Velikonoční ostrov (Rapa Nui): Tajemství soch Moai

Velikonoční ostrov, též známý mezi domorodci jako Rapa Nui, proslul zejména svými obrovskými sochami Moai. A právě ony vytváří tajemnou atmosféru, která magicky přitahuje nejednoho návštěvníka a vyvolává v něm mnoho zvídavých otázek. Proč byli tito tiší svědci dávné polynéské kultury postaveni a jak je tehdejší obyvatelé vlastně přesouvali? I to vás nejspíš napadne v tamější úchvatné krajině s vyhaslými sopkami, písečnými plážemi, zelenými prériemi a strmými útesy. Ponořte se tedy do historie této výjimečné země, prozkoumejte všechny její záhady a nasajte zvláštní všudypřítomnou energii!

Svůj název si ostrov vysloužil od nizozemských průzkumníků, kteří zde zakotvili na velikonoční neděli roku 1722. Od té doby však uplynula řádka let, během nichž se Velikonoční ostrov stal vyhledávanou turistickou destinací nejen pro svou záhadnou historii, fascinující památky a krajinu, ale také pro naprostou odlehlost. Rozkládá se totiž sám uprostřed Tichého oceánu – více jak 3 500 kilometrů od pobřeží Chile! Proto si svůj pobyt „na konec světa“ pečlivě naplánujte, třeba společně s námi.

Autor: Iveta Reinisch

01.06.2024

Čti více

Sochy Moai.

Informace o Velikonočním ostrově

Velikonoční ostrov má rozlohu 163 km² a leží v jihovýchodní části Tichého oceánu. Najdete jej asi 1 900 km východně od ostrova Pitcairn a 3 540 km západně od Chile. Svým vzhledem připomíná trojúhelník, jenž je 23 km dlouhý a 11 km široký.
Nejvyšší bodem Velikonočního ostrova je Mount Terevaka – tato hora se nachází v nadmořské výšce 600 metrů.
Původní obyvatelé nazývají Velikonoční ostrov jako Rapa Nui („Velký Rapa“) nebo Te Pito te Henua („Pupek světa“).
Na Velikonočním ostrově lze nalézt až 900 majestátních kamenných soch Moai, které byly vyřezány ze sopečných hornin (tuf a trachyt) v různých stoletích. Každá z nich měří v průměru 4 metry a váží 13 tun.
Roku 1995 byl Velikonoční ostrov označen organizací UNESCO za světové dědictví, přičemž velká část ostrova je chráněna v rámci Národního parku Rapa Nui.

Velikonoční ostrov obývá k roku 2024 více než 8 000 lidí. Nejvíce se jich soustředí do hlavního ostrovního města zvaného Hanga Roa (zde žije až 95 % populace).
Zhruba 45 % populace Velikonočního ostrova se identifikuje jako původní národ „Rapa Nui“. Zbylí obyvatelé ostrova jsou buď evropského (především španělského) původu nebo smíšeného evropského a původního chilsko-indického původu.
Počasí na Velikonočním ostrově je příjemné po celý rok. Destinace se vyznačuje subtropickým klimatem s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí. Průměrná roční teplota je zde 20,5 °C – nejteplejšími měsíci jsou pak leden a únor, kdy lze na teploměru naměřit až 28 °C (pocitově to může být kvůli vysoké vlhkosti vzduchu více)!

Prohlédněte si mapu Velikonočního ostrova a naplánujte snadno výlet.

Ikonické sochy lemované palmami.

Nejlepší místa, která na Velikonočním ostrově stojí za vidění

Jakmile poprvé spatříte Velikonoční ostrov, dýchne na vás neuvěřitelný klid, který je předzvěstí úžasné odpočinkové dovolené. Příjemným faktem je i to, že do destinace míří menší množství turistů – vyhnete se tak davům. Nechte se zde tedy zhypnotizovat obřími monolitickými sochami Moai, oslnit dechberoucími výhledy na oceán nebo se ukolébat ke spánku pohledem na nekonečné hvězdné nebe! Ať vsadíte na jakékoliv aktivity, skvěle si to užijete.

NÁRODNÍ PARK RAPA NUI (Rapa Nui National Park)

Poloha: severní část Velikonočního ostrova, asi 20 km od města Hanga Roa – na adrese Kiri Reva s/N
Vstupné: dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: půl dne až den
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky z hotelu
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Národní park Rapa Nui pokrývá více než 40 % Velikonočního ostrova a pro svou kulturní a přírodní hodnotu byl roku 1995 prohlášen organizací UNESCO za světové dědictví. Krása této krajiny spočívá především v jejím sopečném původu, oceánském prostředí a také v jakémsi nepopsatelném tajemnu, které se vznáší nad celým ostrovem. Hlavními atrakcemi Národního parku Rapa Nui jsou Rano Kau – kráter s lagunou uvnitř a původní vegetací, pláž Anakena – vhodná na piknik, pláž Ovahe s růžovým pískem a nejvyšší bod ostrova Maunga Tere Vaka.

V parku se pak návštěvníkům nabízí celé spektrum aktivit, jako například objevování vzácných archeologických oblastí (zejména Puna Pau, pláže Anakena/Ovahe, Ahu Akivi, Rano Raraku, Costa Norte), jízdy na koni v oblasti Costa Norte, fotografování překrásných scenérií, plavání a potápění, pěší turistika nebo surfování.

Národní park Rapa Nui.

MĚSTO HANGA ROA

Poloha: jižní část západního pobřeží Velikonočního ostrova a východní část Tichého oceánu
Vstupné: zdarma
Otevírací doba: 24 hodin denně
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 dny (či více dle aktivit)
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky z hotelu
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Hanga Roa je hlavním městem Velikonočního ostrova a také jeho kulturním, sociálním a ekonomickým centrem.Právě zde najdete většinu ostrovních obyvatel – až 95 % populace, skvělé hotely, restaurace, kluby, bary a jiné poskytovatele rozsáhlých služeb. Jakýmsi pomyslným městským srdcem je pak hlavní třída Avenida Atamu Tekena (dříve známá jako dříve Avenida Policarpo Toro), kde se můžete pohodlně ubytovat, nakoupit si potraviny a suvenýry nebo se chutně najíst. Přejmenována byla na stávající název roku 1998 po hrdinovi z 19. století, který pocházel z lidu Rapa Nui. A co byste měli v Hanga Roa určitě navštívit? Nevynechte tyto hlavní atrakce:

Kostel svatého Kříže: jediný katolický kostel na Velikonočním ostrově najdete na konci ulice Te Pito Te Henua. Založen byl v roce 1937 a denně uchvacuje turisty i místní svým interiérem, kde lze obdivovat například dřevěné sochy Ježíše Krista, Panny Marie a jiných svatých. Pozoruhodný je však i exteriér kostela, v němž se snoubí moderna s původními prvky. Mše si zde můžete poslechnout ve španělštině.
Přístav Hanga Roa Otai: tento přístav slouží jak pro malé rybářské lodě, tak i jako molo pro velké lodě, které přepravují cestující na transatlantických plavbách (zastavují na ostrově). Pokud jste pak dobrodruzi, budete nadšení z toho, že v přístavu najdete několik potápěčských center, kde vám půjčí veškeré vybavení k objevování podmořského světa. Zajít si zde ale můžete i na jídlo či kávu do místních restaurací La Taverne du Pecheur a La Kaleta nebo odsud pozorovat úchvatné západy slunce.
Přístav Hanga Piko: v jazyce Rapu Nui se název přístavu překládá jako „Skrytá zátoka“ a toto pojmenování není daleko od pravdy. Místo je totiž obklopeno malými kopci, které ji skutečně ukrývají před zraky lidí – na rozdíl od jiných zátok na ostrově. Přístav je pro místní důležitý, neboť se zde vykládá všestranné zboží přivezené na lodích. Turisté si zde mohou ovšem užít různé zajímavé aktivity, jako potápění, kanoistiku nebo sportovní rybaření.
Hanga Vare Vare: kousek za přístavem Hanga Roa Otai se rozkládá otevřený zelený prostor s klidnou a uvolněnou atmosférou, kde můžete často spatřit pasoucí se koně a mnoho veselících se místních nebo turistů – právě zde se totiž konají různé společenské ostrovní akce, jako koncerty, gastronomické festivaly a kulturní vystoupení.

Dále si můžete v Hanga Roa užít příjemnou pláž (Pea Beach) s možností surfování, opalování a plavání, Botanickou zahradu Tau Kiani, řemeslný trh ze 70. let 20. století, Tahaiský hřbitov nebo Zemědělský a řemeslný jarmark.

Hanga Roa, hlavní město Velikonočního ostrova.

OBŘADNÍ KOMPLEX TAHAI (Tahai Ceremonial Complex)

Poloha: asi 1,6 km severně od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok – nejkrásnější jsou východy nebo západy slunce

Tahai je jedním z největších a nejlépe zrestaurovaných archeologických nalezišť na Velikonočním ostrově – k obnově památek došlo roku 1970. Historici odhadují, že nejstarší pozůstatky této lokality pochází z roku 700 n. l. – oblast dříve dle všeho obývali lidé Marama. Tahai je pro návštěvníky vysoce fotogenickým místem, kde naleznou tři obřadní platformy známé jako „Ahu“. V oblasti Ahu Tahai lze obdivovat nejstarší ostrovní sochu Moai s výškou 4,5 metru, v oblasti Ahu Vau Uri se pak nachází 5 soch Moai z roku 1 200 n. l. a v oblasti Ahu Ko Te Riku se nalézá jedna socha Moai s výškou 5,1 metru – unikátní je pro korálové oči. V obřadním komplexu Tahai zhotovíte úchvatné fotografie zejména se západem slunce a posléze se můžete kochat z trávníku oceánem či pestrobarevným nebem s kulisami soch.

Obřadní komplex Tahai.

AHU AKIVI

Poloha: jihozápadní úbočí sopky Maunga Terevaka, asi 6,8 km severně od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Ahu Akivi je nejpropracovanější obřadní platformou na Velikonočním ostrově. Dle archeologických nálezů se předpokládá, že první fáze výstavby tohoto místa započala koncem 15. století – tehdy zahrnovala centrální náměstí a krematorium na obřady. V 16. století pak byly dle všeho prostory upraveny, vylepšeny a doplněny o sedm mohutných soch Moai, které zde stojí dodnes. Oblast Ahu Akivi obývali v dřívějších dobách lidé z kmene Miru, jenž býval v tehdejších dobách jedním z nejvýše postavených kmenů. Kompletní rekonstrukcí prošla obřadní platforma Ahu Akivi již v roce 1960 a nastartovala tak proces obnovy dalších obřadních platforem v Národním parku Rapa Nui. Nejpozoruhodnější je památka při západu slunce, kdy zhotovíte také ty nejlepší foto snímky.

Ahu Akivi.

AHU TE PITO KURA

Poloha: asi 2 km jihovýchodně od pláže Ovahe před zálivem La Pérouse a cca 20 km severovýchodně od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Archeologický komplex Ahu Te Pito Kura se nachází na severním pobřeží Velikonočního ostrova. Jde v podstatě o plošinu o délce 100 metrů, která je tvořená opracovanými čedičovými skálami. Ty kdysi podpíraly sochu Paro Moai, než byla svržena během kmenových válek. Tato obrovská socha dosahovala výšky 10 metrů, hmotnosti 80 tun a dodnes leží na Zemi netknutá a obrácená tváří dolů (tělo je rozpůleno). Vedle této bývalé obřadní oblasti se však nachází další zajímavá atrakce v podobě magnetického kamene Te Pito Kura („Pupek světa“). Kámen je vejčitého tvaru a dosahuje průměru 80 centimetrů. Místní věří, že vyzařuje mocnou duchovní energii Mana – ve skutečnosti ale vykazuje změny ve svém magnetickém poli díky vysokému obsahu železa.

Skalní útvar Ahu Te Pito Kura.

HANGA KIO’E

Poloha: asi 3,4 km severně od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Hanga Kio’e je pozůstatkem vesnice s dvěma obřadními platformami – Ahu Akapu a Ahu Hanga Kio’e. Obě oblasti byly zrekonstruovány v roce 1972, přičemž v Ahu Akapu se nachází jedna čtyřmetrová socha Moai bez kamenné ozdoby pukao a v Ahu Hanga Kio'e se podařilo obnovit pouze jednu sochu Moai, centrální náměstí vesnice, Hare Moa (Kurníky) a Hare Paenga (Domy). Pokud máte rádi naprostý klid bez davů, bude se vám návštěva Hanga Kio’e jistě zamlouvat. Oblast je totiž turisty navštěvovaná jen zřídka, a tak si zde užijete ničím nerušené výhledy na oceán i naplňující relaxaci.

Hanga Kio’e.

AHU TONGARIKI

Poloha: asi 20 km východně od města Hanga Roa – v blízkosti sopky Rano Raraku (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Ahu Tongariki je největší památkou Velikonočního ostrova, neboť jako obřadní platforma čítá až 15 soch Moai – jedna z nich je dokonce vysoká 9 metrů a váží 86 tun. Tyto sochy však musely být zrestaurovány mezi lety 1992 až 1996 po ničivém zemětřesení s tsunami, které ostrov zasáhlo v roce 1960. Pokud se pak ohlédneme ještě více do historie, první lidské osídlení této oblasti se datuje do roku 900 n. l., proto je obřadní platforma Ahu Tongariki považována za jednu z prvních, který byla na ostrově postavena – původní polynéské obyvatelstvo ji používalo k ceremoniím až do druhé poloviny 19. století. Do oblasti zamiřte s fotoaparátem ideálně při východu slunce, které kouzlí okolo soch zajímavé světelné efekty. Chcete-li ale fotografovat tváře soch Moai, vydejte se na místo odpoledne mezi 12:00 až 13:00, kdy je lepší světlo.

Ahu Tongariki, největší kamenná plošina se sochami na Velikonočním ostrově.

PAMÁTNÍK AHU AKAHANGA

Poloha: asi 11,8 km od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: cca 1 hodina
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

V oblasti obřadní platformy Ahu Akahanga na jižním pobřeží ostrova můžete vidět pozůstatky starobylé vesnice, ve které kdysi žili lidé Rapa Nui. Dříve zde stálo 13 soch Moai, které byly pravděpodobně v důsledku kmenových válek svrženy na zem a ponechány svému osudu – dodnes je takto můžete spatřit (některé jsou dlouhé až 7 metrů). Poblíž Ahu Akahanga se nalézá také malá jeskyně, jež sloužila místním domorodcům jako úkryt. Před návštěvou tohoto památného místa si nezapomeňte přibalit fotoaparát – lokace blízko u oceánu je dokonalá pro zhotovení skvělých snímků.

Památník Ahu Akahanga.

MUZEUM RAPA NUI (Rapa Nui Museum)

Poloha: jen 300 metrů od obřadního komplexu Tahai a 2,7 km od města Hanga Roa
Vstupné: zdarma (informativní texty jsou k dispozici zdarma v angličtině, japonštině, francouzštině a němčině)
Otevírací doba: od pondělí do pátku v čase 9:00 až 17:00, v sobotu od 9:00 do 12:30, v neděli zavřeno
Potřebná doba na prohlídku: cca 1 hodinu
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Muzeum Rapa Nui známé také jako Muzeum Sebastiana Englerta je jediným svého druhu na ostrově. Pojmenované je po německém knězi Sebastianu Englertovi, který na Velikonoční ostrov přišel v roce 1935 a celých 34 let zde strávil studiem, šířením jazyka, tradic, archeologie a kulturního dědictví lidí Rapa Nui. Samotné antropologické muzeum pak bylo založeno v roce 1973 a vystavuje artefakty, které během svého života na ostrově tento kněz nasbíral a daroval chilskému státu. V současné muzejní sbírce se nachází až 15 000 předmětů včetně kamenných nástrojů, ozdob, korálů a podobně.

Mezi nejvýznamnější exponáty Muzea Rapa Nui patří oko Moai (je vyrobené z bílého korálu a uprostřed má zornici z červené sopečné strusky), Rongo-rongo tablety (sada dřevěných tabulek, do nichž je vyřezáno písmo lidu Rapa Nui – jedná se o repliky), řezbářské nástroje nebo ženská socha Moai.

Muzeum Rapa Nui.

VESNICE ORONGO (Orongo Village)

Poloha: cca 8 km jižně od města Hanga Roa – na hřebeni kráteru Rano Kau (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: cca 1 hodina
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Vesnice Orongo a současně také archeologické naleziště se nachází v jihozápadní části vyhaslé sopky Rano Kau (na nejužším okraji). Toto místo obývali sezónně náčelníci a hlavní představitelé starověkých kmenů, kteří doufali, že v jarních měsících nasbírají první posvátná vejce rybáka černohřbetého (jednalo se o soutěž, jejíž vítěz byl nazýván „Tangata Manu“ neboli „Ptačí muž“). Návštěvníci mohou v oblasti vesnice vidět pozůstatky deskových kamenných domů nebo více než 1 700 petroglyfů na skalách s motivem „Ptačího muže“. Kochat se však mohou i úžasným panoramatickým výhledem na Tichý oceán a zhotovit výjimečné foto snímky – zejména při západu slunce.

Obřadní vesnice Orongo.

JESKYNĚ ANA KAKENGA (Ana Kakenga Cave)

Poloha: asi 6,5 km severně od města Hanga Roa a jen 4 km západně od archeologického naleziště Ahu Akivi
Vstupné: zdarma
Otevírací doba: 24 hodin denně
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Ana Kakenga je jednou z nejnavštěvovanějších jeskyní na Velikonočním ostrově a často se ji říká „Jeskyně dvou oken“ (Cave of Two Windows) – obsáhne totiž v 50 metrů dlouhém lávovém tubusu dva otvory. Přírodou vytvořená „okna“ umožňují dokonalý pohled na pobřeží ostrova – pravé jeskynní okno rámuje dva malé ostrůvky známé jako Motu Tautara a Motu Ko Hepoko a to levé rámuje oceán. Dříve sloužilo toto místo k úkrytu lidí, když došlo k bojům mezi kmeny.

Najít vchod do jeskyně bývá poměrně obtížné, pokud k němu nemíříte s průvodcem – je to otvor o šířce cca půl metru na úrovni země a připomínat může spíše doupě. Sestup do jeskyně by měl být opatrný a nedoporučuje se klaustrofobikům, neboť začátek vnitřního prostoru je poměrně úzký. Do oblasti si určitě nezapomeňte přibalit fotoaparát či kameru, neboť z jeskynního okna pořídíte náramné snímky (nejkrásnější je východ nebo západ slunce).

Jeskyně Ana Kakenga.

VYHASLÁ SOPKA PUNA PAU

Poloha: na jihozápadní straně Velikonočního ostrova, cca 7 km severovýchodně od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 1 až 2 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Puna Pau je malá vyhaslá sopka, v jejímž kráteru se nachází lom červené sopečné strusky – ten byl kdysi dávno pro ostrovany velmi důležitý. Z červeného sopečného materiálu se totiž vyráběly kamenné ozdoby na hlavy soch Moai – měly představovat vlasový uzel a nazývají se pukao. Na Velikonočním ostrově bylo nalezeno pouze 100 kusů ozdob pukao, včetně 70 na vrcholu soch Moai (zpozorovat je můžete například u Ahu Nau Nau, Ahu Hanga Te’e, Ahu Akahanga a Ahu Tongariki).

Pokud vyhaslou sopku Puna Pau navštívíte, čeká vás asi 400 metrů dlouhá okružní cesta, během níž se musíte přísně držet jen podél vyznačené stezky a nesmíte se dotýkat ozdob pukao, které budete míjet. Vstup je pak zakázán do samotného kráteru sopky. Před cestou si obujte pevnou obuv se silnou podrážkou, zvolte vhodné sportovní oblečení, namažte se opalovacím krémem, vybavte se dostatkem vody i svačinou a mějte na paměti, že v okolí tohoto místa nejsou žádné toalety ani možnosti občerstvení.

Vyhaslá sopka Puna Pau.

VYHASLÁ SOPKA RANO KAU

Poloha: asi 6,6 km jižně od města Hanga Roa
Vstupné: zdarma (pokud chcete ale vidět nedalekou vesnici Orongo, musíte si zakoupit vstupenku do Národního parku Rapa Nui)
Otevírací doba: 24 hodin denně
Potřebná doba na prohlídku: 2 až 3 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Rano Kau je jedna ze tří sopek (další dvě jsou Terevaka a Poike), díky jejíž erupci se Velikonoční ostrov před více než 2,5 miliony lety vynořil z oceánu. Dnes zde můžete obdivovat téměř kruhový kráter o průměru přes 1 km a maximální výšce 324 metrů, kolem něhož roste bujná vegetace. Uvnitř velké kaldery sopečného kráteru se pak vlivem nahromadění dešťové vody vytvořila úchvatná laguna, která má hloubku odhadem 10 metrů. Tato laguna bývala pro dřívější obyvatele ostrova hlavním zdrojem pitné vody – domorodci museli tehdy šplhat po 150 metrů vysokém hřebenu, aby sladkou vodu nabrali a odnesli. Součástí prohlídky vyhaslé sopky Rano Kau ovšem bývá i vesnice Orongo na hřebeni kráteru, do níž je vstup již zpoplatněn v rámci Národního parku Rapa Nui.

Kráter Rano Kau.

PLÁŽ ANAKENA (Anakena Beach)

Poloha: asi 18 km severovýchodně od města Hanga Roa (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 2 hodiny až půl dne dle aktivit
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Pláž Anakena je hlavní i nejkrásnější pláží Velikonočního ostrova a svým návštěvníkům nabízí jemný korálový písek, křišťálově čisté tyrkysové vody, klidné vlny a příjemný stín pod kokosovými palmami. Není však jen dokonalým relaxačním místem vhodným k opalování a koupání, ale také kolébkou tamější historie – právě zde se vylodil první král ostrova, Ariki Hotu Matu’a a založil první obydlené centrum, které dalo vzniknout kultuře Rapa Nui. Obdivovat na pláži pak můžete i dvě obřadní platformy Ahu, tj. Ahu Nau-Nau s pěti celými a dvěma poničenými sochami Moai a Ahu Ature Huke s jednou sochou Moai – ta byla dle historických dat první restaurovanou a vztyčenou sochou na ostrově, o což se zasloužil norský průzkumník Thor Heyerdahl v roce 1956. Ke zvednutí sochy použil systém kamenů, klád a lan.

TIP: Budete-li se chtít občerstvit, je na pláži Anakena k dispozici několik malých stánků, kde se podávají grilované pokrmy, empanadas či ovocné šťávy a alkoholické nápoje.

Písčitá pláž Anakena na severním pobřeží Velikonočního ostrova.

PLÁŽ OVAHE (Ovahe Beach)

Poloha: asi 18 km severovýchodně od města Hanga Roa a 1,5 km od pláže Anakena (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 2 hodiny až půl dne dle aktivit
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Na Velikonočním ostrově se nachází pouze dvě pláže, tj. pláž Anakena a také pláž Ovahe, která je turisty méně navštěvovaná, tedy poskytuje více soukromí a naprostého klidu. Pláž vyniká krom jiného i divokou krásou, jelikož je obklopena načervenalými útesy vulkanického původu a narůžovělým pískem (jedná se směs červené vulkanické strusky a erodovaného bílého korálu). Pozůstatky dávných starověkých obyvatel pak můžete zaznamenat například pohledem na jeskyně ve stěnách útesu a zbytky obřadní platformy. Ovahe je ovšem také domovem původní ostrovní flory a jen zde můžete spatřit rostlinu zvanou Boerhavia acutifolia.

TIP: Oficiálně není pláž Ovahe vhodná ke koupání pro vyšší výskyt vln a nenajdete na ní ani občerstvení, plavčíka nebo toalety. Místo však stojí za návštěvu alespoň k plážovému odpočinku a fotografování přírodních scenérií.

Skrytá pláž Ovahe.

KRÁTER RANO RARAKU

Poloha: asi 20 km východně od města Hanga Roa a jen 900 m od Ahu Tongariki (je součástí Národního parku Rapa Nui)
Vstupné: platí se v rámci vstupu do Národního parku Rapa Nui – dospělý/turista 72 000 CLP a dítě od 7 do 12 let 36 000 CLP (chilských pesos), vstup neplatí děti do 7 let (vstupenka do parku platí od první kontroly až 10 dní – vhodné je zakoupit ji předem na oficiálních webových stránkách parku)
Otevírací doba: v rámci Národního parku Rapa Nui denně od 9:00 do 18:00
Potřebná doba na prohlídku: 2 až 3 hodiny
Doprava: taxíkem, zapůjčeným automobilem, zapůjčeným jízdním kolem nebo pěšky v rámci túry
Nejlepší doba pro návštěvu: po celý rok

Během dovolené na Velikonočním ostrově byste oblast původní sopky a lomu Rano Raraku rozhodně neměli vynechat, neboť se jedná o klíčové místo spjaté s výrobou a kulturou kamenných Moai. Právě zde byly všechny ikonické sochy vytesány lidmi Rapa Nui (mezi lety 1100 až 1650) a převezeny do různých koutů ostrova. Tehdejší umělci tesali sochy přímo ze skalní stěny sopky a používali k tomu kamenné nástroje z čediče. Přímo v Rano Raraku zůstalo asi 400 soch Moai – přibližně polovina je dokončena a nejmonumentálnější je 21 metrů vysoká socha „El Gigante“. Veškeré sochy pak byly vyrobeny z vulkanické horniny zvané tuf, která je měkká ale také křehká. Mnoho soch tedy pomalu mizí vlivem měnících se klimatických podmínek a je zakázáno na ně sahat.

Jako návštěvníci si můžete prohlédnout nejen lom Rano Raraku, ale i sochy Moai rozeseté v okolí či vyhlídku, odkud spatříte nedalekou obřadní platformu Ahu Tongariki. Ve vnitrozemí Rano Raraku se pak nachází kráterové jezero, kde zhotovíte krásné foto snímky.

Kráter Rano Raraku.

Neobvyklá kultura „Ptačího muže“

Jde o jedno z vůbec nejzvláštnějších náboženství Polynésie. Věřilo se ve „Ptačího muže“, který byl bohy vyvolený, pokud byl vybrán zvláštním rituálem. „Ptačím mužem“ se mohl stát náčelník, jehož vybraný zástupce zvítězil v osobité vytrvalostní soutěži. Pro svého náčelníka musel slézt 300 m vysoký útes, proplout několik kilometrů v moři plném žraloků a na malém opuštěném ostrůvku počkat na přílet stěhovavých ptáků manutara – rybáků černohřbetých. Když ptáci přiletěli hnízdit a snášet vejce, musel ukrást první snesená vejce, proplout s ním zpět na pevninu, vylézt na útes a předat ho svému náčelníkovi. Ten se následně stal „Ptačím mužem“ a jeho kmen byl vyvolený mezi ostatními kmeny. Byl to však titul těžce vydřený pouze na jednu sezónu, jelikož se tato fascinující soutěž prováděla každoročně.

Titul

Historie Velikonočního ostrova

Než vůbec vznikl ostrov Rapa Nui – dnes také známý jako Velikonoční ostrov, muselo před více než 2,5 miliony lety dojít k mohutné sopečné erupci ze sopek Rano Kau, Terevaka a Poike. Tyto sopky propůjčily izolovanému ostrovu v Tichém oceánu charakteristický trojúhelníkový tvar. Prvními obyvateli ostrova pak byli dle historických poznatků Polynésané, kteří sem pádlovali na člunech přes největší oceán světa a hledali novou zemi (kolem roku 600 až 800 n. l./nebo později kolem roku 1200 n. l.). Tito lidé se následně na ostrovním území usídlili, pojmenovali jej „Te Pito o te Henua“ neboli „Pupek světa“ a vytvořili prosperující a pracovitou kulturu, o čemž vypovídají i četné kamenné sochy Moai nebo jiné artefakty. V obrovských obřadních oltářích „Ahu“ se sochami Moai ostatně spatřovali lidé kultury Rapa Nui velký duchovní význam – věřili v posmrtný život.

Významné historické milníky

V roce 1722 zavítali prvně na ostrov Evropané v čele nizozemským admirálem Jacobem Roggeveenem. Ten připlul na velikonoční neděli, dle které ostrov také pojmenoval.
Když na Velikonoční ostrov připluli Evropané, bylo místních obyvatel kolem 2 000 až 3 000. Evropané však několik stovek až tisíc Polynésanů chladnokrevně zabili a také zotročili – původních obyvatel Rapa Nui zbylo k roku 1877 jen pouhých 111.
Polynéský název Rapa Nui získal ostrov až v 60. letech 19. století po nájezdech otroků a odkazuje na topografickou podobnost s ostrovem Rapa, jenž je součástí souostroví Bassovy ostrovy.
Roku 1888 Chile anektovalo Velikonoční ostrov a roku 1966 bylo lidu Rapa Nui uděleno chilské občanství.
16. 1. 1935 byl vytvořen Národní park Rapa Nui, jenž tvoří více než 40 % ostrova a prohlášen byl v roce 1995 světovým dědictvím UNESCO – to napomohlo k záchraně a ochraně tamějších přírodních i kulturních památek.
V polovině 20. století přiletěla na Velikonoční ostrov norská archeologická expedice, která započala restaurátorské projekty – především soch Moai.
V 60. letech 20. století bylo na ostrově vybudováno letiště, a tím se také více otevřelo turismu. Cestovní ruch výrazně vylepšil život ostrovanů, avšak oslabil jejich kulturní identitu.
Roku 2007 získal Velikonoční ostrov status „zvláštního území“ a administrativně patří do regionu Valparaíso.

Tradiční stavba nazývaná Hare Paenga.

Co potřebujete vědět před odletem na Velikonoční ostrov

Před odletem na Velikonoční ostrov si zajistěte potřebné doklady, které vyžadují chilské úřady. Primárně musíte vlastnit cestovní pas, jehož platnost bude ještě minimálně půl roku od plánovaného data příletu na území Chile. Vízumnení pro občany České republiky nutné (dle Ministerstva zahraničních věcí ČR), pokud ryze turistický pobyt nepřesáhne 90 dní. Chilské úřady též vyžadují prokázání dostatečných finančních prostředků na cestu zpět – zahrnuje zpáteční letenku a obnos ve výši alespoň 46 USD/na den pobytu. Aktuální podmínky vstupu si však ověřte na příslušném velvyslanectví země.

Negativní PCR/antigenní test na COVID-19 není nutné na Velikonočním ostrově předkládat (avšak může být namátkově proveden 1. až 5. den pobytu). Očkovací certifikát s ohledem na COVID-19 je ale stále povinné na ostrově předkládat – tyto podmínky platí dle Ministerstva zahraničních věcí ČR a je vhodné jejich aktuálnost prověřit u příslušného úřadu Chile (Velvyslanectví Santiago de Chile).

UPOZORNĚNÍ: Než odletíte do Chile (na Velikonoční ostrov) na dovolenou, zajistěte si komplexní cestovní pojištění u renomované pojišťovny – to vám umožní případné krytí výloh spojených s ošetřením po úraze/v nemoci v tamějších nemocnicích či na ambulancích + také repatriaci.

Více informací o cestování do Chile se dočtete na oficiálních webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Kdy navštívit Velikonoční ostrov

Pokud vybíráte nejvhodnější období k návštěvě Velikonočního ostrova, zaměřte se ideálně na měsíce duben až červen nebo říjen až prosinec. Právě tehdy je totiž na ostrově nejméně turistů a více prostoru ke klidnému objevování tamějších přírodních a kulturních krás. Mezi lednem až březnem pak nastává v oblasti letní sezóna, během které se na ostrov hrnou davy návštěvníků. Nevadí-li vám však větší počet lidí, zaměřte se v tomto období na únor, kdy na Velikonočním ostrově probíhá každoroční Tapati Rapa Nui Festival. Ten přináší vhled do kultury lidí Rapa Nui a provází jej závody na koních, tanec, triatlon, plavání a kanoistika.

Klima na Velikonočním ostrově

Velikonoční ostrov se vyznačuje subtropickým klimatem. Léta jsou zde tedy horká a vlhká, zatímco zimy mírné s vydatnými srážkami. Nejchladnějšími měsíci jsou červenec a srpen, nejdeštivější je pak duben a nejteplejší únor – tehdy se průměrné denní teploty pohybují v rozmezí 20 až 27 °C. Teplotu Velikonočního ostrova zmírňují celoročně stálé mořské větry.

Pasoucí se koně na Velikonočním ostrově.

Jazyk a lidé

Oficiálním a administrativním jazykem Chile je španělština – tedy i tu po většinou na Velikonočním ostrově uslyšíte. Pracující v turistickém odvětví pak mohou ovládat angličtinu, jinak ji ale používají místní lidé sporadicky. Velice zajímavým prvkem domorodé komunity na Velikonočním ostrově je pak původní jazyk Rapa Nui, jenž je podobný tahitštině a havajštině.

Obyvatelé Chile jsou obecně velmi přátelští, pohostinní, tradiční, zaměření na rodinu a hrdí na svou zemi i její historii. Snadno také s místními zapředete čilé rozhovory na jakékoliv téma – zajímá je například politika, sport/hlavně fotbal a kultura. Ostrované (lidé žijící na Velikonočním ostrově) jsou pak dobrými tanečníky – mají tedy velkou vášeň pro hudbu a tanec. Populárními tanci jsou např. Sau-Sau, Island Tango nebo Tari-Tarita. Potomci lidu Rapa Nui kladou důraz na historii svých předků a snaží se tuto kulturu zachovat do dnešních dob.

Celkově se na Velikonočním ostrově budete cítit uvolnění, šťastní a naplněni energií – místní vám ji mile rádi předají svou bezstarostností a naprosto odvázaným, a hlavně pomalým životním stylem. Užívají si zkrátka každý okamžik naplno. Zde tedy poznáte ten opravdový ráj na zemi!

Bezpečí

Velikonoční ostrov je jednou z nejbezpečnějších světových destinací, proto se nemusíte ničeho obávat. Zločiny proti turistům zde prakticky neexistují už jen proto, že se v podstatě všichni ostrované znají a případnou nekalou činnost přísně odsuzují. Je však i přesto vhodné dodržovat základní bezpečnostní doporučení pro každého cestovatele a brát na vědomí tyto skutečnosti:

Své cennosti mějte stále pod dohledem nebo přímo u sebe. Nikdy je nenechávejte bez dozoru. V ideálním případě ponechte většinu cennosti v hotelovém trezoru v Hanga Roa – s sebou si vezměte jen nutnou hotovost a fotokopii cestovního pasu.
Pokud se budete pohybovat venku po setmění, vezměte si pro svou bezpečnost chůze osvětlení v podobě čelovky nebo ruční baterky – noční přepadení zde prakticky neexistují.
Na Velikonočním ostrově se můžete téměř všude setkat s toulavými psy, kteří obvykle nejsou nebezpeční a mohou se k vám dokonce připojit při pěší túře. Raději je ale nehlaďte a nekrmte nevhodnými potravinami.
Ve volné případě ostrova se vyskytují i koně, proto musíte přizpůsobit rychlost jízdy automobilem, pokud na nějakého natrefíte.
Kohoutkovou vodu lze na Velikonočním ostrově pít, neboť je zdravotně nezávadná a pravidelně testovaná v místní nemocnici. Pochází ze sladkovodních nádrží umístěných pod porézními sopečnými horninami. Jestli ale máte citlivější zažívání, raději si kupte vodu balenou.
Před výlety si oblékněte pohodlné a kvalitní oblečení (ideálně volnější) a nezapomeňte na pokrývku hlavy, opalovací krém, repelent a dostatek pití či jídla (svačina).
Během pěších túr se pohybujte pouze ve vyznačených úsecích a zbytečně v otevřeném terénu svůj život neriskujte.

Petroglyfy Ptačího muže.

Doprava na Velikonoční ostrov

Na Velikonoční ostrov létají z Letiště Václava Havla v Praze pravidelné linky společností LATAM Airlines, British Airways, Iberia, KLM nebo Air France – některé v kooperaci. Cílem je Mezinárodní letiště Mataveri/Mataveri International Airport (IPC), které je od hlavního města Hanga Roa vzdálené asi 1,7 km. Během letu musíte vždy počítat s dvěma nebo třemi mezipřistáními, tj. obvykle v Londýně, Paříži, Madridu, Amsterdamu, případně v argentinském Buenos Aires (v rámci tří přestupů) a následně v Chile – na Mezinárodním letišti komodora Artura Merina Beníteze, odkud poletíte rovnou na Velikonoční ostrov. Cena zpáteční letenky se pak odvíjí od termínu letu, počtu mezipřistání i vybrané letecké společnosti – počítat tedy můžete s částkou pohybující se v cenové relaci od 46 000 Kč/osoba (nejlevnější) až třeba po 152 000 Kč/osoba (nejrychlejší)/ke květnu roku 2024.

Doprava po Velikonočním ostrově

Přepravovat se na Velikonočním ostrově je poměrně snadné už jen pro jeho malou rozlohu. Dokonce ani ztratit se tu nemůžete, neboť vždy bude existovat nějaký přátelský vesničan, který vás správně nasměruje do vašeho vytouženého cíle. Na výběr máte několik možností dopravy z místa na místo – ty zahrnují zejména zapůjčení automobilu, využití taxi služby, využití jízdy na koni, zapůjčení jízdního kola nebo zapůjčení čtyřkolky/motorky. Nést vás však mohou i vaše nohy! Autobusy, kromě těch zájezdových, pak na ostrově nehledejte.

Automobil

Pokud vlastníte platný český řidičský průkaz a zajistíte si ten mezinárodní, můžete si na Velikonočním ostrově půjčit automobil (předložit pak musíte obvykle i cestovní pas a kreditní kartu) – v destinaci natrefíte na několik autopůjčoven, které jsou zaměřené hlavně na vozy 4x4. Automobil vám ale mohou pomoci rezervovat i pracovníci hotelů či penzionů. Na ostrově se jezdí v pravém jízdním pruhu, jako v tuzemsku a měly by být dodrženy místní dopravní předpisy, jako např. rychlostní limity 30 km/h v obci a 50 km/h mimo obec. Na Velikonočním ostrově jsou dvě hlavní silnice – jedna vede z města Hanga Roa na pláž Anakena a ta druhá se vine podél jižního pobřeží také do Anakeny. Během ní míjíte např. Ahu Tongariki a Rano Raraku. Obě tyto cesty jsou zpevněné a v dobrém stavu.

Hlavními autopůjčovnami na Velikonočním ostrově jsou Oceanic Rent a car, INSULAR RENT-A-CAR a Mahinatur – všechny najdete ve městě Hanga Roa, uprostřed hlavní ulice Atamu Tekena.

Bicykl

Ve městě Hanga Roa si také můžete půjčit jízdní kolo – cyklo půjčovny najdete především na hlavní ulici Atamu Tekena. Cyklistické výlety po Velikonočním ostrově jsou vhodné pro milovníky dobrodružství, čerstvého vzduchu a také pro ty, co mají dobrou fyzickou kondici. V rámci zápůjčky bicyklu dostanete veškerou výbavu, včetně helmy, pumpičky, zámku na kolo a náhradní duše. Před výletem se však vy sami vybavte batohem, který doplníte dostatečnými zásobami pitné vody a svačinou. Také si nezapomeňte zajistit pokrývku hlavy, sluneční brýle, kvalitní lehký oděv (vrstvy navíc vezměte s sebou) a obujte pohodlné boty. Vhodné je také použít opalovací krém s ochranným faktorem a repelent.

Taxi

Protože na Velikonočním ostrově neexistuje veřejná doprava, hrají prim taxi služby. Ty jsou poměrně dobře dostupné a také celkem levné na kratší vzdálenosti. Jestli tedy nechcete, nebo nemůžete řídit, sedněte do taxíku a nechte se odvézt za památkami. Většina taxikářů hovoří španělsky – neovládáte-li tento jazyk, pokuste se domluvit na rezervaci taxíku s hotelovým personálem. Vhodnější je využívat taxi vozy pouze v rámci města Hanga Roa a v blízkém okolí, neboť výlety do vzdálenějších oblastí se vám mohou poměrně prodražit. Pro představu – ve standardním taxi voze zaplatíte za cca 3 km kolem 1 900 CLP/chilských pesos (cca 47 Kč). Jinak jsou taxikáři přesní, spolehliví a nepoužívají taxametry. Musíte se tedy řídit paušálními sazbami a dohodnout jízdné s řidičem.

Doporučení: Pokud byste přeci jen vyrazili taxíkem na vzdálenější výlet po Velikonočním ostrově, mějte na paměti, že mimo město Hanga Roa není prakticky žádný telefonní signál. Tedy zpáteční odvoz musíte podniknout se stejným taxikářem, tedy připlatíte si za čekání.

Další možnosti prozkoumávání

Krásami Velikonočního ostrova se můžete mimo jiné kochat z koňského sedla. V Hanga Roa lze projížďky na koni rezervovat například přes personál v hotelu, kde jste ubytovaní. Ideální je rezervace projížďky se znalým místním průvodcem a také se doporučují předchozí zkušenosti s jízdou na koni. Sami se můžete na výlet v koňském sedle vydat jen tehdy, jestli jste zkušenými jezdci. V destinaci si lze krom jiného pronajmout i čtyřkolku, motorku anebo se vydat za dobrodružnými zážitky pěšky. Pěší túry jsou vhodné zejména v malém městě Hanga Roa a jeho okolí – všechna zajímavá místa jsou relativně blízko u sebe a rozdělují se na hlavní ulici Atamu Tekena, ulici Te Pito O Te Henua s kostelem a pobřežní silnici, která vede z Hanga Piko k Ahu Tahai. Delší trasy absolvujte spíše taxíkem, automobilem nebo na kole.

Pěší cesta mezi sochami.

Peníze, ceny a spropitné na Velikonočním ostrově

Oficiální měnou Chile je chilské peso/CLP $ – tedy také tím budete na Velikonočním ostrově platit za zboží či služby. Někde ale mohou akceptovat i americký dolar nebo dokonce euro – zejména v turisticky exponovaných oblastech a hotelech. Ceny v supermarketech, jiných obchodech a restauracích jsou však psány v chilských pesos.

V oběhu jsou bankovky v nominální hodnotě 1 000, 2 000, 5 000, 10 000 a 20 000 pesos a mince v hodnotě 10, 50, 100 a 500 pesos. Před odletem si směňte české koruny ideálně na eura nebo americké dolary, které pak směníte přímo v Chile za chilské pesos – použít lze letištní či jiné směnárny („Casa de Cambio“) nebo banky Banco Estado a Banco Santander, které najdete v centru města Hanga Roa. Lepší je ale využít směnárny například v Santiagu de Chile, kde může být lepší kurz. Doporučení: v hotovosti si můžete nechat také nějaké americké dolary nebo eura, jistě je v místě upotřebíte.

Bankomaty a platební karty

Hotovost můžete na Velikonočním ostrově získat i výběrem z bankomatů, které se nachází pouze ve městě Hanga Roa a jsou pouze dva, tj. první v bance Banco Estado – přijímá jen karty Mastercard (uživatelé Visa mohou využít pokladen s cestovním pasem) a v bance Banco Santander. Limity pro výběr v Chile jsou obecně nastavené na 200 000 CLP a poplatek za výběr se pohybuje kolem 7 000 CLP. Většina obchodníků pak akceptuje mezinárodní kreditní a debetní karty MasterCard, Visa, American Express a Diners Club k platbě za zboží a služby. Hotovost v chilských pesos nebo amerických dolarech však budete potřebovat při většině plateb vstupného na atrakce (hlavně do Národního parku Rapa Nui – vstupenku lze koupit na letišti), na spropitné nebo v menších obchodech a na trzích.

Směnný kurz k 31. 5. 2024: 1 CZK = 40 CLP, 1 USD = 918 CLP

Spropitné

V Chile je běžné předávání spropitného v restauracích, barech a kavárnách – hlavně v turistických oblastech.Spropitné za dobré služby ale ocení i hotelový personál, průvodci nebo taxikáři. Inspirovat se můžete následujícími tipy a využít je také při svém pobytu na Velikonočním ostrově:

Restaurace, kavárny a bary: běžné je ponechat navíc 10 až 15 % z celkového účtu – většina restaurací však automaticky účtuje 10 % tzv. „propina“ (spropitné), které můžete odsouhlasit nebo odmítnout
Hotely: pokojské můžete za denní úklid ponechat 3 000 až 5 000 CLP, poslíčkovi za přenos 1 zavazadla 500 až 1 000 CLP a recepční za dobré služby v jeden den 1 000 až 2 000 CLP
Taxi: pokud jste absolvovali delší cestu a taxikář vám pomohl se zavazadly, je běžné ponechat 10 % z jízdného navíc – jízdné pak můžete také zaokrouhlit nahoru na částku dle svého uvážení (ideálně o dalších 500 pesos)
Průvodce: pokud jste měli skvělý zážitek, určitě je vhodné předat průvodci aspoň 10 % z celkové ceny výletu (obvykle to bývá 10 000 až 15 000 CLP/den za soukromé průvodcovství a v případě sdílené prohlídky 3 000 až 5 000 CLP/den a osobu)

Jaké ceny čekat?

Chystáte-li si na Velikonoční ostrov rozpočet, počítejte spíše s vyššími náklady. Přeci jen jde o nejizolovanější území na planetě Zemi, což se promítá i do tamějších cen potravin a služeb – jsou daleko vyšší než na kontinentálním Chile. A jaké jsou průměrné ceny jednotlivých položek na Velikonočním ostrově?

Hlavní jídlo pro 1 osobu v restauraci (masové): 12 000 až 15 000 CLP (cca 297 Kč až 372 Kč)
Hlavní jídlo pro 1 osobu v rychlém občerstvení: 8 000 až 10 000 CLP (cca 199 Kč až 248 Kč)
Lokální lahvové pivo (Mahina): 4 000 CLP (cca 99 Kč)
Populární míchané koktejly (1 ks Mojito, Piňa Colada nebo Caipirinha): 5 500 CLP (cca 137 Kč)
Cappuccino: 2 500 CLP (cca 62 Kč)
Lahev minerální vody: 1 500 CLP (cca 37 Kč)
Taxi (základní turistická sazba): 2 000 CLP (cca 49 Kč)
Půjčení jízdního kola (den): 8 000 CLP (cca 198 Kč)
Pronájem automobilu/čtyřkolky (den): 50 000 CLP (cca 1 241 Kč)
Dvoulůžkový pokoj s manželskou postelí a vlastní koupelnou (3* hotel, 1 noc): 100 000 až 175 000 CLP (cca 2 482 Kč až 4 343 Kč)
Soukromý dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou (hostel, 1 noc): 45 000 až 50 000 CLP (cca 1 117 Kč až 1 241 Kč)

Tradiční úprava jídla v zemní peci.

Časové pásmo a délka letu

Na Velikonočním ostrově se střídá zimní (standardní) a letní čas v jiné termíny než v České republice. Proto je na ostrově s časovými pásmy UTC -6 a UTC -5 čas běžně pozadu o 6, 7 nebo 8 hodin než například v Praze. Délka letu z Prahy je pak odvislá od toho, jaký zvolíte termín odletu a typ aerolinky. Z Prahy na Velikonoční ostrov ale trvá cesta letadlem zpravidla více jak 24 hodin.

Možnosti ubytování na Velikonočním ostrově

Pokud se již vydáte na dovolenou na Velikonoční ostrov, jistě se na něm vyplatí strávit aspoň několik dní. K tomu budete potřebovat pohodlné ubytování, kterého destinace nabízí více než dost a v mnoha různých variantách. Náročnější klientela se může porozhlédnout po luxusních hotelech, zatímco ta skromnější a šetřivá po hostelech, chatkách nebo kempu. Inspirujte se třeba těmito ubytovacími zařízeními, která najdete primárně ve městě Hanga Roa a blízkém okolí:

Hotely: prakticky všechny hotely na Velikonočním ostrově jsou ve vlastnictví místních obyvatel, tedy příjmy z cestovního ruchu neustále pomáhají k pokroku a udržitelnosti tohoto odlehlého a krásného místa na Zemi.Skvělé ubytování vám poskytnou například tato zařízení – 3hvězdičkový Hotel Taha Tai, 3hvězdičkový Hotel Tupa, 3hvězdičkový Hotel Gomero nebo Hotel Uka Mana.
Hostely: jsou ideální pro turisty, jejichž prioritou je poznat a užít si atrakce ostrova, aniž by utráceli příliš mnoho za ubytování. Od místních obyvatel si tedy můžete pronajmout pokoj v těchto příjemných zařízeních – Keu Henua Eco-Hostal, Hostal Uruhao, La Casa del Kori a Apart Hotel Ananá.
Chatky: tento styl ubytování na Velikonočním ostrově je výbornou alternativou pro rodiny, skupiny anebo pro ty, kteří chtějí mít více svobody a ušetřit peníze. Zvážit lze tato ubytovací zařízení – Cabañas Vaiora, Cabañas Tipi Tipi Hoe, Cabaña Oreko, Hare o Mini, Cabañas Hinariru nebo Heva Eco Lodge.
Kemp: ti, co cestují na Velikonoční ostrov s omezeným rozpočtem, mohou upřednostnit ubytování v kempu. Volné kempování je na ostrově ovšem zakázané, protože většina území patří pod chráněný Národní park Rapa Nui. Oficiálními a nejoblíbenějšími kempy jsou v destinaci Mihinoa Campsite a Camping y Hostal Tipanie Moana.

Tajemství soch Moai.

Jídlo a pití na Velikonočním ostrově

Dá se říct, že chilská kuchyně je fúzí mnoha chutí a kultur. Promítá se v ní španělský, německý, britský i francouzský vliv. Nedílnou součástí této gastronomie je však i vliv chilské kultury Mapuche. Pokrmům v Chile dominují zejména mořské plody a také hovězí maso, ovoce a zelenina. Nejinak je tomu i na Velikonočním ostrově, který ovšem svou kulinářskou scénu ještě okořenil a doplnil o tradiční pokrmy předků kultury Rapa Nui. Ochutnat byste měli na tomto nejizolovanějším místě planety určitě následující:

Umu Rapa Nui: jedná se o nejtradičnější jídlo na Velikonočním ostrově, které se skládá z masa, ryb, zeleniny a brambor – vše se vaří na sopečných horninách uvnitř díry v zemi
Tuna Ahi: jde o tuňáka grilovaného/vařeného na rozžhavených sopečných kamenech – tuňák je mimochodem nejoblíbenější rybou na Velikonočním ostrově
Tuna Ceviche: čerstvý tatarák z tuňáka, který je ochucen solí a bylinkami – ten se následně vaří v kokosovém mléce a podává se smaženými batáty a citronovou i chilli omáčkou
Tuna Carpaccio: tenké plátky čerstvého tuňáka doplněné o sůl, citronovou šťávu, olivový olej, strouhaný parmazán a kapary
Tuna patties (empanadas): klasické smažené taštičky empanadas, které jsou plněné restovaným tuňákem – mohou být doplněny i sýrem, rajčaty či krevetami
Hranolky s krevetovou omáčkou: výtečný ostrovní předkrm, který se hodí k chlazenému pivu
Rapa Nui Po’e: jde o nejtypičtější sladkost Velikonočního ostrova – je to druh pudinku/piškotu z banánu, dýně nebo manioku a také mouky, mléka a cukru
Řemeslná zmrzlina: na ostrově je legendární a prodává se např. s příchutí ananasu, batátů, manga, guavy nebo dokonce s příchutí květu tipanié (květy typické pro oblast Tichomoří)
Med Meri Heretea: tento med z Velikonočních ostrovů platí za nejzdravější na celé světě a krásně voní po banánech, ananasu, guavě nebo mangu, přestože v něm toto ovoce nenajdete
Tropické ovoce: za ochutnávku stojí na ostrově i čerstvý ananas (v destinaci je malý, sladký a aromatický), kokos, avokádo, mango, papája, guava nebo banány

Nejlepší restaurace na Velikonočním ostrově

Te Ra'ai
Te Moana
La Kaleta
Te Moai Sunset
Restaurante Hani-Hani
Tataku Vave restaurante
Iti Lafken

Nealkoholické nápoje

Co se týká nápojů, bude vás jistě jako první zajímat bezpečnost pití kohoutkové vody. Na Velikonočním ostrově je sice kohoutková voda zdravotně nezávadná, obsahuje však vyšší množství minerálních látek – proto je vhodnější zakoupit vodu balenou (hlavně, pokud máte citlivější zažívání). Dále pak můžete ochutnat tradiční chilský letní nápoj s příchutí broskve zvaný Mote con Huesillo, zdravou šťávu z bobulí Calafate, jihoamerický tradiční čaj Maté, skořicový čaj Té de Canela, šťávu vyrobenou z plodů růže – Jugo de Rosa Mosqueta nebo bylinkovou vodu Agua de Hierbas.

Alkoholické nápoje

Z tvrdých alkoholických nápojů se pak nabízí v Chile a potažmo i na Velikonočním ostrově zejména likér zvaný Pisco, destilát na bázi hroznů Aguardiente de Uva, bylinný likér Licor de Oro, léčivý likér Rica-Rica, likér Murtado nebo likér na bázi bobulí Calafate. Z koktejlů lze ochutnat Sour de Pisco, Mango Sour, Terremoto, Borgoňu či populární Micheladu – jde o oblíbený drink na Velikonočním ostrově (okraj sklenice je prosolený s chilli papričkami a uvnitř sklenice je limetová šťáva, která se míchá s pivem).

Samostatnou kapitolou jsou pak výtečná chilská vína, tj. ujít si nenechte tamější Malbec a pak také Cabernet Sauvignon, Carménère, Merlot, Rulandské modré, Syrah, Chardonnay, Sauvignon Blanc, Viognier nebo Ryzlink rýnský. A pokud jste spíše pivařem, můžete v Chile ochutnat řemeslná piva značky Altamira, Rothhammer, Kross, Szot, Cerveza Austral nebo Kunstmann a přímo na Velikonočním ostrově také pivo značky Mahina – jde o lokální, nefiltrované, přírodní a dvojitě kvašené pivo!

Mezi chilskými „domorodci“ se pak velké oblibě těší různé jiné kvašené alkoholické nápoje, jako např. Chicha de Uva(kvašený nápoj z hroznů), Chicha de Maíz (nápoj z fermentované kukuřice), Chicha de Cebada (nápoj z fermentovaného ječmene) a jablečný cider značky Sidra.

Nejlepší bary a kluby na Velikonočním ostrově

Pea RestoBar
Piroto Henua
Tao’a Bar Piriti
Varua Ora (zde můžete vidět tradiční polynéské tance)

Typický místní pokrm Tuna Ahi.

Zajímavosti o Velikonočním ostrově na závěr aneb Věděli jste, že…

podle legend zněl nejstarší název ostrova „Te Pito O Te Kainga A Hau Maka“ - v překladu „Malý kousek země Hau Maka“?
východní část vyhaslé sopky Poike byla kdysi samostatným ostrovem? Vyvřelý sopečný materiál ze sopky Terevaka se právě zde spojil do většího celku.
kvůli odlehlosti roste na Velikonočním ostrově jen třicet druhů rostlin? Zajímavostí také je, že na ostrově nenajdete žádné hady!
ikonické sochy Moai symbolizují duchy předků? Lidé Rapa Nui stále věří, že tito duchové nad nimi bdí a ochraňují je – proto jsou sochy otočeny zády k pobřeží. Název „Moai“ pak pochází z polynéského jazyka Velikonočního ostrova a překládá se jako „Aby mohl existovat“.
dotýkat se nebo odnášet kusy soch Moai je přísně zakázané? Toto v roce 2008 porušil jistý šestadvacetiletý finský turista, když si odnesl z památného místa ucho sochy. Díky všímavému ostrovanovi však zloděje policie dopadla. Dotyčný si odpykával trest v domácím vězení a musel zaplatit pokutu ve výši 17 000 USD.
je stále záhadou, jak sochy Moai místní obyvatelé před lety přesouvali? Jedna teorie tvrdí, že používali dřevěné sáně položené na kládách, které táhli vpřed pomocí lana. Druhá teorie dokonce hovoří o telekinezi a zásahu mimozemšťanů. A existuje i mýtus o tom, že se sochy samy přemisťovaly z místa na místo.

Všechny články autora

Iveta Reinisch

Iveta je srdcem i duší dobrodruh. Její povaha se ostatně promítá i do jejího profesního života. Jednoho dne se prostě rozhodla, že pověsí kariéru zdravotní sestřičky na hřebík a stane se redaktorkou. Psaní je totiž její životní vášní - miluje ho zkrátka už od dětství. Avšak Iveta má i jinou vášeň, a to je cestování! Zatím ještě nenavštívila všechna vytoužená místa - ale má ambice, to napravit... Její cestovatelský seznam přání je dost dlouhý, a tak věří, že jej brzy začne zase odškrtávat a pozná fascinující místa na planetě Zemi. Iveta spolupracuje s CK SEN od roku 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů