Magická cesta, kterou musíte jednou za život projet. Od mauzolea Maa přes historickou Čínu, duchovní Tibet až po šťavnatý Nepál. Využijte 25 let našich zkušeností.
Tel.: 224 250 138, 608 482 877 | Email: cksen@cksen.cz
mezinárodní letenku, letištní poplatky, místní let Chengdu – Lhasa, pronajatou dopravu po celou dobu, přesuny lůžkovými vlaky, snídaně, SEN průvodce – znalce oblasti a místní průvodce podle potřeby, vstupné do památek, povolení do Tibetu, ubytování v hotelech střední kategorie 2* - 3* v pokojích pro dvě osoby, pojištění proti insolventnosti
Stravu kromě uvedené, víza (3100 Kč), fakultativní výlety
U některých termínů mohou být rozdílné ceny odletů z Prahy o 2500 Kč z důvodu vyšších nákladů za letenky.
Odlety z Vídně jsou bez příplatku, v ceně publikované na webu.
PRAHA/VÍDEŇ – PEKING
Odlet z Evropy.
PEKING
Olympijský PEKING s jeho moderní architekturou, největším náměstím světa a Maovým mauzoleem na jedné straně a uzoučké uličky s čínskými restauracemi na druhé. Projdeme se v Zakázaném městě v sídle císařských dynastií.
PEKING – VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ – PEKING
Ráno vystoupáme na VELKOU ČÍNSKOU ZEĎ a odpoledne ochutnáme pekingskou kachnu. V Letním paláci budeme obdivovat upravené čínské zahrady a jezírka. Uvidíme OLYMPIJSKÝ STADION, i moderní operu. Vše s místním průvodcem a pronajatou dopravou!
PEKING – ŠANGHAJ
Rozloučení s Pekingem a absolutní zážitek. Supermoderním rychlovlakem se přesouváme do ŠANGHAJE. Rychlovlakem projdeme po nejdelším mostě planety (165 km!). 1318 km absolvujeme jen za 270 minut! Noční plavba s výhledem na nejvyšší čínské mrakodrapy. Není lepšího výhledu na strip jako z paluby lodě. Na jedné straně moderní Pudong a barevné mrakodrapy. Takto večer jsou ještě hezčí. Na straně druhé koloniální Bund spolu do zlata osvětlenými budovami. Nádherný kontrast a vy nevíte, kam se dívat. Ideální místo chytit manželku / partnerku za ruku a společně si užívat noční světelnou show, kterou nám zprostředkovávají osvětlené monumenty této kouzelné čínské metropole. Když si za pár let budete prohlížet fotoalbum s fotkami ze Šanghaje, nebudete věřit, že jste jednou opravdu stáli v objetí těchto velkolepých moderních obrů a historických elegantních budov v romantické části Bundu. Po hodině plavby se loď vrátí do přístavu a my můžeme jít plní zážitků na hotel.
ŠANGHAJ – XI’AN
ŠANGHAJ – největší a nejbohatší čínské město si vás získá hned od začátku. Jen těžko byste hledali lepší a zářivější příklad neskutečného čínského vzestupu jako zde. Čtvrť mrakodrapů, kde ještě před dvěma desetiletími rostla rýže. Šanghaj není nic dlužen své pověsti a hned od začátku nás začíná ohromovat. Pokud jste někdy snili o levitaci a o tom, že se jednou budete doslova "vznášet" nad zemí, Maglev vám tento sen splní během několika vteřin. Je nejrychlejším pozemským způsobem transportu na Zemi. Ručička pomyslného tachometru se zastaví na 432 km / h a taková povznášející jízda za pomoci magnetů je velký zážitek. Po nejvyšší rychlosti přichází další nej. Tentokrát půjdeme do výšky. Výhled na město z nejvyšší vyhlídkové plošiny v Číně – Shanghai Tower. Výtah nás za 50 sekund vynese na 118. poschodí do výšky 546 metrů. Schody lze vyjít o patro výš do výšky 552 metrů. Je to jen o tři metry nižší než nejvyšší vyhlídka na Burj Khalife v Dubaji. Po vyhlídce nás čeká oběd na západním pobřeží řeky Huangpu. Britský Bund jako vystřižený z Londýna. Promenáda podél řeky, lemovaná nádhernými koloniálními budovami z přelomu 19. a 20. století. V době, dokud se ze Šanghaje nestalo město mrakodrapů, bylo to právě panorama Bundu, která symbolizovala toto město. Přesouváme se hlouběji do historie. Zahrady Štěstí jsou nádhernou ukázkou Mingských zahrad ze 16. století. Odpočíváme a obdivujeme tradiční čínskou zahradní architekturu. Asi nejznámější ulicí ve městě je Nanjing road. Čas na rozchod a individuální aktivity. Nakupování, procházky a nasávání atmosféry, nebo točené pivko na terase. Na konci dne opouštíme bohaté východní pobřeží a nočním vlakem směřujeme do srdce země.
XI`AN
Vítejte v Xi`anu, hlavním městě provincie Shaanxi, jednom ze čtyř starobylých hlavních měst, v současném kulturním a ekonomickém centru severozápadní Číny. Město Xian má za sebou zajímavou a bohatou historii. Zde začínala slavná Hedvábná cesta, město bylo také sídlem prvního císaře Qina, který před více než 2000 lety tuto velmi rozsáhlou a různorodou krajinu poprvé sjednotil. Právě díky němu proudí do Xianu denně tisíce turistů, kteří chtějí na vlastní oči vidět (podle Číňanů) největší archeologický objev 20. století – známou terakotových armádu, která se nachází hodinu cesty severovýchodně od města. Když císař pochopil, že věčně žít se mu asi nepodaří, dal tuto armádu vybudovat na svou ochranu po smrti. Přibližně po hodině cesty zastavujeme v továrně na výrobu terakotových vojáků, kteří se zde vyrábějí podobně jako ti původní. Zřízenci nám vysvětlují postup, od těžby místní hlíny tzv. terakoty, formování, schnutí, až po vypalování v peci. Dnešní vojáci se vyrábějí v sádrových formách. Ti původní byly prý všichni pořizování ručně. Na tu dobu neskutečné umělecké dílo. V továrně také obdivujeme nádherný čínský nábytek, keramiku, či koberce. Samotný areál armády je obrovský, stále se rozrůstající turistický komplex, plný restaurací, obchodů a suvenýrů. Samotní vojáci se nacházejí ve třech zakrytých jámách, tzv. pitech. Po prohlídce vojáků se vracíme do Xianu. Projdeme se po muslimské čtvrti Chuejov a ochutnáme atmosféru nočních trhů o jaké se vám ani nesnilo. Jsou to velcí gurmáni a rádi se o své kulinářské umění dělí s ostatními. Ulice Chuejov nebo Huiminjie je spleť ulic a uliček, plných pouličního jídla a suvenýrů, barev, chutí a vůní. Je součástí staré muslimské čtvrti a je to také nejpopulárnější turistická destinace. Návštěva Xianu by bez ní nebyla kompletní. Tolik barev, vůní, zvuků a chutí po hromadě jste ještě nezažili.
XI`AN – CHENGDU
Dopřejeme si trochu sportu a rozproudíme krev na nejlépe zachovaných městských hradbách v Číně. Na důkladnou prohlídku hradeb budeme potřebovat přibližně dvě a půl hodiny. Vyjdeme vzhůru po schodech na hradby, kde se nám naskytne krásný výhled na město. Z jedné strany nízké domky a historické budovy, z druhé vysoké paneláky a mrakodrapy. Rozdíl je obrovský, výhled nám odhaluje působivé kontrasty města. Ideální je být na hradbách už před devátou ráno. Tehdy je tam ještě minimum lidí a my si užíváme nádhernou oázu klidu nad rušným velkoměstem. Čeká nás jedinečný sportovní zážitek. Městské hradby jsou pýchou Xianu a lidé jsou na ně právem hrdí. Důsledně se o ně starají a velká část městského rozpočtu jde na jejich opravu a údržbu. Většina zástavby mimo hradeb se již postavila za komunistů. Každých sto dvacet metrů byla postavena strážní věž, protože šípy měly dostřel šedesát metrů, takže město bylo dokonale chráněno. Dohromady se jich na hradbách nacházelo až 98. Momentálně tam stojí většina a některé se rekonstruují. Právě díky těmto hradbám město nikdy nikdo nedobyl. Prý na něj ani nikdo pro jistotu neútočil. Na kolech projedeme kolem východní a severní brány, až dojdeme k památce, která určitě stojí za zastavení. Klášter Guangren (volný překlad klášter Velké shovívavosti) je nádherná stavba z 18. století s blyštící se zlatou střechou, kombinující čínskou a tibetskou architekturu. Je to jediný tibetský klášter v provincii a sloužil jako obydlí pro dalajlámu a dalších vysokých lámů během jejich cest do Pekingu. Ti, kteří se na kolo necítí, se mohou procházet po hradbách. Po celém obvodu hradeb jsou rozmístěny nové, čisté toalety. Pokud někdo nechce být celý čas na hradbách, mohou sejít dolů a projít se kolem hradeb zvenčí. Nachází se tam vodní příkop a množství pěkných parků, kam chodí místní cvičit, tančit, zpívat, nebo se jen tak projít. Po nádherně stráveném čase na hradbách se přesouváme na oběd. V Xi`anu zažijete velký výběr lokální kuchyně, která je známá po celé Číně. V Xi`anu jsme strávili 1,5 dne a je čas vydat se dál. To, co se ještě do roku 2017 jelo vrzajícím, nočním vlakem 17 hodin, dáváme nyní za necelé čtyři! Připravte se na množství mostů a tunelů a vítejte v CHENGDU.
CHENGDU – LEŠAN – CHENGDU
Chengdu: Brokátové město, ibiškové město nebo Želví město. Toto je jen pár jmen pro jedno z nejzajímavějších míst Říše středu. Kolébka čínského čaje, geniálně pálivé jídlo, nádherné zelené parky, krásné ženy a ikonické kontrasty mezi starým a novým vás čekají v této dynamické ale zároveň velmi uvolněné metropole střední Číny. Jsme v horách, kde nás čekají rozkošné pandy (většina pand světa žije právě v provincii Sichuan). Panda je medvědovitá šelma tradičně žijící v zamlžených sichuánskych horách. Nedostupné a vlhké lesy na podhůří Tibetské plošiny plné bambusu jsou pro ně ideálním domovem. S rostoucí lidskou populací bohužel přichází o přirozené životní prostředí a její počet v přírodě prudce klesal až do bodu blízkému vyhynutí. Denně potřebují sníst až 15 procent své váhy, což je při 160 kg pandě přes dvacet kilo bambusu. A ne jakéhokoli. Pandy jsou vybíravé a uspokojí se pouze těmi nejmladšími, nejsladšími výhonky. Zbytek bambusu je odpad a kolem každé hodující pandy je pokaždé hezké smetiště. Černobílé pandy nejsou jedinými obyvateli tohoto záchranného parku. Určitě si nenechte ujít návštěvu pavilonu pro Červené pandy – menšího příbuzného, který také pochází z horských oblastí jihozápadní Číny a také je na seznamu ohrožených zvířat. Zakoupíme si poslední pandí suvenýry a vyrážíme do menšího města Leshanu. Předtím než opustíme město podíváme se na největší budovu na světě Century Global Center. Vnitřní plocha na všech patrech má neuvěřitelných 1 700 000 m2. V Century Global Center o rozměrech 500 x 400 x 100 metrů najdete obrovské nákupní centrum, středomořskou vesnici s umělou pláží, vodní park s umělými vlnami, ledovou plochu, obrovskou LED obrazovku o rozloze 150 m2, 14 kin a množství hotelů. S počasím si návštěvníci starosti dělat nemusí, neboť tento gigantický komplex má své vlastní umělé slunce, které poskytuje světlo a teplo 24 hodin denně.
V LESHANE nás uchvátí největší kamenný Buddha světa, větší, než byli ti afghánští. Legenda říká, že nápad vytesat do červeného pískovce obrovskou sochu Buddhy dostal někdy koncem sedmého století mnich jménem Hai Tong. Hlavním důvodem byly nebezpečné víry, které se tvořily na soutoku tří řek Min, Qingyi a Dadu. Mnoho lidí ztroskotalo a mnoho lidí přišlo o život. Obrovský Buddha měl zpacifikovat vodního ducha, který to údajně měl celé na svědomí a bdít nad námořníky při bezpečném přechodu přes tento riskantní úsek. Dosud největší sedící Buddha na světě je vysoký 71 metrů a kdyby se postavil, mohl by s lehkostí sfouknout pochodeň Soše Svobody. Po náročném dni nás za odměnu čeká gurmánský zážitek. Jdeme na tradiční Hot Pot – horký kotlík, kterým je Sichuan známý po celé Číně. „Kotlíkáren“ je plné město, jsou na každém kroku. Čím hlučnější, zapařenější a teplejší, tím autentičtější. Čína je neskutečná.
CHENGDU – LHASA
Ranní letecký přesun mezi horami do hlavního města Tibetu LHASY s nezapomenutelným přistáním. Dnes nikam nespěcháme, máme aklimatizační den. Po krátkém oddechu vyrážíme na procházku do historického centra. Historické centrum Lhasy dýchá silnou atmosférou, přecházíme úzkými uličkami s typickými bílými domy s černým nátěrem kolem oken a modlitebními vlaječkami, vlajícími na střechách. Blížíme se k Barkor, okolo chrámu Džókhang krouží ve směru hodinových ručiček davy věřících i turistů, poutníků z celého světa. Ve vzduchu je cítit vůni kadidla a zvláštní posvátnosti, Tibeťané svírají v rukou své modlitební mlýnky a růžence. Jsme na Barkorském náměstí, místě, kde se uskutečnila většina tibetských povstání. Ještě předtím, než se i my blíže dotkneme zdejších posvátných míst, vychutnáme si oběd na náměstí. Po obědě nás už čeká prohlídka kláštera Džókhang. Džókhang patří mezi nejvýznamnější tibetské chrámy a centra buddhismu. Nechal ho postavit v 7. století první tibetský král Songcän Gampo. Řekneme si něco o architektuře, vzácných buddhistických znacích a sochách, které se zde nacházejí. Ta atmosféra Vás uchvátí! Magické místo, kde si při svíčkách s jačím máslem osvětlíme souvislosti a nahlédneme do tibetského buddhismu.
LHASA – POTALA – NORBULINKA
Palác Potala – sídlo Dalajlámů a pýcha a sláva Tibetu byl budována jako nejkrásnější stavba Asie. Ve skutečnosti je ještě velkolepější než na fotografiích. Palác byl od 17. století sídlem Dalajlámů, až do roku 1959, kdy současný 14. Dalajláma po povstání v Lhase byl nucen uprchnout přes Himaláje do exilu v Indii, kde žije dnes. Celá stavba je vysoká 117 metrů, vyšlapat po schodech celkem vzhůru v této nadmořské výšce dá pořádně zabrat. Projdeme se přes zpřístupněnou část, tu si prohlédneme i místo, kde žil současný Dalajlama, uvidíme trůny a hrobky předchozích Dalajlámů, projdeme množství místností se vzácnými relikviemi. Potalu si prohlédneme důkladně a můžete porovnat, zda je krásnější přes den nebo v noci. Norbulinka – nevynecháme ani letní sídlo Dalajlámů. Je to největší zahrada ve městě, s mnoha jezírky, květinovými záhony, kde si skvěle odpočinete uprostřed zeleně. U paláce posledního Dalajlámy si vysvětlíme, proč v něm už více než půl století nepřebývá.
GANDEN – DREPUNG
Ganden byl prvním klášterem v okolí Lhasy a Drepung byl největším klášterem na světě. Pochází ještě z 15. století, je funkční dodnes, mnichů zde dnes už žije málo, jejich počet kontroluje a stanovuje čínská vláda. Klášter stojí na úpatí svahu Gephel. Když stojíme před hlavní modlitebnou, po levé straně vidíme velkou kuchyň, která kdysi ve velkém fungovala – vařilo se zde pro více než sedm tisíc mnichů. Samotná prohlídka Drepung trvá přibližně dvě-dvě a půl hodiny. Klášter je velkým komplexem několika budov, uliček, nádvoří, jakési malé městečko ve městě. Každý si tu roztočí modlitební mlýnek s mantrou "Óm mani padme hum".
EVROPA
Odlet a přílet domů ze zážitkové cesty. Sdílení dojmů s rodinou a přáteli. (Datum návratu ze zájezdu může být někdy o den později, kvůli komplikovanějším následným letům).
Dobrý den,
Děkujeme, že nabízíte takové neskutečné množství zážitků ve formě tohoto zájezdu.
Průvodce Jan Buday je chodící encyklopedie a velký profesionál. Přeji vám mnoho
úspěchů.
Ines
Dobrý den,
nejsem žádný pisatel, ale s radostí se připojuji k Alence Koníčkové a její velké chvále našeho průvodce Jančiho (Jano Buday).Díky Vaší skvělé organizaci, bezva československé partě co se sešla a bezchybné práci Jančiho, jsme s manželem byli nadšeni a myslím, že mluvím za všechny účastníky zájezdu! Odvezli jsme si opravdu nezapomenutelné zážitky, které ani slovy nelze popsat!
Strašně moc děkujeme a na poznávačky jedině s Vámi!
Bohdan a Kamila Pazderovi
Dobrý den,
už je to více jak týden, co jsme se s kamarádkou vrátily z výletu po Asii ( Čína, Tibet, Nepal, Indie), který jsme absolvovaly s Vaší kanceláří. Na letišti v Pekingu už na nás čekal náš průvodce Jančí – Jano Buday. Od té chvíle, kdy jsme se potkali poprvé, začaly naše fantastické zážitky s ním, i s celou naší československou skupinou. Velmi ráda bych za nás poděkovala Jančímu za zážitky a nezapomenutelná dobrodružství, které jsme díky Jančímu všichni prožili. Jančí byl nejen výborný průvodce, který se o nás staral a vyprávěl nám o místech, které jsme díky němu poznali, jak úplně nejvíc poznat jde a nikdy by jsme tyto informace nenašli v žádném turistickém průvodci. Opravdu byl skvělý a věříme, že oceníte jeho kvality, protože Jančí si to zaslouží. I díky němu se při plánování dalších poznávacích cest, obrátíme na Vaší cestovní kancelář SEN.
Moc děkujeme za těch nezapomenutelných 26 dní a přejeme Vám co nejvíce podobných průvodců a stejně povedených zájezdů.
Alena Koníčková a Petra Městková
Chtěli bychom poděkovat Vaší cestovní kanceláři za nezapomenutelný měsíc strávený v Číně, Tibetu, Nepálu a Indii.Odjížděli jsme na expedici s dychtivým očekáváním, ale částečně i s obavami, zda v pohodě zvládneme dlouhé přesuny různými dopravními prostředky, velké rozdíly v klimatických podmínkách, přechody na jinou stravu, ženy měly logicky obavy z hygienických podmínek daných zemí.Na to všechno jsme se před odjezdem psychicky připravili, ale jak jsme brzy zjistili, nebylo to vůbec potřeba. Všechno do sebe zapadalo jako soustrojí hodinek, všechno, ale opravdu všechno bylo úžasně zorganizováno a i občasné nepohodlí nám vůbec nevadilo.Je nepochybné, že Vaše znalost dané lokality je veliká, počínaje dobrými typy na hotely( které byly daleko lepší, než jsme očekávali), prověřenými restauracemi, perfektně vyladěným programem a konče skvělými kontakty na místní průvodce. Nevíme, zda to bylo tím, že se nás sešla skupina dvanácti lidí ( česko-slovenské složení), která si tak nějak sedla nebo tím, že jsme podle Macy měli výbornou karmu nebo tím, že jsme ke všem zemím přistupovali s pokorou a dychtivým očekáváním nebo tím, že naše průvodkyně Martinka( Maca) byla tou nejlepší, kterou jsme mohli mít, ale výsledkem bylo to, že se nám všechno ale opravdu všechno líbilo a odnášíme si nezapomenutelné zážitky. Vzpomínáme na nádherné a vnitřně svobodné Tiběťany, na úžasné výhledy na osmitisícovky v horských sedlech, na mystickou Lhasu, barevný, teplý a voňavě smradlavý Nepál, na pohodové a milé Kathmandú s bazarem a spalovacími gháty, na oči Budhy, na starobylé Varanasí a na total brutal na tržnici v Delhi.Ale i na organizovanou přepravu v čínských vlacích, více či méně použitelná „wecka“,zhoršující se s přibývající výškou ale i teplotou a množství vojáků a kontrol na místech, kde by nemuseli být. Je toho mnoho, na co lze vzpomínat. Za to Vám děkujeme a děkujeme zejména Martince za její pozitivní přístup ke všemu, co nás potkávalo, za její profesionalitu, lásku ke všem zemím, ve kterých jsme se nacházeli, za milý vztah k partě osob, kdy mnoho z nás by mohlo být jejími rodiči, ale bylo z toho přátelství. Za toto vše Vás budeme rádi všude doporučovat a těšíme se na další setkání.
Eva, Hanka, Martin a Pavel
Chtěl bych tímto poděkovat cestovní kanceláři SEN za skvělou, akční dovolenou. Trasa a navštívená místa jsou zvoleny tak, že mě tato nabídka okamžitě nadchla. Před odjezdem jsem se nesmírně těšil, ale měl jsem i obavu jak to všechno nakonec dopadne. Byl jsem překvapen, jak skvěle je zájezd zorganizován. Všechno na sebe pěkně navazovalo. Autobusy, vlaky, hotely i místní průvodci. Uvědomuji si, že za pohodou našeho zájezdu byla naše průvodkyně Martinka (Maca) Fitková. Je skvělá a hlavně profesionálka, na které je vidět, že dělá svoji práci ráda. Ve skupině udržovala dobrou náladu a tak i občasné nepohodlí jsem snášel velmi dobře. Rozsah jejich znalostí navštívených zemí byl udivující. Dokázala poutavě vyprávět a vytáhnout to podstatné a důležité. Stravování, které mi dělalo před odjezdem největší vrásky, bylo nakonec díky Mace, úplně v pohodě. Jedli jsme v prověřených restauracích, kde jsme si pochutnávali na místní kuchyni bez obav ze zažívacích problémů. Hodnotím tento zájezd na jedničku podtrženou s hvězdičkou. Je zde skvělý poměr kvalita/cena a mám příjemný pocit, že jsem dostal více než jsem očekával. Jsem tedy dlužníkem a všude Vás budu doporučovat. Ještě jednou děkuji
František Dalecký
Na přelomu července a srpna jsme se s manželkou zúčastnili zájezdu Čína, Tibet, Nepál, Indie. Byla to naše první zkušenost s CK SEN a také první cesta do těchto zemí. Cestou jsme byli nadšeni a můžeme ji vřele doporučit. Za rozumné peníze pozná člověk mnoho zajímavých míst v několika zemích (projet tuto trasu samostatně za stejný finanční obnos je prakticky nemožné). Nepozná přitom pouze turistická místa, ale má možnost vyzkoušet místní dopravu (vlaky, autobusy, někdy i loď a letadlo), ochutnat místní stravu a seznámit se s životem obyvatel a jejich tradicemi a zvyky. Cesta je navíc velmi dobře naplánována. Po náročnějších a vyčerpávajících etapách (například noclehy ve vlaku) vždy následuje klidnější a odpočinková část (delší pobyt ve městě). Celkový program je zajímavý, dobře a profesionálně připravený (je doplněn o různé kulturní a kulinářské zážitky). Zvláštní ocenění si zaslouží průvodce Jan Buday. Celou organizaci výborně zvládl. Nebylo rozhodně snadné starat se o 27 členů zájezdu, z nichž měl každý jiné zájmy a preference. Bylo také nutné zajistit veškerou logistiku a někdy se postarat o to, aby celá skupina během několika minut nastoupila do správného vlaku. Průvodce si poradil i s nečekanými komplikacemi, které nastaly. I díky němu byla celá cesta úspěšná a vše se podařilo.
Tento zájezd rozhodně doporučuji všem.
Tomáš
Před čtrnácti dny jsme se vrátili z expedice Čína, Tibet, Nepál, Indie. Expedici hodnotíme jako velmi zdařilou, a to hlavně díky zkušenému průvodci Peťovi Blažkovi. Myslím, že zážitky budeme vstřebávat velmi dlouho. Přeci jen to byly čtyři rozdílné krajiny, které v nás zanechaly spoustu zážitků.
Lidka a Franta
Bezvadný, krásný, skvělý, nádherný, úžasný, mimořádný, uchvacující, fantastický, okouzlující, fascinující,neuvěřitelný, famózní,senzační - chcete ještě další superlativy? Našla by se jich jistě ještě celá řada. A o čem tak nadšeně píši? O zájezdu Čína, Tibet, Nepál, Indie. Absolvovala jsem několik zájezdů s CK SEN a byla jsem s touto cestovkou mimořádně spokojená. Fúze s CK Bubo mě velmi překvapila a taky trochu zaskočila. Měla jsem obavu z toho, že se sníží úroveň poskytovaných služeb a popravdě řečeno i přeshraniční spolupráce ve mně vyvolávala pochybnosti. A jsem moc ráda, že jsem se mýlila. Společný pobyt Čechů a Slováků na tomto zájezdu byl obrovským přínosem a určitě přispěl k umocnění baječných zážitků. Děkuji ( i když je to více méně náhoda ) za svoji slovenskou spolubydlící Lubku. Lepší jsem si nemohla přát. A především děkuji za mimořádnou průvodkymi Martinu Macu Fitkovou. Je to malá osůbka s obrovským charismatem, vědomostmi, znalostmi, jazykovým vybavením, prostě prototyp průvodce, jaký by měl být na každém zájezdu, ale vyskytuje se jen vyjímečně. I tímto dopisem jí chci vyjádřit svůj obrovský dík a obdiv. Velice si jí vážím (a ona to jistě ví).
Milá " cestovko" ! Díky za tento zájezd a ať se vám daří při výběru dalších zajímavých destinací a máte stejně šťastnou ruku při výběru skvělých průvodců, jako je Macinka.
Eva Přivřelová z Ostravy
Namaste, před čtrnácti dny jsem se vrátil z expedice Peking - Dillí a rád bych napsal několik postřehů z této velmi zajímavé a poučné cesty. I když byla cesta velmi náročná (zvláště pro mých 66 let), tak jsem ji zvládal bezproblémově. Z počátku jisté obavy byly. I když nás bylo 21, vytvořili jsme velmi příjemný a dobrý tým. Žádná konfliktní situace nevznikla. Skladba cesty byla velmi atraktivní a dobře koncipovaná. I já jsem tím byl nadšen. I přes zdravotní komplikace vše dobře dopadlo a navíc nás to semklo. Našli jsme v sobě jistotu a zázemí v nouzi. Štěstí přálo připraveným. Všiml jsem si, že neznalost životních poměrů v Tibetu, Nepálu a hlavně v Indii mohlo mnohé rozčarovat. (Žádná růžová zahrada se nekonala a konat ani nemohla). Z vlastních zkušeností vím, že je nutné o těchto zemích před odjezdem něco vědět. A teď jěště něco k průvodci "Čačovi" - alias Petrovi: Procestoval jsem mnoho zemí a tady zcela objektivně mohu říci, ba přímo tvrdit, že s průvodccem a člověkem těchto kvalit jsem se dposud nesetkal. Výrazné na něm je, že do popředí jeho profese vystupují vysoce odborné znalosti, morální kvality na nichž se projevuje tím, že žije Budhismem. Byl nejen našim průvodcem, ale i neoddělitelnou součástí týmu. Neexistoval pro něj osobní čas, díky němu jsme se dostali i do míst nad rámec jeho průvodcovských povinností. Mohli jsme se na něj spolehnout i ve vypjatých situacích. V Šikadze zachoval velice chladnou hlavu při rychlé organizaci pomoci Ivanovi. Kdybych já byl šéfem CK SEN platil bych ho zlatem. Važte si ho ! Budu velkým propagátorem vaši CK a vřele vás budu všude doporučovat. Takže opět někdy příště.
Vlastimil Křeček, Karlovy Vary
Dobrý den,
minulý týden jsme se s manželkou vrátili z téměř 4-týdenní expedice Čína, Tibet, Nepál, Indie a i když jsme stručné hodnocení formou závěrečného dotazníku předali ještě během posledního dne expedice, považuji za vhodné zvolit podrobnější hodnocení.
Po loňské vynikající zkušenosti s 9-ti státy J.A. jsme byli zvědaví, zda se Vám podaří udržet takto vysoko nastavenou laťku i ve zcela jiné části světa a musím s radostí konstatovat, že jsme byli opět maximálně spokojení. Říká se, že úroveň zájezdu roste a padá s průvodcem (-kyní) a toto se opět potvrdilo. Vaše průvodkyně Martina "Maca" byla skutečně skvělá, průvodcovsky, organizačně i lidsky, vše dokonale sjednoceno jejími neuvěřitelnými teoretickými i praktickými znalostmi, téměř na úrovni chodící encyklopedie. Patří jí náš velký obdiv a samozřejmě dík. I přes název expedice byla celá akce fyzicky nenáročná, logisticky velmi dobře připravená a pohodlně zvládnutelná i pro průměrně zdatné osoby. Možná se i k Vám dostanou hlasy, které jsem občas slyšel od některých účastnic, že je to příliš náročné, že jim nikdo nepomáhá s kufry (např. při přesunu z hotelu do busu) apod., nicméně tyto hlasy neberte příliš vážně, zřejmě se jednalo o nepochopení rozdílu mezi zájezdem pro domov důchodců a avizovanou občasnou možnou náročností expedice či na druhé straně projev kritiků, kteří kritizují vždy a všechno (teplo je moc teplé, voda je moc mokrá atd.), ale tyto typy Vy určitě znáte z vlastní praxe.
Takže ještě jednou s manželkou moc děkujeme Vaší CK i Mace za skvělou dovolenou a doufáme, že budeme mít zase někdy v budoucnu příležitost prostřednictvím Vaší CK zažít další nevšední a nadstandardní cestu "za hranice všedních dnů".. Ještě se musím pochvalně vyjádřit i k velmi příjemné a vstřícné telefonické i mailové komunikaci s Vašimi referentkami při zařizování naší dovolené - ne všude je takové jednání pravidlem.
MUDr. Karel Urban
Často se hovoří o tom, jaká je Čína moderní. Nikdo si to ale nedokáže představit, dokud zde není. Peking nás uchvátil již od příletu. Zapomeňte na vousaté dědečky v hedvábném pyžamu srkající čaj na zahrádce. Čína je dravá, akční, průbojná i civilizovaná. Již od začátku na nás působí exoticky a vzdálená našemu světu.Brzy ráno se vydáváme směrem k největší čínské památce – Velké čínské zdi. Jsme zde brzy a tak máme část zdi sami pro sebe. Vyplatilo se přivstat si. Jsme tu sami, procházíme se po zdi zahalené do ranní mlhy. Člověk ani nepočítá s tím, že by někde v Číně mohl být sám. Je to však velmi příjemné. Odpoledne trávíme touláním po Zakázaném městě, procházíme náměstí a chrámy, kde se procházelo 24 císařů a kde se odehrávaly rituálu staré Číny. Večer patří čínské gastronomii. Na pekingské ulici Wangfujing ochutnáváme vše možné i nemožné, hady, štíry, tarantule i beraní penis, ovoce, rýži a různé druhy masa i nemasa na všelijaké způsoby, voňavé, smradlavé, chutné i nechutné. Je to neskutečný zážitek. Někdy sice člověk musí zatnout zuby, aby se mohl zakousnout do pavouka na špejli, o to větší radost z toho má, že ochutnal něco, co je na čínském jídelníčku naprosto běžné.
Asijský New York vás ohromí! Počasí je výborné, ihned se vrháme na nejvyšší vyhlídku na světě, která má 474 m, ve známém mrakodrapu, který místní přezdívají "otvírák" - to proto, že vypadá, jako otvírák na pivní láhve. Loďkou se vozíme po řece Huang Pu a obdivujeme asijský Manhatan z jedné strany, britský koloniální Bund z druhé strany a vysvětlujeme si opijové války, které se zde odehrály v 19. století. Samozřejmě nechybí ani jízda jedním z nejrychlejších vlaků na světě (431km za hodinu). V Šanghaji si každý přijde na své, toulání se ultramoderním městem, výborná kávička, shopping, prohlídky umění a skvělá místní kuchyně.
Terakotová armáda nás již očekává v Xianu. Konečně ji vidíme na vlastní oči, je monumentální. Pak už se projíždíme na kolech po městských hradbách z konce 14. století a pozorujeme ruch města pod námi (čínské tržiště, lidé cvičící taj-ci v parcích, pinpongoví hráči v parku). Večer se touláme muslimskou čtvrtí a ochutnáváme vynikající pouliční jídlo (špízy z křepelčích vajíček, grilované jehněčí masíčko, na ohni opékané sépie na špejlích a další místní speciality). Xi-an a jeho muslimská čtvrť je nejlepším místem pro gurmánské zážitky. Naší další zastávkou je Sechuan a jeho nejznámější atrakce, skoro vyhynulé vzácné pandy velké, které se nám podařilo vidět na vlastní oči v chráněném národním parku. Den končíme výšlapem k největšímu sedícímu buddhovi na světě, vytesanému do skály na soutoku 3 řek. Čína je plná kontrastů a my jsme si namíchali koktejl historie, poznání, nových chutí a vůní, ruchu milionových míst, krásné přírody i pikantní sečuánské stravy.
V rámci polopenze jsme ochutnali cca 70 druhů čínských jídel, 5 druhů čínského pivka, 2 druhy čínské pálenky a jako bonus skvělé pečené štíry! Na této cestě je množství zajímavého jídla, co nám doma bude chybět.
Stačily dvě hodiny letu a ocitáme se v úplně jiném světě. Přelet nad Himálají z Chengdu do Lhasy je jedním velkým zážitkem. Konzumní a civilizovanou tvář Číny jsme nechali daleko za sebou a nyní se už přibližujeme tibetské kultuře, jak nejvíc je to jen možné. Lhasa má nepopsatelnou atmosféru, kterou je třeba zažít. Nádherné chrámy, modlící se buddhističtí mniši, všude hrající mantry a vysokohorské slunce. Procházíme slavnou Potalou, nejproslulejší památkou regionu, bývalým sídlem dalajlámů, pozorujeme život místních na posvátném okruhu Barkhor i život mnichů v nejposvátnějším chrámu země Džokhang. Poté už naše kroky směřují do nedaleké restaurace na vyhlášený steak z jaka, který zapíjíme čajem s jačím máslem. Klid tohoto duchovního místa vnímáme všemi smysly. Míříme k dalším buddhistickým klášterům Drepung a Ganden ve výšce 4 500 m.n.m., kde se právě odehrává tradiční tibetský pohřeb. Obdivujeme horskou tibetskou přírodu. Projíždíme himálajskými sedli v 5 000 m.n.m. a úchvatné osmitisícovky se nám ukazují v plné kráse. V klášteře ve městě Shigatse si roztáčíme modlitební mlýnky a necháváme se unést všudypřítomnou atmosférou v průvodu mnichů odříkávajících mantry.
Nepál je úplně jiný, zatím největší exotika na naší cestě. Mysleli jsme si, že Tibet nic nepřekoná, ale to jsme ještě nevěděli, co nás čeká v Nepálu. Nádherný dobrodružný přesun tibetsko-nepálskými kaňony v exotickém pralesním prostředí se stovkami vodopádů nám bere dech. Cesta přes tři pětitisícová sedla, přes dvě sedla v 4500 m.n.m. a pod šesti osmitisícovkami je neskutečným zážitkem. Cesta z posledního sedla je jako z učebnice geografie. Sjíždíme z výšky téměř 5200 m.n.m., z tibetské pustiny do nížin nepálských tropů ve výšce 1400 m.n.m. Projeli jsme systémem údolí, kde se mění klimatické podmínky od jaků až po banány. Káthmándu s rušnou, leč nepopsatelnou atmosférou, desítkami hinduistických chrámu i exotickou přírodou kolem, je fascinující. Káthmándské údolí kdysi tvořila tři království. My dnes navštěvujeme nejautentičtější z nich. V 18.stoletní podřimující Bhaktapur. Krásné stavby, legendy a příběhy o usekaných rukou mistrů sochařů, kteří přišli o své horní končetiny pouze kvůli tomu, aby v sousedním království nevystavěli nic lepšího a hezčího než zde. Nepálci jsou velmi příjemné lidé, žádní barbaři. Přijali mezi sebe množství Tibeťanů, ať už těch, kteří zde jsou díky obchodu anebo těch, kteří se sem dostali po útěku Dalajlamy z Tibetu po čínské okupaci. Přesvědčujeme se o tom v malém Tibetu v Nepálu, na místě, kde se nachází jedna z největších stup na světě Bodnath. V Pashupatinath, kde stojí nejsvatější chrám celého Nepálu, a kde se spalují hinduističtí mrtví, nám začíná pršet. Nikomu to však nevadí. Pozorování spalování mrtvol je neskutečným zážitkem. Déšť nikdo nevnímá. Ranní vyhlídkový let k Everestu a k ostatním velikánům Himálaje, za jasného počasí a azurové oblohy, nám vše vynahrazuje. Přesouváme se na nepálské safari a po cestě raftujeme na himálajské řece Trisuli. Další jedinečný zážitek do sbírky. Nádhernou nepálskou přírodu si vychutnáváme i ze sloního hřbetu v národním parku Chitwan, kde během safari pozorujeme nosorožce. Procházíme se džunglí, plavíme se na lodičkách, ze kterých vyhlížíme krokodýly a vrcholným zážitkem je pro všechny koupání se slony v řece. Západ slunce si vychutnáváme u řeky, v příjemném plážovém posezení s Gorkha pivem v ruce, a kousek od nás si možná plavají 4metroví krokodýli.
Po vlakovém přesunu se ocitáme ve Varanasi, v nejsvětějším městě světového hinduismu. Hluk, špína, smrad, neustálé troubení, rikšy, krávy na každém kroku... prostě nááádhera! V muslimské čtvrti si ukazujeme, jak se vyrábí hedvábí, které se prodává do celého světa. Následně se procházíme po ghátech a přibližujeme se k nejposvátnější řece světa Ganze. Ve Varanasi touží umřít každý hinduista a my už víme proč. Rituály spalování mrtvol na břehu řeky Gangy sledujeme se zatajeným dechem. Za východu slunce se už plavíme na řece a z loděk sledujeme ranní hygienu, kterou Indové provádí přímo v jejich posvátné řece. Ve městě Agra jsme uchváceni jednou z nejkrásnějších staveb vůbec a novodobým divem světa Taj Mahal. Teprve když se nám objeví špička mramorové kopule, kvůli které sem přicházíme, se srdce rozbuší ještě silněji. Tádž Mahál! Kvůli němu jsme sem všichni přijeli. Nejkrásnější stavba postavená z čisté lásky umocněna mramorem a dotvořena polodrahokamy. Naplno jsme si vychutnáváme procházky zahradami, fotíme tuto geniální stavbu téměř z každé strany a na stěnách obdivujeme mistrovství lidí, kteří něco takového dokázali v 17.století vytvořit. Neuvěřitelný pohled.
V Dillí nasáváme pravou indickou atmosféru plnými doušky. Vozíme se na rikšách po uličkách starého Dillí a nakupujeme koření. Neokouzlují nás zde jen staré, majestátní památky, dávno zapomenuté minulosti v podobě Qutub Minar či Humájúnovy hrobky, ale silně na nás působí zejména místa, kde je cítit atmosféra země díky lidem. Takovým místem je i slavný sikhský chrám. Ochutnali jsme sladký prašád, kdy nám ho nakládali přímo do dlaní a nevynechali jsme ani pověstnou kuchyni Langar plnou dobrovolníků. Návštěvu Indie zakončujeme v nejlepší restauraci s originálním indickým jídlem, které nám bude opravdu chybět. I zde si plníme své chuťové buňky.
Sechuan a jeho nejznámější atrakce, skoro vyhynulé vzácné pandy velké se nám podařilo vidět na vlastní oči v chráněném národním parku. Den končíme výšlapem k největšímu sedícímu buddhovi na světě, vytesanému do skály na soutoku 3 řek. Čína je plná kontrastů a my jsme si namíchali koktejl historie, poznání, nových chutí a vůní, ruchu milionových míst, krásné přírody i pikantní sečuánské stravy. V rámci polopenze jsme ochutnali cca 70 druhů čínských jídel, 5 druhů čínského pivka, 2 druhy čínské pálenky a jako bonus skvělé pečené štíry! Na této cestě je množství zajímavého jídla, co nám doma bude chybět.
Je 5:30 ráno a my vyrážíme do ulic nejsvětějšího města Indie, Varanasi. Před hotelem nás čeká náš dlouholetý partner Dinesh a jeho jednotka řidičů tuk tuků. Nasedáme do malých vozidel a vyrážíme vzhůru na východ slunce nad Gangou. Kolem nás se město probouzí. Pro Indy je příliš brzy. Na Ganze je ale už život v plném proudu. Od 5:30 se na jižním konci nábřeží cvičí jóga. Ve střední části už pro změnu probíhá jeden z nejstarších rituálů historie – ranní koupání. Stovky lidí stojí po pas ve vodě a mezi dlaněmi přelévají vodu posvátné řeky pro svou duchovní očistu, jakož i za předky, kteří je již opustili. Dřevěnou loďkou plujeme podél nábřeží a pozorujeme život. Na severu probíhají ranní modlitby a kněz obětuje bohyni řeky kadidlo. Kousek od nás je již nejsvětější část nábřeží – Manikarnika Ghat – nejslavnější krematorium na světě, pokud Vás spálí tady, tak podle hinduismu jdete rovnou do nebe. Plujeme blíže. Na Manikarnika se spaluje 24 hodin denně a ani v šest ráno, zde není úplný klid. Zaměstnanci právě odtlačují popel jedné z hranic do Gangy a hned vedle nich kráva přežvykuje obětní věnce. Z dalších hranic líně stoupá kouř a kdyby člověk nevěděl, co se zde děje, tak má pocit, že jsou to pozůstatky nějaké noční opékačky. Škoda, že tu je přísný zákaz focení, z vody vypadá spalovna zvlášť malebně. Tedy pokud se nepodíváte příliš detailně na to, co plave ve vodě. Slunce pomalu vychází výše a jeho žluté světlo trhá mlhu nad řekou. Kolem nás létají racci a ve Varanasi začíná den. Podél celé řeky se koupou lidé a ve vzduchu jsou cítit pověry, jimiž je toto místo prosáklé. Varanasi by měl podle mě navštívit každý. Je to jiný svět, a právě ráno na Ganze je ideální čas tento svět poznat z jiné stránky.
Známá, krásná, prostě neuvěřitelná Indie. Tuto zemi můžete navštívit i tisíckrát a vždy vás překvapí, nebudete se nudit a nevíte, zda zážitek, který přijde nebude ten nejlepší. Když sem přijedete poprvé, nevíte pořádně, proč jste sem vlastně jeli, co tu hledáte, ale stačí první zatroubení rikši, první kráva uprostřed vozovky a už máte plnu kartu ve foťáku a kupujete zaručeně to nejlepší za nejlepší cenu od Inda, který vám už po tisíckrát řekl My friend ... Čím nás překvapila nyní? Každého překvapí, ten krásný nepořádek, chudoba ... nyní jsme zažili tu šíleně bohatou Indii. V této zemi, jako kdyby neexistovalo něco mezi. Buď jsi chudý nebo pořádně bohatý. Nyní jsme byli pozváni na setkání jedné velmi, ale velmi úspěšné firmy. Když jsme vešli do vyhrazené zóny, kde jsou jen milionářské vily, šlápli jsem na anglický trávník ... Někdo si řekne, co může být na trávníku, ten, kdo byl v Indii pochopí. Všechny kulisy byly přesně takové, jako v tom nejlepším bollywoodském filmu. Krásné, barevné, chirurgicky čisté, lidé nosí nejlepší hedvábí ... prostě jiná Indie. Ale i taková je. Plná kontrastů. Noční diskotéka s milionáři se stala asi největším zážitkem pro všechny. To prostě musí člověk zažít. Toto jen tak něco nepřebije, říkáme si… Další návštěva Indie nás určitě vyvede z omylu.
Před námi stojí výzva, která sama o sobě slibuje množství zážitků. Staré Dillí. Starý, středověký svět křivolakých uliček bez systému, označení a chápání. Nebo naopak? Jen my takovým místům zpočátku nerozumíme? Ocitáme se pod vysokými minarety slavné Páteční mešity, největší v Indii, kterou nechali postavit slavní Mughalové, stavitelé Tádž Mahalu. Je fantastická a plná života. To, co nás čeká pak, je však ještě geniálnější. Nasedáme na starou vrzající cyklorikšu a vydáváme se napospas starých uliček Dillí. Pokud to člověk nezažije, nedokáže si to představit, ačkoli by jakkoli chtěl. Představte si miliony kabelů, malé obchůdky, špínu, vůně, maličké vývařovny plné jídla, zatoulanou krávu, vůni vonných tyčinek z hinduistických, džinistických svatyň. Přidejte do toho chaos, hluk, troubení, exotiku a ani toto všechno ještě zdaleka nevystihne tu pravou podstatu. Staré Dillí je místo, díky kterému si člověk zamiluje Indii a vždy, když se sem vrátí, cítí tentýž radostný pocit. Žádná sterilita Dubaje či Singapuru, ale nefalšovaný život s krásnou duší. Užíváme si tyto momenty. Vrháme se do chaosu ulic Chandi Chowk, nahlížíme do ptačí nemocnice a probojováváme se do metra, na koloniální náměstí CP. Stačí pár minut podzemím a ze 17.století jste ve století devatenáctém a vše je úplně jinak. Ani to však ještě není konec našeho dne, protože nás čeká bláznivá jízda tuktuky napříč DILLÍ do našeho hotelu. Dillí ví, jak namíchat geniální zážitky.
Slyšeli jste už někdy o nebeském pohřbu? Je to typický způsob pohřbívání v Tibetu. Dnes je velmi vzácný a dříve byl dokonce zakázán. Proč? Neboť nebeský pohřeb znamená, že nebožtíka dáte doslova pozřít divoké zvěři! Pokud se divíte nad takovým způsob pohřbívání, tak je důležité si uvědomit, že Tibet je silně buddhistický. V rámci Buddhismu tělo není důležité a po smrti není vůbec podstatné, co se s ním stane. Tradičně se buddhisté spalují, ale v nehostinných podmínkách Tibetu to nepřichází v úvahu – prostě na to nejsou stromy. A tak se začali mrtví nosit na speciální místa ve skalách, kde si je snadno najde divoká zvěř, především draví ptáci. My jsme jedno takové místo navštívili i navzdory tomu, že turisté sem dnes přístup nemají. Chrám Ganden, nedaleko od Lhasy. Je to jedno z nejprominentnějších míst nebeského pohřbu v Tibetu. I den před naší návštěvou zde pohřbívali jednoho nebožtíka. Když ale přicházíme na místo, tak nic nenaznačuje, jaká zvláštní ceremonie se zde odehrávala. Na malém pahorku za chrámem najdeme jen kamennou plochu asi 3x3 metry, kolem níž je množství modlitebních vlaječek a při níž je velké ohniště. Kolem jsou poházené nože, sekera a kladiva, a zem je pokrytá jakýmsi bílým práškem. Teprve po bližším prozkoumání si uvědomujeme, že bílý prášek jsou rozdrcené úlomky kostí. „Nebožtíka nejprve nařežou, aby měli dravci snadnější práci. Po pohřbu se kosti rozdrtí kladivy a spálí, aby po ceremonii nic nezbylo,“ vysvětluje náš místní průvodce Dhondhup. Celou ceremonii přitom sledují pozůstalí a jen ti, co nebohého znali mají přístup na pohřeb. Pro Evropana je to velmi zvláštní myšlenka, svého blízkého dáte sežrat ptákům, a ještě se jdete podívat. Ale i takový je daleký východ, a i toto je jeden z úžasných kulturních rozdílů, které zde najdeme – to, co by pro nás bylo nepředstavitelné znesvěcení, je pro místní zcela běžná praxe. A právě tyto rozdíly dělají tato místa tak nádherné a podnětné a vyplatí se sem přijít!
Co je na Tibetu tak magického, že si ho většina lidí hned na první pohled zamiluje? Jsou to majestátní hory, které ve vás vyvolají posvátnou úctu a pocit zanedbatelnosti člověka? Nebo náboženské rituály, které člověk vidí všude okolo sebe a stačí málo, aby se do nich zapojil? Anebo milí usměvaví Tibeťané, kteří mají dodnes velkou radost ze zahraničních turistů? Zřejmě to bude kombinace všech těchto faktorů, které dělají tuto zemi tak přitažlivou. Dnes zažíváme nádherný den v Lhase. Je až podezřivě teplo – přes den více jak 20 stupňů. Sluníčko nám krásně hřeje a my se procházíme a kocháme na každém kroku. Po obědě obdivujeme hrobku pátého Dalajlámy, na které je 3727 kilogramů zlata, nacházíme ho v paláci Potala, neuvěřitelném a mystickém chrámu Jokhang v srdci města, plného prastarých Buddhů a neuvěřitelných příběhů. A v podvečer se procházíme spolu s modlícími se Tibeťany po posvátném okruhu Barkhor. To, co dělá Lhasu krásnou, jsou modlící se poutníci okolo paláců a chrámů. Kdybyste se zeptali našeho dlouholetého místního kolegy Dhondhupa, určitě by vám řekl, že Tibet jsou lidé. Ti tu často žijí ještě jako před staletími, a když se na ně díváte, tak si uvědomíte, že by žili stejně, i kdybyste tu nebyli. Vůbec se nepřetvařují, na nic si nehrají a dělají věci tak, jak je dělali jejich předkové. A to je právě na „zemi sněhu“ to kouzelné. Stačí se ztratit mezi poutníky na hlavním náměstí Barkhor, nechat se omámit všudypřítomnou vůní vonných bylinek a tlumenými modlitbami a nechat se unášet davem valícím se okolo hlavního chrámu. Z této perspektivy člověk lehce zapomene na všechen pokrok okolo, čínskou železnici, paneláky, zábavné parky, všechny vymoženosti ustupují do pozadí a opravdu cítíte kolem sebe atmosféru živé historie. Tibet se ale zároveň rychle mění, a i za tři roky, co sem jezdíme, vidíme stopy přeměny. Proto je otázkou, dokdy nám tento magický kraj vydrží v současné podobě. Proto pokud ho chcete zažít v co nejautentičtější podobě, doporučujeme si pospíšit.
Neznám člověka, který by nebyl káthmándským údolím s třemi majestátními městy v těsné blízkosti nadšený. Káthmándú, Bhaktapur a Patan kdysi bojovaly o prestiž a předháněly se, které bude krásnější. Chválabohu pro nás. Tři bývalá královská města, jedno hezčí než druhé, všechny pod patronátem UNESCO. Tolik chrámů a paláců na tak malém území činí toto místo opravdu výjimečným. Sexuální část života hrála i zde významnou roli a Šivovy chrámy jsou posety erotickými plastikami. Jediná žijící hinduistická bohyně Kumari se na nás dívá z nádherného vyřezávaného okna a před jejím chrámem se prochází svatý muž Sadhu. Hinduismus zde cítíte na každém kroku a Pašupatinát, nejposvátnější místo Nepálu, kde se odehrává spalování mrtvých je toho důkazem. Těla zabalená v bílém rouchu kladou synové na hranici, do úst vkládají peníze a drahokamy a hranici zapalují. Aby tělo dobře shořelo, přidávají olej, máslo a pokrývají ho slámou. Když je rodina bohatší, může si dovolit více kvalitnějšího dřeva a z těla nezůstane nic. Pokud rodina na pohřeb nemá tolik financí, ohořelé části těla plavou v řece. Dřevo dohořívá, popel a neshořelé zbytky házejí synové do vody. Houf dětí se vrhá do vody k zůstatkům a hledají mince, zlaté zuby či šperky. Tento výjev je pro turistu šílený. Máme scvrklé žaludky a v očích slzy. A nad ghátem, v těsné blízkosti tohoto procesu se mladí Nepálci drží za ruce, procházejí se parkem a usmívají.
Buddhismus je v Nepálu také velmi rozšířený, a to nejen v podhorských oblastech, ale hlavně v hlavním městě, kde se zdržují celé tibetské komunity. Nejvíce jich žije v okolí největší buddhistické stúpy indického subkontinentu Bodnath, vzdálené od centra města 5 km na východ. Pronikavé Buddhovy oči vás prosvítí dovnitř a vaše duše vám říká: "Sem se ještě jednou vrátím."
Pashupatinath je místo, kudy protéká posvátná hinduistická řeka Bagmaty, která se v Indii vlévá do Gangy. A proto má pro hinduisty ohromný duchovní význam. O Ganze se říká, že pramení v nebesích a na zem stékat po vlasech boha Šivy, který je ničitelem celého vesmíru. V Pashupatinath jsou úžasné chrámy zasvěcené právě Šivovi a společně s výjevy kamasutry, detailně znázorněné na vyřezaných dřevěných trámech všude kolem, přidávají tomuto místu ještě víc na zvláštnosti. Chcete autentičtější obraz o tomto místě? Co tak představit si místo, kde vedle dřevořezeb s kamasutrou jsou Šivovi lingamy, které muži i ženy polévají vodou nebo mlékem na znak plodnosti? A co tak si do toho představit hned vedle toho čekárny na smrt, kam přicházejí lidé zemřít, když už cítí v kostech, že nadešla jejich hodina? A co tak, kdyby hned vedle umývali v řece mrtvá těla? A kdyby hned vedle stavěli dřevěnou hranici potřenou máslem a olejem, aby lépe hořela? A hned vedle by mrtvé tělo hořelo v plamenech a jeho zápach se šířil po celém okolí? A vedle zase by už zbytky ohořelých těl házeli do řeky? A v tom okamžiku by do řeky skočily malé děti, které by lovily zbytky těl a hledaly zlaté zuby nebo peníze, které rituálně při pohřbu vkládají do úst zesnulého? A do toho všeho ještě opice, psi a svatí muži, kteří mají celé tělo potřené popelem ze spálených lidských těl? Že je to absolutně šílená představa? Běžný den v Káthmándú... hinduisté se musí spálit 24 hodin po smrti a pohřeb je veřejná událost. Nespalují se akorát děti, těhotné ženy, nemocní leprou a ti, které uštkl had. Ti se rovnou pustí dolů po řece. My jsme dnes ráno byli svědky pěti pohřbů, a přitom jsme si prohlíželi kamasutru vyřezanou na stěnách chrámů hned u spalovacích ghátech. Ne každý na to měl žaludek a někteří raději odešli do nedaleké kavárny. Ale toto je život a smrt v Káthmándú. Vše na jednom místě, jedno vedle druhého. Bez sexu není život a bez smrti bychom nevěděli, co to znamená žít. Před očima se nám promítá film ze středověku a my jsme jeho součástí.
Nachází se na Červeném pahorku ve městě Lhasa, které je centrum Tibetské autonomní oblasti. Je nejen náboženským a politickým centrem celého regionu, ale také pokladnicí tibetského umění. Mnozí tuto stavbu pokládají za nejkrásnější stavbu na světě a určitě očaruje i Vás. Nechal ji postavit 5. Dalajláma na kopci Marpo Ri (vysokém 130 m), na místě starého hradu prvních tibetských králů. Se stavbou Bílého paláce se začalo v roce 1645 a dokončena byla o tři roky později. O rok později se do Potaly nastěhoval a od roku 1649 se stala sídlem dalajlámů. Červený palác byl dokončen až 12 let po Dalajlámově smrti v roce 1694. 12 let tajili Tibeťané jeho smrt, aby palác mohli dokončit.
Patří mezi největší nepálská překvapení na jihu země. Nepál se ve všem spojuje s horami, pahorky, Himalájemi či zasněženými štíty, ale Chitwan je pravým opakem tohoto obrazu. Jde o nejstarší Národní park v Nepálu založený v roce 1973 a byl také zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Zažijete zde tropické podnebí a kolem vás se rozlije džungle. Chitwan je místem, kde v národním parku dodnes žijí vzácní nosorožci a přesně za nimi se zde vydáme i my. Kromě toho se přeplavíme říčkou Rapti, kde žijí krokodýli a budeme hledat na procházce i jiná zvířata. Věděli jste, že zde žijí i tygři? Budeme mít štěstí?
Lhasa - hlavní město Tibetu a magické místo přitahující návštěvníky z celého světa. Lhasa se mění, ale ve starém městě se zastavil čas. I Vy budete mít možnost dýchat atmosféru posvátného okruhu Barkor, přidat se ke starým poutníkům, točícím své modlitební mlýnky, smlouvat na trhu s exotickými suvenýry a poznat jedno z nejexotičtějších míst Asie. Srdcem města je chrám Jokhang s nejsvětější podobou Buddhy v celém Tibetu, která je stará 1400 let. Chrám založil 33. král dynastie Yarlung Songtsen Gampo pro podobiznu Buddhy, kterou mu přinesla jeho nepálská manželka Bhrikuti.
O Lešanském Velkém Buddhovi hovoří slavné čínské přísloví takto: „Hora je Buddha a Buddha je hora.“ Tuto jednasedmdesát metrů vysokou sochu (vytesanou do kamenného útesu) najdete na východ od města Leshan v provincii Sichuan. Konkrétně se nachází na soutoku řek Min, Qingyi a Dadu. V roce 1996 byla pro svou unikátnost zařazena do světového dědictví UNESCO. Počátky výroby sochy se datují do roku 713 (za dynastie Tang) a má se za to, že kompletní Lešanský Velký Buddha spatřil světlo světa až po dalších 90 letech tesání, tedy v roce 803. Iniciátorem celého projektu býval dle všeho mnich jménem Hai Tong, který chtěl ochránit pomocí sochy lidi před „vodním duchem“, jemuž se přisuzovaly četné nehody lodí. Zajímavostí pak je, že socha byla před rokem 1963 téměř zničena povětrnostními vlivy, avšak čínská vláda ji nechala opravit.
páté největší město Číny a hlavní město provincie Sečuán, je staré asi 2500 let. První zmínky o něm jsou v kronikách dynastie východní Han (Chan; 25–220 n.l.), kde se o něm mluví v souvislosti s obchodními cestami na západ jako o „městě brokátu“. Několikrát bylo zdevastováno nájezdy severozápadních kočovných kmenů. Po pádu dynastie Tang a po pádu dynastie Ming zde na krátkou dobu vznikly samostatné státy. Dnes je Chengdu jedním z nejmodernějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících čínských měst. Hradby, které obklopovaly staré město, již byly strženy, stejně tak postupně mizí stará tradiční dřevěná zástavba. Jednou z největších kulturních zajímavostí je tak buddhistický klášter Wenshu, pocházející z doby dynastie Tang. Jedná se o činný klášter hojně navštěvovaný čínskými poutníky. K největším lákadlům města v současnosti nepatří ani tak kulturní a historické památky, ale nedaleká chovná stanice ohroženého druhu pandy velké. Rezervace se nachází na předměstí Chengdu a žije v ní nyní méně než 1000 kusů pandy velké. Díky své vzácnosti se panda velká stala národním symbolem Číny.
Pandy velké jsou v Číně ikonickými zvířaty, a tak si je rozhodně na dovolené nemůžete nechat ujít! Nejlepším místem k jejich obdivování je Výzkumná základna chovu pand ve městě Chengdu (Chengdu Research Base of Giant Panda Breeding). Zde spatříte tyto velké a roztomilé savce z bezprostřední blízkosti a můžete se dokonce zúčastnit zážitkového dobrovolnického programu, díky němuž se zapojíte do krmení pand a možná si pochováte i pandí mládě! Takový zážitek vám utkví v paměti na hodně dlouho. Pokud dáte přednost pouhé návštěvě a kochání se z dálky, dorazte do základny ideálně v ranních hodinách na krmení zvířat – tehdy jsou pandy totiž nejaktivnější.
Trojice klášterů řádu Gelukpa v tibetském buddhismu v Lhase a okolí. Založeno byly po vzniku řádu v letech 1416, 1417 a 1419 a začátkem 20. století v nich pobývalo spolu přes 20.000 mnichů. Atmosféra modlitebních místností, kaplí a tajemných zákoutí Vás nadchne.
Druhé největší město Tibetu Shigatse leží v nadmořské výšce 3900 metrů. Historické centrum ilustruje tibetskou architekturu a kulturu, ačkoliv ho stejně jako další města částečně pohltilo moderní čínské stavitelství v podobě betonových budov. V Shigatse stojí klášter Tašilhünpo z roku 1447, sídlo druhého nejvyššího duchovního země pančhenlamy. Nad město vystupuje znovu postavená pevnost Žikace. Původní památka podlehla ničení během tibetského povstání v roce 1959.
Gyantse bylo kdysi významné místo na obchodní stezce mezi Tibetem, Indií a Barmou a jedno z největších tibetských měst. Město samo bylo vyhlášeno výrobou koberců, které se po obchodní stezce dostávaly dále do světa. Dnes je to město s jednou z nejzachovalejších zástaveb s tradiční tibetskou architekturou, i když dnes již obestavěnou čínskými „moderními“ budovami s bílými kachlíky a modrými kouřovými skly. K nejvýznamnějším a nejkrásnějším památkám městečka patří obrovská několikapodlažní stúpa Kumbum se spirálovitým průchodem z r. 1440, stojící v komplexu kdysi 15 klášterních budov nazývajících se Palkhor-čchöde.
Tato památka je nejdůležitějším a největším čínským archeologickým nálezem, na který se „přišlo“ vlastně náhodou v 70. letech minulého století při kopání studní. Terakotová armáda se rozkládá ve třech rozměrných podzemních jámách a postavena byla v dřívějších dobách k jednomu zásadnímu účelu – aby střežila hrobku Prvního císaře dynastie Čchin – Qin Shi Huanga. Na tomto místě budete fascinováni až osmi tisícovkami hliněných soch válečníků v životní velikosti, více jak pětistovkou koní a mnoha vozy. Všechny tyto dechberoucí nálezy pochází z roku 280 před naším letopočtem a některé z nich musely být zrekonstruovány do dnešní podoby.
Nepálské hlavní město je největším městem země a často patří mezi nejoblíbenější města celého regionu. Poznáme tu čtvrt Thamel protkanou obchůdky, suvenýry, malými chrámy či domy s krásnou, tradiční architekturou. Zamilujete si náměstí Durbar s jeho chrámovými stavbami, paláci a historický střed okolo náměstí Durbar Square je zapsáno v seznamu světového dědictví UNESCO. Podíváte se také tváří tvář na živou bohyni Kumari. Je to chaotické, barevné město, které disponuje takovým šarmem, že mu určitě dříve či později podlehnete.
Jižně od Zakázaného města se nachází velkolepý Chrám nebes (UNESCO), který je největším císařským a náboženským komplexem budov v Pekingu. Za dynastie Ming a Čching do tohoto chrámu chodívali císaři a modlili se v něm za dobrou úrodu. Samotná budova pak vznikla již v roce 1420, kdy byl Peking znovu ustanoven hlavním městem Číny za vlády císaře Jung-leho – ten zde pořádal obětní obřady k uctívání nebe a Země. Mezi nejvíce velkolepé stavby komplexu patří právě Síň modliteb (kromě Císařské klenby nebes a Kruhového mohylového oltáře), v níž se lidé modlili za dobrou úrodu. Tato budova patří také mezi nejstarší v areálu Chrámu nebes, neboť se má za to, že byla postavena již roku 1420. Hala síně má kuželovitý tvar, trojité okapy, v průměru měří 32 metrů a na výšku má 38 metrů.
Obdivovat v Síni modliteb můžete zejména její fascinující vnitřní konstrukci, jež sestává z osmadvaceti masivních dřevěných sloupů a šestatřiceti čtvercových krokví (součást krovu, nese střešní latě), které drží pospolu překvapivě bez použití hřebíků, cementu anebo oceli. Uprostřed síně se pak tyčí čtyři dračí sloupy o výšce 19 metrů, které mají představovat čtyři roční období. 12 zlatých sloupů ve středním kruhu pak symbolizuje 12 měsíců v roce a dalších 12 sloupů ve vnějším kruhu předznamenává 12 částí dne a noci.
Starověký architektonický zázrak v podobě Velké čínské zdi má sice poměrně nejasné historické základy, je však jisté, že si podmaňuje ročně několik milionů lidí a patří tak mezi jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí na světě. Co byste tedy měli o Velké čínské zdi ještě vědět?
Jednou z vyhledávaných atrakcí v Pekingu jsou též starobylé uličky zvané hutongy neboli „Hutongs“. Pokud tedy chcete nahlédnout do několik stovek let staré historie Číny, určitě do nich zavítejte. Tyto ulice byly postupně vybudované za dynastií Ming a Čching v letech 1368 až 1912 a zachovávají si část tradiční kultury a způsobu života z minulosti. V oblastech natrefíte na malé uličky o šířce jen 40 cm ale také na ty, jejichž šíře dosahuje více jak 10 m. Až budete procházet ikonickými hutongy, můžete si nejen skvěle nakoupit nebo se najíst v jedné z tamějších restaurací, ale poznat také staré obyvatele čínské metropole a jejich každodenní život. Staré město si zkrátka zamilujete už od první chvíle. A jaké hutongy stojí určitě za vidění?
Pokud vás bude zajímat historie Pekingu, určitě nemůžete opomenout prohlídku tzv. hutongů, což jsou staré ulice čínské metropole. Mezi nejslavnější patří právě Nanluoguxiang – ulice s více než 800letou historií (postavena byla za dynastie Jüan vládnoucí mezi lety 1271 až 1368). Kdysi právě zde žily královské rodiny ale i úředníci, neboť to bylo blízko k Zakázanému městu. Dnes můžete v ulici dlouhé asi 1 kilometr obdivovat unikátní architekturu a lépe poznat tradiční život starých Číňanů. V oblasti se také nachází četné restaurace, kavárny nebo obchůdky se suvenýry a řemeslnými výrobky. Toto místo je rozhodně pastvou nejen pro oči ale i pro ostatní smysly, tak jej nevynechte! Vyčleňte si na procházku podél ulice aspoň pár hodin, abyste nasáli tu správnou atmosféru.
Ulici Wangfujing při své návštěvě Pekingu určitě nevynechte, pokud jste dobrodruhy a gurmánskými experimentátory. Ochutnat zde totiž můžete ty nejzvláštnější pokrmy, mezi které patří například smažený škorpion, hadí kebab či restovaný hmyz na tyčkách. Nechcete-li však experimentovat s jídlem, samozřejmě nemusíte. I pro vás se něco v kilometr a půl dlouhé ulici Wangfujing najde, neboť je jednou z nejznámějších nákupních oblastí v čínské metropoli. Pořídit zde můžete třeba značkové oblečení, suvenýry, řemeslné výrobky nebo i elektroniku.
Přezdívku „Paříž Východu“ nezískala Šanghaj náhodou. Věhlasnému evropskému městu může totiž hrdě konkurovat co do smyslnosti, hříšnosti a také atraktivnosti. Nejlidnatější a nejbohatší město na východě Číny vás nenechá ani na vteřinu vydechnout, pokud se jím budete procházet. Obrovská panoramata mrakodrapů jsou doslova hypnotická, stejně tak jako omamná vůně pouličních pokrmů a bujarý noční život. To, a ještě více je zahrnuto v západovýchodním kulturním koktejlu, který si budete chtít vychutnávat zas a znova plnými doušky. Tak neváhejte a vyrazte za nejdobrodružnějšími zážitky!
Na západním okraji Pekingu v okrese Haidian se rozprostírá jedna z nejoblíbenějších atrakcí mezi turisty, kterou je Letní palác (UNESCO). Již samotný název památky napovídá, že se toto místo stalo v dřívějších dobách vyhledávaným letním útočištěm císařů a jejich rodin (nacházeli zde úlevu před horkým pekingským sluncem). Základy dnešního letohrádku a zahrad nechal postavit v 18. století císař Čchien-lung z dynastie Čching – ten tehdejším zahradám říkal „Qingyiyuan“ (v překladu „Zahrady jasných vln“). Pokud tedy i vy zatoužíte po procházce v klidné zelené oáze, která doslova dýchá historií, zamiřte do Letního paláce. Vidět můžete v komplexu Letního paláce celou řadu skvělých památek, jako například Palác Renshou (Síň dobročinnosti a dlouhověkosti), Palác Leshou (Síň radosti a dlouhověkosti), Palác Yulan, jezero Kunming, Pavilon Foxiang (41 metrů vysoký buddhistický chrám s osmi patry), most se sedmnácti oblouky nebo také chodbu Long Corridor, ulici Suzhou a Longevity Hill – 58 metrů vysoký kopec „dlouhověkosti“, jenž býval sídlem některých nejdůležitějších budov Letního paláce.
Tato památka založená v 15. století a zapsaná v světovém dědictví UNESCO je známá také jako Císařský obětní oltář v Pekingu. Chrám nebes je v podstatě komplexem dvaadevadesáti starobylých kultovních staveb, které jsou zasazené do zahrad s borovicovými lesy. Uspořádání jednotlivých budov má duchovní význam – představuje vztah mezi lidským a Božím světem, plus se dotýká čínského učení zvaného kosmologie, v němž hráli roli i čínští císaři z dynastií Ming a Čching. Ti se zde modlili v Síni modliteb za lepší úrodu a přinášeli oběti nebesům. V komplexu je však k vidění např. i Síň abstinence, kde se císaři postili po obřadu obětování.
Jakmile se ocitnete ve čtvrti Pudong, neunikne vaší pozornosti velkolepý mrakodrap, jenž je sídlem Světového finančního centra v Šanghaji. Se svou výškou 492 metrů představuje také třetí nejvyšší budovu v Číně a pátou nejvyšší na světě. Jako turistu vás jistě bude zajímat možná návštěva. Zajímavou atrakcí je v rámci Shanghai World Financial Center (zkratka SWFC) zcela určitě vyhlídková plošina Sky Walk s průhlednou podlahou ve stém patře, z níž získáte perfektní výhled na centrum Šanghaje, televizní věž Oriental Pearl i řeku Huangpu. Vyhledávané jsou ale i vyhlídky v 94. a 97. patře, které poskytují pohledy z výšky 423 a 439 metrů nad zemí. Mrakodrap nabízí mimo jiné i ubytování v nejvyšším 5hvězdičkovém hotelu na světě (Park Hyatt Shanghai – mezi 79. až 93. patrem) nebo možnost občerstvení v čínské restauraci nacházející se v 93. patře budovy. Otevřeno je pro návštěvníky denně od 11:00 do 21:00 – doporučuje se zejména denní prohlídka.
Oriental Pearl je s 468 metry druhou nejvyšší čínskou rozhlasovou a televizní věží a také šestou nejvyšší na světě. Postavena byla v červenci roku 1991 a uvedena do provozu během listopadu roku 1994. Najdete ji v šanghajské čtvrti Pudong u břehu řeky Huangpu. Kromě vysílání televize a rádia plní i mnoho dalších funkcí – je například oblíbeným místem k nakupování, zábavě, občerstvení či konání konferencí a poskytuje též ubytování v hotelu nebo možnost nahlédnutí do historie prostřednictvím muzea v přízemí.
Mnoho místních a turistů však na věž míří s vidinou neopakovatelné vyhlídky. Oriental Pearl má totiž k dispozici hned několik vyhlídkových plošin – Space Capsule (Vesmírná kapsle) je umístěná nejvýše v 351 metrech nad zemí, poté následuje otáčivá restaurace Oriental Pearl Revolving Restaurant v 267 metrech, dále Sky Galleria (Nebeská galerie) v 263 metrech, Transparent Sky Walking ve 259 metrech a vyhlídková chodba ve výšce 90 metrů. V 78 metrech nad zemí se pak nabízí návštěvníkům možnost zhlédnout panoramatickou multimediální show „Future Shanghai“. Na prohlídku věže si vyčleňte aspoň 1 až 2 hodiny. Většina atrakcí je zde otevřena denně od 9:00 do 21:00. Lišit se může otevírací doba restaurací a některých obchodů.
V Pekingu se však nachází ještě jedna atrakce spojená s Čínskou televizí. Je jí CCTV věž vysoká včetně špičky a antény 405 metrů. Může být často zaměňována s budovou ústředí – jde ale o dvě odlišné stavby! S touto televizní věží se totiž pojí daleko delší historie. Postavena byla již v roce 1994 a od téhož roku otevřena i veřejnosti. Nejoblíbenější je zde vyhlídková plošina, na kterou se dostanete výtahem až do 238 metrů (22. patro). Získáte tak skvělý panoramatický pohled na Peking. Jakmile se pokocháte čínskou metropolí z jiné perspektivy, můžete také sjet do 19. patra a navštívit TV kulturní sál, prohlédnout si expozice a dozvědět se něco málo o historii televizní věže – CCTV má tu nejvyšší na světě. Toť ale není vše! Pokud vás přemůže hlad, v 18. patře je možné zavítat do otáčivé restaurace, kde si vychutnáte čínskou ale i západní kuchyni. Věž bývá otevřena každý den od 8:30 do 22:00.
Poznámka: Pod CCTV věží se též nachází Pacifický podvodní svět – tedy obří akvárium se stovkami mořských živočichů.
Chcete-li na vlastní oči spatřit nejvyšší budovu v Číně, pak musíte zamířit k Šanghajské věži, která byla veřejnosti otevřena v roce 2015. Unikátní mrakodrap s výškou 632 metrů najdete ve finanční a obchodní zóně Lujiazui v Pudongu. Jeho největším lákadlem je vyhlídková plošina ve výšce 546 metrů (118. patro), z níž se můžete kochat skvělými panoramaty města. Nejlepší čas na prohlídku je od 17:00 do 21:00, pokud ale toužíte vidět západ slunce, lépe na místo vyrazit ještě před 17:00.
Nejblíže k nebi nad Šanghají se pak dostanete, když vyjedete až do 125. a 126. patra v neuvěřitelné výšce 583,4 m. Právě zde můžete obdivovat výstavu zvanou „Oko Šanghaje“ (Eye of Shanghai). A aby byla samotná cesta do výšin fascinujícím zážitkem, svezete se nejrychlejším výtahem na světě! Ten jezdí rychlostí 18 m/s. Součástí Shanghai Tower jsou však i patra s relaxačními vestibuly nabízejícími prostor pro volný čas. Vybírat tedy můžete z fitness centra, špičkových restaurací, kaváren, obchodů, knihkupectví, muzea nebo dokonce zahrady v čínském stylu. Otevřeno je zde každý den od 8:30 do 22:00.
Pekingský národní stadion je známý v Číně a také po celém světě pod přezdívkou „Ptačí hnízdo“. Navržen byl jako primární stadion pro olympijské hry konané v roce 2008 – využíval se pro závody na dráze a v poli, k fotbalu nebo například k hodu diskem. Po ukončení olympiády se budova otevřela veřejnosti a začala sloužit k sportovním soutěžím či rekreačním aktivitám. O unikátní design Pekingského národního stadionu se postarali tři architekti (dva ze Švýcarska a jeden z Číny), tj. Pierre de Meuron, Li Xinggang a Jacques Herzog – ti měli svým návrhem zajistit nejen výjimečný a inspirativní vzhled, ale i odolnost proti případnému zemětřesení. Sami tak můžete posoudit, zda se pánům umělcům podařilo tyto požadavky zrealizovat. Vnější plášť budovy je opravdu originální, neboť na jeho vytvoření byla použita mohutná ocelová konstrukce (její rozložení připomíná právě ono „ptačí hnízdo“).
Pokud cestujete do Šanghaje poprvé, určitě nezapomeňte na procházku po nábřeží Bund. Právě to je velmi známým symbolem čínského velkoměsta a patří mezi nejoblíbenější i nejrušnější atrakce. 1,5 kilometrů dlouhá stezka, po které se dá příjemně kráčet, se nachází podél břehů řeky Huangpu a nabízí nebývale podmanivý pohled do minulé éry Šanghaje. Právě toto místo totiž sehrálo klíčovou roli v přeměně malého města ve světovou metropoli. Obdivovat zde ale můžete i několik desítek budov v neoklasicistním stylu, jež se staly významnými městskými památkami. Úchvatný je například noční pohled na televizní věž Oriental Pearl nebo na mrakodrap Shanghai World Financial Center. Natrefit můžete během svých toulek podél bulváru i na četné restaurace a obchody.
Zajímavá historie: Až do poloviny 19. století bývala Šanghaj zaostalým městečkem a smluvním přístavem po první opiové válce. Nábřeží Bund pak představovalo blátivou vláčnou stezku, kterou využívaly zejména lodě podél řeky Huangpu. Vše se změnilo až koncem 19. a začátkem 20. století, kdy se Bund postupně stával rušným centrem globálního obchodu.
Přímo za Zakázaným městem v Pekingu se nachází uměle vytvořený kopec známý též jako Úhelný vrh (Coal Hill), Prospect Hill nebo park Jingshan. Vytvořen byl v roce 1420 z navršené hlíny, jež se nahromadila po vyhloubení příkopů kolem Zakázaného města (Palácového muzea). Pokud byste si ale mysleli, že se jedná o obyčejný „kopec“, byli byste na omylu. Vybudován byl totiž v souladu s principy feng-shui, a navíc měl chránit císařský palác před chladnými severními větry. Coal Hill neboli Uhelný vrch je spojován především s dynastií Ming, neboť právě zde si vzal život dle legendy poslední císař dynastie Čchung-čen – údajně, když se blížila mandžuská vojska. Zajímat vás ale bude nejspíš i důvod názvu „Uhelný“. Ten je odvozen ze skutečnosti, že se na úpatí kopce kdysi často hromadilo uhlí. Chcete-li vidět Zakázané místo z jiné perspektivy a stojíte o bezkonkurenčně skvělé foto snímky, vystoupejte na vrchol kopce za časných ranních hodin a kochejte se. Dokonalá panoramata vám poskytne i tamější Pavilon věčného jara (Wanchungting)! Otevírací doba parku Jingshan je od dubna do října stanovena na 6:00 až 21:00 a od listopadu do března na 6:30 až 20:00.
Buddhistický chrám Jade Buddha najdete v západní části Šanghaje, kde stojí již od roku 1882 (postaven byl za dynastie Čching) – v roce 1918 byl však přestavěn kvůli ničivým následkům války. Nejvíce jej proslavily dvě sochy Buddhů z jadeitu, které přivezl z Barmy do chrámu mnich Huigen. První sedící Buddha je vysoký 1,95 metru a druhý ležící měří na délku 0,96 metru. Kromě těchto fascinujících soch můžete v budově vidět i jiné – například Velká síň je domovem tří zlatých soch, které představují inkarnace Buddhy, tj. minulost, přítomnost a budoucnost. Jakmile sem zavítáte, mějte na paměti, že fotografování soch Buddhů je zakázané. Nejlepší je přijít ráno, kdy se vyhnete davům. Na prohlídku budete potřebovat ideálně 1 až 2 hodiny. Otevřen je chrám 8:00 do 16:30.
Mezi světově nejznámější veřejná prostranství patří bezesporu Náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Svůj název získalo po stejnojmenné Bráně nebeského klidu, která odděluje náměstí od Zakázaného města. I přesto, že je na první pohled toto místo obyčejným betonovým polem, nese v sobě hodně výjimečného. Náměstí totiž představuje domov pro mnoho zajímavých čínských památek (krom nedalekého Zakázaného města). Jsou jimi například Čínské národní muzeum, Velká síň lidu, Památník lidových hrdinů a Mausoleum Mao Ce-tunga. Oblast má však i důležitý historický význam – v roce 1949 zde vyhlásil Mao Ce-tung založení Čínské lidové republiky a roku 1989 se na náměstí odehrály studentské protesty a následný masakr ze stran Lidové osvobozenecké armády. Při němž zcela zbytečně zahynulo mnoho demonstrantů. Až na toto veřejné místo zamíříte, připravte se po většinou na davy lidí a vysoké množství čínských strážníků.
Nanjing Road je šanghajská obdoba Páté Avenue v New Yorku. Pokud tedy pomýšlíte na nejlepší nákupy ve městě, zamiřte sem. Tato přední čínská nákupní ulice se táhne v délce 5,5 km od nábřeží Bund na východě až po křižovatku u chrámu Jing
Hlavním a největším buddhistickým chrámem v Pekingu je Chrám Lama známý též jako Yonghe Lamasery.Postaven byl v roce 1694 jako součást městských hradeb pro císaře Jung-čenga z dynastie Čching. O několik let později (roku 1722) se jeho syn – císař Čchien-lung postaral o ubytování pro 300 tibetských mnichů a 200 čínských studentů. Právě od té doby začal chrám sloužit jako jedno z největších center buddhismu mimo Tibet. Až zavítáte do skvostného interiéru této výjimečné památky, můžete obdivovat hned 5 různých síní, tj. hlavní budovu chrámu, Síň nebeských králů s dvojicí bronzových lvů, Síň harmonie a míru s třemi bronzovými sochami Buddhů, Síň věčné ochrany, která bývala rezidencí císaře Jung-čenga a Pavilon deseti tisíců štěstí s obří sochou Buddhy, jež je vyrobená ze santalového dřeva. Otevřeno je v chrámu dle sezóny, tj. od 1. 11. do 31. 3. v čase 9:00 až 16:30 a od 1. 4. do 31. 10. v čase 9:00 až 17:00.
Na jih od Náměstí Nebeského klidu najdete bránu Zhengyangmen, která je též známá jako Qianmen. Za dynastie Ming a Čching sloužila jako jižní brána hlavního města, tudíž se s ní pojí 600 let dlouhá a zajímavá historie. Postavena byla již v roce 1419 a sloužila jako vchod pouze pro císařské kočáry. Otevírala se ostatně jen tehdy, kdy jel císař uctívat nebe do Chrámu nebes nebo během svatby císaře a císařovny. Dříve se také brána skládala ze tří různých částí, tj. Vstupní věže, Lukostřelecké věže a barbakánu mezi oběma věžemi (pozn.: barbakán býval jakousi pevností či tvrzí, která měla ochránit věže před případným útokem a zničením). Dodnes se v místě ale zachovala pouze Vstupní věž a ta Lukostřelecká, protože v místě tvrze byla vystavěna ulice.
Navštívit můžete muzeum nacházející se ve čtyřech patrech brány Qianmen. Obdivovat v něm lze například vyobrazení imperiálního průvodu císaře Čchien-lunga za dynastie Čching, historická fakta samotné brány i kulturní dobové předměty jako malby, kaligrafie a podobně.
Jedno oblíbené čínské přísloví zní takto „Nikdo nemůže být skutečným hrdinou, dokud nebyl na Velké čínské zdi.“ Tato slova jasně deklarují to, co pro Číňany zmíněná starověká památka znamená. Její výjimečnost ostatně pochopíte, až ji uvidíte na vlastní oči. Název Velká čínská zeď zní v čínštině „Changcheng“, což je v překladu „Dlouhá zeď“ – její délka přesahuje více než 6 000 kilometrů! Táhne se od pevnosti Shanhaiguan na východu až po Jiayuguan na západu a spatřit ji můžete i v těchto místech: Peking, Hebei nebo Tientsin. Průměrná výška zdi je pak zhruba šest až osm metrů a na šířku po ní přejde bez problémů až pět koní anebo deset mužů. Nejvíce návštěvníků zavítá tradičně do průsmyku Badaling, kam se snadno dostanete z Pekingu veřejnou dopravou. Za návštěvu však stojí i úsek Mutianyu vzdálený od hlavního města Číny asi 70 kilometrů. Zajímavostí je, že některé nejstarší úseky Velké čínské zdi byly postavené již v 7. století před naším letopočtem – a tak zde na vás dýchne opravdová čínská historie!
