Hekla: Vzrušující cesta do srdce islandské sopečné krajiny

Místo, kde můžete spatřit polární záři, vyšplhat na obávanou islandskou sopku, ochutnat beraní varlata či vstoupit na místa, kde se natáčel populární seriál Games of Thrones/Hra o trůny. To vše můžete zažít v oblasti, které dominuje Hekla. Jméno pro vulkán, před kterým je nutné mít respekt, ale také běžné jméno pro islandskou dívku. Objevuje se dokonce v žebříčku TOP 10 islandských křestních jmen. Výstup na sopku lze s průvodcem a dobrým vybavením bez problému absolvovat, pokud vám však horské túry tolik neříkají, můžete si v širším okolí Hekly třeba zahrát golf či se v tajemných jeskyních vydat po stopách Vikingů.

Autor: Petra Špačková

28.01.2024

Čti více

Islandský kůň v pozadí se sopkou Hekla.

HISTORIE A POLOHA HEKLY

Sopka Hekla (1488 m) na jihu země patří v rámci ostrova k těm nejobávanějším. Její název znamená doslova „krátký kabát s kapucí“. Je to stratovulkán a je součástí 40 km dlouhého vulkanického hřebene. Hekla je aktivní, resp. jednou z nejaktivnějších sopek na Islandu a za svou historii dokázala ostrov už mnohokrát velmi potrápit. Možná i proto si v minulosti vysloužila přezdívku „Brána do pekla“. V jedné anglické básni z 11. století se dokonce říká, že Jidáš byl držen v hoře Hekla. Erupce v Hekle byly následně oslavovány, protože lidé věřili, že dokazují existenci pekla.

Staré příběhy vyprávějí také o obecné víře, že duše odsouzených putovaly kráterem Hekly na cestě do pekla. Jiní říkají, že se čarodějnice setkaly s čertem na jejím vrcholu. Vulkán byl srovnáván mj. s Vesuvem a oba byly považovány za zmíněnou bránu do pekla. Mýtů a obav kolem Hekly panovalo mezi lidmi v dávných dobách opravdu dost.

Během staletí dosáhla Hekla věhlasu téměř mýtických rozměrů – natolik, že když jeden německý kartograf 16. století nakreslil novou námořní mapu severských zemí na mapu Islandu zapsal pouze jedno vlastní jméno: Hekl'berg (Hekla).

Hekly proslulost pokračovala i během dalších tří století, sopka se objevila jako symbol v dílech několika evropských autorů. Evropské jméno pro Heklu bylo „Hekkenfeld“, což je jméno, které použil velký islandský nositel Nobelovy ceny Halldór Kiljan Laxness ve svém románu „Islandský zvon“.

Předpokládá se, že Hekla má od osídlení Islandu v roce 874 našeho letopočtu na svém kontě nejméně dvacet erupcí.

Její asi největší erupce nastaly v roce 1300, 1766 (tento výbuch měl na svědomí mnoho lidských životů) a v letech 1947 – 1948 (tato erupce trvala 13 měsíců a oblak dýmu se nacházel až 28 km vysoko v atmosféře). Popel zaznamenali dokonce až ve Finsku!

K velkému výbuchu došlo i v roce 1104 našeho letopočtu, kdy sopka vybuchla bez varování a vyvrhla miliony tun tefry. Hekla vybuchla častěji než kterákoli jiná sopka na Islandu! Některé erupce byly tak silné a prudké, že sopečný popel zasáhl až pevninskou Evropu.

Při erupci v roce 1947, poslední skutečně velké erupci, bylo k jejímu vrcholu dokonce přidáno 14 m. Při této erupci sopka vychrlila do atmosféry zmíněný sloup popela vysoký až 28 000 metrů a 51 hodin po začátku erupce dopadl sopečný popel z Hekly na Helsinky, přičemž za tuto dobu urazil vzdálenost 2 860 km.

Erupce Hekly jsou zkrátka extrémně rozmanité a těžko předvídatelné. Některé jsou velmi krátké (týden až deset dní), zatímco jiné se mohou protáhnout na měsíce a roky. Erupce z roku 1947, která začala 29. března 1947, skončila v dubnu 1948. Období klidu (neboli klidu) mezi erupcemi Hekly se pohybovalo od 16 let do 121 let. Mezi pozdějšími erupcemi se objevila tendence k delším intervalům odpočinku.

Poslední erupce Hekly proběhla 16. února 2000, trvala 4 dny a nenapáchala naštěstí žádné větší škody. Jen budoucnost ukáže, kdy a jak se nám Hekla rozhodne ukázat svoji sílu.

Zasněžená Hekla.

ZAJÍMAVOSTI HEKLY

Vulkán Hekla od osídlení Islandu vybuchl zhruba dvacetkrát. Zatím naposledy si zaburácel v roce 2000.
Island je domovem asi 130 sopečných hor, z toho 32 je aktivních.
Říká se, že až třetina veškeré lávy, která od středověku pokryla zemský povrch, pochází ze zemské kůry na Islandu.
Hekla je tradiční islandské dívčí jméno.
První, kdo dle doložených informací vystoupal na vrchol Hekly, byli Eggert Ólafsson a Bjarni Pálsson v roce 1750.
V průběhu historie Hekla kumulativně vyprodukovala 8 kubických kilometrů lávy, což je více než kterákoli jiná sopka na světě!
Lidová tradice vypráví příběhy, že duše zatracených procházejí kráterem Hekla na cestě do pekla.
Při erupci v roce 1947 dosáhl vrchol výbušného erupčního skluzu 50 metrů.
Jméno Hekla je staré islandské slovo pro krátký plášť s kapucí.

TIP: Letadlo společnosti Icelandair s názvem Hekla Aurora, oděné v nádherných barvách islandské zimní krajiny, létá každý den v roce přes Atlantik. Boeing 757 nejen, že připomíná díky svému nátěru dokonalou islandskou krajinu s polární září na nebi, ale i jeho interiér je vybaven jedinečným osvětlením, které znovu vytváří bezchybnou imitaci fenoménu Aurora Borealis.

Hekla v oblacích.

VÝSTUP NA HEKLU

Hekla je sice vidět z velkého území jižního a jihozápadního Islandu, nicméně byla by škoda nedostat se k ní blíže anebo dokonce se dostat až na její vrchol. Pokud jste duší turista, milujete výhledy a máte s sebou vhodnou obuv a vybavení, nic vám ve výpravě nebrání! Každopádně zde přinášíme pár tipů:

Bez průvodce se túra nedoporučuje.

Túra obvykle trvá přibližně 8 hodin.

Túra se nejlépe provádí v létě.

Pokud plánujete túru až na vrchol, budete potřebovat vybavení na ledovec.

Nezapomeňte na dostatek tekutin a potravin.

Nejjednodušší způsob, jak se vydat na túru na sopku Hekla, je ze severozápadní strany nebo po severním hřebeni.

Výstup na sopku Hekla.

CO NEMINOUT V OKOLÍ HEKLY

Eyjafjallajökull

Sopka Eyjafjallajökull (Eyjafjöll v překladu znamená „ledová pokrývka“) je díky své erupci z roku 2010, která zamávala výrazně leteckou dopravou nad Atlantikem, jednou z nejznámějších sopek na ostrově, ne – li na světě. Nachází se v jihozápadní části ostrova a je zcela pokryta ledem. Měří 1666 m. Sopka je aktivní a budí samozřejmě respekt. Přestože erupce v dubnu roku 2010 nebyla nijak velkých rozměrů, dokázala lidem velmi znepříjemnit život. Ztížené dopravní podmínky trvaly nakonec „jen“ týden, nicméně to nikdo dopředu netušil a mnozí si uvědomili, jak moc jsou lidé na přírodě a jejích rozmarech závislí. Zajímavostí také je, že Islanďané se v roce 2010 neobávali ani tak erupce a následného dýmu, ale měli strach před záplavami. Sníh z ledovce po žhavém výbuchu se musel někam odplavit, naštěstí jej z velké části odvedly řeky a farmy v nedalekém údolí tak naštěstí nebyly zaplaveny. Rok po této erupci bylo na úpatí sopky otevřeno návštěvnické centrum, kde se o historii vulkánu a jeho rozmarech dozvíte mnohem víc.

Jižní strana hory je bohatá na vodopády, z nichž nejznámější je Skógafoss.

Téma výbuchu Eyjafjallajökull a znemožnění tak letecké dopravy je výstižně a vtipným způsobem popsáno také ve francouzské komedii Sopka z roku 2013 s Dany Boonem v hlavní roli.

Sopka Eyjafjallajökull.

Selfoss

Selfoss s populací necelých 10 000 obyvatel je největší město na jižním Islandu a hlavní centrum obchodu a průmyslu této oblasti. Vzdálenost od hlavního města je asi 60 km. V centru města najdeme řadu restaurací a kaváren, stejně jako mnohé obchůdky. Ve městě je také venkovní bazén se saunou a vířivkami. Nedaleko z centra najdeme dokonce 9-ti jamkové golfové hřiště.

Sigöldufoss

Sigöldufoss je krásný vodopád s temnou tyrkysovou vodou ležící nedaleko Zlatého okruhu. Je 10 m vysoký a najdeme jej na řece Tungnaá. V roce 1981 byla nedaleko kaskád postavena elektrárna o výkonu 210 000 kW. Proto může být průtok vody v řece Tungnaá nyní nízký/regulován, dříve však býval vodopád velmi zuřivý.

Vodopád Sigöldufoss.

Gjáin

Toto romantické údolí je plné vodopádů, jezírek, řek a těch nejrůznějších sopečných geologických formací. Údolí Gjáin se nachází na okraji údolí Þjórsárdalur na islandské vysočině. Je také uznáváno jako jedna z mnoha oáz na ostrově, je plné zeleně, ale obklopeno „měsíční krajinou“. Křišťálově průzračná řeka, která protéká údolím, se jmenuje Rauðá. Vodopád Gjárfoss je rovněž hoden návštěvy. Kromě všech těchto přírodních krás je z údolí vidět i známá sopka Hekla. Místní navíc udávají, že zdejší oblast je plná energie a spiritualismu.

Údolí Gjáin je však nutno zmínit i z jiného důvodu. Je totiž jednou z mnoha lokací na Islandu pro populární televizní seriál Game of Thrones.

Frostastaðavatn

Jezero Frostastaðavatn leží v úchvatné přírodě a je obklopeno černými lávovými poli a barevnými ryolitovými horami. Rozkládá se na ploše asi 2,5 km2 a leží v nadmořské výšce 573 m. Maximální hloubka je 2 m. Stejně jako ostatní jezera v této oblasti je bohaté na pstruhy, a proto je oblíbené mezi rybáři a turisty, kteří chtějí při večeři mít na stole čerstvý úlovek dne.

Vodopád Gjáin.

FAUNA A FLORA V OKOLÍ HEKLY

Ostrov je domovem především neuvěřitelného množství druhů ptáků (především jsou pak hojně zastoupeni roztomilí papuchalkové) a vodních živočichů. Ve sladkých vodách najdeme například pstruha či sivena severního, v okolním oceánu pak zejména kytovce a tuleně. Nicméně i na souši lze najít mnohá zvířata, ze savců zde najdeme především polární lišku, islandského koně, soby, ovce, norky či myši.

Každopádně při explozi Hekly je okolí pro zvířata velice nebezpečné, protože tefra obsahuje velké množství jedovatého fluoru.

Pouze asi čtvrtina území Islandu je pokryta nějakou vegetací, převažují keře, vřes, borůvčí (bláber), jalovcové bobule (einiber), ostružník skalní (hrútaber), vrby, zakrslé břízy a různé bažinaté porosty. Těžké povětrnostní podmínky, sopky, pohyb ledovců a stovky let bezmyšlenkovitého zemědělství vytvářejí poměrně drsné podmínky pro rostliny.

PODNEBÍ

Island obecně má podnebí chladné oceánské, je výrazně ovlivněno Golfským proudem. Nejteplejší (a nejsušší) jsou zde samozřejmě letní měsíce, ale přesto teploty nedosahují žádných extrémů, nepřesahují většinou 15 °C. Tj. veder a nadměrného pocení se zde obávat nemusíte. Navíc jsou léta poměrně krátká. Zimy jsou pak naopak dlouhé a hodně větrné, teploty se pohybují v průměru kolem 0°C. A nechybí ani vydatné sněhové přeháňky. Islandské počasí by také mohlo charakterizovat slovo „proměnlivost“, dochází k rychlým a někdy nepředvídatelným změnám počasí, se kterými by však návštěvníci měli počítat a být, co se oblečení týče, na ně vybaveni. Často však prší a je prudký vítr i během letního období. Ostrov je geologicky i vulkanicky aktivní, i díky tomu je zde možné si užít relaxu v termálních lázních, kterých je na ostrově nemálo. Díky geografické poloze Islandu se zde mohou návštěvníci také kochat přírodními krásami jako je polární záře a v létě si užívat půlnoční slunce. Proto je velice strategické, zejména vzhledem k očekávaným zážitkům, dobře zvolit termín, kdy se na Island vydat. Dobrodružství, která můžete zažít v červnu, nemusí být dosažitelná v prosinci a naopak. Během letních měsíců můžete na Islandu vyrazit kempovat a těšit se z „dlouhého“ dne. V prosinci zde můžete spatřit onu zmiňovanou polární záři a projet se na psím spřežení či méně romanticky (zato rychleji) na sněžném skútru.

Sopečné jezero v sopce Hekla.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Islandské silnice mají následující rychlostní limity: silnice s asfaltem 90 km/hod, ostatní silnice 80 km/hod. Automobily s přívěsy mají limit mimo obec 70 km/hod.

Pokud si na ostrově budete půjčovat automobil, brzy z mapy zjistíte, že Island má kromě „běžných“ silnic rovněž ty s označením „F“, které je následováno číslem.

„F“ v názvu F-road pochází ze slova „Fjalla“, které se v islandštině překládá jako „hora“. Tyto cesty vás provedou nespoutanými oblastmi Islandu, kde můžete spatřit veškerou jeho přirozenou nádheru, surovost a majestátnost.

Mějte na paměti, že i když vám islandské silnice F mohou ukázat přírodní skvosty, které jste ještě neviděli, jsou to také „divoké silnice“, které nejsou vždy dobře udržované. To znamená, že silnice mohou být poměrně nebezpečné, pokud se na ně řádně nepřipravíte nebo se na nich ocitnete v nesprávný čas.

Silnice F jsou nezpevněné a většinou jsou plné písku, štěrku a kamene. V některých případech vás může silnice F vést přímo přes řeku – a nedivte se, že zde nebude k dispozici ani most, přes který byste mohli přejet. To je důvod, proč se silnice F doporučují pouze zkušeným řidičům, kteří zvládnou podmínky na islandské silnici. Auto 4wd je samozřejmě nutností!

Vzdálenosti mezi Heklou a dalšími zajímavými místy v okolí:

Hekla – Reykjavík – 155 km

Hekla – Keflavík (letiště) – 190 km

Hekla – Selfoss – 100 km

Hekla – Laugarvatn – 120 km

Spropitné:

Na Islandu se spropitné neočekává v odvětvích služeb, jako jsou turisté zvyklé ve většině jiných zemí. Je to především proto, že Island má odbory, které zajišťují spravedlivou odměnu zaměstnanců na základě daných standardů. Každopádně ač spropitné zaměstnanci na Islandu neočekávají, rozhodně je vždy oceněno. Nicméně je nutné dodat, že většina Islanďanů odvádí vysoce kvalitní práci a služby primárně ne kvůli bonusu, ale proto, že je to opravdu přátelský a ochotný národ. Jsou naučeni pomáhat si, ostatně jinak by to ani v drsných islandských podmínkách nešlo, a neočekávají žádnou protislužbu či odměnu.

Etiketa:

Nestěžujte si na místní lahůdky, ač vám třeba zrovna nepadly do noty.

Před vstupem do bazénu, lázní nebo sauny se nejprve řádně osprchujte.

Spropitné se na Islandu nevyžaduje.

Při vstupu do soukromého domu si vždy zujte boty.

Dochvilnost není na Islandu nijak striktně dodržována ani vyžadována.

Island má aktivní velrybářský průmysl. Pokud navštívíte Island s postojem proti lovu velryb, nezabíhejte s místními do komplikovaných hádek, je to zbytečné.

Nemluvte před místními o Islandu špatně.

Nádherný pohled na Heklu.

CO NA ISLANDU OCHUTNAT

Islandská kuchyně má velice dlouhou tradici a je zaměřena primárně na dary okolního moře (v konzumaci ryb jsou Islanďané mezi prvními na světě) a ostrovní faunu, ptactvo nevyjímaje. Základem většiny pokrmů byly ryby, maso, mléčné výrobky. Zelenina a ovoce se po dlouho dobu na ostrově vůbec nepěstovalo. Vzhledem k někdy poměrně náročným klimatickým podmínkám je jejím cílem zejména nasycení a dodání všech potřebných látek a energie. Ryby se na Islandu často suší a obecně se do pokrmů nepřidává velké množství koření. Nicméně se zde mnoho jídel po staletí až do současnosti také udí či fermentuje. V minulosti bylo nutné vymyslet způsob dlouhodobého uchovávání potravin.

Některé islandské pokrmy vešly do mezinárodního povědomí jako originální a pro mnohé turisty představují výzvu. Ne vždy mohou vypadat na talíři lákavě (např. uříznutá skopová hlava atd.), ale pokud jim dáte šanci a ochutnáte, budete zase o krok blíže poznání islandské kultury. A co tedy během vašich toulek po ostrově nevynechat?

Hákarl

Hákarl je fermentovaný žralok grónský s velice specifickou chutí a vůní. Jeho konzumace bývá často zapíjena pálenkou Brennivín (pálenka z brambor a kmínu). Hákarl v podobě nakrájených kostek je k dostání celoročně ve zdejších supermarketech.

Lundi

Island je domovem obrovských kolonií roztomilých mořských ptáků papuchalků. I ti se však stali historicky nutnou součástí místní kuchyně. Najdete je na jídelních lístcích snad všech ostrovních restaurací, nejčastěji v uzené podobě. Konzumuje se rovněž také ve sladké mléčné omáčce (Mjólkursoðinn lundi).

Harðfiskur

Harðfiskur je sušená ryba, nejčastěji treska jednoskrvnná či treska obecná. U Islanďanů je pokrm velice populární a je také výživný, obsahuje vysoké množství bílkovin. Seženete jej v každém supermarketu a je ideální na cesty!

Svið

Tento pokrm je mezi cizinci asi nejvyhlášenější. A rozhodně i nejobávanější! Jedná se o skopovou hlavu, a to celou (avšak mozek se nekonzumuje). Můžete si ji dát coby hlavní chod v restauraci nebo koupit mraženou či předvařenou v obchodě. Podávaný bývá s brambory či/a kořenovou zeleninou.

Hrútspungar

Poněvadž Island je domovem mnoha a mnoha ovcí, je zde vícero pokrmů z těchto zvířat. Tím dalším je Hrútspungar, čili lisovaná beraní varlata. Existují různé varianty úprav, všechny však mají společné, že turisté bývají v postoji k tomuto pokrmu chladnější. Nicméně za zkoušku nic nedáte!

Rúgbrauð

Tento tmavý islandský chléb je „signature“ pečivem zdejší kuchyně. Je lehce nasládlý a jí se především s vajíčky, uzenou rybou a zeleninou. Nicméně pokud k chlebu přidáte jen kvalitní máslo, neuděláte chybu.

Švédské stoly na Islandu.

CO NA ISLANDU NEVYNECHAT

Aurora Borealis

Fenomén, který po mnoha staletí lidi mystifikoval, děsil i okouzloval zároveň. Nyní, když však věda osvětlila jeho vznik a okolnosti, co jej provází, nás však už může pouze okouzlovat. Aurora Borealis nebo chcete – li polární záře je překrásným přírodním úkazem, který chce spatřit nejeden cestovatel. A Island je jedním z míst, kde se dá tento jev dokonale pozorovat. Temné islandské noci, minimální světelné znečištění a poloha ostrova jsou ideálními parametry. Dobou, kdy bývá největší šance polární záři zde spatřit, je v období mezi zářím a březnem, maximálně dubnem. Spatření polární záře může být zcela náhodné, jiní však po ní natolik touží, že se z nic stávají chroničtí „lovci“.

Pokud se na polární záři podíváme z pohledu vědy, zjistíme, že na severní polokouli je zvaná Aurora Borealis, na jižní pak Aurora Australis, a že to jsou výrazné světelné pásy, oblouky či pruhy viditelné na obzoru obecně ve vyšších zeměpisných šířkách. Barvy, které lze na nebi spatřit, se pohybují od světle zelené přes růžovou až po méně obvyklé odstíny fialové, modré či červené. Odlišné barvy jsou dány excitací atomů různých prvků, například kyslík způsobuje zelenou barvu a dusík zase modrou nebo onu červenou.

Každopádně hlavními protagonisty celého jevu jsou slunce, částice (protony, elektrony..), jejich erupce a magnetické pole Země. Polární záře je nejlépe pozorovatelná v polárních oblastech, kromě Islandu a severních částí skandinávských zemí pak například na Aljašce či v Kanadě, polární oblasti jižní polokoule samozřejmě nevyjímaje.

Vikingská hostina

Ve městě Hella na jižním pobřeží Islandu bylo pod zemí objeveno dvanáct umělých jeskyní. Čtyři z nich jsou přístupné veřejnosti (pouze komentované prohlídky s průvodcem). Historické místo je nejstarším dodnes stojícím archeologickým nálezem na Islandu. Někteří lidé věří, že jeskyně se datují ještě hlouběji do minulosti než osídlení z řad severských Vikingů.

Mezi hlavní skvosty jeskyní Hella patří starověké kříže a nástěnné řezby.

Jeskyně Hella nabízejí skvělou příležitost nahlédnout do dávné historie Islandu. Nicméně návštěvníkům, kteří chtějí zažít něco opravdu jedinečného, nabízí útroby jeskyně jedinečný zážitek, a to vikingskou hostinu. Kuchaři nedalekého hotelu připraví lahodné tříchodové jídlo, které zahrnuje gravlax, jehněčí kolínko a speciální dezert skyr. Hosté si mohou užít živou hudbu během romantické večeře při svíčkách a vžít se do atmosféry dob dávno minulých.

Polární záře na Islandu.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Landhotel, Hella, cena pro 2 osoby se snídaní 6000 Kč/noc.

Letenky: Dostat se do Keflavíku lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 7000 Kč například s Icelandair, PLAY či SAS.

Z České republiky mimo letní letový řád neexistuje v současné době žádný přímý let, počítejte proto nejčastěji s jedním mezipřistáním. Cesta z pražské Ruzyně do Keflavíku trvá v závislosti na délce přestupu minimálně 4 hodiny (v případě zmíněného přímého letu). Rozhodně nenechávejte nákup letenek na poslední chvíli. Ideální doba je pár měsíců před plánovaným odletem. Nejen, že budete mít dostatek společností a časů, ze kterých vybírat, ale také cena bude nižší.

Dokumenty: Pro občany ČR platí bezvízový styk. Island je součástí Schengenského prostoru. Při pobytu do tří měsíců není přihlašovací povinnost. Veškeré aktuální informace najdete na stránce Ministerstva zahraničí ČR.

Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.

Blog - všechny články Katalog poznávacích zájezdů