Město bylo nejdůležitějším a největším osídlením předaztéckého centrálního Mexika. Tyto „zříceniny“ dnes ostře kontrastují s nedalekým moderním a progresivním Ciudad de México. Teotihuacán byl také významným poutním místem regionu, přicházely sem tisíce lidí z okolních vesnic i hor, aby na hlavním náměstí uctili při slavnostních obřadech své bohy. Ty pak měly zajistit prosperitu země i jeho obyvatel. Lidé žijící v Teotihuacánu se zabývali nejvíce zemědělstvím na okolních polích, opracováním obsidiánu (Teotihuacán byl kdysi významným vývozcem obsidiánu), výrobou keramiky a opracováním sopečného skla, které se využívalo pro výrobu zbraní či nástrojů. Na území města žilo také mnoho obchodníků, kteří se sem přistěhovali i z velkých dálek.
Silný vliv náboženství a život striktně dle jeho pravidel byl v Teotihuacánu samozřejmostí. Město měli pevně v rukou náboženští vládci, kteří si poslušnost dokázali získat i různými tresty. Lidé jimi byli plně ovládáni. Duchovní však byli obzvláště na dobu, ve které žili, zdatnými astronomy a snažili se o rozkvět města i blahobyt jeho obyvatel. Nicméně náboženské obřady stály vždy na prvním místě.
Hlavními uctívanými božstvy v Teotihuacánu byli Quetzalcoatl (Opeřený had), Tlaloc a Velká bohyně (ženské božstvo). Mezi další patří např. Quetzalpapalotl (Opeřený motýl).
Opeřený had byl symbolem války, síly, autority i lidských obětí. O jeho uctívání svědčí i sochy, které najdeme na velké Quetzalcoatlově pyramidě. Kult Quetzalcoatla – Opeřeného hada se zde objevuje poprvé v mezoamerické historii, později však hrál důležitou roli i v aztécké, toltécké a pozdní mayské kultuře.
Kromě asi 2000 jednopodlažních obytných budov obsahuje zničené město velká náměstí, chrámy, řeku s kanalizací a paláce duchovenstva. Hlavní budovy jsou propojeny širokou silnicí Calle de los Muertos (Třída mrtvých), jejíž délka je asi 2,4 km. Kdysi se mylně myslelo, že tato silnice byla lemována hrobkami, ale tato domněnka se nakonec nepotvrdila, byly to spíše palácové rezidence.
Na severním konci Calle de los Muertos najdeme pak pyramidu Měsíce, jejíž výška je 43 metrů. Přesto není nejvyšší pyramidou města. Tou je pak se svými skoro 70 metry pyramida Slunce Pirámide del Sol, která je zároveň jednou z největších staveb svého druhu na světě.
Podél jižní části třídy se rozkládá Ciudadela (Citadela), což je vlastně velké čtvercové nádvoří o rozloze 15 hektarů. Uvnitř Citadely stojí chrám Quetzalcóatl. Vykopávky Citadely byly poprvé provedeny v období 1917 – 20. V roce 1925 pak byla kolem chrámu nalezena jednotlivá pohřebiště a na počátku 80. let zde byly objeveny ostatky 18 vojáků, kteří byli rituálně obětováni božstvu. Systematický průzkum a mapování města probíhal až ve 2. polovině 20. století, tj. zhruba 100 let od objevení starodávného města. Vykopávek se účastnili mnozí světoví archeologové jako například Američan René Millon.