Himaláje – nejkrásnější hory světa
Hima – sníh a alaya – domů, dvě slova označující nejvyšší pohoří světa se stala globálním synonymem majestátnosti, jaké dokáží hory dosáhnout. „Nejsou to žádné Himaláje“ můžete stejně říci v Česku a Číně a význam zůstane nezměněn –pohoří, o němž je řeč, není velehorami. Himaláje zaujímají unikátní místo v povědomí a fantaziích lidí po celém světě. Jaké jsou ale skutečně? Jak je vnímají lidé, kteří pod jejich hřbety žijí? Jaký je to pocit hledět na nejvyšší hory světa přímo před sebou? Toto, a ještě mnohem více se dozvíte v našem článku o Himalájích.
Autor: Samo Klč, průvodce CK SEN
01.07.2020
Jak odpočívající u jezera Yamdrok
Himaláje jsou pohořím, které je zajímavé po nespočet stránkách. Na prvním místě je samozřejmě všichni vnímají jako nejvyšší hory světa a největší cíl pro každého horolezce. Každý by chtěl stát na vrcholu Mount Everestu a říct si, že je nejvýše, jak jen se člověk na naší planetě dokáže dostat. Zajímavé jsou ale i pro geografy a geology – jsou to hory relativně mladé a vytvořené bouřlivými procesy v zemské kůře. Fascinují i botaniky a zoology – jejich jedinečné životní prostředí je plné unikátních rostlin a endemických zvířat. Takto bychom uměli pokračovat velmi dlouho, ale nezmínili jsme to hlavní – Himaláje jsou totiž neuvěřitelně důležité pro desítky milionů obyvatel, kteří žijí na jejich svazích a v jejich bezprostředním okolí. Pro ně jsou hory zdrojem vody a obživy a zároveň i náboženským symbolem a sídlem jejich bohů. Jejich význam pro místní folklór je neskutečný a jejich místo v mysli místních neoddiskutovatelné. Himaláje jsou živým a tlukoucím srdcem Asie a unikátní směsí zajímavostí, kde si každý najde to své – ať jste přírodovědec nebo etnolog, ať jste dobrodruh nebo objevitel, tento region chcete navštívit.
Není proto překvapením, že Himaláje jsou obrovským magnetem pro cestovatele. Pro nás mají velmi speciální, téměř osobní význam. Je to logické, jsou to nejvyšší hory a my, co se snažíme dostat co nejdále a na co nejvíce exotická místa, vůči nim nemůžeme cítit nic jiného, než úctu a respekt, smíchaný s neodolatelnou touhou vracet se sem. A vracíme se do Himalájí už dlouho – od minulého století jezdíme do regionů kolem tohoto osmitisícové hřebene, ať už na expedice v indickém Ladakhu, nebo na komfortní zájezdy v Bhútánu, a snažíme se ukázat jejich tajemství cestovatelům. Ne proto, aby byly nejvyšší hory světa více turistické, ale proto, aby si jejich krásu a majestátnost mohlo vychutnat co nejvíce lidí. Himaláje stojí za každou jednu ze stovek návštěv, co jsme jim věnovali, jakož i za desítky návštěv, během kterých jsem je měl možnost vidět já osobně. Od východního Tibetu po Pákistán jsou to nejdokonalejší hory na světě. A na jejich počest vznikl tento článek.
Cesta Himalájemi
Co jsou vlastně Himaláje?
Himaláje jsou nejvyšším pohořím planety. Do maximální výšky 8 848 metrů je doslova vytlačila srážka Indie s Asií „jen“ před 10 miliony let. To dělá z 2 400 kilometrů dlouhého horského oblouku nejen nejvyšší pohoří planety, ale také jedno z nejmladších. Himaláje dodnes vlastně rostou asi 0,5 centimetru ročně, a tak je můžeme nazvat také jedním z nejživějších pohoří. Nejsou to hory, které by stály zcela samostatně, a jsou součástí mamutího horského hřebene, který se táhne velkou částí Asie. Na Himaláje navazují i jiná známá pohoří jako Karakoram nebo Hindu Kush, které ale od nich v rámci geografického členění oddělujeme. Když mluvíme o Himalájích, tak se bavíme o pohoří, které se táhne od východní Indie – téměř od hranic s Myanmarem po Pákistán. Himaláje jsou dokonce ohraničené konkrétními řekami – na východě je to řeka Yarlong Tsampo (v Indii známá jako Brahmaputra) a na západě je to Indus. První hora na východě je známá jako Namche Barwa a na západě ukončuje Himaláje slavný vrchol Nanga Parbat. Jsou to úžasné hory a najdete zde nejen skalnaté vrcholy a obrovské ledovce, jak si je představujeme my, ale i horské louky a jehličnaté lesy, které se nám v představivosti spojují s Tatrami nebo Alpami. Kdybyste se najednou ocitli například na loukách pod Nanga Parbat nebo třetí nejvyšší horou Kančendžengou, nevěřili byste, že nejste ve Švýcarsku. Jediný rozdíl je v tom, že zde najdeme takové louky v nadmořské výšce 3 500 metrů nad mořem. A v lidech, ti jsou v Himalájích skutečně jiní.
Děti v Himalájích
Už jsem zmiňoval, že Himaláje mají neuvěřitelný vliv na místní folklór. Lidé a hory zde existují v symbióze, která je u nás v Evropě dávno zapomenuta. Pro nás jsou hory místem k rekreaci a kontaktu s přírodou. Pro obyvatele svahů nejvyššího pohoří světa jsou domovem. Právě toto je na Himalájích neuvěřitelné. Samozřejmě, příroda vám vyrazí dech, ale neméně zajímavé jsou jako kulisy pro život místních, kteří z nich získávají obživu a uctívají je jako svá božstva. Věděli jste například, že světoznámá osmitisícovka Annapurna v Nepálu je hinduistická bohyně úrody? Posvátná hora Kailash v Tibetu zase slouží jako trůn nejznámějšího hinduistického boha Šivy a zároveň jako nejposvátnější hora tibetského buddhismu a místního šamanistického náboženství bon. Za zmínku ale určitě stojí i Kančendženga, třetí nejvyšší hora světa, kde podle legendy yetti hlídá pět pokladů sněhu. Zkrátka, Himaláje nejsou jen hory. Je to ztělesnění příběhů, legend a místního folklóru. Je to místo mystických království a lidských snů, dráždící fantazii člověka po tisíciletí a dodnes relativně nedotčené západní civilizaci. To je výhoda i nevýhoda hor v jednom – pokrok sem přijde poslední. Které jsou jejich nejkrásnější a nejzachovalejší regiony? Vybral jsem pět nejzajímavějších regionů nejvyšších hor světa a přidal jsem rovnou i šestý region jako bonus. Které to jsou? Podívejme se na to!
Zobrazení zlatého Buddhy v Lhase
5 Nejzajímavějších regionů Himálaje
• Tibet – Střecha světa
• Nepál – Země Gurkhů
• Bhútán – Království hromového draka
• Darjeeling – Hory a čaj
• Ladakh – Tibetštější než Tibet
Bonus:
Pákistán – Nepoznané Himaláje
Zlaté sochy a tibetská mystika
O Himalájích a jejich různých regionech by se dalo psát do nekonečna. Vybrat jen několik regionů je podobné, jako vybírat na perlovém náhrdelníku nejkrásnější perly – všechny jsou nádherné, ale některé mohou být něčím zajímavější. Vybral jsem známější i méně známé části, ale každá z nich je krásná a něčím unikátní. Svou volbou jsem se snažil zvýraznit různorodost těchto velehor po přírodní i kulturní stránce a připravit malou ochutnávku jejich jedinečnosti. Opět to ale nejsou všechny části Himalájí, které stojí za návštěvu, vyplatí se sem přijet kamkoliv a všude najdete něco, co vás bude fascinovat.
Výhled na Mount Everest ze základního tábora v Tibetu
Tibet – střecha světa
Tibet je to obrovský region – má dva miliony kilometrů čtverečních a zároveň je, s průměrnou výškou 4 000 metrů nad mořem, nejvýše situovanou zónou naší planety. Zabírá prakticky celou severní stranu Himalájí a nachází se zde několik z nejznámějších hor světa. Najdeme tu nejsvětější horu planety Kailash, kterou uctívají hinduisté, buddhisté, džinisté a přívrženci tibetského šamanismu, bon, nejmenší osmitisícovku planety Shishapangma, ale i horu hor Mount Everest. Právě Mount Everest je na hranici Tibetu a Nepálu a v Tibetu je jeden z jeho základních táborů. Právě odsud směřovaly na vrchol nejvyšší hory světa první horolezecké pokusy, a právě odsud se dodnes fotografují některé z nejznámějších záběrů.
Jezero Yamdrok
Tibet je ve zkratce nádherný region Himalájí a málokdy zažijete takovou úžasnou krajinu, jako když jedete autem nebo autobusem po překvapivě kvalitních cestách podél jejich hlavního hřebene. Zastavíte v Tingri a vidíte Mount Everest, jdete po pláních ve výšce 4 000 metrů nad mořem a po levé ruce máte Shishapangmu jako na dlani, procházíte horská sedla s nadmořskou výškou 5 000 metrů nad mořem a kolem vás jsou jen úžasné vyhlídky a ledovce. Chcete se dostat ještě blíže k horám? Jinde na světě se to dá těžko, ale v Tibetu se můžete dostat až do základního tábora Mount Everestu autem. Tibet je opravdu fascinující zkušenost.
Sídlo dalajlámů - Palác Potála
Úchvatné ale nejsou jen jeho hory, a dokonce si troufnu, říct, že to na Tibetu není ani to nejznámější. Díky izolované pozici v nepřístupných vysokohorských údolích se zde vyvinula unikátní a neuvěřitelně malebná kultura, která ovlivnila celý himálajský region. Právě Tibet je možná právě to místo, které člověka napadne jako první, když slyší slovo Himaláje a představí si bílé kláštery na kulise zasněžených vrchů. Není to úplně přesná představa – kláštery jsou často spíše vínové a vrchy nejsou vždy zasněžené, ale k realitě je to docela blízko. Právě v Tibetu najdeme zlaté Buddhy v mystických chrámech, jako je Jokhang, nebo v paláci Potala, mnichy ve vínových rouchách se žlutými čepičkami a jaky pozorující cestovatele podél silnic. Zde pod majestátními štíty nejvyšších hor světa v sálech zahalených do kouře vonných bylin a zdobených nádhernými nástěnnými malbami, znějí monotónní odříkání tibetských mnichů, které u nás vidíte jen v dokumentárních filmech.
Večerní pohled na osvětlený palác Potála
Někdy se říká, že Tibet se už změnil a takové scény zde nenajdete. Není to pravda. Samozřejmě, od roku 1997, kdy naše cestovní agentura navštívila Tibet poprvé, se Tibet změnil. Cesta z Lhasy do Shigatse již netrvá 15 hodin a na cestě do Káthmandú nemusíme devětkrát měnit autobus jako kdysi. Přibylo čínských staveb i dobrých restaurací. Ale houževnatá tibetská kultura přežívá až do dnešních dnů, a hlavně kvůli ní se střechu světa vyplatí navštívit.
Mnich nalévá vodu ostatním mnichům v tibetských klášterech
Horská krajina pod správou Dalajlámy fascinovala evropské cestovatele už v 19. století a fascinuje je dodnes. Politika se sice změnila, krajinu už neřídí teokracie dalajlámů ale komunistická strana Číny, mnichů je méně a čínských turistů více, ale Tibet si do dnešních dnů zachoval mystiku a osobitou atmosféru. Dodnes je Lhasa plná poutníků, kteří vykonávají kóru (okružní modlitbu) kolem hlavních chrámů, a dodnes na horských přechodech potkáte jaky spásající odolnou horskou vegetaci a místní pastevce v tradičních rouchách. Tibet se ale zároveň dynamicky mění a Lhasa se za dvě desetiletí, co sem jezdíme, stala modernějším městem. Ještě ne plně moderním, ale modernějším. Chcete-li zachytit ještě tradičního ducha a odkaz staletí místní kultury, doporučujeme dorazit co nejdříve. Zatím ho tu stále jde cítit, ale za dalších 15 let ho možná už cítit nebudete. Zatímco ale Tibet bude Tibetem, my se sem budeme vracet s touhou v srdci. Nejen pro úžasnou kulturu a nádhernou přírodu, ale i kvůli našim dlouholetým tibetským partnerům, se kterými tu máme přímo rodinné vztahy.
Hinduistické symboly v Nepálu
Nepál – země Gurkhů
Když projdeme himalájskými průsmyky z Tibetu na jih, vstoupíme do nejznámější horské země světa – Nepálu. Lidé si někdy Nepál představují jako nekonečné hory a předpokládají, že celou zemi zabírají Himaláje. Mýlí se. Nepál je subtropická země a její většina je situována na předhůří Himalájí. Když přejdeme z Tibetu do Nepálu, vstupujeme do jiného světa. Mystický buddhismus nahradí barevný hinduismus, vyschlá horská tundra uvolní prostor bujné zeleni horských údolí a teplota vzroste klidně o 15 stupňů. Neznamená to, že bychom Himaláje opustili, právě naopak, ukazuje se nám jejich jiná tvář.
Buddhovy oči na Boudhanath
Nepál, domov bojovného etnika Gurkhů, je zkrátka totálně jiný než pacifistický Tibet. Život se zde soustředí v horských údolích a na předhůří, a kromě mohutných štítů zde najdeme i úrodná pole, a dokonce i subtropické roviny s džunglí. Nepál je proto neuvěřitelně rozmanitý a v průběhu dne se můžete dostat přímo zpod zasněžených štítů do lesů, kde můžete pozorovat krokodýly a nosorožce. Nejednou jsme během jasného počasí seděli na jihu země v národním parku Chitwan a na jedné straně jsme viděli říční krokodýly a za námi, o 100 kilometrů severněji mezi oblaky, prosvítala osmitisícovka Manáslu. Tím je Nepál absolutně výjimečný.
Mount Everest z nepálské strany
Samotné slavné hlavní město země Káthmándú je na úrovni Štrbského plesa, v kotlině pod Himalájemi. Stále je to ale hlavní základna pro horskou turistiku v této fascinující zemi. Z Káthmándú se můžete dostat do Pokhary, k legendární Annapurně, nebo do Lukly a navštívit Khumbu Himal, domov Mount Everestu, případně do Bhadrapuru na trek k třetí nejvyšší hoře světa Kančendženze. To vše z města, kde najdete všechny vymoženosti, které by si mohl západní turista přát včetně restaurací, značkových obchodů a kvalitního ubytování od trojhvězdiček až po skutečný luxus 5* hotelů, jako jsou hotely Yak a Yeti nebo Annapurna. Skutečná výhoda Nepálu ale není v tom, že je to mekka horského turismu, ale v tom, že člověk nemusí být turista, aby si tu naplno mohl Himaláje užít. Můžete se zde pohodlně dostat k nejvyšším horám světa na dosah, i když nemáte čas, chuť nebo kondici na fyzické výkony spojené s vysokohorskou turistikou. Například z Káthmándú se stačí projet šest hodin autem a dostanete se na dosah jedné z nejvyšších hor planety. Jste pod Annapurnou. Stojíte v ulicích Pokhary, v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem, kolem vás pohodlné ubytování a kvalitní restaurace (jako naše oblíbená Moondance, kam s klienty chodím na nejlepší kuchyni Nepálu) a přímo nad vámi, jen 20 kilometrů od města se tyčí Annapurna. Stačí Vám odvézt se třicet minut na vyhlídku nad městem Sarangkot a vidíte celý padesát kilometrů dlouhý slavný masiv jako na dlani. Aktivnějším doporučuji přivstat si a přijet na východ slunce. Právě odsud, z vyhlídky Sarangkot můžete pozorovat první paprsky ranního slunce, jak zapalují vrcholek desáté nejvyšší hory světa, a její štít postupně přechází z růžové přes ohnivočervené až ke zlaté. Je to úžasný zážitek, kterému máloco na naší planetě dokáže konkurovat.
Certifikát podepsaný od pilota po leteckém výletu k Mount Everestu
Pokud se k horám chcete ještě více přiblížit, Nepál má co nabídnout. Například, různé vyhlídkové lety, jako například let k Mount Everestu, nebo dokonce novinkou jsou i přistání vrtulníkem v základním táboře některých osmitisícovek. Naše skupiny se snažíme v Nepálu už 20 let k horám co nejvíce přiblížit a po úspěšném letu vrtulníkem do základního tábora Annapurny v roce 2018, jsme se loni posunuli zase o krok dál a přeletěli jsme až do samotného základního tábora Everestu. To byl úžasný nový zážitek, na který ani já nikdy nezapomenu. To je na Nepálu prostě výborné – nikde se člověk nedostane k horám tak blízko, a tak jednoduše. Když to spojíte s úžasnou hinduistickou kulturou, tato země je nejlepším místem na začátek poznávání himálajského regionu.
Bhútánské jeptišky
Bhútán – země hromového draka
Bhútán je snem mnohých cestovatelů. Je neuvěřitelně hornatý, osobitě malebný a opředený staletí starými legendami. Podle tradice ho hlídá hromový drak – personifikace zuřivých bouří nad štíty Himalájí. Malé království na jižních svazích velehor doslova dráždí fantazii západního světa. Je to bájná Shangri La, ztracené království mezi vrcholky Himalájí? Na tuto oblíbenou otázku odpovědět neumíme, ale určitě stojí za návštěvu. Bhútán sdílí část historie a kulturního odkazu se svým severním sousedem, Tibetem. Zároveň je ale úplně jiný a má za sebou 400 let vlastního království.
Pevnost Punákha v Bhútanu
Bhútán se nikdy nedostal pod vliv Číny jako jeho větší severní bratr a díky opravdu izolované poloze ve východních Himalájích byl vždy na okraji dění. Tento historický handicap se ale dnes stal výhodou země a Bhútán zůstal nejvíce nedotčeným regionem celých Himalájí. Vládnoucí královská dynastie Wangchuck si to dobře uvědomuje, a i proto do své země nepouští každého. Turismus je zde silně regulován. Není sem sice zakázáno cestovat, ani není omezeno udělování víz. Kontrolní mechanismus je velmi odlišný od většiny jiných zemí, které nechtějí mnoho turistů – Bhútán je prostě ze všech zemí Himalájí nejdražší.
Jesenní pohled na pevnost dzong v Bhútánu
Do Bhútánu nemůžete totiž jen tak přijít a pohybovat se na vlastní pěst. Jediný způsob, jak navštívit krajinu hromového draka je s organizovanou skupinou. Ne že byste nemohli jít, kam chcete – můžete si objednat přesný program kam jít a Bhútánčané vám všechno uspořádají. Chcete jet pod stan a procházet horami? K dispozici jsou vám různé túry na čele s nejslavnějším trekem Snowman, který vás vezme po stopách Yettiho. Preferujete pohodlné poznávání, se slušným ubytováním a maximálně dvouhodinovou chůzi k nejslavnějšímu chrámu Bhútánu Tygří hnízdo? Nic není jednodušší – hotely různých kategorií jsou poskrývané na strategických místech po celé zemi. V samotném Bhútánu se pak podle předem dohodnutého plánu pohybujete s místním průvodcem, pronajatou dopravou a se zabezpečeným stravováním. Bhútánčanům ale musíme uznat, že to dělají velmi dobře a cesty v zemi fungují výborně. Hlavně, pokud si dopřejete luxusní varianty, které sice stojí přes 500 dolarů na den, ale dostanete úžasnou směs exotiky a luxusu, kterou v regionu Himalájí nenajdete nikde jinde. A my jako průvodci vám tu cestu okořeníme i neustálým nahlížením mimo tradiční itinerář. Byli jste v Bhútánu v kině? Zážitek jako blázen.
Národní sport střelba z luku při centru Thimpu
I díky této politice je Bhútán nejvíce zachovalým regionem Himalájí. Nemůže sem přijít jen tak každý, ani návštěvníci ze sousední Indie nebo Číny, a tím pádem se zachovala místní kultura a zvyklosti celkem nedotčené mocnými sousedy. Nikde jinde na světě neuvidíte v hlavním městě země odpoledne chlapy v tradičních krojích gho, jak diskutují a soutěží ve střelbě z luku. V bhútánském Thimpu je to ale naprosto všední pohled. Zajímáte se o ekonomiku a HDP? Zde jste na nesprávné adrese. V Bhútánu měří štěstí obyvatelstva a přinesli do mezinárodní politiky pojem hrubé domácí štěstí. Neukazuje, kolik mají lidé statků, ale jak se cítí, a Bhútánčani se pyšní tím, že tento ukazatel mají nejvyšší na světě.
Řízení dopravy z budky na silnici v Bhútánu
Nejsou zde semafory, vlaky ani dálnice, ale na každém kroku vysmátí místní v tradičním oblečení, terasová pole s červenou rýží a pevnosti a kláštery postavené v klasickém bhútánskému stylu. Ve zkratce je Bhútán takové okno do historie, které nám ukazuje, jak musel tento region vypadat před padesáti lety. Dnes tu už sice běžně vidíme mobilní telefony a téměř na každém hotelu je wifi, ale i tak Bhútán stále oplývá neuvěřitelným kouzlem, jaké nenajdeme nikde jinde na světě. Určitě stojí za návštěvu.
Usmívající se starší žena v Bhútánu
Bhútán se zalíbí každému, ať už upřednostňujete přírodu nebo kulturu – přijdete si tu na své. Není úplně jednoduché se sem dostat, ale Bhútán můžete dobře spojit například s Nepálem nebo s Darjeelingem a odměnou za vynaloženou námahu a peníze vám bude opravdu nezapomenutelný zážitek v zemi hromového draka.
Koloniálni železnice v Darjeelingu
Darjeeling a Sikkim – Hory a čaj
Z Bhútánu ani nemusíme jít daleko a dostaneme se do nejznámější části indických Himalájí. Region Darjeeling a jeho soused Sikkim se rozkládají na jižních svazích velehor mezi Bhútánem a Nepálem. Je to krásný kout světa situovaný na bujných zelených předhůřích třetí nejvyšší hory světa Kančendžengy. Darjeeling a Sikkim jsou vlastně dva oddělené, sousedící regiony, které spojuje historie, proto když navštívíte jeden, určitě se vyplatí přejít i do druhého, a proto je zmiňuji dohromady. Oba jsou také úzce napojeny na sousední Bhútán, a pokud má člověk dost času, doporučuji spojit všechny tři do jedné velké cesty po Himalájích.
Čajovníková plantáž v Darjeelingu
Darjeeling je u nás v Evropě možná nejznámější část indických Himalájí díky své nejprodávanější komoditě, kterou najdete i na pultech našich obchodů – čaj. Tento nádherný kout světa s úrodnou půdou a příjemným klimatem objevili Britové v 19. století a začali ho využívat nejprve jako horské sanatorium a prázdninovou destinaci pro důstojníky. Později se zjistilo, že by bylo dobré na strmých svazích darjeelingských dolin pěstovat čaj a ve druhé půlce 19. století se stal tento region jedním z hlavních zdrojů čaje pro britskou korunu. Dnes je Darjeeling jeden z nejznámějších černých čajů na světě a stejnojmenné město světovým centrem jeho produkce. To ale vůbec neubírá jeho jedinečné atmosféře, kterou tvoří pozoruhodná směska odkazu indických horských národů a koloniálních vlivů. Na každém kroku se tu pěstuje, vaří a pije čaj a město je dodnes lemované čajovými zahradami – místní pojmenování pro velké čajové farmy.
Zběr čajovníku v Darjeelingu
Některé z nich mají přitom tradici již 150 let, a když jste tady, tak by bylo hříchem vynechat návštěvu slavného Happy Valley Tea Estate, anebo méně známého, ale o to autentičtějšího Pattabong Tea Garden. Atmosféru kolonialismu zde cítíte na každém kroku, ale do dokonalosti zvláštní nostalgii za starými časy dotahuje jedinečná miniaturní parní železnice, která se dodnes plazí po svazích Darjeelingu. Jezdí pomalu a hlučně, stejně jako v 19. století, a stejně jako v těch časech, z ní v dobrém počasí můžete pozorovat Kančendžengu, majestátního, němého patrona celého kraje, nedotčeného změnami lidských dějin. Darjeeling jsou ve zkratce úplně jiné Himaláje.
Východ slunce a Kančendženga
Skutečně jsou darjeelingské Himaláje úplně jiné? Stále jsou nádherné a impozantní, obrovské a dech beroucí. Právě nad Darjeelingem si to můžeme potvrdit při jednom z nejznámějších východů slunce na světě. Z města se za 40 minut vyvezeme džípy na známý Tygří pahorek, téměř 2 600 metrů nad mořem a odtud se nám v plné kráse ukáže třetí nejvyšší hora světa, Kančendženga. Vidět ji můžete v dobrém počasí z celého města i okolí, je to obrovská hora a jsme k ní blízko, ale právě na Tygřím pahorku vypadá nejkrásněji. Nikde jinde na světě nenajdete lepší místo. Nejkrásnější je ráno, když první paprsky slunce ozáří její členitý vrchol. Vše kolem je ještě ve tmě, studená ranní mlha vyplňuje horské doliny a nad celým krajem se tyčí mohutná hora, jejíž koruna se najednou zapálí jako maják nad celými Himalájemi. Kančendženga je stydlivá hora a často se skrývá v hustých oblacích, ale východ slunce na Tygřím pahorku je seriózní kandidát na nejkrásnější východ slunce na světě.
Děti v Darjeelingu
Právě pro vrtošivost Kančendžengy je nejlepší se v tomto regionu zdržet a z Darjeelingu přejít do sousedního Sikkimu. Sikkim je situován přímo na prahu hory a Kančendžengu je vidět z každého koutu tohoto malého bývalého horského království. Sikkim je velmi odlišný od jiných indických států, což není překvapivé, protože do roku 1975 k Indii nepatřil. V roce 1975 se dobrovolně k zemi přidal a dodnes má speciální režim, kdy na vstup potřebujete speciální povolení. Je to malý horský ostrůvek s unikátní atmosférou a vlastními pravidly. Když přijedete do jeho hlavního města Gangtoku, najdete atmosféru spíše podobnou Nepálu než Indii a příjemnou pěší zónu, jakou byste v takovém městě nečekali. Do toho na vás na každém kroku dává pozor už obrovská Kančendženga, ke které odsud směřují expedice. Pokud vás zajímá třetí nejvyšší hora, právě Sikkim je vaší branou k ní. Za několik dní odsud můžete projít až přímo pod její svahy a absolvovat úžasné túry, které vám poskytnou pohledy jako nikde jinde. Kančendženga je dost odlehlá hora na hranici Indie a Nepálu, a když se k ní chcete přiblížit z nepálské strany, potřebujete na cestu několik týdnů. Ze Sikkimu ale můžete být přímo u ní za tři dny. Zároveň sem za turistikou jezdí velmi málo cestovatelů, a pokud zvažujete túru do Himalájí, určitě doporučuji Sikkim.
Zpracování čajovníku na čajové plantáži Pattabong
Ať už jste turista nebo cestovatel, který preferuje kulturu, Darjeeling a Sikkim jsou krásné kouty Himalájí, kde se vám hory opět ukáží z jiné perspektivy. Dostat se sem je zároveň relativně nenáročné, i když místní přesuny umí být dlouhé a únavné. Je to ale nádherný a atmosférický kout, který se vám bude líbit.
Pestrobarevné auto na cestách v Ladakhu
Ladakh – Tibetštější než Tibet
Opět zde máme region indických Himalájí, ale tentokrát situován zcela jinde než Darjeeling. Darjeeling byl na východ od Nepálu u Bhútánu, zatímco Ladakh je západně od Nepálu směrem k hranicím s Pákistánem. Nachází se na jižních svazích Himalájí, a když Číňané obsadili Tibet v 50. letech, právě do této indické části směřovalo nejvíce uprchlíků. Je jim totiž nejen geograficky, ale i kulturně nejbližší. Stejně jako v Tibetu, i zde jsou hory a horská etnika, i zde dominuje společnosti tibetský buddhismus pod taktovkou hlavní školy Gelugpa a její hlavy, dalajlámy. Proto byl Ladakh logickým místem, kam se Tibeťané z ohrožené domoviny ubírali.
Palác Leh je skvost města ze 17. století
Dnes se v Tibetu situace změnila, buddhismus tam sice stále silně rezonuje, je to stále kraj autentický, ale společenské poměry se změnily. Ne však v Ladakhu. Právě zde, v zapomenutých horách západní Indie, dodnes vzkvétá tibetský buddhismus a malebná tibetská kultura, jak je známe z romantických představ a filmů o východní mystice. Právě zde se zachoval život, jak ho Tibeťané žili po staletí, a nezměnila ho ani politika, ani strana, ani etnicita, jak je tomu u některých jiných regionů. Proto zde ve svém paláci v Dharamsale do dnešních dnů žije například i samotný dalajláma.
Náboženské místo Shanti stupa ve městě Leh
Nemůžeme však říci, že by se v Ladakhu zastavil čas, není takový uzavřený a nepřístupný jako Bhútán. Právě některé civilizační vlivy sem už pronikly, a i to patří k neodolatelnému kouzlu této oblasti. Nejlepším příkladem je doprava. V Ladakhu, mezi vrcholy západních Himalájí, jsou dnes již postavené relativně dobré cesty. To v tomto regionu ale neznamená dálnice, přece se pohybujeme v regionu s horami vysokými 6 000-7 000 metrů, dobrá cesta zde znamená, že je na ní asfalt. Představte si ostré serpentiny, které se nekonečně klikatí po svazích horských údolí.
Výhled na město Leh
Pomalu se plazíte na horské přechody, neumíte si ani představit, kam můžete tak dlouho stoupat, a najednou se ocitnete na oficiálně nejvyšším horském přechodu světa Khardung La – 5 600 metrů nad mořem. Před sebou vidíte Himaláje a sousední pohoří Karakoram na pákistánské straně. Kolem vás projíždějí místní pomalované autobusy a nákladní auta, kterým má bohatá výzdoba přinést štěstí a ochranu. Tehdy opravdu víte, že jste v Himalájích.
Mladý mnich v Ladakhu
Ladakh je opět jiný než ostatní zmíněné regiony. Pulsuje tu život, který sem přináší to, že patří k přelidněné Indii. Zároveň se ale tento ruch mísí s mystickou atmosférou, přinášenou tibetským buddhismem. Kulisou této kulturní fúze jsou horská údolí a kopce s nadmořskou výškou 7 000 metrů nad mořem s krásně zachovalou přírodou. Máte chuť na túru? Ladakh je ideálním místem. Zajímají vás kláštery? Místní svatyně jsou vážnou konkurencí těch nejslavnějších v Tibetu. Ať už vás zajímá jedno nebo druhé, vždy doporučujeme vykoupat se v Indusu, který tudy protéká ještě jako bujná horská řeka, předtím, než se stane obrovským veletokem, na březích, kterého vznikla Indická civilizace.
Sledování západu slunce nad městem Leh z kopce, kde se nachází Shanti stupa
Dohromady tento mix exotiky, přírody a mystiky zaručuje úžasné zážitky odlišné od ostatních regionů Himalájí, které jsme navštívili. Ladakh je pro nás až nostalgickým místem, právě sem směřovaly naše první himalájské expedice, tehdy ještě v úžasně jednoduchých podmínkách, když tu turismus neexistoval, a vracíme se dodnes, kdy je infrastruktura podstatně lepší, ale stále jednoduchá. Přijeli jsme, ať se dělo cokoliv, dokonce jsme sem převáželi 707 kilogramů humanitární pomoci po ničivých povodních v roce 2010. Ladakh je ve zkratce pro nás jeden z nejkrásnějších regionů vůbec a doporučujeme každému, aby se s ním seznámil. A zároveň tu určitě doporučujeme získat zkušenosti.
Pohádkové louky Fairy Meadows v Pákistánu
Pákistán – Nepoznané Himaláje
Když jsem začínal psát tento článek, chtěl jsem popsat 5 nejznámějších koutů Himalájí. V procesu psaní jsem si ale vzpomněl na šestý, který na mě silně zapůsobil. A rozhodl jsem se ho doplnit jako bonus. Nejen já někdy zapomínám na pákistánskou část Himalájí. Ze všech jejich hlavních regionů je suverénně nejméně známá, zato ale patří k těm nejkrásnějším. Pákistán je jednou z nejhornatějších zemí světa. Jeho nejznámější horou je druhá nejvyšší hora planety K2. Ta však už nepatří do Himalájí, ale do pohoří Karakoram, které zde v Pákistánu od Himalájí odděluje řeka Indus. Právě v Pákistánu tím pádem Himaláje končí a nachází se zde jejich poslední hora Nanga Parbat. A právě zde, na samotném konci nejvyššího pohoří světa, najdeme přírodu tak nádhernou a nedotčenou, že byste těžko věřili, že nejste ve Švýcarsku. Pod Nanga Parbat se totiž nacházejí možná nejkrásnější alpínské louky a lesy Asie známé jako Fairy Meadows (Pohádkové louky). Ve výšce 3 500 metrů nad mořem byste něco takového určitě nečekali.
Ranní sluneční paprsky na vrchu Nanga Parbat
A přece, stačí odbočit ze slavné horské cesty Karakoram Highway a vyjít dvě hodiny krkolomnými cestičkami směrem ke strmým úbočím slavné osmitisícovky a najednou se ocitnete na místech, které vám připomenou tu nejkrásnější přírodu, co máme v Evropě. Fairy Meadows jsou skutečně pohádkové. Sytě zelené louky se střídají s jehličnatými lesy, které sahají až do výšky 4 000 metrů nad mořem. Z okraje lesa vidíte ledovce táhnoucí se až k samotnému hlavnímu masivu Nanga Parbat, který se nad loukami vypíná jako majestátní strážce pohádkové říše. Na první pohled byste ani neřekli, že je před vámi jeden z nejvyšších a nejkrutějších vrcholů světa známý jako Zabijácká hora, pro množství horolezců, kteří zahynuli na jeho svazích.
Vrch Nanga Parbat a její odraz ve vodě
Z pohádkových luk vypadá jako klidná, malebná kulisa dotvářející dokonalou idylku pákistánského horského prostředí. Kolem vás minimum jiných turistů, maximálně místní, pro které je toto jedna z nejexotičtějších domácích destinací. Většina lidí, se kterými se setkáte jsou ale místní pastýři, kteří zde žijí v této nádherné přírodě v podmínkách tak jednoduchých, že v Evropě si to ani neumíme představit. Turistická infrastruktura tu už ale existuje a je čím dál rozvinutější. Už dnes si tu můžete dopřát příjemný pobyt v horských chatkách, za které bychom se ani v Evropě nestyděli, a do budoucna zde připravují luxusní horské chaty, které klidně mohou konkurovat těm švýcarským. Fairy Meadows jsou turistická destinace budoucnosti, dnes možná relativně neznámá, ale s tak obrovským potenciálem, jako málo jiných míst v Himalájích.
Ledovec pod vrchem Nanga Parbat
Pákistán nemá právě nejlepší reputaci pro terorismus a násilí. Pákistánské hory jsou ale dnes mnohem klidnější než před lety a centrální vláda zavedla systém tvrdých kontrol před vstupem do horského regionu Gilgit-Baltistán. Kromě vojenských kontrol se zmobilizovali i místní obyvatelé, kteří jsou často šiíského vyznání, a to je v rozporu se sunitským učením Talibanu. V neposlední řadě hraje roli i odhodlání Pákistánců rozvíjet turistický ruch a přilákat do svých hor více návštěvníků. Toto vše dohromady způsobilo, že pákistánské Himaláje jsou dnes přístupnější a bezpečnější než kdykoliv předtím. Cestování zde není sice úplně jednoduché, ale ani až tak náročné, aby odhodlaného cestovatele odradilo. Odměnou vám budou zážitky a výhledy jako málokde jinde na světě. Pákistánské Himaláje a jejich nejznámější region Fairy Meadows jsou velkým a velmi příjemným překvapením pro každého cestovatele. Není to region, kam se dostanete jednoduše a komfortně, ale odměnou za námahu vám budou pohledy a zážitky jako málokde jinde na světě.
Mnichy v Himalájích
Nejkrásnější hory světa
Himaláje jsou jednoduše nádherné hory. Kterýkoliv region si zvolíte, vždy dostanete něco jiného, ale vždy něco krásného. Ať už se rozhodnete projít túru v Nepálu nebo Sikkimu nebo se raději budete věnovat kultuře v Tibetu nebo Bhútánu, Himaláje vás do sebe vtáhnou a budete se sem chtít vrátit. Sám to dobře znám – nejprve jsem navštívil Tibet, potom Nepál, indické Himaláje, Bhútán, a nakonec i samotný Pákistán. A stále nemám dost a rád se sem vracím. Himaláje si získají každého a jak je postupně budete objevovat, budete hledat další a další místa, kam byste se ještě mohli podívat. Jsou totiž úžasné a přístupné přesně tak, jak vám to vyhovuje – ať už je to pěšky, s batohem na zádech, nebo z pohodlí autobusu, případně z luxusní vyhlídky vrtulníku. Vždy jsou nádherné, a i když je uvidíte podesáté, vždy vám vyrazí dech!
Mount Everest z letadla
10 nejlepších zážitků Himalájí
• Východ slunce nad Kančendžengou – pár kilometrů od Darjeelingu si můžeme vychutnat možná nejkrásnější východ slunce na světě z Tygřího pahorku
• Výstup na Tygří hnízdo – k nejslavnějšímu chrámu Bhútánu vede příjemná dvouhodinová procházka, ráno je to úžasná zkušenost
• Průjezd horským přechodem Khardung La – poskytuje nádherný výhled na Himaláje a Karakoram a unikátní atmosféru cest horského Ladakhu
• Vrtulníkem do základního tábora Annapurny – Z nepálské Pokhary jste tu za dvacet minut a výhledy během letu ale i v základním táboře patří k nejkrásnějším na světě
• Procházka po Fairy Meadows – jediným společníkem vám budou krásné lesy a horské louky s výhledem na ledovec a hlavní masiv Nanga Parbat
• Prohlídka Potaly – bývalé sídlo dalajlámů přežilo turbulentní historii Tibetu a je nejkrásnějším chrámem tibetského buddhismu na světě s dokonalou atmosférou
• Ochutnávka nejlepšího čaje Indie – v Darjeelingu ve stínu Himalájí si prohlédnout nejstarší plantáže a ochutnat nejlepší černý čaj Indie, pokud ne celé planety
• Vyzkoušet lukostřelbu s Bhútánčany – a seznámit se zblízka s životem a tradiční kulturou, která mezi místním obyvatelstvem žije naplno dodnes
• Autem do základního tábora Mount Everestu – samotná cesta do základního tábora v Tibetu ve výšce 5 200 metrů je zážitkem a výhled na nejvyšší horu světa je dokonalý
• Nejhezčí let na světě z Paro do Káthmándú – letíte podél hlavního hřebene Himalájí, z Nepálu do Bhútánu a v dobrém počasí jsou Mount Everest a další osmitisícovky prakticky vedle vás. Pokud nemáte možnost proletět mezi těmito dvěma městy, vyhlídkový let z Káthmándú vám poskytne na 90 % stejný výhled
Hotel Le Meridien v Thimpu
Praktické informace
Komfort
Často se lidé domnívají, že v Himalájích se chodí pouze na expedice. Není to pravda. I v tomto článku vzpomínám turistiku, ale také mnoho aktivit, na které není třeba chodit desítky kilometrů pěšky. Některé regiony jsou přístupnější a komfortnější, některé zas méně. Pokud hledáte více pohodlí, doporučuji Bhútán, který je sice dražší ale opravdu si tam můžete nastavit úroveň pohodlí. Chcete-li hory, klid, luxusní ubytování a výborné jídlo, právě zde si to můžete dopřát možná nejlépe na světě. Za pravdu mi jistě dá každý, kdo navštívil hotely jako Le Meridien Thimpu nebo Zhiwaling v Paru. Pokud byste chtěli komfortní, pestré Himaláje, doporučuji Nepál. Turistická infrastruktura je tu již dnes velmi kvalitní s kvalitním ubytováním jako je například Yak a Yeti v Káthmándú a možnostmi absolvovat přímo luxusní aktivity, jako například lety vrtulníky do různých základních táborů. V tomto směru je Nepál skutečným světovým lídrem a zemí, kde se můžete dostat na dosah Himalájí s největším pohodlím. První vlaštovky najdeme ale už i jinde a pěkné hotely nám pomalu vyrůstají i v Darjeelingu, hlavně spojené s čajovými plantážemi.
Let vrtulníkem nad Himalájem
Pro aktivnější
Samozřejmě, pokud preferujete dobrodružné cestování, Himaláje jsou zlatý důl. Kdekoliv si tu můžete najít turistiku a případně i dobrodružství. Každý slyšel o slavných trecích Nepálu, ať už je to cesta kolem Annapurny nebo do základního tábora Mount Everestu. Tyto jsou dnes ale dost exponované a za zmínku stojí spíše méně frekventovaná krásná místa jako trek kolem Manaslu, cesta do bývalého království Horní Mustang anebo odlehlý a náročný 20 denní trek do základního tábora Kančendžengy. Samozřejmě, podobné aktivity najdeme také například v Sikkimu, kde se dá ke Kančendženze dostat z druhé strany a za mnohem kratší dobu, nebo v Bhútánu, kde kromě slavného treku Snowman můžete udělat například i okruh po východních Himalájích. Zajímavý je západní Tibet a okruh kolem posvátné hory Kailash s návštěvou nejsvětějšího jezera Manasarovar. Ladakh zas nabízí nádherné údolí Nubra nebo přechod mezi malebnými městy Alchi a Lamayuru (dá se to přejet i po silnici, ale na pěšky má tato cesta zas jiné kouzlo).
Tibetské modlitební vlajky a výhled na Himaláje
Kromě turistiky a lezení po horách můžeme v Himalájích zajistit různé přelety, ať už vyhlídkové z Káthmándú, nebo paragliding v nepálské Pokhaře. Nesmíme zapomenout ani na početné raftingy, ať už na řece Teesta v Sikkimu, Trishuli v Nepálu, nebo odlehlejší splav na řece Mochu v Bhútánu. V Tibetu jsou ale podobné aktivity velmi omezené a v Ladakhu a Pákistánu zatím nejsou až tak rozvinuté.
Výšky a zdraví
Panuje představa, že všude v Himalájích je člověk stále ve velmi velkých nadmořských výškách. Fyzicky nejnáročnější je Tibet, zde jsme stále ve výškách nad 3 500 metrů nad mořem, kde člověku může být špatně. V Tibetu se tomu vyhnout prostě nedá a před návštěvou určitě doporučuji poradit se s lékařem. Podobně je to i na Fairy Meadows v Pákistánu. V dalších regionech není člověk ale stále v takových velkých výškách. Místy se může ocitnout nad 3 000, ale většinou je v zónách, které nijak markantně neovlivňují zdraví. Výborným příkladem je Nepál, kde, pokud nejdete na vysokohorskou túru, jste v nadmořských výškách jako u nás. Například Káthmándú je 1 400 metrů nad mořem, zhruba ve výši jako Štrbské pleso. Darjeeling je 2 000 metrů nad mořem a kolem 2 000 nad mořem jsou i města Bhútánu. Ladakh je opět o něco vyšší a části jsou nad 3 000, jako Leh a části nižší, jako Manali nebo Dharamsala. Ve zkratce, je dobré se vždy podívat, jaké nadmořské výšky vás čekají v regionu, kam směřujete, a poradit se s lékařem, pokud máte být déle než jeden den v nadmořské výšce nad 3 000 metrů. Zároveň, pokud si na výšky netroufáte, nemusíte automaticky zavrhnout návštěvu Himálaje, je to region, který si můžete výborně užít i v menších výškách, stačí jen šikovně plánovat.
Cestujte do Nepálu a na poznávací zájezdy s CK SEN do celého světa.
Všechny články autoraSamuel Klč
Politolog se zaměřením na mezinárodní vztahy a historii, jeho koníčkem jsou východní náboženství. I proto Samo provází poznávací zájezdy do Číny, Vietnamu, Kambodže, Thajska, Barmy, Nepálu a Tibetu. Samo je absolutní profesionál, ke klientům přistupuje lidsky a individuálně, o zemi dokáže poskytnout komplexně dokonalé informace. Sam říká, že služby, které poskytujeme musí být na nejvyšší úrovni, pouze tehdy se klient vrátí z dovolené nadšen. Cestování a provázení Sama nesmírně obohatilo a otevřelo oči. Jeho oblíbeným zájezdem je Čína pro milovníky historie a jeho nejzamilovanější kuchyně je sečuánská - vepřové se zázvorem, mrkví a chilli. Sam je nadšen s čínského stolování - člověk si u kulatého stolu vybere, co mu nejvíce chutná.
