Na světě existuje velké množství krásných míst. Výhled na Prachovské skály či slovenskou horu Kriváň ohromí nejednoho turistu a cestovatele. Které jsou ale nejkrásnější výhledy na světě?
Autor: průvodci CK SEN a Pavel Fellner
30.01.2017
Čti více
Na světě existuje velké množství krásných míst. Výhled na Prachovské skály či slovenskou horu Kriváň ohromí nejednoho turistu a cestovatele. Které jsou ale nejkrásnější výhledy na světě?
Autor: průvodci CK SEN a Pavel Fellner
30.01.2017
Britský plukovník Younghusband, který navštívil v roce 1903 tibetskou Lhasu jako jeden z prvních Evropanů, napsal, že mu noc v Lhase změnila život. Musím mu dát za pravdu. Tibetské duchovno má dodnes neuvěřitelnou sílu. Vždy si to uvědomím, když se kochám pohledem na nejkrásnější přírodní scenérie v kaňonu bájné řeky Brahmaputry nebo během sjezdu z vesnice Tingri k tibetsko-nepálským hranicím. Výhledy na Everest, Lhotse, Makalu, Cho Oyu i na jedinou pouze tibetskou osmitisícovku - nádhernou Šiša Pangmu – si zapamatujete na celý život.
Přelet z Bhútánu do Kathmándů je právem považovaný za nejkrásnější let na světě, protože se letí nad nejvyššími horami na světě. Vždy rezervuji pro celou naši skupinu místa napravo. Na letiště v Paro jsem o tři hodiny dříve, abych byl první v řadě na check-in a pojistil si to. Během dvouhodinového letu jsme viděli pět osmitisícovek, ale také posvátnou horu Bhútánu Jomolhari. Pán hor - Mt. Everest – „kouřil“. Na vrchol musel foukat velký vítr, protože sníh z něj odlétal na vzdálenost více než kilometr. Pod námi byla dlouhá ledovcová údolí v jemném oparu. Lítám hodně, ale tohle bylo jednoznačně nejlepší.
Pobřeží Norska je vzdušnou čarou dlouhé 2650 kilometrů. Pokud by někdo prošel každý fjord, každý záliv a obešel každý ostrov, urazil by vzdálenost rovnající se polovině obvodu zeměkoule (21 347 km). Celá čtvrtina plochy Norska leží v nadmořské výšce nad 1000 metrů nad mořem. Na místech, kde se hory dotýkají fjordů, vyráží krása norské přírody dech. Projeďte se výletní lodí po fjordu Geiranger, který je zapsaný na seznam UNESCO, anebo vlakem po Flåmské železnici, která bývá označovaná jako jedna z nejkrásnějších na světě.
V srdci jihoamerického kontinentu, na místě, kde se potkávají hranice Argentiny, Brazílie a Paraguaje leží nejkrásnější vodopády naší planety. Eleanora Rooseveltová, manželka amerického prezidenta, si prý při pohledu na ně jen povzdechla: „Ubohá Niagara“. Vodopády Iguaçu jsou totiž dvakrát vyšší a dvakrát širší. Vychutnejte si pohled z vrtulníku z brazilské strany anebo vběhněte na loďky přímo pod vodopády na argentinské straně. Dva dny strávené u vodopádů uběhnou jako voda.
Nekonečně dlouhé dny v panenské přírodě Patagónie lze prožít ve společnosti lam, tučňáků a tuleňů. Obujte si mačky a projděte se po nejslavnějším argentinském ledovci Perito Moreno, vstávejte při východu slunka nad růžovým masívem Torres del Paine, projděte se nedotknutou přírodou národního parku Agostini, který navštěvuje jen pár stovek turistů ročně, plavte se nádhernou Avenue ledovců v doprovodu desítek velryb a tuleňů, napište domů kamarádům z Ushuaie v Ohňové zemi, nejjižnějšího města na světě.
Křižujeme Island, brodíme se přes řeky – země je stále méně hostinná, protože travnaté porosty vystřídali černý popel a sutiny. Cesta se klikatí, příroda vypadá neuvěřitelně až dramaticky – to se ani nedá zachytit objektivem fotoaparátu. Pak se objeví Duhové hory, masy ztuhlé lávy vyvřelé horniny ryolit, kde příroda hraje všemi barvami. Překročíme černé lávové pole, vystoupíme na zelenavý vrchol, abychom si také užili modrou a červenou kolem nás. A na závěr ve stylu rodilých Islanďanů shodíme oděv a užijeme si teploučké přírodní koupele.
Na světě existuje mnoho nádherných kaňonů. Projel jsem celý svět a tím nejkrásnějším je pro mě Grand Canyon (Velký kaňon) v USA a jeho východní římsa. Možná je to proto, že jsme ho s dětmi sešli dolů k řece Colorado a přeletěli nad ním vrtulníkem. Oba zážitky jsou neporovnatelné a neuvěřitelné. Barvy se v kaňonu se mění, jak slunce postupuje po obzoru – jinak vypadá při východu slunce, jinak při západu. Sejít dolů k řece a zpět dá pořádně zabrat, ale stojí to za to.
Když jsem před 17 lety připravoval první zájezd do Indonésie, fascinovala mě fotografie sopky Bromo na východní Jávě v národním parku Semeru. Když jsem se o dva roky později na tomto místě ocitl, málem jsem plakal dojetím. Byla ještě krásnější než na fotce. Je to místo jako vystřihnuté z pravěku, na obrovské ploše se zde rozkládají stále aktivní sopky. Když jsem začal důkladněji poznávat Indonésii, narazil jsem i na další nádherné sopky jako Sibajak na Sumatře, Agung na Bali, Kelimutu na Florese, Rinjany na Lomboku.... Poslední z nich mi učarovala nejvíce. Vystoupil jsem na ni třikrát. 3726 metrů trčících téměř z moře. Dva kroky nahoru a půl kroku po suti jemného sopečného prachu dolů. Dosáhnout vrcholu bylo zasloužené vítězství. Pod horou se nacházejí přírodní termální prameny, kde je možné se zrelaxovat. Co se týká sopek, Indonésie je země s těmi nejkrásnějšími.
Na ledovce je ale výhled nejkrásnější na Antarktidě. Absolutní ticho, jen velryby, kosatky, tuleni plavající okolo. A samozřejmě ledové kry – bílé, modré, malé, velké, obrovské a nad vámi úchvatná scenérie ledu a sněhu. A potom může následovat skok do ledové vody a hra na tučňáka. Pokud existuje ráj na zemi, pak je to právě Antarktida, nepopsatelná krása.
Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.