Flores, Indonésie: Sopky a ztracené vesnice

Ostrov Flores je jedno z mála míst na planetě, které ještě není zcela objeveno turisty. Je tak autentické, jak jen může být. Jeho historie, kultura, přetrvávající tradice a přírodní poklady jsou však neuvěřitelně bohaté. Věděli jste například, že právě zde byl v roce 2003 učiněn převratný archeologický nález „hobitího člověka“ Homo floresiensis? Flores znamená v portugalštině „květiny“, nicméně zraky jsou na ostrově, resp. v jeho okolí, upřeny zejména na faunu. Flores je totiž na dosah národnímu parku Komodo a jeho světoznámým obyvatelům – zdejším obřím varanům. Ale nebojte, jistá varaní populace žije i přímo na „květinovém ostrově“!

Flores je z velké části katolický a v průběhu staletí se zde rozvinuly také světoznámé velikonoční rituály. Obecně se dá říci, že lidé zde žijí v duchu svých tradic a rovněž v symbióze s přírodou. Hi – tech vymoženosti zde nehledejte, toulky po ostrově vás přenesou trochu zpět v čase, a to do doby, kdy si budete moci plně uvědomit, že nikam nespěcháte a budete jen nasávat zdejší poklidnou atmosféru uprostřed panenské přírody a ve společnosti velice přívětivých zdejších obyvatel.

A už jste někdy ochutnali Catemak Jagung? Ne? Pak máte rozhodně co dohánět!

Autor: Petra Špačková

07.05.2024

Čti více

Vesnice Wae Rebo ukrytá v pralese na ostrově Flores.

HISTORIE A POLOHA OSTROVA FLORES

Flores patří k souostroví Malé Sundy v Indonésii - Nusa Tenggara Timur, zkráceně NTT - a je rozdělen do 8 regentství (kabupaten). Hlavním městem NTT je Kupang na Timoru. Ostrovy Komodo, Rinca a Padar, největší ostrovy národního parku Komodo patří rovněž k Flores a jsou součástí regentství Manggara Barat. Ostrov měří 375 km od východu na západ, je poměrně hornatý a také výrazně zelenější než okolní ostrovy. Část Indonésie včetně Flores se nachází v oblasti nárazu tektonický desek, a proto je náchylná k zemětřesení. Poslední vážné zemětřesení Flores zažil v roce 1992 poblíž Maumere, kdy následující tsunami zničilo velkou část města a severní část ostrova. Také korály ve vodách východně od Maumere byly zničen.

Největším městem ostrova je Ende. Celkově na Flores žijí necelé 2 miliony obyvatel. Průmysl zde prakticky neexistuje, ani řemesla nejsou nikterak rozvinutá. Ostrov obecně patří k nejchudším částem Indonésie.

Většina obyvatel žije na vesnici nebo malých městech. 10% obyvatel pak žije v relativně větších městech jako Ende a Maumere.

Ostrov je díky kmenové pestrosti bohatý i lingvisticky. Kromě deseti jazyků, kterými mluví šest etnických skupin, existují také četné dialekty. Indonéský jazyk „Bahasa Indonesia“ je úředním a školním jazykem.

Flores je jediným indonéským ostrovem, který má katolickou majoritu a aktivně zde působili křesťanští misionáři. Konverze ke katolicismu začala již v 16. století španělským misionářem Františkem Xaverským (1506 – 1552), který byl prvním, kdo se pokoušel o evangelizaci obyvatelstva jihovýchodní Asie. Později Nizozemci pokračovali v misijních snahách. Od roku 1914 se Flores pak stal působištěm převážně německých misionářů „Steyler Mission“, jejichž stanice lze nalézt téměř všude.

Dnes jsou více než tři čtvrtiny z přibližně 2 milionů obyvatel ostrova Flores římští katolíci. Zbytek, hlavně na západě ostrova a v přístavních městech, jsou vyznavači islámu. Na ostrově se však dodnes aktivně praktikují animistické rituály, a to především ve vnitrozemí.

Od velmi raných dob byli Floresané konfrontováni s lidmi z mnoha částí světa. Někteří z nich přišli s čistě ekonomickými záměry, jiní s představami moci a víry. Ať už byl jejich zájem o Flores jakýkoli, je jisté, že tyto vnější vlivy zanechaly své stopy a přispěly tak k sociální a kulturní rozmanitosti.

Flores má svou vlastní historii dávno před příchodem prvních obchodníků nebo misionářů, nicméně psané důkazy se prakticky nezachovaly, vždy totiž převažovala ústní tradice.

Portugalci dorazili na ostrov na počátku 16. století a pojmenovali ho ‚Cabo das Flores‘, což znamená ‚Mys květin‘. Ostrov se stal důležitým strategickým bodem pro hospodářské aktivity portugalských obchodníků, ač ostrov sám o sobě mnoha významnými plodinami neoplýval. Po dlouhém období bojů s jinými obchodními mocnostmi byli Portugalci nakonec poraženi a v roce 1769 se stáhli. Zřekli se všech sfér vlivu ve východní Indonésii a prodali své zbývající enklávy na ostrově holandské správě.

S výjimkou krátkého období japonské okupace během druhé světové války zůstali Nizozemci na ostrově dominantní koloniální silou až do doby, dokud se Indonésie v roce 1945 nestala nezávislým národním státem.

Animistický hrob na ostrově Flores.

ZAJÍMAVOSTI OSTROVA FLORES

V prosinci 1992 zemětřesení o síle 7,8 stupně a jím způsobené masivní vlny zabily nejméně 2500 lidí a zničily tisíce budov na ostrově.
Flores v Nusa Tenggara je, resp. byl domovem Homo floresiensis, „zakrslých“ lidí podobných Hobitům, kteří zde žili před 100 000 až 50 000 lety.
Flores je domovem největší koncentrace katolíků v celé Indonésii.
Floreské moře je náchylné k tropickým cyklónům a jeden takový cyklón převrhl nákladní loď jménem O Arbiru v roce 1973, která převážela zásilku rýže z Bangkoku. Z 24 členů posádky přežil jen jeden člověk.
Na ostrově Palu’e bylo v roce 1973 také zabito asi 1500 rybářů nejsmrtelnějším cyklonem na jižní polokouli.
Flores je jedním z nejchudších ostrovů Indonésie.
Vesnice Lamalera na ostrově Lembata je po celém světě známá jako domov tradičního lovu velryb. Portugalské dokumenty z roku 1643 již zmiňují, že tehdy byly spatřeny tyto lovy. V oblasti Lamalera vesničané loví velké mořské živočichy , jako jsou velryby, manty a někdy i delfíni, aby zajistili potravu a živobytí pro celou vesnici, což podnikají na jednoduchých plachetnicích a řídí se starověkými pravidly a tradicemi.
Obec Larantuka je vyhlášená pro své zajímavé velikonoční rituály.
Flores znamená v portugalštině „květiny“.
Světoznámý nedaleký Národní park Komodo byl zapsán na Seznam světového dědictví v roce 1991.

Papája a rýžové pole.

CO NEMINOUT NA OSTROVĚ FLORES

Ende

Ende je největším městem ostrova Flores a domovem pro více než 90 000 obyvatel. Najdeme jej v jižní části ostrova. Obecně se dá říci, že není mezi hlavními turistickými cíli pro návštěvníky Flores, ale nabízí zázemí a coby významný přístav je i dopravním uzlem při přepravě na jiné indonéské ostrovy. Nicméně do povědomí Indonésanů se Ende dostalo mj. tím, že Soekarno – proklamátor indonéské nezávislosti a první prezident Indonéské republiky – byl svého času vyhoštěn holandskou koloniální vládou právě do Ende. Po dobu čtyř let - v letech 1934 až 1938 - zde nuceně pobýval kvůli svým politickým aktivitám, které byly považovány za hrozbu pro vládu Nizozemské Východní Indie. V roce 1954, kdy už byl Soekarno prvním prezidentem Indonésie, oficiálně inauguroval dům, kde pobýval, jako muzeum.

Dnes je toto jednoduché, ač historicky významné sídlo v Ende známé jako „Rumah Pengasingan Soekarno“ nebo The House of Exile of Soekarno a je přístupné veřejnosti.

Kelimutu

Na hoře, resp. sopce Kelimutu najdeme tři jezera se stejným názvem, ten v překladu znamená „vroucí jezero“. Každé má své vlastní barvy a místní název. Ale všechny jsou ve zdejších tradicích považovány za místo odpočinku zesnulých duší. Jezera Kelimutu jsou zajímavá mj. tím, že se nedá nikdy předem odhadnout, kdy a na jakou barvu se změní. Někdy jsou zde barvy jako modrá, zelená a černá, jindy zase bílá, červená a azurová. Jedná o jedno z největších lákadel pro návštěvníky ostrova!

Jezera Kelimutu jsou součástí národního parku Kelimutu, jehož nejvyšší bod je Mt. Kelibara (1 731 m) a Mt. Kelimutu (1 690 m), k jejíž poslední erupci došlo v roce 1968!

Jedná se o národní park, který chrání 19 endemických a ohrožených zvířat, mezi nimiž je punai floreský (Treron floris), výreček lesní (Otus silvicola), pištec holokrký (Pachycephala nudigula), orlovec floreský (Spizeatus floris) a tesie floreská (Tesia everetti).

Národní park najdeme zhruba 60 km od města Ende.

Sopka Kelimutu.

Labuan Bajo

Labuan Bajo, v minulosti ospalá rybářská vesnice, je dnes významné město na západě ostrova Flores. Nejen, že se zde nachází letiště, ale je to také přístav a vstupní brána do Komodo National Park (ostrov Komodo je vzdálen zhruba 40 km). Existuje však i několik zajímavých destinací, které můžete objevit uvnitř nebo v těsné blízkosti města.

Zrcadlová jeskyně se nachází jen 4 km od Labuan Bajo. Místní název jeskyně je Goa Batu Cermin. Sluneční svit přichází dovnitř dírou v tunelu a pak se odráží na kamenných zdech, které opět odrážejí světlo do dalších míst uvnitř jeskyně jako zrcadlo. Jeskyně obklopují lesy, kde žijí mj. makakové jávští a divoká prasata.

Můžete také prozkoumat cesty k vodopádu Cunca Rami. Nachází se v srdci klidné zemědělské půdy, nedlouhá túra z nejbližší vesnice Werang je spíše relaxační procházka, když procházíte kolem rýžových polí, banánových, kakaových, vanilkových a avokádových plantáží.

Kaňon vodopádu Cunca Wulang vás zase dostane překrásnými skalami a temně tyrkysovou vodou!

A pro ty, kteří preferují na okolní scenérie jen klidně pohlížet a vyhlížet, jsou zde vyhlídková místa jako Bukit Cinta, Puncak Amelia a Puncak Silvia. Můžete si zde vychutnat nádherný výhled na ostrov a otevřené moře při západu slunce. Labuan Bajo je totiž známé jako město západu slunce!

TIP: Rozhodně byste měli zajít také na zdejší trh – Labuan Bajo Market! Je to naprostý ráj pro všechny milovníky ryb a mořských plodů.

Opuštěný ostrov u ostrova Flores u Labuan Bajo.

Wae Rebo

Nebyla by to cesta po ostrově Flores bez návšětvy zdejších tradičních vesnic. Není sporu o tom, že všechny jsou krásné a kulturně velice bohaté. Wae Rebo v okrese Manggarai však dokonce obdržela Top Award of Excellence od UNESCO v roce 2012!

Tato malá a izolovaná vesnice byla oceněna pro svou přestavbu tradičního domu Mbaru Niang založeného na duchu komunitní spolupráce směřující k udržitelné tradici a zároveň zlepšení blahobytu vesnice. Nachází se asi 1 100 m n. m. a asi 3 - 4 hodiny cesty pěšky od vesnice Denge. Okolní oblast je dechberoucí, Wae Rebo je zcela obklopena panoramatickými horami a hustým lesem Todo. Tento tropický prales je bohatý na vegetaci, kde najdete orchideje, různé druhy kapradin a přijdou si zde na své rozhodně i pozorovatelé ptáků. V této obci také není mobilní pokrytí a elektřina je k dispozici pouze v určitou denní dobu, a to ne na dlouho. Pro návštěvníky může být pozitivem, že podnebí je zde poměrně chladné, a tak únava z vedra zde nehrozí.

Zakladatelem vesnice, který vesnici asi před 100 lety vybudoval, byl muž jménem Empu Maro. Dnes jsou jeho obyvateli jeho potomci. Hlavní charakteristikou Wae Reba jsou jejich jedinečné domy, které nazývají Mbaru Niang, které jsou vysoké a kuželovitého tvaru a jsou od střechy až k zemi zcela pokryty lontarovými došky. Zvláštním obřadním domem je komunitní budova, kde se členové celého klanu scházejí k obřadům a rituálům. Ač to jsou převážně katolíci, stále si drží své staré tradice. Základní stravou vesničanů je maniok a kukuřice, ale v okolí vesnice pěstují kávu, vanilku a skořici, které prodávají na trhu.

V dnešní době vesnice ráda přivítá návštěvníky, kteří se o ní a jejích obyvatelích chtějí dozvědět více. Vždy však dodržujte maximální respekt a pravidla.

Vesnice Wae Rebo.

Maumere

Maumere je druhé největší město ostrova a najdeme jej na jeho severní straně. Město utrpělo poměrně značné škody během zemětřesení a tsunami v roce 1992, kdy bylo z velké části poničeno. Podmořské útesy u Maumere jsou považovány za jednu z nejlepších potápěčských destinací, ač ani ony nebyly přírodní zkázy 90. letech ušetřeny! Obecně si Maumere postupem času získává u turistů oblibu, město se velmi totiž snaží zdejší turismus všemožně podporovat. Mj. i poměrně nově ustavenou každoroční kulturní událostí Maumere in Love.

Maumere nabízí však i nákupní možnosti, a to zejména lokálních surovin. Kromě denního trhu (Pasar Alok) v Maumere se v okolních vesnicích konají i týdenní trhy.

Flores je také ostrov koření. V oblasti kolem Maumere se nachází mnoho stromů hřebíčku, kešu ořechů, mangovníků a kakaových plantáží. Na trzích se prodávají velké tyčinky skořice, muškátového oříšku, pepře a místní sezónní zeleniny a ovoce. Cokoli, co neroste sezónně na Flores, najdeme na trzích však velmi vzácně.

Nedaleko města mohou návštěvníci také obdivovat 28 m vysokou sochu „Matky všech národů“ (Bunda Segala Bangsa) – Matky Marie.

Děti v Maumere na ostrově Flores.

Ruteng/Cancar

Rýžová pole v Asii jsou často uspořádána v terasách nebo v běžném obdélníkovém tvaru. Ne tak však na ostrově Flores. Ne nadarmo se jim přezdívá „pavoučí síť“. Rozložení rýžových polí jako by opravdu tvořilo obří pavučiny. Ruteng resp. nedaleký Cancar je se svými zvláštními půdorysy rýžových polí největším producentem rýže na Flores. Dalším produktem této hornaté oblasti je káva (Tuang Coffee), která patří mezi nejvýznamnější producenty v Indonésii vůbec, a to jak pro export, tak pro domácí spotřebu.

Kostel v Rutengu.

Liang Bua

Jeskyně Liang Bua (Chladná jeskyně), resp. zdejší nálezy jsou doslova snem všech archeologů! V roce 2003 zde došlo k významnému objevu, který poněkud pozměnil dosavadní teorie o evoluci lidstva. Přestože i vykopané kostry obřích čápů a krys či naopak zakrslých slonů vědce potěšily, tím, k čemu se později obrátily zraky odborné i laické veřejnosti, byl však nález kostry trpasličího člověka. Jeskyně je od té doby přezdívána jeskyní hobití. Člověk zde objevený dostal označení Homo floresiensis a předpokládá se, že žil v období před 100 000 – 50 000 lety a měřil kolem 1 m. Po dlouhých výzkumech a dohadech se vědecká společnost usnesla na tom, že se jedná o samostatný nový druh člověka.

Tuto významnou vápencovou jeskyni najdeme zhruba 20 km severně od města Ruteng.

Jeskyně Rangko

Nedaleko města na západní pobřeží jménem Labuan Bajo najdete vesnici Rangko Village a jeskyni Goa Rangko (Goa znamená v překladu jeskyně). Tato nádherná jeskyně se nachází na nedalekém ostrově Gusung. Nejlepší čas na návštěvu je během odlivu. Návštěvníci se do jeskyně mohou dostat z vesnice lodí a obdivovat nejen zdejší úchvatní krápníky, ale rovněž se zde vykoupat. Jeskynní jezírko je křišťálově průzračné, přestože hloubka je zde 3 – 4 m.

Podle místních lidí je nejlepší čas na návštěvu jeskyně v poledne, a to kvůli krásnému osvětlení způsobenému slunečním svitem.

Jeskyně Liang Bua.

Inerie

Hora Inerie je s nadmořskou výškou 2245 m n. m. také jednou z nejvyšších sopek na ostrově Floresa je také považována za jednu z nejnáročnějších hor na výstup v celé Indonésii. Případní zájemci si tak musí uvědomit, že výstup na Inerie vyžaduje dobrou fyzickou kondici a zkušenosti místního průvodce, který ví o bezpečných stezkách a povětrnostních podmínkách. Většina horolezců začíná výšlap ve vesnici Watumeze a absolvuje zpáteční cestu pohodlně za přibližně 6 - 8 hodin, často výstup začínají v časných ranních hodinách a dokončí jej ve tmě, aby stihli východ slunce na vrcholu. S východem slunce, ale i bez něj, jsou výhledy z vrcholu úžasné. Za jasného dne můžete dokonce daleko na jihu vidět ostrov Sumba.

Poco Mandasawu

Lávový dóm sopky Ranakah Poco Mandasawu je s nadmořskou výškou 2 350 m nejvyšší horou na ostrově Flores. Je tu však ještě druhá menší lávová kupole s názvem Anak Ranakah (dítě Ranakah), která vznikla během erupce v roce 1987. Prozatím poslední erupce se odehrála v roce 1991.

Ranakah se kdysi pyšnil telekomunikačním centrem a díky tomu je zdejší původní přístupová cesta z vesnice Robo poměrně snadná. Když už se dostanete na vrchol, 360° výhledy z vrcholu jsou vaší odměnou, jsou úchvatné, a to zvláště při východu slunce. Po cestě se vám také naskytne pohled na lávový dóm Anak Ranakah.

Ranakah najdeme asi 140 km od města Labuan Bajo.

Sopka Inerie.

Národní park Komodo

Největším lákadlem tohoto národního parku na ostrově Komodo jsou dozajista největší a nejagresivnější ještěři světa – varani komodští. Nemají problém spořádat třeba vodního buvola a i člověku se jejich napadení může stát osudným. Jejich délka může být až 3 m! Komodští „draci“ jsou endemickým druhem a jejich přirozeným domovem se staly pouze čtyři indonéské ostrovy v národním parku Komodo (Komodo, Rinca, Gili Montang, Gili Dasami) a ostrov Flores.

V roce 1980 byl zřízen mj. na ochranu těchto jedinečných tvorů národní park Komodo National Park, který byl následně v roce 1991 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Skládá se skoro ze tří desítek vulkanických ostrovů, z nichž největší jsou Rinca, Padar a Komodo. Posledně jmenovaný se stal v roce 2011 dokonce jedním ze sedmi nových divů světa.

Těchto jedinečných tvorů žije v přírodě méně než 4000.

INFO: Komodo je dostupné pouze lodí, vstupní branou je město Labuan Bajo na ostrově Flores.

Varan na ostrově Komodo.

Pláž Blue Stone

Tato pláž jménem Modrý kámen je geologický úkaz ostrova Flores. „Blue Stone“ je nádherná a přitom i z vědeckého pohledu velice zajímavá. Pláž s černým sopečným pískem je doslova poseta modrými, zelenými, červenými a žlutými kameny. Zdrojem hornin jsou přilehlé útesy a jejich původ je vulkanický. Běžné vulkanické minerály, jako jsou sulfidy a horninotvorný živec, mohou vést k modrému, zelenému, červenému nebo bronzovému zbarvení. V posledních letech začaly místní vesnice sbírat a prodávat atraktivní kameny. Kameny se sbírají, třídí podle velikosti, barvy a tvaru a prodávají se následně obchodníkům.

Ngada

Ngada je jedno z floreských regentství a také původní kmenová komunita žijící v centrální části ostrova. Má velice bohatou kulturu a tradice. Vesničané stále žijí v domovech svých předků a vyznávají domorodé animistické náboženství, v mnoha případech souběžně s katolicismem. Na první pohled vás zaujmou zdejší tradiční domy. Návštěva jedné z Ngada vesnic je velkým a autentickým zážitkem. Většina vesnic vyžaduje k návštěvě malý dar, částka je volitelná a budete požádáni, abyste se zapsali do knihy návštěv. Poté máte obecně volnost k putování, i když se zdržujte vstupu do jakýchkoli obydlí nebo obřadních budov bez konkrétního pozvání či svolení.

Vesnice Bena, která se nachází pouhých 13 km jižně od Bajawy na dobře uzavřené silnici, je bezpochyby nejnavštěvovanější ze všech tradičních vesnic Ngada. Kromě snadného přístupu je to také jedna z nejtradičnějších a vizuálně nejpůsobivějších a nejfotogeničtějších vesnic. Je uložena na východním úbočí hory Inerie. Vesničané věří, že na hoře má sídlo bůh Yeta, který drží nad vesnicí ochrannou ruku.

Bena je zkrátka živoucí kulturní dědictví, které byste rozhodně měli na vašich toulkách po ostrově navštívit!

Vesnice Ngada.

Sedmnáct ostrovů

Toto souostroví se navzdory svému jménu skládá z 23 neobydlených ostrovů. Tím, že jsou mimo hlavní turistické trasy, jsou zcela nedotčené a panenské. Opravdu stojí za návštěvu, tento národní park nabízí úžasné pláže i velice bohatý podmořský život. Výjimečný je mj. ostrov Pulau Ontoloe se svou masivní kolonií kaloňů. Dostat se na ně můžete z obce Riung na severu ostrova Flores, kde je nutné si domluvit dopravu lodí.

Pláž na Nusa Tenggara.

CO ROZHODNĚ V BLÍZKOSTI OSTROVA FLORES ZAŽÍT

Výlet za komodských draky

Pokud již budete na ostrově Flores, musíte se rozhodně vydat i na nedaleké Komodo, kde máte jedinečnou šanci spatřit tyto největší a nejobávanější ještěry světa! Nicméně malou populaci komodských „draků“ najdeme přímo i na ostrově Flores. Ti jsou oproti těm žijícím na Komodu o něco menší a také mají lehce jinou – světlejší – barvu, ač geneticky se neliší.

Potápění

Vody podél pobřeží ostrova jsou křišťálově čisté, pobřeží je obecně panenské. Podmořský život je zde tak velice bohatý a pro potápěče či nadšence do šnorchlování je to doslova ráj! Mezi nejlepší lokality patří Pink Beach (ostrov Komodo), ostrov Badadiri, Maumere Bay či ostrov Kanawa.

INFO: Uvědomte si prosím, že – kromě ostrovů, které jsou hojně navštěvovány turisty – je považováno za nevhodné, aby ženy nosily pouze bikiny. Pokud nechcete přitahovat přílišnou pozornost, důrazně se doporučuje vzít si na plavání tričko a šortky.

Přístav na ostrově Komodo.

FAUNA A FLORA OSTROVA FLORES

Indonésie je domovem mnoha živočišných a rostlinných druhů, endemity nevyjímaje. Mezi ostrovy Indonésie vede tzv. Wallaceova linie Tato dělicí čára je pojmenována po anglickém přírodovědci Alfredu Russelovi Wallaceovi, který během svých cest v letech 1854 až 1862 zjistil, že někteří asijští savci, jako jsou sloni, tygři, tapíry a orangutani, se vyskytují na Sumatře, Jávě a Bali, ale neexistují na Sulawesi, Molukách a Malých Sundách.

Rozdíly ve volné přírodě na východ a na západ od Wallace Line se datují do doby ledové. Zatímco ostrovy Jáva a Bali byly během pleistocénu periodicky spojeny s pevninskou Asií, ostrovy východně od Wallaceovy linie byly dlouho geograficky izolované a dostupné pouze po moři. Flores je východně od Wallaceovy linie a nemá tak žádné velké asijské savce, ale zato lze zde nalézt mnoho asijských ptáků, hmyzu a plazů.

Ze savců můžeme zmínit například vodní buvoly, sambary, makaky jávské, dikobrazy či různé druhy krys.

Nejznámějším plazem je však bezesporu varan komodský, největší představitel ještěrů žijících dnes na zemi. Může měřit až 3 m a je velice agresivní, troufne si i na velké savce a člověka.

Zvláštní pozornost si zasluhuje také podmořský život, díky korálovým útesům je zde opravdu velké množství ryb, těch známých (tuňáci, delfíni, kytovci) i prakticky neznámých.

I když by to květinový název ostrova „Capo des Flores“ mohl napovídat, neroste zde o nic víc květin než v jiných částech Indonésie. Přesto je krajina Flores velmi zelená.

Tropické plodiny a koření jako káva, kakao, banány, duriany, jackfruit, papája, vanilka a mnoho dalšího rostou prakticky všude.

Na východě ostrova utvářela krajinu po dlouho dobu tráva alang - alang, ale nyní se i tyto oblasti úspěšně rekultivují a přeměňují na zemědělské oblasti.

Na západě u Ruteng charakterizují krajinu rýžová pole a na východě jsou stále rozsáhlé háje kokosových palem, jejichž výsadba pochází ještě z doby kolonizace. Bambusové lesy poblíž Bajawy jsou také působivé a cennou surovinou pro stavbu zdejších domů.

Národním zvířetem Indonésie je varan komodský, národní květinou pak jasmín arabský.

INFO: Wallaceova linie je vlastně biogeografická hranice pomyslně oddělující asijskou a australskou faunu. V době ledové bylo území na západ od ní součástí pevninské Asie, region na východ, tzv. Wallacea, však byla omývána oceánem. Tyto rozdíly demonstruje odlišná fauna a flora těchto oblastí. Tuto linii poprvé označil britský přírodovědec A. R. Wallace v 19. století.

Pralesy ostrova Flores.

PODNEBÍ

Na Flores je podnebí tropické, horké po celý rok, s intenzivním obdobím dešťů od prosince po březen a obdobím sucha od června do září.

Teploty jsou vysoké a poměrně jednotné po celý rok. Nejméně horké období je od června do srpna, kdy fouká jihovýchodní monzun a minimální teplota může klesnout až na 20 °C. Od září do listopadu nastává nejteplejší období roku, kdy teplota dosahuje až 36 °C. V období dešťů je naopak kvůli vysoké vlhkosti horko dusno.

Nejteplejším měsícem je na ostrově listopad (průměrné teploty 29,4 °C), nejchladnějším pak červenec a srpen (průměrné teploty 27 °C).

Moře kolem ostrova Flores je dostatečně teplé na koupání po celý rok, teplota vody se pohybuje od 27 °C v červenci a srpnu do 30 °C v listopadu.

Varan komodský.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Ať už se rozhodnete projet si ostrov autobusem či v zapůjčeném vozidle s řidičem nebo si stopnout „ojek“ (mototaxi), zde přinášíme pro představu vzdálenosti mezi jednotlivými městy/lokalitami.

Maumere – Ende – 140 km

Maumere – letiště Labuan Bajo – 450 km

Ende – Labuan Bajo – 390 km

Labuan Bajo – Komodo Island – 40 km

Spropitné:

Spropitné je v Indonésii obecně obvyklé a velmi oceňované. Zaměstnanci jej rádi přijmou a vašeho gesta si váží. Obzvláště nyní v postcovidové době, kdy restrikce v cestování indonéskou ekonomiku z velké části postavenou na turismu velice zasáhly. Nejčastěji se v restauraci nechává 10 - 15 % z celkové útraty (někdy je však již započítáno na účtu). Samozřejmě to závisí na kvalitě služeb, pokud oceníte personál vyšším procentem, jistě bude rád, platy v Indonésii nepatří k těm nejvyšším. Průvodcům he vhodné nechat částku kolem 70 000 – 100 000 IDR za den.

Skica vesnice Wae Rebo.

Etiketa:

Respektujte posvátnost chrámů a náboženských symbolů.
Plně respektujte zvyky, tradice, umění, kulturu a místní moudrost Floresanů.
Chovejte se zdvořile v posvátných oblastech, turistických oblastech, restauracích, nákupních oblastech, silnicích a dalších veřejných místech.
Nelezte na posvátné stavby.
Neznečišťujte posvátná místa, jezery, řeky apod.
Nepořizujte nahé fotografie.
Nechovejte se agresivně vůči vládním úřadům, místním komunitám a ostatním turistům.
Nezapojujte se do nelegálních aktivit, jako je obchodování s nelegálním zbožím, včetně ohrožené flóry a fauny, kulturních artefaktů a posvátných předmětů, stejně jako nelegálních drog.
Společenské akce většinou začínají pozdě. Indonésané obvykle přijíždějí třicet minut po uvedeném
čase.
Nepředpokládejte, že zítra znamená zítra. Zítřek může znamenat někdy v budoucnu.
Nežvýkejte žvýkačku ani nezívejte na veřejnosti.
Neřvěte na veřejnosti a neprojevujte před lidmi vztek.
Hlava je místo, kde sídlí duch a je považována za posvátnou. Nedotýkejte se hlavy člověka!
Vždy se usmívejte! To je pravděpodobně nejdůležitější rozdíl mezi Evropou a Asií.
Uklonit se! Když procházíte kolem starší osoby nebo osoby, která sedí, měli byste se trochu sklonit, abyste projevili úctu.
Oslovujte místní lidi těmito tituly:
Bapak – pro muže. Zvláště pokud jsou starší než vy.
Ibu – pro ženy. Zvláště pokud jsou starší než vy.
Mas – pro kluky.
Mbak – pro dívky.
Při návštěvě svatých míst, jako jsou chrámy, kostely nebo mešity, noste trička a kalhoty s dlouhým rukávem. Nebo pokud budete pozváni na návštěvu indonéské rodiny v jejich domě nebo na obřad.
Indonésané jsou známí svou pohostinností. Neodmítejte jejich pohostinnost, jinak to bude
vnímáno jako osobní odmítnutí.
Nikdy neodmítejte jídlo ani pití, ale nikdy ani nedojídejte zcela. Pochvaly ohledně jídla jsou oceňovány. Je to zvláštní čest být pozván do domova Indonésanů.
Muži jsou obvykle obsluhováni jako první. Počkejte na vyzvání jíst nebo pít.
Čestný host nebo společensky vyšší osoba začíná s jídlem, a to je výrazná pocta, pokud jste požádáni.
Sundejte si boty! V mnoha obchodech, restauracích a domech budete vyzváni, abyste si před vstupem na místo vyzuli boty. Je to projev uznání. Proto jsou zde nejlepší obuví žabky.
Smlouvejte! Vždy se dá vyjednávat a smlouvat o lepší ceně. Vždy to dělejte s úsměvem a zdvořile, a to pouze v případě, že skutečně máte v úmyslu produkt koupit. Pokud je však napsáno „Harga Pas!“, znamená to, že jde o pevnou cenu a žádné vyjednávání není žádoucí.

Obyvatelé Wae Rebo.

CO NA OSTROVĚ FLORES OCHUTNAT

Zdejší kuchyně je založena převážně na místních surovinách. Najdeme zde proto nejčastěji pokrmy se sladkými bramborami, rýží, zeleninou, rybami a mořský plody. A co tedy na toulkách po ostrově Flores rozhodně ochutnat?

Ubi Nuabosi

Ubi Nuabosi je druh sladkých brambor, který je na ostrově Flores velmi oblíbený. Batáty se zpracovávají různými způsoby, mohou se vařit, smažit nebo opékat. Obyvatelé Flores je obvykle podávají společně se sušenými solenými rybami.

Catemak Jagung

Catemak Jagung nebo Corn Catemak je dezert, který je velmi populární na celém ostrově. Je vyroben z kukuřice, arašídů, zelených fazolí a dýně. Ačkoli je znám jako dezert, který se jí po hlavním chodu, Catemak Jagung je slané a ve své podstatě zdravé jídlo.

Jawada

Jawada je tradiční sladká svačina Flores, která má tvar trojúhelníku s krásnou zlatohnědou barvou. Jawada, složená z tenkých těstovin. Jawada se vyrábí z rýžové mouky, palmového cukru, kokosového mléka a soli. Těsto se protlačí malými otvory vytvořenými na kokosové skořápce, aby se vytvořily tenké tvary připomínající vlasy. Těsto se poté smaží, takže je pak příjemně křupavé.

Moke

Tradičním nápojem Flores je Moke, který obyvatelé Flores považují za symbol přátelství a pohostinnosti. Nápoj je vyroben z palmového nektaru, který je destilován a zpracováván tradičními technikami. Existují různé typy Moke, kterými jsou například černý a bílý Moke. Tuto specialitu nikdy neodmítejte a rozhodně ji na cestě po ostrově vyzkoušejte!

TIP: Příjemnou restaurací se sezením v klidném dvoře je Warung Warung v Labuan Bajo.

Warung.

CO NA OSTROVĚ FLORES NEVYNECHAT

Reba

Okres Ngada je známý svým mimořádným kulturním bohatstvím. Výrazná architektura, neměnné tradice, rituály a slavnosti. Nejdůležitější slavností je Reba, každoroční děkovný rituál, který má projevit úctu Bohu a předkům a poděkovat za dobrou úrodu. Reba obyvkle trvá tři dny.

Obecně se Reba skládá z několika různých obřadních fází, počínaje sbíráním obětin, přijímáním hostů, tancem a oslavováním úrody sladkých brambor (jam).

Téměř ve všech vesnicích kmene Ngada se od prosince do února konají slavnosti Reba.

Kelimutu Festival

Rituál Pati Ka Du’a Bapu Ata Mata je rituál probíhající u jezera Kelimutu a jeho úkolem je uctění předků. To leží na vrcholu hory Kelimutu a je populární turistickou destinací. Lidé Lio, kteří obývají okolní oblast, věří, že duchové těch, kteří zemřeli, odejdou do kráterních jezer Kelimutu. Pati ka du, rituál Bapu Ata Mata se obvykle koná 14. srpna jako vyvrcholení aktivit festivalu Týden jezera Kelimutu podporovaného správou regentství Ende. Kromě účasti turistů a dalších významných hostů se akce účastní představitelé tradičních vesnic Kelimutu. Aby zahájili tuto zvykovou tradici, první domorodí zúčastnění žádají povolení od předků s cílem požádat o plynulost a bezpečnost během obvyklého procesí. V tomto tradičním průvodu nosí muži tradiční oděv Lio, konkrétně sarongy zvané Kvas a batikované topy. Zatímco ženy nosí tradiční oblečení zvané Lawo. Po uložení obětin zahájí zúčastnění tradiční průvod tancem kolem připravených obětin, které se v místním jazyce nazývají Gawi. Mezi ně patří například hnědá rýže, vepřové a moke.

Sagi

Lidé z komunity So’a nazývají tento tradiční zápas Sagi. Komunita Boawae jej nazývá Etu, zatímco lidé z podokresu Goleta ho pojmenovali Sudu. Ať tak či tak, toto utkání je jednou z forem vděku komunity ve vesnici za plodiny, resp. za úrodu. Účastníci tohoto tradičního klání se skládají ze dvou táborů. Hráči z obou stran mají silné mladíky, kteří předvádějí tradiční představení. Věří se, že krev kapající z těl bojovníků znamená požehnání pro hojnou úrodu toho roku a je očekávána s vděčností.

Na rozdíl od moderního boxu nosí hráči speciálně vyrobené rukavice pojmenované Ta'i Kolo vyrobené z tyčinek z palmových vláken, které drží pohromadě pomocí palmové gumy.

Zápas také paradoxně slouží jako prostředek k posílení komunikace ve vesnici. Boxeři se nazývají Ata Sagi a každý má Sikeho, společníka, který chrání a dává pokyny, kdy udeřit a bránit.

Etu se koná většinou v červnu či červenci v oblasti Ngada.

Semana Santa v obci Larantuka (velikonoční rituály)

Semana Santa je tradiční obřad na oslavu Velikonočního Svatého týdne. Jedná se o sérii modliteb, tradic a procesí. V tuto dobu se sem sjíždí poutníci nejen ze zbytku ostrova Flores, ale z celé Indonésie. Je to doba i velké přílivu zahraničních turistů. Larantuka je považována za jedno z center katolicismu na ostrově. Nachází se na východě ostrova, zhruba 140 km od Maumere.

Velikonoční oslavy jsou pohyblivé datum a odehrávají se tak v období mezi březnem a dubnem.

Ovoce rambutan.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Komodo Resort, cena pro 2 osoby se snídaní, obědem i večeří cca 8000 Kč/noc.

Letenky: Dostat se do Labuan Bajo lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 30 000 Kč například s KLM a následně s Garuda Indonesia. Z České republiky v současné době neexistuje žádný přímý let, počítejte proto nejčastěji se dvěma mezipřistáními. Cesta z pražské Ruzyně do Labuan Bajo trvá v závislosti na délce přestupu minimálně 23 hodin.

Rozhodně nenechávejte nákup letenek na poslední chvíli. Ideální doba je pár měsíců před plánovaným odletem. Nejen, že budete mít dostatek společností a časů, ze kterých vybírat, ale také cena bude nižší.

Dokumenty: Jak uvádí Ministerstvo zahraničí ČR, občané České republiky potřebují v současné době k cestě platný cestovní pas ČR s platností alespoň 6 měsíců ode dne vstupu do země, který musí obsahovat alespoň dvě volné stránky. Za vízum udělované při příjezdu do země se platí poplatek 500.000 IDR (cena k 04/2024) a je nutno předložit zpáteční letenku/lodní lístek či navazující letenku. Veškeré aktuální informace najdete na stránce Ministerstva zahraničí ČR.

Varani na ostrově Komodo.

Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů