i nádherné chrámy či plavba přes řeku Chao Praya. Uvidíme nejvzácnější sošku Buddhy celého Thajska a dozvíte se, kdy se převléká do nových šatů. Chrám Wat Arun na břehu řeky, chrám Wat Pho s obrovským ležícím Buddhou, to vše se v hlavě uloží jako vzpomínka na krasný poznávací zájezd, který právě začíná. Hříšné město andělů nás zabalí do svých křídel a my to tady začínáme milovat.
Na plovoucích trzích se plavíme mezi kanály a obdivujeme domky místních, postavené na kůlech přímo u vody. Trhy jsou snad nejfotogeničtějším místem celého Thajska, stačí si sednout na skvělou nudlovou polévku a příběh celého trhu se odvíjí přímo před vašima očima. Odpočíváme při plavbě po známé řece Kwai v obklopení zelených kopců a povídáme si dobrodružné příběhy 2. světové války, která zasáhla i do osudů známého místa Kanchanaburi. Určitě to bude tím, že právě zde stojí světoznámý most přes řeku Kwai, který vyrostl na "Železnici smrti". I po něm se projdeme.
Přistáváme v Yangoonu, hlavním městě Barmy a po cestě do koloniální části starého města míjíme vznešenou Shwedagon pagodu, postavenou v šestém století, vyčnívající nad město do výšky 112 metrů. Shwe znamená v barmském jazyce zlato a říká se, že pagody v Barmě jsou oblepené miliony zlatých lístků, které dohromady převyšují zásoby zlata ve Velké Británii. Samozřejmě zlaté lístky si kupujeme i my, přímo v jejich továrně a lepíme je na pagodu a pozlaceného Buddhu. Jsou tak křehké a jemné, že se nám lepí i na prsty. Barma je jiná než ostatní země jihovýchodní Asie. Duchovno a pokoru je cítit na každém kroku, a abychom splynuli s místními, kupujeme si londží, motáme si je kolem pasu a těšíme se na další zážitky.
Perfektní dovolená na pět písmen? Krabi. Člověk se zde na Krabi cítí perfektně. Výlet za výletem, dobrodružství, exotika, zážitky, plavání, thajské masáže, kokosové ořechy, opalování, křišťálově čisté moře a k tomu mai tai, bary, krásné restaurace, thajské kari, tom yum, tom ka kai, mango s kokosovou rýží či banánové palačinky s kešu. Mám pokračovat? SEN zde našel kousek ráje. Oddáváme se koupání na opuštěných ostrůvcích s bělotstnými plážemi. Dnes jsme opět vyskočili na naší loď a necháváme se unášet vlnami směr Phi Phi. Souostroví, které představuje nádhernou exotiku. Plaveme v klidné zátoce, navštívíme nejslavnější pláž Maya, kde se točil film Pláž s Leonardem di Capriem. Na Phi Phi človek cítí exotiku na každém kroku. Při kajakování jsme dokonce měli tolik štěstí, že se kousek od nás vynořil nádherný varan, symbol štěstí v Thajsku.
Není nic lepšího než začít v tomto moderním městě plavbou na loďce po řece Singapur. Město se vypíná do výšky, jeho světla se zrcadlí na vodní hladině a člověk neví, na kterou stranu se má dívat dříve, protože by nejraději sledoval obě najednou. Ozdobou zálivu je nádherný luxusní hotel Marina Bay Sand s nejvýše položeným bazénem světa. Svítí jako diamant položený v dlaních Singapuru. Teprve když tu člověk je a vidí ho na vlastní oči, uvěří, že tady opravdu stojí! Náš poznávací zájezd nezůstane jen v centru obklopeném mrakodrapy, ale nahlédneme na ostrov Sentosa s nejjižněji položeným místem pevninské Asie. Někteří z nás se nechali zlákat voláním nádherných akvárií a užívali jsme si v dobré náladě Singapur a jeho dobrodružství. Svezli jsme se moderním metrem, kráčeli podél zálivu, objevovali zákoutí špičkových hotelů či hleděli na Singapur ze střechy Marina Bay Sands. V botanické zahradě jsme viděli stromy vysoké několik desítek metrů, shlédli místa, kterými jezdí F1 a kdo chce, ten se povozí na obrovském ruském kole. Je možné, aby zde na tak malém kousku země bylo tolik atrakcí? Orchard Road je Mekkou nakupování a z tolika nákupních center se vám zatočí hlava.
Neskutečné! Teprve dva dny prožíváme pohádku Dálného východu jménem Vietnam, ale zážitků máme, jako bychom byli na cestě téměř měsíc. Už první večer jsme po příletu do hlavního města Hanoj ochutnávali místní speciality v podobě extrémně čerstvých jarních rolek, které zde mají na každém kroku a nemohli jsme vynechat ani jídlo zvané Bun Cha, které je typickým jídlem právě pro Hanoj. Dostanete misku s vývarem, ve kterém plavou kousky masa a na extra talířku čekají masové karbanátky, bylinky, výhonky a kopec nudlí. Vše si člověk připravuje sám v jakém poměru mu to vyhovuje a nakonec je jídlo hrou, které dokonce perfektně chutná. Tento zájezd je i o gurmánských zážitcích. V Hanoji jsme se zastavili na nádherných místech spojených s buddhismem. Hanoj to je Ho Či Minh, a tak byla jen otázka času, kdy k němu přijdeme blíž. Monumentální náměstí Ba Dinh bylo poloprázdné, a tak jsme si mohli udělat panoramatické fotky slavného mauzolea, kde je uloženo tělo revolucionáře Ho Či Minha. Přestože zemřel v roce 1969 jeho odkaz a osoba je zde v Hanoji stále živá a lidé si ho drží v úctě. Proč nechtěl bydlet v luxusním monumentálním paláci? Kolik měl Ho Či Minovo aut? Kde nakonec bydlel a jak to u něj vypadalo? Na všechny tyto otázky již známe odpověď. Ještě Pagoda stojící na jednom pilíři, první vietnamská káva, džusy z exotického ovoce, pomelo, pithaja a můžeme jít do starého města k Chrámu Literatury. Nasedli jsme na rikše, propletli se chaotickým městem, úzkými uličkami, exotickými tržišti, mezi stánky s jídlem, polévkami, ale i všem možným a po super obědě jsme se nechali unášet pohádkami a legendami na slavném loutkovém divadle odehrávajícím se na vodě.
Probouzíme se o 180 kilometrů dál od Hanoje v zátoce Halong, zde už nás čeká naše vlastní pronajatá loď, která nás několik hodin vozí po nejkrásnějších zákoutích tohoto pohádkového místa. Halong Bay měli založit draci tak, že do moře házeli perly, drahokamy a šperky, z nichž se staly ostrůvky a ty ochránili lidi v Halongu. Drakům se zde natolik zalíbilo, že zde zůstali dodnes a určitě byste potkali místní, kteří vám budou přísahat, že se v mystické mlze sem tam mihne ocas draka. Užíváme si nádherné výhledy z lodi a občerstvujeme se krevetami, rybami, kalamáry, jarními rolkami či kraby a zapíjíme vietnamským pivem Hanoi či místním bílým vínem. Sever máme za sebou, pouštíme se do objevování centrálního Vietnamu se svými historickými skvosty.
Kdysi sem přicházelo zboží z legendární Hedvábné cesty, přistávaly zde lodě Portugalců, Číňanů, Japonců a město bohatlo. Svého času nebylo významnějšího přístavu v Jihočínském moři, než právě Hoi An. Malé městečko se proměnilo na pohádku, ze které sálá atmosféra někdejší Indočíny. Nakoupili jsme hedvábí, jako staří obchodníci, prošli se starými tradičními domy, Japonským mostem ve kterém se ukrývá příběh a ochutnávali jsme místní speciality. Vietnamská kuchyně je neskutečná. Na oběd v naší restauraci jsme si dopřáli speciality jakými jsou Hoianská růže, polévka s Wonton či zajímavou a chuťově netradiční placku Banh Xeo z rýžové mouky s krevetami a masem. Člověk nepochopí jak mohou Vietnamci namíchat tolik zajímavých chutí do výsledku, který hraničí s dokonalostí. Lovíme zážitky na všech frontách! Večerní Hoi An se nám předvedl v nejkrásnějším světle a to doslova, protože město lampionů nezbylo nic dlužné své pověsti. I kdyby zde člověk byl několik krát, vždy ho nadchne to jaký je Hoi An krásný, tak unikátní, tak příjemný.
Jsme ve vietnamském letovisku Nha Trang a užíváme si relax na břehu Tichého oceánu v zátoce ozdobené ostrovy. Těžko bychom ve Vietnamu hledali slavnější letovisko než Nha Trang. Zde pocítíte, co to znamená exotická dovolená. Steak z tuňáka, losos, krevety, mušle, ale zkusíme i krevetové kari. Nha Trang je i o gastronomii a my ve SNU víme, kde speciality hledat. Je fascinující, jak se celé město zmítá v ruchu, motorkách, troubení a chaosu a jakmile se objeví svět buddhistické pagody, vše ustane a nádvoří pohltí klid a ticho. Rikši nás odvezou na největší tržnici, kde je tolik zboží, že si to člověk nestihne ani prohlédnout. Intenzivní den našeho poznávacího zájezdu. Pronajmeme si naši vlastní SEN loď a odplujeme hledat nádherné zátoky, rybářská městečka, budeme se koupat přímo z lodi a zakotvíme na ostrově.
Atmosféra na Saghargatu je úplně jiná než byla ráno. Málo se hemží prodavači a pasažéry nastupující na lodě. Tlačíme se davem a odmítáme obchodníky. Nyní je pro nás důležité jen jedno – nalodit se. Náš parník je majestátně ukotvený na samém konci a neradi bychom ho zmeškali. Bangladéš je jediná země na světě, kde tyto téměř stoleté stroje stále fungují. Poctivé britské strojírenství je očividně zárukou kvality. Směřujeme do kajut, ve kterých strávíme noc. Personál nás vítá jmény, objednáváme si večeři a vycházíme na privátní otevřenou palubu, odkud z výšky pozorujeme ruch Saghargatu. Zazní lodní trubka a vyrážíme na plavbu devatenáctým stoletím. Unikáme ruchu rozpálené Dhaky a ráno už nás vítají palmy národního parku Sundarban.
Ocitáme se ve fantastickém světě, zvaném Saigon, který SEN miluje. Na nových mapách či knihách, na tomtéž místě najdeme svítit název Ho Či Minovo Město, ale Saigon je Saigon a Saigon vždy bude. Řekněte si Saigon a jeho jméno Vám rozdmýchá jiskřičky dobrodružství, orientu, exotiky a vůni dálek. Kdysi zde pulsoval významný přístav a dnes představuje ekonomické srdce země, kde se produkuje cca 20 procent vietnamského HDP. Na vlastní oči jsme se přesvědčili při procházce městem, jak se zde mísí šarm francouzského kolonialismu s moderními vizemi, za které by se nemusel stydět ani Singapur. Víte, kde jedl svou polévku Pho Bo americký prezident Clinton? My ano a dáme si ji tam také. Francouzského kolonialismu se nadechneme na náměstí v obklíčení slavné Katedrály a budovy Pošty. Která z nich je hezčí? Saigon má v sobě energii, která chybí Hanoji. Hanoj pulzuje historií, kulturou, ale nemá saigonskou jiskru. Málokdo by tušil, že mezi oběma kdysi znepřátelenými městy je tak obrovský rozdíl. Jen projít přes silnici je zde dobrodružstvím. Ani večer nezahálejí a zatímco někteří posedávají v barech s vyhlídkami na večerní město, ostatní kráčíme nejrušnější uličkou večerního města, popíjjame vychlazený zelený či červený Saigon a vychutnáváme si delikatesy vietnamské kuchyně, kterou jsme si za ty dny co jsme tu zamilovali. Jarní rolky nebo grilovaný úhoř?
Víte, co znamená zkratka Vietcong? Koho nazývali Američané "Charlie"? Jak chutná tapiok, a jak dokázali partyzáni přežít dlouhé měsíce či dokonce roky v těsné blízkosti nepřátelských vojsk? My už všechny tyto věci ovládáme. Pokud se řekne Cu Chi, ti kteří něco tuší o vietnamské válce hned vědí, že jde o komplex geniálních tunelů ukrytých pod zemí. Geniálních pro to, protože měli několik pater, měli zde své nemocnice, kuchyně, domy, důmyslný systém klimatizace, pasti a pohřbeni několik metrů pod zemí, zde dokázali přežít nálety amerických letadel a bombardování. Na tomto místě člověk rychle pochopí houževnatost, s jakou se Vietkong pustil do války s jihem a co všechno byl schopen vymyslet proto, aby přežil. Někteří z nás si vlezli do tajného otvoru, ve kterém se dokázali vojáci skrývat a přestože byl nepřítel metr od nich, ani netušil, že se kdykoliv může poklop otevřít a z něj dýchne smrt. Nefalšované dobrodružství. Na vlastní oči jsme se přesvědčili jak vypadají pasti plné neskutečně ostrých hrotů a už víme z čeho si vojáci vyráběli své sandály. Vyzkoušeli jsme si i to, jak se dalo fungovat v podzemních tunelech a po 10 metrech měl člověk dost. Jak zde dokázali vydržet tak dlouho? Na závěr jsme si pochutnali na typickém "Vietkong menu". Válka ve Vietnamu byl dosud jen pojem, ale tady jsme se jí mohli dotknout a alespoň na chvilku se přenést v čase a pochopit z ní o něco více.
V malé skupince se vydáváme napříč džunglí v blízkosti barmských hranic, kolem nejvyšší hory Thajska Doi Ithanon. Tato oblast je známá též jako Zlatý trojúhelník, kde se v minulosti ve velkém pěstovalo opium. Dnes tu vidíme nádherná rýžová políčka a potkáváme horské kmeny, především domorodce z kmene Karenů, kde ženy nosí podle tradice už staletí na krku obruče, které váží až 15 kg a prodlužují jim krky. Dlouhokrké ženy. Neskutečný zážitek. Během těchto dní nepotkáváme žádné turisty, jen domorodce pracující na rýžových políčkách, sběrače jahod nebo místní, kteří putují lesem z jedné vesnice do druhé. Koupeme se ve vodopádech, které lemují naší cestu a večer trávíme u místních v chýši, kde máme připraven jednoduchý nocleh. Zakládáme ohníček a náš místní průvodce nám rozlévá jejich místní pálenku a hraje na kytaru. Do rána zpíváme thajské a české písničky pod širým nebem. Neuvěřitelně silný zážitek z thajské džungle. Překonává ho už jen rafting na bambusových vorech, na kterých se plavíme po řece obklopenou panenskou přírodou. Po pár dnech v divočině se s batohem zážitků a pokojem na duši vracíme zpět do civilizace hříšného Bangkoku, abychom ulovili další zážitky na naší cestě. Měli bychom být unavení, ale čas strávený v džungli nás nabyl energií na minimálně další měsíc.
28.3.2017 zažili SEN klienti na Bali neskutečný zážitek. 24 HODIN TICHA. Slavil se den ticha a příchod roku 1939 podle balijského kalendáře Saka. Tomuto dni s názvem Nyepi Day předcházel Melasti Day - den očisty a potom Ogho Ogho - slavnost, která je podobná našemu masopustu. Celý ostrov Bali se ponořil do velkých oslav, kterým dominovaly různé masky duchů a démonů. Tyto masky jsou několik týdnů usilovně vyráběné v místních komunitách. Je to jedna z největších hinduistických slavností na ostrově, a proto si všichni místní dávají záležet i na tom, jak vypadají. Mají na sobě krásně zdobené sarongy. Celou tuto oslavu provází velký pochod, při kterém místní nosí masky démonů a duchů na bambusové konstrukci. Tyto démony postupně pak spalují v chrámech. Den ticha trvá 24 hodin a má přísně stanovená pravidla. Je zakázáno vycházet z domu do ulic, dělat hluk, je zákaz létání, používání elektroniky i zákaz rozsvítit světlo, včetně svíček, a tak si naši klienti vychutnali jeden z nejkrásnějších pohledů na noční oblohu jižní polokoule. Po tomto dni místní považují svět za čistý a věří v nový začátek. Každá cesta na Bali je vždy velkým zážitkem.
O Penangském street foodu se už natočilo mnoho dokumentů. Je pravda, že multikulturalismus země jakou je Malajsie a obzvláště město Georgetown na ostrově Penang, poznáte a pochopíte, až když to všechno ochutnáte. Na jedné ulici tak najdete mix malajsko, čínsko, indické kuchyně a pro ty nudné i McDonald ukrytý v budově koloniálního stylu. No na to abychom jedli „junk food“ zde přece nejsme. Po úvodní jízdě na rikšách, se vydáváme poznávat rozmanitost místní kuchyně. Nazvat ji ale místní není tak jednoznačné. V jedné části najdeme typické malajské jídla, jakou jsou polévky Penang Assam laksa nebo laksa lemak, ale chybět nemůže ani Nasi lemak slavné malajské jídlo s rýží, které se běžně servíruje na snídani, oběd i večeři. Chybět samozřejmě nemohou mořské speciality a to například omeleta s ústřicemi - Oh Chien. Různá jídla typická pro čínskou kuchyni včetně i těch nejbizarnějších jakými jsou černá shnilá vejce, tzv. „Tisíciletá vejce“. Po večeři si můžete dopřát jeden z mnoha sladkých dezertů, nebo ochutnat lokální pivo. Jídlo je jednou z věcí, kterou podobně jako i cestování třeba zažívat na vlastní kůži. A tak, já osobně raději vyměním nedělní řízek za něco lokálního z té země, ve které se momentálně nacházím.
Zatímco doma už dívky v obavách, či radosti vyčkávají Velikonoční pondělí, ve vietnamském Nha Trangu po Velikonocích ani stopy. Tedy kromě večerní bohoslužby v katolickém kostele Notre Dame, krásném neogotickém pozůstatku francouzské kolonizace, který jsme si prohlédli v rámci naší včerejší akční prohlídky na cyklorikše. Sluníčko však vesele připéká, pláže se bělají a my si užíváme odpočinek přesně tam, kde se chodili rekreovat tisíce amerických vojáků během Vietnamské války. Neváháme a nasedáme do kulatých bambusových lodiček, ve kterých nás místní vozí mezi fotogenickými barevnými loďkami a dřevěnými domky na vodě. Oblý tvar velikonočních vajíček si připomínáme alespoň s mladým kokosovým ořechem, nasedáme na naši loď, abychom si podmořský život užili ještě o něco více. Koupeme se v tiché a klidné zátoce a při šnorchlování objevujeme lokální faunu pod hladinou Jihočínského moře. Po návratu si vychutnáváme bohatý velikonoční oběd v příjemné ostrovní restauraci hned u moře. Ještě sladká vietnamská kávička, morušové vínko, odpočinek na ostrově a naše krásná velikonoční neděle ve Vietnamu pomaličku končí. A protože jedním z kultovních symbolů Vietnamu je také drak, jednoho jsme si na lodi cestou domů i pustili. Vedoucí akce Janko zapojil i naše lodní kapitány a po úspěšném vzletu s námi drak směřoval až do přístavu. Vyrážíme na Lanovku, soukromý ostrov Vinpearl ve vlastnictví vietnamského miliardáře Pham Nhat Vuonga, je celosvětově nejdelší lanovkou, vedoucí přes vodu, s trasou až 3320 metrů. Velikonoční neděle se nám krásně vydařila a večer si ještě každý užíváme ve své režii. Mnozí z nás se v pohodlí hotelů spojí i se svými rodinami a nejbližšími, kteří jsou od nás takto na svátky o více než 9 tisíc kilometrů daleko. Veselou velkou noc z Vietnamu!
Ráno nás čekají před hotelem nablýskaná kola. Po rozdání přileb následovala krátká bezpečnostní instruktáž a mohli jsme vyrazit. Míjeli jsme scenérie jako z pohádky. Východ slunce nad rýžovými políčky. Děti chytající ryby u jednoduchých, ale geniálně vymyšlených zavlažovacích kanálcích. Obloha se zrcadlí mezi květinami leknínů. Vodní buvoli pasoucí se mezi políčky. Udělali jsme si foto pauzičku a už na nás energeticky rukama mával, majitel jednoho z buvolů. Představuje se nám jako Phank, i když neumí ani ň anglicky. Hrdě nám ukazuje čím svá zvířata krmí. Chvilku váhám, mám respekt z mohutných rohů, ale nabral jsem hrst krmiva a podávám buvolovi. Phunk se mi vysmál, že se bojím a plácl buvola po zádech. Posunky se mě zeptal, jestli na buvola nasednu. Váhal jsem přesně 0,2 sekundy. Vždyť kdy jindy se naskytne taková příležitost zajezdit si v rýžovém poli na vodní buvolovi? Správně už asi nikdy. Opatrně jsem nasedl a zapřel se nohama. Mohutné zvíře se jen líně ohlédlo a přešlo se chodníčkem mezi poli. Foto pauzička skončila a my jsme pokračovali na pláž. Po koupání se v teploučké vodě Jihočínského moře si pochutnáváme na drincích z tropického ovoce.
Myšlenka na drink z hadí krve a z hadí žluči v nás vyvolává smíšené pocity nejistoty. Po zvážení a vzájemném ujištění, že se opravdu jedná o výjimečnou příležitost, se odhodláváme k ochutnávce. Ta žluč mi trošku připomíná becherovku s hadím buketem z východních svahů, vtipkujeme… Tento nápoj, povzbuzující potenci, si oblíbili hlavně místní císaři. Součástí jejich neskonale „těžkého“ života bylo „postarat se“ o konkubíny. Nejznámější z nich, Tu-Duc, jich měl 104. Přiznejme si, byl to nelehký úkol při takovém počtu. Jako zpestření volného času střílel na zajíce, které jeho služebníci na povel vypouštěli na jeho vlastní ostrůvek. Připočtěme k tomu i každodenní rozhodování např., když si císař musel vybírat každý den z 50 druhů jídel. I díky tomu je město Hue proslulé svojí pestrou kuchyní a uspokojí i nejnáročnější chuťové pohárky :)
Každý, kdo alespoň jednou navštívil, severovýchod Asie ví, že zde měří jiným, o mnoho kratším metrem. Od velikosti oblečení až po rozměry lokálních příbytků, tady na východě je pro nás vše o poznání menší. Jinak tomu není ani při stolování. Zatímco standardní porce tradičního masového vývaru s rýžovými nudlemi a bylinkami Pho je zhruba třikrát větší než polévka v Evropě, plastová židle, na níž si své pouliční Pho sníte, připomíná zmenšenou edici stolečku z dětského domku na hraní. Sedíme si na GHE nhựa, jak se ve Vietnamu tento absolutně kultovní nábytkový artikl nazývá, a s Lin, která nám naservírovala bun rieu, vývar s rajčaty, tofu, kulatými rýžovými nudlemi a čerstvým koriandrem, debatujeme o problematice plastových židlí. O metr dál se k nám na chodníku připojuje sekuriťák Sohn se svými kolegy policisty, kteří se na večerní šichtu připravují poměrně osobitě: vypitím na ex bia Hoi, lehkého a osvěžujícího vietnamského pivka, které se vaří každý den a čepuje úplně čerstvé. Pití je tu doslova soutěžní disciplínou. „Một trăm phần trăm!“ (Což znamená 100%), volá po každé rundě Sohn a sklenice najednou stojí dnem vzhůru. „Tam bychom si snad sedli i tři!,“ diví se chlapci, když jim objasňujeme, na jaké rozměry zahradních plastových židlí jsme doma zvyklí my. K lokální gastronomické kultuře však tyto židličky neodmyslitelně patří a možná i díky nim je každé bia Hoi a miska nudlí, ve výšce třicet centimetrů nad zemí, zážitkem.
Dnes absolvujeme prohlídku krásných chrámů Bangkoku. Prvním je What Pho, ve kterém se nachází druhá největší socha ležícího Buddhy s délkou 46 m, tradiční škola thajské masáže a v neposlední řadě i posvátný strom, který zde byl zasazen ze štěpu Ficus religiosa, pod kterým Buddha dosáhl osvícení. U příležitosti Čínského nového roku, který se dnes slaví na celém světě, jsme se necháváme požehnat buddhistickými mnichy. Posíláme tedy do celého světa a také vám, aby vaše cesty byly šťastné a plné intenzivních zážitků. Pro nás je tento den nezapomenutelným zážitkem.
Jezdili jste už na slonech? Jedna z aktivit, kterou nikdy nevynechejte v Thajsku na ostrově na Krabi. Na Krabi nejsou jen nádherné pláže, krásné ostrovy a výjimečně vápencové skály trčící z vody. Najdete zde také unikátní džungli, v níž se ale jen tak neprocházejte. No my víme jak si ji vychutnat jinak, než jen prodírání se hustým porostem v nepřístupných místech. Řeč je o sloní stanici na okraji džungle. Vítají nás tu místní a hned nám nabízejí vodu a výborné čerstvé ovoce. Tady v Thajsku chutná opravdu jinak. Sloni i se svými vůdci jsou již připraveni. Ti se nazývají Mahuta. Každý slon má svého a je mu absolutně věrný. Na 100% poslechne jen jeho a nikdo jiný ho neumí ovládat. Takže si sedáme na hřbety slonů a před sebou máme naše vůdce, kteří sedí slonu přímo na hlavě. Jemné povely, šoupání za ušima slona, takto se dají sloni ovládat jako auto. No ten terén, na který se vydáváme, by ale auto věru nezvládlo. Strmé kopce, bahno, vysoký bambus, přes to všechno se prodíráme. Sloni nastupují z nohy na nohu s neskutečným jistotou a my se cítíme maximálně bezpečně. Občas se zastavíme, sloni něco snědí, osvěží se a naše hodinová procházka se blíží ke konci. V cestě máme najednou překážku. Mahut pár slovy vydá povel a náš slon přechází velkou spadlou větev na cestě. Můžeme jít dále. Na závěr sladká odměna v podobě banánů pro naše slony. Svět ze sloního hřbetu je prostě o něco hezčí.
Jak podle Vašich představ vypadá výstup na aktivní sopku? Bude to nebezpečné, bude to vzrušující? Před samotným výstupem se na pár hodin ubytujeme v městečku Merlin Malang. Víme, že si příliš nepospíme, protože kolem půlnoci vyrážíme do vesnice Sukapura, kde přesedneme do ,,džípu“ a vyvezeme se k sopce Bromo, abychom se podívali na jeden z nejkrásnějších momentů našeho zájezdu. Po večeři a rychlém bazénu věřme, že rychle usneme. No znáte to, očekávání, nervozita a vědomí, že musíte rychle usnout. Najednou zvoní budík a za pár minut se setkáváme na recepci. Cestou do Sukapury slyšíme od našeho místního průvodce příběh, jak to vlastně celé začalo. Když si parta cestovatelů vymyslela tento šílený nápad: zažít východ slunce nad sopkou Bromo, neměl je tam kdo dopravit. Místní tedy rozhodili sítě a oslovili chlapíka, který měl jako jediný široko daleko autoservis a vlastnil džíp. Slovo dalo slovo a za pár dní se jelo. Netrvalo dlouho a ozvala se nová parta. Po ní další, ta už byla dvakrát větší. Chlapík neváhal a bleskově sehnal další auto. Za rok už vlastnil čtyři a z ranních výletů se pomalu ale jistě začala stávat místní atrakce. Atmosféra a kouzlo východu slunce nad sopkou Bromo nenechala lhostejných ani domácích a během pár let si z výletů udělali tradici. Dnes už je ani nezajímá samotný východ slunce, jako spíše setkání s přáteli, rodinou a společné snídaně při této jedinečné atmosféře, vypráví průvodce. Právě u chlápka, který to celé začal, začínáme i my. Šálek horkého čaje v jeho rodinném domě, kde už při snídani posedává skupinka domácích a pak se jde. Nabídky zapůjčení bund a čepic slušně odmítáme, vybavení jsme dostatečně. Čeká nás hodinová klikatá cesta do kopce, která i vzhledem k řidičským kvalitám našeho průvodce není příliš pohodlná. Cestou se k nám přidávají další auta, netrvá dlouho a jedeme v koloně. Slova našeho průvodce se naplňují. Cestou posloucháme další informace. Bromo v čase aktivity nechrlí lávu ale kameny a sopečný popel. Blízké okolí se vždy evakuuje, aby se předešlo zraněním či případným obětem. Po odeznění nebezpečí však domácí najdou jen zničenou úrodu a do dalšího roku se mohou se svou jedinou obživou – pěstováním různých plodin – rozloučit. Půda je neúrodná a nějaký čas potrvá, než si deště se sopečným popelem poradí. Vláda má naštěstí pro tyto případy zřízený fond, ze kterého místnímu obyvatelstvu poskytnou pomoc. Blížíme se k naší rozhledně, údajně té nejkrásnější a místními nejméně navštěvované. Okolí začíná připomínat kemp, či hudební festival. Cestu lemují desítky, ne-li stovky zaparkovaných džípů. Cesta je plná domácích, popíjejících čaj a kávu, a na grilech se opékají různé dobroty. Pomalu začíná rozbřesk. Zaparkujeme a vydáváme se pár metrů po svých. Na vyhlídce už postává pár cizinců, přesně jak říkal náš průvodce, místní samotný východ zase až tak nezajímá, přišli si spolu užít atmosféru rána. Netrpělivě čekáme, kontrolujeme nebe, hvězdy vidíme, viditelnost by měla být dobrá. Po pár minutách začíná tma řídnout a my rozeznáváme obrysy hor. Někde v údolí pod námi je Bromo, každou chvíli je uvidíme. Nebe pomalu modrá a před námi se otevírá neskutečná scenérie… Dočkali jsme se. Z vulkánu lenivě stoupá dým a vítr ho nese okolní krajinou. Horizont pomalu mění barvu z červené přes oranžovou, až do žluté. Najednou se zjeví slunce a my okamžitě cítíme jeho hřejivý dotek. To teplo je zvenku nebo zevnitř, živené tou nádherou kolem nás..? Kráter si bezstarostně dýmí, uzávěry fotoaparátů cvakají, bundy se pomalu rozepínají. Divadlo však nekončí, dáme si ještě pár minut a odcházíme na další část dnešního dobrodružství. Půjdeme nakouknout do samotného kráteru. Znovu jízda našim terénním autem, tentokrát jen kousek, dolů k vulkánu. V těsném okolí sopky je vše šedé, sopečný prach si nevybírá a nešetří ani naše oči, šaty, foťáky… po chvíli nám dokonce skřípe mezi zuby. Ke schodům na samotný vulkán pojedeme na ponících. Nejprve zvažujeme, zda chceme toho chudáka trápit svou váhou, ale poté oceňujeme jeho pomoc. Chodí se tu těžce a stejně tak se těžce dýchá. A to nás ještě čeká strmé schodiště k okraji kráteru. Stoupáme pomalu, před námi je dost lidí, ale toto tempo nám nevadí, alespoň zvládáme dýchat. S blížícím se vrcholem nabírá na hlasitosti a zvláštně hučí. Konečně jsme nahoře, kráčíme ke kraji a s husí kůží se díváme do kráteru. Ten hukot připomínající vodopády vychází přímo ze středu vulkánu. S němým úžasem se díváme do aktivní sopky. Působí dojmem živého tvora. Hlavou mi přeběhne část Nietzscheho výroku, který si osvojil i Jim Morrison: ,,když se podíváš do propasti, propast se podívá do tebe“. A tak do sebe mlčky koukáme a nechce se nám odejít. Dohodnutý čas schůzky s našim průvodcem se blíží… No a co, tak přijedeme o chvíli později.. Hukot, dým, živý tvor, propast… Ještě chvíli… Schody dolů, tělem znovu na poníkovi ale myšlenkami stále na kraji propasti. Bromo… jeden z nejintenzivnějších momentů jaké jsem zažil. Cesta zpět proběhla v tichosti, tuším na co asi myslí ostatní. V očích a na šatech ještě zbytky sopečného prachu, foťák očistím až na hotelu. Živý tvor. Naše matka, naše Země….
Jsme ubytovaní v lokalitě s názvem Kuta, která je tou nejproslulejší lokalitou na celém Báli. Kuta je centrem surfařů, kterými jsme byli na pár hodin i my včera, když jsme se učili, jak stát na surfu. Ti šikovnější dokázali sjet i pár vln. Večer jsme se dohodli, že namožené svaly půjdeme ráno rozhýbat túrou na druhou nejvyšší sopku Bali s názvem Batur. Její nadmořská výška je 1717 m.n.m. a výšlap na samotný vrch zabere zhruba 2 až 3 hodiny v závislosti na tempu. Pokud si chceme vychutnat východ slunce, který je právě z vrchu sopky Batur na celém Bali ten nejkrásnější, začínáme šlapat na vrch už v 3:30 ráno. Východ slunce je na Bali celoročně okolo 6 ráno. No a proč si troufám říct, že odsud je ten nejkrásnější východ slunce na celém Bali? Protože na východě vidíme nejvyšší sopku Bali – Agung (3142 m.n.m.), vedle níž začínají vykukovat sluneční paprsky, jejichž odrazy sledujeme na hladině jezera Batur, které patří do kaldery sopky, na jejíž vrchu se právě nacházíme. Po pár minutách už vidíme do okolních dolin, které jsou celé posety černou ztuhlou lávou. Erupce nedaleké sopky Agung v roce 1963 byla jednou z nejsilnějších v 20. století. Při těchto krásných výhledech nám dělají společnost divocí makakové, kteří nám doslova skáčou po hlavách, a tak si tu děláme krásné záběry.
Indonésie je nádherná a čarovná krajina, která toho nabízí opravdu bezpočet. Víc než patnáct tisíc ostrovů skrývá neuvěřitelné přírodní krásy. My se momentálně nacházíme na jednom z nich – na Sumatře. Vstáváme brzy ráno a kolem čtvrté opouštíme hotel na okraji horského města Berastagi. Venku je ještě tma a příjemně svěže. Chystáme se vylézt na stále aktivní sopku Sibayak, do výšky 2049 metrů. Po dvacetiminutové jízdě autem serpentýnami, začínáme šlapat po strmé a rozbité asfaltové cestě směrem nahoru. V dálce je možné vidět Sinabung, další aktivní vulkán, který se tyčí do výšky skoro dva a půl kilometru. Momentálně jen spokojeně odfukuje a z kotle stoupá jen minimum dýmu. Ale 19. února 2018 místní pěkně vystrašil. Soptil oblaka hustého, šedého dýmu a prachu až do výšky pěti kilometrů. My se Snem jsme sem přišli o pár dní později a viděli jsme už jen tenký, červený crůček lávy vytékající z kotle. Stoupáme dále, na otevřené planině začíná trochu pofukovat a o ochlazuje se. PO chvíli už nikdo nepochybuje, že se nacházíme na aktivní sopce. Čím dál více, se nám do nosu vrývá štiplavý siřičitý smrad a v dálce je slyšet stále intenzivnější syčení. Procházíme kolem stanů kempařů, kteří se tu rozhodli strávit noc, aby byli mezi prvními nahoře. Čeká nás ještě finální, nejstrmější výstup po vratkých kamenech a kolem šesté ráno, těsně před východem slunce jsme na vrcholu. Obsadíme nejlepší místa na focení a s prvními slunečními paprsky začíná nádherné přírodní divadlo. Postupně se pod námi ukazuje malebné údolí s městem Berastagi a dalšími menšími sopkami. Severním směrem je dokonce vidět Medan, největší město na ostrově, vzdálené přibližně 50 km vzdušnou čarou. Tam naše dobrodružství před pár dny začalo. Za námi se nachází samotná kaldera sopky Sibayak, která už odpočívá více než 130 let. Po dostatečném vynadívání se na ranním, sluncem zalité údolí, scházíme stejnou cestou dolů. Obcházíme kalderu z blízka a míříme přímo k syčícím gejzírům síry. Pozorovat nesmírnou sílu přírody z takto bezprostřední blízkosti je nepopsatelný zážitek a málo kdo odolá možnosti zapózovat a vyfotit se pár centimetrů od tohoto úžasného sopečného divadla. Cestou zpět pozorujeme přírodní krásy, které byli cestou nahoru před námi skryté ve tmě. Postupně se ukazuje exotická vegetace, nejprve jen malé keříky a kapradiny, později už nefalšovaná džungle, plná obrovských palmových listů jako z Jurského parku. Fakt jsme šli tudy nahoru? Ptají se mnozí. Po úspěšném zdolání sopky nás samozřejmě čeká zasloužená odměna – přírodní prameny přímo pod sopkou. Horká voda v, dohromady šestnácti bazénech působí jako balzám na naše nohy a celé tělo. Užíváme si zasloužený odpočinek a načerpáváme síly na další dobrodružství a zážitky, které nás na Sumatře ještě čekají.
Slunce svítí a voda kolem nás je průzračně tyrkysová. Naše loď Nitcha brázdí vlny Andamanského moře. Směřujeme k ostrovu Phi Phi Leh, menšímu ostrovu slavného souostroví Phi Phi. Tento ostrov je známý především pláží Maya, kde se natáčí film pláž. My ale nejdeme sem. Maya bay je zavřená kvůli znečištění turismem, ale Phi Phi Leh skrývá i jiné nádherné zákoutí. Našim cílem je zátoka Pileh. Tento přírodní div je mořská zátoka, vytvořená erozí a odplavováním písku z ostrova. Vypadá jako mořský průsmyk mezi obrovskými vápencovými skalami. Jak se k zátoce blížíme, voda nabírá nových odstínů tyrkysové a čím dále, tím je průzračnější. Naše loď musí zpomalit. Vápencová skaliska se otevírají do ústí, širokého asi sto metrů, a před námi se otevírá laguna Pileh. Do vnitra vstupujeme úplně pomalu. Musíme si vychutnat tu atmosféru, kdy se plavíme kolem majestátních skal Andamanského moře a ve vodě všude kolem sebe vidíte stovky korálů. Voda tu má jen kolem dvou metrů a je tak křišťálově čistá, že vidíte každou rybičku. Když je silný odliv, tak se sem dokonce lodí ani nedá dostat. My to ale máme dobře naplánované a náš zkušený kapitán s přezdívkou Big Man (je opravdu velký, na Thajce), nás s jistotou provází skalisky korálových bariér. Po pár minutách postupujeme za korály a dostáváme se do hlubší částí laguny. Není tu žádná pláž ani místo, kde by jste vystoupili z lodě ale i tak je to dokonalé místo na koupání. Loď parkujeme na kotvě, vylézáme na příď a šup do vody! Šipku? Salto? Bombu? Předvedeme všechno! Voda má více jak tři metry, dno je čistý písek a kolem Vás jsou po všech stranách obrovské nahnědlé vápencové útesy. Ve spojení s teplým andamanským sluncem je toto místo dokonalou idylkou a malým kouskem ráje.
Před námi stojí singapurský Chinatown komplex. Na první pohled vypadá toto místo nevábně – betonový skelet s řadou oken na poschodí a obchody s drobnými výrobky v přízemí. Nenapadlo by Vás sem vejít, pokud nevíte, jaký poklad se ukrývá na poschodí. Právě v této budově je skrytý jeden z nejlepších trhů s pouličním jídlem v jihovýchodní Asii. Právě tady začínal Hawker Chan, nejlacinější michelinská restaurace na světě. Ale ne jen on, toto místo je mekkou čínské kuchyně v Singapuru. Představte si největší food court nákupního centra v Česku, vynásobte to třemi a ještě stále nemáte dostatečnou představu o tom, kolik malých rychlých občerstvení tu najdeme. Vystupujeme nahoru schody a kolem nás je dokonalý čínský ruch. Všichni jí pohromadě, ať už dělníci nebo businessmeni v oblecích. Před některými stánky se hadí impozantní rady. Toto místo je legendou. Míjíme přeplněný stánek Hawker Chan, řada je tu minimálně na hodinu a jdeme o pár stánků vedle. Tady se skrývá další poklad této jídelní zóny – restaurace s knedlíčky a nudlemi Xiao Long Bao. I toto najdeme v Michelinské příručce, i když nemá hvězdu. To ale vůbec neznamená, že to není skvělý stánek. I tady je řada, místní dobře ví, které restaurace jsou nejlepší. Čeká se ale jen 15 minut a tak se přidáváme i my. Usmívá se na nás kulatý majitel v zamaštěném tričku. Vypadá velmi jinak než na fotografii s michelinským průvodcem, kterou má vystavenou ve výkladní skříňce ale úsměv má stejný. Dáváme si sečuánské nudle a různé druhy knedlíků. Nejznámnější jsou Xiao Long Bao, kuličky na páře plněné mletým masem, krom toho si ale dáváme i variantu s pikantní omáčkou a zeleninou. Jídlo je skvělé, jen málo místech mimo Čínu najdete takové. A vůbec nemluvím o tom, že v předraženém Singapuru je cena za dvě jídla 10 dolarů až zarážejíc nízká, v běžné restauraci by jste zaplatili 4x tolik. Pokud se podíváme kolem sebe, tak každý lituje, že nemáme více žaludků. Tolik druhů polévek, nudlí a rýže jako tu, nenajdete jen tak někde. Alespoň se ještě pohledem popaseme na bohaté nabídce stánků kolem nás a pomalu chinatown komplex opouštíme. Před námi je příjemné Singapurské popoledne.
Ve středním Vietnamu, několik kilometrů od města Danang, leží Mramorové hory (Ngu Hanh Son), které tvoří pět skalnatých vrcholků nazvaných podle jednotlivých přírodních elementů: Thuy Son (voda), Tho Son (země), Hoa Son (oheň), Moc Son (dřevo), Kim Son (kov či zlato). Nejvýznamnějším z nich je 107 m vysoký Thuy Son s několika svatyněmi. Lidé z kultury Čam se sem přicházeli modlit k hinduistickým božstvům a následně v místních jeskyních postavili buddhistické oltáře. Místo se stalo cílem náboženských poutí a přitáhlo pozornost tehdejšího vládce dynastie Nguyen. Jak již napovídá název hor, těžba a zpracování mramoru zde má dlouhou historii. Na stavbu Ho Či Minova mauzolea v Hanoji byl použit mramor právě odtud.
Pobřežní město Nha Trang v provincii Khang Hoa leží na transvietnamské dálnici téměř 1300 km od Hanoje a 450 km od Ho Či Minova města. Město je známé svými nádhernými plážemi, jež nabízí ideální klimatické podmínky pro trávení dovolené. Nha Trang ale nejsou jen pláže, vodní sporty a koupání. Jsou zde i pamětihodnosti, které stojí za to vidět. Pro milovníky historie a umění se zde vypínají věže chamské a věže Po Nagar ze sedmého až dvanáctého století. 28 metrů vysoká severní věž (Thap Chinh) je jedinečnou ukázkou čamské architektury. Pochází z roku 817. Centrální věž (Thap Nam) byla vystavěna v 12. století na místě původní věže ze 7. století. V jižní věži (Mieu Dong Nam) je muzeum čamského kamenického umění. Věže Po Nagar stojí na žulovém návrší severně od cetra Nha Trang, na břehu řeky Cai.
Mnozí si myslí, že hlavním městem Vietnamské socialistické republiky je Ho Či Minovo město, ale mýlí se. Hlavním městem je Hanoj. Je tak trochu jiné než ostatní vietnamská města. Hanoj je krásná a zachovalá ukázka francouzské koloniální metropole a tuto skutečnost se vláda nesnaží měnit. Prvky koloniální minulosti jsou spojeny s komunistickou přítomností. Je zde množství pagod, chámů a svatyní, stejně jako vzpomínkových míst na Ho Či Mina. Nejzachovalejší částí staré Hanoje, která je pod ochranou UNESCO, je její centrum se starými uličkami v okolí Jezera navráceného meče. Většina z nich byla původně spojena s řemeslnickými cechy. Každá ulice tak získala jméno podle specializace místních obyvatel: Uhelná, Rybářská, Vějířová, Bambusová, Bylinkářská a podobně. V některých ulicích se dodnes provozují původní řemesla, většině však zůstala pouze tato jména. Přestože jde vlastně o vzácnou památku na minulost města, právě v této části Hanoje tepe život zřejmě vůbec nejintenzivněji, i díky sousedství tržnice Dong Xuan.
Toto poslední královské hlavní město bylo založeno teprve před 150 lety, dnes je druhým největším městem v zemi. Město se považuje za centrum barmské kultury. Žádný turista jistě nemůže vynechat návštěvu starého královského města obehnaného vodním příkopem a hradbami se strážními pagodami. Druhou hlavní pamětihodností je Mandalay Hill, vyhledávaný je jednak pro svou krásnou vyhlídkou, jednak pro množství chrámů, z nichž některé skrývají unikátní knihy tesané do kamene. Shwenandaw Monastery je také jedním z chrámů, které v Manadalay určitě stojí za návštěvu, především díky svým slavným dřevořezbám. Nejvýznamnějším chrámem je však Mahamuni Paya, kde se nachází i čtyři metry vysoká zlatá socha Budhy, na kterou jsou neustále přidávány další a další zlaté plátky.
Nachází se zde i nejznámější týkový most.
Bývalá rybářská vesnice je dnes jediným barmským velkoměstem. Přes velký počet obyvatel se však nepodobá jiným asijským několikamilionovým metropolím: vládne tu kromobyčejný poklid, nikde člověk nemá pocit přelidnění ani moderního shonu. Britové z Rangúnu učinili hlavní centrum své koloniální državy v r. 1885, a jejich několik desetiletí trvající přítomnost připomíná poměrně velké množství koloniálních staveb, některých v udržovaném, jiných v chátrajícím stavu. Rangún má přes svou někdy až venkovskou atmosféru kosmopolitní ráz – žije tu početná indická a také čínská komunita. Mezi největší zajímavosti Rangúnu patří mj. tržiště generála Aun Schana (Bogyoke Aung San market) s barmskými řemeslnými výrobky i drahokamy; netradičně umístěná Sule paja (uprostřed kruhové křižovatky); anebo obří socha ležícího Buddhy v Ťaukthaťi paje (Chaukhtatgyi paya). Zdaleka nejslavnějším místem v celém městě je však Sweitigoumská pagoda. Středobod barmského buddhistického světa a jedno z nejvýznamnějších buddhistických poutních míst na světě se nachází na sever od rangúnského centra, na kopci Singutara. Pozlacená stúpa, vysoká 98 m, sice není nejvyšší stúpou v Barmě, ale její další parametry podtrhují její mimořádné postavení – je celé ze zlata a zdobí jej 4350 diamantů a desítky drahokamů.
Městečko Bukittinggi, nacházející se v příjemném horském prostředí, je dodnes centrem kultury etnika Minangkabau, jemuž vládnou ženy. V tradičních vesničkách v okolí města se lze dodnes setkat s touto zajímavou kulturou. Místní rušný trh pak nabízí možnost ochutnat výpěstky sklízené na okolních úrodných svazích.
Phnom Penh nepatří mezi nejznámější hlavní města Asie, ale je to město, které má svou duši. Hlavním městem Kambodži se stal v polovině 15. století, kdy Angkor zcela upadl. Phnom Penh zaujme svou polohou, protože leží na soutoku řek Mekong, Tonlé Sap a Bassac. Až do roku 1953 byl centrem francouzské administrativy v zemi a nazývali ho perlou francouzské Indočíny. Nejhorší etapu historie si město zažilo během vlády Pol Pota, který se ho jeden večer rozhodl celé vystěhovat, aby se ztratilo z map. Země se vrátila do roku nula a každý musel pěstovat rýži a pracovat na venkově. Vládu a tragický režim Rudých Khmerů nám v Phnom Penhu dodnes připomíná vězení Tuol Sleng. Ne všechna místa Phnom Penhu jsou však nasáklé smutkem a tak uvidíte i krásný Královský palác, koloniální domy a nábřeží řeky Tonle Sap, které každý večer krásně ožívá. Noční život, kavárničky, restaurace a podniky se skvělou khmerskou kuchyní jste zde zaručeně nečekali.
Vietnamský Da Nang je dnes velmi moderní metropolí středního Vietnamu. Mění se jako dynamický, asijský tygr a je to místo, o kterém ještě budeme hodně slyšet. Roste do výšky, staví hotelové komplexy na břehu pláže a ukazuje cestu, jakou se dá v komunistické zemi vykročit. Ve městě najdete zajímavé historické muzeum a pár kilometrů za Da Nangem se zvedají tajemné Mramorové hory. Představují hory důležitých pěti elementů: kov, voda, dřevo, oheň i zem a najdete zde několik zajímavých chrámů a jeskyní. Na vrchol vede 156 schodů a čeká vás tu svět hinduismu, ale i buddhismu.
Pláže na Krabi jsou přesně to, co každý turista očekává od nezapomenutelné tropické dovolené. Ostatně, provincie Krabi nabídne i ohromující výhledy na pobřeží, kterému dominují velké vápencové útesy, bílé písečné pláže, malé jeskyně v útesech a pobřežní ostrovy. Tato oblast je rozhodně nejatraktivnější. Zdaleka nejlepší pláží v lokalitě městečka Ao Nang je pak Railay Beach s tajuplnou atmosférou – připomíná tak trochu pobřeží z „Jurského parku“ a je přístupná pouze po moři.
Největším benefitem pláží na Krabi je to, že jsou v podstatě liduprázdné. Zaleťte si tedy do této oblasti v jižním Thajsku a prozkoumejte nejen pláž Ao Nang, ale také Klong Muang, Tubkaak a Railay. Jakmile do jedné z těchto lokalit vstoupíte, stanete se ní doslova závislí! Už nikdy nebudete chtít odejít. A nudit se v oblíbené turistické destinaci též nebudete. Krabi totiž nabízí nepřeberné množství atrakcí (například ostrovy Phi Phi Islands a Koh Lanta), které zajistí ty nejkrásnější vzpomínky. Dobrodružství čekejte jak na pevnině, tak i na tyrkysovém moři! Na své si ale přijdou i milovníci jídla, neboť na každém rohu mohou ochutnat typickou thajskou kuchyni – od nudlí, přes mořské plody a grilované ryby až k místním specialitám.
Název thajského města Kanchanaburi možná mnoha lidem nic neřekne, o něco moudřejší však mohou být, když se řekne „Most přes řeku Kwai“. Právě tudy kdysi vedla tzv. „železnice smrti“ – neblahá vzpomínka na bolestivou japonskou okupaci Thajska během 2. světové války. Japonci do oblasti přivedli tisíce válečných zajatců, aby postavili železnici dlouhou až 415 kilometrů. Ta měla spojovat Thajsko s Barmou. A právě most přes řeku Kwai byl jejím důležitým a strategickým bodem.
Nebyla by to kompletní prohlídka Thajska, pokud byste nenavštívili ikonické plovoucí trhy Damnoen Saduak, které ožívají zejména ráno. Už při plavbě na motorových loďkách k plovoucím trhům si uděláte představu o tom, jak Thajci žili kdysi (i samotný Bangkok byl dříve městem kanálů). Na samotných trzích pak můžete s domorodci smlouvat o ceně čerstvého exotického ovoce a vybírat si na památku ty nejkrásnější suvenýry nebo voňavé a pikantní druhy koření.
Prambanan představuje unikátní památku nejen v rámci Indonésie, ale v celém širším spektru jihovýchodní Asie. Jde o největší hinduistický, chrámový komplex Indonésie a není divu, že se nachází také na prestižním seznamu UNESCO. Fantastické chrámy pocházejí z 9.století, a dokonce je Prambanan ještě o půlstoletí mladší než buddhistický Borobudur. Jeho chrámy jsou typickou ukázkou hinduistické chrámové architektury, které dominuje 47 metrů vysoký centrální chrám zasvěcený bohu Šivovi. Na obou stranách hlavního chrámu stojí dva menší, Brahma chrám na jihu a Višnua chrám na severu. Chrámový komplex je vyzdoben reliéfními výjevy z legendárního eposu Rámájana. Na scéně s impozantní siluetou prambananských chrámů v pozadí se odvíjí romantický příběh prince Rámu a jeho krásné ženy Sity. Jejich láska musí překonat množství nástrah, dokud dospěje ke šťastnému konci. Úchvatné divadlo s mnoha účinkujícími, překrásné kostýmy, zvuk gamelanu patří k vrcholným zážitkům návštěvy Indonésie.
Zátoka Ha Long Bay se dodnes považuje za jedno z nejkrásnějších míst severního Vietnamu, a proto mu věnujeme čas i my. Je zahalena rouškou tajemství, věří se, že zde dodnes žijí draci, a když se někdy mezi skalními výběžky převaluje mlha, možná se tehdy draci přesouvají z místa na místo. Ha Long tvoří tisíce vápencových ostrovů, které jsou roztroušeny na ploše větší než 1 500 kilometrů čtverečních. Připomínají dračí zuby vyčnívající z vody, které mají podle legendy chránit krajinu. V Ha Longu strávíme nezapomenutelné dopoledne na pronajaté lodi, navštívíme vyhlídku a nadechneme se těch nejkrásnějších panoramat. Ha Long nám bude patřit hned ráno, kdy je na návštěvu tohoto místa ten nejlepší čas.
Pozornosti kdejakého návštěvníka Thajska by rozhodně nemělo uniknout historické a již dávno zaniklé město Ayutthaya, které bylo v letech 1350 až 1767 centrem Siamského království. Konkrétně jej založil král U-Thong po opuštění původního hlavního města Sukhotaj. V celém městě se nalézá velké množství nákladných staveb a více než 400 buddhistických klášterů. Za vidění pak stojí zejména historický park Phra Nakhon Si Ayutthaya, který je krom jiného zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Aktivní vulkán, který je součástí Tengger masivu, na východní Jávě. Sopka měří 2,329 metrů a je nejnavštěvovanější sopkou v Indonésii. Sopka patří do národního parku Bromo Tengger Semeru. Název Bromo odvozen od jávské výslovnosti Brahma, hinduistického Boha Stvořitele.
Bali je místo pro ideální odpočinek u moře s návštěvou kulturního centra Ubud i zelených rýžových políček. Uvidíte chrám Uluwatu a při západu slunce si vychutnáte tradiční balijský tanec kecak s příběhem z eposu Ramajana. Městečka s uměleckými dílnami, krásné tanečnice, tradiční masky tanečníků, chrámové slavnosti, ale i pláže, hotely a turisté - to je Bali, nejznámější a nejvíce nejnavštěvovanější ostrov Indonésie, který je rájem potápěčů.
Za názvem Bukit Lawang se skrývá unikátní místo na prahu sumatriánského pralesa, který v sobě má obrovský tahák. Přesně za ním jsme sem přicestovali i my. Bukit Lawang, oblast řeky Bahorok a národní park Gunung Leuser zapsán v UNESCO je totiž domovem orangutanů. Patří k symbolu Sumatry a během trekku v džungli si rapidně zvýšíme šanci na to, abychom je viděli na vlastní oči. Jen Sumatra a Borneo jsou domovem těchto vysoce inteligentních a vynalézavých živočichů. Na trekku džunglí strávíme přibližně tři hodiny a budeme mít unikátní přírodní zážitek. Přijdou i gibboni nebo makakové.
Indonéský ostrov Komodo, který náleží skupině ostrovů Malé Sundy mezi většími ostrovy Sumbawa a Flores. Ostrov je především známý kvůli výskytu varana komodského, který je největším a nejmohutnějším ještěrem na světě. Populace tohoto ještěra je zde odhadována na cca 5000 kusů. Komodo má rozlohu 390 km2 a žijí zde asi tři tisíce obyvatel. Náleží indonéské provincii Východní Nusa Tenggara. Obyvatelé jsou převážně islámského vyznání. Ostrov je součástí národního parku Komodo, který byl založen v roce 1980.
Rinjani je aktivní vulkán, nacházející se v severovýchodní části ostrova Lombok. S výškou 3 726 m je to druhý nejvyšší vulkán země (po stratovulkánu Kerinci na Sumatře). Sopka má kónický profil, typický pro stratovulkanickou stavbu, ale její západní stěna je preružená kalderou Segara Anak o rozměrech 6 x 8,5 km. V kaldeře (konkrétně v západní části) se nachází jezero Segara Anak s hloubkou 230 m.
Ostrovy Ko Phi Phi leží v Andamanském moři a jsou součástí překrásného Národního parku Hat Noppharat Thara-Mu Ko Phi Phi. Sestávají ze dvou velkých ostrovů zvaných Koh Phi Phi Don a Koh Phi Phi Le plus čtyř menších ostrůvků (Koh Pida Nai, Koh Mai Phai, Koh Pida Nok, Koh Yung). Na těchto kouzelných místech světa spatříte nejen vysoké kopce, úžasné pláže a smaragdově zelené moře, ale i korálové útesy a barevný podmořský život. Proto sem také každoročně proudí cestovatelé z celého světa toužící po dokonalém tropickém ráji s mnoha možnostmi vyžití. Můžete zde šnorchlovat, potápět se, opalovat se na pláži, anebo si užívat do sytosti bujarý noční život.
Malajský ostrov Penang patří mezi nejpřitažlivější místa celé země, a tak zde nemůžeme chybět. Je to místo, kde se snoubí krása kolonialismu s náboženskou harmonií a kde můžete objevit i kus zajímavé historie. Penang společně s Melakou patří mezi nejdůležitější koloniální města jihovýchodní Asie a v roce 1789 se zde vylodil Francis Light, aby proměnil Penang s jeho hlavním městem, které dostalo jméno Georgetown na britské území. Etapa britské kolonizace poloostrova se tak mohla začít. Penang zní v překladu "Ostrov betelového ořechu" se kterým se tu kdysi výrazně obchodovalo. Georgetown je místo připomínající mozaiku, protože tu vedle sebe harmonicky žijí Indové, Tamilci, Číňané, Malajci i jiné, menší národy a projdete se ulicí harmonie, kde na pár desítkách metrech natrefíte na křesťanský kostel, čínský chrám, hinduistickou svatyni i muslimskou mešitu. Kde jinde na světě toto zažijete? Stopy koloniální architektury patří mezi nejkrásnější v zemi. Čínské klanové domy, indický čaj s mlékem, noční rikši ve starém městě i dokonalý streetfood, který město proslavil daleko za jeho hranice.
Jeden z nejvýznamnějších buddhistických chrámů na světě pod záštitou UNESCO. Skládá se z šesti čtvercových teras završených třemi kruhovými terasami, celá stavba je poseta 2672 reliéfními panely a 504 sochami Buddhy. Chrámový komplex pochází asi z 9. století a je zasvěcen především Buddhovi Gautamovi.
Bangkok je hlavním městem Thajského království a žije prakticky nonstop. Často je přezdíván jako „Město andělů“ a má několik tváří, přičemž každý si zamiluje tu svou. Zajímavostí je, že v Bangkoku žije téměř 10 milionů lidí, což je v podstatě srovnatelné s celým Českem. Atmosféra města je pak nabitá nespoutanou energií i exotikou a pro mnohé lidi představuje pomyslnou bránu do Asie. Historie hlavního thajského velkoměsta však není nijak dlouhá. Bangkok byl založen teprve v roce 1782 na břehu řeky Chao Praya. Stačilo ale 200 let a město se přeměnilo na obrovskou světovou metropoli.
Od založení vládne Bangkoku dynastie Rámů, tudíž i dnes sedí na královském stolci hlavního města Thajska Ráma X. A co zde můžete obdivovat? Třeba starý Bangkok plný krásných památek, mezi které lze zařadit Královský palác (jedna z TOP památek celé země) nebo chrámový komplex Wat Pho s mohutnou sochou ležícího Buddhy. Právě zde se zrodily známé thajské masáže. Za obdiv také stojí pohádkový chrám Wat Arun ve khmerském stylu, jenž je jedním ze symbolů Thajska. Tím ale výčet dechberoucích zákoutí nekončí – Bangkok má i svou Čínskou čtvrť, hříšný Patpong s neskutečnými představeními a slavnou ulici Khao San, kde se budete moci dokonale vyřádit, najíst a utratit všechny své peníze.
Jeskyně Batu leží na periferii Kuala Lumpur a z centra města jsou vzdáleny jen cca 30 minut jízdy. V roce 1878 je objevila náhoda převlečená za lov, kdy se po výstřelu zdálo, že je slyšet ozvěnu a ta pocházela právě z jeskyní. Dnes patří jeskyně Batu k nejposvátnějším místům hinduistů na celém Malajském poloostrově. Najdete zde proto hinduistický chrám a obrovskou sochu boha Murugana, který je oblíbený zejména v tamilském prostředí. Nahoru do jeskyně vede 272 barevných, strmých schodů na konci, kterých se ocitnete v tajemné pohádce. Hinduisté přicházejí za rituály, nad hlavami vám skáčou opice a vy jste obklopeni přírodou. Nejvíce poutníků přitahuje jeskyně během svátku Thaipusam, kterým se tradičně slaví začátek roku. Tehdy sem kráčejí oddaní hinduisté z Kuala Lumpur nesouc kavadi, velké, kovové konstrukce uchyceny háky o své vlastní tělo.
Největší jezero Indonésie a zároveň největší vulkanické jezero na světě. 100 km délka, 30 km šířka a 505 m hloubka, což také řadí jezero mezi nejhlubší na světě. Navštívíte tradiční vesnice, kde se seznámíme s tradicemi a kulturou Toba Bataků, kdysi obávaných lidožroutů. Rituální popraviště ve vesničce Ambarita.
Singapur - město lva, je jeden z nejbohatších městských států naší planety. Ostrov, jako vystřižený z jiného světa. Všechno je tu trochu umělé, vše je trochu kýč. Nebo znáte jiné město, kde je pokuta 10 000 Kč za žvýkání žvýkačky či odhození papírku na zem? Ostrov Singapur osídlil Sir Raffles v roce 1819, bohatství ostrova přitáhlo statisíce Číňanů, kteří zde vytvořili konfuciánské společnost lidí, ochotných dřít od svitu do večera s vizí života v bohatství.
Chiang Mai rozkládající se na severu Thajska funguje jako hlavní a kulturní centrum pro severní regiony země. Je široko daleko nejhistoričtějším místem země a jistě vás zaujme zejména svou sakrální architekturou. Ta ostatně město proslavila – napočítáte tu více jak 300 chrámů! Chiang Mai najdete cca 700 kilometrů severně od Bangkoku a je to úplně jiný svět. Zažijete tu poklidné tempo bez jakéhokoliv spěchu. Možná i proto si toto místo mnozí lidé zamilovali, jeho atmosféra je zkrátka podmanivá.
Obdivovat však můžete nejen všudypřítomné městské chrámy nebo zbytky hradeb. Za vidění totiž stojí i oblast za městem, tj. pahorek Doi Suthep s okázalým buddhistickým chrámem, který patří mezi symboly celé oblasti. Hlas zvonků, vonné tyčinky, sochy Buddhů a výhledy na celé město obklopené horami – to vše na vás čeká! Nedaleko města Chiang Mai objevíte krom jiného i skanzen s tradičními etnickými skupinami lidí, které se řadí mezi horské národy. Oblast okolo města však láká také na pěší výlety Národním parkem Inthanon, v němž pocítíte poklidný život na hony vzdálený od moderní civilizace. Oslní vás rýžová políčka, říčky, vodopády, malé vesničky a místní Kareny. Do tamější přírody se prostě zamilujete na první pohled.
Hue v centrálním Vietnamu patří mezi nejznámější místa celého regionu díky své císařské historii. Věděli jste, že nejen Peking v sobě skrývá Zakázané město? My se projdeme i tím v Hue a uvidíte nejkrásnější kamenné brány celého Vietnamu. Většina Zakázaného města se ztratila pod bombami vietnamské války, kdy Američané bombardovali město. O tom si ale řekneme více. Kromě toho v Hue uvidíte i nejkrásnější hrobku vietnamského císaře Zde Duca v nádherném a klidném prostředí. Je tam opravdu pohřben? Hue zaujme svou architekturou, chrámy či pagodami a pagoda Thien Mu bude pro nás tou nejfotogeničtější. Městem protéká Parfémová řeka a my ji splaveme na dračí lodi.
Romantické město čínských, japonských, portugalských, holandských, anglických a francouzských obchodníků s výjimečnou atmosférou. Odtud se šířil francouzský vliv do Vietnamu a sem přicházel čínský porcelán, čaj, jadeit a otroci. Hoi An byl zároveň praporkem hedvábné cesty. Historické jádro města se dochovalo v autentické podobě do dnešních dnů a je památkově chráněno. Pro svůj jedinečný ráz a zachovalost byl Hoi An v roce 1999 připsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Angkor Wat je nejslavnější památkou celého regionu, patří mezi nejkrásnější na světě a zároveň je to i největší náboženský komplex celého světa. Tolik superlativů a to jste ještě neviděli jeho fantastické chrámy roztroušené na téměř 400 kilometrech čtverečních. Svůj zlatý věk zažíval Angkor v 12-13. století, kdy zde žilo až milion lidí a Angkor byl největším městem světa! I dnes po tolika staletích je zahalen tajemstvím a dodnes zcela přesně nevíme, proč vlastně ikonický komplex Angkor Wat vybudovali. Měla to být hrobka pro krále Surjarvamana II. nebo jen jeden z velkých chrámů, kterých bylo v Angkoru více než dvacet? Důležité pro nás je však to, že tento nádherný kolos stojí a my ho můžeme stále obdivovat a kráčet jím. Nikde nepochopíte khmerskou kulturu lépe než právě zde. Východ či západ slunce patří k zážitkům, na jaké budete ještě velmi dlouho vzpomínat. Angkor však není jen slavný Angkor Wat, ale ukážeme si i vzácný Bayon nebo chrámový komplex Ta Phrom prorostlý kořenovým systémem, kde příroda pomalu, ale jistě vítězí nad člověkem. Absolutní vrchol naší cesty!
Největší město ve Vietnamu, které pokrývá celkovou rozlohu 2056 km2, ale 90 procent z celkové rozlohy tvoří vesničky. Moderní název města je Ho Či Minovo Město a Saigon je jednou z 12 městských částí. Saigon byl hlavním městem jižního Vietnamu od roku 1956 do 1975 a dodnes si zachoval zvláštní atmosféru, kterou najdete jen zde. V blízkosti se nacházejí CU CHI tunely, které vytvořil Vietkong během bojů proti Američanům. Celková délka 200 kilometrů je přímo neuvěřitelná.
Luang Prabang je příjemné koloniální město v severním Laosu, v provincii se stejným názvem. Jeho historické jádro je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Luang Prabang leží v nadmořské výšce 700 metrů nad mořem, na levém břehu Mekongu, při jeho soutoku s řekou Nam Khan, přibližně 425 kilometrů severně od hlavního města Laosu Vientiane. Město je střediskem obchodu s rýží, kaučukem a teakovým dřevem. Město je nádherně situované mezi horami s množstvím zajímavých buddhistických chrámů a proslulé je i jedním z nejznámějších nočních trhů. Odkazem Francouzů ve městě je výborná kuchyně a skvělé francouzské bagety, které byste zde rozhodně nečekali.
Nejznámějším a největším městem Malajsie je Kuala Lumpur, jehož jméno zní v překladu Bahenní soutok. Vzniklo v roce 1857 na soutoku dvou řek Gombak a Klang, protože právě zde se usadilo 87 čínských hledačů cínu. Nebyli sice velmi úspěšní, ale příběh Kuala Lumpur se začal psát a píše se dodnes, přestože už moderními a zlatými písmeny. V roce 1957 se na náměstí Merdeka rozhodlo o vyhlášení nezávislosti od Velké Británie. Dnes je Kuala Lumpur moderní, světovou metropolí, která překvapí svou atmosférou, čistotou, harmonií i svými mrakodrapy. Objevíte zde stopy koloniální architektury, krásné mešity Jamek či Negara, náměstí Merdeka ozdobené budovami Sultana Abdula Samada nebo královským klubem Selangor či nejstarším kostelem ve městě. Prohlédneme si panorama města z TV věže Menara a nakonec se ocitneme pod ikonickými dvojčaty Petronas Towers s výškou 452 metrů.
Bagan je starověké město v blízkosti řeky Iravádí, asi 178 km jihozápadně od města Mandalaj. V 9. -13. století byl Bagan hlavním městem Pugamské říše. V té době zde bylo postaveno více než 10 000 buddhistických chrámů, z nichž 2200 přežilo do současnosti. Většina z nich je cihlových. Chrámy jsou dvojího druhu, buď tzv. stúpy se zvoncovitými věžemi nebo stupňovité chrámy (tzv. gu). Ve třech stovkách z těchto chrámů se nacházejí unikátní nástěnné malby. Město získalo pověst místa, kde straší duchové (nátovie) a místní do ní raději vůbec nechodili. Znovu ho osídlili až Britové. Město se nachází v seismicky aktivní oblasti a bylo několikrát poškozené zemětřesením (v roce 1975 dosahovalo zemětřesení 8 stupňů Richterovy stupnice). Unikátní archeologický areál se zapsal do seznamu UNESCO až v roce 2019. Do té doby tomu bránily některé kritizované rekonstrukční zásahy ze 90. let 20. století. Odhady počtu obyvatel historického města se značně rozcházejí, přičemž v době největší slávy mělo město mezi 50 000 - 200 000 obyvatel.
Inle je sladkovodní jezero v Barmě. Nachází se v nadmořské výšce 880 metrů a s plochou 116 km2 je druhým největším jezerem Myanmaru. Je mělké, v období sucha je průměrná hloubka přibližně 2 metry. Inle je významné svojí endemickou faunou, do které mimo jiné patří vzácné druhy ryb. Ekologickým problémem jezera je přemnožení vodních hyacintů a eroze způsobená odlesňováním okolních kopců. Jezero patří od roku 2015 do světového kulturního seznamu UNESCO a patří k jedné z největších atrakcí země. Ve vesnici kolem jezera žijí Inthové, etnikum adaptované na zdejší přírodní podmínky, věnující se rybolovu, pěstování rýže a zeleniny na plovoucích záhonech a pletení rákosových tašek. Rybáři zde veslují nohama, naleznete zde krásné buddhistické památky a lokální trhy s autentickou atmosférou.
Zlatý balvan v 1180 m. n. m, kolísající na skále, celý pokryt zlatými plíšky. Nezapomenutelný západ slunce a jeden z nejmystičtějších zážitků naší cesty. Podle legendy, Golden Rock je posazen na vláknu Buddhova vlasu. Skála a pagoda jsou na vrcholu Mt. Kyaiktiyo. Je to třetí nejdůležitější buddhistické poutní místo v Barmě.
Sultanát Brunej je jedna z bohatých ropných zemí, která se rozkládá na ostrově Borneo. Jeden z nejbohatších států světa s moderní architekturou. Podle sultánova nařízení se ve státě nemusejí platit daně a obyvatelé mají zdarma zdravotnictví a školství. Brunejský sultán patří mezi nejbohatší lidi na světě, má největší sbírku aut, zálibu v pólu a vrtulnících. Zásoby ropy podle dosahovaly 110 mil. barelů, což při současné těžbě vystačí do roku 2030.
Banauské rýžové terasy jsou součástí kulturní památky UNESCO, která pod názvem Rýžové terasy filipínských Kordiller zahrnuje i další terasy v okolí. Rýžové terasy jsou někdy nazývány „Osmým divem světa“. Od úpatí hor sahají do výšky stovek metrů. Kdyby bylo možné terasy rozložit do délky, údajně by obepjaly polovinu zeměkoule. Terasy jsou staré tisíce let. Dokazují stavitelské schopnosti, vynalézavost a statnost obyvatel Ifugaa. Jsou zavlažovány mnoha horskými proudy a prameny, které byly svedeny do kanálů vedoucích dolů skrz rýžové terasy.
Jihovýchodní Asie zahrnuje oblíbené země, odkud se SEN klienti vrací s velkým nadšením. Vietnam ze severu na jih, desítky indonéských ostrovů, klenoty Indočíny jako je magický Angkor Wat v Kambodži či císařské Hue ve Vietnamu, nejkrásnější buddhistické kláštery v Thajsku, slavné panorama Singapuru či multikulturní Malajsie. Navíc si odpočinete na nádherných plážích. Ideální dovolená v jihovýchodní Asii nabízí spojení poznání a luxusního odpočinku.
V tomto regionu vás čeká mnoho gastronomických zážitků. Ochutnáte vynikající pho bo, vietnamské závitky i phad thi, různé druhy curry a exotických polévek. Asijské vůně a chutě oslní snad každého.
Nejprodávanější poznávací zájezdy do jihovýchodní Asie:
a množství dalších kombinací poznávacích zájezdů do tohoto rozmanitého koutu světa.
Vydejte se na komfortní poznávací zájezdy do jihovýchodní Asie s profesionálními průvodci CK SEN a staňte se lovci zážitků.
Nedokážete se rozhodnout, jaká dovolená je pro vás nejlepší? Kontaktujte nás, rádi vám poradíme.
