Poznávací zájezdy do Etiopie

Etiopie velký okruh - zážitky lovily mě… a ulovily

Proč Etiopie? Starodávná křesťanská země, kde je víra dodnes asi největší hodnotou. Víra, úcta, pokora a živé tradice jsou zde všudypřítomné stejně jako hrdost a jedinečnost těchto krásných čokoládových lidí s velkýma tmavýma očima a zuby jako perlový náhrdelník. Etiopie je zemí, kde žijí ještě lidé přírodní, prostí, živelní, stejně jako před staletími, téměř nedotčeni civilizací v povodí hnědé řeky Omo ukryté v buši. Jih Etiopie byl o lidech, pocitech, dojmech, objetích, úsměvech, smíchu, i smutných pohledech, bosých nohách a návratu do pradávné minulosti. Všechno bylo autentické. Na jeden celý den jsme mohli být i my součástí kmene Surmů. Ten den byl jako z dokumentárního filmu na National Geographic. Dobrodružství v džípu na cestách-necestách, i spaní-nespaní v malém stanu uprostřed ničeho, uprostřed úplné tmy a úplného ticha, pouze praskot ohýnku a vír myšlenek z prožitého dne. Zcela jiného rázu byly zážitky ze severu této rozlehlé, zelené, horské krajiny, ze severu duchovního a civilizovaného. Ještě hezčí než ranní sváteční bohoslužba pod širým nebem v posvátné Lalibele, spolu se stovkami věřících oděných v bílém, byl náš Axumský večer, který se již druhý den stal legendou. S neskrývanou radostí jsme se přidali k bavícím se Tigrajcům v pouličním baru a jejich zvláštnímu tanci. Spojilo nás nejen dobré pivo, ale i spontánní chuť navázat družby a oboustranná upřímná radost z tohoto setkání. A zase to bylo o lidech! Taková byla Etiopie. Náročná a nádherná, navždy se vryla do mého srdce. Mé obrovské poděkování patří nejlepší cestovce ze všech – SEN, nepřekonatelnému, neúnavnému, akčnímu a oduševnělému průvodci – Martinovi Karnišovi a také neuvěřitelně milému, ochotnému a pozornému etiopskému partnerovi – Ermiasovi. Zde jsem nemusela lovit zážitky, zážitky lovily mě… a ulovily. Děkuji za ně, Etiopie! Nora

Etiopie - jedna z nejúchvatnějších zemí světa

Díky CK SEN jsme poznali jednu z nejúchvatnějších zemí světa - Etiopii. Je to
úžasná země rozdělená do dvou částí: severní s bohatou historií, o které se sice moc nemluví, ale zážitek je nepopsatelný. Prameny Modrého Nilu, staré kláštery na jezeře Tana, Lalibela a chrámy vytesané do kamene, Gondar s portugalskou architekturou či Axumské obelisky v nás zanechaly nezapomenutelné vzpomínky. Všechno bylo komfortní a maximálně pohodové. Ve středu země je hlavní město Addis Abeba. Směs typické africké kultury a moderně rozvíjejícího se velkoměsta. Ne nadarmo se říká, že Etiopie je kolébka civilizace. Jih země: dobrodružná expedice do údolí řeky Omo, cesta do pravěku za kmeny, které za několik let vůbec nemusí existovat díky postupující civilizaci. Byl to neskutečný pocit, když jsme se na chvíli stali součástí nádherných přírodních lidí kmenů Surma, Karo, Hamar, Bumi, Mursi a jiných.
Všechno bylo perfektně zorganizované, takové expediční africké all inclusive. Vřele
doporučujeme. Za to, že vše dobře dopadlo a přežili jsme dovolenou, o jaké sní každý
cestovatel, patří díky cestovce SEN, africkému partnerovi Ermiasovi a jeho týmu -
lidé se srdcem na dlani, naší zlaté, vysoce profesionální průvodkyni Martině a
ostatním členům naší skupiny, neboť jsme vytvořili team, na který se nezapomíná.
Srdečné díky.

Věra a Mirek

Etiopie - velký okruh - etnicky asi nejpestřejší místo ve světě

Na cestu do jižní Etiopie do oblasti dolního toku řeky Omo jsem se velmi těšil. Věděl jsem, že mě tam čeká úžasné a unikátní území s množstvím nejrůznějších etnik, ale věděl jsem i to, že tato oblast je v současnosti relativně hojně navštěvovaná. Mé smíšené pocity vystřídala realita. Konečně jsem na místě a nevím co dřív dělat, jestli fotit nebo kamerovat, nebo jen tak pozorovat tu pestrost a rozmanitost lidí, se kterou se setkáváme po cestě, při řekách, na trzích, ve vesničkách... Program máme nabitý. Dalo by se říci, že až nereálný. Navštívili jsme kmen pastevců dobytka Hamer, kde jsme zažili rituál, kdy ženy záměrně provokují muže, aby je bičovali po holých zádech až do otevřených krvavých ran ale i rituál – test, kdy se z chlapce stává chlap tím, že přeskakuje přes dobytek. Neobešli jsme ani kmen Mursi proslulý díky ženám, které nosí hliněné ploténky ve spodním rtu. Kochali jsme se nad přirozenou krásou polonahých žen z kmene Desanec, kochali jsme se nejrozmanitějšími maskami u žen i u mužů, líčením, ozdobami, doplňky a účesy, které vystihovalo a specifikovalo každé etnikum. Cesta po okolí Oma ve mně zanechala mnoho zážitků, lidé byli milí, vstřícní, i když někdy roztržití. Cítil jsem se maximálně bezpečně a pohodlně. Tato relativně malá oblast patří mezi etnicky nejpestřejší místo ve světě, jaké jsem kdy navštívil a byl bych nesmírně rád, kdyby to tak zůstalo co nejdéle. Ing. Zdeněk Horevaj

Etiopie - velký okruh - je nejvyšší čas jet

Ahoj SEN, nemůžeme jinak než souhlasit s ostatními. Etiopie je úžasná země se vším, co k Africe patří. Neváhejte, kdo to všechno chce zažít v podobě v jaké jsme si to užili my, je nejvyšší čas. Tento kout světa je stejně jako mnohé neúprosně pohlcován postupující civilizací vyspělého světa a nemusí trvat dlouho a to, co jsme viděli a prožili my, může být nenávratně pryč. A ještě něco, zážitek z této cesty Vám umocní parta, s kterou cestujete. A my jsme měli to štěstí. Děkujeme CK SEN, a díky za průvodkyni Martinku Čamekovou. Martin a Alice Ježkovi

Etiopie - velký okruh - lahůdka pro fajnšmekry

Etiopie je jako jejich káva. Silná, horká, černá. Autentická, připravená "na koleně" s nejistým výsledkem. Etiopie je jako jejich koření. Silná, pálivá, barevná. Lahůdka pro fajnšmekry. Etiopie je jako jejich indžera. Silná, překvapivá, kontroverzní. Když jí přijdeš na chuť, tak ji miluješ. Etiopie je jako jejich pivo. Silná, trpká, osvěžující. Plná paradoxů, kulturních i animálních. Etiopie je prostě silná. Já jsem ráda, že jsem mohla toto zažít a že jsem Vás poznala (Martinku a holky). I o tom je cestování s CK SEN, o tom, že potkáte svoji krevní skupinu. Kamila

Etiopie - velký okruh - absolutní nadšení z vysněné cesty za zážitky

Vážený pane řediteli,
Včera jsme se vrátili ze zájezdu do Etiopie. Musíme se podělit o absolutní nadšení z vysněné cesty za zážitky. Zážitky nemusí být dobré, ale silné, nicméně většinou byly velmi, velmi silné a super. Je to bezpečná země mnoha tváři a podob, úžasná krajina, úžasní lidé. Vše umocněno díky průvodkyni Katarine Liškové, která je nejenom studnici vědomosti, ale i prima člověkem. Samozřejmě musíme pochválit i místního průvodce Eremiase za svělou organizaci. Děkujeme SNU za tento zážitek a těšíme se na další!!!

PS: snad se s Katkou potkáme příští rok v říši Mayů.

doc. MUDr. Renata Soumarová, Phd., MBA
Ing. Libor Soumar

Etiopie - starodávná a úžasná

Proč Etiopie? Etiopie, starodávná křesťanská země, kde je víra dodnes asi největší hodnotou. Víra, úcta, pokora a živé tradice jsou zde všudypřítomné stejně jako hrdost a jedinečnost těchto krásných čokoládových lidí s velkýma tmavýma očima a zuby jako perlový náhrdelník. Když jsem mým blízkým oznámila cíl mé cesty 2017, podívali se na mě s otázkou na rtech: Proč Etiopie? Nuže, právě proto, že Etiopie je zemí, kde žijí ještě lidé přírodní, prostí, živelní, stejně jako před staletími, téměř nedotčeni civilizací, unikátní kmeny v povodí hnědé řeky Omo, ukryté v buši, touha každého cestovatele. Jih Etiopie byl o lidech, o pocitech, o dojmech, o objetí, úsměvech, smíchu, i smutných pohledech a bosých nohách ... a návratu do pradávné minulosti. Všechno bylo autentické a je potřebný čas k uložení tolika emocí a vjemů. Hluboce na mě zapůsobily hlavně Surma a jejich nádherné děti, které vyrůstají v tvrdých podmínkách, a přesto jsou tak velmi jemné a něžné ... Na jeden celý den jsme mohli být i my jejich součástí. Ten den byl jako z dokumentárního filmu na Nat Geo, tak jiný, tak
silný ..., že to stálo za to dobrodružství v džípu na cestách-necestách, i za spaní nespaní v malém stanu uprostřed ničeho. Uprostřed úplné tmy a úplného ticha, pouze praskot ohýnku a vír myšlenek z prožitého dne ... Dne jako ze snu. Zcela jiného rázu byly zážitky ze severu této rozlehlé, zelené, horské krajiny, ze severu duchovního a civilizovaného. Ještě hezčí než ranní sváteční bohoslužba pod širým nebem v posvátné Lalibele, spolu se stovkami věřících oděných v bílém, byl náš Axumský večer, který se již druhý den stal legendou. S neskrývanou radostí jsme se přidali k bavícím se Tigrajcum v pouličním baru, i k jejich zvláštnímu tanci. Spojilo nás nejen dobré pivo, ale i spontánní chuť navázat družby a oboustranná upřímná radost z tohoto setkání. A zase to bylo o lidech! Veselých, přátelských, vděčných ... Taková byla moje Etiopie. Náročná a nádherná, navždy se vryla do mého srdce. Za všechno to hluboké, neopakovatelné a nezapomenutelné, co jsem tam za dva týdny spolu se skvělou skupinkou podobných nadšenců zažila, patří mé obrovské poděkování nejlepší cestovce ze všech - SNU, nepřekonatelnému, neúnavnému, akčnímu a oduševnělému průvodci - Martinovi Karnišovi a také neuvěřitelně milému, ochotnému a pozornému etiopskému partnerovi - Ermiasovi, kteří pro nás spolu s řidiči a kuchařem udělali všechno možné i nemožné proto, abychom si - pro našince tak málo poznanou - Etiopii zamilovali. Zde jsem nemusela lovit zážitky, zážitky lovili mě ... a ulovili. Děkuji za ně, Etiopie! Zdraví Erika

Etiopie - bohem zapomenutá země

Ano .... asi takto bych mohla hodnotit tento nádherný kout na naší planetě. Když jsme se rozhodovali, jakou destinaci si vybereme, původně vůbec nepatřila mezi favority. Náhoda ale zasáhla (nebo to byl osud?! Kdoví ?!) a my jsme se najednou ocitli v Etiopii. V Zemi spálených tváří, jak ji nazval první přivandrovalec. Ale to bylo už dávno ... Stejně bylo pradávno, kdy zde vzniklo křesťanství. Pravé, nefalšované, jaké dnes již neznáme bohužel. Pradávno byla i nejstarší zachovaná a nalezena lidská kostra – Lucy. Odtud pramení prapůvod života i když to zní až neuvěřitelně. Ale Etiopie není jen o křesťanství, ačkoli se s ním zde setkáváme na každém kroku. S ničím nesrovnatelné kostely, postaveny v netradičním slohu, do kruhu. Překrásné fresky a malby v nich jsou tak jedinečné, že se nám zastavoval dech a nechápali jsme, kde se to tu všechno vzalo .. a zachovalo! Všechny výjevy z Bible, pojato velmi "stylově" a v nádherných barvách. Celý sever je dech beroucí. Kostely, malby, Murali, příroda, lidé. Pramen Modrého Nilu je zážitek, který sám o sobě dává vizuální satisfakci. Návštěva Gondaru s jeho pevností, i nejstaršího kostela s úžasným dřevěným stropem, vymalovanými 88 cherubíny, kteří ho již staletí chrání. Jedinečná Lalibela s 11 kostely vytesanými do skal – to je perla mezi perlami. Bahir Dar s romantickým jezerem (bez komárů) je třešnička na dortu. Druhá polovina dobrodružné a náročné cesty je v úplně jiném duchu. Až tady si člověk uvědomuje, jaký luxusní život žije tam „daleko, doma“. Zde však tyto kmeny žijí původní tradiční život. Jednoduchý, tvrdý, náročný na přežití. Voda zde není samozřejmostí. Ačkoli kmeny, které jsme navštívili, žijí na břehu řeky Omo, která patří pouze Etiopii, má cca 800 km. Ale přežít znamená bojovat o chléb náš každodenní. Proto jsou zde všechna pole dokonale obrobené, byť pouze s dřevěnými pluhy a s pomocí dobytka. Jídlo jednoduché, které jim však postačuje. Jsou zvyklí. Příbytky až neuvěřitelně skromné. Většinou z větví akácií. Všechny kmeny, které jsme navštívili, nám vzali část duše. Nádherné bytosti, s obrovskýma tmavýma očima, sofistikovaným oblečením z kůží zvířat. A úžasné ozdoby. Ať už labrety v nařezaných ústech Mursi nebo blátem a máslem natřené vlasy u Hamar nebo různé ozdoby vyřezané v rohoviny zvířat u Desaneshov nebo i ozdoby ze zátek od piva)). Všichni nás uchvátily. Všichni se nás dotýkaly a brali nás jako atrakci :)) a my totéž. Každý večer, u stolu s chlazeným pivem a dobrým jídlem, v perfektním ubytováni (hotely jsme měli opravdu vynikající, jako bychom byli na komfortním zájezdu s all inclusive) jsme vzrušeně rozebírali silné a nezapomenutelné zážitky z celého dne. A že jich bylo šíleně hodně za těch 17 dní. Byla to vynikající volba, jet do Etiopie. Tato cesta se dostala na 2.místo v našem dlouhém cestovatelském seznamu :))) a to je už co říct. Je to perla černé Afriky, briliant, který se bude lesknout v mých vzpomínkách celý život :)) Děkuji cestovní kanceláři Sen za nezapomenutelné zážitky v Bohem zapomenuté zemi :)))) Katka a Bob

Etiopie - úžasná země

Etiopie je úžasná země se vším co k Africe patří. Neváhejte, kdo to vše chce zažít v podobě, v jaké jsme si to "užili" my, je nejvyšší čas. Tento kout světa je stejně jako mnohé, neúprosně pohlcován postupující "civilizací" vyspělého světa a nemusí trvat dlouho, a to co jsme viděli a prožili my, může být nenávratně pryč. A ještě něco, zážitek z takové cesty Vám umocní parta, s níž cestujete. A my jsme to štěstí měli. Díky SNE, díky přátelé Martin a Alice

Etiopie, kmeny z povodí řeky Omo

Představte si tu nejzelenější Afriku. Tři Landrovery se prodírají hustým porostem po neexistující cestě. Místy musíme cestu hledat, a ten pocit, když po cestě najednou vidíte vykračující nahé vysoké muže kmene Surmi, je zkrátka neskutečný. Zastavujeme, otevíráme okénko a zdravíme se "A-cha-li", abychom prolomili ledy. Usmívá se a podává nám ruce. Jako první se ptají na žiletky. Na účesy ale hlavně kvůli skarifikaci, kterou praktikují, aby se zkrášlily, ale také kvůli rtům, aby si ženy rozřízly spodní ret, a vkládají si sem postupně vetší a větší labrety. Ženy od nás většinou chtějí mýdlo.  Za ta léta, co k nim proniká civilizace, si na něj už zvykly, i když ho staletí nepotřebovaly. Země se postupem dne mění - ze zelené vysočiny sjíždíme níže až do povodí Oma a husté lesy střídá nízká tráva a nakonec nefalšovaná africká buš a poušť.

Území kmene Nyangatom je asi to nejautentičtější, co na této cestě zažijete - poctivě opevněné vesnice (je to nejbojovnější kmen ze všech), nekonečná poušť a obrovské termitiště. Turistů přesně 8 – jenom naše skupinka. Když vejdeme do vesnice, nedůvěřivě se na nás mračí, nechtějí hned za vše peníze, jako na druhé straně Oma, turisty zhýčkaní Mursiové.  

Po chvíli domlouvání s náčelníkem, máme povolení na návštěvu a z primitivních chatrčí vylézají nádherné vysoké ženy. Na krku mají asi tři kila barevnych korálků a přes pas vyšívanou kozí sukýnku. Vládne úplné ticho a hledíme na sebe se vzájemným úžasem. Střet civilizací se nedá popsat a musíte si ho zažít na vlastní kůži. Mizející kmeny západního břehu Oma jsou dostupnější, než si mnozí myslí.  Všechny vás zvu do Etiopie, tento svět o pár let zcela určitě zmizí. Výstavba silnic, mostů, přehrad je v plném proudu. Globalizaci se jednoduše nedá vyhnout a zcela určitě čeká i tento region.
 

Etiopie, křesťanský sever

Melkam Fasika! Takto nám přejí mniši, které potkáváme v chrámech, příjemnou Velkou noc. Sedím na terase naší krásné lodge ve městě Bahir Dar v severní Etiopii a v pozadí se z města ozývají zpěvy a motliby v amharcine (žádné klišé, ale opravdu!!!). Dnes, v předvečer vzkříšení se Etiopané shromažďují v chrámech a modlí se celou noc. Po dlouhých týdnech přísného pustu a modlení, se zítra budou moci konečně dosyta najíst. Dnes nakoupili na trhu ovečku nebo kozu, kterou rituálně obětují a zítra mohou hodovat. Atmosféra Velikonoc je tady neskutečná! Včera na Velký Pátek jsme před hlavní katedrálou v Addis Abebě sledovali příchod patriarchy - ministranti mu rozprostřeli před vchodem slaměný koberec a kněží ho vítali s unikátními barevnými deštníky. Vedle toho se usmívali a klaněli směrem k davům modlících před katedrálou, které se už nevešli dovnitř. Velká noc je pro etiopskou ortodoxní církev nejdůležitější svátek v roce, pokud nepočítám netradiční svátek Meško - ten je v září a připomíná nalezení Svatého kříže Helenou, nebo Timko - připomenutí Ježíšova křtu, který se slaví v lednu. Dnes jsme navštívili i turisty téměř nedotčené chrámy na březích jezera Tana, kde se můžete dotýkat dokonalých třísetletých muralií. Malby od podlahy až po strop vás uchvátí či jste nebo nejste milovníci umění. K tomu přidejte mnichy zahleděné do bible a nebudete chápat, jak je možné, že tuto prudce fotogenickou zemi ještě neobjevily davy turistů ze západního světa. Kromě nádherných křesťanských tradic Etiopie samozřejmě nabízí i přírodní památky. Víte, že právě zde pramení Nil? Modrý Nil, jeden z pramenů nejdelší řeky světa, vytéká z jezera Tana, my jsme ho samozřejmě nevynechali a náš den jsme zakončili pompézním kýčovitým africkým západem slunce na plavbě přes největší jezero země. Etiopie je prostě cestovatelské pecka, nenechte si ji ujít!

Přírodní div světa- Danakil

Už klasický zájezd Etiopie je více než jen pestrým a opravdu nezapomenutelným zážitkem. Historický a staro-křesťanský sever versus jih s desítkami zajímavých a exotických kmenů. K tomu nádherné hory, o které v Etiopii není nouze (nejvíce vrchů nad 4000 m v celé Africe); zajímavý lokální život, který si potrpí na tradicích; pěkné vodopády na Modrém Nilu či endemičtí živočichové jako opice dželady, které si budou slušně obědvat kolem vás na Simienských horách. No Etiopie si jakoby řekla, že toto všechno nestačí a vytvořila ještě jedno místo, které nám vyrazilo dech, naplnilo naší paměťovou kartu fotoaparátu a vzbudilo pocit, že jsme na úplně jiné planetě! Toto místo se nazývá Danakil. Danakil je definován jako poušť a nachází se na severo-východě Etiopie, v zemi Afar (místních pouštních lidí). Lokální teploty patří k nejvyšším nejen v rámci Afriky, ale i světa. Pokud jsme měli jen nějakou představu jednotvárné, nudné a suché pouště, tak jsme na to mohli hned zapomenout. Zde si pro nás příroda připravila úkazy, jaké jsme možná ještě neviděli, a od jednoho úžasného, ​​zajímavého místa jsme se přesouvali k dalšímu, ještě zajímavějšímu a krásnějšímu. Našli jsme zde vulkán Erta Ale, kde (ačkoli láva již klesla do nitra země) jsme se mohli stále dívat přes okno do pekla - jak někteří říkali. Při pohledu na oranžovo-červený otvor, ze kterého doslova šlehali plameny, jsme si vlastně uvědomili sílu naší Země. Zde na aktivním vulkánu jsme strávili i první noc. Pak tu byla obrovská solná pláň, která vypadala jako nekonečná ledová plocha. Věděli jsme, kde se zde nachází malý otvor, kde jsme se mohli uprostřed tohoto solného "kluziště" zchladit. Komu nestačil malý bazének, v nabídce je i místní africké "Mrtvé moře". A hned vedle solné pláně barevné divadlo, nad kterým jsme jen nechápavě kroutili hlavou. Díky vulkanické činnosti bublající vody a směsi minerálů a síry zabarvily tuto zemi jako malíř své plátno. Jednoduše přírodní úkaz za přírodním úkazem! Přesně takový je odlehlý Danakil - přírodní zázrak tohoto světa!

Na zdraví z nejvýše položeného baru Afriky

Etiopie je střechou Afriky, "chválí místní cestou do Simienských hor - nejvyšších hor Etiopie. Ačkoli nejvyšší vrch kontinentu - Kilimandžáro, 5 885 m.n.m - najdeme v Tanzanii, pravdou je, že nejvíce vrchů nad 4000 m mají v Africe právě Etiopané. Často diskutujeme o tom, že Kúšijci jsou proto tak dobří běžci, neboť běhají ve vysokých výškách. Vždyť i samotné hlavní město Addis Abeba leží nad úrovní 2000 m.n.m., a takto vysoko položených míst bychom zde našli hned několik. Prý všichni jejich nejlepší běžci pocházejí z jedné vesnice a oblasti tu ze Simienských hor. My tu běhat neplánujeme, ale určitě se velmi rádi projdeme v této nádherné horské přírodě. Po nezapomenutelné túře, pikniku v přírodě a focení se zajímavými, endemickými skupinami opic dželád, jsme zaparkovali na chvíli v místním vysokohorském baru. Jde o nejvýše položený bar v celé Africe! A věru pivko či, někteří, proslulou etiopskou kávu si v baru nad 3000 m.n.m. přece jen nedáte každý den! Už jen proto vám chutná jinak. Tak které pivo to tentokrát bude? Habesha - v překladu něco jako opálená tvář, jak ještě dosud nazývají Etiopany? Svatý Juraj - patron Etiopie, který je snad všude? Nebo Walia - jak se jmenuje místní vysokohorský kozorožec…? Všechny jejich piva jsou opravdu dobrá. Možná ne jako ty české, ale určitě vás neurazí! Za mě doporučuji Habeshu. Je o trochu více hořčí, nebo jak já říkám, pivní než ty ostatní. K tomu si zkuste vyžádat místní pálenku Haraki, která se silou rovná nejsilnějšímu tatranskému čaji. Jen to moc nepřežeňte, aby z Haraki nebylo harakiri, a nezapomínejte, že ještě třeba sjet i dolů.

Největší afričtí krokodýli

Velká příkopová propadlina, která nám jednou roztrhá Afriku, je známá svými velkými africkými jezery, která se v ní nacházejí. A některé z nich uvidíme i na naší opravdu zajímavé cestě po Etiopii. Ranní výhled, jaký míváme na snídani v našem resortu v Arba Minch, patří mezi ty top! Před námi zelená oáza plná života, nad kterou dominuje kopec. Na levo od něj jedno velké jezero - Abbaye, a na pravo druhé - Chamo. V obou z nich žijí afričtí krokodýli - tedy, krokodýl nilský. Přestože jde o tentýž typ krokodýla, v každém z těch jezer mají jiné chování. Už ze snídaně vidíte, že voda ve větší Abbaye je jiná než ve druhém jezeře Chamo. Více do červena. Způsobuje to vyšší obsah železa ve vodě. To způsobuje méně ryb a potravy. A to zas způsobuje zvýšenou agresivitu místních krokodýlů. Naopak, v jezeře Chamo je potravy dost, a na rozdíl od svých nedalekých příbuzných, tyto krokodýli nejsou zvyklí útočit na místní lidi. Nepotřebují to. Možná i to je jeden z důvodů, proč se půjdeme plavit právě na toto jezero. : D Hojnost potravy způsobuje ještě jednu věc - krokodýli z jezera Chamo patří mezi ty největší, jaké se dají v Africe najít. Ačkoli délka nilských krokodýlů se udává max. 5 m, zde bývají nalezeny kusy, které převyšují 6 m. A štěstí na pořádné kusy jsme měli i na naší plavbě. Jen kousek od rodiny hrochů jsme našli 4 krokodýly. Menší se běžel z břehu skrýt do zakalené vody, ale ty větší si pohodlně plavaly na hladině vedle našich loděk. Dokonce, na levoboku se později strhla bitva mezi dvěma z nich. Vidět velkého krokodýla v zubech ještě většího je opravdu silný zážitek. Plavba na jezeře Chamo je nezapomenutelným zpestřením programu. Kromě krokodýlů a hrochů zde uvidíte i množství místního ptactva. Například, asi nikde jsem neviděl více krásných Orlů jasnohlasých (nádherný orel s bílou hlavou) než tu, dokonce i s úplně čerstvými úlovky v zobáku či s partnery ve svých hnízdech. Chamo svou pověst nezklamalo, a my můžeme jít klidně dál za dalším exotickým kmenem jižní Etiopie.

Koupání v Danakil

A co takhle vykoupat se uprostřed solné pláně na severu Etiopie, která vypadá jako nekonečné kluziště, a to přímo v nejteplejším místě celé Afriky? Danakil je prostě neuvěřitelný a pro mnohé, co ho zažili, je jakoby neoficiálním přírodním divem naší planety. Možná by si ho zasloužil víc než některý z oficiálních. Všude kolem vás je jen bílo a jedna skála, která poslouží jako převlékárna pro ty stydlivé. Pokud budeme mít štěstí, možná kolem nás projde solí naložená karavana velbloudů, které tudy chodí už dlouhá století. Vy si s sebou vezměte pouze pivko a případně plavky, přírodní solná lázeň je již připravena. A přestože je hluboká, netřeba se bát, díky vysokému obsahu soli si do vody můžete vzít i noviny a voda vás sama bude nadnášet jako v Mrtvém moři. Když se osvěžíte, kousek odsud vás čeká druhé nezapomenutelné místo - obrovskou plochu soli vystřídají nádherné, krasové útvary a bublající, jasně zelená jezírka síry, která tato díla vytvářejí. Něco podobného jste ještě neviděli.

Mursí, Surmi, Hamar - kmeny Etiopie v okolí Omo

To jsou názvy kmenů jižní́ Etiopie, které patří k nejexotičtějším kmenů světa. V okolí́ řeky Omo se dají zažít nevídané věci! Kmeny stále žijí tradičním způsobem života – chodí nazí, nebo stroze oblečení do zvířecích kůží, ručně melou moukou. Muži se starají o dobytek a ženy o děti a oheň. Ženy z kmenů Surmi a Mursi nosí hliněné labrety (piercing, destičky) v ústech, aby se zkrášlily. Čím vyzdobenější labreta, tím větší šance dostat od ženicha více krav. Muži se zkrášlují jizvami. Každý kmen má vlastní rituál, jak se z chlapce stává muž, nejznámější je přeskakování býků.

Fasil Ghebbi

Nachází se na severu Etiopie, v blízkosti města Gondar, přibližně 50 km severně od jezera Tana. Jedná se o opevněné město, které bylo v 16. a 17. století sídlem etiopského císaře Fasilida a jeho následovníků. Za 900 m dlouhou zdí obklopující město se nacházejí paláce, kostely, kláštery a jedinečné budovy, které odráží hindskou a arabskou kulturou. Fasil Ghebbi bylo v roce 1979 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Axum

Město Axum na je považováno za nejposvátnější místo země. Kdysi bylo hlavním městem říše Zagwa, kde král Ezana povýšil křesťanství na státní náboženství. Dnes jsou zde ruiny paláců, podzemní hrobky a stély z dávných časů. Stélové pole pochází z 3. a 4. stol., samotné stély jsou žulové monolity, které sloužily jako náhrobky panovníků. Bylo také sídelním městem krásné Makeby – královny ze Sáby. Najdete zde také nejcennější etiopský svatostánek ze 17. století – kostel Sv. Marie. Kostel byl zmodernizován za vlády Haile Selassieho v roce 1965 a legenda praví, že je zde uschována Archa úmluvy – schránka na Desatero přikázání.

Tis Abay

Kouřící Nil nebo také kouřící oheň (Tis Isat) tak místní nazývají nádherné vodopády na Modrém Nilu. Tyto vodopády patří mezi nejkrásnější a největší v Africe. Na konci deštné sezóny, kdy jsou plné vody, jsou se svojí šířkou 400 metrů a hloubkou 45 metrů naprosto úžasné. Oficiálně se označují jako druhé největší vodopády v Africe.

Danakilská proláklina

Danakilská proláklina se rozkládá v Afarsku nedaleko etiopsko-eritrejských hranic a je nejnižším bodem dosahujícím 115 metrů pod hladinou moře. Zdejší sopka Dallol naposledy explodovala v roce 1926. A právě tento výbuch vytvořil tuto neskutečnou krajinu. Vrchol sopky je 48 metrů pod úrovní moře, zároveň se jedná o jedno z nejhůře dostupných míst na planetě. Vzhledem ke geologické aktivitě Velké příkopové propadliny je v její blízkosti možný častější výskyt zemětřesení a sopečné činnosti. Zajímavý je nejen zdejší pestrobarevný povrch, ale možná dokonce více podzemí této oblasti. Spolu s Islandem je to jediné místo na světě, kde je možno pozorovat a studovat interakci tektonických desek. Zároveň se Danakilská proláklina pyšní titulem nejteplejšího místa na světě a najdete zde i nejaktivnější sopku Etiopie Erta Ale.

Lalibela

Lalibela leží v horách v severoetiopském regionu Amhara, asi 350 kilometrů od metropole Addis Abeby. Toto dnes téměř 15 tisícové město bylo založeno pod názvem Roha jako náhrada za zničený Jeruzalém. Ve 12. století již byla Roha královským městem dynastie Zagwe. Toto období, kdy království vládl král Lalibela, je považováno za zlatý věk města. Proto bylo město Roha nakonec po smrti krále po něm přejmenováno. Královo jméno Lalibela znamená údajně “Ten, jehož vládcovské postavení uznávají včely” - poté, co se narodil se totiž v blízkosti jeho kolébky objevil roj včel. Během 12. a 13. století bylo v Lalibele vystavěno několik kostelů a dalších staveb, které nesou zajímavé názvy, jako Řeka Jordán, Adamův hrob či Boží muka, což jen potvrzuje teorii, že Lalibela měla nahradit svaté město Jeruzalém. Vzhledem k tomu, že se od sebe jednotlivé kostely architektonicky dosti liší, vědci se domnívají, že musely vzniknout ve větším časovém rozpětí než jen za období vlády krále Lalibely. Dodnes najdeme v Lalibele celkem 13 kamenných kostelů, které byly vystavěny poměrně blízko u sebe. Na pohled je nejzajímavější kostel svatého Jiří, který byl vytesán ze skály. Ovšem ne z jejího boku, jak bylo běžné, ale z jejího vrcholu. Je tedy zasazen do terénu tak, že se jeho střecha nachází v úrovni země. Pokud se tedy chcete ke kostelu dostat, musíte vyšplhat na vrchol skály a teprve odtud spatříte pod sebou křížový tvar kostela. Ostatní kostely už takto impozantní přístup nemají. Největším lalibelským kostelem je Medhane Alem (Spasitel světa), jehož hlavní loď dosahuje úctyhodných rozměrů 33 x 23 metrů. Kamennou střechu uvnitř kostela podpírají vytesané kamenné sloupy. Kostel Medhane Alem spíše, než etiopské kostely připomíná kostely řecké. Ve všech kostelech v Lalibele si můžete prohlédnout svaté obrázky, někde nechybí ani bohatě zdobené schránky připomínající oltáře. Uvnitř těchto schránek jsou dřevěné či kamenné symboly představující Mojžíšovy desky s desaterem. Každý z lalibelských kostelů je jedinečným dílem.

Erta Ale – Kouřící hora

Erta Ale je nepřetržitě činná čedičová štítová sopka v severovýchodní Etiopii. Leží v pouštní bezodtoké oblasti v Danakilské proláklině – celé okolí sopky Erta Ale tvoří sníženina pod úrovní hladiny moře. Erta Ale je 613 m vysoká, má na svém vrcholu obvykle jedno někdy i dvě aktivní lávová jezera, která občas přetečou na jižní svah. Je pozoruhodná nejdéle existujícím lávovým jezerem přetrvávajícím již od počátku 20. století (1906). Sopky s lávovými jezery jsou velmi vzácné, je jich jen pět na světě.

Bahir Dar a okolí

Město Bahir Dar samo o sobě není velmi významné a zajímavé. Okolí nabízí řadu zajímavostí. Město leží na břehu jezera Tana, které je největší jezero v Etiopii. Je hlavním zdrojem vody Modrého Nilu, který se s Bílým Nilem vytékajícím z jezera Victoria spojuje v súdánském Chartúmu. 40 km za městem se nacházejí vodopády, které jsou častým cílem turistů. Jezero má rozlohu přibližně 3200km2 (85 x 65 km) a maximální hloubku 15 metrů. Podle výšky hladiny má přibližně 37 ostrovů, na 19 z nich se nacházejí ortodoxní kláštery. Některé z nich je možné navštívit. Kromě toho je kolem jezera množství rybářských vesnic, kde lidé žijí tradiční život. Často používají tradiční plavidla z papyru.

Gondar

Až do sedmnáctého století Etiopie neměla hlavní město, protože vládci impéria se pohybovali po celém území, kde žili ve stanech a mobilních královských táborech, zatímco jídlo dodávaly zemědělci z okolí tábora. Historie města Gondar začíná V roce 1636, kdy císař Fasilides ukončil tradici tím, že prohlásil Gondar za hlavní město Etiopie a začal stavět opevnění kolem svého hradu, z něhož se stal palác složený z více různých paláců, tří kostelů a dalších budov postavených během následujících století jeho nástupci. Nejznámější gondarská pevnost se nachází v 7 hektarové opevněné zóně, rezidenci etiopské vlády od sedmnáctého století do první poloviny devatenáctého století. Pevnost je nyní součástí světového dědictví UNESCO v Gondaru. Dalšími památkami ve městě a okolí města, které také patří do tohoto světového dědictví, jsou Fasilidovy lázně a Qusquamské opevnění s Mentewabovým palácem a kostelem sv. Marie, kostel Debre Berhan Selassie, Kiddush Yohannes, pevnost Sosinios, známá také jako Maryam Ghemb, kostel Gorgora a palác Guzar.

Simienské hory

Národní park Simienské hory se nachází v západní části pohoří Simien, 120 km severovýchodně od Gondaru. Byl založen v roce 1969 a v dnešní době pokrývá 220km2 celého pohoří. Do parku se dostanete z městečka Debarq, kde má své ústředí, po prašné cestě až do samotného parku. Na rozdíl od většiny národních parků v Etiopii se zde uvnitř nachází Simien Mountains Lodge v nadmořské výšce 3200 metrů. Park je známý nádhernými výhledy, množstvím treků a jedinečnou flórou a faunou. Nachází se zde nejvyšší hora Etiopie Ras Dejen a další vysoké hory. Kromě nádherných hor je jedním z našich cílů najít tlupu opic dželada. Často se objevují již u brány do parku a kolem Simien Mountains lodge. Kromě nich se zde občas objeví vzácný kozoroh Walia a Vlček etiopský, nejohroženější africké šelmy. Těchto ve volné přírodě zůstalo přibližně 400 kusů. Nejtypičtější rostlinou alpinské země je Lobélie.