Gullfoss

Zlaté vodopády Gullfoss: Rodiště ekologie a ikona Islandu

Vodopády Gullfoss jsou jistě mezi zlatým hřebem islandských turistických atrakcí na Islandu, nicméně jsou i místem, kde byly položeny základy ekologie tohoto dechberoucího ostrova. Jedné zdejší ženě kaskády natolik přirostly k srdci a chtěla je ochránit pro budoucí generace, že když hrozila jejich zkáza, vyhrožovala svrhnutím sebe sama do jejich obřích peřejí. Zlaté vodopády, jak se Gullfoss v překladu nazývá, však „přežily“ na počátku 20. století choutky investorů a dodnes tak jsou potěšením pro oko i duši pro všechny návštěvníky. Kromě toho, že se jedná o jeden z nejmohutnějších vodopádů starého kontinentu, je to také zdroj mnoha filmových lokací. Zkrátka je to místo, které na vašich toulkách magickým Islandem nesmíte minout!

Autor: Petra Špačková

26.01.2024

Čti více
Východ slunce nad vodopádem Gullfoss.
Východ slunce nad vodopádem Gullfoss.

HISTORIE A POLOHA GULLFOSS

Gullfoss je jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí na Islandu a je součástí Zlatého okruhu (Gullni hringurinn), populární turistické trasy. Nachází se přibližně 120 km od Reykjavíku, hlavního města Islandu, a cesta autem k němu trvá asi 1 hodinu 45 minut.

Nachází se nedaleko pramene významné islandské řeky Hvítá (Bílá řeka) a zhruba 10 km od světoznámého Geysiru. Mnoho lidí považuje Gullfoss nebo chcete – li Zlatý vodopád za jeden z nejkrásnějších na Islandu, ne – li na celém světě. Název „zlatý“ vychází z faktu, že během slunečného dne mají peřeje v odlesku zlatohnědou barvu. Příčinou toho je vysoké množství sedimentů, které jsou obsaženy ve vodě vytékající přímo z ledovce Langjökull. Ten je druhým největším na celém ostrově! Voda padá dolů ve dvou stupních, jeden je 11 m vysoký a druhý 21 m, do 2,5 km dlouhé trhliny pod nimi. Gullfoss patří k nejmohutnějším vodopádům na ostrově, na jaře v období masivního tání mívá dokonce nejvyšší průtok ze všech evropských vodopádů. Voda ve „zlaté kaskádě“ může protékat rychlostí až 80 metrů krychlových za sekundu v zimě a až 140 metrů krychlových za sekundu v létě. Nicméně nejvíce zde bylo naměřeno dokonce neuvěřitelných 2 000 metrů krychlových za sekundu!

Místo bylo vyhlášeno v roce 1979 přírodní rezervací, a to především proto, aby byla zajištěna ochrana lokality a její krása uchována i pro budoucí generace. Panenskost místa totiž byla ohrožena již na počátku 20. století, kdy se zvažovalo využití vodopádů k výrobě elektřiny. Zahraniční investoři, kteří si Gullfoss pronajali nepřímo od majitelů Tómase Tómassona a Halldora Halldorssona, zde zamýšleli postavit vodní elektrárnu, která by vodopád navždy zničila. Sigríður Tómasdóttir (1871 – 1957), Tómassonova dcera, byla striktně proti, protože vodopád velice milovala. Podnikla mnoho kroků a absolvovala složitou cestu, aby protestovala v Reykjavíku, celou cestu šla pěšky (120 kilometrů v každém směru). Když však vše ostatní selhalo, pohrozila, že se na protest vrhne do vodopádu. Naštěstí k tomu nemuselo dojít. S pomocí svého právníka (Sveinn Bjornsson, který se později stal prvním prezidentem Islandu) se jí podařilo smlouvu s investory zrušit. A tak se Gullfoss stal majetkem všech obyvatel Islandu.

Památník Sigríður od sochaře Rikhardura Jonssona stojí u vodopádu a každoročně se u něj zastaví tisíce návštěvníků, připomíná mj. její odvahu a úspěšné tažení za záchranu překrásné islandské přírody.

Gullfoss je v zimním období oblíbeným „photo pointem“, protože nabízí ideální prostředí pro krásné snímky dechberoucího přírodního úkazu - polární záře. Vodopád byl také místem natáčení některých filmů. A objevil se také například ve videoklipu americké kapely Live k písni Heaven.

Z mnoha vyhlídek podél značené stezky můžete vidět jak vodopád, tak 32 m hlubokou štěrbinu, do které se řeka noří. Ze silnice a parkoviště však jakoby se řeka řítila do samotné země a mizela z povrchu. Výlet ke Gulffoss je zkrátka povinnou zastávkou při vašich toulkách po Islandu, nezávisle na ročním období. Vodopád vypadá impozantně a dramaticky dokonce i za špatného počasí. Každopádně během slunečných dnů je možné nad vodopádem často spatřit duhu, což fotogeničnost místa ještě umocňuje!

TIP: Pokud navštívíte Gullfoss v zimním období, buďte velice opatrní. Stezka bývá často zledovatělá a hrozí tak riziko pádu. Každopádně i mimo zimní období se držte značených tras, menší děti držte za ruku. Pád do štěrbiny by mohl být fatální.

Vodopád Gullfoss v zimě.
Vodopád Gullfoss v zimě.

ZAJÍMAVOSTI GULLFOSS

  • V islandštině Gullfoss znamená „Zlatý vodopád“, protože za slunečného dne získává voda zlatohnědou barvu. To je způsobeno skutečností, že jde o ledovcovou vodu, a proto nese spoustu usazenin, které ledovcový led během let získal ze země.
  • Dvoustupňový vodopád má celkovou kumulativní výšku 32 metrů.
  • Gullfoss je vodopád s největším objemem v Evropě, s průměrným průtokem 140 m³/s v létě a 80 m³/s v zimě. Nejvyšší naměřená povodeň je 2000 m³/s.
  • Vodopád nikdy zcela nezamrzá!
  • Gullfoss byl vyhlášen jako přírodní rezervace v roce 1979, aby byl vodopád trvale chráněn a aby bylo návštěvníkům umožněno vychutnat si tuto velkolepou oblast.
  • Gullfoss si také zahrál roli ve filmu Eurovision Song Contest: The Story of Fire Saga s Will Ferrellem a Piercem Brosnanem.

NÁVŠTĚVA GULLFOSS - INFORMACE

Tím, že jsou vodopády Gullfoss jednou z hlavních atrakcí ostrova, nebývá problém místo najít, vše je dobře značené. Pokud pojedete z Reykjavíku, musíte jet po Ring Road (Route 1) a následně zahnout na silnici 35. Držte se této cesty, dokud nedojedete k parkovišti a návštěvnickému centru. Odtud je to k vodopádu už coby kamenem dohodil.

Pokud se budete chtít po prohlídce kaskád trochu osvěžit či naopak zahřát, záleží na ročním období, kdy se na Islandu ocitnete, je zde k dispozici restaurace a kavárna. Bývá otevřena každý den od 10 do 18,30 a na jídelním lístku najdete některé z tradičních islandských pokrmů! Stejně tak je možné zavítat do zdejšího obchodu se suvenýry!

Duha nad vodopádem Gullfoss.
Duha nad vodopádem Gullfoss.

CO NEMINOUT V OKOLÍ GULLFOSS

Geysir

Nedaleká geotermální oblast Haukadalur je rozhodně nutnou zastávkou na cestě na/z Gullfoss. Je to významný cíl na islandském Golden Circle (Zlatý okruh). Mezi zdejší perly patří gejzíry Strokkur a Great Geysir (Velký gejzír). Přestože posledně jmenovaný dal své jméno všem gejzírům po celém světě, aktivní je již jen zřídka. Poslední „výtrysk“ proběhl v roce 2016. Nutno však poznamenat, že když byl Geysir při síle a tryskal, stálo to opravdu za to. Běžně jeho tryska dosahovala výšky 80 m, nicméně výjimečně prý byla zaznamenána voda až ve výšce 170 m. Patří k nejstarším gejzírům na ostrově, zmínky jsou o něm již ze 13. století. Návštěva Geysiru je zdarma, platí se však za parkoviště.

Zatímco jeho „kolega“ Strokkur je gejzír, který se stal aktivním až po zemětřesení v roce 1789. Vybuchuje přibližně každých osm minut a vystřelí do vzduchu vodní sloupec až do výšky 25 až 35 metrů. Mějte na paměti, že je zakázané pohybovat se mimo vyznačené zóny, voda z gejzíru je horká natolik, že může způsobit zranění.

TIP: Necelých 20 km od Geysiru si nenechte ujít farmu Efstidalur, která nabízí tradiční islandskou restauraci, ubytování a v neposlední řadě zmrzlinářství! Nebudete vědět, co si vybrat!

Geysir
Geysir

Laugarvatn

Další perličkou na Zlatém okruhu je mělké menší jezero Laugarvatn a přilehlé lázně. Jezero je velice fotogenické, je zde rozmanitá fauna i flora a možnost rybaření. Nicméně pokud upřednostňujete jiný druh odpočinku, rozhodně se zastavte v lázních Fontana. Zde si užijete parní lázně, saunu finského typu, mnoho termálních bazénků a třešničkou na dortu je pak místní pekárna. Ochutnat zde můžete islandskou specialitu tzv. Rye Bread/Rúgbrauð (nasládlý žitný chléb). Spa leží na břehu jezera Laugarvatn, které lze z lázní samozřejmě obdivovat. Teplá voda v bazéncích (každý se liší svou hloubkou, velikostí i teplotou) není pouze příjemným pohlazením po duši, ale je bohatá na minerály, a tak přispívá i k regeneraci těla.

Stejnojmenné město Laugarvatn samozřejmě profituje ze své polohy v oblasti horkých pramenů, které se zde od roku 1929 používají k vaření, koupání, geotermálnímu vytápění domů a léčivé parní koupeli.

Þingvellir

Kontinentální trhlina, kde se od sebe oddaluje severoamerická a euroasijská litosférická deska a místo prvního parlamentu na světě (Alþingi zde poprvé „zasedl“ v roce 930). Národní park Þingvellir je jednou ze tří památek světového dědictví UNESCO (zapsán od roku 2004) na Islandu a jednou z dalších nutných zastávek na světoznámé vyhlídkové trase Zlatý okruh. Je to také první islandský národní park, stal se jím už v roce 1930! Každopádně je to místo, které symbolizuje islandskou historii a národní hrdost. V překladu Þingvellir znamená „shromažďovací pláň“.

Þingvellir
Þingvellir

Kerið

Kerið je sopečné kráterové jezero v oblasti Grímsnes necelých 70 km jihovýchodně od hlavního města. Jeho stáří je zhruba 3000 let a mezi turisty je místo velice populární, nejen proto, že se nachází v blízkosti tří velkých atrakcí (NP Þingvellir, Geysir a vodopádů Gullfoss) oblíbené vyhlídkové trasy Golden Circle, ale i pro jeho jedinečné vzezření. Jezero má totiž překrásnou tyrkysovou barvu, zatímco svahy nad ním se pyšní sytě červenou, která je mj. důsledkem relativně čerstvých zdejších ložisek železa. Kolem kráteru se pak zelená místní vegetace. Tato kombinace dělá z jezera velice fotogenické místo!

Kerið je přibližně 55 m hluboký (zatímco jezero dosahuje maximálně hloubky 9 m) a 170 m široký a je nejsevernější částí řady kráterů zvané „Tjarnarholar“. Barevné kráterové jezero je navíc součástí islandské západní vulkanické zóny, která zahrnuje poloostrov Reykjanes a ledovec Langjökull.

Sopečné kráterové jezero Kerið.
Sopečné kráterové jezero Kerið.

FAUNA A FLORA V OKOLÍ GULLFOSS

Ostrov je domovem především neuvěřitelného množství druhů ptáků (především jsou pak hojně zastoupeni roztomilí papuchalkové) a vodních živočichů. Nicméně i na souši lze najít mnohá zvířata, ze savců zde najdeme především polární lišku, islandského koně, soby, ovce, norky či myši.

Pouze asi čtvrtina území Islandu je pokryta nějakou vegetací, převažují keře, vřes, borůvčí (bláber), vrby, zakrslé břízy a různé bažinaté porosty. Těžké povětrnostní podmínky, sopky, pohyb ledovců a stovky let bezmyšlenkovitého zemědělství vytvářejí opravdu drsné podmínky pro rostliny.

PODNEBÍ

Island obecně má podnebí chladné oceánské, je výrazně ovlivněno Golfským proudem. Nejteplejší (a nejsušší) jsou zde letní měsíce, ale přesto teploty nedosahují žádných extrémů, nepřesahují většinou 15 °C. Navíc jsou léta poměrně krátká. Zimy jsou pak naopak dlouhé a hodně větrné, teploty se pohybují v průměru kolem 0°C. Nechybí ani vydatné sněhové přeháňky. Islandské počasí by také mohlo charakterizovat slovo „proměnlivost“, dochází k rychlým a někdy nepředvídatelným změnám počasí, se kterými by však návštěvníci měli počítat. Často prší a je prudký vítr i během letního období. Ostrov je geologicky i vulkanicky aktivní. Díky geografické poloze Islandu se zde mohou návštěvníci také kochat přírodními krásami jako je polární záře a v létě si užívat půlnoční slunce. Proto je velice strategické, zejména vzhledem k očekávaným zážitkům, dobře zvolit termín, kdy se na Island vydat. Dobrodružství, která můžete zažít v červnu, nemusí být dosažitelná v prosinci a naopak. Během letních měsíců můžete na Islandu vyrazit kempovat a těšit se z „dlouhého“ dne. V prosinci zde můžete spatřit onu zmiňovanou polární záři a projet se na psím spřežení. Každopádně před výletem k vodopádům Gullfoss si můžete počasí na místě ověřit na webové kameře.

Vodopád Gullfoss.
Vodopád Gullfoss.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Islandské silnice mají následující rychlostní limity: silnice s asfaltem 90 km/hod, ostatní silnice 80 km/hod. Automobily s přívěsy mají limit mimo obec 70 km/hod.

Vzdálenosti mezi Gullfoss a dalšími zajímavými místy v okolí:

Gullfoss – Reykjavík – 120 km

Gullfoss – Keflavík (letiště) – 160 km

Gullfoss – Geysir – 10 km

Gullfoss – Strokkur – 10 km

Gullfoss – Laugarvatn – 40 km

Gullfoss – Haukadalur – 10 km

Gullfoss – Kerið – 60 km

Gullfoss – Þingvellir – 60 km

Spropitné:

Na Islandu se spropitné neočekává v odvětvích služeb, jako jsou turisté zvyklé ve většině jiných zemí. Je to především proto, že Island má odbory, které zajišťují spravedlivou odměnu zaměstnanců na základě daných standardů. Každopádně ač spropitné zaměstnanci na Islandu neočekávají, rozhodně je vždy oceněno. Nicméně je nutné dodat, že většina Islanďanů odvádí vysoce kvalitní práci a služby primárně ne kvůli bonusu, ale proto, že je to opravdu přátelský a ochotný národ. Jsou naučeni pomáhat si, ostatně jinak by to ani v drsných islandských podmínkách nešlo, a neočekávají žádnou protislužbu či odměnu.

Etiketa:

Nestěžujte si na místní lahůdky, ač vám třeba zrovna nepadly do noty.

Před vstupem do bazénu, lázní nebo sauny se nejprve řádně osprchujte.

Spropitné se na Islandu nevyžaduje.

Při vstupu do soukromého domu si vždy zujte boty.

Dochvilnost není na Islandu nijak striktně dodržována ani vyžadována.

Island má aktivní velrybářský průmysl. Pokud navštívíte Island s postojem proti lovu velryb, nezabíhejte s místními do komplikovaných hádek, je to zbytečné.

Nemluvte před místními o Islandu špatně.

Vodopád Gullfoss - Zlatý vodopád, Island.
Vodopád Gullfoss - Zlatý vodopád, Island.

CO V OKOLÍ GULLFOSSU OCHUTNAT

Islandská kuchyně má velice dlouhou tradici a je zaměřena primárně na dary okolního moře (v konzumaci ryb jsou Islanďané mezi prvními na světě) a ostrovní faunu, ptactvo nevyjímaje. Vzhledem k někdy poměrně náročným klimatickým podmínkám je jejím cílem zejména nasycení a dodání všech potřebných látek a energie. Ryby se na Islandu často suší a obecně se do pokrmů nepřidává velké množství koření. Některé pokrmy vešly do mezinárodního povědomí jako originální a pro mnohé turisty představují výzvu. Ne vždy mohou vypadat na talíři lákavě (např. uříznutá skopová hlava atd.), ale pokud jim dáte šanci a ochutnáte, budete zase o krok blíže poznání islandské kultury. A co tedy během vašich toulek po ostrově nevynechat?

Hákarl

Hákarl je fermentovaný žralok grónský s velice specifickou chutí a vůní. Jeho konzumace bývá často zapíjena pálenkou Brennivín (pálenka z brambor a kmínu). Hákarl v podobě nakrájených kostek je k dostání celoročně ve zdejších supermarketech.

Lundi

Island je domovem obrovských kolonií roztomilých mořských ptáků papuchalků. I ti se však stali historicky nutnou součástí místní kuchyně. Najdete je na jídelních lístcích snad všech ostrovních restaurací, nejčastěji v uzené podobě. Konzumuje se rovněž také ve sladké mléčné omáčce (Mjólkursoðinn lundi).

Harðfiskur

Harðfiskur je sušená ryba, nejčastěji treska jednoskrvnná či treska obecná. U Islanďanů je pokrm velice populární a je také výživný, obsahuje vysoké množství bílkovin. Seženete jej v každém supermarketu a je ideální na cesty!

Svið

Tento pokrm je mezi cizinci asi nejvyhlášenější. A rozhodně i nejobávanější! Jedná se o skopovou hlavu, a to celou (avšak mozek se nekonzumuje). Můžete si ji dát coby hlavní chod v restauraci nebo koupit mraženou či předvařenou v obchodě. Podávaný bývá s brambory či/a kořenovou zeleninou.

Hrútspungar

Poněvadž Island je domovem mnoha a mnoha ovcí, je zde vícero pokrmů z těchto zvířat. Tím dalším je Hrútspungar, čili lisovaná beraní varlata. Existují různé varianty úprav, všechny však mají společné, že turisté bývají v postoji k tomuto pokrmu chladnější. Nicméně za zkoušku nic nedáte!

Islandské jehněčí.
Islandské jehněčí.

CO NA ISLANDU NEVYNECHAT

Aurora Borealis

Fenomén, který po mnoha staletí lidi mystifikoval, děsil i okouzloval zároveň. Nyní, když však věda osvětlila jeho vznik a okolnosti, co jej provází, nás však už může pouze okouzlovat. Aurora Borealis nebo chcete – li polární záře je překrásným přírodním úkazem, který chce spatřit nejeden cestovatel. A Island je jedním z míst, kde se dá tento jev dokonale pozorovat. Temné islandské noci, minimální světelné znečištění a poloha ostrova jsou ideálními parametry. Dobou, kdy bývá největší šance polární záři zde spatřit, je v období mezi zářím a březnem, maximálně dubnem. Spatření polární záře může být zcela náhodné, jiní však po ní natolik touží, že se z nic stávají chroničtí „lovci“.

Pokud se na polární záři podíváme z pohledu vědy, zjistíme, že na severní polokouli je zvaná Aurora Borealis, na jižní pak Aurora Australis, a že to jsou výrazné světelné pásy, oblouky či pruhy viditelné na obzoru obecně ve vyšších zeměpisných šířkách. Barvy, které lze na nebi spatřit, se pohybují od světle zelené přes růžovou až po méně obvyklé odstíny fialové, modré či červené. Odlišné barvy jsou dány excitací atomů různých prvků, například kyslík způsobuje zelenou barvu a dusík zase modrou nebo onu červenou.

Každopádně hlavními protagonisty celého jevu jsou slunce, částice (protony, elektrony…), jejich erupce a magnetické pole Země. Polární záře je nejlépe pozorovatelná v polárních oblastech, kromě Islandu a severních částí skandinávských zemí pak například na Aljašce či v Kanadě, polární oblasti jižní polokoule samozřejmě nevyjímaje.

TIP: Pokud chcete pořídit dokonalé fotografie polární záře, zkuste následovat tyto tipy, jak ji nejlépe zachytit na smartphone.

Snowmobile

Stejně jako i na jiných místech na ostrově si lze v okolí Gullfoss v zimních měsících užít organizovanou adrenalinovou jízdu na sněžných skútrech. Jedná se o nezapomenutelný zážitek, kdy máte islandskou krajinu opravdu na dosah.

Polární záře na Islandu.
Polární záře na Islandu.

DOPORUČENÍ:

Hotel: Blue Hotel Fagrilundur – On the Golden Circle, cena pro 2 osoby se snídaní 5000 Kč/noc.

Letenky: Dostat se do Keflavíku lze mnoha leteckými společnostmi, letenka se dá pořídit již od 7000 Kč například s Icelandair, PLAY či SAS.

Z České republiky mimo letní letový řád neexistuje v současné době žádný přímý let, počítejte proto nejčastěji s jedním mezipřistáním. Cesta z pražské Ruzyně do Keflavíku trvá v závislosti na délce přestupu minimálně 4 hodiny (v případě zmíněného přímého letu). Rozhodně nenechávejte nákup letenek na poslední chvíli. Ideální doba je pár měsíců před plánovaným odletem. Nejen, že budete mít dostatek společností a časů, ze kterých vybírat, ale také cena bude nižší.

Dokumenty: Pro občany ČR platí bezvízový styk. Island je součástí Schengenského prostoru. Při pobytu do tří měsíců není přihlašovací povinnost. Veškeré aktuální informace najdete na stránce Ministerstva zahraničí ČR.


Všechny články autora

Petra Špačková

Petra absolvovala česko-italské gymnázium a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Mluví italsky, anglicky, německy a trochu  španělsky. Pracovala coby analytik v Kanceláři prezidenta republiky a na mateřské se věnovala překladům z/do italštiny. Má manžela a dvě dcery a nemyslí si, že děti by byly při cestování jakoukoli překážkou. Naopak, společně navštívili již všechny kontinenty a Petra projela přes 50 zemí světa. V zahraničí se nezaměřuje v prvé řadě na památky, ale především na běžný život a pozorování místních obyvatel, ať už se jedná o uspěchané businessmany v Tokiu či rozjímavé surfaře na Gold Coast. Věří, že právě povaha obyvatel utváří ráz a pověst dané země. Miluje zvířata a při každé cestě se snaží s těmi místními, ideálně endemity, setkat. Petra ráda lyžuje a umí ocenit dobrou kávu. Petra začala psát zajímavé Blogy z celého světa pro CK SEN v roce 2022.


Mám zájem o "Speciální akci" na poznávací zájezdy do celého světa se SLEVOU AŽ 39%.


Zadejte prosím váš e-mail:

Povinné pole