Nejbližší odjezdy zájezdů ➔
4,6/ 54,7/ 5
Reykjavík na Islandu.

Reykjavík: Průvodce, tipy, zajímavosti a co všechno vidět?

Možná patříte mezi ty, kteří si mylně myslí, že během cesty po Islandu hraje prim příroda a je tak možné návštěvu měst zcela vypustit. Jistě jste se také již setkali s názorem „v Reykjavíku stejně určitě nic není, tak proč tam jezdit“. S tím však v žádném případě nelze souhlasit! Na to, že islandská metropole není rozhodně žádným světovým velkoměstem, je doslova nabita atrakcemi, památkami a navíc zcela originálními akcemi. Nejen, že se zde psala významná kapitola studené války, ale také zde mají největší muzeum velryb na světě, prakticky se zde nevraždí a během Menningarnott si vás místní rádi pozvou k sobě domů na wafli a kávu. A co takhle návštěva muzea punku v prostorách bývalých veřejných záchodků? Kdo by návštěvě Reykjavíku, nejsevernější metropole světa, odolal!

Autor: Petra Špačková

19.02.2023

Čti více
Centrum města shora.
Centrum města shora.

HISTORIE REYKJAVÍKU

Reykjavík nebo také „Kouřící záliv“ je hlavním městem Islandu a žije zde necelých 140 000 obyvatel. Je to největší město ostrova a zároveň jeho ekonomické, kulturní i politické centrum. Je to také nejseverněji položené hlavní město na světě! Samozřejmě, že grónský Nuuk leží ještě trochu více na sever, nicméně Grónsko není nezávislým státem.

První lidé se zde usídlili v 9. století, ale žádně město zde ještě dlouho nevzniklo. Jako první obyvatel Islandu bývá označován Nor Ingólfr Arnarson, který k islandským břehům připlul se svou ženou Hallveig Fródadóttir v roce 874. Jako svůj domov si vybral místo, které později pojmenoval jako Reykjavík. Je tak uznáván jako zakladatel města.

Až v roce 1786 byl Reykajvík oficiálně založen coby obchodní křižovatka. Stále se však nedalo mluvit o nějakém městském ruchu, žilo zde jen pár set obyvatel. Postupem času se však z města stávalo důležité ostrovní centrum a populace se rozrůstala.

Pobřežní oblasti Reykjavíku jsou velmi členité, vyznačují se poloostrovy, zátokami, průlivy a ostrovy.

Největší řekou, která protéká městem, je Elliðaá, která však není splavná. Nabízí ale lov lososů, a to dokonce na území města. Nejvyšší zdejší vyvýšeninou je pak Esja, která leží ve výšce 914 m.

Reykjavík kolem roku 1860.
Reykjavík kolem roku 1860.

ZAJÍMAVOSTI REYKJAVÍKU A OKOLÍ

Papuchalčí hlavní město

Reykjavík je jediné hlavní město na světě, které se může pyšnit obří hnízdící kolonií papuchalků. Více než polovina papuchalků z celého světa hnízdí každý rok právě na Islandu a někteří tak zavítají i do Reykjavíku. Pomyslné papuchalčí království je pak zejména ostrov Akurey, který je nedaleko starého přístavu a který hostí více než 20 000 hnízdících párů. Akurey patří od roku 1978 pod správu města a není trvale obydlen.

Severská metropole literatury

Z iniciativy UNESCO bylo v říjnu 2004 zahájeno vytváření sítě kreativních měst s cílem „napomoci rozvinout kreativní, sociální a ekonomický potenciál dílčích kulturních odvětví a posílit kulturní rozmanitost“. Titul kreativního města literatury do té doby získala jen anglosaská města: Edinburgh (říjen 2004), Melbourne (srpen 2008), Iowa City (listopad 2008), Dublin (červenec 2010). V srpnu 2011 se ocenění však dočkal také Reykjavík a může se tak pyšnit titulem kreativního města literatury UNESCO. Byla akcentována především „výjimečná literární historie“, včetně velkého významu severských ság.

Reykjavík znamená „Kouřící záliv“

Etymologie slova vychází z geografické polohy města, kdy kouře stoupající vzhůru z horkých pramenů nebyly a nejsou v oblasti ničím výjimečným. Přípona -vík, tedy záliv, je pak běžným rysem místních názvů na celém ostrově (Husavík, Keflavík atd.)

Papuchalk - Lundi.
Papuchalk - Lundi.

Nejvyšší budovou v Reykjavíku je kostel

Nejvyšší budovou města je 74,5 m vysoký ikonický Hallgrimskirkja. Úplně nejvyšší stavba na Islandu je pak Smáratorg Tower, která kostel předstihla o 3 m a která se nachází v Kópavogur nedaleko islandské metropole. Otevřena byla v roce 2008.

Dar od USA

Socha významného norského badatele Leifa Erikssona, která se nachází před kostelem Hallgrimskirkja, byla darována městu Spojenými státy americkými na oslavu tisíciletí islandského parlamentu Althing v roce 1930. Viking Eriksson se narodil kolem roku 970 pravděpodobně na Islandu a byl prvním evropským objevitelem Ameriky.

Geotermální energie ohřívá město

Island coby jedna z vulkanicky nejaktivnějších zemí na světě profituje ze své geotermální energie a dokáže tak pokrýt až 90 % svých požadavků na teplou vodu a vytápění. A Reykjavík není výjimkou.

V Reykjavíku se téměř nevraždí

Reykjavík je jedním z nejbezpečnějších měst na Zemi. Kriminalita je zde opravdu minimální. Což je jistě trochu paradox k dokonale temným a často surovým detektivním žánrům islandské provenience. Přesto v roce 2019 ministr spravedlnosti prohlásil, že na ostrově došlo za posledních 20 let „pouze“ k 37 úmyslným vraždám. Nicméně co se týče sebevražd, zde se Island drží trochu nad světovým průměrem s číslem 12,8 na 100 0000 obyvatel za rok 2020.

Viking Ingolfur Arnarson.
Viking Ingolfur Arnarson.

V Reykjavíku nenajdete McDonald’s

Od uzavření jediné restaurace v roce 2009 není na Islandu ani jeden McDonald’s. Neznamená to však, že by se zde nenacházely žádně řetězce rychlého občerstvení. Pokud netoužíte ochutnat originální islandskou kuchyni nebo zkrátka nemáte čas na dlouhé vysedávání v restauraci, jistě vás zasytí i Taco Bell, KFC, Dominos či Pizza Hut.

Teplotní rekord

Zatímco aktuální postupná změna klimatu způsobuje rostoucí teploty i na Islandu, Reykjavík zůstává jedním z nejoblačnějších a nejchladnějších hlavních měst na světě. Ve skutečnosti je rekordní teplota v Reykjavíku pouhých 25.7 °C, která zde byla zaznamenaná v červenci 2008.

Významní rodáci z Reykjavíku

Arnaldur Indriðason – spisovatel islandských detektivek

Baltasar Kormákur – herec

Björk – zpěvačka

Friðrik Þór Friðriksson – režisér

Halldór Kiljan Laxness – spisovatel, překladatel

Hafþór Júlíus Björnsson – strongman, herec (ztvárnil postavu Hory ve Hře o trůny) a bývalý basketbalista

Jezero Tjörnin.
Jezero Tjörnin.

CO VIDĚT V REYKJAVÍKU A OKOLÍ

Hallgrimskirkja

Hallgrímskirkja je majestátní kostel v Reykjavíku, který je vidět odkudkoli ve městě. Díky výšce 74,5 metrů se jedná o jednu z nejvyšších budov v zemi. Byl pojmenován po významném básníkovi ze 17. století Hallgrímuru Péturssonu a za projektem stojí architekt Guðjón Samúelsson. Jeho stavba začala v roce 1945 a byla dokončena o 38 let později, tj. až roku 1986, kdy Reykjavík slavil své 200. narozeniny. Díky své poloze v centru se stal jedním ze symbolů města.

Exteriér svatostánku je inspirován islandskou krajinou, konkrétně pak vodopády Svartifoss a tamními čedičovými stěnami. Svartifoss se nachází v přírodní rezervaci Skaftafell na jihovýchodě Islandu v národním parku Vatnajökull. Je 20 m vysoký a jeho zajímavostí jsou zdejší šestihranné černé čedičové hranoly připomínající varhany, které tvoří pozadí vodopádu. V islandštině název znamená „černé vodopády“, což odpovídá právě temné barvě čedičových stěn.

Bílá barva kostela má pak znázorňovat sníh a zurčící vody. Zvonice kostela slouží také jako vyhlídka, která za jasného počasí nabízí překrásný pohled do okolí.

Hallgrímur Pétursson se zde neodráží pouze v názvu kostela, ale jeho poezie se objevuje také na kazatelně a na křtitelnici s jednou z jeho modliteb vyrytou do kamenné základny. Ve věži pak tři hlavní zvony nesou jména z básníkovy rodiny – Hallgrímur, Guðríður (jeho manželka) a Steinunn (jeho dcera).

Veškeré informace o návštěvě kostela

Dominanta Reykjavíku Hallgrimskirkja.
Dominanta Reykjavíku Hallgrimskirkja.

Perlan

Perlan neboli „Perla“ je významná stavba v hlavním městě Islandu, postavená na kopci Öskjuhlíð, která je využívána jako edukativně - zábavné centrum. Perlan je vysoký 25,7 m a navrhl jej Ingimundur Sveinsson a jeho výstavbu velmi podporoval bývalý starosta Reykjavíku Davið Oddsson. V roce 1991 došlo k rekonstrukci zdejších rezervoárů horké geotermální vody a byla na ně umístěna prosklená kopule a Perlan mohl být oficiálně otevřen. V roce 2017 zde pak dokonce byla v jedné vypuštěné nádrži zbudována první umělá ledovcová jeskyně na světě! Je dlouhá 100 m a postavená z více než 350 t sněhu. Návštěvníkům simuluje opravdové prostředí ledovce, o kterém se zde zábavně a hlavně bezpečně dozví mnohé informace.

Stejně tak zde turisté mohou zažít simulaci erupci sopky Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes, ke které skutečně došlo v březnu roku 2021.

Velmi oblíbená je i zdejší virtuální rybí nádrž, kde plují mj. různé islandské velryby.

Zažít v Perlanu můžete ale také polární záři, a to ve zdejším kinosále!

Perlan
Perlan

Koncertní hala Harpa Reykjavík

Tato výrazná stavba koncertní haly a konferenčního centra Harpa dotváří siluetu Reykjavíku od roku 2011. Již za těchto pár let existence však stihla získat mnohá architektonická ocenění. Patří mezi ně vysoce uznávaná Mies van der Rohe – což je cena Evropské unie za současnou architekturu, tu Harpa získala v roce 2013.

Dále byla reykjavíkská hala vybrána jako jeden z nejlepších koncertních domů nového tisíciletí časopisem Gramophone Magazine 2010 a oceněna jako „Nejlepší konferenční centrum“ v Evropě magazínem Business Destination v roce 2016.

Míst k sezení tato multiúčelová stavba na břehu oceánu nabízí až 1800! Fasádu navrhl islandsko – dánský architekt Olafur Eliasson ve spolupráci s Henning Larsen Architects.

Harpa je také základnou Islandského symfonického orchestru, Islandské opery a reykjavíkského Big Bandu, sídlo zde našel také Múlinn Jazz club a Classical Sundays Series. Pokud si nejste jisti, kde strávit během pobytu v Reykjavíku příjemný hudební večer, rozhodně zkuste zavítat sem!

Harpa je zkrátka dějištěm mnoha hudebních festivalů a nejrůznějších představení. Každý rok zde také bývá udělována cena Upptaktinn – dětské hudební ocenění.

Program veškerých představení v Harpa Reykjavík Concert Hall.

Harpa
Harpa

Solfar

Pobřežní ulici Sæbraut zdobí artefakt vytvořený islandským umělcem Jón Gunnarem Árnasonem (1931 - 1989). Nese název „Solfar“ nebo „Sun Voyager“ a připomíná loď. Mnoho turistů se domnívá, že má znázorňovat loď vikingskou, což se samozřejmě na Islandu nabízí. Nicméně původní umělcův záměr byl vytvořit loď snů nebo také ódu na slunce.

V roce 1986 proběhla soutěž na venkovní sochu k 200. výročí Reykjavíku. Sun Voyager se stal vítězem a na stávajícím místě na břehu Atlantiku pak byla socha odhalena dne 18. srpna 1990.

Místo je oblíbeným cílem turistů i místních, kteří zde obdivují nejen skulpturu, ale rovněž výhled na oceán a siluetu hory Esja.

Jón Gunnar byl v době, kdy byl Sun Voyager konstruován, velmi nemocný, trpěl leukémií. Zemřel v dubnu 1989, rok předtím, než byl Sun Voyager na nábřeží umístěn.

Slunečné plavidlo Solfar.
Slunečné plavidlo Solfar.

Národní muzeum

Národní muzeum v Reykjavíku bylo založeno 24. února 1863, islandské muzejní předměty byly do té doby uchovávány v dánských sbírkách. Jeho cílem je přiblížit islandskou historii a kulturní dědictví tohoto národa jak samotným Islanďanům, tak samozřejmě i turistům. Kolekce odráží posledních 1200 let dějin ostrova, od dob prvního osídlení až po současnost. Hlavní stálou exhibicí je „Making a Nation“, ta obsahuje zhruba 2000 předmětů a 1000 tématických fotografií.

Muzeum se až do roku 1911 jmenovalo Antikvariát, kdy byl název změněn na Islandské národní muzeum. Během prvních desetiletí byly předměty umístěny v několika budovách v Reykjavíku - v katedrále, domě nápravných zařízení, parlamentu a národní bance - a nakonec po čtyři desetiletí v podkroví budovy Národní knihovny na Hverfisgata (nyní Kulturní dům). Když v roce 1944 vznikla Republika, parlament se rozhodl dát národu muzeum v Suðurgatě, do kterého byly sbírky přemístěny v roce 1950. O šest desetiletí později bylo zcela zrekonstruováno a zmodernizováno.

Vešekeré informace a o vstupu do muzea.

Národní muzeum v Reykjavíku.
Národní muzeum v Reykjavíku.

Saga Museum – Sogusafnid

V muzeu najdete mnoho legend z nejznámějších islandských ság, seznámíte se zde s historickými postavami jako Snorri Sturlusson, Ingólfur Arnarson a Leifur Eiriksson. Dnes je zde vystaveno 17 exponátů.

Cílem Muzea ságy je připomínat klíčové okamžiky islandské historie od dob osídlení, ale také každodenní život ostrovanů. Ti se museli poprat s přírodními živly, a že jich na Islandu bylo a je vrchovatě! Zemětřesení či erupce sopek byly časté a v tehdejší době zcela nepředvídatelné. S osudy lidí také zamíchal celoevropský strašák oné doby – mor.

Islandské ságy jsou unikátním žánrem a důležitou částí evropské literatury. Ač byly sepsány zejména ve 13. století, mnoho příběhů a charakterů hlavních postav reflektuje současnost a lidské vlastnosti, které se v průběhu dějin nemění.

Detailní informace o muzeu a vstupenkách.

Saga muzeum.
Saga muzeum.

Námořní muzeum

Námořní muzeum v Reykjavíku, dříve Víkin Maritime Museum, je námořní muzeum nacházející se u starého přístavu. Muzeum bylo založeno v roce 2005 a nyní je jedním z pěti míst patřících pod Městské muzeum Reykjavík (Árbaer Open Air Museum, Muzeum fotografie, Víðey Island, Aðalstræti a právě Námořní muzeum).

Toto přístavní muzeum má za cíl představit specifický vztah islandského národa k moři resp. oceánu. Voda, která dávala a dává lidem potravu a obživu, ale také voda, která si vzala mnoho životů. Rybáři a jejich odvaha mají v islandských dějinách své zvláštní místo.

Mezi stálé expozice patří mj. Fish & Folk - 150 let rybolovu. Pokochat se také můžete skutečnou lodí pobřežní stráže Óðinn, s průvodcem se můžete projít i po její palubě!

Aðalstræti

Tento černý nenápadný domek v samotném centru Reykjavíku je nejstarším domem ve městě. Jeho výstavba se datuje do roku 1762! Památka byla slavnostně otevřena veřejnosti dne 5. května 2018 starostou města Dagurem B. Eggertssonem a najdete ji na adrese Aðalstræti 10.

Aðalstræti
Aðalstræti

Kulturní dům (Safnahúsið)

Tento kulturní dům byl postaven v letech 1906 – 1908 jako sídlo Národní knihovny a Národního archivu Islandu a pro veřejnost byl následně otevřen v roce 1909. Pod schody je vidět základní kámen budovy, položený 23. září 1906. Od roku 2013 je součástí Islandského národního muzea. Ředitelem Safnahúsið je Markús Þór Andrésson. Za skvostným dílem stojí dánský architekt Johannes Magdahl Nielsen.

Budova je vnímána jako nejhezčí stavba celého Islandu. A není divu! Interiéru a bělostnému exteriéru byla věnována při výstavbě velká péče. Uvnitř se můžete pokochat impresivními kamennými sloupy, originálním dubovým nábytkem či dlážděnou mramorovou podlahu. Dům je také chráněn coby historická památka!

Od přelomu století slouží budova jako výstavní prostor pro exhibice institucí jako Árni Magnússon Institution for Icelandistic Studies, Národní galerie a Islandské přírodovědné muzeum.

V Kulturním domě je také trvale k vidění výstava Points of View – Cesta vizuálním světem Islandu. Výstava dává návštěvníkům jedinečnou příležitost prohlédnout si sbírky šesti významných islandských kulturních institucí a proniknout tak blíže do nitra islandské civilizace. Umělecká díla různých stylů a médií jsou prezentována tematicky vedle muzejních předmětů a archivních materiálů, jako jsou knihy a mapy.

Safnahúsið
Safnahúsið

Islandské muzeum punku

Islandské Muzeum punku bylo zřízeno v roce 2016 na velice originálním místě v centru Reykajvíku, a to na bývalých veřejných záchodcích! Ty se nacházejí na ulici Bankastræti, malebné pěší zóně plné obchůdků a také street artu. Muzeum vzdává hold islandské punkové a new wave scéně, která začala na Islandu v roce 1978.

Skanzen Árbæjarsafn

Árbæjarsafn je historické muzeum města Reykjavík, stejně jako skanzen a regionální muzeum. Na návštěvníky může působit skoro jako stroj času, hned je totiž přenese do dob dávno minulých. Jeho účelem je umožnit veřejnosti nahlédnout do životních a pracovních podmínek obyvatel Reykjavíku v dřívějších dobách. Árbær byl zavedenou farmou již ve 20. století a muzeum zde bylo otevřeno pak v roce 1957. Nyní je to skanzen s více než 20 budovami, které tvoří náměstí, vesnici a farmu. Většina budov sem byla přemístěna přímo z centra Reykjavíku. Děti jistě ocení, že během letních měsíců je zde k vidění také hospodářské zvířectvo. Koná se zde i mnoho výstav a tematických workshopů.

Místo, kde stál první islandský parlament.
Místo, kde stál první islandský parlament.

Muzeum Velryb Islandu

„Velryby Islandu“ je největší muzeum věnované těmto kytovcům v Evropě a možná i na celém světě. Je to místo pro nadšence do mořské biologie, dospělé a stejně také pro děti. Muzeum je interaktivní a nehrozí, že by se zde někdo nudil. Navíc audio průvodce je tady k dispozici ve více než 12 jazycích! Setkáte se tady s maketami 23 druhů velryb (mj. běluha, keporkak, kosatka..) v životní velikosti, které se nacházejí v islandských vodách. Nejen, že se zde pobavíte, ale rozhodně se dozvíte i mnoho nových informací. A můžete se zastavit i ve zdejším Big Little Whale Café.

Whales of Iceland se nachází v přístavní čtvrti Grandi, nedaleko centra Reykjavíku. Grandi byla dříve převážně rybářskou čtvrtí, dnes zažívá však boom a nabírá na popularitě. Je považována za kreativně kulturní distrikt plný luxusních restaurací a obchůdků.

Toto muzeum si rozhodně nenechte ujít, velryby už na vás čekají!

Muzeum Whales of Iceland.
Muzeum Whales of Iceland.

Laugavegur

Laugavegur je hlavní obchodní tepna centra Reykjavíku a také jedna z nejstarších nákupních ulic. Název znamená „mycí cesta“, pravděpodobně proto, že vedla k horkým pramenům v Laugardalur, kde za starých časů reykjavíkské ženy praly prádlo. Laugavegur byl postaven v roce 1885 na základě rozhodnutí městské rady. Ulice začíná na východě v Kringlumýrbraut, poblíž nákupního centra Kringlan a největšího městského parku Laugardalur a vede dále na západ do Bankastræti. Její délka je asi 2 km a je vyhlášená pro své luxusní butiky. Nicméně i ti, co se neřadí zrovna k nadšeným shopaholikům si zde přijdou na své, je tady velký výběr skvělých restaurací a barů.

Aurora Reykjavík

Toto muzeum bylo původně snem čtyř lidí a nyní se stalo centrem, kde pracují desítky nadšenců pro polární záři, nejen „lovci záře“, ale také lidé, kteří dokážou o tomto přírodním jevu poutavě povídat a představit jej široké veřejnosti. Island je samozřejmě jedním z míst na Zemi, odkud se polární záře neboli Aurora Borealis dá v určitou dobu pozorovat. Aurora Reykjavík je jediným centrem svého druhu na celém ostrově a nemělo by rozhodně na seznamu „co vidět v Reykjavíku“ chybět.

Pokud jste fanouškem polární záře a dosud se vám ji nepodařilo spatřit, pak je návštěva zde přímo povinností. Tady je k vidění celoročně (minimálně její simulace)!

Ulice Laugavegur..
Ulice Laugavegur..

Muzeum penisů - Hið íslenzka reðasafn

Muzeum penisů je relativně malé, ač originální, muzeum v centru Reykajvíku. Původně bylo založeno v roce 1997 v Husavíku a teprve později se přestěhovalo do islandské metropole.

K vidění je zde více než 200 penisů a částí penisů mnoha suchozemských a mořských savců Islandu, od malého křečka po část pohlavního ústrojí vorvaně. Součástí muzea je také útulné tematické bistro, kde najdete v nabídce například wafli falického tvaru.

Muzeum Einara Jónssona

Einar Jónsson (1874 – 1954) byl významný islandský sochař. Když se pro uměleckou dráhu rozhodl, na Islandu nebyla žádná škola se sochařskou tradicí, a tak odjel studovat nejprve do Kodaně a poté do Říma. V roce 1909 nabídl Jónsson všechna svá díla jako dar islandskému lidu pod podmínkou, že pro ně bude vybudováno muzeum. Jeho výstavba a především také sbírka na ni trvaly relativně dlouho, a tak bylo Muzeum Einara Jónssona oficiálně otevřeno až na svátek slunovratu v roce 1923. Budova byla prvním muzeem umění v zemi! Zajímavostí pak je, že stavbu není možné zařadit pod jeden slohový styl. Muzeum obsahuje 300 uměleckých děl, která si mohou návštěvníci důkladně prohlédnout.

Jónsson položil základ islandskému sochařství svým prvním veřejně vystaveným dílem „Psanci“, které bylo představeno na Jarním salonu v Kodani v roce 1901. Einar Jónsson byl vizionářskou a průkopnickou postavou islandského sochařství a jeho vliv na výtvarné umění na Islandu byl značný, v Islanďanech vzbuzoval Jónsson hrdost. Do své vlasti se natrvalo vrátil v roce 1920 ve věku 46 let a pobýval tam až do své smrti v roce 1954.

Einar Jónsson Museum.
Einar Jónsson Museum.

Ostrov Víðey

Ostrov prošpikovaný uměním, kulturou a historií. A ještě navíc překrásnou přírodou! To je Víðey, který je se svou rozlohou 1,7 km² největší z ostrovů v zálivu Kollafjørður. Ostrov je administrativní součástí Reykjavíku a nachází se na dohled od něj. Z islandské metropole se sem dostanete po krátké plavbě lodí.

Ostrov nemůže zklamat snad žádného návštěvníka. Každý si zde jistě najde objekt svého zájmu. Můžete zde obdivovat kolonie mořských ptáků, kteří zde hnízdí a klidně si ostrov projet na kole. Nejenže spatříte Reykjavík z „jiné strany“, ale také se před vámi rozprostře silueta poloostrova Snæfellsnes. Pro kulturně založené zase Víðey nabízí památník „Imagine Peace Tower“ od Yoko Ono, který je věnován slavnému britskému hudebníkovi Johnu Lennonovi. V islandštině jeho název zní Friðarsúlan a znamená „mírový sloup“. Stavba byla otevřena v roce 2007. Samotný památník pak tvoří patnáct reflektorů s hranoly a světlo z nich hrdě míří k nebi, ovšem jen v omezenou dobu. Věž se rozsvěcuje dne 9. října, na výročí Lennonových narozenin, a svítí do 8. prosince, tedy do dne výročí Lennonovy vraždy.

Na ostrově se také nachází jeden z nejstarších kostelů celého Islandu, který zde byl postaven v roce 1774. Mezi léty 1225 až 1539 existoval na ostrově rovněž augustiniánský klášter.

Veškeré informace o lodním spojení na ostrov.

Golfové hřiště severně od Reykjavíku.
Golfové hřiště severně od Reykjavíku.

Vila Höfði

Pro ty, kteří zažili studenou válku a jsou si vědomi významu podobných schůzek, jako té, která se odehrála zde v roce 1986, bude cesta k domu Höfði jistě zajímavá. S trochou nadsázky by se dalo říci, že se zde - na adrese Borgartún 105 - psaly dějiny.

Summit v Reykjavíku ve dnech 11. - 12. října 1986 byl setkáním na nejvyšší úrovni mezi prezidentem USA Ronaldem Reaganem a generálním tajemníkem ÚV KSSS Michailem Segejevičem Gorbačovem. Vrcholem programu byla jednání a následná dohoda o odzbrojení, která měla výrazně pozitivní dopad na mezinárodní vztahy, které byly do té doby založeny převážně na doktríně vzájemně zaručeného zničení. Jako dějiště schůzky byl vybrán záměrně Reykjavík, a to díky své poloze na půli cesty mezi Moskvou a Washingtonem. Summit v Reykjavíku je mnohými považován za počátek konce studené války!

Vila se nachází na severním pobřeží Reykjavíku a byla postavena roku 1909 původně pro francouzského konzula. Později ve 40. a 50. letech 20. století byl zase domovem britského velvyslanectví. A v roce 1958 dům koupilo město.

V roce 2009 zde bohužel došlo k elektrickému zkratu a následnému požáru a dům byl vážně poškozen.

Vila Höfði.
Vila Höfði.

Modrá laguna (Blue Lagoon)

Modrá laguna je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších atrakcí celého Islandu. Jsou to geotermální lázně se zářivě modrou vodou na poloostrově Reykjanes na jihozápadě ostrova, zhruba 50 km od islandského hlavního města. Laguna se nachází v lávových polích u města Grindavík, asi 15 km nedaleko letiště v Keflavíku.

Můžete si zde užít „jen“ den plný relaxace či se ubytovat na delší dobu v místním hotelu. Jsou tady k dispozici rovněž skvělé restaurace. A to Modrá laguna začínala jako jezírko odpadní vody z geotermální elektrárny Svartsengi v roce 1976. První člověk, který se tam vykoupal, byl Valur Margeirsson v roce 1981 a postupně si lidé všimli toho, že koupel ve zdejší vodě má pozoruhodné léčivé vlastnosti, působí především na různá kožní onemocnění. Lidé s problémy jako je například psoriáza, zjistili, že voda okamžitě uklidňuje jejich stav. Zprávy se rychle rozšířily a v roce 1987 byly oficiálně otevřeny první oficiální koupele. A od té doby se „laguna“ stále rozrůstala a získávala celosvětovou slávu. Dnes tu kromě luxusních lázní a restaurací najdeme i dva hotely, které rozhodně nezejí prázdnotou. Stejně tak laguna samotná. Vždy je nutné si udělat předem rezervaci, není moc chvil, kdy by zde bylo „prázdno“.

Modrá barva laguny je dána způsobem, jakým oxid křemičitý – hlavní minerál laguny – odráží světlo.

Její hojící a regenerační vlastnosti jsou důsledkem právě vysokého obsahu oxidu křemičitého a síry. Výzkumné a vývojové zařízení, které se zde nachází, hledá léky a prostředky na kožní onemocnění a na stranách bazénu je zdarma k dispozici také křemičité bahno, kde si hosté mohou vychutnat obličejovou masku.

Teplota vody je velmi příjemná, v průměru má 37 – 39 °C. Na místě jsou také sauny, páry a malý vodopád.

Naplánujte si svůj den v laguně

Modrá laguna.
Modrá laguna.

Whale watching - pozorování velryb na Islandu

Když se řekne Island, mnohým se vybaví také zážitek spojený s vyjížďkou na oceán a pozorováním velryb. Bez toho by snad ani návštěva této země nebyla kompletní. A Reykjavík není výjimkou! O „whale watching“ se zde stará mnoho agentur a stačí si jen vybrat datum a dobu, jak dlouho chcete na moři strávit. Každopádně velrybí sezóna se zde pohybuje zejména v období duben – září, kdy ve zdejších vodách potkáte například plejtváka malého, keporkaka či sviňuchu obecnou, vzácně lze spatřit i kosatku. Informace o vyjížďkách jedné z agentur.

Pozorování velryb.
Pozorování velryb.

Kerið

Kerið je sopečné kráterové jezero v oblasti Grímsnes necelých 70 km jihovýchodně od hlavního města. Jeho stáří je zhruba 3000 let a mezi turisty je místo velice populární, nejen proto, že se nachází v blízkosti tří velkých atrakcí (NP Þingvellir, Geysir a vodopádů Gullfoss) oblíbené vyhlídkové trasy Golden Circle, ale i pro jeho jedinečné vzezření.Jezero má totiž překrásnou tyrkysovou barvu, zatímco svahy nad ním se pyšní sytě červenou, která je mj. důsledkem relativně čerstvých zdejších ložisek železa. Kolem kráteru se pak zelená místní vegetace. Tato kombinace dělá z jezera velice fotogenické místo!

Kerið je přibližně 55 m hluboký a 170 m široký.

Kerið
Kerið

Alþingi a Thingvellir (Þingvellir)

Je všeobecně známé, že islandský parlament Alþingi patří k těm úplně nejstarším na světě. Jeho tradice započala roku 930 na tzv. „sněmovní louce“ Þingvellir, kde se začali scházet goði (představitelé jednotlivých islandských obcí). Takovýto sněm se zde konal každoročně až do konce 18. století. Þingvellir je nyní národním parkem (od roku 1983 je pak i součástí Seznamu světového dědictví UNESCO) a islandský parlament má samozřejmě už mnoho let domov jinde. Dne 1. července 1881 bylo slavnostně otevřeno jeho nové sídlo, a to v Reykajvíku v Alþingishúsið, nedaleko jezera Tjörnin, které se rozprostírá uprostřed města. Budova byla konstruována dle projektu dánského architekta Ferdinanda Meldahla a je jednou z nejstarších kamenných budova na ostrově, je postavena z opracovaného islandského doleritu, tmavé magmatické horniny.

V Alþingishúsið sídlila dříve také Islandská národní knihovna, Národní galerie Islandu a rovněž Islandská univerzita Háskóli Íslands, ta užívala mezi lety 1911 a 1940 první patro domu. Až do roku 1973 zde dokonce úřadoval islandský prezident. Ten však nyní užívá rezidenci Bessastaðir nedaleko Reykjavíku.

Alþingi je jednokomorový islandský zákonodárný orgán, který má 63 členů a je volen na čtyřleté období.

Trhlina Pingvellir.
Trhlina Pingvellir.

Lava Tunnel

Raufarhólshellir je čtvrtá nejdelší lávová trubice na Islandu. U turistů se stalo místo velice populárním, i z důvodu své blízkosti k hlavnímu městu a celoročně snadné dosažitelnosti. Reykjavík je vzdálen zhruba 40 km a cesta autem vám nebude trvat déle než 40 minut. Bohužel přílišný turistický ruch zde zanechal i své negativní dopady a v roce 2016 musela být jeskyně dokonce dočasně uzavřena. Mj. bylo nutné odstranit nadměrné množství odpadků!

Cesta do Raufarhólshellir je jedinečným zážitkem a skvělou příležitostí vrátit se o 5200 let zpět, do dob, kdy zde došlo k erupci Leitahraun (východně od pohoří Bláfjöll).

Pokud Lava Tunnel navštívíte během zimních měsíců, naskytne se vám zde „bonusová“ podívaná na překrásné ledové sochy, které tady bývají každoročně vytvářeny a představeny.

Lávový tunel.
Lávový tunel.

Hvammsvík

Hvammsvík nabízí unikátní zážitek v dalších úžasných islandských přírodních pramenech. Rozhodně zde nebývají davy, místo je stranou hlavním tahům, a tak zde může být váš zážitek ještě autentičtější. Lázně se nacházejí na břehu oceánu - ve fjordu Hvalfjörður - a jako bonus se vám zde naskytne překrásný výhled na okolní hory a černé pláže. Teplota vody se pohybuje od 10°C do 42°C v závislosti na tom, jaký z osmi přírodních pramenů si vyberete.

Poté, co si vychutnáte pobyt v lázních, rozhodně se ještě zastavte v místním bistru na vynikající polévku z mořských plodů!

Více informací o těchto přírodních lázních.

Termální koupele Sky Lagoon v Reykjavíku.
Termální koupele Sky Lagoon v Reykjavíku.

CO ROZHODNĚ V REYKJAVÍKU NEMINOUT

Independence Day

Islandský národní den je každoroční svátek na Islandu, který oslavuje založení Islandské republiky dne 17. června 1944. Islanďané vnímají toto datum i jako mezník, kdy byla definitivně přestřihnuta pupeční šňůra s Dánskem.

Během Dne nezávislosti se po celé zemi konají oslavy nejrůznějšího druhu. Konkrétně v Reykjavíku však narazíte na mnohé veselé průvody, stánky s islandskými pochutinami, stejně jako s „klasickou“ cukrovou vatou a obecně pouliční veselí. A samozřejmě není nouze o všemožná vystoupení – koncerty, taneční show a nechybí ani artisté!

Centrum města opravdu ožívá velkolepým způsobem a Islanďané si svůj svátek dokáží patřičně užít. Nezapomíná se ani na děti, pro které bývají v ulicích často stavěny skákací hrady apod.

Každý rok je vybrána jedna žena, která se stane „Lady of the Mountain“, ta slouží jako ženské zhmotnění Islandu. Obléká se do národního kroje a vede průvod, dále je jejím úkolem přečíst báseň u sochy Jóna Sigurðssona na náměstí Austurvöllur, kde průvod končí. Tato role většinou padne na nějakou místní herečku, ale v roce 2018 to byla Gógó Starr, nejslavnější islandská drag queen. Což islandská komunita LGBTQ, a nejen ta, velmi ocenila.

Den nezávislosti.
Den nezávislosti.

Iceland Airwaves

Iceland Airwaves je hudební festival, který se každoročně koná v Reykjavíku začátkem listopadu. Festival trvá čtyři dny a jeho hlavním zaměřením je představení nové hudby, a to islandské i té mezinárodní. Hlavními sponzory festivalu jsou Icelandair a město Reykjavík.

Secret Solstice

Secret Solstice je islandský hudební a kulturní festival pořádaný pod půlnočním sluncem, tj. víkend po letním slunovratu. V tuto dobu bývá v průměru v Reykajvíku 20 – 22 hodin denního světla/slunečního svitu za den! To samozřejmě dodává akci také jiný rozměr a kapku originality, na kterou jsou však islandští návštěvníci zvyklí. Turisté však již o poznání méně, a proto si tento zážitek málokdy chtějí nechat ujít.

Hudební akce probíhají na různých místech, například v ledové jeskyni, a to pouze pro limitovaný počet zájemců. Pořadatelé se snaží propojit islandskou kulturu s její nezaměnitelnou přírodní krásou a poskytnout tak všem návštěvníkům jedinečný prožitek.

Nákupní ulice v centru města.
Nákupní ulice v centru města.

Sonar Reykjavík

Každý rok před začátkem jara se v Reykjavíku scházejí hvězdy hudebních stylů jako electronica, hip hop a advanced music v Reykjavíku, aby potěšili místní fanoušky. Koncerty se konají na čtyřech krytých scénách v hale Harpa, která může hostit 3500 hostů za noc. V dokonalém souladu zde předvádějí své umění vycházející hvězdy Islandu, stejně jako umělci mezinárodní scény. Bývá zde i mnoho mladých talentů, kteří v Reykjavíku debutují.

Reykjavík International Film Festival (RIFF)

Tak jako mnohé kulturně vyspělé země se mohou chlubit svým filmovým festivalem, tak i Island se může těšit z takovéto události. Reykjavík International Film Festival je mezinárodní filmový festival, který se zde každoročně od roku 2004 vždy na podzim koná. Festival trvá pokaždé 11 dní a velmi klade důraz na mladé talenty, a to například zavedením speciální kategorie pro „nováčky“ New Visions. Hlavní cenou festivalu je Zlatý papuchalk. Zajímavostí pak, že v roce 2009 byl zdejším čestným hostem filmový režisér Miloš Forman a z rukou islandského prezidenta Ólafur Ragnar Grímssona převzal ocenění za celoživotní dílo.

Kostel Hallgrimskirkja.
Kostel Hallgrimskirkja.

Reykjavík Arts Festival

Reykjavík Arts Festival je umělecký multidisciplinární festival, který se v Reykjavíku koná od roku 1970 coby bienále. Ač v letech 2005 - 2016 se konal výjimečně každoročně. Představuje nejširšímu publiku výstavy a představení současných i klasických děl na významných kulturních místech i v netradičních prostorách po celém městě. Ve městě najdete průvody plné artistů, obří loutky a bezpočet naprosto nepředstavitelných kreací.

Ob rok se zde v červnu schází tisíce celosvětových umělců, kteří rádi přijímají pozvání na tak příjemný festival se silným nábojem a atmosférou. I díky tomuto festivalu navázala islandská moderní kultura svazky s mladými novodobými umělci z různých koutů světa

Reykjavík Fringe Festival

Tento každoroční multižánrový umělecký festival se koná v Reykajvíku vždy na přelomu června a července. Představení a show se odehrávají v centru města v různých lokalitách a své návštěvníky potěší tancem, zpěvem, hudbou, komedií, poezií, burleskou či artistickými prvky. Vystupují zde umělci islandští, ale setkáte se i s talenty mezinárodní scény. Reykjavík Fringe Festival spolupracuje s dalšími Fringe festivaly v severských zemích jako součást Nordic Fringe Network, v Reykjavíku probíhá od roku 2018.

Graffiti v Reykjavíku.
Graffiti v Reykjavíku.

Culture Night “Menningarnott”

Tato velice populární akce má velký ohlas nejen u místních, ale také u turistů. Koná se vždy první víkend po 18. srpnu nebo případně přímo 18. srpna, pokud toto datum připadá na sobotu. Je to vlastně jeden obrovský festival, kterým žije doslova celé město. Akce se účastní běžně až 100 000 návštěvníků a každý si vybere z pestré nabídky kulturních zážitků. Kultura ožívá více než jindy v místních muzeích, ulicích i dvorech. Přes den se koná bezpočet koncertů či divadelních představení, nechybí ani komentované prohlídky. Trochu netradičně je Noc kultury zahájena v 8 hodin ráno reykjavíkským maratonem. Velice originální záležitostí je pak pohostinnost obyvatel čtvrti Þingholt, kteří s oblibou zvou návštěvníky do svých domovů nebo zahrad na wafle a kávu, samozřejmě zdarma. Pro rodiny je dobré zmínit, že všude je myšleno také na děti, na mnoha místech najdou například umělecké dílny či interaktivní výstavy.

Reykjavík Pride

Stejně jako mnoho jiných světových metropolí, i Reykjavík pořádá každoročně v srpnu Pride průvod. Tato duhová událost přiláká do města vždy mnoho lidí a bez ohledu na sexuální orientaci si pochod a doprovodné slavnosti a show všichni užívají. Zdejší LGBTQ komunita tuto akci, mj. na podporu lidských práv, pořádá od roku 1999.

Nádherná architektura Reykjavíku.
Nádherná architektura Reykjavíku.

FAUNA A FLORA REYKJAVÍKU

Island je velice bohatý na mořské živočichy a mořské ptáky. Je doslova rájem pro všechny ornitology. Mezi nejpočetnější zástupce řadíme papuchalky, chaluhy velké či racky. Zaznamenáno zde však bylo až 300 druhů ptáků! V Reykjavíku samotném samozřejmě nenarazíte na tolik zástupců živočišné říše jako v jeho okolí. Nicméně takřka hned za jeho hranicemi se již můžete setkat s většinou z nich. Ze savců zde najdeme především polární lišku, islandského koně, soby a velice vzácně i lední medvědy, kteří připutují ke břehům ostrova na kře z Grónska. Ostrov má i své psí plemeno – islandského ovčáka.

Pod hladinou nalezneme pak tuleně, velryby a delfíny.

PODNEBÍ REYKJAVÍKU

Island má podnebí chladné oceánské, je výrazně ovlivněno Golfským proudem. Nejteplejší (a nejsušší) jsou zde letní měsíce, ale přesto teploty nepřesahují 15°C, zimy jsou relativně mírné, teploty se pohybují kolem 0°C. Islandské počasí by také mohlo charakterizovat slovo „proměnlivost“, dochází k rychlým a někdy nepředvídatelným změnám počasí. Často také prší a je prudký vítr. Ostrov je geologicky i vulkanicky aktivní. Díky geografické poloze Islandu se zde mohou návštěvníci také kochat přírodními krásami jako je polární záře a v létě si užívat půlnoční slunce. Proto je velice dobré, zejména vzhledem k očekávaným zážitkům, dobře zvolit termín, kdy se na Island vydat. Dobrodružství, která můžete zažít v červnu, nemusí být dosažitelná v prosinci a naopak. Během letních měsíců můžete na Islandu vyrazit kempovat a těšit se z „dlouhého“ dne. V prosinci zde můžete spatřit onu zmiňovanou polární záři a projet se na psím spřežení.

Teploty v Reykjavíku se v zimě pohybují v průměru kolem 1 – 2°C, v létě je to pak zhruba 12°C. Ač zde samozřejmě můžete zažít výjimečně extrémy,

Graf počasí, Reykjavík.
Graf počasí, Reykjavík.

PRAKTICKÉ INFORMACE O REYKJAVÍKU

Jak se do Reykjavíku dostat?

Z letiště v Keflavíku se do nedalekého Reykjavíku dostanete autem po silnici 41/Reykjanesbraut. Vzdálenost je 50 km a cesta vám nebude trvat déle než 45 minut.

Nezapomeňte, že islandské silnice mají následující rychlostní limity: silnice s asfaltem 90 km/hod, ostatní silnice 80 km/hod. Automobily s přívěsy mají limit mimo obec 70 km/hod.

Vzdálenosti mezi Reykjavíkem a dalšími zajímavými místy v okolí:

· Reykjavík – Raufarhólshellir – 41 km

· Reykjavík – Blue Lagoon – 50 km

· Reykjavík – Kerið – 69 km

· Reykjavík – Hvammsvik – 54 km

· Reykjavík – Keflavík (letiště) – 50 k

Radnice v Reykjavíku.
Radnice v Reykjavíku.

CO V REYKJAVÍKU OCHUTNAT

Islandská kuchyně má dlouholetou tradici a jejím cílem bylo vždy především zasytit a dodat tělu veškeré živiny pro život často v drsné přírodě a klimatických podmínkách. Její velká část se tak točila kolem ryb (v konzumaci ryb drží hned po Japonsku druhou příčku) a darů moře a masa (zejména jehněčí, ovcí je totiž na ostrově dostatečné množství). Některé islandské recepty mohou působit zpočátku rozpačitě, ale věřte, že jde jen o zvyk a rozhodně zdejším pokrmům dejte šanci! I kdyby jen jednu.

Hákarl

Fermentovaný žralok je zároveň populární pochoutka mezi Islanďany a obávaný snack mezi turisty. Je to nechvalně proslulé jídlo, které však mnoho návštěvníků – těch odvážnějších – chce na ostrově ochutnat.

Hákarl se dělá ze žraloka grónského, který je upraven fermentačním procesem a dále pak po dobu 5 měsíců sušen. Tento proces dodává žralokovi nezaměnitelný odér, s tím je rozhodně dobré předem počítat. Je k dostání v islandských obchodech po celý rok v podobě malých kostiček.

Lundi (papuchalk)

Island je místem s největší světovou kolonií těchto roztomilých ptáků, kteří svou vizáží vzdáleně připomínají klauny. Každopádně jsou jedním ze symbolů ostrova a Islanďané je milují. Někdy dokonce na talíři. Papuchalk se stal totiž v minulosti tradičním ostrovním pokrmem, ač jeho konzumace v posledních letech lehce klesá. Každopádně stále je možné jeho maso zde ochutnat, a to v různých pokrmech. Papuchalk se může servírovat uzený či grilovaný nebo jako „hamburger“ či také ve sladké mléčné omáčce neboli mjólkursoðinn lundi.

Kleinur

Jako sladkou tečku či jen svačinku rozhodně zkuste tradiční islandský dezert či spíše pečivo – Kleinur. Jedná se vlastně o takový šáteček a je běžně k dostání v ostrovních pekárnách.

Bragðarefur

Pokud jste fanouškem zmrzliny, přestože venku nepanují zrovna letní teploty, objednejte si Bragðarefur. Je to populární islandský zmrzlinový pokrm, který vás jistě nadchne. Stačí si vybrat příchuť zmrzliny (dříve byla tradičně podávána jen vanilková, nicméně tyto doby jsou již dávno pryč) a polevy. Vše dostanete naservírováno jako pohár. A pozor, porce bývají enormní, pokud jste běžným konzumentem zmrzliny, objednejte si „malou“!

Maltextrakt

Maltextrakt je islandské nealkoholické pivo, jehož základ je sice slad, ale nápoj je ještě dochucen lékořicí a doslazen. Je možné, že si k Maltextraktu nakonec cestu nenajdete, ale za zkoušku rozhodně stojí!

Bragðarefur
Bragðarefur

DOPORUČENÍ:

Hotel: Midgardur by Center Hotels, cena pro 2 osoby se snídaní cca 5000 Kč/noc.

Letenky: dostat se na Island lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 6000 Kč s Lufthansou či například s Austrian Airlines. V zimním období neexistuje mezi Prahou a Reykjavíkem (Keflavíkem) přímé spojení, proto počítejte s mezipřistáním. V letních měsících však můžete využít přímé lety s islandskými společnostmi Icelandair nebo PLAY. Časový posun oproti České republice je - 1 hodina.

Dokumenty: při cestě na Island není vyžadován ani test PCR ani doklad o očkování, vstup je pro občany České republiky možný bez víza. Island je součástí Schengenského prostoru. Svou přihlášku do EU podal v roce 2009, avšak v roce 2015 ji opět stáhl.

Bar v Reykjavíku.
Bar v Reykjavíku.

10 tipů zdarma na návštěvu Reykjavíku

1. Harpa Music Hall & Conference Center – architektonická i kulturní ikona Reykjavíku. Impozantní design, okouzlující výhled na starý přístav, suvenýrové obchody s bohatým výběrem, příjemná kavárnička na patře s panoramatem města. Když už jste tady, nahlédněte do aktuálního programu kulturních akcí, určitě si vyberete z množství akcí a festivalů.

2. Hallgrímskirkja kostel - výšková dominanta města s nepřehlédnutelnou věží. Vstup do slavného kostela je zdarma. Můžete obdivovat minimalistickou architekturu, zdarma si poslechnout zkoušku varhanního koncertu a za 1000 ISK (8 EUR), se můžete z výšky 75 metrů pokochat výhledem na celé město.

3. Sólfarið (Sun Voyager) - socha s názvem Sluneční plavidlo, do které umělec Jon Gunnar Arnason originálně zhmotnil své představy naděje, svobody, světlých zítřků. Ideální místo na fotku s okouzlujícím západem slunce.

4. Jezero Tjörnin – malebné jezero v centru Reykjavíku s množstvím romantických zákoutí a až 40 druhy ptactva. V jeho sousedství se nachází kontroverzní ocelová budova radnice, v níž najdete hlavní informační středisko města, unikátní plastickou mapu Islandu, a další zajímavé statistiky a informace o městě.

5. Laugavegur – hlavní nákupní ulice Reykjavíku na které najdete velké množství originálních suvenýrů a dalších obchodů, mezi nimi i známé islandské sportovní značky jako 66 ° Nort nebo Icewear či Cintamani. Na této ulici plné barů a restaurací, se o víkendech odehrává bouřlivý noční život v podání Islanďanů.

6. Grotto maják – k tomuto úchvatnému majáku se dostanete za 15 minut jízdy autobusem z centra. Přímo do blízkosti se dá dostat sice pouze během odlivu, pokud máte to štěstí, nenechte si toto mimořádně fotogenické místo ujít!

7. Þúfa – vnější umělecká instalace, jejímž autorem je Ólöf Nordal. Nachází se na kopci za budovou Harpa, je volně přístupná a časem se stala vyhledávaným místem pro odpočinek domácích.

8. Výstup na Esjan 914 m – domovská hora Reykjavíku, kterou by měl alespoň jednou za život navštívit každý obyvatel hlavního města, a vy se k nim můžete přidat. Výstup je středně náročný, překonáte cca 780 výškových metrů a bude vám trvat přibližně 2 hodiny dostat se na horní vyhlídku, ze které je nádherný výhled na okolí.

9. Streetart v Reykjavíku – Pokud máte rádi streetart, tak právě v centru Reykjavíku a v jeho uličkách na něj určitě narazíte. Užívejte si procházku městem, jako byste byli v galerii.

10. Návštěva blešího trhu – pokud hledáte autentické suvenýry, můžete navštívit jeden z více bleších trhů, které se konají v Reykjavíku pravidelně.

Dominanta Reykjavíku.
Dominanta Reykjavíku.

10 luxusních tipů pro návštěvu Reykjavíku

1. Luxusní večeře v Fiskmarkaðurinn – jedna z top restaurací v Reykjavíku, ze které budete absolutně nadšeni. Za degustační menu zaplatíte přibližně 105 EUR.

2. Návštěva Modré laguny pro náročné (290 EUR) - užijte si luxusní 4 hodinovou ozdravně-relaxační návštěvu Modré laguny se speciálními procedurami, vstupem do části, která bude patřit jen a jen vám a jako bonus dostanete léčivou kosmetiku.

3. Po stopách velryb (177 EUR) - Unikátní zážitek pozorovat největší savce světa na malém člunu Zodiac, se kterým se dostanete do bezprostřední blízkosti velryb. Nezapomenutelné severské safari.

4. Jízda na skútrech po ledovci – zažijte neopakovatelnou jízdu na sněžném skútru přímo na jednom z ledovců Islandu. Když si vyberete ledovec Mýrdalsjökull, ocitnete se jen několik stovek metrů nad slavnou sopkou Katla.

5. Harpa Concert Hall – vydejte se na některý z působivých koncertů v jedné z nejznámějších budov Reykjavíku. Výborná akustika, a hvězdy islandské, ale i celosvětové hudební scény

6. Dotkněte se legendárních filmových míst - privátní výlet spojený s poznáváním unikátních lokalit, kde se natáčely jednotlivé části dnes již ikonického seriálu Hra o trůny. Hvězdný zážitek na celý život.

7. Dobrodružná cesta do nitra sopky – výlet s privátním průvodcem do nitra sopky, kde budete potřebovat řádné trekkingové oblečení a výbavu, ale unikátní zážitek určitě ulovíte. Ti největší dobrodruzi mohou útroby sopky využít jako svatební kapli a říci v ní své polovičce Ano!

8. Soukromý let helikoptérou – privátní let jen a jen pro vás na kterékoliv místo na Islandu – jednoduše vy jste šéf!

Zde je několik tipů od nás:

  • z helikoptéry rovnou na privátní jachtu nebo i naopak?
  • mrazivý oběd na vrcholu ledovce
  • heli-skiing, heli-hiking, heli-fishing
  • soukromé focení z ptačí perspektivy
  • požádejte svou polovičku o ruku na nejvyšší hoře Islandu! No dá se to odmítnout? ....

9. Romantická jízda na islandských koních – privátní transfer na typickou farmu s islandskými koňmi a jízda pod vedením zkušeného instruktora.

10. Perlan – návštěva galerie, planetária a vyhlídky Perlan. Byla vybudována na vrchu zásobníků termální vody, která vytápí celý Reykjavík a zajišťuje pro něj teplou vodu. Na samotném vrchu se nachází luxusní restaurace s jedinečným výhledem na celé město.

Harpa Music Hall & Conference Center.
Harpa Music Hall & Conference Center.

10 nejlepších suvenýrů Reykjavíku

1. Tradiční islandský svetr – dárek, který potěší, zahřeje, je užitečný i elegantní. Svetry s typickými vzory a zárukou kvality. V centru města najdete mnoho obchodů, s různými značkami.

2. Islandský ptáček Lundi – soška ptáčka Lundi, nebo jeho plyšová verze. Lundi je druh mořského ptáka alka, který je typickým symbolem Islandu. Na Laugavegur najdete uprostřed suvenýrů množství jeho podob.

3. Islandský jogurt Skyr – tradiční tvarohový jogurt Skyr, který jednoznačně musíte ochutnat!

4. CD s Islandskou hudbou – Island se mimo jiné proslavil i charakteristickou hudbou, a proto výborným dárkem je určitě dobré CD, ať už od Björk, Sigur Rós, Of Monsters and Men, Gus Gus, Asgeir, a dalších ...

5. Islandské sportovní oblečení – skvělá volba pro koupi suvenýru, který opravdu i využijete! Vybrat si můžete z velkého množství kvalitních značek jako: Icewear, 66 ° North, Cintamani a jiné.

6. Islandská literatura – četli jste již strhující islandské ságy? A věděli jste, že jeden z islandských spisovatelů – Halldor Kiljan Laxness, je držitelem Nobelovy ceny za literaturu? I proto je dobrá kniha z Islandu dalším skvělým suvenýrem.

7. Islandský alkohol – my máme rádi zejména islandské pivo Einstök, ale určitě třeba vyzkoušet i Brennivin – v překladu Černou smrt, což je typická zdejší kmínová pálenka. A co tak vodka Katla? Fantazii se meze nekladou, jen pozor na své limity!

8. Islandská sušená treska – jedna z typických lahůdek a surovin na výrobu více jídel, jako tradiční islandská ryba v mléčné omáčce, dodnes důležitý exportní artikl.

9. Islandská čokoláda Omnom – ano, i zde mají dobrou čokoládu! Ommon je opravdu vynikající, vybrat si můžete z různých příchutí.

10. Hákarl – Islandský fermentovaný žralok, prodávaný v speciálních nádobkách. Ochutnat tuto specialitu je výzva, možná ne podle každého vkusu, no rozhodně něco unikátního, co neochutnáte nikde jinde na světě!

Pohled na Reykjavík.
Pohled na Reykjavík.
Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu  španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů

Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 39%.

Zadejte prosím váš e-mail:

ODESLAT
Povinné pole