Nejen ty vánoční, ale i svátky Velikonoc se po celém světě slaví spoustou různých tradičních jídel. Vydejte se s námi na cestu plnou chutí, najděte inspiraci na originální velikonoční jídlo a ochutnejte něco nového.
Autor: Pavel Fellner
05.04.2022
Nejen ty vánoční, ale i svátky Velikonoc se po celém světě slaví spoustou různých tradičních jídel. Vydejte se s námi na cestu plnou chutí, najděte inspiraci na originální velikonoční jídlo a ochutnejte něco nového.
Autor: Pavel Fellner
05.04.2022
Tsoureki je řecký velikonoční chléb, jehož specifickou chuť tvoří u nás nepříliš běžná koření. První je masticha, pryskyřice stromu Pistacia Lentiscus s příjemnou aromatickou chutí. Druhou je Mahlab, pomleté semeno speciálního druhu třešně původem z Íránu. Tsoureki je podobný naší vánočce, ale s mnohem výraznějšími chutěmi.
Dalším pokrmem, který se sice připravuje po celý rok, ale tradičně je velikonoční, je Spanakopita. Jedná se o slaný špenátový koláč z listového těsta. Běžně se připravuje také se sýrem feta, nebo jinými solenými sýry a vajíčky. Během předvelikonočního půstu se však tyto ingredience vynechávají. K dochucení se používají bylinky jako kopr, máta nebo petržel.
Jehněčí maso, podobně jako v mnoha jiných státech, nechybí na velikonočním stole ani ve Francii. Nejčastěji jde o Gigot d'agneau, což jsou pečená jehněčí stehna plněná česnekem připravená k dokonalosti. Podávají se s rozmarýnovými bramborami.
Simnel koláč je ovocný velikonoční dort, který se tradičně na Velikonoce podává ve Spojeném Království a Irsku. Je to sladký ovocný dort s vrstvami marcipánu, dozdobený jedenácti marcipánovými kuličkami představujícími jedenáct apoštolů (bez Jidáše). Připravuje se již od středověku.
I Hot cross buns jsou spojeny s Velikonocemi již odpradávna a původ mají pravděpodobně ještě před křesťanstvím. Křížové buchty se pekly na oslavu germánské bohyně plodnosti Eostre, po které je údajně pojmenováno období Velikonoc. Připravují se s kandovanou pomerančovou a citrónovou kůrou a po upečení se na vrchu udělá X cukrovou polevou. Podávají se ke snídani na Velký Pátek, ale konzumují se až do neděle.
V období Velikonoc se, namísto tradičního červeného, podává v Polsku bílý boršč. Obsahuje brambory, vařená vejce a klobásu. Základ tvoří vývar se zakysanou smetanou a přidává se do něj kvásek připravený z ovesných vloček a chleba. Boršč se podává horký.
Chalka je polská verze vánočky, nebo židovské chally. Tradičně se peče na Vánoce a Velikonoce, ale tak jako u nás, i v Polsku je dostupná po celý rok. Její původ je nejpravděpodobněji v židovské kultuře a název je odvozen od výrazu challah, což v biblické hebrejštině znamenal druh bochníku nebo koláče.
V Polsku je také tradicí, že jako hlavní součást na Velikonočním stole naleznete máslového beránka. Je to vlastně obyčejné máslo vytvarované do beránka ozdobené červenou stuhou, symbol Kristovy krve, a oči tvoří dvě kuličky pepře.
Pastiera Napoletana je jeden z nejikoničtějších italských dezertů. Jeho původ je velmi starý a pochází ještě z pohanských rituálů na oslavu příchodu jara. Později se stal poselstvím klidu a milosti na Velikonočním stole. Pastiera Napoletana je dort z křehkého těsta plněný sýrem ricotta a kandovanou pomerančovou kůrou. Pro jeho velkou oblibu ho koupíte po celý rok, ale chybět nikdy nesmí zrovna na Velikonočním stole.
Minestra maritata tradičně patří v Itálii nejen k Velikonocím a Vánocům, ale i k svátku San Silvestro, který se slaví 26. prosince. Často se označuje jako svatební polévka, což je poněkud nesprávný překlad z italštiny. Polévka nejenže nemá nic společného se svatbou, ale také její správný překlad je manželská polévka. Pochází z Neapole a vyrábí se z mírně nahořklé zeleniny jako je čekanka, savojské zelí či neapolská kadeřavá kapusta. Zelenina se přidává do bohatého masného vývaru z masa různých druhů, nejčastěji z kombinace vepřového a hovězího.
Velikonoce, jako jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků, jsou pro silně křesťanskou Itálii velmi významné. V každém regionu země se s nimi spojují specifické tradice. V Ligurii k nim patří špenátově ricottový koláč Torta pasqualina, který se stal populárním po celé Itálii. Jednou z věcí, co dělá dort nenapodobitelným, jsou tepelně neupravená celá vejce, která se přidávají v celku do nádivky ze špenátu a ricotty. Vytváří tak zajímavý efekt uvařeného vejce v dortu.
Pizzelle, známé také pod názvem ferratelle nebo cancelle, jsou malé italské pizzové sušenky. K jejich přípravě existují speciální vaflové formy, které z nich dělají velmi efektní dekorativní pečivo. Nejčastěji se připravují s anýzem, což jim dává charakteristickou chuť a vůni. Někdy se můžete setkat i s vanilkovou, čokoládovou či mandlovou verzí.
Gubana je italský velikonoční chléb pocházející z krajů severně od Benátek, z hranic s Rakouskem a Slovinskem. Je to točený sladký chléb podobný briošce plněný směsí oříšků, rozinek, čokolády, pepře a vína. Podává se na Velikonoce, ale najdete ho i na svatbách a na vánočních stolech.
Pashka je tvarohový koláč bez mouky a také ruský výraz označující Velikonoce. Většinou se k jeho výrobě používá forma ve tvaru seříznutého jehlanu, která má uvnitř vyřezaná písmena v azbuce „X B“. Ta jsou začátečními písmeny slov Kristus vstal z mrtvých v azbuce. Nejdůležitější jsou vždy čerstvé ingredience. Některé ruské a ukrajinské ženy si raději vyrábějí vlastní tvaroh, aby měly jistotu, že je dostatečně čerstvý. Druhou důležitou přísadou jsou vejce a po nich se přidávají ještě rozinky, mandle, citrónová kůra nebo kandované ovoce.
Pashka se nejčastěji podává s velikonočním chlebem Kulich. Jeho historie sahá někde do pohanských dob. Jedním z nejstarších křesťanských zvyků je na Velikonoce příprava sladkých koláčů, které jsou později posvěceny v kostele. Kulich mohl být, podle dostupných informací, ceremoniální pohanskou sladkostí při obřadech oběti bohům plodnosti. Je to vysoký kulatý chléb s ozdobou na vrchu, tvarem podobný italskému panettone, konzistencí je však mnohem hutnější.
Tradiční velikonoční oběd ve Švédsku se skládá z nakládaných sleďů na tradičních švédských stolech, které se švédsky řeknou smörgåsbord. Nejlepší kombinací je nakládaný sleď s okurkovým salátem. Tradičními jsou ještě i gravlax, což je losos, který je naložen v soli a cukru, přeložený koprovými nebo smrkovými větvičkami. Na velikonočních švédských stolech se také s největší pravděpodobností setkáte s Jansson's Temptation, který se skládá z brambor, cibule a nakládaných ančoviček upečených se smetanou.
Ve Švédsku se na Velikonoce konzumuje i Semla. Toto tradiční jídlo vzniklo z jednoduché housky namočené v mléce známém jako hetwägg. V době, kdy už se půst přestal brát tak přísně, přibyla do směsi mandlová pasta a smetana a Švédové začali jíst semlu každé úterý od masopustu až po Velikonoce.
Sušenky Maamoul pocházejí ze starého Egypta a není zcela jasné, co je spojuje právě s Velikonocemi. Je možné, že mají lidem připomenout, že na konci postního období přijde sladká odměna. Výroba maamoul vyžaduje určité dovednosti, ale výsledek stojí za to. Vyžadují speciální formičky, ve kterých se tvaruje velmi křehké těsto a následně se plní datlemi, ale oblíbené jsou také pistácie, mandle nebo vlašské ořechy. Pečivo je velmi jemné a přímo se rozpouští v ústech.
Jollof je oblíbené jídlo v západních afrických zemích jako Nigérie, Senegal a Ghana, kde nechybí na žádném velikonočním stole. Sestává z rýže uvařené v zeleninovo-rajčatové omáčce.
Možná to může znít zvláštně, ale pokud se ocitnete na Velikonoce na Filipínách, nabídnou vám filipínskou velikonoční Paellu. Je to pravděpodobně proto, že filipínská kuchyně je pestrá paleta chutí a jídel inspirovaných po celém světě. Vyrábí se z dlouhozrnné rýže a mořských plodů, které jsou na Filipínách velmi oblíbené.
Capirotada je chlebový nákyp podávaný v Mexiku v období Velikonoc. Má silnou symboliku – chléb představuje tělo Kristovo a sirup jeho krev. Připravuje se nakrájením a opečením kousků chleba, který se navrství s ovocem a zalije se kořeněným ovocným sirupem.
Bacalhau je portugalské slovo pro tresku a označuje se jím sušená a solená treska, která je v Brazílii velmi populární. Jídla s Bacalhau mají tradici v Portugalsku, na severozápadě Španělska a také v bývalých portugalských koloniích. V Brazílii se často připravuje při různých společenských příležitostech a najdete ji i na velikonočním stole, obvykle připravenou na různé způsoby.
Paçoca de amendoim je sladko-slaný brazilský velikonoční koláč běžný ve venkovských oblastech jihovýchodní části Brazílie. Vyrábí se z velmi jednoduchých ingrediencí – arašídy, sůl, cukr a manioková mouka. Děti ho milují.
Zatímco ve většině světa je během Velikonoc nejvíce připravovaným maso jehněčí, v USA je to Honey glazed ham, tedy sladká, křupavá, glazovaná vepřová šunka s medem. V Americe bylo v minulosti jehněčí také velmi populární, ale po druhé světové válce začal chov ovcí upadat a tím i dostupnost jehněčího masa. Lidé museli najít vhodnou alternativu a díky kontrastu chutí sladké křupavé polevy a slaného uzeného masa se šunka velmi rychle stala jednou z nejoblíbenějších.
V Katalánsku po staletí vzkvétá nádherná tradice, kdy na Velikonoční Pondělí kmotři nosí svým křestním dětem roztomilé koláče La Mona de Pasqua. Ozdobeny jsou čokoládovými vajíčky, pestrobarevným peřím, žlutými kuřátky a ovocem. Místní pekárny dokonce soutěží o nejkrásnější a nejchutnější koláč. Tato dobrota pochází z patnáctého století a původně bývala vyzdobena natvrdo uvařenými vejci reprezentujícími věk dítěte až do prvního svatého přijímání. Základ tvoří piškotové těsto plněné krémem a čokoládou nebo džemem.
Co ve Španělsku nikdy nechybí na velikonočních stolech, jsou vejce. V dávnějších časech se během půstu vejce nekonzumovala, a aby se nepokazila, dokud půst neskončí, uvařili je natvrdo a na Velikonoce z nich připravovali různá jídla. Slaný masový koláč s vejci Hornazo je jedním takovým pokrmem. Existuje také jeho sladká verze z mandlí, anýzu a vajec.
Flaounes je velmi tradiční kyperský velikonoční chléb plněný sýrem. Příprava tohoto chleba je rodinná událost, při které se setkávají všichni členové a společně připravují velké množství tohoto chutného koláče. Peče se z aromatického kynutého těsta plněného speciálním kyperským sýrem Pafitiko, vyráběným na Velikonoce speciálně pro tento koláč. Do koláče se přidávají i aromatické příměsi jako masticha, mahlepi a máta. Obvykle se konzumuje ke snídani se silným šálkem kávy.
Když skončí postní období, kyperské rodiny se setkávají na Velikonoční Neděli, aby připravily souvla – velké kusy jehněčího masa, někdy připravené ve formě špízu, na dřevěném uhlí, spolu se spoustou jiných kyperských specialit.
Jihoafrický způsob nakládané ryby je jedinečný. Typickou, poněkud zvláštní kari chuť jí dodává speciální směs kořenin vařených s cibulí. Cape Malay, jak ji Jihoafričané nazývají, nebývala tradičním velikonočním jídlem. Původně pochází z regionu Kapského města, ale oblíbená je po celé zemi. Tradičně se jí právě na Velký Pátek.
Fanesca je ekvádorská polévka a připomíná rybí guláš. Vaří se ze solené tresky, nebo bacalao ryby, fazolí fava, kukuřice, hrášku, rýže, arašídů, smetany, sýra a mnoha dalších ingrediencí. V Ekvádoru se konzumuje během celého půstu. Treska v tomto jídle představuje Ježíše a přidává se 12 zrnek soli, která představují 12 apoštolů. Fanesca vyžaduje dlouhou přípravu.
Pinca je sladký velikonoční chléb z kynutého těsta, cukru, mléka, pomerančové kůry a domácího vína podávaný ve Slovinsku (podle regionu nebo chuti se ingredience mohou měnit). Je také součástí tradice v Chorvatsku, kde je znám pod jménem Sirnica. Chléb se konzumuje na Velikonoční Neděli poté, co byl na Bílou Sobotu požehnán.
Chakapuli je tradiční gruzínský guláš oblíbený hlavně na jaře, kdy je dostupná jeho nejdůležitější ingredience – nezralé švestky tkemali, ale zároveň je i tradičním velikonočním jídlem. Dalšími ingrediencemi jsou hovězí nebo jehněčí maso, jarní cibulka, zelené papriky, bílé víno, bylinky a koření jako estragon či koriandr. Podává se horký s domácím chlebem.
Chevril je jemná kulinářská bylinka z petrželové rodiny, u nás nepříliš používaná. Má jemnou chuť a tvoří častou přísadu vaječných jídel. V Německu z ní vaří velmi tradiční polévku chevril, která se konzumuje na Zelený Čtvrtek a Němci ji znají také pod názvem Kerbelsuppe.
Reindling je tradiční koláč pocházející z rakouského Korutanska. Původně byl podáván při všech svátečních příležitostech, dnes však zejména na Velikonoce. Existuje mnoho různých variací původního receptu a většina rodin má vlastní tajné ingredience, jako jsou skořice, kakao, nebo rum. Může se připravovat na sladko s máslem a džemem, nebo na slano s velikonoční šunkou a vejci.
V Litvě na Velikonoce najdete velmi zajímavou klobásku Vedarai připravenou ze směsi brambor, cibule, vajec a slaniny, která se plní do vepřových střev. Podává se se zakysanou smetanou. Samozřejmě existuje více variant a připravuje se také bezmasá verze.
V Singapuru je tradice na Velikonoce připravovat hovězí murtabak. Je vyrobený z mletého hovězího masa uvařeného ve směsi koření, jako jsou badyán, skořice, muškátový oříšek a kari, které maso zcela provoní. Obalený je v tenké vaječné omeletě a podávaný s chilli omáčkou.
Pulla je jemný, měkký nadýchaný chléb plný kardamonu, který v období Velikonoc zdobí každý finský stůl. Je ve tvaru housky nebo vánočky a servíruje se s horkým šálkem kávy.
V Nizozemsku se na Velikonoce tradičně servíruje Advocaat. Je to hustá holandská verze vaječného likéru. Je tak hustý, že se jí lžičkou. Vyrábí se, podobně jako vaječný likér, z vaječných žloutků, cukru a brandy. V obchodech ho najdete po celý rok, ale jeho čas přichází hlavně během Velikonoc, kdy se také vyrábí v domácnostech.
U nás, podobně jako u našich sousedů na Slovensku, pečou na Velikonoce ve speciálních formách piškotového velikonočního beránka, který je později dominantou stolu.
Populární je také kváskový mazanec s rozinkami namočenými v rumu a posypaný mandlemi.
Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.