Peking

Peking: Tipy, zajímavosti, památky a co všechno vidět?

Chcete-li skutečně porozumět jedné z největších ekonomických velmocí světa, jakou je Čína, zavítejte do její metropole. Peking vám poodkryje nejen sáhodlouhou a komplikovanou historii země, ale ukáže i rozmanitou čínskou tvář. Ostatně, na světě je jen málo měst, která mají tak specifické kouzlo. To pekingské tkví zcela jistě ve starověké kultuře snoubené s modernou, globální moci či dokonce v pulzující energii nemající žádné meze. Božské jídlo, skvělé nakupování na trzích, nezapomenutelné památky pod patronací UNESCO, okouzlující umění, bujarý noční život i neskonalá autenticita obyvatel Pekingu oslovuje ročně desítky milionů lidí! Buďte mezi nimi i vy.

Výjimečnosti Pekingu (Beijing) si povšimnete záhy, co se nohama dotknete jeho půdy. Minulost zde na vás dýchne ze všech koutů prostřednictvím úchvatných chrámů, paláců, zajímavých muzeí, galerií nebo parků. Monumentálnosti čínské metropole jsou si ostatně vědomi i sami Číňané, a tak na nich snadno rozpoznáte náležitou hrdost – jsou to zkrátka vlastenci do morku kostí. Vstupte tedy do vznešeného světa někdejších čínských císařů a nechte se unášet jeho slávou, prosperitou a velkolepostí.

Autor: Iveta Reinisch

15.02.2024

Čti více
Moderní část Pekingu.
Moderní část Pekingu.

Informace o Pekingu

  • Peking se rozkládá na ploše 16 800 km² v severní části Severočínské nížiny (North China Plain) a je obklopen horami na severu, západě a severovýchodě.
  • Hlavní město Číny je z 39 % rovinaté a z 61 % hornaté.
  • Počet obyvatel Pekingu k roku 2024 je 22 189 000 – jde o druhé nejlidnatější čínské město hned po Šanghaji.
  • Stálí obyvatelé Pekingu pocházejí ze všech 56 čínských etnických skupin. Tzv. Chanové tvoří 96,5 % z celkového počtu populace.
  • Mezi hlavní řeky protékající Pekingem patří Chaobai River, Yongding River, Juma River a North Canal. Většina z nich pramení v severovýchodních horských oblastech města.
  • Pro Peking je typické kontinentální a monzunové podnebí se čtyřmi zřetelně rozpoznatelnými ročními obdobími. Jaro bývá mírné, léto deštivé, podzim jasný ale také chladný a zima zasněžená.
  • Peking se nachází v blízkosti pouští (jednou z nich je Gobi), proto je zranitelný k tvorbě písečných bouří. K těm může v čínské metropoli docházet zejména během přechodu ze zimy do jara, kdy je zvýšená aktivita větru proudícího z Mongolska a Sibiře. Hlavní sezónou písečných bouří je však období od března do května.

Prohlédněte si mapu Pekingu a naplánujte snadno výlet.

Želvo - drak, symbol Říše středu.
Želvo - drak, symbol Říše středu.

Nejlepší místa v Pekingu, která stojí za vidění

V Pekingu, jakožto živém kulturním centru, se rozhodně nudit nebudete. Objevovat můžete jak starověké historické památky, tak i moderní městskou výstavbu, která k čínské metropoli též neodmyslitelně patří. Na jaká místa tedy upřít pozornost?

LETNÍ PALÁC (Yiheyuan)

Na západním okraji Pekingu v okrese Haidian se rozprostírá jedna z nejoblíbenějších atrakcí mezi turisty, kterou je Letní palác. Již samotný název památky napovídá, že se toto místo stalo v dřívějších dobách vyhledávaným letním útočištěm císařů a jejich rodin (nacházeli zde úlevu před horkým pekingským sluncem). Základy dnešního letohrádku a zahrad nechal postavit v 18. století císař Čchien-lung z dynastie Čching – ten tehdejším zahradám říkal „Qingyiyuan“ (v překladu „Zahrady jasných vln“). Pokud tedy i vy zatoužíte po procházce v klidné zelené oáze, která doslova dýchá historií, zamiřte do Letního paláce. Mějte však na paměti, že prohlídka celého rozsáhlého komplexu vám zabere půl dne nebo spíše celý den. Otevřeno je zde sezónně, tj. od dubna do října v čase 6:30 až 18:00 a od listopadu do března v čase 7:00 až 17:00.

V prosinci roku 1998 byl Letní palác v Pekingu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO a získal též ocenění jako „mistrovské dílo čínského zahradního designu“.

Vidět můžete v komplexu Letního paláce celou řadu skvělých památek, jako například Palác Renshou (Síň dobročinnosti a dlouhověkosti), Palác Leshou (Síň radosti a dlouhověkosti), Palác Yulan, jezero Kunming, Pavilon Foxiang (41 metrů vysoký buddhistický chrám s osmi patry), most se sedmnácti oblouky nebo také chodbu Long Corridor, ulici Suzhou a Longevity Hill – 58 metrů vysoký kopec „dlouhověkosti“, jenž býval sídlem některých nejdůležitějších budov Letního paláce.

Doprava a vstupné: Dopravit se můžete k Letnímu paláci pekingským metrem (linkou č. 4) na zastávku Yiheyuan, odkud ke vstupu do komplexu dojdete snadno pěšky. K dispozici je severní nebo východní vstupní brána Letního paláce. Další možností je také využití taxi nebo autobusů z Pekingu č. 209, 330, 331, 332, 346 atd. Obecné vstupné pak stojí od dubna do října 30 ¥ a od listopadu do března 20 ¥ (čínských jüanů).

Letní palác.
Letní palác.

ZAKÁZANÉ MĚSTO

Peking se může pochlubit také nejlépe zachovaným starověkým palácovým komplexem na světě, který byl vystavěn v letech 1406 až 1420 za vlády císaře Chengzu z dynastie Ming. Je jím Zakázané město neboli Palácové muzeumnacházející se v samotném centru čínské metropole. Toto rozlehlé a velkolepé místo bývalo domovem 24 císařů i jejich rodin a celých 500 let působilo jako politické a ceremoniální centrum starověké čínské vlády. Jakmile v roce 1925 opustil komplex poslední vládnoucí císař, byl zpřístupněn veřejnosti. Od této doby tedy můžete v Zakázaném městě obdivovat úchvatné prostory, které uchovávají rozsáhlou sbírku více než milionu uměleckých děl včetně starověké kaligrafie, malby, císařských artefaktů či starověkých knih. V Pekingu je tato památka jednou z nejnavštěvovanějších, tak ji neopomeňte ani vy a vyčleňte asi aspoň půl dne svého času. Otevřeno je v Palácovém muzeu dle sezóny, tj. od 1. 4. do 31. 10. v čase 8:30 až 17:00 (poslední vstup je umožněn v 16:00) a od 1. 11. do 31. 3. v čase 8:30 až 16:30 (poslední vstup umožněn v 15:30).

Palácové muzeum umožňuje návštěvníkům pouze jednosměrnou prohlídku prostor z jihu na sever. Vstoupit tedy mohou Bránou poledníku (Wumen) na jihu a odejít buď Bránou božské zdatnosti (Shenwumen) na severu nebo i Východní bránou prosperity (Donghuamen).

Doprava a vstupné: K Bráně poledníku (Wumen), která je vstupním bodem do Zakázaného města, se snadno dostanete pěšky ze stanice pekingského metra Tian'anmendong (na lince 1) nebo z autobusové zastávky Tian'anmen West. Obecná vstupenka pro 1 osobu pak stojí v hlavní sezóně od 1. 4. do 31. 10. celých 60 čínských jüanů a mimo sezónu od 1. 11. do 31. 3. je její cena stanovena na 40 čínských jüanů. Palácové muzeum důrazně doporučuje online rezervaci vstupenek předem pro rychlejší odbavení u vstupů.

Peking a Zakázané město večer.
Peking a Zakázané město večer.

UHELNÝ VRCH (Park Jingshan)

Přímo za Zakázaným městem v Pekingu se nachází uměle vytvořený kopec známý též jako Úhelný vrh (Coal Hill), Prospect Hill nebo park Jingshan. Vytvořen byl v roce 1420 z navršené hlíny, jež se nahromadila po vyhloubení příkopů kolem Zakázaného města (Palácového muzea). Pokud byste si ale mysleli, že se jedná o obyčejný „kopec“, byli byste na omylu. Vybudován byl totiž v souladu s principy feng-shui, a navíc měl chránit císařský palác před chladnými severními větry. Coal Hill neboli Uhelný vrch je spojován především s dynastií Ming, neboť právě zde si vzal život dle legendy poslední císař dynastie Čchung-čen – údajně, když se blížila mandžuská vojska. Zajímat vás ale bude nejspíš i důvod názvu „Uhelný“. Ten je odvozen ze skutečnosti, že se na úpatí kopce kdysi často hromadilo uhlí. Chcete-li vidět Zakázané místo z jiné perspektivy a stojíte o bezkonkurenčně skvělé foto snímky, vystoupejte na vrchol kopce za časných ranních hodin a kochejte se. Dokonalá panoramata vám poskytne i tamější Pavilon věčného jara (Wanchungting)! Otevírací doba parku Jingshan je od dubna do října stanovena na 6:00 až 21:00 a od listopadu do března na 6:30 až 20:00.

Se svými 48 metry je Uhelný vrch nejvyšším bodem země v centru Pekingu.

DOPORUČENÍ: Na Uhelný vrch (do parku Jingshan) vyrazte ideálně před devátou hodinou ranní. Právě v tuto denní dobu zde budete mít největší šanci vidět postarší Číňany tančit, cvičit tai-či, zpívat nebo hrát tradiční čínský sport jiànzi. O perfektní uměleckou podívanou se však v parku Jingshan postarají i místní obyvatelé malující kaligrafické čínské znaky na zem pomocí vody (praktikují tzv. vodní kaligrafii).

Doprava a vstupné: Park Jingshan se nachází přes ulici od východu ze Zakázaného města. Přijet na místo můžete buď autobusem č. 5 a 58 (zastávka Xibanqiao u západní brány nebo Jingshan Houjie u severní brány) nebo autobusem č. 58, 111, 124 (zastávka Jingshan Dongmen u východní brány parku). Využít lze i metro (linku 8) na stanici Shichahai, odkud je to pěšky asi 914 metrů od severní brány parku. Vstupné stojí 2 CNY (čínských jüanů) a lístky lze koupit na místě nejpozději 30 minut před zavíračkou.

Jingshan Park - Uhelný vrch nad Zakázaným městem.
Jingshan Park - Uhelný vrch nad Zakázaným městem.

NÁMĚSTÍ NEBESKÉHO KLIDU

Mezi světově nejznámější veřejná prostranství patří bezesporu Náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Svůj název získalo po stejnojmenné Bráně nebeského klidu, která odděluje náměstí od Zakázaného města. I přesto, že je na první pohled toto místo obyčejným betonovým polem, nese v sobě hodně výjimečného. Náměstí totiž představuje domov pro mnoho zajímavých čínských památek (krom nedalekého Zakázaného města). Jsou jimi například Čínské národní muzeum, Velká síň lidu, Památník lidových hrdinů a Mausoleum Mao Ce-tunga. Oblast má však i důležitý historický význam – v roce 1949 zde vyhlásil Mao Ce-tung založení Čínské lidové republiky a roku 1989 se na náměstí odehrály studentské protesty a následný masakr ze stran Lidové osvobozenecké armády. Při němž zcela zbytečně zahynulo mnoho demonstrantů. Až na toto veřejné místo zamíříte, připravte se po většinou na davy lidí a vysoké množství čínských strážníků. K prohlídce vám postačí zpravidla 1 až 2 hodiny času. Otevřené je náměstí 24 hodin denně.

Doprava a vstupné: Na Náměstí Nebeského klidu se dostanete nejsnáze metrem (linkou 1) ze stanice Tian'anmendong. Další možností je i autobusová doprava – blízké zastávky jsou Tian'anmen West a Tian'anmen East. Veřejné prostranství pak můžete navštívit zdarma, poplatky si totiž účtují jen některé blízké atrakce.

Mauzoleum Mao Ce-tunga na Náměstí Nebeského klidu.
Mauzoleum Mao Ce-tunga na Náměstí Nebeského klidu.

CHRÁM LAMA

Hlavním a největším buddhistickým chrámem v Pekingu je Chrám Lama známý též jako Yonghe Lamasery.Postaven byl v roce 1694 jako součást městských hradeb pro císaře Jung-čenga z dynastie Čching. O několik let později (roku 1722) se jeho syn – císař Čchien-lung postaral o ubytování pro 300 tibetských mnichů a 200 čínských studentů. Právě od té doby začal chrám sloužit jako jedno z největších center buddhismu mimo Tibet. Až zavítáte do skvostného interiéru této výjimečné památky, můžete obdivovat hned 5 různých síní, tj. hlavní budovu chrámu, Síň nebeských králů s dvojicí bronzových lvů, Síň harmonie a míru s třemi bronzovými sochami Buddhů, Síň věčné ochrany, která bývala rezidencí císaře Jung-čenga a Pavilon deseti tisíců štěstí s obří sochou Buddhy, jež je vyrobená ze santalového dřeva. Otevřeno je v chrámu dle sezóny, tj. od 1. 11. do 31. 3. v čase 9:00 až 16:30 a od 1. 4. do 31. 10. v čase 9:00 až 17:00.

Doprava a vstupné: K Chrámu Lama se nejsnáze dostanete pekingským metrem (linkou 2) – vystoupíte na stanici Yonghegong, která se nachází v bezprostřední blízkosti památky. Obecné vstupné stojí 25 čínských jüanů a poloviční 12 čínských jüanů – to se vztahuje pouze na děti a mladistvé od 6 do 18 let, seniory nad 60 let s průkazem a studenty se studentským průkazem. Děti do 6 let mají vstupné zdarma, stejně tak osoby se zdravotním postižením, hasiči a vojáci. Vstupenky lze zakoupit pouze osobně.

Lama chrám v Pekingu.
Lama chrám v Pekingu.

PEKINGSKÉ ULIČKY „HUTONGS“

Jednou z vyhledávaných atrakcí v Pekingu jsou též starobylé uličky zvané hutongy neboli „Hutongs“. Pokud tedy chcete nahlédnout do několik stovek let staré historie Číny, určitě do nich zavítejte. Tyto ulice byly postupně vybudované za dynastií Ming a Čching v letech 1368 až 1912 a zachovávají si část tradiční kultury a způsobu života z minulosti. V oblastech natrefíte na malé uličky o šířce jen 40 cm ale také na ty, jejichž šíře dosahuje více jak 10 m. Až budete procházet ikonickými hutongy, můžete si nejen skvěle nakoupit nebo se najíst v jedné z tamějších restaurací, ale poznat také staré obyvatele čínské metropole a jejich každodenní život. Staré město si zkrátka zamilujete už od první chvíle. A jaké hutongy stojí určitě za vidění?

  • Dongxijiaomin Xiang: nejdelší hutong s 6,5 kilometry, který býval diplomatickou oblastí po druhé opiové válce v roce 1860.
  • Yichidajie: nejkratší hutong (překládá se jako „Ulice jedné stopy“), který je dlouhý jen 20 metrů.
  • Qianshi: nejužší hutong (překládá se jako „Trh s mincemi“), jenž je v neužším místě široký jen 40 centimetrů. Tato ulice bývala finanční směnárnou.
  • Lingjing Hutong: platí za nejširší hutong v Pekingu s 32 metry – na délku má 600 metrů.
  • Sanmiaojie: jedná se o nejstarší hutong v Pekingu (překládá se jako „Ulice tří chrámů“), jehož stáří je odhadováno až na 900 let.
  • Jiuwan: nejklikatější hutong (překládá se jako „Devět zatáček“), který má délku 390 metrů a více jak 13 zatáček.
  • Nanluogu Xiang a Yandaixie Street: nejoblíbenější hutongy, které určitě navštivte za účelem nakupování nebo stravování.

TIP: Pokud chcete prozkoumat co nejvíce hutongů bez většího úsilí, vyzkoušejte jízdu rikšou.

Hutong v centru Pekingu.
Hutong v centru Pekingu.

PEKINGSKÝ NÁRODNÍ STADION

Pekingský národní stadion je známý v Číně a také po celém světě pod přezdívkou „Ptačí hnízdo“. Navržen byl jako primární stadion pro olympijské hry konané v roce 2008 – využíval se pro závody na dráze a v poli, k fotbalu nebo například k hodu diskem. Po ukončení olympiády se budova otevřela veřejnosti a začala sloužit k sportovním soutěžím či rekreačním aktivitám. O unikátní design Pekingského národního stadionu se postarali tři architekti (dva ze Švýcarska a jeden z Číny), tj. Pierre de Meuron, Li Xinggang a Jacques Herzog – ti měli svým návrhem zajistit nejen výjimečný a inspirativní vzhled, ale i odolnost proti případnému zemětřesení. Sami tak můžete posoudit, zda se pánům umělcům podařilo tyto požadavky zrealizovat. Vnější plášť budovy je opravdu originální, neboť na jeho vytvoření byla použita mohutná ocelová konstrukce (její rozložení připomíná právě ono „ptačí hnízdo“). Otevřen je stadion sezónně, tj. od dubna do října v čase 9:00 až 19:00 a od listopadu do března v čase 9:00 až 17:30.

Zajímavosti: Pekingský národní stadion poskytne sezení až pro 80 tisíc osob a v případě potřeby může své kapacity rozšířit o dalších 11 tisíc míst. Jeho stavba pak trvala 5 let, tedy započata byla v roce 2003.

Doprava a vstupné: K Pekingskému národnímu stadionu se dostanete buď autobusem č. 82, 419, 538 a 645 – zastávka „Guojia Tiyuchang Dong“ nebo metrem (linkou 8) – zastávka „Aoti Zhongxin“ a Exit B2 (poté musíte jít ještě asi 823 metrů pěšky severně). Vstupné se pak odvíjí od typu aktivity (samostatná prohlídka, prohlídka s průvodcem, prohlídka + lyžování) a pohybuje se v rozmezí od 50 do 180 čínských jüanů.

Olympijský stadion Ptačí hnízdo.
Olympijský stadion Ptačí hnízdo.

CHRÁM NEBES (Park Tiatan)

Jižně od Zakázaného města naleznete velkolepý Chrám nebes (UNESCO), který je největším císařským a náboženským komplexem budov v Pekingu. Za dynastie Ming a Čching do chrámu chodívali císaři a modlili se v něm za dobrou úrodu. Samotná budova pak vznikla již v roce 1420, kdy byl Peking znovu ustanoven hlavním městem Číny za vlády císaře Jung-leho – ten zde pořádal obětní obřady k uctívání nebe a Země.Architektonické změny však nastaly v roce 1530, kdy tehdejší císař Ťia-ťing z dynastie Ming nařídil postavit kruhový mohylový oltář jižně od Síně modliteb a oltář Země mimo bránu Andingmen na severu Pekingu. O 4 roky později byla část chrámového komplexu určená k uctívání nebes, přejmenována na „Chrám nebes“. Rozsáhlou rekonstrukcí pak prošla budova za vlády císaře Čchien-lunga v letech 1711 až 1799. Destruktivní však byl pro památku rok 1900, neboť ji poznamenalo tzv. Boxerské povstání (chrám v té době sloužil jako dočasné velitelské stanoviště).

Veřejnosti se brány chrámového komplexu otevřely konečně v roce 1918 - poté, co byla oblast přeměněna na park Tiatan. Na prohlídku si vyčleňte ideálně 2 až 3 hodiny svého času. Otevřeno je v komplexu každý den od 6:00 do 21:00 (duben až říjen) a od 6:30 do 21:00 (listopad až březen).

Zajímavost: Čínští císaři před lety věřili, že jsou „syny nebes“ a také měli za to, že nebe je kulaté a Země čtvercová – tyto domněnky tak vnášeli i do svého náboženského počínání a architektury.

Doprava a vstupné: Přiblížit se k Chrámu nebes můžete buď metrem (linkou 7) – zastávka Qiaowan a Exit C (takto dojdete k severní bráně), nebo můžete využít autobus, taxi a zapůjčený vůz. Obecné vstupné stojí v hlavní sezóně trvající od dubna do října 15 čínských jüanů a v mimosezóně pak 10 čínských jüanů.

SEN v Chrámu nebes v Pekingu.
SEN v Chrámu nebes v Pekingu.

KONFUCIŮV CHRÁM

Konfuciův chrám v Pekingu je druhým největším konfuciánským chrámem v Číně – hned po chrámu ve městě Qufu, kde se Konfucius narodil. Postaven byl za dynastie Jüan ve 14. století, jeho historie tedy čítá více jak 700 let. Císaři za dynastií Jüan, Ming a Čching v něm pořádali vzpomínkové ceremonie na Konfucia – konkrétně v sálu Dacheng, který je dodnes hlavní částí chrámu. V posvátné budově si můžete prohlédnout 4 nádvoří a několik zajímavých staveb, jako bránu Xianshi (Bránu prvního učitele), bránu Dacheng (Bránu velkého úspěchu), síň Dacheng (Síň velkého úspěchu) a Chongshengci (Síň uctívání). Při vstupu do předního nádvoří vás také možná zaujme 198 kamenných desek, na nichž je uvedeno více jak 51 tisíc jmen Jinshi (pokročilých učenců) z dynastií Jüan, Ming a Čching.

Historie se však nese i s mnoha tamějšími starými stromy – nejznámější je cypřiš „Chu Jian Bai“ nebo také „Cypřiš dotyku zla“, jenž byl dle všeho vysazen již ve 13. až 14. století a pojí se s ním prastará legenda (kdysi se věřilo, že strom dokáže rozpoznat zlé lidi). Na prohlídku si vyčleňte aspoň 2 hodiny svého času. Otevřen je chrám celoročně od 8:30 do 17:00.

Doprava a vstupné: Konfuciův chrám se nachází v ulici Guozijian v Pekingu a snadno se k němu dostanete autobusem č. 13 a 84 – zastávka Guozijian (asi po 300 metrech dojdete k jižní bráně chrámu). Využít lze i metro (linku 2 nebo 5) na zastávku Yonghegong, od které je chrám vzdálen asi 4 minuty chůze. Obecná vstupenka do Konfuciova chrámu stojí 30 čínských jüanů, studenti s průkazkou platí poloviční vstupné, tj. 15 CNY. Děti s výškou do 120 cm mají vstup zdarma.

Konfuciův chrám.
Konfuciův chrám.

BUDDHISTICKÝ CHRÁM FAYUAN

V pekingské ulici Fayuansiqian (okres Xuanwu) najdete Chrám Fayuan, jenž je nestarší svého druhu. Postaven byl v roce 645 za vlády dynastie Tchang na památku vojáků a důstojníků padlých v bitvách. Po nástupu dynastie Čching získal chrám svůj nynější název a odehrávaly se v něm budhistické obřady. Roku 1956 zde byla založena Čínská buddhistická akademie a v roce 1963 se v prostorách konala konference buddhistů z jedenácti asijských zemí a regionů. Roku 1980 pak bylo v chrámu vybudované Muzeum buddhistických knih a kulturních památek Číny. Chrám Fayuan je tedy nejen významnou čínskou památkou, ale také důležitým výzkumným centrem buddhistické kultury, akademií vyššího vzdělávaní pro čínský buddhismus a výstavním centrem buddhistických památek.

Navštívit můžete v chrámu několik hlavních budov, jako například Bránu chrámu, Síň nebeského krále, Hlavní síň, Síň velkého soucitu, Síň sútra a Zvonové a bubnové věže. Obdivuhodné jsou ale i zdejší stromy, jejichž stáří je odhadováno na více než 1 000 let. Například před zvonicí a bubnovou věží se nachází staré borovice z dynastie Song. Na prohlídku chrámu si vyčleňte aspoň 2 až 3 hodiny. Otevřeno je zde každý den od 8:30 do 16:00.

Doprava a vstupné: K Chrámu Fayuan se dostanete buď autobusy č. 53 a 133 – zastávka Jiaozi Hutong Nankou nebo metrem (linka 4 i 7) – zastávka Caishikou, Exit D. Vstupné se neplatí.

Budhistický chrám Fayuan.
Budhistický chrám Fayuan.

STAROVĚKÁ OBSERVATOŘ V PEKINGU

Pekingská starověká observatoř byla postavena během dynastie Ming (asi roku 1442 n.l.) za účely astronomického pozorování. V provozu zůstala od těchto dob téměř 500 let – tedy až do roku 1929. Dnes představuje jakýsi „skrytý klenot“, neboť je jednou z národních kulturních památek Číny a od roku 1982 také státem chráněným historickým místem. Obdivovat zde můžete nejen samotnou hvězdárnu postavenou na 15 metrů vysoké cihlové plošině (má rozměry 40x40 metrů) ale i skvěle zachované astronomické pozorovací nástroje z dob dynastie Čching – jsou vyrobené z bronzu a je jich celkem 8. Na prohlídku tohoto unikátního místa si vyčleňte aspoň 2 hodiny svého času. Otevřeno je v observatoři každý den kromě pondělí v čase 9:00 až 17:00 (poslední vstup je umožněn v 16:30).

Doprava a vstupné: Ke starověké observatoři v Pekingu nacházející se jihozápadně od nadjezdu Jianguomen, se můžete přepravit buď autobusy č. 20, 39, 122, 637, 638, 43, 44, 139 a 142 – zastávka Jianguomen Nan nebo metrem (linky 1 i 2) – zastávka Jianguomen, Exit C. Vstupné pro dospělého stojí 20 čínských jüanů. Studenti s průkazem pak zaplatí 10 CNY. Vstup nemusí platit děti s výškou do 120 cm a do šesti let, senioři od 60 let a lidé se zdravotním postižením a průkazem ZTP.

Stará observatoř.
Stará observatoř.

BUDOVA ČÍNSKÉ ÚSTŘEDNÍ TELEVIZE A CCTV VĚŽ

Olympijské hry v roce 2008 proměnily architektonický obraz Pekingu v mnoha ohledech. Jednou z budov postavených pro účely takto velké události byla právě ta pro Čínskou ústřední televizi (China Central Television, CCTV) – vysílalo se z ní až 200 televizních kanálů. Moderní výškové věže ve tvaru písmene L navrhli architekti Rem Koolhass a Ole Scheer (celkem dosahují výšky 234 m). Vnější plášť stavby pak zaujme na první pohled svým diagridovým exoskeletem, jenž má odolat i nejsilnějšímu zemětřesení (pozn. diagrid je konstrukce využívající betonové, kovové nebo dřevěné trámy). Turisté mohou budovu Čínské ústřední televize také navštívit. Výzvou je cesta výtahem ze suterénu do 37. patra, odkud prozkoumáte nejen vnitřní strukturu stavby, ale získáte i nezapomenutelný výhled na Peking přes podlahu z tvrzeného skla. Poznámka: Budova ústředí CCTV má dvě hlavní funkce, tj. televizní kulturní centrum a také 5hvězdičkový hotel s restaurací, obchody a bazénem (ten je stále ve výstavbě, k 1/2024).

Nové budově Čínské ústřední televize přezdívají místní „Dakucha“, což znamená „Velké trenýrky“.

Doprava: Nové ústředí Čínské televize se nachází na severovýchodním rohu Middle Dongsanhuan Road a Guanghua Road Cross, jižně od Chaoyang Road (na východní straně Pekingu). Na místo se dostanete buď metrem (linka 10) – zastávka Jintaixizhao, Exit C nebo autobusy č. 98, 113, 140, 405, 488, 650 a 687 na stanici North Guanghuaqiao.

CCTV VĚŽ

V Pekingu se však nachází ještě jedna atrakce spojená s Čínskou televizí. Je jí CCTV věž vysoká včetně špičky a antény 405 metrů. Může být často zaměňována s budovou ústředí – jde ale o dvě odlišné stavby! S touto televizní věží se totiž pojí daleko delší historie. Postavena byla již v roce 1994 a od téhož roku otevřena i veřejnosti. Nejoblíbenější je zde vyhlídková plošina, na kterou se dostanete výtahem až do 238 metrů (22. patro). Získáte tak skvělý panoramatický pohled na Peking. Jakmile se pokocháte čínskou metropolí z jiné perspektivy, můžete také sjet do 19. patra a navštívit TV kulturní sál, prohlédnout si expozice a dozvědět se něco málo o historii televizní věže – CCTV má tu nejvyšší na světě. Toť ale není vše! Pokud vás přemůže hlad, v 18. patře je možné zavítat do otáčivé restaurace, kde si vychutnáte čínskou ale i západní kuchyni. Věž bývá otevřena každý den od 8:30 do 22:00.

Poznámka: Pod CCTV věží se též nachází Pacifický podvodní svět – tedy obří akvárium se stovkami mořských živočichů.

Doprava a vstupné: Čínská centrální rozhlasová a televizní věž (CCTV Tower) se nachází na západ od Middle Xisanhuan Road v okrese Haidian v Pekingu. Dostat se k ní můžete buď autobusy č. 40, 62, 77, 323, 368, 374, 437, 603, 624, 631, 698 a 977 – zastávka South Hangtianqiao nebo metrem (linka 1 i 10) – zastávka Gongzhufen a následně busem č. 62, 603 a 977 – zastávka South Hangtianqiao. Vstupné činí 90 čínských jüanů.

Budova čínské televize CCTV.
Budova čínské televize CCTV.

BRÁNA ZHENGYANGMEN

Na jih od Náměstí Nebeského klidu najdete bránu Zhengyangmen, která je též známá jako Qianmen. Za dynastie Ming a Čching sloužila jako jižní brána hlavního města, tudíž se s ní pojí 600 let dlouhá a zajímavá historie. Postavena byla již v roce 1419 a sloužila jako vchod pouze pro císařské kočáry. Otevírala se ostatně jen tehdy, kdy jel císař uctívat nebe do Chrámu nebes nebo během svatby císaře a císařovny. Dříve se také brána skládala ze tří různých částí, tj. Vstupní věže, Lukostřelecké věže a barbakánu mezi oběma věžemi (pozn.: barbakán býval jakousi pevností či tvrzí, která měla ochránit věže před případným útokem a zničením). Dodnes se v místě ale zachovala pouze Vstupní věž a ta Lukostřelecká, protože v místě tvrze byla vystavěna ulice.

Navštívit můžete muzeum nacházející se ve čtyřech patrech brány Qianmen. Obdivovat v něm lze například vyobrazení imperiálního průvodu císaře Čchien-lunga za dynastie Čching, historická fakta samotné brány i kulturní dobové předměty jako malby, kaligrafie a podobně.

Doprava: K bráně Zhengyangmen (Qianmen) se dostanete buď metrem (linka 2) – zastávka Qianmen, Exit A nebo pak autobusy č. 8, 22, 82, 13, 599, 67 a 332 – zastávka Qianmen. V oblasti, kterou místní nazývají „Dangdang Che“ jezdí též tramvaj – jízdenky si můžete koupit na přepážce umístěné před Lukostřeleckou věží.

Brána Zhengyangmen.
Brána Zhengyangmen.

VELKÉ NÁRODNÍ DIVADLO V PEKINGU

Až se budete procházet samotným centrem Pekingu, jistě vám jako první padne do oka budova velmi nezvyklé architektury, kterou je Velké národní divadlo (nebo také Národní centrum múzických umění, zkratka NCPA). Velmi moderní design je počinem francouzského architekta Paula Andreua – na jeho základě byla stavba zahájena v prosinci roku 2001 a první inaugurační koncert se konal o 6 let později, tj. v prosinci 2007. Exteriér budovy je vyroben z titanu a skla, tudíž připomíná jakousi skořápku. A protože je Velké národní divadlo obklopeno umělým jezerem, může leckomu připomínat také „perlu na vodě“. Mnohem známější je ale mezi obyvateli přezdívka „Obří vejce“. A co se ukrývá návštěvníkům v interiéru? Řekněme, že se jedná o skutečný umělecký poklad v podobě Opery, Koncertního sálu a Divadla. Tato skvostná budova je tedy jako stvořená pro výjimečné kulturní zážitky (shlédnout lze nejen drama, ale třeba i balet). Otevřeno je Velké národní divadlo ve dnech bez představení od 9:30 do 18:00 a ve dnech s představeními od 9:30 do 19:30.

Zajímavost: Velké národní divadlo v Pekingu pojme celkem 5 452 lidí ve třech sálech a rozlohou dosahuje téměř 12 tisíc metrů čtverečních!

Doprava a vstupné: Nejrychleji se dostanete k Velkému národnímu divadlu v Pekingu metrem (linkou 1). Vystoupit musíte na Náměstí Nebeského klidu (stanice Tian'anmenxi), odkud zamíříte k exitu C a dojdete přímo na místo. Vstupné do divadla se platí ve výši 30 čínských jüanů (pokud si jej chcete jen prohlédnout) – dále se ceny vstupenek odvíjejí dle vybraného uměleckého představení. Pokud budete chtít prohlídku v angličtině s průvodcem, je nutná rezervace předem a zaplacení poplatku, který činí obvykle 200 CNY – ceny se mohou v čase lišit. Venkovní okolí budovy pak můžete prozkoumat zdarma.

Pekingská opera.
Pekingská opera.

ULICE WANGFUJING

Ulici Wangfujing při své návštěvě Pekingu určitě nevynechte, pokud jste dobrodruhy a gurmánskými experimentátory. Ochutnat zde totiž můžete ty nejzvláštnější pokrmy, mezi které patří například smažený škorpion, hadí kebab či restovaný hmyz na tyčkách. Nechcete-li však experimentovat s jídlem, samozřejmě nemusíte. I pro vás se něco v kilometr a půl dlouhé ulici Wangfujing najde, neboť je jednou z nejznámějších nákupních oblastí v čínské metropoli. Pořídit zde můžete třeba značkové oblečení, suvenýry, řemeslné výrobky nebo i elektroniku. Na prohlídku obchodů a stánků si vyčleňte ideálně 2 až 3 hodiny svého času. Většina obchodníků otevírá tamější podniky v 10:00 a zavírá v 22:00.

Historie: Dnes je ulice Wangfujing velmi rušným místem v Pekingu, kde se určitě nudit nebudete – ať už zatoužíte o exotických pochoutkách, pokrmu v klasické restauraci nebo nakupování v buticích. Za dynastie Ming (1368 až 1644) však bývala ulice známá pouze jako rezidenční čtvrť pro vysoce postavené úředníky a říkalo se jí „Wang Fu Cheng“. Změna pak nastala za nástupu dynastie Čching (1644 až 1912), kdy se oblast proměnila v rušné obchodní centrum – v tehdejší době byla ulice také přejmenována na „Wang Fu Jing“ neboli „Studna princova sídla“ (v této části Pekingu se kdysi nacházelo velké množství studní). K dnešnímu energickému a modernímu obrazu se ulice Wangfujing přiblížila během 20. století.

Doprava: Do ulice Wangfujing v centru Pekingu se snadno dostanete veřejnou dopravou. Využít můžete například autobusy č. 10, 20, 37, 41, 59, 120, 126, 203, 205, 420 a 802 na zastávku Wangfujing. Další možností je i cesta metrem (linka 1) na zastávku Wangfujing. Jet lze také linkou 5 na zastávku Dengshikou.

TRŽNICE HONGQIAO

Východně od Chrámu nebes (v centrální části Pekingu) se nachází zajímavá tržnice Hongqiao – známá též jako Pearl Market. Zavítat sem můžete i v případě nepřízně počasí, neboť se jedná o kryté nákupní centrum se suterénem a dalšími pěti patry. Čerstvé mořské plody v podobě krevet, krabů nebo i ryb objevíte právě v suterénních prostorách. Když pak zůstanete v přízemí, nakoupit můžete od prodejců například MP3 přehrávače, digitální fotoaparáty, DVD přehrávače a jiné elektro. Na výběr máte mezi elektronikou také výrobky z hedvábí, hodinky nebo třeba spodní prádlo. V druhém patře lze pořídit značkové oblečení, obuv, kufry a kabelky. Třetí patro ukrývá čínské umění a řemeslné výrobky. A konečně – čtvrté a páté patro pokrývají ikonické výrobky z perel (různých odstínů, velikostí i kvality). Na projití všech prostor si vyčleňte aspoň hodinu svého času. Otevřeno je tržiště každý den od 9:30 do 19:00.

Obecně je trh Hongqiao velice rušný a možná pro někoho i chaotický. Když ale oplýváte skvělými schopnostmi smlouvání o ceně, jistě zde pořídíte výhodnou koupi. TIP: mnozí čínští prodejci na trhu nadhodnocují ceny, proto se neobávejte říct, že je to pro vás příliš drahé. Je více než pravděpodobné, že změní názor a produkt vám prodají za nižší cenu.

Doprava a vstupné: Využít můžete autobusy č. 6, 34, 35, 36, 39, 41, 43, 60, 106, 116, 723, 743 a 821, kterými popojedete na zastávku Fahuasi (Chrám Fahua). Odtud pak půjdete asi 20 metrů na sever k trhu. Vstupné se neplatí, potřebovat však budete hotovost v čínských jüanech na případný nákup zboží.

Pouliční jídlo v Pekingu.
Pouliční jídlo v Pekingu.

ULIČKA NANLUOGUXIANG

Pokud vás bude zajímat historie Pekingu, určitě nemůžete opomenout prohlídku tzv. hutongů, což jsou staré ulice čínské metropole. Mezi nejslavnější patří právě Nanluoguxiang – ulice s více než 800letou historií (postavena byla za dynastie Jüan vládnoucí mezi lety 1271 až 1368). Kdysi právě zde žily královské rodiny ale i úředníci, neboť to bylo blízko k Zakázanému městu. Dnes můžete v ulici dlouhé asi 1 kilometr obdivovat unikátní architekturu a lépe poznat tradiční život starých Číňanů. V oblasti se také nachází četné restaurace, kavárny nebo obchůdky se suvenýry a řemeslnými výrobky. Toto místo je rozhodně pastvou nejen pro oči ale i pro ostatní smysly, tak jej nevynechte! Vyčleňte si na procházku podél ulice aspoň pár hodin, abyste nasáli tu správnou atmosféru.

Doprava: K uličce Nanluoguxiang se dostanete metrem (linka 6 i 8) – zastávka Nanluogu Xiang. Lze využít také autobusy č. 3, 13, 42, 60, 118 a 612 – zastávka Tongluoxiang nebo autobusy č. 104, 108, 113 a 612 – zastávka Bei Bingmasi.

Ulička Nanluoguxiang.
Ulička Nanluoguxiang.

UMĚLECKÁ ČTVRŤ 798 (Dašanzi)

Mnoho turistů procházejících se po umělecké čtvrti 798 (Dašanzi) jistě nenapadne, že bývala kdysi vojenským komplexem (průmyslovou továrnou) navrženým východními Němci a postaveným Sověty v 50. letech 20. století. Když se tedy v 90. letech čínští vojáci z této oblasti odstěhovali, nahradili je současní umělci. Ti proměnili prostory v úžasné centrum plné umění, kultury i designu. Obdivovat ve čtvrti můžete nejen uchvacující avantgardní galerie! Za návštěvu jistě stojí i nespočet zajímavých restaurací a barů. Na prohlídku si vyhraďte aspoň 3 hodiny svého času. Do čtvrti můžete zamířit kdykoliv během dne – avšak galerie a restaurace mají různou otevírací dobu. Vsadit můžete na tato konkrétní místa:

  • Galerie 798 Space: jedná se o jednu z ikonických budov v umělecké čtvrti 798, která na první pohled může připomínat hangár. Návštěvníky mohou zaujmout u stropu i obří komunistické nápisy v čínštině (v červené barvě). Galerii založil v roce 2003 Huang Rui pro účely uměleckých výstav. Najdete v ní ale i kino, restauraci a knihkupectví.
  • Ullens Center for Contemporary Art (UCCA): galerie založená belgickými sběrateli Guyem a Myriam Ullensovými uchvacuje turisty z celého světa od roku 2007. Zažít tu můžete nejen umělecké výstavy, ale také promítání zajímavých filmů.
  • Ace Café: jde o vyhlášenou kavárnu s tématikou nákladní dopravy, jež vznikla původně v Londýně – její první čínská pobočka se otevřela právě v umělecké čtvrti 798. Prostory podniku bývaly kdysi železniční stanicí 751.
  • At Café: tato kavárna je jedním z nejpohodovějších míst v umělecké čtvrti 798, kde si můžete dopřát kávu, tradiční čínská jídla nebo i ta mezinárodní.

Doprava a vstupné: K umělecké čtvrti 798 v Pekingu se nejlépe dostanete autobusy č. 401, 405, 445, 988 a 991 na Jiuxianqiao Road – zastávka Dashanzi Lukounan nebo autobusy č. 403, 418, 593, 851 a 854 na Jiuxianqiao North Road – zastávka Dashanzi Lukoudong. Využít lze i taxík. Vstup do prostor čtvrti je zdarma, některé galerie si ale mohou účtovat malý poplatek.

LEVANDULOVÁ ZAHRADA LANDIAO

Přímo uprostřed pekingské čtvrti Chaoyang se můžete kochat všemi svými smysly levandulovou zahradou a farmou Landiao (známou též jako „Blues Dreamland“). Vězte ale, že odsud neodejdete s prázdnou, neboť nabízené levandulové produkty přímo svádí ke koupi. Zahrada je vhodná nejen k relaxaci po náročném obcházení památek, ale i k romantickým procházkám pro páry. Každoročně v srpnu se tu ostatně koná „romanticky“ laděný čínský Qixi Festival. Levandulový ráj ale hojně vyhledávají také čerství novomanželé pro unikátní svatební fotografie. I vy si zde tedy nezapomeňte pořídit překrásný snímek! Nejlepším obdobím pro návštěvu voňavé zahrady s levandulemi je léto.

Doprava a vstupné: K levandulové zahradě Landiao se nejsnáze dostanete rovnou taxíkem. Jízdu ale můžete zkombinovat i s pekingským metrem – pojedete linkou 8 na zastávku Shuangqiao a pak teprve pojedete taxíkem (asi 8 km). Vstupné stojí 40 CNY (čínských jüanů) na osobu.

Umělecká čtvrť 798.
Umělecká čtvrť 798.

MEŠITA NIOU-ŤIE

Niou-ťie je nejstarší mešitou v Pekingu – postavena byla v roce 996 za dynastie Liao, přičemž následnou rekonstrukcí prošla za dynastie Čching (za vlády císaře Kchang-siho v letech 1661 až 1722). Dnes představuje tato budova ústřední centrum náboženských a společenských setkání pro 250 tisíc pekingských muslimů. V mešitě se nachází celkem 42 pokojů, z nichž nejdůležitější je modlitebna s islámsko-čínským designem a kapacitou až pro 1 000 věřících. Náboženskou památku můžete samozřejmě navštívit, musíte však počítat s určitými omezeními – do prostor hlavní modlitebny a věže je nevěřícím přístup odepřen. Také ženám obecně nejsou otevřeny všechny prostory. Když už do mešity Niou-ťie zavítáte, oblečte se konzervativně – tedy zakryjte si kolena dlouhými kalhotami a ramena i ruce košilí. Otevřeno je zde 24 hodin denně.

Doprava a vstupné: K mešitě se dostanete nejlépe metrem (linka 4) – zastávka Caishikou je v docházkové vzdálenosti. Cizinci pak před vstupem zaplatí 10 CNY (čínských jüanů).

Mešita Niou-ťie.
Mešita Niou-ťie.

Co vidět v okolí Pekingu

Ani v blízkém okolí Pekingu vám zajímavé čínské památky nedají spát! Jaká další místa tedy určitě stojí za návštěvu, než z Číny odletíte zpět do své domoviny?

VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ

Obdivuhodný počin starověké architektury a jedna z největších památek na světě zapsaná od roku 1987 v UNESCO – to je Velká čínská zeď. Proto ji nezapomeňte zahrnout do svého itineráře, pokud se chystáte do Pekingu! Od čínské metropole je Velká zeď vzdálená pouze 90 minut jízdy automobilem či turistickým autobusem, a tak ji budete mít doslova na dosah ruky. Navštívit můžete různé úseky, jako například Badaling, Mutianyu, Simatai, Jinshanling, Juyongguan, Jiankou nebo Gubeikou, které jsou vhodné k pěší turistice. Každá ze stezek má ale jinou obtížnost. Zajímat vás ovšem bude i sáhodlouhá historie této oblíbené atrakce, jež započala před více než dvěma tisíci lety – nejvýznamněji se tvarovala za dynastie Čchin, kdy byly jednotlivé úseky obranné zdi propojeny v celek. Dnešní podobu ovšem získala zeď až za dynastie Ming. Právě od této doby se táhne přes hory i kopce, napříč čínským venkovem v délce 6 400 km. Na Velkou čínskou zeď vyrazte ideálně v jarním období a na prozkoumání si vyčleňte minimálně půlku dne.

SEN na Velké čínské zdi.
SEN na Velké čínské zdi.

MINGSKÉ HROBKY

Pakliže zamíříte 50 kilometrů severozápadně od Pekingu, natrefíte na pozoruhodné Mingské hrobky, které jsou známé také jako „13 hrobek Ming“. V oblasti je totiž pochováno 13 z 16 císařů dynastie Ming spolu s manželkami a konkubínami. Pro svou unikátnost byla tato památka zapsána v roce 2003 do světového dědictví UNESCO. Zajímavostí také je, že umístění a struktura hrobek respektuje čínskou teorii Feng-shui. Úplně první hrobka Ming (Chang Ling) byla postavena v roce 1409 tehdejším císařem Jung-leem a patří mezi nejzachovalejší i největší. Během následujících 230 let se místo rozšířilo o dalších 12 hrobek, které se rozprostírají na 120 kilometrech čtverečních. Mezi ně patří např. hrobky Ding Ling, Zhao Ling, Xian Ling a další. Turisté nejčastěji míří k památce v rámci jednodenního výletu, při němž navštíví též Velkou čínskou zeď (úsek Badaling). Nejběžnější je tato prohlídková trasa: Velká zeď Badaling → Muzeum voskových figurín císařů Ming → Posvátná cesta → Ding Ling → Chang Ling. Otevírací doba se liší dle sezóny a typu hrobky, zpravidla se ale pohybuje mezi 8:30 až 18:00.

Doprava a vstupné: Nejideálnější formou dopravy k Mingským hrobkám je automobil nebo soukromý transfer z Pekingu v rámci jednodenního výletu s průvodcem. Vycestovat ale můžete z čínské metropole i metrem Changping – zastávka Changping Dongguan. Odtud musíte popojít ještě 750 metrů k navazujícímu autobusovému spojení č. 314 a vystoupit na zastávce Dagongmen. K hrobkám jezdí také autobus č. 872 z autobusového nádraží Deshengmen – zastávka Dagongmen. Vstupné se liší dle oblasti, kterou chcete navštívit a také dle sezóny – pohybuje se mezi 20 až 60 CNY/osoba. Vstupenky se prodávají u vstupu do oblasti hrobek.

Mingské hrobky.
Mingské hrobky.

VODNÍ MĚSTO GUBEI

S Vodním městem Gubei se pojí dlouhá historie, která sahá více než 400 let zpět. Toto místo totiž hrálo klíčovou roli v ochraně severních hranic Číny a představovalo důležitou vojenskou základnu. Bývalo také prosperujícím centrem obchodu, což přispívalo k ekonomickému rozvoji regionu. Dnes představuje město architektonický i historický poklad, který obdivují miliony lidí z celého světa. Vidět zde můžete dlážděné kamenné ulice, zachovalé tradiční dvorní domy z dynastií Čching a Ming nebo zajímavý vodní systém s kanály a uměle vytvořenými jezery. Za pozornost ale stojí také buddhistická pagoda Yuantong, která je jednou z dominant Vodního města Gubei nebo pivovar Sima, kde objevíte staré umění čínského pivovarnictví. Na prohlídku všech zajímavých prostor si vyčleňte aspoň 2 hodiny času. Oblast ovšem nabízí i rozsáhlé možnosti příjemného ubytování! Otevřeno je zde obecně každý den od 8:00 do 17:00 – v 16:30 končí prodej vstupenek. Jednotlivé atrakce ale mohou mít odlišnou otevírací dobu.

TIPY: Až se budete nacházet ve Vodním městě Gubei, vyzkoušejte léčivou moc tamějších horkých pramenů, ve kterých můžete v rámci wellness pobytu relaxovat. Nedaleko se pak nachází také známý úsek Velké čínské zdi zvaný Simatai!

Doprava a vstupné: Vodní město Gubei je vzdálené cca 150 km od Pekingu a rozkládá se v okrese Miyun. Dostat se na místo můžete buď taxíkem, zapůjčeným automobilem nebo pak také turistickými autobusy z pekingského autobusového nádraží Dongzhimen. Vstupenka za osobu stojí 140 čínských jüanů.

Vodní město Gubei.
Vodní město Gubei.

ČÍNSKÁ NÁRODNÍ BOTANICKÁ ZAHRADA

Asi 24 kilometrů od centra Pekingu se nachází ohromující Čínská národní botanická zahrada, dříve známá také jako Pekingská botanická zahrada. Její historie sahá do 50. let 20. století, kdy byla založena jako výzkumné centrum pro rostlinné vědy. V průběhu let se však vyvinula ve velkolepé místo, kde dnes návštěvníci obdivují více než 30 tisíc druhů rostlin a 5 milionů rostlinných exemplářů z pěti kontinentů. Nové a daleko větší prostory botanické zahrady byly veřejnosti zpřístupněny v dubnu roku 2022. Obdivovat zde můžete jak Jižní zahradu věnovanou vědeckému výzkumu, tak i Severní zahradu s výstavními prostory. Velmi oblíbené jsou však i skleníkové expozice zahrnující například jehličnany, palmy, tropické vodní rostliny, kávovníky či kakaovníky a za návštěvu stojí rovněž bylinná zahrada nebo Chrám Wofo (Chrám ležícího Buddhy). Na prohlídku si vyčleňte ideálně půl dne svého času. Otevírací doba se liší podle oblasti, kterou chcete v botanické zahradě navštívit a také dle sezóny. Zpravidla se ale pohybuje od 6:00 do 21:00. Více informací získáte na oficiálních webových stránkách Čínské národní botanické zahrady.

Doprava a vstupné: Čínská národní botanická zahrada se nachází v okrese Haidian a vyrazit k ní můžete buď autobusy č. 698, 932, 563, 318, 360, 505 a 360 – zastávka China National Botanical Garden (国家植物园站) nebo automobilem – oblast mezi Fragrant Hills (též Xiangshan Park) a Jade Spring Hill (též Yuquan Hill). Výše vstupného se liší podle toho, co zrovna chcete v botanické zahradě navštívit – mezi 5 až 10 CNY. Děti do šesti let a výšky 120 cm + senioři nad 60 let mají vstup zdarma.

Botanická zahrada v Pekingu.
Botanická zahrada v Pekingu.

PEKINGSKÁ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA

Pokud vycestujete do čínské metropole s dětmi, může vás zaujmout Pekingská zoologická zahrada čítající více než 600 druhů zvířat. Postavena bylo v roce 1906 a ročně přivítá až 5 milionů návštěvníků z celého světa. Projít si zde můžete celkem 16 různých výstavních ploch a rozlehlých sálů, které zvířatům poskytují pohodlí a zdravé životní prostředí. Mezi nejoblíbenější prostory v zoo patří Panda Hall (postavena roku 1989) s tradičními čínskými zahradami a roztomilými pandami nebo pak Gorilla Hall (od roku 1987). Obdivovat ale můžete i úchvatné akvárium (z roku 1999), které je hrdou součástí zoologické zahrady v Pekingu. Představuje domov např. pro vzácné čínské jesetery, žraloky či dokonce lidožravé ryby! Ocean Theatre pak poskytne představení delfínů, lachtanů a velryb.

Na své si ovšem přijdou v Pekingské zoo i milovníci historie, neboť v areálu se nachází také hala zasvěcená slavnému francouzskému přírodovědci Lemarckovi, památná věž čínského revolucionáře Songa Ťiao-žena nebo věž Changguan. Chcete-li vidět co nejvíce atrakcí, vyčleňte si aspoň půl dne svého času na prohlídku. Otevřeno je v zoo sezónně, tj. od dubna do října v čase 7:30 až 19:00 a od listopadu do března v čase 7:30 až 18:00. Akvárium má zkrácenou otevírací dobu.

Zajímavost: Pekingská zoologická zahrada je největší svého druhu v Číně a je domovem nejen tradičních čínských zvířat, jako jsou pandy, kočkodani zlatí či jeleni milu. Obdivovat v areálu můžete i slony, žirafy, zebry, klokany, lední medvědy nebo americké bizony.

Doprava a vstupné: Pekingskou zoologickou zahradu najdete v okrese Xicheng (centrum Pekingu) a snadno se k ní dostanete buď autobusy č. 87, 105, 107, 111, 305 a 604 – zastávka Dongwuyuan nebo metrem (linkou 4) – zastávka Dongwuyuan (Beijing Zoo), Exit B. Základní vstupné stojí 15 čínských jüanů od dubna do října a 10 čínských jüanů od listopadu do března. Děti s výškou do 120 cm mají vstup zdarma. Do akvária se platí vstupné zvlášť (navíc buď 175 CNY/dospělý nebo 87 CNY/dítě).

ZOO v Pekingu.
ZOO v Pekingu.

Parky v Pekingu

Peking má dlouho historii jako hlavní město císařské Číny, a tak v něm můžete obdivovat i nespočet císařských zahrad a parků. Jaký si vyberete?

PARK PEJ-CHAJ

Mezi Číňany oblíbený park Pej-chaj byl postaven již za dynastie Ťin (1115–1234 n. l.) a roku 1961 získal titul „chráněná kulturní národní památka“. Po dlouhou dobu je tato zelená oáza potěšením pro kdejakého místního obyvatele, tedy krom období mezi roky 1971 až 1978, kdy sloužil Pej-chaj k soukromému odpočinku manželce Mao Ce-tunga (tehdy byl veřejnosti zcela uzavřen). Dominantou parku je jednoznačně Chrám White Tower a jezero, jež zabírá více než polovinu jeho plochy. Vyrazit na toto místo můžete v jakékoliv roční období – v zimě je zde oblíbené bruslení na jezeře a v létě pak plavení na člunech. Příjemné jsou ovšem i procházky, při kterých si odpočinete od ruchu velkoměsta. Park Pej-chaj je otevřen dle sezóny, tj. od 1. 4. do 31. 10. v čase 6:00 až 21:00 a od 1. 11 do 31. 3. v čase 6:30 až 20:00.

Doprava a vstupné: Park Pej-chaj se nachází v centru Pekingu a přijet k němu můžete buď metrem (linka 6) – zastávka Beihai North nebo autobusy č. 3, 13, 42, 107, 111, 118, 612 a 701 – zastávka Beihai Park North Gate. Vstupné stojí v hlavní sezóně (duben až říjen) 10 CNY/osoba a v mimosezóně (listopad až březen) 5 CNY/osoba.

OLYMPIJSKÝ PARK

Pekingský olympijský park (známý též jako Olympic Green) zahrnuje hlavní místa, jež byla využívána během letních olympijských a paralympijských her v roce 2008 a během zimních olympijských her roku 2022. Po ukončení olympiád se stal park komplexním centrem veřejných aktivit nejen pro obyvatele čínské metropole. Samotná oblast se skládá ze tří základních sekcí:

  • Centrální sekce: zahrnuje „Ptačí hnízdo“ neboli Pekingský národní stadion, „Vodní kostku“ neboli Pekingské národní vodní centrum, Pekingský národní krytý stadion a Pekingskou olympijskou vesnici na jihozápadě.
  • Severní sekce: zahrnuje olympijský lesopark, který je rozdělen na jižní část s uměle vytvořenou krajinou a na tu severní s přírodnějším a divočejším rázem krajiny. Tato sekce je jako stvořená pro poklidné procházky zelení.
  • Jižní sekce: zahrnuje stadion olympijského sportovního centra, který byl postaven v červenci roku 1986 a uveden do provozu na 11. Asijských hrách v roce 1990. Ve stadionu se nachází tělocvična či tréninková hřiště pro fotbal, tenis a hokej. Veřejnost se zde také může zúčastnit sportovních a fitness programů.

Otevírací doba v Olympijském parku se liší nejen podle sezóny, ale také dle budovy, kterou zrovna chcete navštívit. Většina míst však otevírá své brány v 9:00. Nejdéle je pak otevřený Olympijský lesopark – od 15. března do 15. listopadu v čase 6:00 až 21:00 a od 16. listopadu do 14. března v čase 7:00 až 19:00.

Doprava a vstupné: K Olympijskému parku se snadno dostanete metrem (linka 8) – zastávky Aolin Pike Gongyuan (Olympic Park), Lincuiqiao, Senlin Gongyuan Nanmen (Jižní brána lesoparku) nebo Aoti Zhongxin (Olympijské sportovní centrum). Využít můžete i autobusy č. 82, 419, 538 a 645 na zastávku Guojia Tiyuchang Dong (Ptačí hnízdo) nebo busy č. 81, 82, 86, 143, 145, 510 a 607 – zastávka Guojia Tiyuguan (Národní krytý stadion). Vstupné se liší dle toho, jakou budovu budete chtít zrovna navštívit. Do lesoparku je vstup zdarma.

Další zajímavé parky v Pekingu

Až budete bloumat po Pekingu, určitě nevynechte ani Diaoyutai Gingko Avenue v okrese Haidian, což je v podstatě alej jinanů dvoulaločných známých též jako Ginko biloba. Nejkrásnější je hlavně na podzim, a tak si nezapomeňte fotoaparát! V témže pekingském okrese je ale k nepřehlédnutí i park Zizhuyuan s bambusovým lesem, kde můžete nerušeně relaxovat po náročném poznávacím dnu. A pokud cestujete do čínské metropole s partnerem, oslavte svou lásku třeba procházkou v romanticky laděném parku Taoranting v okrese Xicheng.

Park Pej-chaj v Pekingu.
Park Pej-chaj v Pekingu.

ČÍNSKÉ NÁRODNÍ MUZEUM

Na východní straně Náměstí Nebeského klidu (naproti Velké síni lidu) se nachází Čínské národní muzeum, které určitě neopomeňte navštívit, pakliže se chcete o historii země dozvědět více. Založeno bylo v roce 2003 na základě sloučení dvou předchozích muzeí, tj. Národního muzea čínské historie a Národního muzea čínské revoluce.Na prohlídku budovy si určitě vyčleňte aspoň dvě hodiny svého času, neboť muzejní sbírka je opravdu rozsáhlá. Obsáhne více jak milion artefaktů nejen z porcelánu, ale třeba i z nefritu a bronzu. Obdivovat však můžete například i repliky kostí člověka pekingského, dobové textilie, historické dokumenty, obrazy, vědecké nástroje a podobně. Zajímavost: Mezi lety 2007 až 2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce Čínského národního muzea, při níž byl prostor budovy zvětšen až trojnásobně. Jedno z největších světových muzeí je možné navštívit od úterý do neděle v čase 9:00 až 17:30, přičemž poslední vstup je umožněn v 16:30.

Doprava a vstupné: K Čínskému národnímu muzeu se snadno přepravíte buď autobusy č. 1, 2, 52, 82 a 120 – poblíž je zastávka Tian'anmen East nebo metrem (linkou 1) – v docházkové vzdálenosti je zastávka Tian'anmendong (využijte k výstupu Exit C nebo D). Vstup do muzea je pak zdarma, musíte se však zaregistrovat na tamější pokladně West Gate přes cestovní pas a projít bezpečnostní kontrolou.

MUZEUM HLAVNÍHO MĚSTA PEKINGU

Ještě před několika lety byste Muzeum hlavního města Pekingu mohli hledat podél ulice Guozijian, respektive přesně tam, kde dnes stojí Konfuciův chrám – stavba budovy započala v roce 1953 a otevřena veřejnosti byla roku 1981. S rozšiřováním muzejní sbírky však vyvstala potřeba větších prostor, a tak byl roku 2001 postaven nový areál na Chang'an Avenue v pekingském okrese Xicheng. První návštěvníci mohli tyto prostory obdivovat od roku 2006. Vystaveny jsou v nich různé druhy kulturních a historických pokladů, jako bronzové nádoby, porcelán, kaligrafická díla, mince, obrazy, výrobky z nefritu, pečeti nebo třeba buddhistické sochy – celkem sbírka tedy čítá více jak 5 600 kusů artefaktů. To ale není zdaleka vše. Muzeum totiž ukrývá i 6,7 metrů vysoký mramorový památník císaře Čchien-lunga, který váží neuvěřitelných 40 tun! Na prohlídku dechberoucích muzejních prostor si vyčleňte aspoň 2 až 3 hodiny svého času. Otevřeno je zde každý den kromě pondělí od 9:00 do 17:00.

Doprava a vstupné: Přijet k Muzeu hlavního města Pekingu můžete buď autobusy č. 26, 45, 80, 114, 308, 843, 844, 937 a 19 – zastávka Baiyun Road nebo autobusy č. 1 a 52 – zastávka Gonghui Dalou. Využít lze i metro (linku 1) a popojet na zastávku Muxidi. Odtud se vydáte Exitem C1 ven a ještě asi 5 minut pěšky východně k severní bráně muzea. Vstup je zdarma, zájemci o prohlídku ale musí provést rezervaci místa online aspoň 1 den před plánovanou návštěvou.

ČÍNSKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA

Se sbírkou více než 35 milionů položek je Čínská národní knihovna největší svého druhu v Asii a jedna z největších knihoven na světě. Ukrývá též největší sbírku čínské literatury a historických dokumentů na světě. Založena byla již za dynastie Čching 9. 9. 1909 a formálně otevřena veřejnosti roku 1912. Do pozoruhodné sbírky Čínské národní knihovny v Pekingu patří například následující předměty: přes 270 tisíc vzácných čínských knih a více než 1,6 milionů tradičních vázaných knih, přes 35 tisíc nápisů na věšteckých kostech a želvích krunýřích z dynastie Šang či staré mapy, diagramy a kopie buddhistických súter datovaných do 6. století. Zavítat do fascinující Čínské národní knihovny můžete od pondělí do neděle v čase 9:00 až 17:00. Na prohlídku si vyčleňte aspoň pár hodin.

Doprava a vstupné: Čínská národní knihovna se nachází na Zhongguancun South Road (čtvrť Haidian) a snadno se k ní dostanete buď autobusy č. 86, 92, 319, 320, 332, 563, 588, 608, 689, 695, 697, 717 – zastávka Guojia Tushuguan (Národní knihovna) nebo metrem (linky 4, 9 a 16) – zastávka Guojia Tushuguan (Národní knihovna). Vstup se neplatí, musíte ale vyplnit přihlášku o čtenářský průkaz a předložit cestovní pas nebo jiný průkaz totožnosti.

ČÍNSKÉ LETECKÉ MUZEUM

V pekingském okrese Changping (vesnice/kopec Datangshan) najdete největší asijské muzeum vystavující historická letadla. Otevřeno veřejnosti bylo poprvé 11. listopadu roku 1989 u příležitosti 40. výročí založení letectva Čínské lidové osvobozenecké armády a v roce 2011 prošlo rekonstrukcí. Sbírka Čínského leteckého muzea obsáhne více než 200 letadel a přes 700 typů zbraní a vybavení, jako například rakety typu země-vzduch, protiletadlové dělostřelectvo, radar vzdušné obrany, letecké kamery či letecké pumy. Muzejní prostory jsou rozdělené na 3 části, tj. Open-air Exhibition Area (Výstavní plochu pod širým nebem), Integrated Hall (Integrovaný sál) a Cavern Exhibition Hall (Výstavní síň Cavern).

Mezi zajímavosti v Čínském leteckém muzeu patří třeba miniaturní model mezinárodního letiště v Pekingu, několik japonských bombardérů z 2. světové války, vrtulník Apache, nemocnice umístěná v letadle zvaná „Orbis“ (Orbis Flying Hospital), Mao Ce-tungovo letadlo, stíhačky MIG z řady 50+ nebo uniformy letectva Čínské lidové republiky. Na prohlídku prostor si vyčleňte ideálně 2 hodiny svého času. Otevřeno je zde každý den kromě pondělí v čase 8:00 až 17:30.

Doprava a vstupné: Čínské letecké muzeum je vzdálené od centra Pekingu zhruba hodinu a půl cesty. Dostat se na místo ale můžete pekingským metrem (linka 5) – zastávka Tiantongyuanbei nebo metrem Changping na zastávku Shahe Gaojiaoyuan/Exit B1, odkud musíte popojet ještě autobusem 945 na zastávku Hangkong Bowuguan. Obě zastávky jsou vzdálené od muzea asi 1,1 km chůze. Za prohlídku venkovních expozic se neplatí, vstupenka do vnitřních prostor muzea stojí 50 CNY (čínských jüanů).

Strážce Zakázaného města.
Strážce Zakázaného města.

ČÍNSKÉ ŽELEZNIČNÍ MUZEUM

Čínské železniční muzeum v Pekingu je jediným národním a specializovaným muzeem železnic. Založeno bylo roku 1978 a mezi jeho hlavní funkce patří shromažďování, uchovávání, studium a vystavování historických památek Čínské železnice. Celkem v čínské metropoli najdete 3 pobočky, tj.:

  • Zheng Yang Gate (Zhengyangmen) Museum: nachází se na jihovýchodní straně Náměstí Nebeského klidu a východně od brány Qianmen. Představuje centrální pobočku Čínského železničního muzea, která byla otevřena veřejnosti v roce 2010. Součástí muzejní sbírky jsou vzácné historické dokumenty související s Čínskou železnicí. Doplňující informace: Na místo se dostanete nejlépe metrem (linka 2) na zastávku Qianmen/Exit E2. Otevřeno je zde od úterý do neděle v čase 9:00 až 17:00. Vstup je zdarma, ale návštěvníci se musí na prohlídku domluvit předem.
  • Eastern Suburbs Museum (Muzeum východního předměstí): toto muzeum se nachází na North Jiuxianqiao Bridge Road v okrese Chaoyang. Mezi expozicemi lze objevovat přes 100 historických lokomotiv různých typů a norem. Některé lokomotivy dokonce umožňují návštěvníkům vnitřní prohlídku. Doplňující informace: Dostat se na místo můžete autobusy č. 418, 516 a 851 – zastávka Nangao West (muzeum je odsud vzdálené asi 750 metrů chůze). Otevřeno je od pondělí do pátku v čase 9:00 až 15:30 a vstupné stojí 20 CNY/pro nezletilé děti a seniory od 60 let je vstup zdarma.
  • Zhan Tianyou Memorial Hall (Pamětní síň Čana Tchien-joua): tato část Čínského železničního muzea se nachází na severní straně Velké čínské zdi Badaling. Účelem pamětní síně je uctění památky významného čínského železničního inženýra, kterým byl Čan Tchien-jou. Doplňující informace: K pobočce muzea se dostanete speciálním turistickým autobusem Leisure & Sightseeing/linka 5 z autobusového nádraží Deshengmen – vystoupit musíte na zastávce Badaling Great Wall. Otevřeno je zde každý den kromě pondělí od 9:00 do 16:30 a vstupné stojí 20 CNY/pro nezletilé děti a seniory od 60 let je vstup zdarma.

ČÍNSKÉ PALEOZOOLOGICKÉ MUZEUM V PEKINGU

Pokud cestujete do Pekingu s dětmi, určitě neopomeňte návštěvu Čínského paleozoologického muzea, které ukrývá především fosilie pravěkých zvířat. V Asii představuje (od svého založení roku 1994) největší muzeum svého druhu, jež nabízí k prozkoumání dvě výstavní centra, čtyři výstavní sály a speciální výstavní síň. Obdivovat zde můžete sbírku více než 970 kusů pravěkých fosilií zvířat a také lidí (některé sahají až do doby před 1 až 4 miliony let) – exponáty jsou zvlášť vystavené v Muzeu paleontologie obratlovců a Muzeu lidské evoluce. Kromě fascinujících ukázek dinosaurů si můžete s rodinou užít i malé kino, ve kterém se promítají vzdělávací filmy – hlavním jazykem je však čínština. K dispozici je pro malé badatele rovněž jakási laboratoř (Darwinova experimentální místnost), kde si děti mohou obléknout bílé pláště a vžít se do role paleontologů! A pro ty, kteří si budou chtít odnést nějaký ten suvenýr, se nabízí obchod s plastovými dinosaury, drobnými zkamenělinami a jinými dobovými předměty. Na prohlídku prostor si vyčleňte ideálně 2 až 3 hodiny času. Otevřeno je v muzeu každý den kromě pondělí od 9:00 do 16:30.

Doprava a vstupné: Paleozoologické muzeum v Pekingu se nachází v ulici Xizhimenwai, hned vedle pekingského planetária. Dostat se můžete na místo buď metrem (linka 4) – zastávka Dongwuyuan (Beijing Zoo), Exit D nebo autobusy č. 27, 87, 105, 107, 111, 332, 347, 360, 362, 534, 563 a 632 – zastávka Dongwuyuan (vystoupíte u severní brány muzea). Vstupné pro dospělého stojí 20 CNY a pro děti nad 120 cm výšky + seniory nad 60 let 10 CNY. Děti vysoké do 120 cm mohou prostory navštívit zdarma.

NÁRODNÍ VĚDECKOTECHNICKÉ MUZEUM V PEKINGU

Národní vědeckotechnické muzeum v Pekingu bylo otevřeno v roce 1988 a v Číně patří rozhodně mezi unikáty na státní úrovni. Svým návštěvníkům nabízí ke shlédnutí stálé expozice v pěti výstavních sálech, mezi něž lze zahrnout „Vědecký ráj“ vhodný především pro děti, „Síň slávy Číny“, „Síň průzkumů a objevů“, „Sci-Tech síň a síň života“ zaměřenou na technologie a „Síň výzev a budoucnosti“. Vystaveny jsou například předměty zahrnující průlomy ve vědě, energetice, akustice, dopravě a v telekomunikacích nebo také dokumenty svědčící o slavných vědeckých úspěších starověké Číny. Krom toho se můžete v muzejních prostorách setkat s interaktivními zařízeními a navštívit jedno z tamějších čtyř divadel, která oplývají speciálními efekty. Prostory však obsáhne i několik laboratoří, učeben a přednáškových sálů. Na prohlídku muzea si vyčleňte nejlépe 2 hodiny času. Otevřeno je od úterý do neděle (kromě svátků) v čase 9:30 až 17:00, přičemž poslední vstup je umožněn v 16:00.

Doprava a vstupné: Národní vědeckotechnické muzeum se nachází na 5th Beichen East Road v pekingském okrese Chaoyang. Dostat se na místo můžete třeba metrem (linka 8) – zastávka Olympic Green, odkud je to ještě 13 minut chůze k muzeu. Do oblasti však jezdí i několik autobusů, jako například č. 328, 379, 419, 484, 617, 628, 751 a 913 – zastávka Wali Nankou, od které je to 6 minut chůze k západní bráně muzea. Vstupné do hlavního výstavního sálu stojí 30 CNY/osoba, studenti s průkazkou zaplatí 20 CNY a děti do výšky 120 cm s doprovodem + senioři nad 65 let mají vstup zdarma. „Vědecký ráj“ je pak zpoplatněný pro dítě částkou 20 CNY a pro dospělého 10 CNY.

VOJENSKÉ MUZEUM ČÍNSKÉ LIDOVÉ REVOLUCE

Západně od Náměstí Nebeského klidu najdete Vojenské muzeum Čínské lidové revoluce, jehož budova byla postavena v roce 1959 na oslavu 10. čínského národního festivalu. V interiéru muzea můžete shlédnout vše co souvisí s vojenskou historií, vojenskou technikou a vojenským uměním. Expozice jsou zaměřené především na čínskou obranu, čínskou revoluční válku, zbraně či armádní budovy. K prohlídce se nabízí hned několik výstavních sálů, mezi něž patří například „Síň starověkých válek“, „Síň protijaponské války“, síň zobrazující historii „Války za osvobození“, která se konala v letech 1945 až 1949 nebo „Síň zbraní“ s obrněnými vozidly, dělostřelectvem, válečnými loděmi, raketami, letadly a podobně. Otevřeno je v muzeu sezónně, tj. od 1. 4. do 1. 11. v čase 8:30 až 17:30 a během zimního období od 8:30 do 17:00.

Doprava a vstupné: K Vojenskému muzeu se dostanete buď metrem (linka 1 a 9) – zastávka 军事博物馆站 (Military Museum) nebo autobusy č. 1, T1, T5, T6, 21, 32, 68, 205, 308, 320, 337, 617, 728, 802 a 827 – tatáž zastávka. Vstupné se neplatí, je však zapotřebí registrace před vstupem s průkazem totožnosti (OP nebo cestovním pasem).

Památník pracujícím.
Památník pracujícím.

Historie a současnost Pekingu

Peking je jedním z nejstarších měst na světě, neboť jeho historii lze vysledovat až 3 000 let zpět. Objevené fosilie však naznačují, že jeho oblast byla osídlena člověkem pekingským již před 770 až 230 000 lety. Pojďme si tedy v bodech přiblížit dějiny jednoho ze čtyř starověkých měst Číny.

  • Za poslední 3 000 let vystřídalo město několik názvů. Než se však stalo Pekingem (Beijing), říkalo se mu v prvopočátcích „City of Ji“, „Youzhou“, „Fanyang“ nebo „Yanjing“. Až za dynastie Ming se začal název podobat tomu dnešnímu, tj. lidé město nazývali „Beiping“ a později pak konečně Beijing (Peking).
  • Jedněmi z prvních dynastií, které se pohybovaly v oblasti dnešního Pekingu, byly dynastie Čou, Čchin, Suej, Tchang, Liao nebo Ťin.
  • Peking býval hlavním městem hned šesti starověkých dynastií, mezi něž patřily například dynastie Jüan, Ming nebo Čching – ty bývaly nejmocnější a největší.
  • V roce 1215 byla oblast dnešního hlavního města zcela zničena Čingischánskou říší. O několik let později pak nařídil mongolský vojevůdce Kublaj-chán kompletní rekonstrukci Pekingu (ten se poté stal hlavním městem za dynastie Jüan).
  • Mongolové však v oblasti dnešního Pekingu nezůstali dlouho. Roku 1368 totiž Číňané vyhnali posledního mongolského panovníka (pod velením tehdejšího císaře Chung-wua z dynastie Ming). Nově založená dynastie Ming poté trvala až do roku 1644.
  • V roce 1644 nastupuje k moci dynastie Čching. Ta vládla až do osudného roku 1911, kdy byla svržena během tzv. Sinchajské revoluce. Tím skončila císařská éra a vznikla Čínská republika.
  • Roku 1928 obsadily Peking jednotky politika a vojáka Čankajška, který se následně stal prezidentem Čínské republiky.
  • Zajímavostí také je, že během Čínské republiky (v letech 1927 až 1937 a také 1946 až 1949) nebyl hlavním městem Číny Peking nýbrž Nanking.
  • Od roku 1937 až do konce druhé světové války v roce 1945 byl Peking okupován Japonci.

V roce 1949 přebrali moc komunisté a Peking se stal opět hlavním městem Číny. Tento rok je také důležitý proto, že Mao Ce-tung vyhlásil v čínské metropoli začátek Čínské lidové republiky. Tehdy Peking obývaly cca 2 miliony lidí.

Historická část Pekingu.
Historická část Pekingu.

Současnost Pekingu

Dnes představuje Peking s celkem šestnácti okresy velmi zajímavé moderní velkoměsto a také celosvětově známou čínskou metropoli plnou kontrastů. Na jedné straně zde můžete obdivovat např. velkolepé mrakodrapy a na té druhé staré město s hutongy (starobylými uličkami), které obývají zejména Číňané-pamětníci. Toto ikonické město s více než 21 miliony obyvatel ale nabízí daleko více, než byste čekali. Především je domovem hned několika památek UNESCO, které vyhledávají turisté z celého světa a také věhlasným kulturním, vzdělávacím, technologickým či obchodním centrem.

Moderní Peking v noci.
Moderní Peking v noci.

Co potřebujete vědět před odletem do Pekingu

Před odletem do Pekingu se nezapomeňte náležitě připravit jakožto turista. Přeci jen poletíte do jednoho z největších světových měst, které snad nikdy nespí! Dobré plánování a dostatečná informovanost o lokalitě je tedy nasnadě.

Dokumenty

Před odletem do Pekingu si musíte zkontrolovat cestovní pas, který by měl být platný ještě aspoň 6 měsíců – při vstupu na území Čínské lidové republiky. Nutné je také vyřízení platného turistického (či jiného) víza, o které si musíte zažádat přímo v Centru vízových služeb v Praze (objednání není nutné). V srpnu 2023 pak byla zrušena povinnost dokládat po příletu do Číny negativní PCR nebo antigenní test na COVID-19 a nutné již není ani vyplnění formuláře „Zdravotní deklarace“. Jako turista se však musíte po vstupu na území Čínské lidové republiky podrobit přihlašovací povinnosti. Více informací naleznete na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.

UPOZORNĚNÍ: Než odletíte do Pekingu na dovolenou, zajistěte si komplexní cestovní pojištění u renomované pojišťovny – to vám umožní případné krytí výloh spojených s ošetřením po úraze/v nemoci v čínských nemocnicích či na ambulancích + také repatriaci. Více informací se dočtete v sekci Zdravotnictví na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Mramorová loď matky princezny Cixi.
Mramorová loď matky princezny Cixi.

Kdy navštívit Peking?

Nejlepší období pro návštěvu Pekingu je jaro (od března do května) nebo podzim (od září do října). Právě v těchto měsících se totiž čínská metropole těší mírnému klimatu a také pestrým přírodním scenériím. Pokud byste zvažovali odlet v létě, musíte se připravit na úmorná vedra a doslova nekonečné davy turistů. Podobné to pak je s turisty i v zimě, kdy v Pekingu pro změnu panují velmi nízké teploty a ulice bývají čas od času zahrnuté sněhem. Vysloveně se ale nedoporučuje navštěvovat Peking v době státních svátků, kdy natrefíte opravdu na hlavu na hlavě.

  • Jaro (březen až květen): teploty se pohybují od 3 °C do 13 °C. Počasí je obecně spíše sušší a větrnější, proto v tomto období využijete větrovku, prošívanou bundu, mikinu/svetr a jiné teplejší svršky.
  • Léto (červen až srpen): teploty nezřídka kdy sahají nad 30 °C a klima je horké i vlhké. Připravit se během léta musíte také na četnější srážky (zahrnují až 70 % těch celoročních). Co se tedy týká oblečení, vybírejte lehké, přírodní a prodyšné materiály – trika, kraťasy, lehké kalhoty, sukně, šaty. Vyplatí se mít s sebou i deštník nebo pláštěnku.
  • Podzim (září až listopad): teploty se pohybují mezi příjemnými 15 °C až 25 °C. Klima je dobře snesitelné a užijete si i mnoho slunečního svitu. Z oděvů využijete určitě tenčí mikiny/svetry, košile, trika s delším rukávem, větrovku a podobně.
  • Zima (prosinec až leden): toto období bývá dlouhé, suché a studené s teplotami pohybujícími se mezi 5 °C až -5 °C. Delší venkovní aktivity nejsou příliš vhodné a doporučuje se zvýšit pitný režim. Uplatníte teplé svetry, roláky, zimní bundu, teplejší kalhoty, šálu, čepici, rukavice a jiné standardní zimní svršky.

Křeslo císaře, Zakázané město.
Křeslo císaře, Zakázané město.

Jazyk, lidé a bezpečí

V Pekingu se mluví především mandarínskou čínštinou, která je známá také jako standardní čínština. Proto, než do čínské metropole zavítáte, naučte se aspoň pár základních čínských frází – přijde vám to vhod v běžné komunikaci a jistě se i více přiblížíte místním obyvatelům. Pokud hovoříte anglicky, bez problémů byste se měli domluvit v supermarketech, v některých obchodech, na turistických trzích a samozřejmě také v hotelech. Problematické však může být dorozumívání s taxikáři, kteří ovládají po většinou jen standardní čínštinu/mandarínštinu – vhodné je tedy požádat hotelový personál o kartičky s nápisy v čínštině (dle toho, kam potřebujete zamířit).

Co se týká povahy Číňanů, můžete se těšit na jejich přátelskost, vřelost ale také zvědavost. Mají však mnoho dalších rozmanitých vlastností a životních hodnot. Mezi ty hlavní patří důraz na komunitu, štědrost a jednotu nebo respekt k tradicím. Krom jiného jim velmi záleží na rodinných poutech a mezigeneračním propojení. Obdivuhodný je ale i jejich smysl pro otevřenou komunikaci, upřímnost, přizpůsobivost či flexibilitu. Z hlediska profesního jsou pak obyvatelé Číny velice podnikaví a pracovití lidé – což je o nich ostatně celosvětově známé. Pokud se chcete Číňanům v Pekingu opravdu přiblížit, prozkoumejte pravidla jejich společenské etikety.

Bezpečnost a tipy

Ač je Peking jednou z největších světových metropolí, je obecně bezpečný pro turisty. Dokonce ani samotné ženy cestovatelky se nemusí obávat nějakého nebezpečí. Musí ale, jako všichni ostatní, dodržovat několik základních bezpečnostních zásad:

  • Pozdě v noci se nevydávejte sami do ulic a ideálně se vyhýbejte temným opuštěným místům.
  • Dávejte si pozor na své osobní věci – zejména v turisticky vyhledávaných a lidmi přeplněných lokalitách. Drobné krádeže jsou v Pekingu běžné.
  • Dbejte zvýšené pozornosti v ulicích, a hlavně pak při přecházení silnic na přechodech pro chodce (důkladně se rozhlédněte, neboť zelená na semaforu nemusí být jistotou pro bezpečný přechod). Doprava v Pekingu je velmi frekventovaná a často chaotická – může tak představovat nebezpečí.
  • Pokud budete chtít pít vodu z kohoutku, důkladně ji převařte nebo přefiltrujte. Řešením může být i nákup vody v PET lahvích. Podobná opatření souvisí i s ovocem a zeleninou – před jezením ji pečlivě omyjte nebo oloupejte.
  • Průběžně sledujte politickou a bezpečnostní situaci v Číně z médií. Informovat se můžete i o smogové situaci v čínské metropoli – ta bývá občas nepříznivá (v tomto případě omezíte pohyb venku).
  • Vyhněte se protestům a demonstracím v Pekingu.
  • Dávejte si pozor při nákupech na trzích, abyste nenatrefili na podvodníky. Vždy smlouvejte o ceně jen s majitelem stánku. Vyplatí se naučit pár základních čínských frází.
  • Před jízdou taxíkem si ověřte, že jedete s licencovaným řidičem, který zapnul taxametr. Počítat musíte také s častou absencí bezpečnostních pásů ve vozech (vybrat si můžete samozřejmě ty s pásy).

Více bezpečnostních doporučení pro pobyt v Číně dohledáte také na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Cvičící Číňané.
Cvičící Číňané.

Doprava v Pekingu

Do Pekingu létají z Letiště Václava Havla v Praze pravidelné linky společností Lufthansa, Air China, Turkish Airlines, KLM nebo Air France. Nejčastějším cílem bývá Pekingské mezinárodní letiště (PEK), které je od centra čínské metropole vzdálené asi 32 km. Samotný let pak trvá v průměru 15 hodin a zahrnuje jedno či dvě mezipřistání. Cena zpáteční letenky se odvíjí od termínu letu, počtu mezipřistání i vybrané letecké společnosti – ta nejlevnější se pohybuje kolem 16 000 Kč.

A jak se přepravovat přímo v Pekingu? Využít můžete po příletu do města nebo během svého pobytu následující dopravní prostředky:

Taxi

Jedná se o nejpohodlnější a poměrně levný způsob cestování po Pekingu. Taxíkem se tedy běžně dostanete do všech koutů metropole. Dejte si však pozor, abyste nastoupili do oficiálního vozu TAXI – musí být takto označené cedulí na střeše a na palubní desce by měla být vystavená evidenční karta řidiče. Čínské taxi vozy mají také typicky žluté pruhy po stranách. Před cestou se pak ujistěte, že byl zapnut taxametr. K platbě mějte vždy drobné bankovky nebo mince, abyste se vyhnuli případným podvodným bankovkám (které dostanete zpět). TIPY: pokud by došlo k jakémukoliv problému, opište si identifikační číslo řidiče a poznávací značku vozu. Také mějte na paměti, že málo řidičů mluví anglicky, proto noste ideálně kartičky s názvy lokalit v čínštině. Pomoci může i ukázka místa na mapě.

Zapůjčený automobil

Automobil vám může v Pekingu umožnit jistou flexibilitu. Musíte však počítat s poměrně složitým administrativním procesem, než usednete za volant. Řídit v Číně lze totiž jen s čínským řidičským průkazem, který si vyřídíte na jakémkoliv oddělení dopravní policie nebo přímo na letišti po příletu. Jeho platnost pro krátkodobé pobyty je 3 měsíce. Předložit musíte:

  • národní řidičský průkaz z ČR (přeložený do čínštiny a notářsky ověřený – ověření není nutné, pokud překlad provede licencovaná překladatelská agentura)
  • mezinárodní řidičský průkaz
  • vyplněnou žádost
  • cestovní pas, vízum a hotelovou rezervaci
  • tři malé průkazové fotografie svého obličeje (do 2,5 cm) s bílým pozadím
  • osvědčené o dočasné registraci cizince

Poznámka: Turisté řídící v Číně by také měli projít lékařskou prohlídkou, která trvá asi 15 minut a zahrnuje testování barvocitu a zraku.

Autopůjčoven je v Pekingu nespočet. Vybírat můžete například z těch celosvětově známých, jako například Avis, Hertz, Europcar či Budget – automobil lze rezervovat i předem online. Mezi další společnosti pak patří i Ehi nebo izuche.

Metro

Peking byl prvním čínským městem, které bylo vybaveno metrem (v roce 1971). Od té doby se tento systém značně rozšířil a dnes zahrnuje přes 700 km drah. Natrefit v čínské metropoli můžete na více než 20 linek, díky kterým se dostanete do všech městských i předměstských oblastí. Cena jízdného se odvíjí dle ujetých kilometrů. Většina cestujících si kupuje jízdenky prostřednictvím Transportation Smart Card (Yikatong) – kartu či přímo jízdenky koupíte na pokladnách v metru nebo v prodejních automatech. V případě potřeby jsou k dispozici servisní pracovníci, kteří vám poradí. Pokud po Pekingu cestujete s dětmi do výšky 130 cm, nemusíte platit za jízdenky (cestují zdarma a pouze v doprovodu dospělé osoby).

DOPORUČENÍ: Při čekání na metro se pohybujte za žlutou čárou – z bezpečnostních důvodů. Také si dávejte pozor na své osobní věci v přeplněných vagonech metra! Mějte je blízko u těla a pod dohledem.

Poznámky: Do pekingského metra je zakázán vstup s domácími mazlíčky. V případě, že budete potřebovat toalety, jsou k dispozici na každé stanici metra (na úrovni nástupiště nebo v pokladní hale). V každé stanici pak může vstoupit a vystoupit čtyřmi vchody, proto bedlivě sledujte informační a směrové tabule. Hlasové/písemné znamení o typu stanice je prováděno nejen v čínštině, ale i v angličtině.

Autobus

Městská autobusová doprava v Pekingu je mezi místními nejpoužívanější a bývá také cenově výhodná. Zahrnuje více jak 1 600 linek a přes 32 000 autobusů. Veřejné autobusy jsou označeny buď čísly nebo čínskými znaky a automat hlásí typ zastávky nejen v čínštině, ale i v angličtině. V centru jezdí zpravidla linky č. 1 až 698, v okrajových částech Pekingu pak linky č. 804 až 998. Předměstské linky mají onačení písmeny, tj. C, F, H, M, S a podobně. K dispozici jsou v čínské metropoli i noční autobusové linky, kyvadlové autobusy z/na letiště, expresní linky, vyhlídkové linky a jiné speciální linky jako například trolejbusy a tramvaje.

Jízdné může být paušální nebo měřené (dle ujetých kilometrů). Mnoho lidí používá k přepravě autobusy pekingskou přepravní čipovou kartu (Yikatong), díky které je možné získat slevu na jízdném. Nákup karty a jízdenek lze provést v pokladnách na autobusových nádražích či jiných prodejních místech (k dispozici jsou také automaty). Děti do výšky 130 cm mohou cestovat autobusem zdarma.

Vlak

Cestování vlakem po Pekingu je velmi pohodlné a také poměrně levné. K dispozici je cestujícím až osm železničních stanic, z nichž hlavními jsou zejména Beijing Railway Station (Pekingské nádraží), Beijing South Railway Station (Pekingské jižní nádraží), Beijing West Railway Station (Pekingské západní nádraží) a Beijing North Railway Station (Pekingské severní nádraží). Menšími stanicemi jsou Qinghe Station, Badaling Station a Badaling Great Wall Station. Nejvýhodnější polohu má Pekingské nádraží, neboť se nachází v samotném srdci čínské metropole (v těsné blízkosti Náměstí Nebeského klidu a Zakázaného města). Je to též klíčové nádraží pro provoz vysokorychlostních vlaků i běžných turistických vlaků, které jezdí do okolních čínských měst – například do Šanghaje se dostanete rychlovlakem z Pekingu už za 6 hodin!

Druhým nejrušnějším a nejvytíženějším je Pekingské jižní vlakové nádraží, které bylo otevřeno v roce 2008.Nachází se jen 7 km od centra Pekingu a 35 km od Pekingského mezinárodního letiště. Provozuje především rychlovlaky. Největším je pak Pekingské západní nádraží nacházející se asi 8 km od centra města a 36 km od letiště. Obsluhuje jak vysokorychlostní, tak i pravidelné vlaky na jih, jihozápad a severozápad Číny. Pekingské severní nádraží je konečnou vysokorychlostní železnice Beijing – Zhangjiakou a provozuje především vysokorychlostní vlaky.

Jízdenky je možné zakoupit na přepážkách železničních stanic, v prodejnách jízdenek nebo v automatech. K dispozici je také online prodej na webu China Railway (lze si stáhnout i mobilní aplikaci).

Další způsoby cestování po Pekingu

Po Pekingu můžete cestovat také prostřednictvím „tříkolového auta“ sanlunche nebo na pedi-cabu (rikša).K dispozici jsou i četné půjčovny bicyklů. A pokud toužíte po romantice, lze využít lodní přepravu, která je funkční zpravidla od dubna do listopadu. Nejlevnějším a nesnadnějším způsobem jsou pak samozřejmě procházky – pohodlná obuv nutná!

Více obecných informací ohledně dopravy v Číně získáte na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Dopravní motocykl - taxík.
Dopravní motocykl - taxík.

Peníze, ceny a spropitné v Pekingu

Základním platidlem v Číně, potažmo tedy i v Pekingu, je renminbi (RMB). Jednotkou renminbi je pak čínský jüan (CNY, ¥ a 元). V oběhu bývají bankovky v nominální hodnotě 100, 50, 20, 10, 5, 2 a 1 jüanů. Mince jsou k dostání v nominální hodnotě 1, 5 a 10 jiao a 1, 2 a 5 fen (jüan centů). Před odletem si směňte české koruny ideálně na americké dolary či eura, které pak směníte přímo v Číně za čínské jüany (ve směnárnách, bankách). Možný je samozřejmě výběr hotovosti z tamějších bankomatů. Počítat ale musíte s poplatkem za výběr.

V Pekingu jsou akceptovány všechny známé typy debetních a kreditních karet, tj. Visa, MasterCard, American Express, Diner's Club a JCP. Využívejte je však pouze ve větších obchodech, lepších restauracích, supermarketech či hotelech. Menší podniky či stánkaři na trzích mohou vyžadovat pouze platbu v hotovosti. Drobné se hodí na spropitné a platbu taxikáři.

Směnný kurz k 1/2024: 1 CNY = 3,18 Kč. Za 1 USD pak dostanete 7,16 CNY.

Spropitné

Ve většině oblastech Číny není spropitné běžnou praxí (může vyvolat zmatek i rozpaky). V Pekingu je ale řada míst, kde je poměrně vhodné a neurážlivé.

  • Taxi: spropitné můžete dát řidiči v rámci zaokrouhlení částky za jízdné (nahoru)
  • Restaurace, kavárny a bary: podniky si mohou automaticky účtovat poplatek za servis 10 %, pokud na účtence není – lze předat v rámci platby za jídlo a pití 10 až 20 % z účtu (v případě spokojenosti)
  • Hotely: mnoho ubytovacích zařízení si účtuje automaticky servisní poplatek za pobyt cca 10 až 15 %, předat dýško ale můžete za odnos zavazadla poslíčkům nebo i pokojským za úklid hotelového pokoje.

Jaké ceny čekat?

Život v Pekingu je v průměru o 29 % levnější než v Praze. Měsíční náklady na jednu osobu bez nájmu se zde pohybují v přepočtu kolem 4 363 ¥ (asi 13 889 Kč). A jaké jsou ceny jednotlivých položek?

  • Jídlo v restauraci pro jednu osobu (levnější): 30 ¥ (cca 95 Kč)
  • Jídlo ve známých fast foodech pro jednu osobu: 40 ¥ (cca 127 Kč)
  • Točené pivo (půl litru): 10 ¥ (cca 32 Kč)
  • Káva/cappuccino: 27,50 ¥ (cca 87 Kč)
  • Lahev vody (330 ml): 2,22 ¥ (cca 7 kč)
  • Cigarety (20 ks v krabičce): 26 ¥ (cca 83 Kč)
  • Jednosměrná jízdenka místní dopravou: 5 ¥ (cca 16 Kč)
  • Taxi (1 km): 2,50 ¥ (cca 8 Kč)

Symboly bohatství a postavení čínské říše.
Symboly bohatství a postavení čínské říše.

Časové pásmo a délka letu do Pekingu

Peking je v časovém pásmu UTC +8. V Praze je tedy v zimním čase o 7 hodin méně než v čínské metropoli a v letním čase o 6 hodin méně. V Číně obecně neplatí letní čas od roku 1991. Let do z Prahy do Pekingu pak trvá v průměru 15 hodin, záleží však na počtu mezipřistání a zvoleném mezinárodním letišti (může tedy trvat méně či více hodin).

Možnosti ubytování

Vzhledem k rozlehlosti Pekingu (až 16 411 km²) můžete předpokládat, že v něm najdete jak nízkonákladové ubytování v hostelech, tak i nespočet luxusních hotelů. Nabízíme vám pár tipů, kde se lze ubytovat:

  • Ubytování v blízkosti Zakázaného města: levný – 2hvězdičkový Spring Time Hostel a Happy Dragon Hostel, střední kategorie – Guo Ji Yi Yuan Hotel a 2hvězdičkový Redwall Jingshan Garden Hotel, luxusní – 5hvězdičkový Mandarin Oriental Wangfujing Beijing a 4hvězdičkový hotel The Imperial Mansion, Beijing Marriott Executive Apartments.
  • Ubytování v blízkosti uličky Nanluoguxiang: levný – 2hvězdičkový P.Loft Youth Hostel, střední kategorie – 3hvězdičkový Hotel Qianyuan International Business a Nostalgia Hotel Beijing Yonghe Lama Temple, luxusní – 5hvězdičkový Bulgari Hotel a Cours Et Pavillons.
  • Ubytování v blízkosti ulice Qianmen: levný – 2hvězdičkový hotel 365 Inn a Qianmen Hostel, střední kategorie – 3hvězdičkový hotel Holiday Inn Express Beijing Temple of Heaven a 4hvězdičkový hotel Grand Mercure Beijing Central, luxusní – 5hvězdičkový JW Marriott Hotel Beijing Central a 5hvězdičkový New World Beijing Hotel.

Pokud cestujete do Pekingu s dětmi, zdaleka nejlepší je k ubytování Renaissance Beijing Wangfujing Hotel.

Brána Nebeského pokoje.
Brána Nebeského pokoje.

Jídlo a pití v Pekingu

Čínská kuchyně je známá po celém světě svými typickými chutěmi a také vůněmi. Oblíbili jste si ji i vy? Potom se budete v Pekingu cítit jako v ráji! Co musíte v čínské metropoli jednoznačně ochutnat?

  • Pekingská pečená kachna (北京烤鸭): tu nejlepší mají v restauraci Dadong Roast Duck Restaurant
  • Shabu-shabu se skopovým masem (涮羊肉): typický hot pot pokrm (vařený v kotlíku), který si nejlépe vychutnáte v restauraci Donglaishun Restaurant
  • Jiaozi (北京水饺): tyto chutné pekingské knedlíky s různými náplněmi (standardně masovými) ochutnejte například v podniku Baoyuan Dumpling Restaurant
  • Ča-ťiang-mien/Zhajiangmian (北京炸酱面): výtečné nudle se sójovou pastou a vepřovým masem ochutnejte třeba v podniku Fang Zhuan Chang č.69
  • Dalianhuoshao (褡裢烧): smažená pšeniční palačinka s masovou a zeleninovou náplní je vynikající a zajít si na ni můžete do restaurace Furong Ju
  • Chaoganer (炒肝儿): jedná se o pokrm zvaný „smažená játra“, která jsou ve skutečnosti vařená – je to oblíbená pouliční pochoutka, kterou můžete okusit třeba v podniku Chao Ganzhao
  • Tanghulu (糖葫芦): jde o plody čínského hlohu, které jsou potažené cukrem a napíchnuté na bambusovém špízu – skvělé má například podnik Daoxiangchun, koupit si ale tuto cukrovinku můžete od mnoha pouličních prodavačů (hlavně na Wangfujing Snack Street)
  • Aiwowo (窝窝): jedná se o tradiční čínský dezert ve tvaru koulí, které se vyrábí z lepkavé rýžové mouky (náplň je většinou z vlašských ořechů, sezamových semínek nebo těch melounových), ochutnat tuto sladkost můžete třeba na Niujie Muslim Snack Street

Nápoje v Pekingu

Až zamíříte na dovolenou v Pekingu, mějte na paměti, že tamější voda z kohoutku je nepitná (mytí a čištění zubů by mělo být bezpečné). Před použitím tedy musí být kohoutková voda řádně převařena nebo přefiltrována. Nejbezpečnější je pak pití vody z kupovaných PET lahví. Při pobytu v čínské metropoli se ale samozřejmě nemusíte omezovat jen na vodu, co do pitného režimu. Ochutnat můžete i různé druhy skvělých čajů (Čína je jimi proslulá). Na výběr bývá tradičně zelený, černý, ovocný nebo také květinový. Zajímavý je krom jiného bublinkový či perličkový čaj (Bubble Tea x Pearl Milk Tea) nebo tzv. Suanmeitang – kyselý nápoj vyrobený ze sušených švestek.

Z alkoholických nápojů lze ochutnat třeba rýžové víno Shaoxing, čínskou pálenku Baijiu (Paj-ťiou) nebo destilovaný čínský likér Maotai. A pokud holdujete pivu, v Pekingu si také přijdete na své. Dejte si několik doušků těch nejoblíbenějších čínských piv značky Tsingtao nebo Yanjing!

Nejlepší bary, kluby a pivnice v Pekingu

  • The Tiki Bungalow
  • Great Leap Brewing
  • Paddy O'Shea's
  • Blue Note Jazz Club

Pekingská kachna.
Pekingská kachna.

Zajímavosti na závěr aneb Věděli jste, že…

  • populární, do křupava upečená „pekingská kachna“ se podávala již čínským císařům ve 14. století? Tuto pochoutku pocházející z Pekingu snadno seženete v mnoha tamějších restauracích – nezapomeňte ochutnat!
  • název „Beijing“ se z angličtiny překládá jako „Severní hlavní město“? Tento název má odrážet roli politického a kulturního centra severní části Číny.
  • Peking je domovem více jak 6 tisíc starověkých chrámů? Ty odrážejí hluboce zakořeněné náboženské a kulturní tradice města.
  • Peking se pyšní rozsáhlým systémem metra? S více než 23 linkami a více než 390 zastávkami představuje jeden z nejrušnějších systémů metra na světě.
  • Peking je domovem mnoha prestižních univerzit? Mezi tamější renomované instituce patří například Peking University a Tsinghua University.
  • v některých pekingských klinikách a nemocnicích můžete natrefit i na takové lékaře, kteří praktikují starověké léčebné techniky?
  • Peking je jedním ze čtyř starověkých hlavních měst Číny? Mezi tři další patří Nanking, Luo-jang a Si-an (Čchang-an).
  • Peking má dvě oficiální národní květiny, kterými jsou chryzantéma a čínská růže?

Čína je SEN :)
Čína je SEN :)

Všechny články autora

Iveta Reinisch

Iveta je srdcem i duší dobrodruh. Její povaha se ostatně promítá i do jejího profesního života. Jednoho dne se prostě rozhodla, že pověsí kariéru zdravotní sestřičky na hřebík a stane se redaktorkou. Psaní je totiž její životní vášní - miluje ho zkrátka už od dětství. Avšak Iveta má i jinou vášeň, a to je cestování! Zatím ještě nenavštívila všechna vytoužená místa - ale má ambice, to napravit... Její cestovatelský seznam přání je dost dlouhý, a tak věří, že jej brzy začne zase odškrtávat a pozná fascinující místa na planetě Zemi. Iveta spolupracuje s CK SEN od roku 2022.


Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 39%.


Zadejte prosím váš e-mail:

Povinné pole