Některé unikátní přírodní úkazy trvají jen velmi krátce, anebo jsou natolik výjimečné, že je
nutné je zažít na vlastní kůži, aby se vůbec staly uvěřitelnými.
Autor: Erika Žišková, Pavel Fellner
29.01.2020
Čti více
Autor: Erika Žišková, Pavel Fellner
29.01.2020
Může to být náhlé odhalení síly některého ze živlů, obvykle dřímajících v bezpečné vzdálenosti od všedního života. Nebo jen letmý vizuální zážitek při pozorování formování se živých, či neživých struktur do fascinujících, ale prchavých tvarů. Všude v přírodě existují nevšední úkazy, které nám v okamžiku vezmou dech a dojmy z nich přetrvávají ještě dlouhé měsíce, ne-li roky. Mnohé z nich se naštěstí objevují periodicky, nejméně jednou ročně, a nabízejí tak příležitost opakovaně na vlastní kůži okusit, že jsou skutečné. Pokud toužíte nechat se unést neobyčejným přírodním fenoménem, každý měsíc v roce má pro vás něco v talonu.
Jezero Lake Abraham vypadá většinu roku stejně, jako mnoho jiných kanadských jezer. Co však nastane, když teploty klesnou dlouhodobě pod bod mrazu, je nevídaný jev mrznutí metanu, uvězněného v ledové vrstvě jezera. Plyn produkují bakterie žijící ve vodě a postupně se kumuluje do bublin stoupajících nahoru. Když voda zamrzne a na hladině se vytvoří silná vrstva ledu, zamrzají v něm i metanové bubliny. V průzračném ledu potom vypadají jako bílé diskovité útvary různých velikostí, naskládané nad sebou ve sloupovitém uspořádání.
Během nejtužší zimy, při teplotách -25 ° C a méně, zamrzají i slavné Niagarské vodopády. Nestává se to pravidelně, ale v posledních letech bylo možné krásy ledové architektury obdivovat poměrně často. Kompletní zamrznutí dosud nastalo jen jednou, v roce 1848. Od té doby se ledové stěny formovaly pouze částečně, vždy doprovázeny i tekoucí vodou, což však celému zážitku neubírá, spíše naopak.
Vodopád Horsetail Fall dělá unikátním jeho poloha vůči zimnímu slunci. Kolem druhého únorového týdne se, asi na 10 minut vždy v podvečer, sluneční paprsky dopadající na vertikální proud vody odrážejí tak, že oko diváka vodopád vnímá jako padající oheň, či lávu. Odražené ohnivě červené světlo lze sledovat z několika stanovišť, které během tohoto období přecházejí do speciálního návštěvního režimu vyhlášeného zprávou Yosemitského parku.
Motýl Monarcha stěhovavý, s přirozeným hojným výskytem na území USA a Kanady, je jedním z mála druhů hmyzu schopných migrovat na tak dlouhou vzdálenost jako 4 800 km. Koncem léta se začnou jeho barevní jedinci hromadně odebírat na jih, čímž poskytují spektakulární zážitek každému pozorovateli. K jejich nejvyšší koncentraci však dochází v únoru na území Mexika. Na přezimování mají v oblibě porost borovic a jedlí v přírodní rezervaci Reserva de Biosfera de la Mariposa Monarca, zařazené do světového dědictví UNESCO.
Polární záře bývá více spojována se severní polokoulí, ale toto nádherné divadlo světel je možné shlédnout i z Tasmánie, No vého Zélandu a pro ty dobrodružnější i ze samotné Antarktidy. Sezóna Aurory Australis začíná v březnu a trvá přibližně půl roku. Zelená, a občas i červená, světelná opona na obloze vzniká kolizí slunečních částic s magnetickým polem země, které je nejintenzivnější právě v oblastech nad oběma póly.
Společné průlety četných hejn špačků na britských ostrovech mají hned dva důvody – pro případného predátora je takto obtížnější zaměřit se na konkrétního jedince a vzájemnou blízkostí ptáků dochází i k zahřívání okolního vzduchu. Oba tyto faktory mohou být v těžkém zimním období otázkou jejich přežití. Do kolonií, uskutečňujících strhující letecké kompozice, se domácí špačci slétají až ze vzdálenosti několika desítek kilometrů, ale velkou část hejna tvoří i ptáci migrující za mírnější zimou z kontinentální Evropy.
K nezaměnitelným symbolům Japonska patří sakura. Okrasná třešeň, pověstná svým působivým rozkvětem, se v plné kráse ukazuje začátkem dubna. Sakurové aleje se nacházejí v každém ze známých regionů a turistické agentury vydávají každoročně předpověď přesného času, kdy se v dané oblasti očekává vrchol rozkvětu. Druhým, neméně atraktivním stromem kvetoucím v tomto jarním měsíci, je vistérie. Staré, dobře udržované stromy, se v různých koutech Japonska pyšní mohutnými klenbami dlouhých svislých květů v barvách bílé, fialové, růžové a žluté.
Duben je také měsícem, kdy lze za severním polárním kruhem zažít polární den, označovaný také jako půlnoční slunce. Slunce tehdy nezapadá a počet dní, kdy tento fenomén nastává, se mění podle vzdálenosti od pólu. Ideálním místem pro pobyt jsou Norsku patřící Špicberky (Svalbard) – nabízejí dobrou infrastrukturu, létají tam pravidelné linky a polární den trvá od konce dubna do srpna.
Zajímavé úkazy se nevyhýbají ani džungli velkoměsta. Manhattanhenge nebo také „manhattanský slunovrat“, je událost, během níž se zapadající (nebo vycházející) slunce nachází přímo na konci paralelních manhattanských ulic vedoucích z východu na západ. Zejména z jedné z následujících pěti „Streets“ lze spatřit západ či východ, přesně mezi řadami vysokých domů – 14., 23., 34., 42. a 57. Dokonalý západ nastává kolem 28. května a 13. července, východ zase přibližně 5. prosince a 8. ledna.
Zebry a pakoně se v tanzanském parku Serengeti vydávají na pohyb za zelenějšími pastvinami už od prosince. No nejefektnější scény synchronizovaného cvalu několikatisícových stád kopytníků přicházejí až poté, co utichnou vydatné dubnové deště. Doprovázeny všudypřítomnými predátory – lvy, gepardy a hyenami – přesouvají se do části Seronera a později k řece Grumeti. Toto safari, či spíše živé laboratorium zvířecích instinktů a stádního chování, opravdu nemá ve světě obdoby.
Pohyb kopytníků za potravou nemusí být jen horizontální. Hladové marocké kozy přitahují dozrálé plody arganovníků až natolik, že za nimi šplhají do korun těchto trnitých stromů. A pokud by náhodou kozy na stromech samy o sobě nezněly dostatečně bizarně, plivou ještě semena plodů, které nedokážou strávit. Ty tradičně sbíraly berberské komunity a zpracovávaly je na arganový olej.
Výjimečným zjevem je i skupina mexických kaktusů souhrnně zvaných Reina de la Noche (Královna noci), které kvetou jen v noci. Vyskytují se v Sonorské a Chihuahuanské poušti a v průběhu celého roku připomínají spíše mrtvé křoviny. Během červnových nocí se však probudí a rozvinou výrazné, silně aromatické květy, které do úsvitu stihnou i odkvést. Navíc, některé druhy údajně kvetou pouze jedinou noc v roce.
Řeka Brooks v aljašském národním parku Katmai je spolehlivým zdrojem divokého lososa, a proto se u ní v letním období scházejí hnědí medvědi. Konzumací ryb bohatých na tuk si pomalu začínají dělat zásoby na zimní spánek, ke kterému se odeberou o pár měsíců později. V pasážích řeky s peřejemi lososi vyskakují z vody a stávají se tak snadnou kořistí. O tyto lovecké pozice obvykle soupeří dominantní samci medvěda.
Období hnízdění floridské želvy Kožatky velké trvá pár měsíců, ale právě v červenci je jich vidět nejvíce a lokální environmentální sdružení ve městech na východním pobřeží státu tehdy i organizují četná noční skupinová pozorování. V přibližně hodinovém procesu vyhloubí želva v písku asi půlmetrovou díru, naklade do ní vejce s měkkou skořápkou (obvykle v počtu 65 – 115 kusů), zahrabe je a opět se ztratí v moři. Malé želvy se líhnou asi po 60 dnech.
Když se v létě odpaří voda z jezera Spotted lake, lokalizovaného v kanadské provincii Britská Kolumbie, zanechá po sobě kruhové skvrny minerálních nánosů. Ty nabízejí nejen fascinující pohled, ale, jak věří původní obyvatelé okanaganského národa, mají i léčivou moc. Přímý přístup k jezeru není povolen z důvodu jeho ochrany jako přírodní i kulturní rezervace.
Čínský národní geopark Zhangye Danxia se nachází v provincii Gansu na severozápadě země. Tvoří ho pohoří téměř bez vegetace, ale s vizuálně působivou strukturou pestrobarevných pískovcových hornin, vyvrásněných vrstvovitě na sobě. Ideálním časem pro návštěvu je srpen, kdy je dostatek světla na to, aby dalo vyniknout i nejmenším rozdílům v odstínech jednotlivých vrstev hornin. Zároveň je i relativně teplé a bezoblačné počasí.
Jinou čínskou barevnou pastvou pro oči je „červená pláž“ Panjin na břehu Žlutého moře. Namísto písku je pokryta rákosem a patří mezi největší bažiny na světě. Vedle rákosí zde na celých velkých plochách roste i řasa zvaná slánka (Suaeda). Ta mění barvu až třikrát do roka – klíčí jako jasně zelená, přechází do sytě tmavé jadeitové zelené, aby se na sklonku léta proměnila na úžasnou karmínově červenou, podle níž dostala pláž svou přezdívku.
Nejsevernějším sídlem Dánska, jakož i celé kontinentální Evropy, je přístavní městečko Skagen. Kromě pár tisíc obyvatel je cíp poloostrova Skagen Odde, na kterém město leží, i domovem světelného jevu nazvaného Modré září. Dochází k němu, když zářivé světlo odrážené od holých písečných pláží a otevřených třasovisk za zářijového soumraku splývá s barvami moře a oblohy. Výsledkem je úchvatná azurová atmosféra, která se jen tak nevidí. Již v minulosti ji ocenili mnozí malíři a Modré září propůjčilo i jméno každoročně se opakovanému festivalu.
Na pozadí oranžového nebe doznívajícího západu slunce v zambijském národním parku Kasanka se každý večer do povětří vznese okolo 10 milionů netopýrů druhu Eidolon helvum (Kaloň plavý). Zabydlují se zde na ploše méně než jeden hektar od října do prosince, aby spásali plody okolních stromových porostů. Kde přesně tráví zbytek roku je stále předmětem výzkumů, ale jejich role přenašečů semen, a tím i významného faktoru obnovy a údržby lesního ekosystému, je nezpochybnitelná.
Další z řady dechberoucích zážitků se odehrává pod hladinou kolumbijské řeky Cano Cristales. Ta se po rozkvětu vodních řas jeví jako tekutá duha, s dominující tmavočervenou v podání endemického rostlinného druhu Macarenia clavígera. Celý efekt znásobuje průzračná voda v řece, která za tuto svou kvalitu vděčí nedostatku živin, vodních živočichů i pevných mikročástic.
Na jih od indonéského ostrova Jáva leží malý Vánoční ostrov s rozlohou jen 135 km2, administrativně patřící Austrálii. Každý rok v době kolem listopadu se z útrob jeho deštného pralesa vynoří téměř 100 milionů červených krabů s cílem dostat se do vod oceánu a rozmnožit se. Spěšně se hrnou přes silnice, skály a potoky ostrova, aby dosáhli vytoužené pláže. Druhá fáze přesunu, zpět do centra ostrova, nastává po vylíhnutí mladých krabů, zpravidla ještě před začátkem období dešťů. Známý hlas přírodopisných programů BBC Earth, Sir David Attenborough, označil sledování pohybu těchto krabů za jeden z momentů, které v něm zanechaly nejsilnější dojem.
Představu pouště obvykle doprovázejí obrazy suché, vyprahlé písečné krajiny. Určitě jsou opodstatněné, ale existují i výjimky. Chilská poušť Atacama se dokáže ze dne na den přeměnit na rozlehlý rozkvetlý koberec. Děje se tak v důsledku občasného intenzivního deště, který se může dostavit kdykoliv. Různorodá barevná květena má největší šanci v měsících září až listopad, i když historicky se ujala jen jednou za 5 – 7 let.
Bajkal, nejhlubší jezero světa, nepřestává okouzlovat své návštěvníky v žádném ročním období. Jakmile začne sibiřská zima, zamrzne nejen jeho vodní hladina, ale v dutinách jeho členitých břehů vzniknou i úžasné chrámy ledových jeskyní. Jejich nádherné scenérie je možné si vychutnat při pohledu zvenku i zevnitř.
Optická iluze světelných sloupů se objevuje, když teplota klesne pod -30 °C, což není nic výjimečného pro ruskou oblast Murmansk, ležící za polárním kruhem. Původ tohoto fenoménu je ve vzájemné interakci světla a plochých, šestiúhelníkových krystalků ledu v atmosféře. Krystalky mají tendenci udržovat si horizontální polohu, a proto působí jako miniaturní zrcadla. Světlo mezi nimi reflektuje a protože se nacházejí v různých výškách, celé to vypadá jako světelný sloup tyčící se ze země až vysoko k obloze.
Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.