Zážitky z kláštera Shaolin: Tajemství šaolinských mnichů, zenová meditace a kung-fu
Vstupte do světa mystiky i tradice a navštivte legendární klášter Shaolin, kde se snoubí duchovní hloubka s mistrovstvím bojového umění. Objevte místo, kde se zrodil zenový buddhismus a kung-fu, a poznejte sílu a disciplínu šaolinských mnichů.
S námi proniknete do srdce tohoto výjimečného místa – od meditačních hal, kde se zastaví čas, až po vystoupení cvičených mistrů, jejichž pohyby připomínají tanec s neviditelným větrem. Klášter Shaolin není jen tichou vzpomínkou na minulost, ale také místem, v němž oživují legendy.
Autor: Iveta Reinisch
15.12.2024
Tradice zenového buddhismu v Shaolinu.
Naše cesta ke klášteru Shaolin (UNESCO) v rámci zájezdu Velký okruh Čínou začíná v malebném městě Luo-jang v čínské provincii Che-nan, kde se vydáváme na ranní procházku tradičními uličkami a nahlížíme do každodenního života místních obyvatel. Máme unikátní příležitost spatřit historický obraz staré dobré Číny, jemuž dominují úzké uličky plné obchůdků s hůlkami, kaligrafickými štětci, tradičním luo-jangským porcelánem a stánky s jídlem. Ve většině čínských měst nejsou tato kouzelná místa s nádechem minulosti prakticky dohledatelná, avšak Luo-jang je jejich pokladnicí, a tak v něm pocítíme tu dávnou a nostalgickou atmosféru.
Z Luo-jangu pak odjíždíme autobusem do jednoho z nejvýznamnějších míst Číny, jímž je prastarý klášter Shaolin. Zdolat 60kilometrovou vzdálenost mezi oběma místy trvá asi 2 hodiny. Toto duchovní místo, jehož historie sahá až do doby, kdy v Evropě zanikala Římská říše, je nejen symbolem buddhismu, ale i kolébkou čínského kung-fu – dnes celosvětově známého bojového umění.

Klášter Shaolin.
Socha šaolinského mnicha a hlavní kamenná brána do Shaolinu
Jakmile dojedeme na místo a vystoupíme z autobusu, přivítá nás pohled na obrovskou sochu šaolinského mnicha u hlavní vstupní brány areálu Shaolin. Tehdy pochopíme, že nás čeká skutečně jedinečné dobrodružství. Dále vstupujeme hlavní kamennou bránou do komplexu, před níž vidíme velký kámen s čínským nápisem – ten se překládá jako „Šaolinská kultura, lidové dědictví“ a do kamene jej vytesal bývalý prezident Čínské lidové republiky Ťiang Ce-ming.
Než ale zahájíme poznávání harmonického prostředí areálu Shaolin, jenž je postaven na taoistických principech feng-šuej, musíme zaplatit vstupné. Proto míříme k pokladně ve starobylé budově, která se nachází nalevo u kamenné vstupní brány. Všichni si chystáme hotovost v místní měně a platíme 100 čínských jüanů na osobu. Poté se ocitáme v samém srdci kultury a filozofie kung-fu, kde se studenti učí nejen techniky bojového umění, ale i životní filozofii, která je základem kung-fu. Před sebou máme zhruba půl dne nezapomenutelných zážitků.

Vstupní brána do chrámu Šaolin.
Škola bojových umění Shaolin Tagou
První, co po průchodu do areálu vidíme, je Škola bojových umění Shaolin Tagou se svými tréninkovými hřišti – ta patří v Číně mezi nejlepší a největší kung-fu akademie (poskytuje přes 400 lekcí a již vycvičila více než 50 tisíc lidí). Právě zde máme možnost pozorovat studenty, kteří pilně trénují pod vedením svých mistrů. V Shaolinu se dnes učí šaolinské kung-fu lidé z celého světa – přicházejí nejen z touhy po fyzické síle, ale také s cílem najít harmonii mezi tělem, myslí a duchem. Kung-fu je spojeno s taoismem a jeho základními principy (soucit, umírněnost a respekt) si studenti osvojují nejen při cvičení, ale i v každodenním životě.
TIP CK SEN: Povšimněte si neobvyklých děr v kůře starých stromů rostoucích v areálu Shaolinu. Ty jsou výsledkem tréninkových metod, které mniši praktikují po generace. Jednou z nich je technika, při níž prsty zatlačují do stromů – tak posilují jejich odolnost. K podobnému účelu používají i fazole nebo hliněné nádoby.
Mezinárodní tréninkové centrum Wushu
Tréninkové centrum Wushu chrámu Shaolin je součástí Školy bojových umění Shaolin Tagou, bylo založeno v roce 1976 a nabízí všem svým návštěvníkům možnost naučit se šaolinskému bojovému umění. Areál vzdělávacího střediska má rozlohu dosahující téměř 10 000 metrů čtverečních a zahrnuje nejen školící místnosti a učebny, ale i hotelové apartmány nebo restauraci. Zájemce o lekce může v tomto zázemí zůstat, jak dlouho chce a učit se kung-fu či jinému bojovému umění (zpravidla tai-či, taekwondo a podobně) od těch největších mistrů Shaolinu – ostatně, šaolinští mniši cvičí kung-fu více než 1 500 let! Pobyt pro turisty je zde zpoplatněn.

Trénink mnichů v klášteře.
Kung-fu show
Nedaleko od hlavního vchodu do Shaolinu se nachází divadlo (Shaolin Kung Fu Show Theatre) a sál bojových umění, v němž se konají 5x za den kung-fu show pro návštěvníky – nejčastěji v časech 10:30, 11:30, 14:00, 15:00 a 16:00. A právě sem naše kroky namíří. Půlhodinová kung-fu show je totiž vrcholem naší prohlídky Shaolinu. Vstup na toto představení máme již zahrnutý v ceně naší vstupenky do kláštera, takže nemusíme nic doplácet. Snažíme se přijít o půl hodiny až hodinu dříve, abychom získali lepší místa s dobrým výhledem na pódium.
Pokud se představení koná venku a je velmi teplo, musíme počítat s tím, že chybí klimatizace a že nám výhled mohou ztížit otevřené slunečníky domácích diváků. Přesto je samotná show velice pěkná, a i když působí turisticky, opravdu stojí za zhlédnutí. Při kung-fu show sledujeme malé děti, ale i starší žáky, kteří předvádí různé pozice inspirované zvířaty (např. opice a had). Před show jsme si o těchto pozicích řekli, takže je pak s radostí během show poznáváme.
Fascinující je u malých učenců tzv. Tóngzigōng neboli „dětské kung-fu“, které vyžaduje flexibilitu – děti se jej učí v Shaolinu už od útlého věku, než jim dozraje pohybový aparát. A tak můžete vidět pohybové kreace připomínající spíše gumové postavičky – z rozštěpu nebo nohou za hlavou vám bude přecházet zrak.

Ukázka bojového umění.
„Horská brána“ neboli Síň Shanmen
Dále můžeme v areálu vidět bránu/síň Shanmen, která slouží ke vstupu do kláštera Shaolin. Její název se doslovně překládá jako „Horská brána“ - buddhistické chrámy byly totiž tradičně a z praktických důvodů stavěny vysoko v horách, aby byli mniši dostatečně izolováni od světských požitků. Postavena byla brána Shanmen v Shaolinu roku 1735 a renovována roku 1974. Na jejím vrcholu spatřujeme vodorovnou desku s nápisem/názvem kláštera, jenž zhotovil císař Kangxi z dynastie Čching a doprostřed umístil pečetní znamení. Naší pozornosti ale neujdou ani dva kamenní lvi z dynastie Čching, kteří jsou umístěni po obou stranách brány a představují pomyslné strážce dlouholeté tradice.
Síň nebeských králů
Za bránou Shanmen se pak táhne dlouhá dlážděná cesta, jež je lemovaná zelenajícími se borovicemi, cypřiši a dvaceti stélami. Ta vede k Síni nebeských králů, kde nás nejprve vítají dvě sochy Vadžru představující služebníky buddhistických válečníků a poté se kolem nás rozprostře poklidná místnost s červenými zdmi, zelenými dlaždicemi a všudypřítomnými obrazy či oblouky. V interiéru síně jsou dominantní čtyři postavy „Nebeských králů“, kteří mají pomáhat lidem v utrpení a kontrolovat/směřovat jejich životní kroky.

Západ slunce nad chrámem.
Síň Mahavira
Během tohoto spirituálního putování nelze opomenout ani návštěvu hlavní budhistické síně Mahavira, která je v klášteře Shaolin centrem všeho dění. Právě zde se odehrávají všechny významné oslavy, společenské události a modlitby. Původní síň byla bohužel zničena roku 1928, avšak její rekonstrukce do současné podoby proběhla roku 1986. V síni můžeme obdivovat zejména sochy tří Buddhů (Sakyamuni, Bhaisajyaguru a Amitabha) a také zakladatele zenového buddhismu Dharmy nebo vynálezce šaolinské hole Kingnary – tato hůl (Shaolin Cudgel) se používá při tradičním bojovém umění v klášteře Shaolin. Uprostřed sálu spatříme krom jiného nápis od císaře Kangxiho a dále i sochu Avalokitéšvary s osmnácti Buddhovými žáky kolem.
Na obou stranách Síně Mahavira spatříme také čtyřpatrové budovy důmyslného tvaru, kterými jsou Zvonice na východě a Bubnová věž na západě. Původní věže byly zničeny roku 1928 v důsledku války, avšak v letech 1994 a 1996 byly rekonstruovány v souladu s jejich dřívější podobou.
TIP CK SEN: Skloňte v Síni Mahavira hlavu k podlaze a povšimněte si asi padesátky malých jam, jejichž hloubka činí asi 20 centimetrů. O nich se praví, že jsou pozůstatkem od mnichů, kteří zde cvičili houževnatě bojové umění.

Buddhistický chrám Šaolin.
Pagodový les
Po nezapomenutelné kung-fu show a prohlídce síní se vydáváme k Pagodovému lesu. Plocha čítající 21 000 metrů čtverečních ukrývá přibližně 230 pagod. Během krátké, asi desetiminutové procházky směrem k Pagodovému lesu, se dozvídáme fascinující detaily o tomto duchovním místě, kde jsou pochováni významní buddhističtí mniši kláštera Shaolin. Každá pagoda slouží jako hrob či památník a její výška symbolizuje důležitost osoby, která je zde pohřbena – čím vyšší pagoda, tím významnější mnich.
Historie tohoto místa sahá až do dynastie Tang, avšak některé stavby pocházejí i z moderní doby – tedy minulost a přítomnost se na tomto mystickém místě prolíná. Po výkladu si užíváme volný čas a obdivujeme výjimečné scenérie. Pak se ale se spirituální atmosférou Shaolinu rozloučíme a pomalu se vydáváme zpět k hlavní bráně.
TIP CK SEN: Zpět k hlavní kamenné bráně Shaolinu (z Pagodového lesa) se můžete vrátit buď pěšky nebo prostřednictvím minibusů za speciální poplatek, jenž činí asi 10 čínských jüanů.

Pagodový les.
Co dalšího vidět v areálu Shaolin
- Opatova komnata: postavena byla za dynastie Ming a renovacemi prošla během následujících čínských dynastií. Jak už sám název napovídá, dnes slouží jako odpočinková i pracovní místnost pro opata. V dřívějších dobách ji však využíval jako ložnici čínský císař Čchien-lung, když klášter krátce navštěvoval. Místnost je také domovem dvou bronzových soch Buddhů (Bodhidharma a Maitreya) nebo sochy „Buddhy v učení“, jež je vyrobena z krvavě červeného minerálu heliotropu – tuto sochu darovali klášteru k 1 500. výročí od založení věřící v roce 1995. Pozoruhodnou cenností na severní stěně je pak v komnatě i stoletá kniha chrámu Shaolin.
- Síň Lixue: vznik této síně se datuje do doby dynastie Ming, dnešní podoba je však z roku 1980 (po renovaci). Síň dnes funguje jako místnost pro každodenní buddhistické aktivity a obdivovat v ní můžete třeba bronzovou sochu Bodhidharmy z roku 1531 nebo vzácnou horizontální desku sepsanou císařem Čchien-lungem z dynastie Čching.
- Síň Tisíce Buddhů: za síní Lixue se nachází Síň Tisíce Buddhů, která je nejzadnějším sálem kláštera Shaolin. Zde se nachází nádherné nástěnné malby představující dynastii Tang a také dvě sochy – Bharhut z bronzu a Buddha Sakyamuni z mramoru.

Detail na střechu chrámu Šaolin.
Jací jsou šaolinští mniši
K návštěvě klášterního komplexu Shaolin neodmyslitelně patří šaolinští mniši, jejichž život je naplněn duchovní praxí, skromností i disciplínou. Tito nezdolní muži si udržují vnitřní rovnováhu pravidelnou meditací a svou denní rutinu vyplňují intenzivním fyzickým tréninkem – ten kombinuje bojové techniky a dechová cvičení zaměřená na kultivaci energie čchi. Základními hodnotami v životě i tréninku kung-fu jsou pro tyto mnichy vytrvalost, sebeovládání a pokora.
Jinak šaolinští mniši nejedí maso, vyhýbají se násilí a žijí v souladu s buddhistickými zásadami, přičemž každá jejich činnost je vnímána jako cesta k osvícení. I přesto, že je jejich trénink extrémně náročný, včetně cvičení v nevytápěných prostorách nebo běhu za úsvitu, mniši věří, že právě překonávání těchto nekomfortností formuje jejich charakter a přibližuje je k duchovní dokonalosti.
Výcvik šaolinských mnichů
Výcvik šaolinských mnichů je náročný proces, v němž se snoubí fyzická zdatnost, duševní odolnost a disciplína. Studenti trénují šest dní v týdnu a často začínají ještě před východem slunce. Denní rutina zahrnuje běhy v chladném počasí, posilování nohou pomocí dřepů s ostatními studenty na ramenou a dvouhodinová cvičení zaměřená na pohyblivost a přípravu na bojové techniky. Výcvik zahrnuje nejen boj beze zbraní, ale také se zbraněmi, přičemž každý pohyb musí být prováděn precizně a s plnou silou.
Flexibilita, síla vůle a odolnost proti bolesti jsou zásadní vlastnosti, které mniši zdokonalují. Trénink probíhá i na historické kamenné podlaze chrámu, jejíž nerovnosti vznikly stovkami let intenzivního cvičení. Titul bojového mnicha získají jen ti nejlepší, kteří mistrně ovládají kung-fu a mají hlubokou buddhistickou víru.

Akademie v Shaolinu.
Filozofie šaolinských mnichů
Buddhistický klášter Shaolin není proslulý jen fascinující historií, kulturou, architekturou a bojovým uměním, ale i specifickou filozofií/praktickým životním učením. Inspirovat se můžete přesvědčeními tamějších šaolinských mnichů třeba i vy samotní:
- Disciplína vede k sebeovládání.
- Pozornost vede k rozpuštění vnitřního chaosu.
- Zaměření/koncentrace vede k čisté mysli.
- Být v přítomném okamžiku vede k prožívání všeho, co život nabízí.
- Přijetí vede k vnitřnímu míru.
- Laskavost a soucit vedou k lepšímu místu ve světě pro každého.
- Trpělivost vede k dosažení cílů.
- Pokora vede k porozumění a ocenění.
- Štědrost vede k hojnosti ve světě kolem nás.
- Vnitřní síla vede k překonání jakékoli překážky.
- Odpoutanost vede k uznání, že jsme více než naše vlastnictví (materiální věci).
Mniši předvádějící umění kung-fu.
Jeden den šaolinského mnicha
Zde je ukázka jednoho dne šaolinského mnicha:
- 5:20: ranní budíček, vstávání z postele
- 5:35 až 6:30: ranní cvičení kung-fu (rozcvičení, základní dovednosti)
- 6:40 až 7:40: ranní buddhistické lekce
- 7:45 až 8:30: snídaně
- 9:00 až 11:30: vyřizování potřebností v klášterním komplexu, např. práce na farmách, štípání dřeva, obchodní záležitosti; mniši v dětském a seniorském věku pak navštěvují buddhistické kurzy
- 11:30 až 12:30: oběd
- 12:40 až 14:00: polední odpočinek
- 14:00 až 17:00: odpolední cvičení kung-fu (bojová cvičení a dovednosti)
- 17:10 až 18:40: večerní lekce buddhismu
- 18:50 až 19:30: večeře
- 21:00 až 23:00: jedna hodina nočního cvičení kung-fu a dále pak opakování/cvičení všeho druhu
- 23:10: uložení ke spánku
Šaolinští mniši se specializují na různá bojová umění, která zahrnují nejen kopy a údery, ale i práci s kyjem, mečem či třídílnou holí. Konkrétně box šaolinských mnichů je pak známý svou rychlostí i silou a snoubí se v něm prvky sebeobrany – funguje na principu „podmanění nepřítele bez boje“.

Polévka v Shaolinu.
Jídlo šaolinských mnichů
Strava buddhistických mnichů je vegetariánská a respektuje principy buddhismu – ten zakazuje ubližování živým bytostem. Mniši si ke snídani dopřávají obvykle fazolovou polévku „Osm pokladů“, k obědu tofu s rýží a zeleninou, a večeři tvoří nudle nebo chléb bohatý na sacharidy. Někdy také jejich jídelníček zahrnuje sójové klíčky nebo dušené knedlíky s rýží. Jídlo je jednoduché, výživné a podporuje harmonii těla i ducha.
Disciplína shaolinských mnichů.
Historie a význam kung-fu
Kung-fu je jedno z nejstarších bojových umění na světě a své kořeny má v klášteře Shaolin. Název složený ze dvou slov, které se překládají jako „energie“ a „čas“, vystihuje jeho hluboký význam – cesta k mistrovství je totiž dlouhá a náročná. Původně bylo kung-fu vyvinuté pro podporu fyzické kondice meditujících mnichů, avšak postupem času přerostlo v propracované bojové umění. Dnes je symbolem propojení fyzické síly, duchovní disciplíny a filozofie, jejíž základem je naučit se žít v souladu s přírodou, jinými lidmi i sebou samým.
Techniky a styly kung-fu
Kung-fu obnáší „měkké“ a „tvrdé“ techniky. Měkké techniky jsou inspirované taoismem a soustředí se na plynulé pohyby i harmonii. Tvrdé techniky jsou zase ovlivněné buddhismem a zdůrazňují rychlost i sílu. Mnohé styly čerpají inspiraci také ze zvířat – například tygr symbolizuje sílu a kudlanka preciznost. Tyto techniky se často kombinují, čímž vytvářejí více než 300 unikátních stylů.
Kung-fu ale není jen o boji – jde o cestu k porozumění sobě samému a světu. Díky své filozofii a harmonickému propojení fyzické a duchovní roviny zůstává kung-fu nadčasovým uměním, které učí trpělivosti, rovnováze a pokoře.

Socha Bruce Leeho v Hongkongu.
Ikony kung-fu – Bruce Lee a Jackie Chan
Bojové umění kung-fu je rovněž symbolem vytrvalosti, disciplíny a duchovní síly, což jsou hodnoty, které představují i legendární osobnosti jako je například Bruce Lee, přezdívaný „Malý drak“ nebo Jackie Chan. Bruce Lee býval známý svou rychlostí, neuvěřitelnou fyzickou zdatností a tím, že vytvořil vlastní styl bojového umění.
Známý herec Jackie Chan pak svou kombinací kung-fu, akrobacie a humoru vytváří ze svých filmových snímků mezinárodní fenomény. Oba tito muži odkazují na různé aspekty kung-fu, tj. na duchovní hloubku či akční dynamiku a jejich odkaz zůstává neodmyslitelnou součástí nejen čínské kultury, ale i celosvětového povědomí o tomto umění.
Sanhuangské kuře.
Chuť čínské provincie Che-nan – kapr, kachna Bianjing i pikantní Hulatang
Provincie Che-nan, v níž se nachází slavný klášter Shaolin, je známá svou bohatou kulinářskou tradicí. Zdejší kuchyně harmonicky kombinuje všech pět základních chutí, tj. slanou, sladkou, kyselou, hořkou a umami, čímž vytváří jedinečné a vyvážené pokrmy. Mezi nejvýznamnější speciality této oblasti patří:
- Kapr se smaženými nudlemi ve sladkokyselé omáčce: tradiční pokrm z města Kaifeng, v němž se tenké smažené nudle kombinují s kaprem pocházejícím ze Žluté řeky. Jídlo má typicky tmavě červenou barvu a sladkokyselou chuť s jemným nádechem slanosti.
- Grilovaná hlava a ocas černého kapra: tento pokrm pochází rovněž z Kaifengu a připravuje se grilováním hlavy, ocasu a malého množství masa černého kapra. Jeho chuť je mírně slaná i mírně sladká a textura masa jemná.
- Pečená kachna Bianjing: tato kachna se připravuje s medem a nakládaným zelím. Výsledkem je sladko-slaný pokrm sytě červené barvy s křupavou kůží a šťavnatým masem.
- Dušené nudle se skopovým masem (Hui Mian): tento pokrm se vyznačuje slanou a kořeněnou chutí. Pšeničné nudle se podávají v horké polévce z vařeného skopového nebo hovězího masa (lze použít i mořské plody), cibule a hub. Další přísady jako koriandr, chilli olej a ocet pak dodávají jídlu na bohaté chuti.
- Pikantní polévka (Hulatang): Hulatang, známá jako "pepřová polévka", je typická svým pikantním a otupujícím nádechem. Připravuje se z hovězího nebo skopového masa (masových kuliček), vývaru, zeleniny, několika druhů pepře, koření pěti vůní, česneku, zázvoru a dalších výrazných ingrediencí. Jídlo je oblíbenou snídaní v provincii Che-nan.
TIP CK SEN: Vpravo od hlavní kamenné brány v areálu Shaolin se nachází vegetariánská restaurace, v níž můžete vyzkoušet stravu, kterou jedí šaolinští mistři. Součástí komplexu je ale i několik stánků s občerstvením (jídlo a pití). A pokud máte znovu použitelnou lahev na vodu, lze ji doplnit zdarma v automatech na vodu poblíž turistického centra – vedle pokladny.

Průvodkyně SEN v Číně s domácími.
Jak zapadnout mezi domácí?
Shaolin, jakožto rodiště kung-fu, není jen místem fascinujících bojových dovedností, ale také centrem duchovní harmonie a životních pravidel. Pokud se chcete vyhnout faux pas a poznat toto místo očima místních, osvojení těchto tipů vám pomůže pochopit kulturu a tradice:
- Spropitné – ano nebo ne? V Shaolinu, stejně jako ve většině čínských náboženských památek, není spropitné běžnou praxí. Mniši a personál v klášteře se zaměřují především na duchovní hodnoty, nikoli na finanční odměnu. Pokud ale chcete projevit vděčnost, doporučuje se skromná nabídka v podobě daru chrámu – například příspěvek na údržbu nebo zajištění chrámových aktivit. V restauracích kolem klášterního komplexu pak spropitné také není očekáváno, ačkoli většina obsluhujících ho přijme s úsměvem a vděčností.
TIP CK SEN: V Číně obecně není spropitné standardem, proto může jeho nabízení vyvolat rozpaky, potenciální urážku a zmatky. Raději se tedy vyvarujte předávání spropitného v kavárnách, barech, hostelech, hostincích a u stánků s jídlem. Dýško vyšší jako 20 % v lepších restauracích, hotelech či u průvodců pak může být bráno jako předvádění se.
- Respektujte ticho. V klášteře Shaolin je důležitá disciplína a klid. Respektujte tedy ticho během tréninku nebo meditací. Hlasité rozhovory nebo vyrušování mohou být považovány za neuctivé.
- Uklánějte se při pozdravu. Stejně jako v jiných asijských kulturách je i v Shaolinu úklon projevem úcty a respektu. Při vstupu do chrámu nebo při setkání s mnichy a instruktory je vhodné se uklonit. Typickým pozdravem mezi mnichy je sepnutí rukou před hrudí, doprovázené mírnou úklonou. Naopak nevhodné je podávat mnichům ruku, objímat je nebo jinak narušovat jejich osobní prostor.
- Oblékejte se skromně a pohodlně. Klášter Shaolin je duchovním místem, a tak se vyhněte okázalému nebo nevhodnému oblečení, které příliš odhaluje. Pohodlný a jednoduchý oděv vás lépe připraví na zážitek z tréninků nebo prohlídek.
- Dodržujte hygienu a pořádek. Během prohlídky kláštera Shaolin po sobě nezanechávejte žádné odpadky, tedy vždy si po sobě ukliďte. Chrámové prostory a okolní příroda jsou považovány za posvátné.
- Zdržte se přílišné zvědavosti. Mniši a studenti v Shaolinu žijí jednoduchým životem. Přestože je zvídavost přirozená, respektujte jejich soukromí a nezatěžujte je zbytečnými otázkami.
- Poznejte filozofii taoismu a buddhismu. Kung-fu není jen bojové umění, je to i filozofie. Znalost základních principů taoismu a buddhismu vám pomůže pochopit duchovní stránku tohoto místa.

Jedna ze vstupních bran v chrámu Šaolin.
Kdy jet do kláštera Shaolin?
V rámci našich Velkých okruhů Čínou nabízíme zájezdy do Shaolinu po celý rok, a tak můžete objevovat jeho jedinečnou atmosféru v kterémkoli ročním období. Nejvhodnější dobou pro návštěvu je však období od března do října. Letní měsíce jsou teplotně nejpříjemnější, avšak zároveň patří k nejrušnějším. Pokud preferujete klidnější zážitek, doporučujeme naplánovat cestu mimo hlavní turistickou sezónu a vyhnout se termínům Jarního festivalu (Spring Festival) i čínského národního svátku na začátku října.
Počasí v oblasti kláštera Shaolin
Klášter Shaolin leží v okrese města Dengfeng, kde panuje mírné kontinentální klima. Můžete zde tedy zažít všechna čtyři roční období:
- Zima: nejchladnějším měsícem je leden, kdy teploty klesají na průměrných 3 °C
- Léto: nejtepleji je v červenci, s průměrnými teplotami kolem 27 °C
- Srážky: nejvíce prší v červnu, červenci a srpnu
V okolí kláštera, na úpatí hory Song, je teplota obvykle o 4 až 5 °C nižší než ve městě Dengfeng. Proto doporučujeme přibalit několik vrstev oblečení, které vás ochrání při nečekané změně počasí.
Které naše zájezdy vedou do kláštera Shaolin?

V chrámu Šaolin.
Co dalšího nevynechat: 8 bonusových tipů v klášterním areálu Shaolin a jeho okolí
Jakmile si prohlédnete hlavní prvky samotného kláštera Shaolin, otevře se před vámi možnost prozkoumat jeho blízké okolí. Pro komplexní zážitek nevynechte tyto oblasti:
Jeskyně Dharma
Jeskyně Dharma se nachází poblíž kláštera Shaolin a spojena je úzce se zakladatelem zenového buddhismu, Bodhidharmou. O tomto muži se tvrdí, že přišel do Číny z Indie v 5. století, a právě v jeskyni Dharma u Shaolinu se oddával celých 9 let hluboké meditaci v posedu čelem ke zdi. Tento dnes pro někoho nepochopitelný počin je považován za začátek školy zenového buddhismu. Samotná jeskyně je 7 metrů hluboká, 3 metry vysoká a obsahuje mnoho kamenných nápisů na stěnách. Kdysi pak tyto prostory zahrnovaly i meditující kámen (byl zničen během války), s nímž se pojí legenda o stínu Dharmy, který se prý odrážel právě v tomto kameni.
Buddhistické obytné čtvrti
Hned naproti chrámu Shaolin a na jižním břehu řeky Shaoxi lze obdivovat buddhistické obytné čtvrti, které slouží zejména pro přechodné mnichy. Tato oblast byla postavena roku 1512 za dynastie Ming a renovována za dynastie Čching. Dnešní podobu pak získala až v roce 1993, kdy musela být znovu opravována kvůli zřícení. Obytné čtvrti však nejsou jen domovem mnichů, ale i centrem meditací a místem, kde se učí buddhismu a bojovým uměním. Architektura oblasti je skromná a zařízení jednoduché, neboť způsob života tamějších mnichů je hodně o odříkání, vůli, koncentraci, rozjímání, retrospekci a neokázalosti. Budovy obytné čtvrti jsou jinak propojené chodbami a k dispozici mají duchovní nejen centrální nádvoří vhodné na procházky a pokoje, ale i jídelnu a meditační místnost.

Bazilika na taoistické posvátné hoře.
Scénická oblast – vesnice Sanhuang
Jižně od kláštera Shaolin můžete objevovat vesnici Sanhuang, která patří mezi nejmalebnější oblasti hory Song a je také nedílnou součást biologicky i geologicky rozmanitého Národního lesního parku Songshan (Songshan National Forest Park). Toto překrásné místo lze navštívit buď v rámci pěší turistiky mezi jižním a severním úpatím hory, což vám zabere asi 4,5 až 5,5 hodin nebo kombinací jednosměrné lanovky z areálu kláštera Shaolin a následné pěší turistiky – tato trasa je kratší asi o 1 až 2 hodiny než ta předchozí.
Hora Sanhuang.
Hora Songshan
Hora Song, nebo také Songshan (Sung-šan), je jednou z pěti posvátných hor Číny a spolu s klášterem Shaolin patří do světového dědictví UNESCO. Od budovy kláštera je její horský vrchol vzdálen asi 15 kilometrů (cca 45 minut automobilem), přičíst si však musíte i nějaké ty kilometry chůze. Do této oblasti se pak zamilují zejména outdooroví nadšenci, neboť hora nabízí hned několik zajímavých turistických stezek – ta nejznámější se nazývá Songyue Path a vede od kláštera Shaolin k chrámu Zhongyue. Mezi další oblíbené aktivity patří i fotografování a pozorování panoramatických scenérií z vrcholu hory, horolezectví nebo třeba kempování. Pokud byste se chtěli na horu Song vydat, ideálním obdobím je duben až říjen. Na úpatí hory, kde krom jiného leží klášter Shaolin, jezdí autobusy nebo taxíky z nedalekého města Dengfeng.
Vodopád Luya
Vodopád Luya se nachází na úpatí vrcholu Xuanlianfeng v, asi 6 km od města Dengfeng (Teng-feng) a 22 km od kláštera Shaolin. Tato scénická horská oblast nabízí všem svým návštěvníkům pohledy na dechberoucí krajinu plnou srázů, hornin, bujné zeleně či květin. Samotná vodní masa pak padá skrz různé úrovně hornatých srázů, tvoří pohádkovou kaskádu a hromadí se v tůni. Zajímavost: Vodopád byl pojmenován po významném muži z dynastie Tang, který se jmenoval Lu Hongyi. Ten byl v době vlády císaře Süan-cunga jmenován lékařem, avšak chtěl si najít svou vlastní cestu a odešel do ústraní. Později žil v kamenné jeskyni a nechal pod horou Taishan postavit oltář, kde učil.

Pagody v městečku Dengfeng.
Chrám Zhongyue
Na jižním úpatí hory Taishi najdete taoistický chrám Zhongyue, jenž je vlastně obrovským komplexem čítajícím více než 400 budov. Představuje také jedno z hlavních scénických míst v Národním parku Songshan a od roku 2010 světové dědictví UNESCO. Chrámový komplex byl dle všeho postaven za dynastie Čchin jako posvátné místo pro uctívání Boha hory Song. Dnešní podoba památky pak vznikla za dynastie Čching, kdy bylo mnoho budov v komplexu renovováno dle stylu císařského paláce. Od kláštera Shaolin je chrám Zhongyue vzdálen asi 19 km a leží jen kousek od města Dengfeng (jen 4,8 km).
Dengfeng
Na jih od hory Song se nachází město Dengfeng, které je proslulým duchovním centrem Číny, a především pak výchozím bodem k návštěvě kláštera Shaolin – od něj je totiž vzdálené jen asi 15 km (z centra města jste tedy v klášteře asi za 40 minut jízdy automobilem). Dengfeng navštěvují turisté především díky okolním náboženským památkám, jako je nejen blízký buddhistický klášter Shaolin, ale také chrám taoismu Zhongyue. Vyhledávanou institucí přímo ve městě je pak i Akademie Songyang (Songyang Academy), která je pojmenována dle své geologické polohy, tj. leží na slunné straně hory Song. Tato akademie kdysi sloužila jako jedna ze čtyř hlavních akademií ve starověké Číně ale také jako symbol konfuciánské kultury.

Zlaté sošky v chrámu Shaolin.
Zajímavosti o klášteru Shaolin na závěr aneb Věděli jste, že…
- mniši z kláštera Shaolin inspirovali filmové tvůrce k natočení ságy o Star Wars? Jejich bojové techniky se například promítly do řádu Jedi – boj se světelnými meči. Skutečný svár mezi císařem dynastie Čching a šaolinskými mnichy se pak stal inspirací ve filmovém boji o moc mezi řádem Jedi a císařem Palpatinem.
- někteří mniši ze Shaolinu mají na čele kruhové tečky známé jako „Jieba“? Tuto značku umisťuje mnichovi na čelo jeho mistr nebo opat kláštera na znamení ukončení výcviku – v rámci dlouhého obřadu s vonnými tyčinkami. Těchto teček je standardně 9 (3 ve třech řadách) a každá z nich představuje jedno ze základních pravidel chování, které musí šaolinský mnich dodržovat.
- dle legendy žil v klášteře Shaolin lidský „vlkodlak“? Jeho přítomnost v Shaolinu se prý datuje někdy do poloviny 19. století. Šaolinští mniši se jej ujali dle všeho hned po tom, co ho opuštěného našli v dětském věku v lese (má se za to, že ho tam nechali na pospas hluboce věřící rodiče). Muž se prý jmenoval Tai Djin (říkalo se mu i Langren neboli „vlkodlak“) a trpěl vrozeným onemocněním zvaným hypertrichóza, které způsobuje nadměrné ochlupení po těle. Šaolinští mniši „vlkodlaka“ Tai Djina údajně naučili bojovému umění tak dobře, že ovládal hned několik stylů kung-fu.

Shaolin bojové umění.
Všechny články autoraIveta Reinisch
Iveta je srdcem i duší dobrodruh. Její povaha se ostatně promítá i do jejího profesního života. Jednoho dne se prostě rozhodla, že pověsí kariéru zdravotní sestřičky na hřebík a stane se redaktorkou. Psaní je totiž její životní vášní - miluje ho zkrátka už od dětství. Avšak Iveta má i jinou vášeň, a to je cestování! Zatím ještě nenavštívila všechna vytoužená místa - ale má ambice, to napravit... Její cestovatelský seznam přání je dost dlouhý, a tak věří, že jej brzy začne zase odškrtávat a pozná fascinující místa na planetě Zemi. Iveta spolupracuje s CK SEN od roku 2022.