Nechte se inspirovat cestovateli a jejich zážitky z Jižní Ameriky, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou pro náročné cestovatele, oceníte tento blog.
Autor: Pavel Fellner
17.12.2018
Čti více
Nechte se inspirovat cestovateli a jejich zážitky z Jižní Ameriky, zde popsané zkušenosti a zážitky mohou být i vaše. Pokud hledáte zážitkovou dovolenou pro náročné cestovatele, oceníte tento blog.
Autor: Pavel Fellner
17.12.2018
Do nejkrásnějšího parku Patagonie přijíždíme v podvečer a žulové skály věží jsou osvětlené červeně, pod námi se vine ledovcová řeka, u které se pasou stáda koní. Hotel, ve kterém bydlíme má neuvěřitelný výhled na skalní masiv a my se kocháme dlouho do noci. Ráno vstáváme dřív a hned vyrážíme na túru. Vítají nás stáda lam Guanaco, kondoři kroužící na obloze, šedá liška, a dokonce nám proběhla před autem puma. Náš adrenalin byl větší než její strach, a když jsme vyskočili z auta, skryla se v strouze a pak se rozběhla. Naštěstí pryč od nás. Túra ke třem věžím vede nádhernou krajinou, stoupá přes pohádkový les a poslední výškové metry ledovce Morena. Za necelé 4 hodiny stojíme už u jezera, a kocháme se výhledem, který nám budou naši kamarádi závidět, když jim pošleme naše fotky. Je bezvětří a věže Torres del paine se odrážejí v zrcadle jezera pod nim. Kolmé žulové útvary vysoké přes 2800 m jsou úchvatné. Kocháme se více jak hodiny a sestupujeme. Večer pozorujeme z hotelu tu krásu hor a oslavujeme tento nádherný den sklenkou Pisco, chilským národním nápojem podobným domácí vínovici. Samozřejmě dozrálé v dubových sudech.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Ráno jsme nastoupili do mikrobusů, které nás vyvezli do sedla nad bolivijské La Paz, do výšky 4200 metrů, kontrolujeme kola, brzdy, kola, nastavení sedadla, vše je v perfektním stavu. Dostáváme instrukce, nasazujeme čepice a helmy na hlavu, rukavice, vždyť je těsně pod nulou a vyrážíme. Neuvěřitelný sjezd po perfektní asfaltce a za pár minut jsme o tisíc výškových metrů níže. Wow, nikdy jsem nejel rychleji. Už se netřesu zimou, ale vzrušením. A to nás to nejkrásnější prý ještě čeká. Odbočujeme z asfaltky na nezpevněnou cestu - Cestu smrti. Zpomalte, říká nám náš instruktor, a ví proč. Pod námi strmý sráz pár sto metrů, kam kdysi padala auta s lidmi, když nevytočila zatáčky. Někde daleko, hluboko pod námi je Coroico ve výši, spíš hloubce 1200 metrů nad mořem. Kolem nás jsou kopce pokryty stále hustší džunglí, křižují vodopády, nádherné scenerie, výhledy, kocháme se, adrenalin nás drží pohromadě a my makáme směrem dolů. Dvě hodiny uběhly jako nic a prudký svah se mění na jemný sklon a my šlapeme do pedálů. Pod námi najednou Coroico, je asi 25 stupňů C a my se začínáme trošku potit. Už jsme jen v tričku, šťastní a celí přijíždíme do vesničky. Lehký oběd, sklenka piva či vody, nastupujeme do mikrobusů a novou asfaltovou cestou po jiném hřebeni se dostáváme zpět do sedla a do La Pazu. Úžasný zážitek, na který nikdy nezapomeneme. A navíc dostáváme trička, přežili jsme Cestu smrti.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Velmi se těším vidět čtvrť La Boca, vždyť právě odsud pochází i jeden z nejlepších fotbalových hráčů světa - Maradona. Procházíme kolem stadionu, kde hrával a vstupujeme do staré části. Kolem nás nádherné barevné domky. V některých z nich jsou bary a restaurace. Sedneme si na kávu a najednou se na ulici zapne gramofon, ozvou se tóny tanga, místní v baru se postaví a začnou tancovat. Ne pro nás, turisty, ale pro sebe, pro radost. Procházíme se ulicemi Buenos Aires a je to pro nás nepochopitelné, lidé si sem-tam jen tak volně tančí. Bez studu, jestli se na ně někdo dívá. Jsme řádně nasátí atmosférou a vstupujeme do klubu, kde tango vzniklo. Profesionální tanečníci ze sebe dávají maximum. Viděl jsem různé taneční a hudební představení po světě, toto je ale jednoznačně to nejlepší. Přistihneme se, že se pohybujeme v rytmu. Samozřejmě sklenka argentinského Malbecu umocňuje tento nádherný večer.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Samotné Rio de Janeiro je božské, ale jednoznačně nejkrásnější je shora. Let nad městem v helikoptéře s odletem z Cukrové homole je neuvěřitelným zážitkem. A mého adrenalinového manžela jsem pustila na let rogalem nad městem s instruktorem. Shora byl prý krásný výhled na celý oblouk slavné pláže Copacabana. Nejkrásnější výhled na město pro méně adrenalinové turisty je od nohou Krista z Corcovada, kam jsme se za pár minut dostali vláčkem. Na pláž Copacabana jsme šli bez kabelky a jen s pár drobnými v kapse. "Všechny věci by měly zůstat na hotelovém pokoji. A doporučuji sledovat čilý život ve vodě i na pláži, prohlížet si krásná těla Brazilců i skromné bikiny sexy Brazilek," říká nám průvodce a dává si skleničku koktejlu Caipirinha (složené z cachaça, třtinového cukru a limety). Druhá nejznámější pláž Ipanema inspirovala Franka Sinatru ke složení písně Girl from Ipanema. Ta vznikla v nedalekém baru Garota de Ipanema, no nezamilujte se. Pro mne byly obrovským zážitkem i Dlaždičkové schody. Jsou celoživotním dílem umělce Selaróna, který je vlastnoručně obložil dlaždičkami dovezenými z celého světa. Dvě stejné byste marně hledali, můžete si ale zkusit najít nějakou z Čech. U schodů, které vedou do bohémské čtvrti Santa Teresa, se scházejí turisté z celého světa a baví se zde brazilská mládež. Starobylé centrum Ria je od olympiády bezpečné. Místní zde volně chodí, kabelky, tašky přes rameno, mobil v ruce, kolem nás staré budovy, kostely. "Sem před pár lety turista jít nemohl, bylo téměř jisté, že by vás okradli", říká náš průvodce a my se opravdu cítíme velmi bezpečně a vychutnáváme si nejlepší caipirinhu Jižní Ameriky na rohu v baru.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Nasedáme na loď v Magellanově úžině nedaleko městečka Punta Arenas. Ranní mlha začíná ustupovat a před námi se vynořuje ostrůvek Isla Magdalena s majákem na samém vrcholu. Šéf posádky nám dává instrukce, kde se můžeme pohybovat a kdy loď vyráží dál. A už se všichni s fotoaparáty v ruce řítíme vychutnat si ty malé tučňáky magellanské. Je říjen, čas páření a tučňáci si začínají snášet do svých doupat vystýlky pod vajíčka, která se zanedlouho vylíhnou. Přebíhali nám přes cestu s trsem trávy v puse a vůbec si nás nevšímali. O kousek vedle stojí hlouček, tlačí se na sebe, vypadá to jako debatní kroužek, při kterém vydávají nádherné zvuky. A přímo před našima očima si to dva tučňáci rozdávají. Páří se, respektive zkouší to, sameček se snaží přitlačit na samičku zezadu, ale moc jim to nejde. Divadlo trvá asi 5 minut a pak šup do moře. Tučňáci jsou monogamní a sameček si přízeň samičky získává tím, že jí přinese kamínek. A jsou výborní plavci. Křídly ztratili schopnost létat, zato se jim zvětšily prsní svaly, a tak dosahují ve vodě rychlosti až 10 km / hodinu. Nohy používají jen jako kormidlo. Na tomto ostrově je těchto nádherných tvorů několik desítek tisíc a návštěva rozhodně stoji za to. Nasedáme na loď a jelikož máme nádherné počasí, míříme k břehům dalšího maličkého ostrůvku, kde se na jeho březích vyvalují lachtani. Ti se od tuleňů odlišují tím, že mají uši, žádné nohy od sebe a spí jen na pevnině. Bylo jich přes 100 kusů. Někteří jen tak polehávali, někteří se tlačili a asi 15 mladých si hrálo ve vodě. Na vše dohlíží obrovský samec. Nejprve vypadal jako kamen ve vodě, pak se pohnul a když se začal sápat na břeh, ostatní se mu raději uhnuli. Byli jsme od nich jen par metrů, kapitán však zavelel ústup a my se už blížíme k Punta Arenas ulovit další dobrodružství v Patagonii.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Vystupujeme z letadla v městečku Puerto Maldonado, nasedáme do motorových člunů a po řece Madre de Dios, která pramení mezi Cuzcem a jezerem Titicaca v jižním Peru a později se v Brazílii vlévá do Amazonky, se hodinu plavíme dolů směrem po proudu. Vystupujeme na pravém břehu a cca hodinu jdeme po vyšlapaném chodníku přes prales k jezeru Sandoval. Stmívá se, vytahujeme baterky, nasedáme do člunů a plavíme se téměř v absolutním tichu po jezeře k naší lodgii. Já úplná tma, jen hvězdy svítí nad našimi hlavami a z pralesa sem tam zazní nějaký skřekot. Ráno je kupodivu celkem chladno a my se vydáváme pozorovat zvířata v jezeře a na březích. Kajmani, vydry, množství opic nad našimi hlavami, chroptící papoušci a další nádherní ptáci ... ano a tohle je tukan ... už zmizel v houští. Vysedáme z člunu a vydáváme se do hlubin pralesa. Přes den vypadá docela mírumilovně, ale vkročit pár metrů do jeho nitra ..., už by člověk nenašel cestu zpět. A tak raději zůstáváme s naším průvodcem, který nám ukazuje různé druhy stromů, ptáků a opic. Jen je třeba být úplně ticho, zvířata jsou plachá. Je večer a chystáme se na noční pochod. Netušíme zatím, co to bude, ale vždyť přes den to bylo v pohodě, myslíme si. Mýlíme se, v noci prales ožívá a jen pár metrů od chatek vidíme tarantuli. Po pár metrech zase jedovatého štíra. "Kdyby vás bodl, tak vás bolí tělo 2 dny, ale přežijete", říká místní ranger. 15 centimetrová mnohonožka, největší mravenec světa, nepřeháním, ten má 4 cm! Ze stromu se na nás spouští pavouk. "Tomu se raději vyhněte", říká průvodce. Radši se neptáme, co by znamenal střet s ním. Na zemi před námi se plazí nádherný červený had. Dovídáme se, že není jedovatý. Nezdá se nám to, jeho barva jedovatě vypadá. Na břehu jezera zasvítíme do houštiny baterkami a před námi množství červených teček. "To jsou oči kajmanů, pojďte blíže". Naštěstí v mělkých vodách loví pouze mláďata a ty jsou titěrné. Je to nádhera, jiný svět, amazonský prales, dobrodružství a zážitek na celý život. Takto si přestavuji exotickou dovolenou v Jižní Americe, plnou intenzivních zážitků.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Přijíždíme do dalšího národního parku v Patagonii, nasedáme na loď a plní očekávání, vyrážíme. Ledovec se objevuje hned za výběžkem, běžíme na palubu a fotoaparáty začínají cvakat. Čekali jsme něco pěkného, ale tento ledovec je vskutku nádherný. Vyčnívá do výšky 70 metrů nad hladinu lago Argentina a svým koncem přehrazuje jezero, ve kterém se začíná zvedat voda. Před pár lety byl rozdíl hladin v jezeře téměř 10 metrů a pod obrovským tlakem se jeho část zbortila. Silný rachot pukajícího ledu slyšíme i my a vidíme, jak se před námi kusy ledu hroutí do vody. Vystupujeme na břeh, nasazujeme mačky a 1,5 hodiny se "touláme" po ledovci v doprovodu místního průvodce. Led je tak čistý, že vidíme do jeho nitra. Je modrý. Vzduch unikl pod obrovským tlakem a ledovec změnil barvu. Toto je zážitek na celý život. Doušek whisky s modrým ledem a čeká nás další vyhlídka. Počasí je nádherné a my vidíme na vrcholy štítů nad ledovcem, pod nimi obrovské ledovcové pole, které se plazí do údolí směrem k nám. Na konci je Perito moreno rozeklané a kusy ledu čím dál tím více padají do jezera. Je odpoledne, teplo, začíná léto a my se kocháme a nechce se nám odsud jít pryč. Do městečka Calafate se dostáváme až před západem slunce. Večeři mámě rezervovanou v nejlepší restauraci, Mi viejo. Nikdy v životě jsem nejedl lepší jehně, a to jsem gurmán.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Ráno vstáváme velmi brzy, i přesto je řada na minibusy vozící turisty z vesničky Aguas Calientes u řeky Urubamba vysoko na Machu Picchu, stále delší. Touha vidět nejkrásnější památku nejen Peru, ale celé Jižní Ameriky, nás však žene vpřed a za chvíli nastupujeme. Vesnička se vzdaluje a my začínáme stoupat do kopce. Řeka se stáčí vlevo za kopec a ztrácí se nám z dohledu. V údolí je ještě tma, ale vrcholky kopců jsou už osvětlené. Po 20 minutách přijíždíme nahoru a vstupujeme do komplexu s obrovským očekáváním. Je to i ve skutečnosti tak pěkné, jako na obrázku? Průvodce ví, že v této chvíli je výklad zbytečný a směřuje klienty na výhled. Wow! Otevřeme ústa a přestáváme dýchat. Je to nádherné, božské, jako by to nepostavil ani člověk. Pod námi vidíme klikatící se Urubambu, nad ní prudké kopce a ty úplně v dáli jsou zasněžené, vysoké přes 5500 metrů. A po pár kilometrech to celé prudce klesá a začíná amazonská džungle. Opravdu, na světě by se nenašlo krásnější místo na postavení tohoto nádherného chrámového komplexu. Focení trvá půl hodiny, z každého úhlu, fotíme se dvojice, parta, s průvodcem, selfie ... a přesouváme se pomalu k horní bráně, kde začíná prohlídka. Toto je chrám Slunce a observatoř, na tomto místě obětovali zvířata, zde žili řemeslníci, z těchto obrovských kamenných bloků postavili celé Machu Picchu, tady seděl nejvyšší Inka a zde se našly mumie ... Naštěstí to španělští dobyvatelé nikdy nenašli. I my jsme za to velmi rádi. 3 hodiny utekly jako voda a my si dáváme volno na nasátí atmosféry. Kdo se chce vykoupat v horkých lázních dole ve vesničce, odchází, a ostatní se procházíme a debatujeme o tom, zda si tuto krásu nejvyšší Inka dokázal užít, a jak často tu asi byl. Není dochovaná žádná písemná zmínka a tak naše představy a fantazírování o životě zde v 15. - 16. století nemají konce. Užíváme si atmosféru tohoto tajemného místa a naše exotická dovolená graduje právě zde.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Vystupujeme z letadla směřujícího z hlavního města Bolívie, La Paz, a přesto, že let trval jen 45 minut, přistáli jsme jakoby na jiné planetě. Před námi se rozprostírá největší solné jezero světa - Salar de Uyuni s rozlohou téměř 11 tis km2. Nasedáme do terénních aut a vyrážíme po stopách really Dakar, jejichž jeden úsek prochází touto nehostinnou planinou. Když jsme přibližně v jejím středu, na každou stranu není vidět vůbec nic, jen obrovská rovná bílá plocha. Je to fascinující pohled. Nikde na světě nic ani podobných rozměrů neexistuje. Pod námi se nachází až 10 metrová solná krusta a pod ní místy až 20 metrů hluboké Solné jezero. Toto je přesně to místo, kde vystupujeme a děláme 50 fotografií v různých perspektivách a 360stupňové video, toto nám doma neuvěří! Už Inkové věděli, že toto místo je extrémně suché a ideální pro uchování mumií. Na jeho březích se nacházejí jeskyně, kde se mumie, některé i z 12. století, stále nachází. Jen tak, přístupné turistům. Raritou je i kopec uprostřed Salaru, na kterém se nacházejí stovky obrovský kaktusů. Rostou tak pomalu, že některé mají prý i tisíc let! Procházka mezi nimi je světovým unikátem. Ani nevíme jak, je pozdě odpoledne a náš poznávací zájezd opouští toto jedinečné místo vstříc dalším zážitkům.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Celý den dnes trávíme na argentinské straně vodopádů Iguazu. Na straně, která nám poskytuje mnohem bližší kontakt s tímto přírodním divem světa. Vodopády Iguazu leží na stejnojmenné řece a tvoří největší systém vodopádů na světě. No uznejte, je jich neuvěřitelných 270! Tato krása nám všem vyráží dech, fotoaparáty cvakají v jednom kuse, aby zachytily ten valící se dým. Vláčkem se přesouváme k vyhlídce na nejúžasnější vodopád, kterým je Ďáblův hrtan. Ti nebojácnější z nás se na loďce plaví přímo do hrdla ďáblu. Sice potřebují náhradní oblečení, ale za ten neskutečný zážitek to rozhodně stálo! Nejen vodopády jsou zde jedinečné, ale i okolní prales, kde potkáváme Nosály, kteří by od nás rádi nějaký ten pamlsek. Číháme i na tukany, kteří se rádi skrývají v hustých větvích, máme štěstí a lovíme neskutečné záběry.
Zážitkové cesty s CK SEN do Jižní Ameriky najdete zde.
Pokud vás zaujal blog CK SEN, čtěte další články na www.cksen.cz/blog/
Nebo máte zájem o nejlepší nabídky CK SEN?
Průkopník našich cest do Indonésie a Polynésie. Několikrát absolvoval cestu kolem světa, průvodcuje jižní Ameriku, Barmu, Thajsko, Indii, Čínu, Tibet, Nepál, Bhután, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Namibii, JAR...., miluje Stolové hory ve Venezuele, koupe se s tučňákama na Antarktidě a vyběhne na každou sopku, kterou spatří. Bohém s odbornými znalostmi z řízení a marketingu si na zájezdech vychutnává každý moment. Okouzlí Vás nejen dojemnou hrou na klavír, vědomostmi, ale i talentem zorganizovat věci tak, abyste si vaši dovolenou dokonale užili. Velmi dobře vaří a v restauraci vám rád pomůže najít přesně to víno, na které máte chuť. Z dovolené, kde vás provází, se vám nebude chtít odejít.