Proč je Curych nejlepším městem Švýcarska

Neznám kýčovitější zem, než je Švýcarsko. Kýčovitě průzračná blankytná alpská jezera, kolem nich malebná romantická města, plná nádherné historie, a nad tím vším dokonalost toho kýče ještě dokreslují půvabně zasněžené vrcholky Alp. Samozřejmě, mluvím o kýči v tom nejpozitivnější významu slova, který se nikdy nepřejí a neomrzí. Pokud mi tedy někdo řekne, že Švýcarsko je tou nejkrásnější zemí, jakou kdy viděl, nebudu se mu ani trochu divit. Naopak, jen jeho slova ochotně potvrdím.

Autor: František Kekely

16.08.2020

Čti více

Nádherná příroda Švýcarska.

Pokud nějaké místo tuto krásnou švýcarskou kýčovitost dokonale ztělesňuje, je to určitě magický Curych. Město, kterému nechybí kus nádherné historie, majestátně usazené na břehu Curyšského jezera, se zasněženými alpskými štíty v pozadí. Když si k tomu přidáte i příjemnou moderní tvář města, se spoustou skvělých kavárniček, barů, restaurací a metropolitního pouličního ruchu, toto město si doslova zamilujete! Curych je největší město Švýcarska, a já klidně dodávám, že i nejlepší! Ne náhodou se právě Curych usazuje na vrchních místech celosvětového žebříčku nejlepších míst pro život na Zemi. Pravidelné mezinárodní hodnocení míst celého světa zohledňuje samozřejmě několik faktorů, mezi které patří pracovní příležitosti, doprava, množství zeleně či kriminalita, a Curychu se v tomto srovnání už ne jednou podařilo obsadit i medailová místa. Pokud toto město navštívíte, už na první pohled vám bude jasné, že to není náhoda. A pokud si dáte námahu poznávat ho podrobněji, i vy budete shodně tvrdit, že Curych opravdu je jedním z nejkrásnějších a nejlepších míst pro život.

Řeka Limmat a místní chrámy.

Do města jdeme minibusem, který zaparkujeme vždy kousek od Národního muzea Švýcarska a železniční stanice. Jednak mnoho jiných možností, kde odstavit minibus v centru není, navíc, je to i dobrý výchozí bod pro prohlídku centra Curychu. Naše první kroky směřují podél řeky Sihl, která se jen několik desítek metrů odsud vlévá do další, větší řeky Limmat. Curych má stejné schéma jako mnoho dalších alpských míst: Nacházejí se na břehu jezera, z něhož pramení řeka. Ta protíná město, vytváří neodmyslitelnou součást a kolorit jeho centra. Tou hlavní řekou Curychu, která mu dodává život a charakter, je právě Limmat. Stačí kráčet podél jejího toku, proti proudu, a naskytne se vám malebná procházka centrem města až k ústí řeky v Curyšském jezeře. Sympatické je, že všechno zajímavé se dá v Curychu projít pěšky.

Podél stanice se blížíme k zmíněnému Národnímu muzeu. Nádherná budova, která vypadá přímo jako pohádkový zámek z příběhů Harryho Pottera. Od muzea je dobře vidět tyčící se nad městem historickou budovu prestižní curyšské univerzity, kde získal doktorát i samotný slavný Albert Einstein. Mimochodem, jedním z jeho profesorů na této univerzitě, jehož Einstein otevřeně obdivoval, byl Slovák, známý a úspěšný rodák z Liptova Aurel Stodola!

Centrum města a čtyři významné chrámy

Hned u muzea teče řeka Limmat, na jejichž březích se rozkládá centrum města. Následná orientace je tedy jednoduchá, a jen těžko by se tu někdo mohl ztratit – stačí jen sledovat řeku proti proudu. Tímto směrem se postupně před námi ukazují čtyři významné chrámy města. Tři z nich nám spolu s řekou tvoří nádhernou známou scenérii centra Curychu.

Zajímavé věže Grossmünsteru.

Alespoň zčásti si tyto zajímavé křesťanské chrámy Curychu, neodmyslitelně patřící k jeho koloritu, představme. Všechny patří reformátorům, evangelíkům. Dějiny reformace jsou dějinami Švýcarska velmi úzce spjaty a jednou z hlavních bašt reformace bylo právě toto město. Není tedy divu, že i místní chrámy patří k takzvaným reformátorům, přesněji evangelické církve.

Predigerkirche

Dva chrámy jsou na levém břehu řeky, dva na pravém. První, kolem kterého půjdeme, sídlí na pravém břehu (pokud jdeme proti proudu, tak nalevo). Jeho název Predigerkirche bychom mohli přeložit jako kazatelský kostel, či kostel kazatele. Má zajímavou působivou úzkou věž a je ze všech chrámů z centra tím nejmladším – jeho původ sahá "jen" do 13. století.

Chrám svatého Petra

Hned naproti, na druhé straně řeky je Chrám svatého Petra, který je naopak původem nejstarší – byl vybudován již v 8. století. Samozřejmě, od té doby prošel mnoha změnami, ale představa, že už 1300 let se na toto místo chodí lidé modlit, má své zvláštní kouzlo a sílu. Kromě titulu nejstarší ve městě se Chrám sv. Petra pyšní ještě jednou, a to hned celosvětovou zvláštností – má největší kostelní hodiny na světě! Vždyť jen samotné ručičky na jeho hodinách měří přes 5 metrů.

Vpravo kostel sv. Petra s největšími kostelními hodinami na světě a vlevo bývalé ženské opatství Fraumünster.

Fraumünster

Na stejné straně řeky se nachází další z chrámů – Fraumünster, tedy Ženský chrám. Oproti Chrámu sv. Petra je mladší jen o několik desetiletí, tedy stále se pohybujeme v období raného středověku. Fraumünster dal postavit ještě Ludvík II. Němec, nechvalně známý i z našich dějin, jako nepřítel Slovanů a Velké Moravy. Vnuk slavného Karla Velikého postavil tento kostel pro své dcery, které na toto místo podle legendy přivedl jelen se zářícími zlatými parohy. Tento příběh najdete zobrazený v interiéru i z vnější strany kostela. Jde zároveň o jediný z těchto čtyř chrámů, kde budete muset zaplatit i vstupné. Impozantně zdobený chrám je totiž do jisté míry chápán i jako galerie, ve které najdete pět vzácných vysokých vitráží – oken, pod které se bravurně umělecky podepsal svými malbami sám francouzský mistr Marc Chagall. V útrobách kostela se nachází Opatská krypta.

Legenda zobrazena na stěnách Fraumünsteru, podle níž sem dcery panovníka přivedl jelen ze zlatými parohy.

Grossmünster

Posledním jmenovaným, a snad tím nejznámějším, je Grossmünster, což můžeme přeložit jako Velký chrám. Jde o velmi zajímavou budovu, která mi trochu připomíná stavbu, jako vystřiženou z Tolkienových fantasy příběhů (jednoduše, Curych lechtá mou bohatou fantazii na každém kroku!). Rozhodně to není úplně typický kostel. Stavět ho začali přesně v roce 1100, a tajemných místních legend, které se s ním spojují, je víc než dost. Právě zde měli být pohřbeni svatí Felix a Regula – koptští křesťané, kteří zde byli za dob Římanů popraveni. Proto si na tomto místě údajně klekl kůň Karla Velikého, když tudy procházel jeho doprovod, a následně zde vybudovali i tento kostel. Mnoho zajímavých příběhů, vážících se k chrámu pochází i z dob reformace, ze 16. století. Právě tu působil i jeden z největších reformátorů vůbec Ulrich Zwingli.

U nejznámějšího chrámu města – Grossmünster, je ten ideální čas na chvíli volna a rozchod, aby si mohl každý individuálně prohlédnout podrobněji toto hlavní sídlo švýcarské reformace i zevnitř. Reformátorské chrámy jsou uvnitř viditelně jiné než katolické. Najdete v nich minimum ozdob a artefaktů. Jednoduchost až strohost, to je to, co je vystihuje. To však nepopírá historickou vzácnost chrámů. Nedávné vykopávky dokonce odhalily existenci římského hřbitova přímo pod kostelem. Nacházejí se zde i pozůstatky oken z chóru, vyzdobených Augustem Giacometti.

Nejznámější chrám Grossmünster.

U Grossmünster se na chvilku vzdálíme od řeky a ponoříme trochu hlouběji do úzkých uliček města. Pokud se vydáte od chrámu vpravo, po asi 200 m narazíte na budovu kabaretu Voltaire. Francouzský osvícenský filozof, jehož jméno kabaret nese, ho už zažít nemohl, neboť vznikl později, po jeho smrti. Jde však o místo, kde se zrodil unikátní umělecký směr – dadaizmus. Ten se zde zformoval v období 1. sv. války, a mnozí dadaisté válku i sami zažili na vlastní kůži. Jejich literární díla jsou proto známé sugestivními popisy frontové linie a kritikou toho, jaké hrůzy válka s sebou přináší.

Přesně ve stejném období, kdy se tu scházeli dadaisté, bydlel jen asi 100-150 m nad nimi člověk, který výrazně ovlivnil chod mnoha zemí, obzvláště východní Evropy – Vladimír Iljič Lenin. Stačí se jen od kabaretu vydat úzkou uličkou do kopce, přes staré, malé náměstí, a ocitnete se u budovy, na níž je tabule s nápisem: "HER WOHNTE V. 21.FEBR. 1916 BIS 2. APRIL 1917 LENIN DER FÜHRER DES RUSSISCHEN REVOLUTION, "v překladu:" Tady žil od 21. února 1916 do 2. dubna 1917 Lenin, vůdce ruské revoluce. "

Socha reformátora Ulricha Zwingliho

Po dotyku se vzpomínkami na slavného ruského revolucionáře se vydáváme zpět směrem k řece, vedle Grossmünster a jeho teologických fakultách. Pod chrámem, hned na břehu řeky se nachází Wasserkirche (Vodní kostel), avšak svému původnímu účelu už neslouží celá staletí. Dlouhý čas se jeho prostory využívaly jako knihovna, či vojenský sklad. Před kostelem vidíme sochu místního velkého reformátora Ulricha Zwingliho. V rukou drží knihu a meč. Pod ním je datum narození i datum úmrtí - 11. října 1531. Přesně tehdy totiž katolické kantony Uri, Schwyz, Unterwalden (tyto tři kantony založili Švýcarsko), Luzern a Zug uskutečnily křižáckou výpravu na reformátorský Curych, během níž zahynul i vůdce místní reformace Ulrich Zwingli. Občanská válka mezi katolíky a reformátory zde trvala do 18. století, a je považována za poslední větší válečný konflikt, který jinak relativně klidné Švýcarsko zasáhl.

Socha Ulricha Zwingliho při Wasserkirche.

Nejkrásnější fotky z mostu Quaibrücke

Pokračujeme dále k jezeru, které se nám už pomalu odkrývá ve své plné kráse. Doporučujeme zastavit se na chvíli na prvním mostě od jezera – Quaibrücke, z našeho pohledu ten poslední, který spojuje oba břehy řeky. Na jedné straně již vidíme nádherný pohled na jezero, a za ním zasněžené vrcholky Alp. Na straně druhé se nám nabízí nejkrásnější scenérie a nejlepší možnost fotografie centra tohoto romantického a malebného švýcarského velkoměsta. Curych je sice největší město země, ale jeho kouzlo spočívá i v tom, že ruch, stres, a všechny negativní obličeje velkoměsta jako by se vás zde nedotýkaly.

Výhled z mostu Quaibrücke.

Když jsme se z mostu dostatečně pokochali výhledů na město i Alpy, přejdeme přes cestu až k přístavu, kde se dají koupit lístky na plavbu lodí. Jsme při Bahnhoffstrasse – známé ulici Curychu s luxusními obchody, bary a podniky. Jezdí přes ní tramvaje, takže ji poznáte velmi snadno. Už samotný název nám říká, kde tato ulice končí – u železniční stanice, za kterou „kotví“ i náš minibus. Právě u přístavu si dáváme možnost další individuální procházky, během které si město přece jen vychutnáte zase jinak. Cestu zpět už zvládne každý – buď podél řeky, nebo přes Bahnoffstrasse.

Curych z vodního pohledu

Je tu však i třetí, zajímavá možnost a šance zažít Curych i z jiného, vodního pohledu: Po řece jezdí jako MHD nízké loďky, které se dokonale vejdou pod Curyšské mosty. Dvě z nich se jmenují Felix a Regula, jako svatí, kteří jsou s tímto švýcarským městem spojováni. Na loď nastoupíte na jezeře, na kterém ještě mívá jednu zastávku a potom se už po proudu řeky můžete dovést až k Národnímu muzeu, kde jsme celou naši prohlídku začínali. Lístek na plavbu koupíte za pár franků v přístavu.

Fotbalové muzeum FIFA pro každého fanouška

Když zrovna nemáte chuť na plavbu, hodnotnou a příjemnou alternativou je například i procházka podél jezera: Směrem doleva přijdete k místní švýcarské opeře, vpravo je zase další přístav, někdy i s vodním gejzírem (ačkoli ne až takový velkolepý, jako ten v Ženevě). Pro velkých fotbalových fanoušků je zase cennou informací, že tímto směrem se nachází také fotbalové muzeum FIFA. Pokud vás tato tematika zajímá, rozhodně nakoukněte dovnitř!

Cestou zpět se můžete tentokrát zaměřit na levý břeh řeky, kde si můžete prohlédnout i chrám Fraumünster s uměleckými vitrážemi mistra Chagalla, o kterém i slavný Picasso prohlásil, že když tyto vitráže maloval, musel mít anděla v srdci. A samozřejmě, chrám sv. Petra, v jehož okolí najdete několik zajímavých starých uliček, či dokonce staré hradby města v městském parku, které nabízejí další výhled na jeho centrum.

Pokud Švýcarsko je země čokolády, Curych je jejím hlavním městem

Ke Fraumünsteru vás snadno dovede i zmiňovaná Bahnhoffstrasse, kterou doporučuji projít zejména kvůli podniku Sprüngli. Je to cukrárna i restaurace v jednom. Místním zákuskem, především známým mandlovým Luxemburgelii (makronky), se odolává opravdu těžko, zapamatujte si mou radu a určitě ho ochutnejte! A ještě těžší je odolat místní čokoládovně, která se v Sprüngli nachází na jeho přízemí. Když otevřete dveře, takový omamný závan čokoládového aroma jste ještě nezažili! Není se co divit, vždyť Švýcarsko je země čokolády a Curych její městem (i když ne jediným, další vám představíme v jiných cestopisech).

Makronky ve známem podniku Sprüngli.

Možností dobře se v Curychu najíst je samozřejmě hned několik, včetně Sprüngli, kde kromě zákusků miluju zejména jejich chutné polévky. Pokud preferujete romantické posezení na břehu řeky, je tu hned několik skvělých restauraci, i s živou hudbou. Při radnici najdete i legendární švýcarské fondue, a jak to už ve velkých městech bývá, desítky rozličných fastfoodů, či asijských restauraci, některé z nich i s leskem Michelinské hvězdy. Na tomto místě vždy rád poradím a nechám možnost pestrého výběru, který gastronomie Curychu nabízí. Já osobně tu mám nejraději styl oběda, který preferují i mnozí místní. Když nastane obědová přestávka, lidé z kanceláři, často v košili a kravatách, směřují k jezeru, kde si v jednom ze stánků koupí místní, opravdu chutný nemastný "Wurst" - typickou zdejší klobásku, a pochutnávají si na něm v jedinečné atmosféře na břehu alpského jezera, pozorující lodě před sebou, s Alpami za zády. Takový oběd, ještě k tomu s dobrým pivem v rukou, je podle mě tím pravým autentickým zážitkem a lahůdkou v jednom. Vždyť dobrých a luxusních restaurací ještě bude na cestách světem dost!

Sýrové fondue.

Po chutném posezení na břehu jezera se projdeme na Bahnofstrasse a je čas na dobrou kávu a zákusek. Pokud se někteří rozhodnou, navštívíme spolu i Fraumünster s úchvatným Chagallovým dílem. Beze spěchu se projdeme uličkami starého města, pomalu dojdeme až k našemu počátečnímu bodu u jezera, kde se po cca dvou hodinách od našeho rozchodu před obědem opět setkáváme.

Plní všech možných dojmů, chutí, výhledů, ochutnávek historického i současného Curychu a jeho jedinečných krás, opouštíme toto romantické, malebné město a chápeme, proč ho prestižní světové žebříčky i laici označují za jedno z nejlepších a nejkrásnějších míst pro život.

TOP 10 Curychu

Procházka u řeky Limmat. Pokud si chcete vychutnat atmosféru centra Curychu, nechte se vést jeho tepnou, řekou, která vás dovede až k impozantnímu Curyšskému jezeru.

Národní muzeum. Nevynechejte instituci, která hrála důležitou roli v budování národního povědomí Švýcarů. Právě švýcarské kultuře a historii je zde věnována speciální rozsáhlá expozice, v rámci, které můžete obdivovat sochy, obrazy, ale i zbraně, zástavy, hodiny, brýle, hračky, prehistorické předměty, a mnoho jiného... Vstup je volný, muzeum můžete navštívit v úterý až neděli od 11:00 do 17:00.

Nezastavit se alespoň na několik momentů v místech, kde se vám nabízí typický nádherný pohled na čtyři evangelické chrámy města s řekou, to je jako byste v Curychu ani nebyly! Svědčí o silném vlivu Reformátorského hnutí na historii i současnost Švýcarska a Curychu. Predigerkirche, Chrám Sv. Petra, Fraumünster a Grossmünster byly vybudovány v 8. až 13. století, ve třetím jmenovaném najdete i impozantní vzácné vitráže, pomalované od samotného mistra Chagalla! Grossmünster zase v sobě ukrývá největší kryptu svého druhu ve Švýcarsku.

Kabaret Voltaire. Známý francouzský filozof sice s tímto kulturním zařízením nemá nic společného, ale můžete si říct, že jste obdivovali budovu, kde se v období I. světové války formoval významný umělecký směr dadaismus. O pár domů dál zase můžete vidět budovu, kde kdysi býval sám Lenin, i s autentickým nápisem, který tento historický fakt dosvědčuje.

Socha Ulricha Zwingliho před chrámem Wasserkirche je vzpomínkou na velkého švýcarského reformátora, který zahynul během křižáckých výprav katolíků na tato území. Katolicko-protestantské boje trvaly dlouho, až do 18. století, ale od té doby je Švýcarsko klidnou krajinou.

Na Quairbrücke, jednom z mostů přes řeku Limmat, chvíli postůjte, kochejte se neopakovatelným čarokrásným výhledem na jezero s Alpami na jedné, a krásné historické jádro Curychu na druhé straně. A pokud jste dosud fotoaparát nevytahovaly, nyní už neváhejte!

Plavba loďkou pod Curyšskými mosty od přístavu k Národnímu muzeu nabízí další pohled a perspektivu na toto čarokrásné město.

Když se vydáte na procházku podél jezera, můžete obdivovat budovu curyšské opery, druhý, menší přístav s gejzírem, či FIFA World Football Museum. Návštěva muzea stojí opravdu za to, je uděláno velmi moderně, atraktivní, s množstvím informací, podrobným průřezem fotbalové historie a samozřejmě možností zahrát si!

Nejít v zemi čokolády na něco sladkého? Nemožné! Kavárna, čokoládovna a restaurace v jednom – Sprüngli (na elegantní nákupní hlavní ulici Bahnhoffstrasse) nabízí doslova božské zákusky. O nadýchaných mandlových makrónkách a vůni čokolády, která lahodně naplňuje prostory, se vám bude ještě dlouho a sladce snít.

Ano, ve Švýcarsku určitě najdete spoustu drahých a luxusních restaurací. No my doporučujeme nejprve ochutnat dobré fondue – vždyť co „švýcarštějšího“ už můžete v této zemi ochutnat? Pokud máte ještě volno v žaludku, kupte si na břehu jezera dobrý šťavnatý Würstl, sedněte si jen tak do trávy, spolu s domácími, relaxujte, vychutnávejte pohled na jezero a alpské štíty a nasávejte atmosféru města.

Všechny články autora

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů