1. den: Do největší země Afriky
PRAHA/VÍDEŇ – ORÁN
Odlet na sever Afriky, žádný časový posun, ale ihned maximální exotika.
"Tak francouzské, že by to mohla být Francie, ale zároveň tak ohromně cizí a vzdálené!" Takto popisuje Alžírsko Albert Camus, nositel Nobelovy ceny za literaturu, který se zde narodil. O Alžírsku vypráví jako o ideální středomořské společnosti a o Tipase (kterou navštívíme) jako o pohanském místě se silnou morálkou, kde lidé vyznávají do dnešních dnů tradiční hodnoty.
Vítejte v největší zemi Afriky, která je zároveň nejrozsáhlejší arabskou zemí světa. Za posledních třicet let ji nenavštívilo mnoho turistů, ale SEN její kouzlo dobře zná a nyní pro vás připravilo rozsáhlý a kvalitní program, se kterým ho odhalíte i vy.
Přistáváme v Oranu, druhém největším městě Alžírska. Nikdy jste o něm neslyšeli? Přitom je to jedno z nejkrásnějších měst ve Středomoří, které svou krásou a komplexností konkuruje hlavnímu městu Alžíru, kam naše cesty zamíří zítra. Pokud se chcete před návštěvou Oranu naladit, přečtěte si román Alberta Camuse Mor, který se zde odehrává. Opět si připadáme trochu jako v Paříži a užíváme si vytříbené kultury. V 9. století tu ještě běhali lvi! Později bylo toto město centrem Španělů (Andalusanů a Kastilců), kteří se u moci střídali s osmanskými Turky. Francouzské architektuře konkuruje Beyův palác ze 14. století a pevnost sultána Abou Hassana.
Vyměňujeme dináry v lepším kurzu, vychutnáváme si první vodní dýmku a alžírskou silnou kávu. Určitě ochutnejte chorbu - skvělou polévku s cibulí a rajčaty v masovém vývaru. Na stole je vždycky chléb, vždyť Alžírsku se kdysi říkalo římská a později evropská sýpka. Všechny ty úžasné druhy chleba a jejich kvalita jsou opravdu ohromující. Dejte si kuskus - národní jídlo Maghrebu, ale i celého Alžírska. Dáte si ho s jehněčím nebo s rybou, jak je pro Oran typické? Říká se také, že nejlepší je tajine - pokrm připravovaný dušením pod speciální pokličkou. K tomu všemu můžete na trhu ochutnat čerstvý turecký med, loukoumi, baklavu nebo chalvu jako dezert. A k tomu všemu si dejte skvělou kávu! V tento den máme také vyhrazený čas na neznámé středomořské pláže, takže si nezapomeňte přibalit plavky! Poznávání alžírské dvojky naplno a všemi smysly.
2. den: Tipasa
ORÁN – TIPASA – ALŽÍR
Dnes se přesouváme do Tipasy (oblast UNESCO) - prastarého římského města situovaného na břehu moře. Římské vily, amfiteátr, ale i stadion pro zápasy gladiátorů. Projdeme se po Cardo Maximus, kde na průsečíku s Dekumanus maximus najdeme 2000 let staré napajedlo pro koně. Očividně tehdy stavět uměli! Budeme obdivovat římské památky doslova na břehu moře, což jistě ocení lovci unikátních záběrů. Nenecháme si ujít ani originální florální mozaiky v bazilice, opuštěné sarkofágy, neznámé chrámy. Ne, nezdá se vám to! Jsme ve městě pod patronací UNESCO, a nikde žádní zahraniční turisté! SEN zná dobře ukryté poklady planety ... Je čas oběda, a protože jsme u moře, doporučujeme rybí speciality (chobotnice, krevety, čerstvé grilované ryby), které ochutnáme v kvalitní "SEN restauraci" ve městě Cherchell, kdysi nazývané Cézarei (podle Julie Cézara). Na těchto místech je vidět kromě římského i řecký, a hlavně fénický vliv. Vše, co jsme dosud věděli o Římanech či Kartágu, se před našimi zraky najednou skládá jako puzzle ... Na konec si necháváme to nejlepší – památku, kterou máme v SEN z celého Alžírska nejraději. V hrobce, vyšší než jakýkoli panelák v Čechách, je pohřben Mauretánský král Juba II a jeho žena Selena, která vzešla z lásky Kleopatry a Marca Antonia. Teď už opravdu všechno začíná do sebe zapadat ... Hrobka je obrovská, impozantní, a my máme dost času ji objevit. Troufnete si vyjít na její vrchol?
Večer přejezd do hlavního města Alžíru, které vás pohltí svou středomořskou atmosférou. Poloha našeho hotelu je vynikající, nachází se v absolutním centru města, v klidné boční ulici, ale jen třicet metrů od alžírské třídy Champs-Élysées - od Avenue Didouch Murad plné obchodů, kaváren a restaurací.
3. den: Staré město - Qasbah
ALŽÍR – CONSTANTINE
Po snídani na nejvyšším patře hotelu s krásným výhledem na koloniální architekturu začínáme důkladnou prohlídku Alžíru – sedmimilionové hlavního města, podle kterého dostala název celá země. Projdeme se křížem po hlavní tepně města Didouche Mourad, kdysi zvané Rue Michelet, až po Larbi Ben M`hidi (známé po starém jako Rue d`Isly). Unikátní rybářská mešita s půdorysem ve tvaru křesťanského kříže, nejstarší i nejkrásnější mešita města Ketchaoua. Zavítáme i k mešitě s nejvyšším minaretem světa a vychutnáme si výhled na Notre-Dame d`Afrique - katedrálu v neobyzantském stylu ve čtvrti Bologhine s křesťanským a židovským hřbitovem. Na opačné straně Středozemního moře, na stejně vysokém brale se tyčí katedrála Notre-Dame de la Garde – nejznámější památka Marseille. Pokud jste v tomto jihofrancouzském městě byly, Alžír vám ho možná bude připomínat. Až na to, že Alžír je ještě hezčí a velkolepější. Nafotíme si nádhernou budovu pošty Grand Poste, ale i novou poštu s berberským písmem, které se vedle arabštiny a francouzštiny až nedávno stalo státním jazykem. Tato část Alžíru vám bude připomínat ty nejkrásnější francouzské velkoměsta, s nádhernými bílými domy a malebnými kavárnami z dob francouzské nadvlády.
Následně se ponoříme do Qasbah - části města, která je pod patronací UNESCO. Qasbah je v absolutním protikladu k uhlazeným francouzským bílým bulvárům. Už nic nemůže být odlišnější! Dýchá na vás atmosféra jako z filmu Pepe le Moko se skvělým Jeanem Gabin, který si tu zahrál zamilovaného pařížského gangstera Pepeho. Francouzi napadli Alžírsko v roce 1830, šlo o první kolonizaci arabské země od dob křižáckých válek. A historie Alžíru, to je i vzdor, který zde pocítíte ... Qasbah – to jsou křivolaké arabské a turecké uličky, které jsou vlastně jakousi nedobytnou pevností, postavenou piráty proti pirátům. Projdeme umělecké obchůdky, tajné schodiště a zákoutí, nakoukneme do překrásných vchodů s modrými kachličkami, budeme obdivovat umělecké grafity exotických řemeslníků .... Prostě se v Qasbah přeneseme několik století dozadu. Na závěr dne rozeženeme holuby na náměstí Martyr, projdeme se po nádherné promenádě podél moře. Málokterý Čech tuší, že u Středozemního moře se nachází takové nádherné město, kterému overturizmus zatím nehrozí.
Viděli jsme spoustu neuvěřitelných věcí, ale ještě není konec! Čeká nás místní přelet do východní metropole Alžírska, do Constantine - nádherného města postaveného na obou stranách hlubokého údolí, které je propojeno mnoha mosty. Constantine se proto přezdívá město mostů. Až do roku 1929 zde stál nejvyšší most na světě.
Constantine je pojmenováno po římském císaři Konstantinu Velikém, ale město původně založili Féničané. Následně jej Římané pojmenovali Cirta (Sirta). Constantine je velmi kulturní město se čtyřmi univerzitami, plné mladých temperamentních lidí. Určitě si zde uděláme čas na Qasbu, kterou projdeme odshora až dolů k divadlu s křížem-křížem. Protože zde přespíme, máme čas i na gurmánské požitky, vždyť právě odtud pochází nejlepší kesra (la kesra) - chléb z krupice, který se peče přímo před vámi a maže se buď olivovým olejem, nebo k snídani medem.
4. den: Půvabná antika
CONSTANTINE - DJEMILA - ALŽÍR - DJANET
Brzký ranní odjezd z Constantine podél západního pobřeží. Zelené kopce, modré moře, obrovské pumpy a vy máte na první pohled pocit, že jste někde na jihu Evropy, nikdy byste neřekli, že jste v Africe.
Sjíždíme z dálnice a po klikatých silnicích přes oblast olivovníků, odkud pochází rodina slavného fotbalisty Zinedina Zidana, míříme do Djemily.
DJEMILA je jednou z nejvíce fascinujících římských památek naší planety. Říká se, že půvab, s jakým je originálně usazena v terénu, ve světě nemá obdoby. Opravdu, když se podíváte na rozsáhle město pod vámi vsazené do hor, musíte pouze souhlasit. Skutečná nádhera! Město vybudované před 2000 lety pro vysloužilé válečné veterány, kteří sem chodili za ideálním klimatem, příjemnější než v samotném Římě a za radovánkami. Město bylo křesťanské, a tak navštívíme i dvě baziliky a baptisterium (křtitelnici). Dále Karakalův oblouk, originál obrovské Jupiterovy sochy z bílého mramoru a absolutně unikátní fontánu.
Všechna velká římská města měla lázně, které sestávaly ze tří částí: caldarium (teplá část), Tapidárium (středně teplá část) a Frigidarium (studená část), ale zde je navíc ještě část Solárium, kde se vojáci slunili se svými konkubínami. Amfiteátr mimo zdi města má vskutku unikátní polohu. Opravdu jsme tady, uprostřed takové úžasné památky zapsané pod patronát UNESCO, zcela sami, bez jakýchkoliv turistů? Minimálně nejbližší rok ještě ano ...
Socha Odysea a muzeum mozaik z 1. až 4. století jsou rovněž velkou vzácností. 1700 metrů čtverečních mozaik je opravdu slušnou sbírkou, zvláště pokud některé z nich jsou považovány za nejvýznamnější na světě. Pojďte hledat odpovědi na otázky, proč je na některých mozaikách ten podivný hákový kříž? Při legendě o Dionysis přinesené z Bakchovho chrámu se zase budete červenat a uznáte, že vlastně nejsme až tak liberální společností. Tuto mozaiku najdete za rohem v místnosti číslo tři, ale pokud nemáte dobrého průvodce, ani ji neobjevíte ... Uvidíte také prastaré lékařské instrumenty, zámky na dveře, šperky ... To vše nás vtáhne do historického života v nádherné Djemile.
A pak přejezd do hlavního, známého Alžíru, odkud se večerním letem (2200 km) vydáme na divoký jih. Přílet, setkání s našimi ověřenými partnery a přejezd 30 km do oázy Djanet, tradiční pouštní chaty v centru města. Jedná se o velmi základní ubytování, ale zde v centru Djanetu je jediné. Ubytování má klimatizaci a také tekoucí sprchu. Svou elektroniku si dobijete na maximum.
5. den: S Tuarégy do Tassili n'Ajjer (UNESCO)
TASSILI N’AJJER
Vzbudíme se na úpatí hor Tassilli, na okraji nekonečných písečných dun Erg Admer. Snídaně v německé restauraci v naší lodži, poslední vychutnávání toho, čemu se říká na Sahaře civilizace. Máme víza, předem vyřízené povolení, ale ráno stráví náš partner Mohammad zapsáním pasů na gendarmarie. Toto je zároveň čas skočit na blízký trh a koupit si tuarégske šaty (džalábiu) a turban (čéč), projít se po oáze a začít se aklimatizovat na obrovské horka. Následně nasedneme do našich 4x4 a vyrážíme za velkým dobrodružstvím. Opustíme oázu a nepotkáme žádného turistu, jsme odkázáni pouze na sebe. Jsme připraveni! Máme dvě terénní auta a jedno auto tvoří doprovod – průvodce, kuchař a vařič čaje. Máme pro vás stany, karimatky, komplet kempovací výbavu, jídlo a vodu na celou dobu – Veškerý náš doprovod jsou Tuaregové – lidé pouště. Cokoliv by se stalo, tito lidé vyřeší. Známe je a vybrali jsme nejkvalitnější a seriózní.
Putujeme od libyjsko-nigerských hranic po proslulé Transsahara Highway do neznáma. Všechny fotografie, které najdete k této cestě, můžete nafotit i vy, neboť navštívíte stejná místa. Dlouho jsme tuto cestu připravovali. Je třeba si uvědomit že národní park Tassili n`Ajjer (UNESCO) je rozlohou o polovinu větší než Slovensko. Vy uvidíte to nejlepší! Většinu míst, které navštívíte, byste marně hledali na mapě, ale pro rozsah cesty si třeba uvědomit, že mezi dvěma oázami, které jsou součástí naší expedice, tedy mezi Djanet a Ihrirom je 220 km. To je na Sahaře velmi daleko. Vyrazili jsme, opustili městečko a kolem se objeví nebývalá nádhera. Takto vypadá Sahara! Jde o největší horkou poušť světa s rozlohou Evropy a vy jste v jejím srdci. Sahara je překrásná. Po chvíli se objeví nádherné hory a my vstoupíme branou do národního parku. Pokud někomu ukážete tyto fotografie, bude si myslet, že jste v Arizoně či Utahu. Nisméně tam je mnoho turistů, zde jste jediní. A být v dnešní době overturizmu sám, je největší luxus. Kolem poledne přijdeme k vysokým skaliskům v oblasti Tikoubaouine, které vrhají stín, což je absolutní základ, abyste ta horka přes oběd uměli přežít. Kuchař zde z čerstvých surovin vykouzlí tříchodový oběd. Vy máte šanci projít se okolím, ale pozor, abyste nezabloudili. Dejte vždy vědět průvodci, který půjde s vámi, vždy si kromě fotoaparátu berte láhev s vodou!
Po návratu si pusťte hudební skupinu Tikoubaouine, ale my v SEN dáváme přednost tuarégské skupině Tinariwen, která vznikla zde v Alžírsku a reprezentovala Alžírsko na světovém šampionátu ve fotbale. Nejraději máme jejich páté album Tassili. Ano, název alba je oblastí, kde se nacházíte, neboť i pro Tuaregy je Tassili unikátem.
Máme pro vás kempové stoly, židle, talíře, příbory, sklenice. Jste uprostřed ničeho ve skutečně drsných horkých podmínkách, ale s touto výbavou se to dá vydržet. Po dobrém obědě si dáme tuarégský čaj, který pro nás připravili v asi hodinu a půl trvajícím rituálu přímo na ohýnku. Čaj přelévají desítky krát z konvičky do sklenice a zpět, aby se okysličil, je to ohromné umění připravit kvalitní tuarégský čaj. Tuaregové mají čas, do přípravy dají veškerou energii. Vždy se pijí tři skleněné pohárky – velké jako naše panáky.
Slunce trošku klesne, naši průvodci vše rychle sbalí, naloží a vyrážíme. Mějte s sebou nabíječku do zapalování, abyste si nabili mobil a mějte náhradní baterie do fotoaparátu. Vyplatí se to. Pevný terén se zpod kol ztratil a my zapadáváme do písku, vytlačujeme a hledáme cestu, kde se písek nepropadá, jedeme hlouběji až tam, kde se opravdu cítíme jako uprostřed pouště. Zaparkujeme pod naší dunou v závětří, auta přisuneme k sobě, abychom byli chráněni před pouštní bouří, naši průvodci nám postaví stany a dají do nich karimatky. Pokud jedete na Saharu od listopadu do března, doporučujeme určitě vzít si spacáky, v noci se totiž překvapivě ochladí. Vyšplháte se na nejbližší dunu a procházíte po vrcholech dun, které se táhnou do nekonečna. Společně s Enedi (v Čadu), Tenere (Niger) se právě Tassili považuje za nejkrásnější část Sahary, která je rozlohou velká jako Evropa.
Večeře připravena vaším privátním kuchařem obsahuje vždy i zeleninu (nikdy jsme v těchto sterilních pouštních podmínkách neměli žaludeční problémy). Stmívá se, slunce zapadá nad dunami, váš ohýnek hoří a na obloze se objevují miliony hvězd. Už dlouho jste nezažili takovou romantiku, nikde nikdo, pouze vy, vaši kamarádi a Tuaregové, pro které je tato nehostinná část naší země životem, který nadevše milují.
6. den: Didierské petroglyfy a oáza Ihrir
DJANET – IHRIR
Dejte si budíček před svítáním, protože zachytit východ slunce na Sahaře je úžasné divadlo. Neotravuje nás zvonění mobilu a čas se najednou zpomalil a není jiné možnosti, než jej přizpůsobit slunci. Slunce řídí celou naši cestu Saharou. Teď ráno, když je písek ještě studený, jsou první sluneční paprsky velmi příjemným pohlazením. Žlutá kolem nás se mění na oranžovou a o pár minut na zářivě červenou. Máme tu vak s vodou na hygienu, na wc chodíme s lopatou za dunu (za strom je to daleko). Nasnídáme se, Tuaregové všechno sbalí a vyrazíme za dalším dobrodružstvím.
Opět jiné scenérie, neskutečné výhledy na hory, které se do takových zvláštních tvarů vytvarovaly právě pro obrovské změny teploty. Přes den neuvěřitelné horko, ale v noci zima. Všechno je tu tak skutečné, tak silné, jako byste toto už někdy zažili. Vždyť všichni lidé pocházíme z Afriky a někde hluboko v nás to je. Zastavujeme se v oblasti Didier, v oblasti nejvzácnějších petroflyfů naší planety. Vyryté obrazce antilop, žiraf, nosorožců, lvů, leopardů, lidí. Vytáhněte si nejpoužívanější bankovku Alžírska, 1000 dinárů a na ní najdete obrázek gazely. Stejný obrázek je nyní před vámi na skále. Na světě je množství míst s petroglyfy. Toto je to nejdůležitější.
Po obědě vstupujeme hluboko do národního parku a dostáváme se do oázy Ihrir. Klesáme o čtyři sta metrů níže a je ještě tepleji. Najednou jako zázrakem vidíme guelta (jezero). Poušť všude kolem tisíce kilometrů a zde sytá zeleň datlovníkových palem. Je to skutečně zázrak. Projdeme se ke gueltě, kde se hlavně před západem slunce odehrává celý společenský život. Odvážní se v ní mohou vykoupat, ale pozor na bilhariózu. V Ihrire se nastříkejte repelentem. Voda se z guelty vypařuje, ale někde z podzemí stále přitéká nová. Je to takto od nepaměti. Noc ve stanech nebo v lokálních kruhových afrických domcích. Je šance si něco dokoupit a dobít elektroniku. Oáza Ihrir má proud, a dokonce mobilní signál.
7. den: Rajská zahrada Sahary
ESSENDILÈNE
Dnes nás čeká nádherný den, opět cosi nového. Míříme zpět do známého Kano Essendilène. Bez terénních aut bychom se nepohnuli a zůstaly pouze na začátku. Máte chuť na trekking? Určitě si vezměte pokrývku hlavy, hodně vody a pevnou obuv. Strmé skalnaté, úžasné fotografie. Essendilène je perla zeleně, kde jsou palmy a oleandry konfrontovány s úzkými pískovcovými věžemi. Na konci kaňonu pod věžemi, které jako by prstem ukazovaly na modré nebesa, je guelta s čerstvou vodou. Vy trekujete nebo fotografujete a kuchař chystá váš poslední oběd. Následně překřížíme pískové cesty a přesuneme se na jih až za odbočku na Libyi a Niger, kde zamíříme k poslednímu fascinujícímu zážitku, ke skále plačící krávy. Opět nádherné duny ideální na fotografii a osamocené skály, při kterých kdysi před deseti tisíci lety pásl pastýř na zelených loukách svá stáda. Postupně bylo trávy stále méně a krávy neměli co jíst a začaly plakat. Fascinující petroglyfy, který nám v jednoduchých (picassovských) tazích osvětlí, co se stalo. Umění je tu s námi od našeho počátku, ale tady na Sahaře zůstalo zachováno to nejstarší umění v nejlepší kvalitě. Slunce zapadá a my se loučíme s naší Saharou. Dotkli jsme se nekonečna a už chápeme, proč se mnozí lidé tak často do Sahary vracejí, proč se do nehostinné pouště doslova zamilují.
8. den: Ze Sahary přímo domů
Těsně po půlnoci odjezd na letiště, odlet do hlavního města, a ještě týž den odlet domů. Toto je velmi náročný závěr. Přestup na mezinárodním letišti v Alžíru, zacheckovaní se na odlet domů. Cesta do srdce Sahary je exkluzivní cestou, která vás posune v cestování na jinou úroveň. Náročná, ale úžasná cesta. Nyní jste unavení, ale až si budete zpětně prohlížet fotografie, budete hrdí a šťastní.
