Zájezdy na Velkou čínskou zeď

Velká čínská zeď a několik zajímavých informací

Starověký architektonický zázrak v podobě Velké čínské zdi má sice poměrně nejasné historické základy, je však jisté, že si podmaňuje ročně několik milionů lidí a patří tak mezi jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí na světě. Co byste tedy měli o Velké čínské zdi ještě vědět?

• Velká čínská zeď se táhne přes 15 severních čínských provincií, obcí a autonomních oblastí – konkrétně od Pochajského moře na východě až po poušť Gobi.
• Průměrná výška stěn je 6 až 7 metrů a ta zdaleka nejvyšší má 14 metrů.
• Hlavním účelem vystavění Velké čínské zdi byla obrana hranic. Stavba však sloužila také k přenosu zpráv pomocí majákových věží a umožňovala i rychlejší přepravu vojáků.
• Zajímavou přísadou stavebního materiálu na Velkou čínskou zeď byla také lepkavá rýže – díky svým soudržným vlastnostem (svou roli hrál obsah amylopektinu) zajišťovala odolnost stavby. Ta se přidávala do malty.
• Na budování Velké čínské zdi se podílelo téměř milion dělníků, z nichž celá řada patřila mezi trestance. Náročná fyzická práce si však vybrala i svou daň v podobě stovek tisíců zmařených životů.
• Má se za to, že část Velké čínské zdi může do roku 2040 úplně zmizet kvůli erozi. Nejohroženější je úsek v provincii Gansu.
• Další zajímavosti o Velké čínské zdi

Velká čínská zeď

Jedno oblíbené čínské přísloví zní takto „Nikdo nemůže být skutečným hrdinou, dokud nebyl na Velké čínské zdi.“ Tato slova jasně deklarují to, co pro Číňany zmíněná starověká památka znamená. Její výjimečnost ostatně pochopíte, až ji uvidíte na vlastní oči. Název Velká čínská zeď zní v čínštině „Changcheng“, což je v překladu „Dlouhá zeď“ – její délka přesahuje více než 6 000 kilometrů! Táhne se od pevnosti Shanhaiguan na východu až po Jiayuguan na západu a spatřit ji můžete i v těchto místech: Peking, Hebei nebo Tientsin. Průměrná výška zdi je pak zhruba šest až osm metrů a na šířku po ní přejde bez problémů až pět koní anebo deset mužů. Nejvíce návštěvníků zavítá tradičně do průsmyku Badaling, kam se snadno dostanete z Pekingu veřejnou dopravou. Za návštěvu však stojí i úsek Mutianyu vzdálený od hlavního města Číny asi 70 kilometrů. Zajímavostí je, že některé nejstarší úseky Velké čínské zdi byly postavené již v 7. století před naším letopočtem – a tak zde na vás dýchne opravdová čínská historie!

Poznávací zájezdy na Velkou čínskou zeď

Peking

Hlavní město Číny je národním politickým, vzdělávacím i kulturním centrem a také nejčastější vstupní branou do země – Mezinárodní letiště Beijing Capital je druhým nejrušnějším letištěm na světě. Peking se však pyšní i přívlastkem „jedno z nestarších měst na světě“! Člověka pekingského (Homo erectus) bylo možné v této oblasti zpozorovat již před 770 až 230 tisíci lety. Dnes je toto čínské velkoměsto v pořadí druhé, co do velikosti (hned po Šanghaji) a návštěvníkům nabídne nespočet fascinujících památek, které jsou dokonce zapsané v UNESCO – např. Velká čínská zeď, Zakázané město, Letní palác, Chrám nebes, hrobky Ming, Naleziště člověka pekingského v Zhoukoudian nebo Grand Canal. V čínské metropoli si najde každý to, co je mu blízké – Peking je zkrátka celosvětově jednou z nejvýznamnějších turistických destinací a mistrem v propojení moderny a tradice, ať už hovoříme o architektuře anebo třeba o gastronomii.  

Zájezdy do Pekingu

Zakázané město, Peking

V samém srdci Pekingu se nachází nejvýznamnější čínský komplex budov známý jako Zakázané město (Císařský palác nebo také Zǐjìnchéng). Jeho vznik se datuje do doby dynastie Jüan, která se na území vyskytovala v letech 1271 až 1368. Mnohé budovy, které zde uvidíte, však byly dostavěny až v letech 1406 až 1420 – právě od těchto let sloužil komplex zejména císařům z dynastií Čching a Ming. Vstup do oblasti byl tehdy prakticky zapovězen všem „obyčejným“ lidem. Výjimku měli jen členové císařské rodiny anebo třeba kurtizány. Až sem zavítáte, budete naprosto ohromeni rozlohou Zakázaného města, která činí až 720 tisíc metrů čtverečních! Komplex je pak obehnán desetimetrovou zdí se strážními věžemi a příkopem – tento způsob ochrany míval v dřívějších dobách svůj účel. Na prohlídku si vyhraďte určitě několik hodin a neopomeňte navštívit například pět mramorových mostů zvaných Jinshui Qiao (Golden River Bridges), císařský hodovní sál nebo Palácové muzeum s artefakty dávných čínských dynastií. 

Poznávací zájezdy do Pekingu

Letní palác v Pekingu

Na západním okraji Pekingu v okrese Haidian se rozprostírá jedna z nejoblíbenějších atrakcí mezi turisty, kterou je Letní palác (UNESCO). Již samotný název památky napovídá, že se toto místo stalo v dřívějších dobách vyhledávaným letním útočištěm císařů a jejich rodin (nacházeli zde úlevu před horkým pekingským sluncem). Základy dnešního letohrádku a zahrad nechal postavit v 18. století císař Čchien-lung z dynastie Čching – ten tehdejším zahradám říkal „Qingyiyuan“ (v překladu „Zahrady jasných vln“). Pokud tedy i vy zatoužíte po procházce v klidné zelené oáze, která doslova dýchá historií, zamiřte do Letního paláce. Vidět můžete v komplexu Letního paláce celou řadu skvělých památek, jako například Palác Renshou (Síň dobročinnosti a dlouhověkosti), Palác Leshou (Síň radosti a dlouhověkosti), Palác Yulan, jezero Kunming, Pavilon Foxiang (41 metrů vysoký buddhistický chrám s osmi patry), most se sedmnácti oblouky nebo také chodbu Long Corridor, ulici Suzhou a Longevity Hill – 58 metrů vysoký kopec „dlouhověkosti“, jenž býval sídlem některých nejdůležitějších budov Letního paláce.

Síň modliteb v Pekingu

Jižně od Zakázaného města se nachází velkolepý Chrám nebes (UNESCO), který je největším císařským a náboženským komplexem budov v Pekingu. Za dynastie Ming a Čching do tohoto chrámu chodívali císaři a modlili se v něm za dobrou úrodu. Samotná budova pak vznikla již v roce 1420, kdy byl Peking znovu ustanoven hlavním městem Číny za vlády císaře Jung-leho – ten zde pořádal obětní obřady k uctívání nebe a Země. Mezi nejvíce velkolepé stavby komplexu patří právě Síň modliteb (kromě Císařské klenby nebes a Kruhového mohylového oltáře), v níž se lidé modlili za dobrou úrodu. Tato budova patří také mezi nejstarší v areálu Chrámu nebes, neboť se má za to, že byla postavena již roku 1420. Hala síně má kuželovitý tvar, trojité okapy, v průměru měří 32 metrů a na výšku má 38 metrů. 

Obdivovat v Síni modliteb můžete zejména její fascinující vnitřní konstrukci, jež sestává z osmadvaceti masivních dřevěných sloupů a šestatřiceti čtvercových krokví (součást krovu, nese střešní latě), které drží pospolu překvapivě bez použití hřebíků, cementu anebo oceli. Uprostřed síně se pak tyčí čtyři dračí sloupy o výšce 19 metrů, které mají představovat čtyři roční období. 12 zlatých sloupů ve středním kruhu pak symbolizuje 12 měsíců v roce a dalších 12 sloupů ve vnějším kruhu předznamenává 12 částí dne a noci.

Ptačí hnízdo v Pekingu

Pekingský národní stadion je známý v Číně a také po celém světě pod přezdívkou „Ptačí hnízdo“. Navržen byl jako primární stadion pro olympijské hry konané v roce 2008 – využíval se pro závody na dráze a v poli, k fotbalu nebo například k hodu diskem. Po ukončení olympiády se budova otevřela veřejnosti a začala sloužit k sportovním soutěžím či rekreačním aktivitám. O unikátní design Pekingského národního stadionu se postarali tři architekti (dva ze Švýcarska a jeden z Číny), tj. Pierre de Meuron, Li Xinggang a Jacques Herzog – ti měli svým návrhem zajistit nejen výjimečný a inspirativní vzhled, ale i odolnost proti případnému zemětřesení. Sami tak můžete posoudit, zda se pánům umělcům podařilo tyto požadavky zrealizovat. Vnější plášť budovy je opravdu originální, neboť na jeho vytvoření byla použita mohutná ocelová konstrukce (její rozložení připomíná právě ono „ptačí hnízdo“). 

Brána Zhengyangmen

Na jih od Náměstí Nebeského klidu najdete bránu Zhengyangmen, která je též známá jako Qianmen. Za dynastie Ming a Čching sloužila jako jižní brána hlavního města, tudíž se s ní pojí 600 let dlouhá a zajímavá historie. Postavena byla již v roce 1419 a sloužila jako vchod pouze pro císařské kočáry. Otevírala se ostatně jen tehdy, kdy jel císař uctívat nebe do Chrámu nebes nebo během svatby císaře a císařovny. Dříve se také brána skládala ze tří různých částí, tj. Vstupní věže, Lukostřelecké věže a barbakánu mezi oběma věžemi (pozn.: barbakán býval jakousi pevností či tvrzí, která měla ochránit věže před případným útokem a zničením). Dodnes se v místě ale zachovala pouze Vstupní věž a ta Lukostřelecká, protože v místě tvrze byla vystavěna ulice. 

Navštívit můžete muzeum nacházející se ve čtyřech patrech brány Qianmen. Obdivovat v něm lze například vyobrazení imperiálního průvodu císaře Čchien-lunga za dynastie Čching, historická fakta samotné brány i kulturní dobové předměty jako malby, kaligrafie a podobně.

Ulička Nanluoguxiang v Pekingu

Pokud vás bude zajímat historie Pekingu, určitě nemůžete opomenout prohlídku tzv. hutongů, což jsou staré ulice čínské metropole. Mezi nejslavnější patří právě Nanluoguxiang – ulice s více než 800letou historií (postavena byla za dynastie Jüan vládnoucí mezi lety 1271 až 1368). Kdysi právě zde žily královské rodiny ale i úředníci, neboť to bylo blízko k Zakázanému městu. Dnes můžete v ulici dlouhé asi 1 kilometr obdivovat unikátní architekturu a lépe poznat tradiční život starých Číňanů. V oblasti se také nachází četné restaurace, kavárny nebo obchůdky se suvenýry a řemeslnými výrobky. Toto místo je rozhodně pastvou nejen pro oči ale i pro ostatní smysly, tak jej nevynechte! Vyčleňte si na procházku podél ulice aspoň pár hodin, abyste nasáli tu správnou atmosféru.

Hutongy v Pekingu

Jednou z vyhledávaných atrakcí v Pekingu jsou též starobylé uličky zvané hutongy neboli „Hutongs“. Pokud tedy chcete nahlédnout do několik stovek let staré historie Číny, určitě do nich zavítejte. Tyto ulice byly postupně vybudované za dynastií Ming a Čching v letech 1368 až 1912 a zachovávají si část tradiční kultury a způsobu života z minulosti. V oblastech natrefíte na malé uličky o šířce jen 40 cm ale také na ty, jejichž šíře dosahuje více jak 10 m. Až budete procházet ikonickými hutongy, můžete si nejen skvěle nakoupit nebo se najíst v jedné z tamějších restaurací, ale poznat také staré obyvatele čínské metropole a jejich každodenní život. Staré město si zkrátka zamilujete už od první chvíle. A jaké hutongy stojí určitě za vidění?

Úhelný vrh

Přímo za Zakázaným městem v Pekingu se nachází uměle vytvořený kopec známý též jako Úhelný vrh (Coal Hill), Prospect Hill nebo park Jingshan. Vytvořen byl v roce 1420 z navršené hlíny, jež se nahromadila po vyhloubení příkopů kolem Zakázaného města (Palácového muzea). Pokud byste si ale mysleli, že se jedná o obyčejný „kopec“, byli byste na omylu. Vybudován byl totiž v souladu s principy feng-shui, a navíc měl chránit císařský palác před chladnými severními větry. Coal Hill neboli Uhelný vrch je spojován především s dynastií Ming, neboť právě zde si vzal život dle legendy poslední císař dynastie Čchung-čen – údajně, když se blížila mandžuská vojska. Zajímat vás ale bude nejspíš i důvod názvu „Uhelný“. Ten je odvozen ze skutečnosti, že se na úpatí kopce kdysi často hromadilo uhlí. Chcete-li vidět Zakázané místo z jiné perspektivy a stojíte o bezkonkurenčně skvělé foto snímky, vystoupejte na vrchol kopce za časných ranních hodin a kochejte se. Dokonalá panoramata vám poskytne i tamější Pavilon věčného jara (Wanchungting)! Otevírací doba parku Jingshan je od dubna do října stanovena na 6:00 až 21:00 a od listopadu do března na 6:30 až 20:00.

Ulice Wangfujing v Pekingu

Ulici Wangfujing při své návštěvě Pekingu určitě nevynechte, pokud jste dobrodruhy a gurmánskými experimentátory. Ochutnat zde totiž můžete ty nejzvláštnější pokrmy, mezi které patří například smažený škorpion, hadí kebab či restovaný hmyz na tyčkách. Nechcete-li však experimentovat s jídlem, samozřejmě nemusíte. I pro vás se něco v kilometr a půl dlouhé ulici Wangfujing najde, neboť je jednou z nejznámějších nákupních oblastí v čínské metropoli. Pořídit zde můžete třeba značkové oblečení, suvenýry, řemeslné výrobky nebo i elektroniku. 

Věž CCTV v Pekingu

V Pekingu se však nachází ještě jedna atrakce spojená s Čínskou televizí. Je jí CCTV věž vysoká včetně špičky a antény 405 metrů. Může být často zaměňována s budovou ústředí – jde ale o dvě odlišné stavby! S touto televizní věží se totiž pojí daleko delší historie. Postavena byla již v roce 1994 a od téhož roku otevřena i veřejnosti. Nejoblíbenější je zde vyhlídková plošina, na kterou se dostanete výtahem až do 238 metrů (22. patro). Získáte tak skvělý panoramatický pohled na Peking. Jakmile se pokocháte čínskou metropolí z jiné perspektivy, můžete také sjet do 19. patra a navštívit TV kulturní sál, prohlédnout si expozice a dozvědět se něco málo o historii televizní věže – CCTV má tu nejvyšší na světě. Toť ale není vše! Pokud vás přemůže hlad, v 18. patře je možné zavítat do otáčivé restaurace, kde si vychutnáte čínskou ale i západní kuchyni. Věž bývá otevřena každý den od 8:30 do 22:00.

Poznámka: Pod CCTV věží se též nachází Pacifický podvodní svět – tedy obří akvárium se stovkami mořských živočichů.

Chrám nebes v Pekingu

Tato památka založená v 15. století a zapsaná v světovém dědictví UNESCO je známá také jako Císařský obětní oltář v Pekingu. Chrám nebes je v podstatě komplexem dvaadevadesáti starobylých kultovních staveb, které jsou zasazené do zahrad s borovicovými lesy. Uspořádání jednotlivých budov má duchovní význam – představuje vztah mezi lidským a Božím světem, plus se dotýká čínského učení zvaného kosmologie, v němž hráli roli i čínští císaři z dynastií Ming a Čching. Ti se zde modlili v Síni modliteb za lepší úrodu a přinášeli oběti nebesům. V komplexu je však k vidění např. i Síň abstinence, kde se císaři postili po obřadu obětování. 

Buddhistický chrám Lama

Hlavním a největším buddhistickým chrámem v Pekingu je Chrám Lama známý též jako Yonghe Lamasery.Postaven byl v roce 1694 jako součást městských hradeb pro císaře Jung-čenga z dynastie Čching. O několik let později (roku 1722) se jeho syn – císař Čchien-lung postaral o ubytování pro 300 tibetských mnichů a 200 čínských studentů. Právě od té doby začal chrám sloužit jako jedno z největších center buddhismu mimo Tibet. Až zavítáte do skvostného interiéru této výjimečné památky, můžete obdivovat hned 5 různých síní, tj. hlavní budovu chrámu, Síň nebeských králů s dvojicí bronzových lvů, Síň harmonie a míru s třemi bronzovými sochami Buddhů, Síň věčné ochrany, která bývala rezidencí císaře Jung-čenga a Pavilon deseti tisíců štěstí s obří sochou Buddhy, jež je vyrobená ze santalového dřeva. Otevřeno je v chrámu dle sezóny, tj. od 1. 11. do 31. 3. v čase 9:00 až 16:30 a od 1. 4. do 31. 10. v čase 9:00 až 17:00.